Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 79

79

Soudní řízení je samo o sobě pro

účastníky většinou stresující. Ocitají

se v neznámém prostředí a často ani

netuší, co se přesně bude u soudu

dít nebo co se od nich očekává. Pro

člověka s nějakou specifickou potře-

bou pak může stres zvyšovat i pouhá

skutečnost, že neví, kde by si mohl

zjistit všechny potřebné informace

nebo komu by mohl své potřeby na

daném soudě ohlásit.

Některé soudy, jako například

Krajský soud v Brně, nabízejí infor-

mace o přístupnosti svých budov na

webových stránkách. Rozšíření této

praxe na všechny soudy může po-

dle předsedy brněnského krajského

soudu přispět k zajištění odpovída-

jícího a důstojného přístupu k sou-

dům pro lidi s postižením.

Vybavení a uzpůsobení budov je

přitom jen jednou částí zpřístupnění

justice. Aby se účastníci řízení mohli

v klidu soustředit na samotné dění

před soudem, je kromě vytvoře-

ní vhodného prostředí zásadní také

další podpora reagující na jejich kon-

krétní potřeby související například

s jejich smyslovým znevýhodněním.

„Nepřizpůsobili jednání

tomu, že jsem neslyšící,

a spoléhali na doprovod,

že mi poskytne

informace, o co se

jedná…“

„Simultánní přepis

možný nebyl, a to

s ohledem na to, že soud

nemá promítací plátno.“

„Uvítal bych, aby hlídací

služba přišla za mnou

a zeptala se, co potřebuji,

a nabídla možnost

doprovodu.“

Zdroj: Citace zvýzkumu Barbory

Antonovičové

Justiční akademie aktuálně připra-

vuje jednoduchý formulář, ve kte-

rém by mohl každý účastník řízení

označit nejen úpravy, ale i podporu,

které bude v řízení potřebovat. Auto-

ři se inspirovali podobným formulá-

řem, který používají americké soudy.

Úmluva o právech osob se zdra-

votním postižením mluví v článku

13 také o nutnosti proškolit pracov-

níky justiční správy. Pro personál

soudů i samotné soudce je například

důležité vědět, že pro neslyšící doro-

zumívající se primárně českým zna-

kovým jazykem je čeština vlastně

cizí jazyk. V řízeních se tedy soudy

nemohou automaticky spoléhat, že

neslyšící budou rozumět česky psa-

nému textu, natož odborným textům,

jako jsou rozhodnutí. Pro komunika-

ci s lidmi se zrakovým postižením je

zase důležité, aby pracovníci v admi-

nistrativě znali základní pravidla pro

tvorbu přístupných digitálních textů

a například věděli, že čtecí přístroj

s hlasovým výstupem si neporadí

s naskenovanými dokumenty.

Svá specifika má i přístupnost

justice pro lidi s psychosociálním

postižením. „V řízení o svéprávnosti

jsem se cítil jako méněcenný člo-

věk,“ shrnul na kulatém stole Tomáš

Červený, který se coby takzvaný

sebeobhájce snaží aktivně veřejně

upozorňovat na problémy, se kte-

rými se v běžném životě potýkají

lidé s mentálním či psychosociál-

ním postižením. Spolu s druhým

sebeobhájcem Lukášem Kudličkou

kritizoval například přístup soudů,

které během řízení o svéprávnosti

jednaly pouze s rodinnými přísluš-

níky či navrhovateli, ale ne přímo

s nimi. Přestože měli v řízení usta-

novené procesní opatrovníky (ad-

vokáty), ti se s nimi před soudním

jednáním vůbec nesetkali. Nikdo

jim ani nevysvětlil, co přesně pro ně

z rozhodnutí soudu vyplývá.

S podporou pro lidi s postižením by

mohli do budoucna pomoci sociální

pracovníci na soudech. Ti už v rámci

pilotního projektu Justiční akademie

na několika okresních soudech pra-

cují. Pomáhají účastníkům oriento-

vat se v soudním řízení, porozumět

obsahu soudních rozhodnutí nebo

je poučují o tom, jaká práva a povin-

nosti jim z rozhodnutí vyplývají. Ve-

řejný ochránce práv také plánuje ve

spolupráci s Justiční akademií vydat

v příštím roce pro advokáty dopo-

ručení, jak mají postupovat v pří-

padě, že jejich klientem je člověk

s mentálním postižením či duševním

onemocněním. I to je další z dílčích

kroků k odstranění bariér, které li-

dem s postižením brání v účinném

přístupu ke spravedlnosti. 

Odkazy

Některé zvýzkumů a doporučení naleznete pod

následujícím odkazem www.ochrance.cz/vystupy/.

Jednotlivá vydání bulletinu či díly podcastu jsou volně

přístupné kpřečtení či kposlechu pod následujícími

odkazy www.ochrance.cz/vystupy/bulletin/

a www.ochrance.cz/vystupy/podcast/

Přidejte se do

skupiny Práva

lidí spostižením

na facebooku

Formulář

o přístupnosti

používaný

americkými

soudy