Strana 79
79
Soudní řízení je samo o sobě pro
účastníky většinou stresující. Ocitají
se v neznámém prostředí a často ani
netuší, co se přesně bude u soudu
dít nebo co se od nich očekává. Pro
člověka s nějakou specifickou potře-
bou pak může stres zvyšovat i pouhá
skutečnost, že neví, kde by si mohl
zjistit všechny potřebné informace
nebo komu by mohl své potřeby na
daném soudě ohlásit.
Některé soudy, jako například
Krajský soud v Brně, nabízejí infor-
mace o přístupnosti svých budov na
webových stránkách. Rozšíření této
praxe na všechny soudy může po-
dle předsedy brněnského krajského
soudu přispět k zajištění odpovída-
jícího a důstojného přístupu k sou-
dům pro lidi s postižením.
Vybavení a uzpůsobení budov je
přitom jen jednou částí zpřístupnění
justice. Aby se účastníci řízení mohli
v klidu soustředit na samotné dění
před soudem, je kromě vytvoře-
ní vhodného prostředí zásadní také
další podpora reagující na jejich kon-
krétní potřeby související například
s jejich smyslovým znevýhodněním.
„Nepřizpůsobili jednání
tomu, že jsem neslyšící,
a spoléhali na doprovod,
že mi poskytne
informace, o co se
jedná…“
„Simultánní přepis
možný nebyl, a to
s ohledem na to, že soud
nemá promítací plátno.“
„Uvítal bych, aby hlídací
služba přišla za mnou
a zeptala se, co potřebuji,
a nabídla možnost
doprovodu.“
Zdroj: Citace zvýzkumu Barbory
Antonovičové
Justiční akademie aktuálně připra-
vuje jednoduchý formulář, ve kte-
rém by mohl každý účastník řízení
označit nejen úpravy, ale i podporu,
které bude v řízení potřebovat. Auto-
ři se inspirovali podobným formulá-
řem, který používají americké soudy.
Úmluva o právech osob se zdra-
votním postižením mluví v článku
13 také o nutnosti proškolit pracov-
níky justiční správy. Pro personál
soudů i samotné soudce je například
důležité vědět, že pro neslyšící doro-
zumívající se primárně českým zna-
kovým jazykem je čeština vlastně
cizí jazyk. V řízeních se tedy soudy
nemohou automaticky spoléhat, že
neslyšící budou rozumět česky psa-
nému textu, natož odborným textům,
jako jsou rozhodnutí. Pro komunika-
ci s lidmi se zrakovým postižením je
zase důležité, aby pracovníci v admi-
nistrativě znali základní pravidla pro
tvorbu přístupných digitálních textů
a například věděli, že čtecí přístroj
s hlasovým výstupem si neporadí
s naskenovanými dokumenty.
Svá specifika má i přístupnost
justice pro lidi s psychosociálním
postižením. „V řízení o svéprávnosti
jsem se cítil jako méněcenný člo-
věk,“ shrnul na kulatém stole Tomáš
Červený, který se coby takzvaný
sebeobhájce snaží aktivně veřejně
upozorňovat na problémy, se kte-
rými se v běžném životě potýkají
lidé s mentálním či psychosociál-
ním postižením. Spolu s druhým
sebeobhájcem Lukášem Kudličkou
kritizoval například přístup soudů,
které během řízení o svéprávnosti
jednaly pouze s rodinnými přísluš-
níky či navrhovateli, ale ne přímo
s nimi. Přestože měli v řízení usta-
novené procesní opatrovníky (ad-
vokáty), ti se s nimi před soudním
jednáním vůbec nesetkali. Nikdo
jim ani nevysvětlil, co přesně pro ně
z rozhodnutí soudu vyplývá.
S podporou pro lidi s postižením by
mohli do budoucna pomoci sociální
pracovníci na soudech. Ti už v rámci
pilotního projektu Justiční akademie
na několika okresních soudech pra-
cují. Pomáhají účastníkům oriento-
vat se v soudním řízení, porozumět
obsahu soudních rozhodnutí nebo
je poučují o tom, jaká práva a povin-
nosti jim z rozhodnutí vyplývají. Ve-
řejný ochránce práv také plánuje ve
spolupráci s Justiční akademií vydat
v příštím roce pro advokáty dopo-
ručení, jak mají postupovat v pří-
padě, že jejich klientem je člověk
s mentálním postižením či duševním
onemocněním. I to je další z dílčích
kroků k odstranění bariér, které li-
dem s postižením brání v účinném
přístupu ke spravedlnosti.
Odkazy
Některé zvýzkumů a doporučení naleznete pod
následujícím odkazem www.ochrance.cz/vystupy/.
Jednotlivá vydání bulletinu či díly podcastu jsou volně
přístupné kpřečtení či kposlechu pod následujícími
odkazy www.ochrance.cz/vystupy/bulletin/
a www.ochrance.cz/vystupy/podcast/
Přidejte se do
skupiny Práva
lidí spostižením
na facebooku
Formulář
o přístupnosti
používaný
americkými
soudy