Strana 21
21
líčí Karolína, která se s elánem pouš-
tí do situací, jež by přišly nepohodlné
leckomu bez handicapu.
Díky elektrickému vozíku a man-
želovi zvládá i zatím dost kompli-
kovaný terén na zahradě. Zejména
po dešti se potýká s blátem, které-
mu čelí pomocí provizorní cestičky
z prken. Teď už celé její rodině na-
štěstí poskytuje jisté zázemí i nedo-
končený dům. „Moje role na stavbě
je především koordinační. Hodně
jsem toho nastudovala, sháním, ob-
jednávám, zařizuji. A taky vařím. Na
zahrádce si k tomu pěstuji zeleninu
a bylinky. Kamil toho hodně dělá
svépomocí. Základem stavby je dře-
vo a hlína z našeho pozemku. Chtěli
jsme využít především přírodní ma-
teriály,“ líčí Karolína.
Radost z budování nového domo-
va letos ještě o několik řádů umocnil
příchod nového malého člena rodi-
ny. Dnes bezmála ročního Alexandra
dostala Karolína s Kamilem před půl
rokem k adopci. „Proces adopce tr-
val dva a půl roku. Chtěli jsme dítě
do dvou let věku. OSPOD vůbec ne-
řešil, že jsem na vozíku, ale trochu
problémy dělala psycholožka. Prý
pokud s ním budu na rodičovské já,
tak by muselo být starší šesti let. Proto
i z dalších důvodů jsme se rozhodli, že
s dítětem bude doma Kamil. Chodili
jsme na různé kurzy a školení, do toho
přišel covid. Na čekací listině jsme
byli devět měsíců. Pak to najednou šlo
hrozně rychle. V pondělí nám zavolali,
v úterý ukázali fotku a ve čtvrtek už
jsme se jeli poprvé podívat do Ústí nad
Labem. Následoval týden navštěvová-
ní. Pěstounka bohužel byd lela v patře,
ale byla ochotná s námi brát Sašu do
Benešova. První okamžiky byly velmi
hektické. Všechno jsme museli rychle
zařídit, sehnat, do toho práce. Skoro
jsme nespali,“ popisuje Karolína, na
níž je vidět, jak šťastné období proží-
vá, přestože si jistě často sáhne na dno
svých sil.
Další plány by se mohly zdát jasné.
To by ale nebyla Karolína, aby nepře-
mýšlela o něčem dalším. Časem tře-
ba i o druhém dítěti, teď má v hlavě
ale spíš otázku dalšího pracovního
uplatnění. „Já si dosud práci hledala
vždy ve státní správě, protože mi ga-
rantuje přístupnost. Jednou bych ale
ráda pracovala nezávisle, bez šéfa.
Teď studuji osobní coaching a věřím,
že jednou si své vysněné povolání
vymyslím a zrealizuji,“ uzavírá.
Celá rodina se
těší na dokončení
domu a společný
život v něm.
Radost z budování
nového domova letos
ještě o několik řádů
umocnil příchod nového
malého člena rodiny.
Dnes bezmála ročního
Alexandra dostala
Karolína s Kamilem
před půl rokem
k adopci.