11/2011

• Strana 1

  Postižené novorozeně

  a osudové dilema rodičů

  očima lékaře Vladimíra Pucholta

  strana 16

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  

  /

  

  J ed n o t l i v ý v ý t is k  K č / P ře d p l a t i t e lé  K č

  Koupí

  tohoto

  časopisu

  podpoříte

  Konto

  BARIÉRY

  www.muzes.cz

• Strana 2

  p ř í m á c e s t a k m o b i l i t ě

  Volejte zdarma: 800 100 659

  vecom@vecom.cz

  www.vecom.cz

  Ovenecká 32, 170 00 Praha 7

  Lipůvka 397, 679 22 Lipůvka

  Příčná 2, 736 01 Havířov

  Kompletní v˘roba a dodávka v‰ech typÛ

  plo‰in pro tûlesnû postiÏené: ‰ikmé

  schodi‰Èové plo‰iny, vertikální zdviÏné

  plo‰iny, schodi‰Èové sedaãky a schodolezy.

  Inz_Vecom_A4 17.5.2007 13:12 Stránka 1

  zrcadlo_1_21str.indd 2 12.10.2009 13:03:43

• Strana 3

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  můžeš / číslo 11 - 2011

  EDITORIAL OBSAH

  DOBRÉ ZPRÁVY

  Curlingový listopad

  Výzva pro Moravu

  Džípem do nejhlubšího údolí

  Den syndromu fragilního

  X-chromozomu 4 – 5

  ANKETA

  Jsou školy připraveny

  přijmout všechny žáky spostižením? 6

  TÉMA:

  INTEGRACE A INKLUZE DĚTÍ S POSTIŽENÍM

  Žádné jednostrannosti! 8 – 10

  Jana Matoušková:

  Už to možná trochu umíme,

  ale vždy začínáme znovu 11 – 13

  Vzahraničí je to jinak 14 – 15

  ROZHOVOR

  Vladimír Pucholt:

  Rodiče mají mít možnost volby 16 – 18

  TIP NA VÝLET

  Kam v plískanici? Do muzea 20 – 21

  HISTORIE

  Od Sparty ke Komenskému 22 – 23

  NÁZORY

  Vyměňme otázky 24 – 25

  NOVÉ ZAHRANIČNÍ TECHNOLOGIE

  Ani bahno či kopec vozík nezastaví 26 – 27

  PORADNA

  Změny příspěvků na auta 29

  AUTO  MOTO

  Fiaty a jejich vysoké střechy 30 – 31

  KONTO BARIÉRY,

  MELANTRICHOVA , PRAHA 

  Hledáme senzační seniory 33

  NA CESTÁCH

  Vsajdkáře do světa 34 – 35

  VAŠE FOTOGRAFIE

  Svět kolem nás 36 – 37

  KŘÍŽOVKA

  Noha vsádře 38

  ŽÁDNÉ

  JEDNOSTRANNOSTI!

  STR. 

  OD SPARTY

  KE KOMENSKÉMU

  STR. 

  FIATY A JEJICH

  VYSOKÉ STŘECHY

  STR. 

  V SAJDKÁŘE

  DO SVĚTA

  STR. 

  Vydává: Sdružení přátel Konta BARIÉRY vespolupráci sNadací Charty 77

  Šéfredaktor: Jindřich Štěpánek (e-mail: jindrich.stepanek@muzes.cz, mobil: 722966233)

  Redakce: Zdeněk Jirků (e-mail: zdenek.jirku@muzes.cz),

  Andrej Halada (e-mail: andrej.halada@muzes.cz),

  Radek Musílek (e-mail: radek.musilek@muzes.cz), Jan Šilpoch (e-mail: jan.silpoch@muzes.cz)

  Manažerka redakce: Martina Bedrnová (e-mail: martina.bedrna@muzes.cz, mobil: 722966510).

  Korektorka: Martina Čechová

  Adresa redakce: Melantrichova 5, 11000 Praha 1

  Mobil: 722966510. Telefon: 224242973

  Web: www.muzes.cz. E-mail: info@muzes.cz

  Nevyžádané příspěvky se nevracejí.

  Cena jednoho výtisku je 29 Kč, pro předplatitele 20 Kč.

  Celoroční předplatné 240 Kč. ISSN 1213-8908. Toto číslo vychází vlistopadu 2011.

  Vychází zafinanční podpory Ministerstva zdravotnictví ČR aMinisterstvo pro místní rozvoj ČR.

  Art director: Jiří Bušek. Grafická úprava asazba: Jan Bělovský.

  Tisk: Grafotechna Print, s. r. o., Lýskova 1594/33, Praha-Stodůlky

  Rozesílá Postservis Praha, Poděbradská 39, Praha 9

  Volný prodej: Česká pošta, s. p.

  Foto natitulní straně: Jan Šilpoch

  Na začátku byl Lukáš

  Lékařka Hana Deáková je matkou sedmnáctileté-

  ho mírně retardovaného syna srysy autismu. Léta

  se mu snaží zajistit vzdělání mezi jeho vrstevníky

  vnormální škole. Aprotože její vpravdě sisyfovské

  snažení nebere konce, rozhodla se nám koncem

  loňského léta napsat. Její příběh není ojedinělý,

  pálí mnoho rodin, atak jsme dopis 21. září 2010

  přeposlali jménem nadace kvyjádření ministrovi školství mlá-

  deže atělovýchovy Josefu Dobešovi.

  Zachoval se jako správný mrtvý brouk. Když odpověď zmi-

  nisterstva měsíce nepřicházela, rozhodli jsme se zoufalý dopis

  Hany Deákové zveřejnit. Vyvolal podle očekávání reakci od-

  borníků. Napsal nám ředitel centra Arpida Jiří Jankovský, ře-

  ditelka Základní školy Zdeňka Matějčka vMostě Hana Ajmová

  adalší. Jen ministerstvo stále nic. Atak jsme nabyli dojmu, že

  naministerstvu školství je to prostě vezdech, arozhodli se uspo-

  řádat vespolupráci se senátorkou Danielou Filipiovou natéma

  integrace ainkluze kulatý stůl.

  Jeho průběh, doplněný ozkušenosti ze zahraničí adalší pří-

  klady zpraxe, tvoří hlavní téma tohoto čísla.

  VSenátu mimo jiné zaznělo, že sintegrací dětí mají potíže

  iučitelé naseveru Čech, jinými slovy, že se problémy ani zdaleka

  netýkají pouze dětí, jako je Lukáš Deák. Vten okamžik dostalo

  téma zcela jiný rozměr.

  Vevládní strategii proti sociálnímu vyloučení se totiž píše, že od-

  stranění segregace načeských školách, což mimo jiné tvrdě kritizují

  evropské instituce, přijde vpříštích třech letech stát až na18 mi-

  liard korun ročně. Vzhledem ktomu, že letošní rozpočet minister-

  stva školství činí 137 miliard, je nabíledni, jak silně ho to zasáhne.

  Nadruhé straně je jasné, že taková finanční injekce by umožnila

  snížení počtu dětí vetřídách aspolupráci pedagogů sasistenty.

  Aprotože nejde očernobílé téma, nakteré lze mít jen stěží

  jednoznačný názor, přinášíme ipostřehy Vladimíra Pucholta.

  Zatímco my jej známe zfilmů ze 60. let, jako byly Černý Petr

  nebo Lásky jedné plavovlásky, renomovaný dětský lékař zná

  praxi vTorontu. Aže to ani zavelkou louží není jednoduché, se

  dozvíte vrozhovoru, který sním vedl Andrej Halada.

  Žhavá anedokončená témata neopouštíme, aproto uvítáme

  ivaše názory nazačleňování dětí spostižením doškol.

  Přeji vám inspirativní čtení.

  JINDŘICH ŠTĚPÁNEK

  Partneři

  redakce:

• Strana 4

  

  DOBRÉ ZPRÁVY

  můžeš / číslo 11 - 2011

  1. českomoravský den syndromu

  fragilního X-chromozomu

  Výzva pro Moravu

  Vpražské Fakultní nemocnici Motol se

  12. 11. 2011 koná konference věnovaná

  syndromu fragilního X. VČeské republice

  žijí přibližně čtyři tisíce lidí sdiagnózou

  syndromu fragilního X-chromozomu.

  PoDownově syndromu jde odruhou nejčas-

  tější dědičnou příčinu mentální retardace.

  Přesto ojeho příčinách, projevech iživotě

  lidí zasažených touto vadou není mnoho

  známo. Choroba byla poprvé popsána vroce

  1943 avroce 1991 byla identifikována

  její genetická příčina. Cílem konference je

  rozšířit informace oživotě lidí smentálním

  postižením způsobeným právě syndromem

  fragilního X-chromozomu, ato znejrůzněj-

  ších stránek: jak zpohledu odborného, tak

  izběžného denního života.

  Pořádající občanské sdružení Fragilní

  X věří, že vzájemná výměna zkušeností

  znejrůznějších oborů přinese všem účast-

  níkům nové poznatky apodněty kjejich

  práci. Ať již přímo slidmi majícími syndrom

  fragilního chromozomu X či sjinými, kteří

  mohou mít obdobné problémy.

  Více informací nawww.nf-synesis.cz

  nebo nawww.fragilnix.cz.

  Vedruhé výzvě Blokového grantu – Fondu

  pro nestátní neziskové organizace mo-

  hou žádat ofinanční podporu neziskové

  organizace působící vMoravskoslezském,

  Olomouckém aZlínském kraji. Uzávěrka

  je 16. 11. 2011. Celkem bude rozděleno

  31 milionů korun, přičemž maximální výše

  jednoho grantu je 4625000 Kč. Seznam

  podpořených žádostí bude oznámen vúno-

  ru 2012.

  Finanční prostředky nemusí být rozdě-

  leny rovnoměrně dojednotlivých regionů;

  při výběru žádostí bude rozhodující pouze

  kvalita předkládaných žádostí. Podpora

  vdruhé výzvě Blokového grantu je určena

  naposílení kapacit organizace. Například

  naprostorové amateriálové vybavení,

  vytváření strategického plánu, posílení mar-

  ketingového aprojektového řízení, zvýšení

  kvalifikace pracovníků nebo napodporu

  pub licity poskytovaných služeb. Více in-

  formací vkategorii granty, dotace, soutěže

  nawww.nadacepartnerstvi.cz.

  LIDÉ S MENTÁLNÍM postižením se často

  začleňují do běžného života. Foto: archiv

  CURLINGOVÁ REPREZENTACE

  vozíčkářů absolvuje v listopadu

  důležité turnaje. Foto: archiv

  Curlingový

  listopad

  Předposlední měsíc vtomto roce bude

  doslova veznamení curlingu vozíčkářů.

  Český národní tým se 5.–10. 11. 2011

  vypraví dofinského města Lohja, asi šedesát

  kilometrů severozápadně odHelsinek. Zde

  se zúčastní kvalifikačního turnaje oúčast

  naMS 2012 vJižní Koreji. Postupový klíč je

  přitom neúprosný, zdevíti týmů zEvropy

  aAsie se mohou radovat jen dva. Náš tým se

  přitom potká istýmy Německa aSlovenska,

  které startují napražské mezinárodní Lize

  curlingu vozíčkářů.

  Aprávě liga bude hned zatýden pokva-

  lifikaci dalším soutěžním kláním. 17. 11. se

  vCurlingové aréně Roztyly střetne pět čes-

  kých atři zahraniční týmy vrámci druhého

  ligového kola. Oddevíti hodin můžete přijít

  fandit, vstup je volný. Stejně tak tomu bude

  ivpřípadě 6

  th

  Open Czech Tournament

  25.–27. 11. 2011. Dotohoto mezinárodního

  turnaje se vrámci přípravy před světovým

  šampionátem zapojí přední reprezentace

  zEvropy včetně dvou našich družstev. Další

  informace najdete nafacebookových strán-

  kách Czech Wheelchair Curling.

  NAEUROZÁMEK SEUROKLÍČEM.

  Držitelé průkazů TP, ZTP, ZTP/P, diabetici

  aonkologicky nemocní si mohou naMěÚ

  vMnichově Hradišti vyzvednout euroklíče.

  Otvírají speciální zámky utoalet avýtahů.

  Tel. č. odboru sociálních věcí azdravotnic-

  tví: 326776700.

  PRVNÍ VLAŠTOVKA VKRAJI. Ochran-

  nou známku Práce postižených získala

  jako první vPlzeňském kraji společnost

  2P SERVIS, s. r. o., se sídlem vSušici.

  Zabývá se výrobou pracovních oděvů, má

  77 zaměstnanců a69 znich jsou osoby se

  zdravotním handicapem. Informace: e-mail:

  info@2pservis.cz, tel. č. 374802047, mobil

  733133146.

  VÝLETY PRO VŠECHNY. Publikaci stipy

  nazajímavé cíle vMoravskoslezském kraji

  pro osoby se zdravotním postižením, senio-

  ry arodiče smalými dětmi připravují autoři

  projektu Cestovní ruch bez bariér. Kontakt:

  e-mail: info@klacr.cz, tel.: 595691265,

  mobil: 777990061.

  KDO JE ZADVEŘMI? Zlínští senioři

  alidé se zdravotním postižením mohou

  využívat projekt Řetízek. Městská policie

  jim zdarma nainstaluje bezpečnostní

  řetízky navchodové dveře jako ochranu

  před nezvanými návštěvníky, dostanou

  také samolepku sdůležitými telefonními

  čísly ainformacemi, jak se vkrizových

  situacích chovat. Kontakt – tel. č.:

  577630500.

  MĚSTO SVÝM OBČANŮM. Zastupitelé

  Opavy schválili narok 2011 částku převy-

  šující jedenáct milionů korun jako dotace

  na47 projektů dvaadvaceti organizací, jež

  poskytují různé druhy zdravotní asociální

  péče.

  VÝHODNÁ NABÍDKA. Společnost AAA

  AUTO poskytuje osobám se zdravotním po-

  stižením vrámci programu AAA AUTO mo-

  bilita možnost zakoupit vůz zavýhodných

  podmínek. Případné úpravy zajistí podle

  individuálních potřeb klienta specializované

  partnerské firmy. (nouz)

• Strana 5

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  můžeš / číslo 11 - 2011

  D

  obrý den, četl jsem se

  zájmem Váš článek

  otaxislužbě pro vozíč-

  káře (9/2011). Domní-

  vám se, že by to mohlo

  být zajímavé, pokud by

  iřidiči byli sami vozíčkáři

  nebo nějak jinak handi-

  capované osoby. Pokud

  by se takoví zájemci našli, rád jim zkusím

  dohodnout práci uAAA taxi. Tím bychom

  mohli pokrýt službu, pokteré voláte

  vesvém článku. Museli by ovšem akcep-

  tovat taxikářské podmínky, především

  vlastní vůz (vtomto případě speciálně

  upravený). Rád iniciuji ijednání směstem

  opřípadné dotaci pro takovou službu.

  Zájemci nechť se mi prosím ozvou.

  Radek Kriegler, Praha

  (Dopis byl redakčně krácen aupraven)

  Vážený pane Krieglere, díky zavaši nabíd-

  ku. Těší mě, že naše články působí takto

  podnětně. Zájemcům opomoc při zpro-

  středkování rád předám kontakt navás.

  Osobně jsem poněkud skeptický, zda by

  vozíčkář byl vhodným řidičem taxi pro

  vozíčkáře, ovšem iniciativu jako takovou

  velmi vítám. Ijako redakce se pokusíme být

  nápomocni adalší vývoj budeme sledovat,

  případně přinášet nové informace.

  Radek Musílek

  V

  ážení přátelé, vážení

  dárci, je to již téměř

  rok, kdy jsme Vás žádali

  opomoc při zakoupení

  automobilu, který měl

  být dále upraven pro

  snadnější nakládání

  naší dcery. Rádi bychom

  Vás seznámili, jak vše

  proběhlo. Najaře tohoto roku byla téměř

  vybrána potřebná částka. Ovšem firma,

  která provádí přestavby pro handica-

  pované občany, nám odmítla úpravu

  vozu Peugeot Partner provést. Přestavbu

  zamítly idalší firmy. Přitom tento vůz

  nám sama firma původně doporučila

  (ovozech Peugeot psalo Můžeš vkvětnu).

  Poprojednání vhodnosti jiných vozů jsme

  se rozhodli pro Ford Tourneo, který nebyl

  dražší než původně zamýšlený automobil.

  Ford Tourneo však přestal splňovat nově

  zavedenou emisní normu, tudíž nám byl

  zamítnut příspěvek nazakoupení motoro-

  vého vozidla. Jelikož ostatní navrhované

  vozy byly minimálně o180 tisíc dražší,

  atím pro nás nedostupné, nevěděli jsme,

  jak dál. Porozhovoru spaní ředitelkou

  Konta BARIÉRY Boženou Jirků nám byla

  dána nová naděje asnažili jsme se dál

  sehnat potřebné peníze najiný vůz.

  Nakonec jsme vybrali zapomoci firmy

  Invacar, s. r. o., dražší, ale vyhovující

  Volkswagen Caddy maxi. Dále jste nám

  posílali tolik potřebné peníze ašířili naši

  věc mezi lidi. Velké díky patří Nadaci

  Konta BARIÉRY. Jmenovitě paní Mar-

  tině Potomové, která měla náš podúčet

  nastarosti avždy nám ochotně sdělovala

  potřebné informace. Dále patří velké díky

  otci Dismasi Tomaštíkovi, který tolik šířil

  náš list, apanu Doc.JUDr.Pavlu Svobo-

  dovi, který umístil zprávu nafacebook.

  Díky patří ikolektivu lékařů Fakultní ne-

  mocnice Olomouc, kteří uspořádali sbír-

  ku, asamozřejmě Vám všem neznámým

  dárcům, kteří jste nám tolik pomohli.

  Také nemohu opomenout autosalon Au-

  to-Hlaváček Olomouc, který jediný nám

  vyšel velmi vstříc aposkytl nadstandardní

  slevu. Automobil nám byl předán 28. 6.

  2011 anásledně hned přestavěn. Tímto

  Vám všem zúčastněným moc děkujeme

  avážíme si, že jsme Vám nebyli lhostejní.

  Jan Benda, Olomouc

  (Dopis byl redakčně krácen aupraven, jeho

  celé znění najdete nawww.muzes.cz)

  Vážený pane Bendo, spotěšením zveřejňuje-

  me vaše poděkování azároveň gratulujeme

  kešťastnému konci celé peripetie. Věříme,

  že nový, speciálně upravený automobil

  slouží kespokojenosti vaší dcery ivás sa-

  motných. Přejeme hodně šťastných kilome-

  trů azároveň se připojujeme kpoděkování

  všem lidem, kterým není lhostejná nelehká

  situace druhých aprojeví ochotu pomoci.

  Vaše redakce

  D

  obrý den, zdravím

  Vás. Jsem vozíčkář

  – myopat –Váš dlouho-

  letý odběratel. Obsah

  časopisu se stále zlepšuje.

  Nejraději čtu skutečné

  příběhy lidí, jejich problé-

  my ajak je řešili, protože

  to může být poučné ipro

  mne. Potěšila mě nabídka zvýhodněného

  předplatného na2 roky, takže bych si jej

  rád uVás objednal.

  Děkuji apřeji hodně úspěchů sVaším-na-

  ším časopisem

  Ivan Molitoris, Praha

  (Dopis byl redakčně krácen aupraven)

  Vážený pane Molitorisi, děkujeme zavaši

  chválu ivěrnost našemu-vašemu časopi-

  su. Objednávku jsme vyřídili advouleté

  předplatné měsíčníku Můžeš doporučujeme

  ivšem ostatním čtenářům. Vychází totiž

  na380 Kč. Kdybyste si stejný počet čísel

  zakoupili bez předplatného např. navy-

  braných pobočkách České pošty, zaplatíte

  o316 korun víc, což představuje téměř

  jedno další dvouleté předplatné. Nehledě

  napohodlí, se kterým zavámi Můžeš dora-

  zí až domů.

  Vaše redakce

  Své postřehy anázory nám pište

  nainfo@muzes.cz nebo naadresu

  Redakce časopisu Můžeš,

  Melantrichova 5, 11000 Praha 1.

  Z REDAKČNÍ POŠTY

  Symbol romského neúspěchu

  Chanov se pomalu mění

  strana 8

  ČA S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  

  9 / 20 11

  

  Jed n o t l iv ý v ý ti s k 2 9  Kč / P ř e d p la t i t e lé 2 0 K č

  Koupí 

  tohoto 

  časopisu 

  podpoříte 

  Konto 

  Bariéry

  www.muzes.cz

  Symbol romského neúspěchu

  Chanov se pomalu mění

  strana 8

  ČA S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  

  9 / 20 11

  

  Jed n o t l iv ý v ý ti s k 2 9  Kč / P ř e d p la t i t e lé 2 0 K č

  Koupí 

  tohoto 

  časopisu 

  podpoříte 

  Konto 

  Bariéry

  www.muzes.cz

  Někteří lidé mohou mít

  svatbu jenom jako strana 38

  ČA S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  

  7 – 8/ 20 1 1

  

  Jed n o t l iv ý v ý ti s k 2 9  Kč / P ř e d p la t i t e lé 2 0 K č

  Koupí 

  tohoto 

  časopisu 

  podpoříte 

  Konto 

  Bariéry

  www.muzes.cz

  Džípem

  do nejhlubšího

  údolí

  Zájemci ocestování doexotických krajů

  navozíku se mají možnost připojit kplá-

  nované expedici doNepálu 17.–31. 3.

  2012.Čtrnáctidenní akce sterénními vozy

  zavede účastníky přímo donitra nepálského

  Himálaje, naúpatí osmitisícovek Annapúr-

  ny aDhaulágirí. Zapomoci džípů projede

  výprava vesničky ivýznamné chrámy údolí

  řeky Kalí Gandakí apozná starobylou kultu-

  rou káthmándského údolí. Další informace

  apřihlášky nawww.mcoutdoorsagency.cz.

  Uzávěrka

  žádostí o DMS

  Nové projektové žádosti neziskových orga-

  nizací ozřízení DMS mají termín odevzdání

  16. 11. 2011. Kompletní žádost je nutné

  dodat vtištěné podobě se všemi přílohami

  naadresu Fóra dárců – Štěpánská 61,

  Praha 1, aelektronicky nae-mail koordiná-

  torky Jitky Buriánkové: buriankova@donor-

  sforum.cz. Kpřípadným dotazům můžete

  použít telefon 296325335.

  Rada DMS zasedne kletošnímu posled-

  nímu čtvrtletnímu setkání 7. 12. Ozapojení

  doslužby dárcovských SMS neboli DMS,

  mohou žádat nestátní neziskové organizace

  splňující základní kritéria. Jejich výčet idalší

  informace najdete nawww.darcovskasms.cz.

  NEPÁL LÁKÁ cestovatele především

  svojí exotikou. Foto: archiv

• Strana 6

  

  můžeš / číslo 11 - 2011

  ANKETA / DOBRÉ ZPRÁVY

  Řekla bych, že nata-

  kovou situaci školy ani

  připraveny být nemohou.

  Opravdu nemají učite-

  le-speciální pedagogy,

  leckde nemají přizpůso-

  bené bezbariérové pro-

  středí, nemají všechny ty

  pomůcky adalší vymo-

  ženosti pro děti shandi-

  capem.

  Nic ztoho však není

  tak důležité jako jejich

  osobní postoj. Jejich

  ochota takové dítě při-

  jmout anad rámec svých

  povinností se třeba začít

  vzdělávat, začít shánět

  materiály apomůcky

  včetně financí naně,

  zvyknout si napřítom-

  nost další osoby (peda-

  gogického asistenta)

  vetřídě, učit ostatní děti

  přijmout takového spolu-

  žáka isjeho handicapem

  apod.

  MGR. MIROSLAVA ČERVINKOVÁ

  místopředsedkyně o. s. rodičů

  a přátel dětí s handicapem ORION

  v Rychnově nad Kněžnou,

  matka 17letého postiženého syna

  Školy jsou připravené

  přijmout žáky astudenty

  spostižením, ale velmi

  zde záleží naoboustran-

  ném přístupu, tj. ze

  strany školy irodiny

  postiženého.

  Mnohaletázkušenost

  sintegrací těžce tělesně

  postiženého syna mezi

  zdravé vrstevníkyje

  velmi dobrá. Náš největší

  problém byl ale vždy se

  zajištěním azaplacením

  speciálního asistenčního

  pedagoga. Vminulosti

  se zajišťoval pomocí ná-

  hradní vojenské služby,

  dále pak záleželo napří-

  stupu ředitele dané školy,

  který asistenta zajistil,

  ale peníze jsme sháněli

  pomocí nadačních fondů

  agrantů.

  Nastřední škole se

  situace mírně zlepšila

  (škola sama požádala

  magistrát) aJirka měl

  stipendium odKonta

  BARIÉRY. Nyní syn začal

  studovat naVŠEM azde,

  přestože mu škola vychá-

  zí maximálně vstříc, stále

  nevíme, jak bude asistent

  financován.

  MIROSLAVA STEHLÍKOVÁ

  matka handicapovaného syna,

  studenta vysoké školy

  Praxe je následující:

  asistence je velmi špatně

  placená avzhledem

  kpolovičnímu úvazku

  (Středočeský kraj) je plat

  malý, těžko se sežene

  někdo, kdo by to dělal.

  Syn pak nosí vsešitech

  chyby… Nepřipadá mi

  integrovaný, ale vetřídě

  zdravých dětí izolovaný

  díky neustálé přehnané

  péči asistentky, která

  to myslí dobře (byť jí

  neustále zdůrazňuji, že

  hodně věcí zvládne sám),

  děti se odnaučily mu

  spontánně pomáhat…

  MGR. PETRA HNÁTOVÁ

  Zakladatelka o. s. Cesta životem

  bez bariér, Paběnice u Čáslavi,

  matka postiženého syna

  Připravenost škol mu-

  síme posuzovat mini-

  málně ze dvou hledisek.

  Pedagogičtí pracovníci

  irodiče jsou naintegraci

  připraveni. Problema-

  tické je však hledisko

  materiálního vybavení.

  Jsme kupříkladu malá

  vesnická škola, která

  sídlí vbudově zdruhé

  poloviny 19. století, azde

  je integrace tělesně posti-

  žených zcela nemožná,

  protože nutné stavební

  úpravy by stály řádově

  miliony.

  MGR. JAROSLAV OBERHEL

  ředitel základní školy a mateřské školy

  Hrubý Jeseník, okres Nymburk

  JSOU ŠKOLY

  PŘIPRAVENY

  PŘIJMOUT

  VŠECHNY ŽÁKY

  S POSTIŽENÍM?

  NEDAT PODVODNÍKŮM ŠANCI. Žatec-

  ké občanské sdružení Roztančená kolečka

  spustilo projekt Senioři sobě. Vrámci

  své činnosti informuje seniory aosoby se

  zdravotním postižením oformách obrany

  proti podvodníkům. Telefonický kontakt:

  974437208 nebo 776281458.

  PŘEDVEDLI SVÉ UMĚNÍ. Soutěž barma-

  nů se zdravotním postižením uspořádalo již

  počtvrté Centrum pro integraci zdravých

  apostižených Slunečnice veZlíně. Porota

  hodnotila míchané nápoje čtyřiadvaceti

  klientů chráněných dílen zcelé republiky.

  Kontakt: e-mail: izap@volny.cz, tel. č.

  577434602, mobil: 605787796.

  ZASLOUŽENÉ OCENĚNÍ. VPraze se

  stala Ženou regionu pro rok 2011 Denisa

  Billá zaangažovanost vcharitativní pomoci

  vozíčkářům.

  TĚLOCVIČNA VZAHRADĚ. Rehabilitač-

  ní hřiště pro seniory aosoby se zdravotním

  postižením mají vHolýšově naDomažlicku.

  Město ktomuto účelu poskytlo nevyužitou

  zahradu vdomě spečovatelskou službou.

  POSTARAJÍ SE ONĚ. Privátní centrum

  komplexní péče pro válečné veterány vzniká

  veSvémyslicích uPrahy.

  DOMLUVME SE! Kurzy znakového jazyka

  pro začátečníky ipro pokročilé pořádá

  Centrum pro zdravotně postižené Liberec-

  kého kraje. Kontakt nalektora atlumočníka

  znakového jazyka Karla Redlicha: tel. č.:

  731653008.

  JE BEZ BARIÉR. Vzdělání žákům se zdra-

  votním postižením umožňuje opět podo-

  končení oprav základní škola vNerudově

  ulici vŘíčanech.

  ZELENÁ SOCIÁLNÍM FIRMÁM. Společ-

  nost Semitam vHavlíčkově Brodě, založená

  jako sociální firma, poskytne zaměstnání

  lidem smentálním postižením, duševně ne-

  mocným apropuštěným zvěznic aústavů.

  ŠKOLA NOVÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ. Terape-

  utické dílny vznikly vobjektu bývalé Střední

  odborné školy aStředního odborného učiliště

  vNejdku naKarlovarsku. Klienti farní charity

  se tam budou učit vařit, zvládat různé ruční

  práce, ale také se seznámí schovem domácích

  zvířat. Více na: e-mail:info@charitakv.cz, tel.

  č.: 353434210, mobil: 731433033.

  MOJE MÍSTO. Tak zní název projektu

  televize Prima aportálu Prace.cz. Vrámci

  sociální reality show začne odříjna před-

  stavovat naobrazovkách lidi, kteří dlouho

  hledají zaměstnání. Budou mezi nimi také

  lidé se zdravotním postižením. (nouz)

• Strana 7

  Předplaťte si časopis

  Předplatné na dva roky

  se slevou za 380 Kč!

  Pokud si předplatíte Můžeš na dva roky,

  ušetříte proti ročnímu předplatnému 100 Kč

  a proti volnému prodeji 316 Kč.

  Soutěž o kartu Handy Card!

  Kdo prohlásil v rozhovoru pro říjnové vydání Můžeš,

  že vzdělanost bez morálky či slušnosti není ničím?

  Odpovědi na tuto otázku zasílejte do 15. následujícího měsíce na adresu redakce:

  Melantrichova 5, 110 00 Praha 1

  nebo na mailovou adresu: info@muzes.cz. Odpovědi označte slovem SOUTĚŽ.

  Vylosovaný autor správné odpovědi získá kartu Handy Card.

  Ta přináší velké množství slev, kromě jiného na servis aut a pohonné hmoty.

  Mobilní telefon za vyluštěnou křížovku!

  Vylosovaní luštitelé křížovky na str. 38 získávají mobilní telefony.

  Někteří lidé mohou mít

  svatbu jenom jako strana 38

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  

  7 –8 /2 0 11

  

  Je d n o tl i v ý vý t i s k 2 9  K č / P ře d p l a ti t e l é 2 0  K č

  Koupí 

  tohoto 

  časopisu 

  podpoříte 

  Konto 

  Bariéry

  www.muzes .cz

  Symbol romského neúspěchu

  Chanov se pomalu mění

  strana 8

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  

  9 /2 01 1

  

  Je d n o tl i v ý vý t i s k 2 9  K č / P ře d p l a ti t e l é 2 0  K č

  Koupí 

  tohoto 

  časopisu 

  podpoříte 

  Konto 

  Bariéry

  www.muzes .cz

  Nebraňme selskému rozumu,

  říká Václav Havel

  strana 8

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  

  1 0/ 20 1 1

  

  Je d n o tl i v ý vý t i s k 2 9 K č / P ře d p l a ti t e l é 2 0 Kč

  Koupí

  tohot o

  časop isu

  podpo říte

  Konto

  Barié ry

  www.muzes .cz

• Strana 8

  

  můžeš / číslo 11 - 2011

  TÉMA: Integrace a inkluze dětí s postižením

  Už přes rok vedeme

  na našich stránkách

  diskusi o vážném problému

  – integraci a inkluzi dětí

  s postižením do běžných

  škol. Chyběl v ní však hlas

  rozhodující – ministerstva

  školství, mládeže

  a tělovýchovy. Nakonec

  se jej díky senátorkám

  Daniele Filipiové,

  Aleně Dernerové

  a Miluši Horské podařilo

  sehnat. A tak se

  v minulých dnech

  mohl na toto téma

  uskutečnit Kulatý stůl

  Nadace Charty 77

  a Senátu Parlamentu ČR.

  ŽÁDNÉ

  JEDNOSTRANNOSTI!

  Text: ZDENĚK JIRKŮ

  Foto: JAN ŠILPOCH

  A

  tmosféra vSenátu byla příjemná,

  ale protože se účastníci většinou

  dlouho znají, už odzačátku bylo

  jasné, že oba tábory (příznivci

  rozsáhlé aúplné integrace ipří-

  znivci opatrnějšího individuál-

  ního přístupu) jsou připraveni

  kostré diskusi.

  Ata začala hned, jak si D. Filipiová

  vzala zahajovací slovo abez obalu řekla

  svůj názor: „Já jsem přesvědčena, že lze

  integrovat každé dítě. Ivelmi těžce posti-

  žený žák může zvládnout běžnou školu,

  pokud se mu vytvoří specifické podmínky;

  rodiče by si měli uvědomit, že by dítě měli

  natvrdo hodit doživota. Dítě si musí zvykat

  nanechráněné prostředí, protože tam si

  později bude hledat zaměstnání iživotní

  uplatnění.“

  Kategorické stanovisko zkušené politič-

  ky, které už léta žije navozíku, nemohlo

  její kolegyni Alenu Dernerovou, která jako

  zkušená neuroložka zmíněných dětí vyšet-

  řila tisíce, nechat vklidu: „Děti potřebují

  naprosto specifický přístup, spolupráci

  rodiny, lékařů, psychologů isociálních pra-

  covníků. Ty spostižením se často naběž-

  ných školách potýkají svelkými problémy,

  učitelky nezvládají speciální péči, aniž by

  zanedbávaly ostatní žáky. Mimořádnou

  péči přece potřebují iděti výjimečně nada-

  né, jinak republika časem ztratí celé vrstvy

  inteligence.“

  Své negativní stanovisko kegenerální

  avpodstatě administrativní integraci získa-

  né dlouhými lety praxe učitelky aředitelky

  speciální školy znovu potvrdila iMiluše

  Horská: „Vybrali jsme si tu nejdražší formu

  integrace, anani fakt nemáme. Při integraci

  velkých skupin žáků jsou abudou potřeba

  vyrovnávací třídy, speciální péče přece neře-

  ší jen výuku, ale izajištění zvláštních, třeba

  hygienických potřeb žáků.“

  Vyjasněme si pojmy

  Integrace, tedy začleňování dětí spostiže-

  ním (tělesným, mentálním, ale isociálním

  nebo utrpěným jako důsledek vážných ne-

  mocí) není vnaší zemi nic nového. Tradice

  speciálního školství je už stoletá, vždyť např.

  Jedličkův ústav byl založen vr. 1913. Obor

  speciální pedagogiky navysokých školách

  existuje už desítky let amnozí naši specialis-

  té požívají nebývalou mezinárodní autoritu.

  Příkladů, kdy dítě nebo mladý člověk sposti-

  žením nebo špatným sociálním zázemím

  dosáhli vysokého vzdělání avynikající spo-

  lečenské pozice, jsou tisíce anastránkách

  Můžeš onich píšeme vkaždém čísle. Takže

  včem je problém?

  Možná vpojmu inkluze. Tedy vzdělávání

  všech najenom místě, vjednom kolektivu.

  Podle mezinárodních konvencí, které Česká

  republika přijala aintegrovala dosvého

  právního řádu, musí stát zajistit všem (!)

  dětem přístup donormálních škol, vytvořit

  tam podmínky pro jejich optimální rozvoj

  atéměř zcela uzavřít speciální školy azaří-

  zení.

  Bohulibý záměr se vposledních letech

  stal předmětem vášnivých aněkdy isrdce-

  rvoucích diskusí. Mnozí rodiče požadují in-

  tegraci svých dětí naprosto bezpodmínečně,

  jiní se bez ohledu nareálné možnosti svých

  potomků tváří netečně.

  Podle nejrůznějších odhadů se tato

  situace týká více než 130 tisíc dětí. Tedy

  stejného počtu rodin, stovek škol atisíců

  pedagogů. Týká se istátního rozpočtu,

  protože vytvoření bezbariérového prostředí,

  zajištění speciálních pomůcek, kvalifikova-

  ného personálu, ahlavně pedagogických

  asistentů, bez kterých je inkluze nemožná,

  by přišlo skoro napůl miliardy. Jistě, jde

  onáklady, které se většinou vrátí vbudou-

• Strana 9

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í 

  můžeš / číslo 11 - 2011

  �

  cím životě postižených, ale víme také, jaké

  priority dnešní vláda má.

  Avyjasnit si musíme, zda tento problém

  opravdu společnost bere vážně. Ředitel

  sekce vzdělávání ministerstva školství,

  mládeže atělovýchovy Martin Krejza to

  řekl jasně: „My vsoučasné době nemáme

  žádnou jasnou představu, jak bychom měli

  kinkluzivnímu vzdělávání přistoupit. Minis-

  terstvo sice loni najaře přijalo plán začle-

  ňování těchto dětí, ale zatím se uskutečňuje

  přípravná fáze. Budeme sledovat diskusi,

  nadefinitivní řešení je čas doroku 2014.“

  Ktomu poznámka – zpracovní skupiny,

  která tento problém řeší amá navrhnout

  dlouhodobou koncepci, už vystoupilo na50

  expertů. Ministr Josef Dobeš podle nich ne-

  věnuje tomuto tématu dostatek pozornosti.

  Co říká život?

  Žádné jednoduché odpovědi nenachází.

  Ředitelka ZŠ Zdeňka Matějčka vMostě ví,

  proč se osvědčují speciální školy. (Viz Můžeš

  9/2011.) Lenka Felcmanová zpedagogické

  fakulty abývalá členka ministerského týmu

  sbrilancí sobě vlastní vysvětluje odbor-

  né imezinárodní souvislosti adůsledky

  současného váhaní – především příslušného

  ministerstva. Stejně tak se Ludmila Benešo-

  vá, sama matka postiženého dítěte ze Svitav,

  ptá, jestli je jen jedna cesta – musela založit

  středisko sociální péče, aby se jejímu synovi

  idalším dětem vůbec dostalo kvalifikované

  podpory. Jindra Marešová zAmnesty Inter-

  national má jasno – Česká republika své me-

  zinárodní závazky neplní. Docent Jankovský

  zJihočeské univerzity aspolečnosti Arpida

  vystupuje smoudrostí, jakou uněj slýcháme

  už dlouho: „Mnoho věcí není vyjasněných.

  Apak musí platit – postupujme opatrně, jde

  oosudy dětí. Každé znich je originál, každé

  má jiný problém, jiné zázemí ajiné šance.

  To dojednoduché směrnice nesměstnáme.

  Potřebujeme jasná pravidla hry, jasnou

  politiku ministerstva.“

  Dvouhodinovou diskusi dojednoho

  článku nedostaneme. Druhý den posetkání

  vSenátu jsme dostali odjednoho zúčastní-

  ků, ředitele Jedličkova ústavu aškol Jana

  Pičmana, toto:

  „Raduji se ztoho, že všichni účastníci

  jsou zajedno vcíli zapojit mladé lidi – ať

  znevýhodněné či spostižením – dohlavního

  proudu, tedy připravovat je nanormální

  život vběžné společnosti. Nikdo už dnes

  Mnozí rodiče

  požadují integraci

  svých dětí naprosto

  bezpodmínečně, jiní se

  bez ohledu nareálné

  možnosti svých

  potomků tváří netečně.

  ÚČASTNÍCI a hlavně účastnice reprezentují celou škálu přístupů k integraci a inkluzi. Ovšem také letitou zkušenost se stovkami dětí.

  Právě o ni by se mělo ministerstvo více opírat.

• Strana 10

  

  můžeš / číslo 11 - 2011

  TÉMA: Integrace a inkluze dětí s postižením

  �

  Jeden rok žádaly školy 10 milionů,

  druhý potřebovaly třicet,

  třetí se vyplatilo už šedesát milionů korun.

  Pak někdo bouchnul dostolu

  azačalo se hledat moudřejší řešení.

  nechce tyto lidi stavět napořád někam

  mimo. To je úžasné. Tvrdě pracovat se musí

  nadohodě, jakými cestami toho dosáh-

  nout. Mně se nezdá, že je jen jedna. Je jich

  pravděpodobně více. Adokonce se ukazuje,

  že pro některé je prospěšné někdy jít vrůzný

  čas různými cestami.

  Dítě může být veškolce se všemi ostatní-

  mi zokolí, pak nastoupit idospádové školy,

  pokračovat ale vestřední škole speciální,

  kde ho lépe připraví nabudoucí práci akde

  se setká svrstevníky se stejnými trampota-

  mi, podobnými zájmy avýzvami, jako má

  on. Ičlověk potěžkém úrazu jde nejdřív

  dohodně speciálního zařízení, pak ještě

  zůstane třeba rok vrehabilitačním zařízení

  mezi lidmi spodobnými problémy, najde si

  mezi nimi řadu kamarádů, zpevní se fyzicky

  ipsychicky, ateprve potom vyrazí zase mezi

  tu masu běžných lidí. Ajinde si zase naopak

  berou dospeciální péče malé děti ohrožené

  různými problémy, pracují snimi, cvičí je,

  rehabilitují. Akdyž se zdá, že dítě obstojí

  mezi vrstevníky vběžných školách, pomáha-

  jí mu zařadit se.

  Pochopitelně je co kultivovat, je co dopl-

  ňovat. Pokládal bych zavelkou škodu nějaké

  fungující cesty nebo prostředky péče či zaří-

  zení rušit jen proto, že se jmenují speciální,

  ústavní apod.

  Abojím se toho, že diktát peněz nás

  požene khloupým řešením. Určitě se dá, byť

  nemoudře, ušetřit, zrušíme-li speciální školy

  aspeciální zařízení, tedy vše speciální.

  Sledoval jsem vPraze nárůst počtu

  dětí se specifickými potřebami. To bylo

  před třemi čtyřmi lety, kdy město začalo

  dávat běžným (normálním) školám peníze

  navíc naintegraci, respektive naasistenta

  vetřídě. Jeden rok žádaly školy 10 mi-

  lionů, druhý potřebovaly třicet, třetí se

  vyplatilo už šedesát milionů korun. Pak

  někdo bouchnul dostolu azačalo se hledat

  moudřejší řešení.

  Co se tehdy stalo? Školy, které mohly

  dostat peníze naasistenta jaksi navíc, mimo

  normativ, radily rodičům, ať si seženou

  potvrzení, že jejich dítě je potřebné, přitom

  integrované, apotřebuje asistenta. Rodiče

  přemlouvali poradny aporadenští pracovní-

  ci pod vlajkou práv dítěte psali doporučení

  naasistenta zdůvodů specifických poruch

  učení apod.

  Člověka napadá, že máme jistě mnoho

  různých (snad) objektivních statistik opo-

  čtu dětí snějakým postižením vtom atom

  regionu. Pak lze stanovit, kolik ajak velké

  speciální zařízení tam má být, ato financo-

  vat. Tlak namísta vtom zařízení přirozeně

  zajistí, že se tam dostanou jen ti potřební, že

  se speciální (adražší) péče nebude poskyto-

  vat těm, kteří ji nepotřebují…“

  Ktomuto stanovisku člena naší redakč-

  ní rady, ahlavně vynikajícího odborníka,

  nemáme už co dodat.

  Seznam účastníků kulatého stolu

  je nawww.muzes.cz

  Tématu se věnujeme

  ivrubrice Názory nastr. 24 a25

  AKTIVITA

  SENÁTOREK je mezi

  odborníky dosti

  ceněná, ale ledy se

  ještě neprolomily.

  JIŘÍ JANKOVSKÝ je odbornou

  i lidskou autoritou nejen u odborníků,

  ale zejména u rodičů.

  JAN PIČMAN si zasvým názorem umí stát.

  Iproti většině.

  DANIELA FILIPIOVÁ, sama na vozíku,

  bojuje za postižené s neúnavnou razancí.

• Strana 11

  

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  můžeš / číslo 11 - 2011

  Text: ZDENĚK JIRKŮ

  Foto: JAN ŠILPOCH

  Paní ředitelko, proč se přešlo

  odinte grace kinkluzi? Jakou novou

  kvalitu tím chceme vyjádřit?

  Inkluze je vlastně příprava celého spole-

  čenství – žáka, pedagogů, rodiny, celého

  prostředí – napřijetí jakékoli jinakosti. Tím

  rozumíme nejen děti srůzným postižením,

  ale také zjiné kultury, sjinými osobnostní-

  mi předpoklady. Určitě nejsme například

  výjimka, když knám chodí děti cizinců, čas-

  to zexotických zemí. Ijich ajejich rodin se

  inkluze týká. Zkrátka nemluvíme odosažení

  nějakého konečného, přesně definovaného

  stavu, ale ocestě koptimu, které je pocho-

  pitelně pro každého žáka trochu jiné. Ale

  nebojme se, prakticky jde odobře známé

  hodnoty – aby se všichni ksobě chovali

  súctou. Vangličtině se hovoří otřech R –

  respekt kdruhým iksobě, aodpovědnost

  – tedy responsibility. To je nejdůležitější

  pro budoucnost dětí, amožná ipříslib lepší

  společnosti, než máme nyní.

  Jana Matoušková:

  UŽ TO MOŽNÁ TROCHU

  UMÍME, ALE VŽDY

  ZAČÍNÁME ZNOVU

  Kulatý stůl Nadace

  Charty 77 a Senátu

  Parlamentu ČR

  k otázkám vzdělávání dětí

  s postižením,

  ale také se sociálním

  nebo zdravotním

  znevýhodněním, přinesl

  i zkušenost ředitelky

  základní a mateřské

  školy v Praze 6 Jany

  Matouškové. Škola

  s pověstí vynikajícího

  vzdělávacího zařízení

  už postupně přijala

  na dvacítku žáků, kteří by

  jinak potřebovali zařízení

  speciální péče.

  �

  POCHOPENÍ

  a vstřícnou

  atmosféru

  vůči svým

  kamarádům

  s postižením

  pokládají děti

  za samozřej-

  most. Důležitá

  přednost pro

  celý život ve

  společnosti,

  která chce

  bourat bariéry

  nejen stavební.

• Strana 12

  

  můžeš / číslo 11 - 2011

  TÉMA: Integrace a inkluze dětí s postižením

  Už máte nadvacet příkladů úspěšné

  inkluze. Můžete říci nějakou obecnější

  zkušenost ztéto cesty?

  Máme dokonce už iabsolventy, takže jistá

  zkušenost tu je. Především – obrovský

  posun vmyšlení – především učitelů, ale

  irodičů. První byl chlapec, náš žák, kterého

  srazilo nedaleko, naEvropské třídě, auto.

  Měl velmi vážné následky amohli jsme

  tvrdit, že naše škola už pro něj není vhodná.

  Ale uvědomila jsem si, že to se může stát

  vkaždé rodině.

  Pak je tedy naší povinností vytvořit

  takové podmínky, aby neztratil své školní

  zázemí. Povedlo se. Doočí vám to nikdo

  neřekne, ale když přišel první mentálně

  postižený chlapec, který chodil naproti

  dostacionáře speciální školy, jeho maminka

  chtěla, abychom ho vzali knám. Ařekla mi,

  že ředitel školy vmístě jejich bydliště řekl:

  Tady to (!) my vzdělávat nebudeme.

  Přijali jsme ho azačali se společně učit,

  protože také naše zkušenosti byly malé.

  Napřed jsem ale musela získat povolení mi-

  nisterstva školství. Také dost komplikovaně.

  Ale už jsme se rozhodli, ikdyž jsme věděli,

  že my nemůžeme nabídnout to, co speciální

  škola. Využili jsme blízkosti stacionáře stím,

  že část výuky bude unás ačást tam. Shrnu

  to – pro chlapce byly zdravé děti velkým pří-

  kladem asoužití snimi mu moc pomohlo.

  Ajak to pomohlo vašim pedagogům?

  Nejprve jsem docela narazila. Měli jsme tu

  učitelku, speciální pedagožku, takže jsem

  šla nejdřív zaní. Ona se šla dostacionáře

  podívat ařekla: Ne. Takové dítě nemohu

  učit. Možná se bála té tíhy, možná se obá-

  vala reakcí dětí nebo rodičů. Jiná kolegyně,

  okteré jsem věděla, že se zabývá mimo-

  školními aktivitami spostiženými dětmi,

  mi řekla: já bych si ho vzala dotřídy. Snad

  to byl její několikaletý pobyt vzahraničí,

  atedy jistá zkušenost právě sjinakostí, snad

  její mimořádná empatie, zkrátka zkusila

  to, atím vlastně otevřela dveře naší školy

  integraci.

  Atady je má první zásadní odpověď

  navaši otázku – potřebujete mít veškole

  alespoň jednoho učitele, který ostatním

  ukáže cestu. Když ho veškole nemáte, pak

  může být tisíc zákonů, ale integraci ainkluzi

  budete těžko zvládat nebo to bude trvat

  déle, než se vám podaří učitele přesvědčit;

  nejobtížnější je totiž zbourat bariéry, které

  jsou vnás.

  Naše kolegyně dokázala nejen pomoci

  dítěti spostižením, ale pomohla icelé škole

  – naučila ostatní děti, že je samozřejmou

  povinností pomáhat druhým aže každý má

  svou cenu. Chlapce milovaly ikuchařky.

  Učitelé chodili suplovat asistenci, když byl

  asistent nemocný, aučili se tak iodsvé kole-

  gyně. To všechno unás postupně změnilo

  atmosféru, takže dnes už celá škola chápe

  inkluzi jako zcela normální proces.

  Co byste tedy dnes řekla rodičům dětí

  snejrůznějším postižením?

  Totéž co předtím – že uděláme všechno,

  abychom jejich dítěti pomohli, ale že neví-

  Využili jsme blízkosti stacionáře stím,

  že část výuky bude unás ačást tam.

  Shrnu to – pro chlapce byly zdravé děti velkým

  příkladem asoužití snimi mu moc pomohlo.

  �

  ŘEDITELKA

  Jana Matouš-

  ková ví,

  že integrace

  dětí s postiže-

  ním nebo jinou

  „nevýhodou“

  je vždycky

  zvláštní

  a neopakova-

  telný proces.

• Strana 13

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í 

  můžeš / číslo 11 - 2011

  SLOUPEK

  Daniely FILIPIOVÉ

  Jak si to mohu

  dovolit?

  Můžeš se tentokrát zabývá integrací dětí

  shandicapem doběžných škol. Nedá

  mi, abych se tomuto tématu nevěnovala

  ivdnešním sloupku.

  Závěry ainěkteré výroky, které vrámci

  semináře ointegraci dětí shandicapem

  vSenátu padly, se pochopitelně (aje to

  dobře) dostaly inaveřejnost. Bylo zveřej-

  něno ito, že jsem řekla, že každé dítě je

  možné integrovat. Reakce nasebe nene-

  chaly dlouho čekat. Mnohé ize strany lidí,

  odkterých bychom to asi neočekávali. Díky

  mým dlouhodobým zkušenostem mě to však

  nepřekvapilo. Mé uvedené tvrzení zpo-

  chybňovali rodiče handicapovaných dětí,

  zejména dětí smentálním znevýhodněním.

  Jak si jen mohu dovolit říkat takové věci!

  Vždyť jejich děti budou chudáci, budou

  středem posměchu svých spolužáků! Jak si

  jen mohu představovat, že takového člověka

  někde zaměstnají?

  Vezmu to postupně. Budeme-li integrovat

  odpředškolního věku, posměch rozhodně

  nehrozí. Malé děti se vtomto věku seznamu-

  jí se světem ase vším, co přináší. Kamarád,

  který podle měřítek nás dospělých bude

  jinak vypadat, bude se jinak chovat, bude

  pro malé dítě čímsi zcela přirozeným. Ono

  to prostě přijme jako nový fakt, se kterým

  se už napočátku svého života setkalo. Jako

  cosi, co prostě kživotu patří.

  Samozřejmě si uvědomuji, že děti svelmi těž-

  kým mentálním postižením bude hodně těžké

  integrovat, ale jsem přesvědčena, že bychom

  se oto měli pokusit. Troufám si tvrdit, že by

  to pomohlo oběma stranám – jednak takzva-

  ně zdravým, jednak handicapovaným.

  Problémem jistě bude integrace dětí svelmi

  těžkým fyzickým postižením. Ale musíme

  mít napaměti, že tyto děti jsou stejně chytré

  jako jejich vrstevníci. Je proto potřeba najít

  technické alidské prostředky, jak jim vinte-

  graci pomoci. Velmi ráda uvádím jako pří-

  klad britského teoretického fyzika Stephena

  Hawkinga. Je to člověk zcela závislý napo-

  moci druhých anatechnických vymoženos-

  tech dnešní doby. Přesto si troufám tvrdit, že

  je plnohodnotným členem vědeckého světa,

  adokonce své kolegy mnohdy intelektem

  vysoce převyšuje.

  Podobné to je uosob smentálním handica-

  pem.

  Chápu, že je to také (nebo zejména) finanč-

  ní otázka. Také si nepředstavuji, že ji vyře-

  šíme den ze dne. Integraci je třeba pečlivě

  připravit. Ale už musíme konečně začít!

  Autorka je senátorka.

  vali naintegraci. Měli představu, že chlapec

  půjde studovat nagymnázium, přestože byl

  mentálně retardovaný...

  Takže strochou nadsázky:

  školení ointegraci ainkluzi

  by potřebovali spíš rodiče…?

  Při jednom zápisu jsem slyšela odmaminky

  vozíčkáře větu – on už měl dávno umřít.

  Nejprve jsem se vyděsila – co to říká? To ne-

  může být máma! Pak jsem si uvědomila, že

  já bych se každého dalšího dne bála, ale ona

  zakaždý den děkovala. Takže on sám život

  je nejlepší školení. Tím nezlehčuji potřebu

  dobrých akvalifikovaných informací anut-

  nost neustálého vzdělávání. Naopak.

  Co ale celý vzdělávací systém opravdu

  dluží těmto dětem, rodinám aškolám?

  Pomnoha letech této práce si myslím,

  že školy nemají nechuť, ale strach zmnoha

  neznámých. Akromě hodně náročné práce

  všech pedagogů také velké obavy zeko-

  nomické náročnosti. Sama jsem se učila

  financování těchto aktivit, přestože máme

  dobrou ekonomku.

  Leccos jsme získali zgrantů magistrátu,

  leccos zjiných zdrojů. Nebudu unavovat slo-

  žitými výpočty. Peněz, zejména naasistenty,

  je opravdu málo, ato nám doloňského roku

  pražský magistrát přidával ze svého rezerv-

  ního fondu, protože peníze zministerstva

  nestačily. Ne všechny kraje byly takto

  vstřícné. Ale největším dluhem je žádná

  nebo chaotická celospolečenská diskuse

  skonstruktivními azávaznými závěry.

  Naškole se scházíme pravidelně nad

  každým ztěchto žáků – učitel, ředitelka, asi-

  stent, speciální pedagog, výchovný poradce,

  rodiče. Aříkáme si otevřeně, co jde dobře

  aco ne. Prostě inejlepší pedagog vtéto

  těžké situaci nechce anemůže být osamo-

  cený. Protože znám mnoho kolegů, vím, že

  takovou samotou anejistotou trpí celé školy.

  To není cesta dál.

  me, zda budeme úspěšní, ataké že potře-

  bujeme vzájemnou důvěru aspolupráci.

  Bohužel procesy, okterých mluvíme, jsou

  také trochu móda. Někteří rodiče vposlední

  době tvrdě vyžadují integraci, ale ne vždy

  je pro dítě možná adobrá. Tady se musíme

  spolehnout naradu odborníka avolit pro

  dítě to, co je pro ně přínosné. To je projev

  obecnější.

  Rodiče někdy nechtějí přijmout své dítě se

  všemi jeho předpoklady ibariérami. Talent

  je talent, píle se dá natrénovat, ale Nobelovu

  cenu nemůžeme mít všichni. Tím spíš je asi

  těžké přijmout, že mám dítě surčitým han-

  dicapem, ale jiná možnost, jiná lidská mož-

  nost není. Nesouhlasím snázorem, že každé

  postižené dítě je možné integrovat doběžné

  třídy. Lze přijmout řadu opatření, vytvořit

  podmínky, ale pokud takové dítě výrazným

  způsobem ruší ostatní, pak bohužel těžko

  může být vběžné třídě. Nemohu pomoci

  jednomu apoškodit dalších dvacet, izdravé

  děti mají právo naklid při školní práci.

  Měli jsme takového chlapce, aikdyž ipsy-

  choložka přesvědčovala rodiče, že vespeci-

  ální škole se mu bude dařit lépe, rodiče tr-

  Kdo je Jana Matoušková

  Absolvovala Pedagogickou fakultu

  UK, obor český jazyk – anglický jazyk.

  Působila jako vychovatelka vdětském

  domově, učila inavenkovské škole.

  Odroku 1982 učila nazákladní škole

  vPraze 6 naČerveném Vrchu, kde je

  odroku 1991 ředitelkou.

  info

  ŠKOLA

  v Alžírské nabízí

  všem bez

  rozdílu 25 (!)

  různých

  kroužků

  a aktivit.

  Výborná šance

  i pro děti

  s postižením.

• Strana 14

  V ZAHRANIČÍ

  JE TO JINAK

  Občas se zdá, že slova integrace a speciální

  školství stojí na opačných stranách barikády.

  A netřeba napovídat, která strana je v očích většiny

  ta správná. Přitom by mělo jít o spojence.

  Občas je slyšet, že na západě má tenhle souboj vítěze.

  Je to pravda?

  

  můžeš / číslo 11 - 2011

  TÉMA: Integrace a inkluze dětí s postižením

  Text: RADEK MUSÍLEK

  Foto: DANA TRSKOVÁ AARCHIV

  S

  peciální školství existuje ivze-

  mích, knimž se často obracíme

  jako kevzorům. Zastánci absolutní

  integrace budou tedy asi zklamáni.

  Vkaždé společnosti se najde určité

  procento lidí snatolik specifickými

  potřebami, že jejich stoprocent-

  ní začlenění doběžné populace je zcela

  iluzorní nebo nefunkční. Existují však různé

  přístupy křešení takové situace.

  Nejdál je Norsko

  Česká republika trochu opožděně pociťu-

  je stejný trend jako západ Evropy. Jak se

  postupně zpřístupňují další běžné školy,

  vespeciálních školách ubývá žáků sleh-

  čími typy postižení. Naopak ale přibývá

  těch skombinovanými handicapy atěžšími

  problémy. Občas se někdo vrátí dospeciální

  školy ze své „mise mezi zdravé“, protože

  něco nezafungovalo, jak mělo. Speciální

  pedagožka Dana Trsková zJedličkova ústa-

  vu aškol vPraze má vtéto oblasti bohaté

  zkušenosti.

  Zároveň měla možnost nahlédnout

  dofungování několika speciálních zařízení

  vzahraničí. Zaasi nejpokročilejší považuje

  norský model: „Navštívila jsem rehabilitač-

  ní třídu při základní škole Drøbak skole,“

  říká. „Jednalo se oběžnou spádovou školu,

  kam chodily všechny děti zokolí, tedy ity

  spostižením. Kdo mohl, chodil doběžné

  třídy. Pro žáky stěžkými formami postižení

  fungovala právě tahle rehabilitační třída.

  Pěkné natom je, že děti shandicapem mají

  zachovánu nezbytnou péči, ale zároveň

  jsou organickou součástí života. Maminka

  najedno místo přiveze dcerku navozíku

  ichodícího syna.“

  Norský vzdělávací systém vychází žákům

  se speciálními potřebami velmi vstříc. Zá-

  kon už odroku 1976 zaručuje všem žákům

  právo upravit vzdělávání vrámci běžného

  školního systému. Hlavní změny přinesly

  právní předpisy zpřelomu osmdesátých

  adevadesátých let. Všechny děti amladé

  osoby mají právo natřináct let školní do-

  cházky, povinných je přitom let deset. Nad

  naplňováním potřeb žáků se speciálními po-

  třebami bdí regionální informační střediska,

  vekterá se transformovalo několik bývalých

  zvláštních škol.

  Těmto střediskům by se unás asi nejvíc

  podobaly pedagogicko-psychologické po-

  radny, ovšem vNorsku představují mnohem

  komplexnější soubor odborníků. Jsou zde

  nejen pedagogové apsychologové, ale

  iergoterapeuti atd. Navíc centra umožňují

  diagnostické pobyty, jejichž závěry jsou pro

  žákovu domovskou školu závazné.

  Dánská zkušenost

  Vjiné severské zemi, vDánsku, existuje

  zařízení Geelsgårdskolen. Jedná se převáž-

  ně odenní vzdělávací zařízení, které má

  kdispozici jen několik pokojů pro výji-

  VÝUKA ve speciálních dánských školách

  má hravou formu.

• Strana 15

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  můžeš / číslo 11 - 2011

  vpodobných zařízeních vrůzných koutech

  starého kontinentu. VBelgii, vseveroir-

  skémBelfastu nebo holandské Werkenro-

  deschool.

  S Británií se lze srovnávat

  Nahlédnutí zahranice zakončeme naBrit-

  ských ostrovech. Tam leží městečko Alton

  avesnička Holybourne se speciálním vzdělá-

  vacím zařízením pro děti amládež stěles-

  ným postižením Lord Mayor Treloar School

  and College. Zatímco vDánsku připadli

  dva žáci najednoho asistenta, zde je poměr

  sil prakticky vyrovnaný. Úroveň starších

  studentů (College) odpovídá přibližně české

  střední praktické škole.

  Ti, kteří zvládají náročnější výuku,

  dojíždějí donedaleké běžné školy. Domov-

  ské zařízení jim poskytuje potřebné služby

  idopravu. Vybavení tříd je opět navysoké

  úrovni včetně počítače pro každého studen-

  ta. Těch je vkaždé učebně přibližně šest.

  Tříčlenný tým specialistů obchází jednot-

  livé třídy azjišťuje potřeby jednotlivých

  mladých lidí. Učitelé úzce spolupracují

  svychovateli, kteří zodpovídají zaodpoled-

  ní program.

  Náplň činností směřuje kekonkrétním

  reálným cílům, jako je příprava produktů

  pro trhy. Vzdělávání tak není samoúčelné.

  „Ani pometodické stránce zaBritánií nijak

  nekulháme, ale tu neopakovatelnou atmo-

  sféru viktoriánské architektury zasazené

  dovenkovské krajiny jižní Anglie tady pros-

  tě nemáme,“ uzavírá Dana Trsková.

  SLOUPEK

  Jiřiny ŠIKLOVÉ

  Integrace ainkluze

  jsou přínosem

  pro všechny

  Minimálně dvě ministerstva České republi-

  ky, tedy ministerstvo školství aministerstvo

  práce asociálních věcí, mají vesvém progra-

  mu integraci ainkluzi všech dětí shandi-

  capem. Napřed říkám subjekt, tedy dítě,

  mladý člověk, apak teprve to druhotné, to,

  že má „navíc“ handicap.

  Osobnost, člověk, je to první; to druhé je jen

  označení určité skutečnosti, která dnes je,

  ale zítra již třeba tím handicapem nebude.

  Nebude proto, že ten člověk bude vykonávat

  zaměstnání, kde jeho znevýhodnění nevadí,

  nebo bude mít takovou pomůcku, která

  jeho handicap vyrovná. Ještě vmém dětství

  bylo handicapem nošení brýlí nebo leváctví.

  Děti se povinně přeučovaly napravou ruku

  avysoký počet dioptrií byl handicapem.

  Některé handicapy, třeba nohu amputova-

  nou pohavárce, lze vhodnými prostředky

  snížit! Poskytne-li je dítěti společnost, třeba

  zastoupená ministerstvem, pak se dítě může

  včlenit mezi své vrstevníky, dokončit školu,

  získat kvalifikaci apokračovat vživotě

  vlastně – skoro – jako bez handicapu. Jde

  oto včas takový handicap rozpoznat, vytvo-

  řit poradny, vnichž by se někdo takovému

  dítěti věnoval, upozornil jeho rodiče aučite-

  le namožnosti pomoci.

  Sám pojem handicap, přestože je zangličti-

  ny, již dávno zdomácněl. Není to celkové po-

  škození, ale znevýhodnění jedince omezující

  jeho výkon nebo přijetí očekávaných, před-

  pokládaných sociálních rolí. Je to socio-kul-

  turně ovlivnitelný důsledek postižení, které

  samo je přímo nezměnitelné. Opravdu, nová

  noha klukovi nenaroste, ale dáme-li mu

  takový vozíček, že vněm bude moci alespoň

  sledovat hry svých kamarádů, házet míčem

  achodit, či spíše jezdit zanimi doškoly, sou-

  těžit snimi aporovnávat se veznalostech,

  vyniknout třeba vezpěvu nebo vrecitaci, tak

  jsme – my všichni – jeho handicap snížili.

  Kdyby se takovému dítěti neposkytla včas

  velkorysá pomoc, bude celý život žít někde

  vústavu, nešťastné, apečování oněj bude

  finančně náročnější než včasně poskytnuté

  pomůcky. Vím, že lidské štěstí ani spokoje-

  nost zdobrého skutku se nedají převádět

  jen napeníze. Ale něco se dá včas financovat

  avýše uvedená ministerstva, pokud nepo-

  skytnou takovouto pomoc anenavrhnou

  opatření, sice dnes něco ušetří, ale zatíží

  mnohem vyššími výdaji naše potomky.

  Autorka je socioložka,

  členka rady Konta BARIÉRY.

  mečné potřeby. Zaměření je zde rozděleno

  dotří úseků podle míry postižení klientů.

  Vprvním úseku odpovídajícím úrovni naší

  základní až zvláštní školy jsou žáci stěžkým

  tělesným postižením, ovšem běžně vzděla-

  vatelní. Druhý úsek se úrovní pohybuje mezi

  dřívější českou zvláštní apomocnou školou.

  Třetí úsek pracuje slidmi nahranici vzděla-

  vatelnosti, kteří mají závažná kombinovaná

  postižení.

  „Hodně se zde využívá, stejně jako

  vNorsku, prvků bazální stimulace. Vetří-

  dách připadá nadvě děti jeden asistent,

  který je ovšem spíš dalším učitelem. Díky

  tomu mají všichni čas napestrou přípravu

  vyučování,“ říká Dana Trsková apokračuje:

  „Velmi inspirativní je komunikace srodiči.

  Škola irodina si každodenně předávají

  zprávy odění kolem každého žáka. Nejde

  přitom jen ovzdělávací informace, ale

  rodiče třeba píší iorodinném výletě atd.

  Tohle všechno děti ovlivňuje asamy by

  to třeba veškole neřekly. Učitel stím pak

  může pěkně pracovat.“

  Poodborné ametodické stránce je čes-

  ké speciální školství sdánským zařízením

  srovnatelné. Hlavní rozdíl představuje

  spíš zázemí avybavení. Důvodem jsou

  především finance. VČeské republice

  známe stejné pomůcky, rovněž využíváme

  asistenty pedagoga, ale všeho je zatím

  tak nějak méně. Přesto se zařízení typu

  Jedličkova ústavu aškol může sdánským

  protějškem směle měřit. Anejen sním.

  Pracovníci istudenti zJedle měli vposled-

  ních letech možnost seznámit se spoměry

  SOUČÁSTÍ UČEBEN V DÁNSKU

  jsou i hračky s postižením.

  Například medvěd s chodítkem

  či panenka na vozíku..

  Zatímco vDánsku

  připadli dva žáci

  najednoho asistenta,

  vBritánii je poměr sil

  prakticky vyrovnaný.

• Strana 16

  Text: ANDREJ HALADA

  Foto: JAN ŠILPOCH

  Odemigrace doAnglie vroce 1967 se

  věnujete medicíně, dětskému lékař-

  ství. Proč jste si vybral právě tuto

  specializaci?

  Poukončení studia musí každý nový lékař

  pracovat jeden rok vnemocnici. Půl roku

  vinterní medicíně apůl roku nachirurgii.

  Ze všech oborů medicíny bylo dětské lékař-

  ství pro mě to poslední. Lékař je vystaven

  umírání lidí velmi často asmutek, který tyto

  události doprovází, je různý. Smrt dítěte ale

  byla pro mě daleko těžší. Během studia jsem

  se ovšem setkal se dvěma mimořádnými

  lékaři, kteří mě ovlivnili vmém rozhodnutí

  pro pediatrii. První byl pan doktor Lorber.

  Připomínal mi pana režiséra Krejčíka,

  výborný dětský lékař, pilný avelmi náročný.

  Druhý byl pan profesor Illingworth, laskavý

  apečlivý doktor. Stal se ze mne tedy dětský

  lékař apovelkou část života jsem se zabýval

  intenzivní péčí opředčasně narozené děti.

  Počátkem osmdesátých let jste odešel

  doKanady. Proč právě tam?

  Dostal jsem nabídku odlékaře, který

  vTorontu vedl nemocniční oddělení pro

  předčasně narozené děti. Tehdy tam chyběli

  mladí lékaři spotřebnou praktickou znalostí

  neonatální intenzivní péče. Tento lékař

  pravidelně odjížděl doEvropy dorůzných

  univerzitních nemocnic ahledal patřičné

  lékaře, kteří by mu najeden rok pomohli

  vést oddělení. Během toho roku mi bylo na-

  bídnuto místo nadelší dobu, kekonci se ale

  imigrantské podmínky vKanadě změnily.

  Mně slíbené místo se muselo nabídnout buď

  kanadskému lékaři, nebo lékaři, který už

  měl vyřízen dlouhodobý pobyt.

  Vté chvíli jsme se ocitli vtěžké situaci.

  Omísto veVelké Británii jsem se už neuchá-

  zel apozice nabízená vKanadě najednou

  neexistovala. Měli jsme také dvě malé děti.

  Nakonec to dopadlo dobře – vseverním Onta-

  riu, kde je chronický nedostatek lékařů všeho

  druhu, potřebovali dětského lékaře se znalostí

  neonatální péče. Pracoval jsem dva apůl roku

  vdost odlehlém místě. Tam jsem svůj lékařský

  trénink zAnglie využil. Během té doby jsem

  také složil potřebné zkoušky adostal povolení

  žít vKanadě. Pak jsme se vrátili doToronta.

  Kanada je považována zajednu znej-

  příjemnějších zemí, nedávno se umísti-

  la naprvním místě vtabulce poměřují-

  cí kvalitu života nacelém světě. Žije se

  tam opravdu tak dobře?

  Pokud jste vnějaké zemi delší dobu, už

  mnohé aspekty nevnímáte. Záleží také

  natom, sčím danou zemi poměřujete. Když

  doKanady přijde uprchlík ze země, kde se

  vraždí, tak pro něj ta země musí vypadat jako

  ráj. Kanada, ale ivevšechny západní země,

  se ovšem mění. Je jiná ekonomická situace,

  firmy, ahlavně velké nadnárodní koncerny

  Vladimír Pucholt:

  RODIČE MAJÍ MÍT

  MOŽNOST VOLBY

  Má stále ty živé a pronikavé oči, široký úsměv

  a nezaměnitelnou dikci. Někdejší český herec,

  se kterým jsme hovořili o medicíně

  a jeho životě v Kanadě.

  vyvážejí práci dozemí, kde je levnější. Lidé

  ztrácejí práci. VKanadě byly dříve sestřičky

  zaměstnány vnemocnicích naplno, se všemi

  výhodami, ale teď pracují na„částečný úva-

  zek“, což je veskutečnosti pořád těch 8–12

  hodin, jenže už nemají automatické právo

  nadovolenou, napojištění atd. Amnozí

  lidé, pokud mohou, se vyhýbají placení daní.

  Tím stát přichází ovelice důležitý zdroj

  peněz naudržování školství, zdravotnictví,

  infrastruktury. Celé mi to připadá, jako když

  odpálíte tenisový míč vysoko dovzduchu, on

  dostoupá navrchol apak padá. Ten vrchol

  máme zasebou. Aje otázkou, kam to povede.

  Když jste doKanady přišel, byla kpři-

  stěhovalcům hodně otevřená?

  Byla. Já jsem přišel doToronta vroce 1981.

  Ti, kteří přišli už vroce 1968, vzpomínali,

  že vdobě jejich příchodu to bylo ještě lepší.

  Kanada má jednu velkou výhodu, atou je

  nesmírná rozloha této země. Je tam hodně

  prostoru pro každého. Toronto je příjemné

  tím, že je tu přirozená rasová rovnováha. Ve-

  liká směs všech barev anárodností ažádná

  nemá převahu.

  Co vám to setkávání sodlišností dalo?

  Jestli jsem měl nějaké předsudky, tak

  jsem se jich doznačné míry zbavil. Došel

  jsem kpoznání, že vevšech národnostech

  arasách jsou výteční lidé. Ale také potvory.

  Atěch výtečných je samozřejmě méně.

  Vaši kolegové doktoři byli také zrůz-

  ných zemí?

  Snad jen jeden lékař vnašem oddělení byl

  rodilý Kanaďan. Dneska je vTorontu víc než

  polovina lékařů, kteří studovali medicínu

  vjiných zemích. Všichni ale museli udělat

  kanadské zkoušky.

  Soužití mnoha národů ovšem dnes při-

  náší iproblémy. Emigrace má hlavně

  ekonomické důvody, mnozí jen parazi-

  tují nabohaté společnosti.

  můžeš / číslo 11 - 2011

  TÉMA: Integrace a inkluze dětí s postižením

  

• Strana 17

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  můžeš / číslo 11 - 2011

  Ano, dnes už je situace jiná, než byla vdobě

  mého příchodu. Kanada se opříchozí už

  tak nestará. Někteří přistěhovalci mluví

  anglicky, jiní ne. Jsou části měst, kde se

  vytvářejí specifické komunity téměř nazpů-

  sob ghetta. Místo aby se stát snažil přinutit

  emigranty učit se řeč, nechává je být. Říká

  se tomu multikulturalismus, ale je to hlavně

  pohodlnější alevnější. Lidé se pak vnové

  zemi necítí doma, asimilace se odkládá až

  nadalší generaci. Samozřejmě je to ivelký

  problém náboženský. Prostřednictvím různé

  víry je dolidí vštěpován odmládí určitý mo-

  rální názor, který se ale dojiných podmínek

  nehodí.

  Myslím, že když přijdete donějaké země,

  požádáte ojejí pomoc iochranu, tak byste

  měl být také připraven přijmout její mravy.

  Ane to chtít naopak. IvTorontu dnes

  vzniká spousta mešit ane všechny hlásají

  toleranci knemuslimům. Muslimové dokon-

  ce žádali, aby bylo zavedeno právo šaríja.

  Ktomu naštěstí nedošlo. Také ne vevšech

  synagogách považují křesťany zasvé bližní,

  ale ani všechny křesťanské kostely nemusí

  být symbolem tolerance.

  Vlékařství jste se věnoval zachraňo-

  vání života dětí. Dnes dokáže medicína

  opravdu hodně. Ale ne vždy je dítě

  zdravé, nese si následky celý život. Jak

  se natuto otázku díváte?

  Dostáváme se kvelmi složitému tématu.

  Tudíž budu mluvit výhradně zasebe, pouze

  Vladimír Pucholt

  natéma začleňování

  postižených dětí

  doběžných škol

  Záleží natom, ojaké postižení se jedná

  aojeho míru. Je to velmi individuální.

  Přístup, že vše musí být buď tak, nebo

  onak, není správný.

  Začleňování může být prospěšné,

  ale přivést dítě spostižením jen tak

  doběžné školy, to může poškodit jak

  dítě, tak iostatní. Děti poznají zapět

  minut, že sjejich spolužákem není něco

  vpořádku, amohou ho trápit.

  Rozhodně je nutné mít pro děti se

  zvláštním postižením zvláštní školy.

  Někdy se tam může jeden učitel

  věnovat deseti postiženým dětem, jindy

  potřebujete pro jedno dítě jednoho

  učitele. Ato už souvisí isekonomickými

  možnostmi.

  Současná péče oděti spostižením tam,

  kde jsem lékařem, je nedostatečná.

  Avůbec těžko dosažitelná, obávám se.

  Jak by se to dalo vyřešit, to nevím. Ale

  šlo by to určitě zlepšit.

  info

  �

• Strana 18

  vyjádřím vlastní názor. Amoje názory

  nemusí být správné aostatní snimi nemusí

  souhlasit.

  Myslím, že pro rodiče je obrovsky

  důležité, aby se jejich dítě narodilo zdravé

  abylo zdravé iposléze. Když pracuje-

  te natěžkých případech ajde to dobře

  kupředu, děťátko začne nabývat naváze

  avyvíjí se normálně, tak je to samozřej-

  mě úžasné. Takových případů je naštěstí

  většina. Stává se ale, že se děťátko narodí

  příliš brzy nebo má takovou vrozenou

  vadu, že bude těžce postižené až dokonce

  svého života. Pro někoho tato situace není

  problém, bere ji jako určitou výzvu. Ale

  takových lidí je málo. Naopak pro mnoho

  lidí je to katastrofa.

  Upředčasně narozených dětí je napří-

  klad velký problém dýchání, novorozenci

  jsou naventilátorech, aty trhají plíce. Další

  adaleko vážnější komplikací je krvácení

  domozku. Umnoha takových novorozenců

  známe míru poškození avíme také, jaké

  bude postižení. Můžeme díky moderním

  prostředkům takové dítě zachránit, udržet

  při životě. Ale rodičům dáme potomka, se

  kterým bude spojena tak náročná celoživot-

  ní péče, že si to nedovedou vlastně ani před-

  stavit. Je třeba také vědět, že drtivá většina

  manželských párů, které se starají otěžce

  postižené dítě, se počase rozvede. Taková je

  statistika. Žena se upne napéči opostižené

  dítě, apokud jsou vrodině ještě další děti,

  maminka se jim nestačí věnovat. Otatínkovi

  ani nemluvě.

  Když se vSheffieldu narodilo dítě svelmi

  těžkým postižením, jako je spina bifida

  (rozštěp páteře) nebo hydrocefalus (tzv. vod-

  natelnost mozku), vzal profesor Lorber otce

  toho dítěte dooddělení, kde ležely už starší

  děti stakovým postižením. Ukázal mu, jak se

  situace bude vyvíjet, jak bude dítě vypadat

  později. „Uděláme, co bude vnašich silách,

  pokusíme se onemožné, můžeme udělat

  vše, co budete chtít,“ říkal profesor. „Ale

  také nemusíme dělat nic,“ doplnil. „Avtom

  případě vaše dítě brzy zemře. Uděláme to

  tak, aby odchod byl co nejméně bolestný,

  aby dítě netrpělo.“ Nevěřil byste, kolik otců

  řeklo: „Jenom ho prosím nenechte, aby došlo

  dotoho stavu. Aby netrpělo.“ Děťátku se pak

  nedělala už žádná další vyšetření, nebrala se

  mu krev apodobně. Důraz se kladl nato, aby

  bylo vpohodlí. Smrt přišla rychle. Podle mě

  to bylo humánní rozhodnutí.

  Takový přístup asi vyvolával značné

  kontroverze.

  Však byl také tehdy profesor Lorber velmi

  kritizován. Byl osočován, že se dopouští

  smrtelného hříchu, hraje si naboha, který

  určuje, kdo má žít akdo ne. Udělali zněj

  vraha. On to sotva přežil. Apřitom to byl

  člověk obrovsky humánní aneobyčejně

  obětavý.

  Osobně jsem přesvědčen, že každý rodič

  má právo volby. Je samozřejmě důležité,

  aby rodiče byli odlékařů co možná nejlépe

  informováni, aby věděli, jaké jsou možnosti

  avyhlídky. Ale pak by si měli bez jakýchkoli

  vnějších tlaků avlivů vybrat. Alékaři by jim

  měli pomoci.

  Někdo by mohl říci, že takové řešení už

  nemá daleko keuthanasii.

  Jsem absolutně proti legalizaci euthanasie.

  Jakmile ji povolíme, tak budou následovat

  vraždy. Ale myslím, že stejně jako je smys-

  lem medicíny lidi uzdravovat, je součástí

  lékařovy práce pomoci lidem kdůstojnému

  odchodu. Pokud lékař takto zasahuje dolid-

  ského života, děje se tak ztěch nejvyšších

  humánních důvodů.

  Byl jste vždycky zaměstnán jako lékař

  vnemocnici? Anebo provozujete isou-

  kromou praxi?

  Pracoval jsem vždy jako nemocniční lékař,

  ale vedle toho jsem měl ivlastní lékařskou

  kancelář. To není totéž jako být soukromým

  lékařem. Nemocnice totiž nemají místo,

  kde by jejich lékaři mohli vidět své pacienty

  poté, co jsou znemocnice propuštěni. Proto

  si lékaři zřizují vlastní ordinace svybavením

  ise sekretářkou. Ale pacienti vám neplatí,

  navyšetření jsou tarify, podle kterých

  účtujete. Vše pak proplácí stát.

  VKanadě nejsou privátní doktoři?

  Jen minimálně, ikdyž teď je snaha zavést

  dvojí systém, tedy státní isoukromý. Spousta

  lidí argumentuje – když si můžu koupit auto

  adům, proč bych si nemohl koupit lékařskou

  péči? Nevýhoda státního systému je hlavně

  vtom, že lidí vyžadujících lékařskou péči je

  víc, než je kapacita systému. Vsoučasnosti je

  inedostatek doktorů, kterým se vČechách

  říká praktický lékař. Lidé pak chodí napohoto-

  vost, která není navelký tlak pacientů stavěná.

  Všude se projevuje snaha šetřit, vnemocni-

  cích obracejí každý dolar, nadruhou stranu

  obrovské prostředky spolyká byrokracie nebo

  náklady nařízení nemocnic. Individuální péče

  je celkem dobrá, ale jednotliví lidé nemohou

  dělat zázraky. Iproto kanadské lékařství jako

  celek poněkud upadá.

  To by vám asi čeští lékaři rozuměli. Mi-

  mochodem – máte snaším systémem

  zkušenost?

  Příliš ne, ale navštívil jsem například 3. in-

  terní kliniku naKarlově náměstí. Ohromný

  dojem namě udělala naprostá čistota místa.

  Je to starý klášter, ale přišel mi dobře uzpů-

  sobený provozu. Všiml jsem si iprofesionali-

  ty sestřiček – vpéči ivoblečení.

  Vnemocnici ještě děláte?

  Vroce 2010 jsem už šel dopenze. Všedesáti

  osmi toho bylo namě trošičku moc. Když je

  vám třicet pět nebo čtyřicet let, tak se slouží

  noční služby docela dobře. Ale když je vám

  přes šedesát, už vám docházejí síly. Apo-

  kud vás volají ktěžkému porodu mezi třetí

  ačtvrtou ráno, nemusel by být váš výkon už

  takový, jaký situace vyžaduje. Proto jsem

  se rozhodl odejít. Nicméně pořád pracuju,

  trochu pomáhám vlékařském domě, abych

  to všecko nezapomněl ataké abych si udržel

  lékařskou licenci.

  Kdo je Vladimír Pucholt

  Narozen 30. 12. 1942, pochází zrodiny

  advokáta. Zkádrových důvodů nemohl

  studovat vysokou školu, posléze se mu

  podařilo absolvovat DAMU. Hrál už

  od r. 1952 menší role ve filmech, kjeho

  nejvýznamnějším patří snímky Černý

  Petr (1963), Starci na chmelu (1964),

  Lásky jedné plavovlásky (1965) a Svatba

  jako řemen (1967). Dva roky byl členem

  Činoherního klubu. Lékařství vystudoval

  vletech 1968–1974 vSheeldu, od roku

  1981 žije vKanadě.

  info

  

  můžeš / číslo 11 - 2011

  TÉMA: Integrace a inkluze dětí s postižením

  �

  BĚHEM

  SVÉ ŘÍJNOVÉ

  NÁVŠTĚVY

  Prahy si

  Vladimír

  Pucholt zahrál

  v Hodinovém

  hoteliérovi,

  kterého

  nastudoval

  s přáteli ku

  příležitosti

  75. narozenin

  režiséra Jana

  Kačera. Hra

  měla jen dvě

  reprízy pro

  kamarády.

• Strana 19

  Rekondiční pobyty

  vHotelu MAS***

  Sezimovo Ústí

  Cena pobytu obsahuje kompletní služby

  včetně autobusové dopravy zurčených míst:

  n široká nabídka termínů sezonních imimosezonních

  n speciální WELLNESS pobyty

  splnou penzí vceně pobytu

  n 7 nocí spolopenzí

  n 1x uvítací nápoj

  n 1x půldenní výlet

  n 1x masáž stermozábalem

  n 1x hydroterapie

  n 3x cvičení vbazénu, rehabilitace

  n 5x ranní cvičení

  n 2x beseda se zdravotní tematikou

  n 2x společenský večer

  n služby delegáta astálý zdravotní dohled,

  okterý se starají zdravotníci ČČK

  n volný vstup dohotelového bazénu

  n možnost dokoupení obědů zazvýhodněnou cenu

  n možnost dokoupení fakultativních výletů

  Cena od4899 Kč do5399 Kč zaosobu apobyt.

  Když dovolená léčí

  Cestování, dovolená, odpočinek. Kouzelná slova, která lákají

  snad každého. Dokud to zdraví avěk dovolí, cestuje

  asi každý znás. Někdo raději poČesku, jiný dozahraničí.

  Ale co když začnou bolet klouby nebo svěkem rostou

  obavy zcestování? Co když už pouhá rekreace nestačí

  nebo my nestačíme tempu organizovaných zájezdů?

  Jedná se oproblém, který tíží především seniory.

  Kde najít informace:

  Poštou: Oblastní spolek

  Českého červeného kříže HK

  Mostecká 290/3

  50003 Hradec Králové

  Telefon: +420 494940458 nebo +420 733127880

  E-mail: info@rekondicnipobyty.cz

  Web: www.rekondicnipobyty.cz

    

     ?

  Ozvěte se nám – jednotlivci iskupiny –

  ostatní už zařídíme my. Rekondiční

  pobyty Oblastního spolku Českého

  červeného kříže Hradec Králové se

  snažíme vždy přizpůsobit vašim potřebám.

     .

• Strana 20

  

  můžeš / číslo 11 - 2011

  TIP NA VÝLET

  KAM V PLÍSKANICI?

  DO MUZEA

  Listopad je období plískanic, kdy počasí nedává

  příliš možností vyrazit na procházku do přírody.

  Jsou tu ale muzea. Většina z nich dnes myslí

  i na handicapované. Co je kde letos nového?

  Kam se podívat na zajímavou výstavu?

  dílem aosobností je vkaždém výstavním sále

  konfrontováno vždy šest vybraných umělců

  zoboru výtvarného umění, tance aperfor-

  mance, jako jsou například Günter Brus, Elke

  Krystfeková nebo Claudie Bosseová.

  Museumsplatz 1, 1070 Wien

  www.leopoldmuseum.org

  Vídeňská novinka:

  Muzeum Madame Tussaud

  Novým lákadlem vídeňského zábavního par-

  ku Prátr se stal světově proslulý kabinet vos-

  kových figurín Madame Tussaud. Najdete ho

  nanáměstí vPrátru uvelkého ruského kola.

  Naploše 2000 m

  2

  , která je rozdělena dočtyř

  podlaží, je kvidění 65 voskových figurín.

  Zmístních celebrit ahistorických postav

  zde „potkáte“ třeba císaře Františka Josefa

  ajeho Sisi, Wolfganga Amadea Mozarta,

  zpěváka Falka, Marii Terezii nebo Gustava

  Klimta. Vespeciálně vytvořených interaktiv-

  ních kulisách je možné navíc porazit Alberta

  Einsteina vtestu inteligence, dirigovat

  dunajský valčík sJohannem Straussem

  nebo dát gól zpenaltového rozstřelu proti

  fotbalové legendě Hansi Kranklovi. Silné

  zastoupení tu mají imezinárodní celebrity:

  Text: PETR BUČEK

  Foto: Národní galerie, Česká televize,

  Letohrádek Mitrovských,

  Moravská galerie,

  WienTourismus / Philipp Horak

  Vídeň: Schiele

  v Leopoldově muzeu

  Leopoldovo muzeum veVídni si letos při-

  pomíná deset let odsvého otevření. Proto

  věnuje podzimní výstavu ranému dílu Ego-

  na Schieleho, jednoho znejvýznamnějších

  expresionistů. Zemřel vroce 1918 vpou-

  hých 28 letech. Právě Leopoldovo muzeum

  vlastní největší anejvýznamnější sbírku

  Schieleho děl nasvětě.

  Až dokonce ledna 2012 zde bude kvidě-

  ní zhruba stovka Schieleho děl – ato odjeho

  vynikajících maleb až poneznámé práce

  napapíře. Jsou tu také kvidění akty, který-

  mi Schiele vesvé době šokoval veřejnost.

  Navýstavě bude možné obdivovat išest

  mistrovských děl Schieleho současníka,

  expresionisty Oskara Kokoschky.

  Schiele ale není natéto výstavě předsta-

  vován pouze zhistorického pohledu. Sjeho

  Johnny Depp, Nicole Kidman, Robert Pattin-

  son, Angelina Jolie nebo Michael Jackson,

  světovou politiku reprezentuje Mahátma

  Gándhí nebo Nelson Mandela.

  „Naše atrakce je kompletně bez bariér.

  Všude se dostanete výtahy,“ dodává Sophie

  Moritzer, pracovnice muzea.

  Prátr, náměstí uvelkého ruského kola

  www.madametussauds.com/wien

  Venkovské obrazy Joži Uprky

  ve Valdštejnské jízdárně

  Národní galerie vPraze letos napodzim

  představuje velkou retrospektivní výstavu

  Joži Uprky, moravského malíře agrafika,

  který zobrazoval lidové Slovácko. Ta potrvá

  až do22. ledna.

  Postudiu vMnichově aPraze se vroce

  1888 Uprka usadil zpět vrodném kraji,

  naMoravském Slovácku, který se stal celoži-

  votní inspirací, námětem ahlavním tématem

  jeho tvorby. Neúnavně zachycoval motivy

  zkaždodenního života, práci, slavnosti, lido-

  vé zvyky, soustředil se nazaznamenání folk-

  lorních prvků, zejména krojů ajejich detailů.

  Podobně jako soudobě tvořící impresionisté

  se snažil řešit otázky světla, atmosféry.

  Napřelomu let 1892–1893 získal stipen-

  dium kpobytu vPaříži, kde studoval díla

  starých mistrů. Jeho plátno Pouť usvatého

  Antonínka bylo napařížském Salonu vroce

  1893 oceněno Mention honorable aprosla-

  vilo Uprku vzahraničí. Mezi další Uprkova

  nejslavnější díla patří Jízda králů (1897),

  Štěrkař (1895), Úvodnice zVelké (1897).

  Ityhle obrazy je možné vidět napražské

  výstavě, kam je bezbariérový přístup.

  Valdštejnská 3, Praha 1-Malá Strana

  www.ngprague.cz

• Strana 21

  můžeš / číslo 11 - 2011

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  Obrazy francouzských umělců

  19. století ze sbírek

  Národní galerie v Praze

  VeVeletržním paláci vPraze začíná 13. pro-

  since výstava obrazů francouzských umělců

  19. století. Ty pocházejí ze sbírek Národní

  galerie vPraze. „Jedná se okomorní soubor

  sedmi obrazů, kterým chceme návštěvní-

  kům Veletržního paláce představit další díla

  zastoupená vesbírkách Národní galerie

  vPraze,“ říká kurátorka výstavy Olga Uhrová.

  Vidět zde můžete obrazy Alexandra

  G. Decampse či Gastona La Touche, inspi-

  rované pařížským mondénním prostředím.

  Další díla umělců Léona Bonnata, Julese

  Goupila, Davida de Noter, Léona Delachau-

  xe se zaměřují naportrétní aintimní malbu.

  Výstava končí 15. dubna 2012. Veletržní

  palác má bezbariérový přístup.

  Dukelských hrdinů 47, Praha 7-Holešovice

  www.ngprague.cz

  Brno: Malířství v Benátkách

  v 16. a 18. století

  17. listopadu začíná vbrněnském Mís-

  todržitelském paláci výstava omalířství

  vBenátkách v16. a18. století. Ta potěší

  zejména milovníky Itálie, obzvláště Benátek,

  aitalského umění vůbec. Jedná se oobrazy,

  jež uchovávala moravská či slezská muzea

  azámecké sbírky akterým byla až dosud

  věnována jen malá pozornost. Některé

  dokonce zůstaly skryty vdepozitářích nebo

  zapadlých koutech zámeckých expozic. Pro

  benátské malířství 16. až 18. století je typic-

  ké široké spektrum témat astylů. Navýstavě

  jsou proto kvidění obrazy snáboženskými

  náměty, smytologiemi, historiemi, alegorie-

  mi ierotickým podtextem, se všudypřítom-

  ným tématem smrti, sbarokními mukami.

  Expozice je rozdělena doněkolika tema-

  tických celků, které vyplynuly nejen zma-

  teriálu samého, nýbrž izhistorické danosti.

  Expozice končí 1. dubna 2012.

  „VMístodržitelském paláci je bezbariéro-

  vě přístupné pouze přízemí, kde se odehrává

  tato výstava. Ale pokud by vozíčkáři chtěli

  dostálé expozice ve2. patře, dostanou se

  tam jen stěží,“ říká Martina Vašková zMo-

  ravské galerie.

  Moravská galerie vBrně, Husova 18, Brno

  www.moravska-galerie.cz

  Četnické humoresky

  v Letohrádku Mitrovských

  Vbrněnském Letohrádku Mitrovských

  je možné až do8. ledna 2012 zhlédnout

  výstavu Četnické humoresky. Ta připome-

  ne nejen úspěšný seriál, ale také brněnské

  ajihomoravské četnictvo zdoby první

  Československé republiky. Je zde možné

  zhlédnout slušivé četnické uniformy, dobové

  společenské kostýmy, výzbroje avýstroje,

  administrativní pomůcky, tehdejší techniku

  či dopravní prostředky anafotografiích ibr-

  něnské historické reálie. Myslí tady inaděti:

  součástí výstavy je idetektivní příběh pro

  dětské idospělé návštěvníky, kteří se vžijí

  dorole asistentů četníků amají zaúkol najít

  vraha.

  VLetohrádku Mitrovských jsou bezba-

  riérové tři sály vpřízemí; dosuterénu, kde

  výstava pokračuje, vede asi 25 schodů.

  www.letohradekbrno.cz

  Zločin a trest v Pardubicích

  VeVýchodočeském muzeu vPardubicích

  trvá až do28. února výstava Zločin atrest.

  Vmalém gotickém sále ožila doba 16. až

  18. století, kdy řádní občané rozhodně se

  zločinci nejednali vrukavičkách. IvPar-

  dubicích měli mučírnu, proslulého kata,

  katovnu, popraviště… Také tam se mučilo,

  stínalo, upalovalo, věšelo, lámalo kolem,

  zahrabávalo zaživa dozemě.

  Navýstavě si návštěvníci projdou celou

  cestu, kterou obviněný aposléze odsouze-

  ný člověk absolvoval odsvého zatčení až

  napopraviště, kpranýři nebo kvymrskání

  změsta. Navlastních rukou anohou si mo-

  hou vyzkoušet, jak bolí nasazení palečnice

  nebo španělské boty. Uvidí také unikátní

  klec pro nevěstky, žebřík namučení, model

  pardubické šibenice, klevetnou ženu upra-

  nýře, potupné masky či skutečné oprátky

  zpozůstalosti jednoho kata.

  Zámek č. p.2, Pardubice

  www.vcm.cz

  Příběh lesa ve Vrchlabí

  Vambitu kláštera veVrchlabí je možné se

  vypravit navýstavu Příběh lesa, která při-

  bližuje devítisetletou historii krkonošských

  hvozdů, jejich vývoj ipříběhy lidí, kteří mění

  jeho tvář dodnes. „Je dobře přístupná pro

  vozíčkáře – nemáme tu žádné prahy ani

  schody,“ říká Jakub Šimurda zmuzea.

  Výstava má také svou herní část. Jak děti,

  tak dospělí tu najdou zajímavé hry akvízy.

  Pro organizované skupiny je možné objed-

  nat prohlídku skomentářem odborného

  pracovníka Krkonošského muzea. Výstava

  potrvá do4. prosince 2011.

  Správa KRNAP, Dobrovského 3, Vrchlabí

  Výstava legendární stavebnice

  Merkur v Litomyšli

  „Zděrovaných dílů merkuru se dá postavit

  opravdu všechno. Zatím jsem nenarazil

  nanic, co by merkur nedokázal,“ říká Jiří

  Mládek, autor litomyšlské výstavy legendár-

  ní stavebnice Merkur.

  Při prohlídce vlitomyšlském regionál-

  ním muzeu je možné obdivovat celou řadu

  sestavených modelů – například Eiffelovu

  věž, obrovské ruské kolo, vláček skolejiš-

  těm, lodě, auta, rypadla, dokonce ivěrné

  modely známých staveb. Dozvědět se tu

  můžete iohistorii stavebnice, prohlédnout

  si dobové fotografie, prospekty aplány.

  Součástí výstavy je velká herna pro děti

  idospělé, kde si návštěvníci můžou vybrat

  zdvaceti stavebnic asami si sestavit merkur-

  ský model podle svých představ. Výstava

  končí 27. listopadu.

  Regionální muzeum, Jiráskova 9, Litomyšl

  www.rml.cz

• Strana 22

  HISTORIE

  

  můžeš / číslo 11 - 2011

  Text: ANDREJ HALADA

  Foto: ARCHIV

  J

  edna znejvýstižnějších charakteristik

  lidských společností říká, že vyspělost

  civilizace se dá měřit podle toho, jak se

  chová kesvým menšinám. Společnosti

  netolerantní, uzavřené, vylučující odlišné

  jedince ze svého středu, jsou proto pova-

  žovány zaméně vyspělé než ty, které je

  dokáží integrovat. Tento fakt lze doložit isrov-

  náním sříší zvířat. Stádo většinou vypudí ze

  svého středu nemocného, defektního či jinak

  výrazně oslabeného jedince. Také mládě ne-

  schopné stát navlastních nohou je opuštěno.

  Krutá antika

  Lidský rod vzešel zříše zvířat, anení tedy

  divu, že podrtivou většinu svého vývoje

  se také – sprominutím – jako zvíře choval.

  Základním principem prvobytně pospol-

  né společnosti byla snaha přežít. Té bylo

  podřízeno vše. Pro člověka sběrače ilovce

  byla důležitá mobilita avšichni, kdo nebyli

  schopni udržet krok, byli také likvidová-

  ni, vytlačeni ze společnosti. Etické normy

  tehdejších věků se nám mohou zdát divné,

  ale dobré bylo tehdy jen to, co bylo života-

  schopné. Zlé ašpatné naopak vše, co tuto

  životaschopnost postrádalo, případně ji

  ohrožovalo.

  Otrokářská společnost již vykazuje rysy

  značné organizovanosti, je navyšším stupni

  vývoje. Neoddělitelnou součástí tehdejšího

  života byla nicméně válka, ata potřebuje

  jedince silné, zdravé. Likvidace asegregace

  postižených je zde zaměřena především

  nanovorozené děti, které mají viditelné

  defekty. Příklad městského státu Sparta je

  dodnes známý: pokud nebylo novorozeně

  zdravé, bylo hozeno dopropasti. Nicméně

  Ve vyspělých společnostech je dnes samozřejmé,

  že se lidé se zdravotním postižením zapojují

  do běžného života. Z hlediska celé historie je ale

  takový stav spíše výjimečný. V minulých dobách to

  měli handicapovaní vskutku obtížné. Podívejme se

  ve zkratce, jakou cestu lidstvo v tomto směru ušlo.

  OD SPARTY KE KOMENSKÉMU

  JAN ÁMOS KOMENSKÝ se otázce výchovy

  věnoval vesvém díle nazvaném Vševýchova.

• Strana 23

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  můžeš / číslo 11 - 2011

  už filozof Aristoteles (4. století př. n. l.)

  odmítal hromadné usmrcování dětí, stejně

  jako se stavěl zato, aby se dětem neuklá-

  dala taková práce, která by deformovala

  jejich zevnějšek atupila jejich intelekt. Tedy

  přesněji: aby zdětí nevyrůstali tělesní ani

  duševní mrzáci.

  Sparta byla jedním zraných antických

  států, ale ani mnohem vyspělejší Řím se

  nechoval jinak. Neduživé či znetvořené dítě

  bylo rodinou opuštěno, atím odsouzeno

  ksmrti. Pokud se pohybový handicap proje-

  vil až vpozdějším věku, nacházeli tito lidé

  uplatnění při žebrotě.

  Před bohem všichni stejní

  Nástup křesťanství znamenal zásadní

  změnu vchápání člověka ajeho existence.

  Láska kbližnímu, snaha ovykoupení, rov-

  nost před bohem – to jsou základní prvky

  křesťanství, které se projevily ivevztahu

  kpostiženým.

  Období středověku lze nazvat charita-

  tivním. Opostižené osoby začínají pečo-

  vat řádně vedené instituce, ať už jsou to

  kláštery, útulky či starobince. Lidé tu mají

  střechu nad hlavou, stravu, ataké léčbu,

  byť omezenou tehdejšími znalostmi amož-

  nostmi. Ani středověk nebyl bez častých

  válek akrutostí – apokud by se invalidé

  inuzáci shromažďovali vevětším počtu

  veměstech, stávali by se součástí různých

  tlup. Vútulcích je oně alespoň trochu

  postaráno. Charitativní přístup má vsobě

  ipragmatickou rovinu.

  Důležitou změnu vnazírání nalidské-

  ho jedince přináší renesance. Zatímco

  středověk je charakterizován fatalismem

  apředurčením lidského osudu, renesance

  staví dosvého středu člověka avyzdvihuje

  jeho možnosti. Myšlenkovým základem

  renesance je humanismus anávrat ktomu

  nejlepšímu zantické vzdělanosti akultury.

  Právě vobdobí renesance se objevuje zájem

  ořešení problematiky postižených včetně

  požadavku najejich vzdělávání. Tuto fázi

  péče opostižené můžeme nazvat humanis-

  tickou.

  Stakovými myšlenkami přichází také

  biskup Jednoty bratrské Jan Ámos Komen-

  ský (1592–1670). Už vesvé době uznávaný

  pedagog, teolog ifilozof prosazuje požada-

  vek všeobecného avšestranného vzdělávání

  bez rozdílu původu, pohlaví či stavu. Žádné

  dítě – tedy ani to postižené – by podle něj

  nemělo být vyloučeno, protože ito nejméně

  nadané lze alespoň trochu vychovat.

  Jiný směr

  Nástup osvícenského racionalismu 17. a18.

  století již otevírá dveře dodnešní doby. Jed-

  na ze základních tezí osvícenců zní: rozum

  apoznání mají sloužit ktomu, aby lidé žili

  svobodněji, rovnoprávněji alépe.

  Období humanistické péče postupně stří-

  dá období rehabilitační apreventivní péče.

  První ústav pro tělesně postižené je založen

  veŠvýcarsku už roku 1770, v19. století se

  otevírají vdalších nejvyspělejších zemích:

  Anglii, Holandsku, Francii, Německu. Pokud

  zůstaneme včeském regionu, pak zde se

  vroce 1903 objevuje vLiberci první ústav,

  který se systematicky věnuje péči avýchově

  dětí stělesným postižením (ovšem jen pro

  německé děti). Vroce 1913 zřizuje podobný

  ústav MUDr.Rudolf Jedlička vPraze naVy-

  šehradě. Jedlička coby stěžejní osobnost

  této sféry také vytvořil koncepci, která byla

  souhrnem veškeré potřebné péče: léčebné,

  výchovně-vzdělávací, sociální, psychologic-

  ké, pracovní atd.

  Více nawww.muzes.cz

  OD SPARTY KE KOMENSKÉMU

  OBRAZ ŽEBRÁCI (Mrzáci)

  odPietera Bruegela st. zroku 1568.

  Liščí ajezevčí ocasy naoblečení

  byly znamením odlišnosti těchto lidí.

  Období středověku lze

  nazvat charitativním.

  Opostižené osoby

  začínají pečovat řádně

  vedené instituce,

  ať už jsou to kláštery,

  útulky či starobince.

• Strana 24

  NÁZORY

  

  Text: JAN PIČMAN

  Ilustrační foto: JAN ŠILPOCH

  D

  onaší speciální školy pro žáky

  stělesným postižením chce

  nastoupit Petra. Ještě chodí

  doběžné školy mimo Prahu.

  Dosedmé třídy. Je integrovaná.

  Ale nyní chce knám. Cítí se tam

  izolovaná, je tam málo možnos-

  tí, jak říká. Jezdí navozíku, hůř se vyjadřuje,

  je méně obratná. Zmatematiky afyziky je

  osvobozená, navýtvarku atělocvik také

  nechodí. Škola je ale určitě ochotná. Když

  se jede navýlet, kde to paní učitelka nezná,

  musí Petra zůstat doma. Jinak ji navýle-

  tech doprovází máma. VJedličkově ústavu

  aškolách se zúčastnila abilympiády. Těší se,

  že tu najde kamarády. Bude unás ibydlet.

  Naintru. Skoro jako vklasických anglických

  internátních školách nebo vprestižním

  gymnáziu vBabicích uŘíčan.

  Opřestup zjedné pražské střední školy

  nanaši střední školu pro žáky sTP žádá také

  Jakub. Trpí spastickou formou dětské moz-

  kové obrny. Pohybuje se jen namechanic-

  kém vozíku. Chodil doběžné základní školy,

  atak začal inanormální střední. Vzali ho

  ochotně. Jen dopatra musí jezdit nákladním

  výtahem, kekterému se chodí přes dvůr.

  Když jdou spolužáci dojídelny, Jakubovi

  vezme asistent jídlo vkastrůlku dotřídy

  atam ho krmí. Vjídelně Jakub jíst nechce.

  Mezi spolužáky nemá kamaráda, celý den

  veškole tráví sasistentem. Ostatní ho mezi

  sebe vůbec nepřijali. Mají své zájmy, nero-

  zumí si snimi. Atak chodí ze školy, učí se

  doma, zase doškoly azase domů každý den.

  Cítí se veškole izolovaný. Vlétě byl natá-

  boře snějakými dětmi spostižením. Moc se

  těší doJedle, je tam imožnost sportování.

  Už se tam byl podívat.

  Oba tito zájemci ostudium naspeciální

  škole pro žáky stělesným postižením se hlá-

  sí právě nyní ajednali jsme ojejich žádos-

  tech první týden letošního září. Někdo může

  namítnout: kdyby dobře fungoval integrační

  tým kolem žáka… kdyby se našla nadace,

  která koupí plošinu… Kolega určitě přidá,

  že on chodil donormální střední školy

  acítil se tam dobře, měl spoustu kamarádů

  anikomu znich jeho vozík nevadil. Jiný

  může doložit, že ivespeciální škole byl žák

  osamocený anecítil se vní dobře. Může to

  tak být.

  Aprávě otom to je, to já si myslím. Něko-

  mu může vyhovovat vzdělávání vběžné ško-

  le, jiný může dát přednost škole speciální.

  Dnes už naprostá většina odborníků ví,

  že situaci každého dítěte, každého člověka,

  je potřeba posuzovat zcela samostatně. Aco

  může být dobré pro jednoho, nemusí být

  vhodné pro druhého. Nastránkách tohoto

  časopisu otom nedávno velmi přesvědčivě

  psali dr.Šturma iDoc.Jankovský.

  Na kulatý stůl Nadace Charty 77 a Senátu ČR

  k integraci a inkluzi dětí s postižením zareagoval

  i ředitel Jedličkova ústavu a škol.

  VYMĚŇME

  OTÁZKY

• Strana 25

  můžeš / číslo 11 - 2011

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  Už dvacet let se vede spor oto, zda inte-

  grovat azrušit všechna speciální zařízení

  či je nechat být apřipustit, že některé děti

  ajejich rodiče jim dají přednost. Rozumím

  zastáncům integrace, zvlášť jsou-li zřad

  rodičů dětí snějakým postižením nebo když

  přímo oni mají nějaký typ postižení. Ale

  copak dnes je dítě vjedné škole odzačátku

  své školní docházky až dosvé plnoletosti?

  Astále zavřené? Děti někde začnou, počase

  přestoupí jinam. VArpidě vČeských Budě-

  jovicích nabízí pobyt vjejich speciální škole

  co nejmenším dětem, cvičí snimi, učí je

  používat kompenzační pomůcky. Ajakmile

  si rodina troufne, pomáhají dítěti přestou-

  pit doběžné školy. Unás vJedli (JÚŠ) to

  vypadá obráceně. Žáky nikde nevyhledává-

  me, ale obrací se nanás, když se jim zdá, že

  by vnašich školách mohli získat víc, měli

  by ucelenější péči, když už to vběžné škole

  dobře nezvládají.

  Mnoho ktomuto tématu už bylo řečeno.

  Nejčastěji zaznívá, že zrušením speciálních

  zařízení zmizí obecný problém, zda integro-

  vat či segregovat. Pak už se budou řešit jen

  jednotlivosti. Naprvní pohled ano. Určitě

  přítomnost žáka snějakým postižením

  vběžné škole může prohloubit cit asmysl

  ostatních pro jinakosti, pro různost. Může

  to tak být asnad to většinou má tento efekt.

  Ale co samotný mladý člověk spostižením?

  Mezi vrstevníky súplně jinými problémy,

  než jsou jeho? Sjinými zájmy? Co spocity

  izolace? Jak ovlivní člověka neustálé srov-

  návání se stěmi, kteří jsou lepší, rychlejší,

  zvládnou to, co on nikdy? Co vlastní sebevě-

  domí takového člověka?

  Zastávám názor, že speciální zařízení

  tu mají své místo. Díky jejich existenci

  si mohou děti, jejich rodiče idospívající

  vybírat. Unás se dokonce stále se držíme

  názvu, který jsme dostali před desítiletími

  dovínku: ústav. Víme, že mnoho rodičů

  ten název odradí nebo přinejmenším

  silně zaváhají. Ale také víme, že ti, kteří

  donašich škol nastoupí, si jejich možností

  anabídek cení apřipouštějí, že to jinde

  nenajdou.

  Provoz speciálních zařízení není nejlev-

  nější. Možná že peníze jsou tím nejpodstat-

  nějším vakademických debatách, zda zru-

  šit či nechat speciální školy. Anejen unás.

  Je to ivostatních státech Evropy. Vzdor

  nepřesným informacím otom, že speciální

  školy azařízení nazápad odnás nejsou,

  není to pravda. Máme dobré kontakty se

  speciální školou vAnglii, vSeverním Irsku

  avDánsku. Jezdí knám lidé ze speciálních

  škol vBelgii, Francii. Známe zařízení vAn-

  glii, vekterých žijí vchráněném prostředí

  tisíce lidí se specifickými potřebami, lidé,

  kteří nezvládají život vběžném nechráně-

  ném prostředí.

  Chceme být speciální, kde je to potřeba,

  anormální, kde to jen jde. Tak se jmenoval

  jeden projekt, kterého se zúčastnily před

  deseti lety speciální střední školy zEvropy.

  Chceme být speciální, kde to žáci potřebují

  akde jim to vyhovuje, aotevření, kde to jen

  jde. Atak nabízíme areál speciální školy

  izcela normálním malým dětem, které

  knám chodí plavat, vytváříme pro naše stu-

  denty bezpečné prostředí, kde se mohou při-

  pravovat naběžný život, amy sami chodíme

  doběžných škol učit, jak pracovat sdítětem

  spostižením. Chtěl jsem dodiskuse přispět

  názorem naotázku, zda rušit či zachovat

  speciální školy, respektive zařízení, ale nějak

  se mi to posunulo:

  Zdá se mi, že by měla otázku, zda speciál-

  ní či normální, nahradit otázka, jak nejlépe

  akdy akde připravovat mladé lidi sposti-

  žením naběžný život, případně kde jim jej

  umožnit dobře žít. Kvalitní speciální školy

  pro to mohou udělat hodně.

  Autor je ředitelem Jedličkova ústavu aškol

  Více nawww.muzes.cz

  VJEDLIČKOVĚ

  ÚSTAVU

  aškolách

  vPraze

  nacházejí děti

  shandicapem

  prostor nejen

  navzdělání, ale

  inasportovní

  akulturní akce.

  Dnes už naprostá

  většina odborníků ví,

  že situaci každého

  dítěte, každého

  člověka, je potřeba

  posuzovat zcela

  samostatně. Aco může

  být dobré pro jednoho,

  nemusí být vhodné

  pro druhého.

• Strana 26

  

  NOVÉ ZAHRANIČNÍ TECHNOLOGIE

  můžeš / číslo 11 - 2011

  Text: ŠTĚPÁN BENEŠ

  Foto: ARCHIV

  P

  roč by ale ozážitek měl být

  připraven vozíčkář kvůli tomu, že

  nasvém mechanickém vozíku za-

  padne doprvního bahna, nakteré

  narazí? Stím už si nemusíte dělat

  starosti. Je tu Moutain Trike –

  likvidátor terénu.

  Překonávání terénu řeší výrobci rehabi-

  litačních pomůcek již delší dobu. Obvykle

  se nabídka omezuje naspeciální elektrické

  vozíky, jejichž průchodnost terénem je

  zvýšena různými konstrukčními způsoby;

  oskutečném vyzrání nasložitý terén se ale

  obvykle mluvit nedá. VUSA je dokonce

  kmání elektrické křeslo jezdící napásech

  podobných těm ztanku. Průchodnost

  takového vozítka už se podobá motorové

  čtyřkolce – nehledě naefekt, který to vyvo-

  lává ukolemjdoucích.

  Všechny tyto pokusy, ať už jsou jakkoliv

  úspěšné, ale obvykle narážejí nazákladní

  problém – skladnost amožnosti přepravy.

  Existují také lidé, kterým je představa, že

  zaně dělá práci nějaký elektrický motor,

  přímo odporná. Výlet dopřírody je vpravdě

  spojený snějakou tou fyzickou aktivitou.

  Průchodnost mechanického vozíku terénem

  je ale značně omezená. Především malá

  přední kolečka jsou vterénu kničemu,

  také ta zadní, pokud jsou úzká, vás necha-

  jí veštychu při první příležitosti někam

  hluboko zapadnout. Ani brzdění rukama

  ANI BAHNO

  ČI KOPEC VOZÍK

  NEZASTAVÍ

  Vztah člověka k přírodě je přirozený a touha objevovat

  ji jakbysmet. Pro zdravého člověka obvykle výlet

  do přírody ani těžký terén nepředstavují problém.

  není pro průchod terénem

  ideální, nehledě nacelko-

  vou stabilitu. Avneposlední

  řadě nelze výlet dolesa či ven zahoršího

  počasí doporučit žádnému vozíčkáři, který

  se popříchodu domů rád adobrovolně

  neprotočí vautomatické pračce. Takové

  adalší problémy stály napočátku vývoje all

  terain wheelchair neboli vozíku dokaždého

  terénu.

  Tři stadia vývoje

  Sám britský Mountain Trike je při prv-

  ním pohledu přechodovým stupněm mezi

  klasickým vozíkem atříkolkou. Konstrukce

  je založena najednoduchém šasi, naněmž

  je umístěno pohodlné sedátko. Nabocích

  šasi jsou umístěna dvě velká kola obutá

  doširoké gumy shlubokým terénním

  vzorkem. Vzadu je khlavní konstrukci

  přidělané stabilizační ařídicí kolo menších

  rozměrů, vpředu jsou pak dvě malá kolečka

  jistící proti přepadnutí vpřed – například

  při prudkém brzdění zkopce. Pohyb vpřed

  obstarává dvojice pák vpohodlném dosahu

  rukou uživatele. Jejich tažením vzad apo-

  sléze vpřed dostává vozítko-tříkolka pokyn

  kjízdě dopředu. Pohybem jen jedné znich

  samozřejmě dochází krozpohybování pouze

  jednoho kola, což tříkolku nutí zatáčet.

  Pohyb vzad není nutný vzhledem kfaktu, že

  se vozítko otočí inamístě.

  Včem tedy spočívá to kouzlo? Nena-

  dřeme se příliš při máchání rukama vpřed

  avzad? Nikoliv. Ten správný poměr síly

  PRO MOUNTAIN TRIKE není žádný terén

  problémem. Poradí si stejně snadno

  spískem, sněhem ikameny.

• Strana 27

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í 

  můžeš / číslo 10- 2011

  ERA PORADNA

  ?

  Jsem držitelem průkazu ZTP aza-

  jímalo by mě, jestli mám se svým

  postižením nárok nanějaké výhody.

  Nabízíte vůbec nějaké slevy pro zdra-

  votně slabší?

  Již při zakládání nové značky Era

  bylo naší hlavní prioritou nabídnout

  všem takové finanční produkty asluž-

  by, které jim výrazně usnadní azpří-

  jemní život. VPoštovní spořitelně

  jsme vždy mysleli navšechny skupiny

  obyvatel, takže například seniorům či

  zdravotně znevýhodněným klientům

  nabízíme speciální produkty. Vrámci

  našeho nového konceptu Era pomáhá

  se navíc snažíme podporovat projekty

  aaktivity, které vedou krehabilitaci

  aintegraci zdravotně asociálně znevý-

  hodněných občanů.

  Držitelé průkazu TP, ZTP nebo ZTP/P

  mají unás Era osobní účet zazvýhod-

  něnou cenu. Měsíční vedení účtu vás

  bude stát pouhých osm korun namísto

  obvyklých 34 korun. Dále máte možnost

  si každý měsíc vybrat hotovost naob-

  chodním místě bez poplatku.

  ?

  Dobrý den, příliš se mi nezamlou-

  vá fádní vzhled mé platební karty.

  Slyšel jsem, že se dá nakartu vložit

  vlastní obrázek. Co je natom pravdy?

  Ano, je to skutečně možné. Načeském

  trhu existuje několik bankovních institu-

  cí, které nabízejí svým klientům zvolení

  vlastního grafického návrhu karty. Vy si

  tak můžete svou kartu ozvláštnit vlast-

  ním vzorem, obrázkem nebo fotografií.

  Nejedná se onijak složitou proceduru:

  buď si vyberete některý zmotivů vda-

  tabázi banky, anebo si nakartu jedno-

  duše nahrajete svůj obrázek. Při tvorbě

  vlastního designu karty musíte pouze

  dodržet několik základních pravidel,

  aby například nedocházelo kporušování

  autorských práv apod.

  Platební kartu svlastním obrázkem

  vydává také Poštovní spořitelna. Jde

  otzv. Image kartu, která splňuje všechny

  požadavky avýhody klasické emboso-

  vané platební karty. Vsoučasné době si

  lze nakartu umístit například některý

  ztéměř dvou desítek originálních obrazů

  českých umělců. Jedná se odíla naděj-

  ných výtvarníků zprojektu Artbanka,

  jehož je Era odPoštovní spořitelny gene-

  rálním partnerem.

  Na vaše dotazy odpovídá

  Milan Jursík,

  výkonný manažer

  marketingu

  Poštovní spořitelny.

  Pokud máte jakýkoliv

  dotaz na Milana Jursíka

  z Poštovní spořitelny,

  napište jej na adresu info@ muzes.cz

  nebo Redakce časopisu Můžeš,

  Vinohradská 325/8, 120 00 Praha 2.

  ANI BAHNO

  ČI KOPEC VOZÍK

  NEZASTAVÍ

  VÝVOJ SOUČASNÉ PODOBY

  trval přes pět let, vyplatilo se

  ale počkat. Současná verze

  je téměř dokonalá

  apřipravená navšechny

  zkoušky.

  atrak-

  ce

  obstarává

  princip dobře

  známý nám všem – pře-

  hazovačka jízdního kola. Systém koleček je

  umístěn naobou kolech apři jízdě doprud-

  kého terénu je možné zvolit lehčí převod,

  naopak při jízdě narovině je kvůli rychlosti

  lepší převod těžší. Takový systém lze navíc

  snadno upravit, pokud je potřeba převo-

  dování jiné než standardní. Pomoc najdete

  vkaždém obchodě sjízdními koly, součástky

  jsou kompatibilní stěmi naběžném trhu,

  což vkonečném důsledku zlevňuje ausnad-

  ňuje ipřípadné opravy.

  Terénní vozítko brzdí kotoučovými

  brzdami spáčkou stejně jako najízdních

  kolech. To umožňuje postupný, nikoliv

  černo-bílý brzdný efekt. Zkopce je tedy

  možné si přibrzďovat pomalu amírně. Brz-

  dy je možné namontovat buď obě najednu

  páčku, nebo – pro pokročilé krotitele terénu

  – separátně pro každé kolo. Celá konstrukce

  tříkolky je pochopitelně dokonale odpru-

  žená, nabízí tedy výborné jízdní pohodlí

  avyrovnává iopravdové terénní lahůdky.

  Celé to zní hodně technicky, pochybnosti

  vás ale přejdou, když uvidíte takové vozítko

  vakci. Co všechno je sním možné překonat?

  Jedním pohybem rukou vpřed je možné

  vyhoupnout se navysoký městský obrubník.

  Sjet zněj jedním kolem napřed není žádný

  problém, protože celé vozítko je velmi sta-

  bilní. Pohyb poměstě je vůbec možný díky

  kompaktním rozměrům, jen oněco větším

  než uběžného mechanického

  vozíku. Tříkolku lze pochopitelně

  snadno složit ažádný běžný vůz typu

  kombi by sní pak neměl mít problém.

  Rozměry vrozloženém isloženém stavu

  (ten lze navíc umocnit sejmutím zadního

  kola, pokud je to potřeba) uvádí výrobce

  nasvých internetových stránkách, je tedy

  možné si to snadno ověřit.

  Na pláž i do lesa

  Původně ale bylo vozítko zamýšleno pro

  venkovní terén atam se také cítí nejlépe.

  Polní cesta je pro ně něco jako první stupeň,

  nad kterým není nutno se hluboce zamýšlet.

  Jednoduše jej přejede. Umí vyšplhat nakop-

  ce, umí projet terénem prorostlým kořeny,

  umí jezdit popískové pláži, hlubokým

  bahnem, vodou či sněhem, ato vše velmi

  snadno. Díky své konstrukci drží ruce svého

  operátora vsuchu apohodlí, atak je možné

  dokonce povozíčkářském výletu dosněhu

  či bahna zůstat suchý ačistý. Umožňuje

  snadný pohyb izahoršího počasí (však je

  také zVelké Británie, země, kde neustá-

  le prší). Vyzkoušeli ho armádní veteráni

  zAfghánistánu, kteří skončili svou službu

  různými zraněními strvalými následky.

  Ujeli sním maraton vkeňské poušti avelmi

  si je pochvalovali. Lepší konstrukční test si

  tento produkt asi ani přát nemohl.

  Výrobce sídlí veVelké Británii, Moun-

  tain Trike ale distribuuje docelého světa

  bez problémů. ČR by neměla být výjimkou.

  Jedinou překážkou tak možná zůstává cena,

  která je stanovena nanecelé čtyři tisíce

  britských liber, což při aktuálním kurzu činí

  bezmála 116 tisíc korun českých. To je cena

  lehkého aktivního mechanického vozíku,

  ale podobné peníze dnes stojí iostatní

  volnočasová nářadí – handbike či monoski,

  omotorové čtyřkolce nemluvě. Zbývá už jen

  přiložit stránky výrobce, kde si můžete zjistit

  další informace, případně zhlédnout zajíma-

  vá videa – www.mountaintrike.co.uk

• Strana 28

  Bezplatná linka: 800 100 822

  E-mail: info@allmedica.eu

  Eledrova 718, 181 00 Praha 8

  tel.: 233 552 309, 602 162 556

  e-mail: iroa@volny.cz, www.iroa.cz

  RUČNÍ OVLÁDÁNÍ AUT IROA - HDC s.r.o.

   Úpravy aut na ruční ovládání,

  mechanická i elektronická.

   Produkty české výroby

  i zahraničních dodavatelů.

   Plošiny, rampy, otočné sedačky,

  invalidní vozíky s přesuvnou sedač-

  kou do auta, zvedací mechanizmy.

   Osvědčení od MD ČR.

   Montážní střediska

  v České a Slovenské republice.

   Zprostředkování nákupu nových

  i zánovních vozů Škoda se slevou

  (případně i jiných značek),

  včetně financování a pojištění.

• Strana 29

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  můžeš / číslo 11 - 2011

  PORADNA

  ZMĚNY PŘÍSPĚVKŮ NA AUTA

  Dotazy čtenářů

  se tentokrát týkají

  evidence uchazečů

  o zaměstnání a příspěvku

  na zakoupení motorového

  vozidla v roce 2012.

  sledních tří let před datem žádosti opodporu

  vnezaměstnanosti (což podle informací uve-

  dených vevašem dotazu zřejmě splňujete).

  Doporučuji tedy znovu požádat ozařa-

  zení doevidence uchazečů ozaměstnání

  sodkazem navýše uvedenou část zákona

  ozaměstnanosti. Co se týče částky, ze které

  se vám bude podpora vnezaměstnanosti

  počítat, podle § 50 výše uvedeného zákona

  se výše podpory vnezaměstnanosti apodpo-

  ry při rekvalifikaci stanoví procentní sazbou

  zprůměrného měsíčního čistého výdělku,

  který byl uuchazeče ozaměstnání zjištěn

  anaposledy používán pro pracovněprávní

  účely vjeho posledním ukončeném zaměst-

  nání vrozhodném období (rozhodným

  obdobím jsou vtomto případě tři roky).

  ?

  Dobrý den, můj dotaz se týká příspěvku

  nakoupi motorového vozidla vroce

  2012. Mám těžce mentálně postiženou

  dceru, které je nyní 21 let, je zbavena

  způsobilosti kprávním úkonům apobírá

  invalidní důchod. Je mi známo, že zasoučas-

  ných podmínek nemá dcera napříspěvek

  nárok, protože není nezaopatřeným dítětem

  do26 let. Pokud jsem to dobře pochopila,

  odpříštího roku již nebude rozhodující, zda

  je dcera nezaopatřené dítě či nikoli. Rozho-

  dující bude pouze mentální postižení. Dceru

  jednou až dvakrát týdně vozím dokroužků

  dospeciální školy, kterou dříve navštěvo-

  vala; mám zato, že podmínka pravidelné-

  ho dopravování je splněna, ikdyž to není

  každodenně. Proto se chci zeptat, zda to tak

  opravdu je. Poslední příspěvek nakoupi mo-

  torového vozidla nám byl vyplacen vprosin-

  ci 2006, zatím tedy běží, ale pětiletá vázací

  doba bude skončena vprosinci 2011. Ráda

  bych proto věděla, zda můžeme vpříštím

  roce opříspěvek požádat znovu.

  Odpověď: Dobrý den, jak správně uvádíte,

  od1. 1. 2012 by měl být poskytován příspě-

  vek napořízení zvláštní pomůcky – nazakou-

  pení motorového vozidla srozšířením sku-

  piny možných žadatelů. Opříspěvek budou

  moci podle současné verze návrhu zákona

  od1. 1. 2012 požádat také dospělé osoby

  smentálním postižením (dokonce roku 2011

  mohou opříspěvek žádat podle vyhlášky

  č. 182/1991 Sb., pouze osoby stěžkými va-

  dami nosného apohybového ústrojí či rodiče

  nezaopatřeného dítěte stěžkými vadami nos-

  ného apohybového ústrojí, úplně nebo prak-

  ticky nevidomého anebo dítěte smentálním

  postižením, které jej opravňuje kprůkazu

  mimořádných výhod III. stupně. Nezaopat-

  řené dítě je vsoučasné době definováno jako

  dítě domax. věku 26 let BEZ příjmu (tedy

  přiznaného invalidního důchodu).

  Upozorňuji však nato, že podle poslední

  verze návrhu zákona by příspěvek měl být

  poskytován na10 let vevýši 200000 Kč

  (nyní pět let 100000 Kč). Lhůta, která vám

  nyní běží odposledního přiznání příspěvku

  (odprosince 2006), by se podle přechod-

  ných ustanovení měla započítávat dolhůty

  desetileté. Vpraxi by to zřejmě tedy zname-

  nalo, že nově vznikne dceři nárok napříspě-

  vek až po10 letech odposledního přiznání

  příspěvku (tedy vroce 2016). Dodávám, že

  se nutně nemusí jednat okonečnou verzi ná-

  vrhu zákona, vsoučasné době míří sociální

  reforma doSenátu, aje tedy otázka, vjaké

  podobě nakonec budou navrhované zákony

  platit. Aktuální verzi zákona můžete nalézt

  nastránkách Senátu ČR.

  Navaše dotazy odpovídají pracovníci Poradny

  pro život spostižením

  www.ligavozic.cz.

  ?

  Dobrý den, prosím Vás oradu: odled-

  na r. 2009 pobírám částečný invalidní

  důchod, poté změněný nainvalidní

  důchod II. stupně. Současně jsem pra-

  covala načástečný úvazek 30 hodin týdně.

  Pracovní poměr nadobu určitou trval odpo-

  čátku roku 2009 dokvětna 2011. Vzáří 2010

  jsem onemocněla apracovní neschopnost

  trvala celý rok. Vzáří 2011 jsem požádala

  ozměnu stupně invalidity naIII. stupeň,

  vtomtéž měsíci jsem se naradu pracovnice

  OSSZ šla zaevidovat naúřad práce.

  Nakonci září 2011 mi byl doručen posu-

  dek oinvaliditě, kde bylo uvedeno: „Upojiš-

  těnce došlo kpoklesu pracovní schopnosti

  nejméně o70 % aje schopen výdělečné

  činnosti zazcela mimořádných podmínek.“

  Popředložení posudku naÚP mi pracov-

  nice sdělila, že nemám nárok být evidována

  naúřadu práce jako uchazeč ozaměstnání.

  VZákladním poučení uchazeče ozaměstná-

  ní jsem se vbodě 8. dočetla, že „uchazečem

  ozaměstnání se nemůže stát fyzická osoba

  vdobě, pokterou je plně invalidní vetřetím

  stupni, svýjimkou osoby, která je invalidní

  vetřetím stupni aje schopna výdělečné

  činnosti zazcela mimořádných podmínek“.

  Postupovala pracovnice správně? Roz-

  hodnutí ČSSZ Praha jsem zatím neobdr-

  žela. Mohu být uchazečem ozaměstnání,

  avtom případě mít tedy nárok napodporu

  vnezaměstnanosti?

  Zjaké částky by se mi případně podpora

  vypočítala?

  Odpověď: Dobrý den, podle § 25, odst. 2

  písm. d) zákona č. 435/2004 Sb., ozaměstna-

  nosti, vúčinném znění, nemůže být uchaze-

  čem ozaměstnání osoba, která je invalidní

  vetřetím stupni, svýjimkou fyzické osoby,

  která je invalidní vetřetím stupni aje schopna

  výdělečné činnosti zazcela mimořádných

  podmínek. Podle informací zvašeho posudku

  oinvaliditě, který vesvém dotazu citujete,

  tedy splňujete podmínky pro zařazení doevi-

  dence uchazečů ozaměstnání. Pro nárok

  napodporu vnezaměstnanosti je třeba splnit

  alespoň 12 měsíců zaměstnání vprůběhu po-

• Strana 30

  můžeš / číslo 11 - 2011

  

  AUTOMOTO

  Fiaty Dobló, Ducato, ale také malá Panda nabízejí

  za dostupné ceny velký prostor díky vysoké střeše.

  Proto jsou oblíbené mezi lidmi s postižením.

  Automobilka Fiat má navíc speciální program

  nazvaný Autonomy určený handicapovaným.

  Jeho součástí jsou slevy na nová auta.

  FIATY A JEJICH VYSOKÉ STŘECHY

  Text: PETR BUČEK

  Foto: FIAT

  S

  eriál magazínu Můžeš představu-

  je jednotlivé značky aut ajejich

  vhodnost avýhodnost pro lidi

  spostižením nebo pro rodiny, které

  přepravují někoho ze svých členů

  navozíku.

  Keznačkám, které mají hned

  několik modelů vhodných pro převážení

  vozíčkářů, patří také Fiat – značka proslulá

  lidovými auty zanízké ceny.

  Turínská automobilka se pravidelně

  chlubí navelkých evropských autosalonech

  veFrankfurtu, Paříži ivŽenevě vhodností

  svých modelů pro lidi spostižením.

  Své modely vystavuje vybavené nájezdo-

  vými rampami, které vedou dozadní části

  vozu, jindy předvádí auta sručním ovládá-

  ním.

  Ani vtuzemsku Fiat nahandicapované

  nezapomíná. „Fiat Česká republika má

  program snázvem Autonomy. Naspeciální

  cenové podmínky má nárok každá osoba

  vlastnící ZTP. Slevy jsou rozděleny dodvou

  kategorií: slevy navozidla bez speciální

  úpravy aslevy navozidla se speciální pře-

  stavbou pro invalidy. Výše slevy se pohybuje

  mezi dvěma ašesti procenty podle jednotli-

  vých modelů, přičemž je možné je kumulo-

  vat skvartálními slevami, případně demo

  slevami,“ říká Petra Berková ztuzemského

  zastoupení italské značky.

  Dobló má dvě výšky střechy

  Pokterém modelu znabídky Fiatu ale sáh-

  nout? Oblíbeným autem je ulidí spostiže-

  ním prostorný Fiat Dobló.

  „Tyto fiaty vybavujeme poměrně často

  ručním řízením nebo dozadní části insta-

  lujeme nájezdovou rampu,“ uvádí Miroslav

  Bartoš, šéf firmy API, která se specializuje

  která postavila své pobočky vKladně, Ústí

  nad Labem avMostě. Knejvětším servisům

  aprodejnám patří také českobudějovická

  firma Auto Future.

  Malá-velká panda je levná

  Ještě jeden model Fiatu stojí zazmínku. Je

  jím malý Fiat Panda, jehož cena začíná pod

  200 tisíci korunami.

  Malé auto však má nasvé rozměry

  prostorný interiér. „DoFiatu Panda jsme už

  několikrát montovali ruční řízení, ale také

  například otočné sedadlo,“ vzpomíná si

  Miroslav Bartoš zAPI CZ.

  napřestavby aut pro handicapované. Výho-

  dou Fiatu Dobló je totiž volba mezi dvěma

  výškami karoserie. Verze svyšší střechou je

  o23300 korun dražší, ale odpadá nákladné

  anáročné snižování podlahy.

  Osoba navozíku má totiž často výšku

  okolo 130 centimetrů, ale běžné dobló, stej-

  ně jako většina konkurentů, nabízí vtomto

  ohledu oněco méně. Avšak jakmile dostane

  zvýšenou střechu, má místa dost.

  Vysoká karoserie ssebou nese také jednu

  nevýhodu: Mnoho garáží nemá výšku pro

  auto se zvýšenou střechou, aproto někteří

  lidé spostižením nechávají svému vozu sni-

  žovat podlahu místo koupě vysokého auta.

  Náročný proces, při kterém podlaha klesá

  o17 centimetrů, aby doauta najel porampě

  vozík, zahrnuje přemístění nádrže nebo vý-

  fuku. „Nový Fiat Dobló však není natakovou

  přestavbu moc vhodný, problém spočívá

  vzavěšení jeho zadních kol,“ upozorňuje

  Miroslav Bartoš. Proto je lepší řešení koupě

  verze se zvýšenou karoserií.

  Které další fiaty často zajíždějí dodílen

  firem, které se věnují přestavbě aut pro

  vozíčkáře? „Asi vůbec nejčastěji děláme

  cenově výhodné dodávky Ducato. Doje-

  jich kabiny montujeme nájezdovou rampu

  aupevnění pro dva až čtyři vozíky,“ říká

  Miroslav Bartoš.

  Specializovaní dealeři fiatů

  „Celá dealerská síť společnosti Fiat ČR je

  proškolena aprovádí přestavby pro handi-

  capované osoby,“ odpovídá Petra Berková

  naotázku, dokterého showroomu by měli

  zájemci oauto kpřestavbě zamířit.

  Zejména však doporučuje větší dealery,

  kteří mají stěmito přestavbami největší zku-

  šenosti. Takovými jsou například pražské

  showroomy Autocentra Dojáček nebo firma

  Strojservis Praha.

  Zmimopražských si pak prý určitě spřá-

  ními handicapovaných poradí firma Smažík,

• Strana 31

  můžeš / číslo 11 - 2011

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  SLOUPEK

  Martina KOVÁŘE

  Sportovci vautě

  Zasportem jsem najezdil poEvropě autem

  desítky tisíc kilometrů. Pro našince je

  fajn být všude soběstačný, vesvém autě,

  nehledět nabezpečnostní otravnosti

  naletištích, nariziko – někdy téměř jistotu

  – ztracených zavazadel akompenzačních

  pomůcek.

  Akoneckonců jsem asi posera azpátečník,

  ale více se bojím vrychlosti 250 km/h.

  vletadle než vautě. Hůře se to brzdí, že?

  Cestování zasportem má několik společ-

  ných parametrů: téměř vždy spěcháte ajste

  naloženi postřechu. To nemusí být vždy

  úplně pohodlné.

  Stejně jako, ato zejména vdobě, kdy ne-

  byly navigace abylo málo peněz, objíždění

  placených úseků.

  Obecně jsme si to dřív více užívali, bylo

  více času – jízda posilnicích vedoucích

  mimo platební brány pojižní Francii byla

  kouzelná.

  Ale zpět – většinou se tedy chvátá, všichni

  jsou nervózní auž se vidí například

  vbazénu. Je to zvláštní, ale prokázané, že

  čím blíže kcíli, tím řidiči zrychlují. Zvláště

  pak, když se naněmecké dálnici dostanete

  dopověstné Stau neboli zácpy, azdá se

  vám, že ztrátu musíte dohnat.

  Jednou jsme jeli naFrench Open, plavecký

  mítink vMylhúzách. VeVolkswagenu Golf

  jsme měli vozíky aplavce, vzadu trenéra

  aplavky.

  Vpředu pod kapotou nás provázel motor

  VR6. V90. letech šlo onejrychlejší agregát

  vevolkswagenech.

  Je zvláštní, jak vozíčkem označené auto

  plně naložené českými invalidy dráždilo

  pány ze Saska jako červený hadr.

  Oni jeli vtěžkých BMW amy jsme spě-

  chali vlehkém golfu. Scénář se neustále

  opakoval: My rychle dokopce, oni zkopce

  dolů před nás – se zarputilými grimasami

  anahraně únosnosti techniky. Strašně

  chtěli závodit anelíbilo se jim, že jim

  dokopce ujíždíme ablikáme brzdovými

  světly.

  Pro nás to byla velmi zábavná forma, jak

  se dostat doté Francie rychle apřitom

  podle předpisů.

  Ikdyž ta naše plynulá jízda nalimitu měla

  štěstí, že jsme jeli Německem, ato má vět-

  šinou nadálnici maximálku jen doporuče-

  nou. Nenápadný golf jel jako pila, trochu se

  hřál, omezovač zasahoval… Ata spotřeba!

  Ale prima pocit, ato rozplavání jsme taky

  stihli. Že jsme možná spěchali až moc? Co

  jiného byste odsportovců čekali!?

  Autor je bývalý automobilový závodník,

  člen rady Konta BARIÉRY.

  FIATY A JEJICH VYSOKÉ STŘECHY

  Dodílen této firmy také prý často zamíří

  oněco větší Fiat Punto. Zato malý, ale stylo-

  vý Fiat 500 pro lidi spostižením moc není.

  Má jen jeden pár dveří anení levný.

  Kdo spíše touží povelkém kombíku,

  tomu může přijít vhod nový sedmisedadlový

  Fiat Freemont. Stojí od570 tisíc korun aje

  kmání ispohonem všech kol.

  Leckomu freemont připomene auto,

  které se nasilnicích objevuje pod značkou

  Dodge. Fiat se totiž před časem spojil same-

  rickým koncernem Chrysler, kam spadá

  Dodge nebo iJeep, avelký kombík patří

  mezi první plody vzájemné spolupráce obou

  automobilek.

  FIAT DOBLÓ. Tento fiat patří

  k nemnoha vozům, u kterých si lze

  připlatit za zvýšenou střechu.

  Odpadá úprava podlahy.

  FIAT DUCATO. Auto pro převážení

  skupin vozíčkářů. Dozadu

  se namontuje nájezdová rampa a

  dovnitř kotvy pro vozíčky.

• Strana 32

• Strana 33

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  můžeš / číslo 11 - 2011

  HLEDÁME

  SENZAČNÍ SENIORY

  KONTO BARIÉRY

  Melantrichova 5, Praha 1

  Čtete správně, s nadací a Kontem BARIÉRY

  se vydáváme naproti cílové skupině, jejíž význam

  pro společnost, pro její demografický, sociální,

  ale i ekonomický vývoj bude v příštích letech obrovský.

  Nový projekt pro senzační seniory SenSen držíme zatím

  trochu pod pokličkou, ale příprava

  už je tak daleko, že jsme se rozhodli naše plány

  a představy poodhalit.

  Foto: JAN ŠILPOCH

  P

  řipravujeme projekt, který na-

  vazuje navšechno, co se nadaci

  podařilo. Opírá se oosvědčené

  postupy, využívá všechny zkuše-

  nosti, které jsme vcharitativní

  práci získali, renomé, které

  nadace nejen vneziskovém

  sektoru, ale ivespolečnosti má. Přesto je

  to projekt úplně jiný, než jsme byli dotéto

  chvíle zvyklí organizovat. Je zaměřen

  napodporu aktivního, plnohodnotného

  života seniorů. Chceme být spoluorgani-

  zátory této aktivizace vcelé republice,

  chceme jí udávat směr.

  Demografické údaje jsou neúprosné.

  Říkají, že zaněkolik desítek let bude vČeské

  republice téměř jedna třetina obyvatelstva

  vseniorském věku. Budou to jiní senioři,

  než jak si je dnes představujeme. Senioři ak-

  tivní, dožívající se vezdraví vysokého věku,

  senioři, kteří nechtějí být odstaveni naved-

  lejší kolej. Otakové usiluje náš projekt,

  jejich spojenci se chceme stát, jejich život

  aaktivity chceme pomáhat spoluorganizo-

  vat. Papírové představy aopatření existují,

  skutečný život je jiný. Troufnu si ale tvrdit,

  že Nadace Charty 77 se svými dvacetiletými

  zkušenostmi sorganizováním úspěšné cha-

  rity má renomé isílu nanový druh aktivity,

  která by měla vblízké budoucnosti dosáh-

  nout věhlasu Konta BARIÉRY.

  Doprojektu se můžete zapojit ivy. Čeká-

  me navaše tipy anáměty. Chceme pocelé

  republice rozprostřít kluby SenSen, najít

  jejich ambasadory, lidi, kteří budou vúzkém

  kontaktu snámi přivádět doživota pro-

  gramy, snimiž přicházíme akteré budeme

  novým klubům nabízet.

  Vytvoříme iplatformu pro setkávání,

  pro předávání zkušeností anámětů.

  Středem projektu bude webový portál

  www.sensen.cz.

  Ajaké jsou hlavní pilíře tohoto projektu?

  Unikátní aširoká aktivita kzaznamenání

  drobných ivelkých událostí zeživota naší

  země, jednotlivých rodin, obcí, škol, firem

  adalších míst; tu rozvineme vespolupráci

  sNárodním muzeem aMicrosoftem ČR.

  Brzy vám odhalíme všechny detaily, ale už

  dnes mohu prozradit, že takový program

  nemá ani unás, ani vzahraničí obdoby.

  Dáme také nový život knihám – zejména

  pro děti amládež. Přitom využijeme aktivity

  amoudrost seniorů.

  Azatřetí – připravili jsme koncept pro

  posílení zdravého života, nejen fyzického.

  Pod značkou SenSen tak chceme soustře-

  dit seniorské kluby, ale iaktivní aoptimis-

  tické jednotlivce, podílet se najejich dalším

  vzdělávání (např. počítačové gramotnosti),

  využít jejich znalostí amoudrosti při řešení

  všech veřejných, nejen seniorských problé-

  mů, překonávat apřekonat mezigenerační

  bariéry, pomoci společnosti při přechodu

  dočasů, kdy starších spoluobčanů bude stá-

  le více. Přivítáme každý váš námět, zkuše-

  nost inázor. Před dvaceti lety se rodilo Kon-

  to BARIÉRY anikdo netušil, dojaké šířky se

  rozvine. SenSen chce jít vjeho stopách.

  Napište mi,

  moc čekám navaše názory azkušenosti.

  Božena Jirků

  bozena.jirku@baiery.cz

  POČÍTAČE ASENIOŘI, spojení, které dnes málokoho udiví. Vnašem projektu

  pro senzační seniory jsou počítače nezbytnou součástí připravovaného programu.

• Strana 34

  

  můžeš / číslo 11 - 2011

  NA CESTÁCH

  V SAJDKÁŘE

  DO SVĚTA

  Svého času býval

  motocykl s přídavnou

  „lodičkou“ pro pasažéra

  velmi populární.

  Dnes už jde spíš o raritu.

  Radka Krieglera však

  napadlo posadit

  do sajdkáry vozíčkáře,

  aby jim umožnil zažít

  cestování motorkářů.

  Nespokojil se však

  s nějakou klidnou jízdou.

  Postupně se třemi

  různými lidmi na vozíku

  vyrazil do Maroka,

  Jižní Ameriky

  a do Himálaje.

  Tedy na místa,

  kam se z Čech běžně

  nedostane ani člověk

  bez postižení.

  Text: RADEK MUSÍLEK

  Foto: ARCHIV aRADEK KRIEGLER

  N

  azačátku stál paradoxně

  nezdar. Vroce 2006 se Radkovi

  nepodařilo rozjet projekt mo-

  torkářské cestovní agentury.

  Svou pozornost pak obrátil

  trochu jiným směrem. Miluje

  motorky, zároveň vystudoval

  speciální pedagogiku apracoval slidmi

  spostižením. Rozhodl se tedy propojit svého

  koníčka achuť pomáhat. Inspirací mu byla

  americká benefiční iniciativa Love Ride.

  Začalhledat vhodného kandidáta pro

  první expedici doseveroafrického Maroka.

  Dostal se kosmadvacetiletému Zdeňkovi

  Krupičkovi, což je všestranný sportovec

  navozíku. Byla připravena speciální sajd-

  kára, kníž se dal přidělat složený vozík.

  Trojčlenná výprava Sidecar Ride vyrazila

  12. dubna 2008. Zdeňka aRadka doprová-

  zel nadruhé motorce cestovatel areportér

  Petr Hošťálek.

  

  Atlasem i Saharou

  Zatři týdny urazili deset tisíc kilometrů.

  Zakusili vedro pouště, déšť, vítr, chlad,

  adokonce isníh. Po4240 km dojeli

  doCasa blanky. Pokračovali přes Marrákeš

  kdrsnému přejezdu pohoří Atlas. Jeli pouští

  Sahara Erg Chebbi, vykoupali se vjezeře

  Aguelmame de Sidi-Ali aspatřili starobylé

  paláce Fesu. Opohodové idrsné zážitky

  nebyla nouze. Zdeňkovi se podle jeho

  slov cesta líbila, ale trojice cestovatelů se

  nakonec nerozešla vdobrém. Důvodem byly

  rozdílné představy oprůběhu cesty. Dodnes

  je patrné, že Radek aZdeněk mají odlišné

  názory navedení výpravy. Zdeněk má pocit,

  že jeho slovo nemělo silnou váhu. Radek to

  vidí jinak. Mluví ovelkých změnách proti

  původním plánům napřání spolujezdců.

  Cítí se pod neoprávněnou palbou kritiky.

  Ponávratu vyzněla expedice přes svůj

  nepopiratelný úspěch doztracena. Radek

  očekával větší podíl Zdeňka napropagaci.

  Nakonec zvažoval, zda vmyšlence vozíčkář-

  ských výprav se sajdkárou vůbec pokračovat.

  

  Se ženou do Himálaje

  Ponecelém roce však nabídl další cestu. Za-

  ložil občanské sdružení MC Outdoors Riders

  apřipravil Expedici Blue Land doindického

  Himálaje. Navázal kooperaci scestovní

  kanceláří, která nabízí iexotické zájezdy

  namotorkách. Tentokrát vyrazil mnohem

  dál, anavíc si zaspolujezdkyni vybral

  třiatřicetiletou ženu, Janu Fesslovou, českou

  paralympijskou medailistku.

  Cesta začala naRuzyňském letišti 25. čer -

  vence 2009. Radek, Jana adeset dalších

  motorkářů odletělo doDillí. Tam je čekal

  kulturní iklimatický šok. Vlakem pokračo-

  vali doKalky, kde čekaly motorky. Výprava

  dostala název Blue Land 2009 podle sdruže-

  ní, které pomáhá dětem vhimálajském Zan-

  skaru. Cestovatelé pro ně vezli dary. Celkem

  ujeli povlastní ose 2360 km vnáročném

  horském terénu. Ten prověřil odolnost lidí

  istrojů. Sajdkára dvakrát nevydržela amíst-

  ní mechanici museli svařovat její uchycení.

  Náročnost atechnické útrapy se podepsaly

  naJanině psychice. Ta své nepříjemné

  pocity směřovala proti Radkovi. Nabídku

  ukončení cesty však odmítla. Vrcholem

  jízdy bylo pokoření průsmyku Khardung

• Strana 35

  

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  můžeš / číslo 11 - 2011

  La vevýšce 5602 m n. m., nejvyššího místa,

  kudy lze projet namotorce. Indie prý všech-

  ny překvapila, ohromila idojala.

  Radek je přesvědčený, že vykročil správ-

  ným směrem. Neodradil ho ani konflikt při

  druhé výpravě. Kextrémním situacím prý

  stres patří aje pochopitelné, že nastanou

  inepříjemné chvilky. Proto hledá vozíčkáře

  popsychické ifyzické stránce co nejodol-

  nější. Nesmí jim vadit nepohodlí apomoc

  druhých. To ještě netušil, že vkvětnu 2011

  bude Jana Fesslová čelit podezření zpod-

  vodu apředstírání závažné formy rakoviny.

  Údajně skrze tuto mystifikaci získávala

  dobročinné finanční prostředky odrůzných

  lidí. Radek patřil mezi ně.

  Pro třetívýpravu plánovanou narok

  2010 byla cílem Bolívie aPeru. Třetí

  kontinent, další stupínek kmetě podívat

  se svozíčkářem vsajdkáře navšechny

  obydlené světadíly. Ondru Veselého přivedla

  kExpedici Titicaca doperuánských And ná-

  hoda. Tatínek ho postrčil, ať se jede podívat

  nasraz Radkova sdružení. Tam se dozvěděl

  oplánech výpravy doJižní Ameriky. Záhy se

  stal náhradníkem. Když původní cestovatel

  ze zdravotních důvodů odstoupil, nařadu

  přišel Ondra.

  

  Poprvé bez doprovodu

  Radek sOndrou poprvé vhistorii výprav

  vyrazili bez doprovodu. Od16. srpna do

  10. září 2010 urazili se sajdkárou 3742

  náročných kilometrů. Plavili se pojezeře Ti-

  ticaca, viděli naněm umělé plovoucí ostrovy

  zrákosu. Navštívili klášter Santa Catalina

  apokořili Machu Picchu, ruiny města Inků.

  Ondra byl nahoru vynesen spomocí tří lidí

  astal se tak asi prvním vozíčkářem, který se

  natohle místo podíval. Jeli městy, pouští iho-

  rami, překonávali závaly kamení nakřivola-

  kých silnicích, obdivovali úchvatné kaňony.

  Ani tentokrát se ponávratu nevyhnul

  Radek určitým nařčením, že výpravy dělá

  hlavně kvůli sobě. Prý navozíčkáře získává

  peníze, aby si pak sám užíval. Svoji zkušenost

  shrnuje odvážnými slovy. „Shledal jsem, že

  někteří lidé spostižením rádi využijí něčí

  ochoty. Dostanou zážitek naklíč, ale sami

  nemají moc zájmu oprotislužbu. Byl jsem

  taková levná cestovka, tím to pro ně končilo.

  Stěžovat si můžou nacokoliv, svět jim uvěří.

  Další výpravy už budu organizovat napod-

  nikatelském principu. Člověk spostižením

  si zaplatí služby vplné výši abude si shánět

  sponzory. Vroli asistenta bude člověk, nakte-

  rého je cestovatel shandicapem zvyklý.“

  Aťužse naRadka Krieglera dívají lidé

  jakkoliv, je to nadšenec, který umožnil něko-

  lika lidem navozíku zažít něco unikátního.

  Ahodlá vtom pokračovat. Letos vlétě pod-

  niká Europa Cross Roadsavzimě povede

  expedici povýchodním pobřeží Austrálie

  Aussie Expedition 2012. Radek také povzo-

  ru zUSA rozjíždí novou tradici benefičních

  jízd MC Outdoors Ride, které mají přinést

  prostředky napodporu těchto cest. Není

  divu, že dalším cílem je vroce 2015 cesta

  kolem světa!

  

  Celýtext nawww.muzes.cz

  Další informace osdružení ajeho aktivitách

  najdete nawww.mcoutdoors.cz

  Kextrémním situacím

  prý stres patří

  aje pochopitelné,

  že nastanou

  inepříjemné chvilky.

  DRSNÉ PODMÍNKY asijských velehor iafrických pouští prověřily odolnost lidí imotorek.

  Někdo si možná ukrojil trochu větší krajíc, než měl.

• Strana 36

  VAŠE FOTOGRAFIE

  

  můžeš / číslo 11 - 2011

  ZDENĚK VOSTROVSKÝ

  NELA FIALOVÁ

  ALENA NOVÁKOVÁ

• Strana 37

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í 

  můžeš / číslo 11 - 2011

  SLOUPEK

  Ondřeje Neffa

  Svět

  kolem nás

  Co fotit? Cokoli. Svět je plný zajímavých

  námětů. Nela Fialová poslala dogalerie

  webové stránky Můžeš.cz (samozřejmě bez

  diakritiky) sice jen dvě fotky, ale jsou obě

  dobré, výstižné.

  Zde je jedna znich – zachycuje „dřevote-

  sání“, zřejmě nějakou výtvarnou práci se

  dřevem. Tahle fotka se mi líbí jak potech-

  nické stránce, tak postránce obrazové.

  Nejdřív kté technice. Byl tu použit blesk; to

  je vcelku základní výbava ivelmi levných

  aparátů. Důležité ale je, aby to nebyl

  jediný světelný zdroj. Měl by být nastaven

  vrežimu S, někdy bývá Splus ikonka oka.

  Pak totiž aparát drží expoziční dobu „jako

  by bez blesku“ ablesk jenom doblýskne,

  takže původní osvětlení vykreslí prostře-

  dí. Apřesně to se zde stalo, zapostavou

  vidíme místnost amáme představu, kde

  se „dřevotesání“ odbývalo. No aobrazově

  – podstatné je, že postava je MIMO svislou

  osu, že nemá moc prostoru nad hlavou,

  takže obličej je blízko průsečíku levé svislé

  ahorní vodorovné třetiny, tedy vobrazově

  silném místě. Takto řešený obrázek vystih-

  ne vše podstatné: postavu, to, co postava

  dělá, iprostředí, vněmž postava je. Co víc

  si přát?

  Druhou ukázku jsem vybral opět zwebu

  Můžeš. Autorem je Zdeněk Vostrovský,

  který fotí svět kolem sebe ze svého vozíč-

  ku. Tato moc hezká fotka využívá efektu

  malé hloubky ostrosti, který je typický pro

  použití objektivu sdelším ohniskem. Čím

  je ohnisko delší, tím je hloubka ostrosti

  menší. Ostré jsou zde tedy jenom květy

  vrovině ostrosti, ty vzdálené jsou rozmaza-

  né, jenom tušené.

  No aautor využil iprotisvětla. Toho se

  nebojme, protisvětlo krásně strukturuje ob-

  raz aje dobré ho využívat. Že je to kužitku,

  dokazuje ifotka Zdeňka Vostrovského.

  Žákyně základní školy vPraze Alena Nová-

  ková poslala také moc hezké fotky. Vybral

  jsem tuhle, protože je založena naopačném

  principu než ta předchozí.

  Je to ukázka širokoúhlého vidění světa:

  byl použit objektiv skratším ohniskem

  aautorka šla dostatečně blízko kobjektu.

  Kůň zde dominuje, vozík je méně výraz-

  ný, ale právě tím se vyvolal dojem velké

  prostorové hloubky. Je moc dobře, že obzor

  zavozíkem NENÍ vpolovině, že je posazen

  nahoru, blízko horní třetiny. Naty třetiny

  nezapomínejme, je to jakási základní kost-

  ra, nakterou je třeba motivy věšet. Tady se

  to povedlo velmi dobře.

  digineff.cz

  Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

  děkujeme, že posíláte snímky dorubriky Vaše fotografie naadresu www.muzes.cz.

  Jsou zde každému knahlédnutí aOndřej Neff znich pravidelně vybírá ty nejlepší.

  Ty pak otiskujeme aautoři dostanou honorář.

  Uvítáme libovolná témata, nicméně máme tu barevný podzim,

  atak se zaměřte především naněj.

  Snímky prosím posílejte co největší.

  Přeji vám dobré světlo. (jš)

• Strana 38

  

  můžeš / číslo 11 - 2011

  NOHA V SÁDŘE

  S

  e sádrou pracují zedníci aštukatéři

  oddob antiky, ale teprve někdy kolem

  roku 1850 přišel ruský lékař N. I. Pi-

  rogov nanápad, že by se rychle tvrdnoucí

  sádrou dala zpevnit ... (tajenka). Objev

  súspěchem vyzkoušel adočkal se odpa-

  cientů takové chvály, že postup obalování

  napraveného údu obvazem namočeným

  dořídké sádry podrobně popsal vesvé

  knize Válečná chirurgie, která vyšla vroce

  1864. Sádrování se rychle ujalo nacelém

  světě.

  Vodorovně: A. Dráha; klukovská hračka; snížení ceny. – B. Vypouštět po kapkách (knižně); plemeno; opracovávat

  sekerou. – C. Název řeckého písmene; větné spojení; zhoubná vichřice; korejská dynastie. – D. Zde; planetka; německy

  úhoř; lesklý nátěr. – E. Tajenka. – F. Trhlina v nerostu; neobyčejný úkaz; zkratka etiopské rozhlasové a televizní

  společnosti; římskými číslicemi 499. – G. Značka astatu; hora, na níž byly vyhlášeny Mojžíšovy židovské zákony;

  letopočet; značka pokrmového tuku. – H. Společenská zábava; alkaloid obsažený v listech čajovníku; vodní pták.

  – I. Slavnostní projev; druh papouška kakadu; druh palmy.

  Svisle: Trojice (básnicky); drahý kov. – 2. Německy červený; mužské jméno. – 3. Odborník ve stavbě a skladbě

  organismů; předložka. – 4. Solmizační slabika; dovednost; značka goniometrické funkce. – 5. Značka čisticího prášku;

  vydání slovesného díla. – 6. Přírodní tříslovina. – 7. Provádět prodej. – 8. Název papyrové lodi T. Heyerdahla; slovensky

  jestli; pouze. – 9. Zkratka našich bývalých obchodních domů; předložka; ruské jezero. – 10. Dočasná izolace. – 11.

  Samec kachny. – 12. Pořád; druh papouška. – 13. Textilní rostlina; ukazovací zájmeno; setina hektaru. – 14. Snížený tón;

  česká obec srovnaná nacisty se zemí. – 15. Plaz z řádu ještěrů; tětí. – 16. Nadezdívka nad římsou; pygmejský kmen žijící

  v severovýchodním Zairu.

  Pomůcka: Aal, Aka, BTE Zdroj: Panorama křížovky 4/1996, str. 4

  KŘÍŽOVKA

  NA CO

  SE MŮŽETE TĚŠIT

  V PROSINCOVÉM

  ČÍSLE?

  Rozhovor

  s básníkem

  Karlem Šiktancem,

  čerstvým laureátem

  Ceny Jaroslava Seiferta

  Sloupek socioložky

  Jiřiny Šiklové

  Zahraniční reportáž

  vozíčkáře

  Jak lze v Česku

  získat euroklíč

  Zajímavé čtení pro hlavu i srdce!

  Informace, servis!

  Správné řešení tajenky z předchozího čísla: OKROUHLÉ NÁKLADNÍ LODĚ S PLACHTAMI

  Luštitelé – výherci:

  VÝHERCŮM GRATULUJEME!

  Ceny pro vylosované úspěšné luštitele poskytla Nadace Charty 77 – Konto BARIÉRY.

  Správně vyluštěnou tajenku zasílejte prosím vždy nejpozději

  do 15. následujícího měsíce na novou adresu redakce: Melantrichova 5, 110 00 Praha 1.

  POZOR!

  Jeden vylosovaný

  čtenář získá za

  správně vyluštěnou

  křížovku mobilní

  telefon a dva knihu.

  1. Martin Hruška

  Družstevní 271

  257 41 Týnec nad Sázavou

  2. Nikola Kříž

  Javorník 243

  696 74 Velká nad Veličkou

  3. Věra Břízová

  U Kasáren 1562

  580 01 Havlíčkův Brod

  1

  A

  B

  C

  D

  E

  F

  G

  H

  I

  2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16

• Strana 39

• Strana 40

  

  

  

  

  

  

  Hurt

  

  

  

  Praha, Chlumec nad Cidlinou,

  Děčín, Plzeň, České Budějovice,

  Brno, Zlín, Ostrava

  

  www.carclub.cz/obchodní-centra

  

  Zákaznické centrum

  Milevská 2, Praha 4

  tel.: 739 306 714

  e-mail: info@carclub.cz

  handycard@carclub.cz

  CAR CLUB

  Lánovská 633

  543 01 Vrchlabí

  www.carclub.cz

  www.handycard.cz

  

  

   jiných

  zakoupených produktů

  a služeb poskytovaných

  společností CAR CLUB

  a partnery projektů

  Handy Card a ŠKODA Handy.

  n sleva na PHM v celé ČR

  n slevy na schodišťové sedačky

  n slevy v e-shopech včetně

  e-lékáren a lázeňských pobytů

  n slevy na servis aut a náhradní díly

  n slevy na pojištění

  n slevy na spotřební zboží

  a služby na více než 8000

  obchodních místech

  

   – úprava a prodej

  automobilů pro handicapované,

  finanční servis a poradenství

  pro získání mobility, výhodné

  pojištění státních příspěvků,

  pojištění kompenzačních pomůcek,

  pojištění odpovědnosti atd.