06/2012

• Strana 1

  Co dokáže

  překonat láska

  strana 11

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  

  /

  

  J ed n o t l i v ý v ý t is k  K č / P ř e d p l a t i t e l é   K č

  Koupí

  tohoto

  časopisu

  podpoříte

  Konto

  BARIÉRY

  www.muzes.cz

• Strana 2

  p ř í m á c e s t a k m o b i l i t ě

  Volejte zdarma: 800 100 659

  vecom@vecom.cz

  www.vecom.cz

  Ovenecká 32, 170 00 Praha 7

  Lipůvka 397, 679 22 Lipůvka

  Příčná 2, 736 01 Havířov

  Kompletní v˘roba a dodávka v‰ech typÛ

  plo‰in pro tûlesnû postiÏené: ‰ikmé

  schodi‰Èové plo‰iny, vertikální zdviÏné

  plo‰iny, schodi‰Èové sedaãky a schodolezy.

  Inz_Vecom_A4 17.5.2007 13:12 Stránka 1

  zrcadlo_1_21str.indd 2 12.10.2009 13:03:43

• Strana 3

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  můžeš / číslo 6 - 2012

  EDITORIAL OBSAH

  DOBRÉ ZPRÁVY

  Dvanácté Kino bez bariér

  Mistrovství vlukostřelbě

  Život acesty nejen nakolech

  Kuře rozdělí peníze

  Evropské ceny zapodporu podnikání 4–5

  ANKETA

  Umíme pomáhat matkám,

  které se starají samy ohandicapované děti? 6

  TÉMA: ŽIVOT S POSTIŽENÝM

  Petr Šmolka:

  Těžké chvíle mohou sbližovat 8–10

  Když vás život nešetří 12–13

  Až tady rodiče nebudou 14–15

  GOLF BEZ BARIÉR

  Miroslav Lidinský: Přibývá těch,

  kteří chtějí zkusit hrát golf 16–17

  PŘÍKLAD PRO OSTATNÍ

  Není handicap jako handicap 18–20

  KŘESADLO

  Dobrovolně udětí sPěti Pé 21

  PARALYMPIONIK

  Česká parádní disciplína 22–23

  NOVÉ ZAHRANIČNÍ TECHNOLOGIE

  Telefon je chytrý rádce

  izdravotní pomůcka 24–25

  TIP NA VÝLET

  Kam nabezbariérové hrady azámky 26–27

  PORADNA

  Jak se osobám pečujícím

  počítá důchod? 28–29

  AUTOMOTO

  Jak vybrat autoškolu 30–31

  KONTO BARIÉRY,

  MELANTRICHOVA , PRAHA 

  Nestrašme se 33

  NA CESTÁCH

  Vzemi pod hladinou moře 34–35

  VAŠE FOTOGRAFIE

  Jděte blíž! 37

  KŘÍŽOVKA

  Tajemný spolek 38

  PETR ŠMOLKA:

  TĚŽKÉ CHVÍLE

  MOHOU SBLIŽOVAT

  STR. 

  MIROSLAV

  LIDINSKÝ:

  PŘIBÝVÁ

  TĚCH,

  KTEŘÍ

  CHTĚJÍ

  ZKUSIT

  HRÁT GOLF

  STR. 

  KAM

  NA BEZBARIÉROVÉ

  HRADY A ZÁMKY

  STR. 

  V ZEMI POD

  HLADINOU MOŘE

  STR. 

  Vydává: Sdružení přátel Konta BARIÉRY vespolupráci sNadací Charty 77

  Šéfredaktor: Jindřich Štěpánek (e-mail: jindrich.stepanek@muzes.cz, mobil: 722966233)

  Redakce: Zdeněk Jirků (e-mail: zdenek.jirku@muzes.cz),

  Radek Musílek (e-mail: radek.musilek@muzes.cz), Jan Šilpoch (e-mail: jan.silpoch@muzes.cz)

  Manažerka redakce: Kateřina Uhrová (e-mail: katerina.uhrova@muzes.cz, mobil: 722966510).

  Korektorka: Martina Čechová

  Adresa redakce: Melantrichova 5, 11000 Praha 1

  Mobil: 722966510. Telefon: 224242973

  Web: www.muzes.cz. E-mail: info@muzes.cz

  Nevyžádané příspěvky se nevracejí.

  Cena jednoho výtisku je 30 Kč, pro předplatitele 20 Kč.

  Celoroční předplatné 240 Kč. Zvýhodněné dvouleté předplatné 380 Kč.

  ISSN 1213-8908. Toto číslo vychází včervnu 2012.

  Vychází zafinanční podpory Ministerstva zdravotnictví ČR aMinisterstvo pro místní rozvoj ČR.

  Art director: Jiří Bušek. Grafická úprava asazba: Jan Bělovský.

  Tisk: Grafotechna Print, s. r. o., Lýskova 1594/33, Praha-Stodůlky

  Rozesílá Postservis Praha, Poděbradská 39, Praha 9

  Volný prodej: Česká pošta, s. p.

  Foto natitulní straně: Jan Šilpoch

  Předbíhá nás medicína?

  Moderní medicína pomáhá zachraňovat mimo

  jiné inovorozence, kteří by dříve nepřežili. Umož-

  ňuje jim umělou plicní ventilaci, cirkulační pod-

  poru, totální výživu a další postupy intenzivní

  péče, čímž podporuje názor, že naše civilizace se

  vyvíjí tím správným směrem.

  Provokuje však ikotázkám.

  Určitá část takto zachráněných dětí žije s nevyléčitelnými

  mentálními či fyzickými poruchami, které je činí závislými

  naokolí. Atak každého hned napadne: Dokážeme se oně vů-

  bec postarat? Zachráněných novorozenců logicky přibývá. Co

  však nastane, až jejich rodiče (nebo jeden znich, protože rodiny

  spostiženými dětmi se často rozpadnou) přestanou péči zvlá-

  dat? Má společnost prostředky adostatek odpovídajících škol,

  rehabilitačních zařízení či ústavů, které jim umožní relativně

  hodnotný život?

  Každý rok přibývá vČesku zhruba 200 až 300 vozíčkářů.

  Jsou to nejen tolik medializovaní motorkáři, ale iti, kteří přišli

  onohy kvůli cukrovce či jiné nemoci. Jezdit navozíčku vzbuzuje

  najedné straně soucit (všichni známe logo symbolizující han-

  dicap), ale nadruhé straně je pravda, že vozíčkáři se většinou

  osebe dokáží postarat. Někteří dokonce hrají skvěle tenis či golf.

  Statistika tvrdí, že vČeské republice žije milion lidí spostiže-

  ním. Střízlivější odhady hovoří opočtu 600 až 700 tisíc. Všichni

  postižení však hledají hůř zaměstnání, bývají terčem posměchu

  přihlouplejších jedinců a musejí řešit problémy, o kterých jiní

  nemají ani zdání.

  Přinášíme proto dva silné příběhy rodin, které zatím dokáží

  tohle všechno zvládat. Obě mají ale jeden společný problém: Co

  bude zapár let?

  Život vrelativní nejistotě však nemusí mít jen špatné konce.

  Zkušený psycholog Petr Šmolka vrozhovoru se Zdeňkem Jirků

  tvrdí, že snaha ozáchranu dítěte shandicapem dokáže rodinu

  také stmelit, aponěkud nudné partnerské vztahy dokonce oživit.

  Před nedávnem se vtisku objevily názory, že neonatologie,

  tedy medicínský obor, který se zabývá péčí onovorozence, má

  mít své limity. Minimální váha přeživšího novorozence by prý

  měla mít konkrétní číslo. Dovedete si představit, že by pár gra-

  mů rozhodovalo obytí či nebytí vašeho dítěte?

  Atak je vlastně výzvou, zda dokážeme vkruciálních okamži-

  cích vůbec udržet smoderní medicínou krok.

  Přeji vám inspirativní čtení. 

  JINDŘICH ŠTĚPÁNEK

  Partneři

  redakce:

• Strana 4

  

  DOBRÉ ZPRÁVY

  můžeš / číslo 6 - 2012

  Dvanácté Kino bez bariér

  Kuře

  rozdělí peníze

  Již počtrnácté patřila Česká televize žlutému

  Kuřeti sčervenobílým záchranným kruhem,

  symbolu sbírky Pomozte dětem. Velikonoční

  pořad přinesl 10500000 korun. Žádosti

  onadační příspěvek nestátních neziskových

  organizací ze 14. ročníku sbírky pro roční

  projekty budou přijímány do30. června

  2012 do16.00 hodin. Uzávěrka pro podání

  žádostí onadační příspěvek pro individuální

  projekty je 15. června 2012 do16.00 hodin.

  Žádosti adresujte naadresu Nadace rozvoje

  občanské společnosti, NaVáclavce 1135/9,

  15000 Praha 5.

  Sbírku společně odroku 1998 organizují

  Česká televize aNadace rozvoje občanské

  společnosti. Dosud projekt rozdělil celkem

  166009578 Kč apomohl prostřednictvím

  1182 projektů více než 172000 dětí vcelé

  České republice. Pomozte dětem je nejznáměj-

  ší sbírka vČeské republice – napodzim 2011

  uvedlo vprůzkumu 87 procent občanů ČR její

  znalost. Více nawww.pomoztedetem.cz 

  Mistrovství v lukostřelbě Život a cesty

  nejen na kolech

  Liga vozíčkářů pořádá už 17. ročník foto-

  soutěže Život nejen nakolech. Poprvé je

  rozšířena odalší samostatnou kategorii

  scestovatelskou tematikou Cesty nejen

  nakolech. Každoročně totiž lidé dosoutěže

  posílají řadu snímků, které mají svýlety

  potuzemsku izahraničí hodně společného.

  Blížící se čas prázdnin je ideální příležitost

  kzachycení dalších takových okamžiků.

  Dosoutěže se může přihlásit každý, kdo

  pořídil fotografie stématem lidí se zdravotním

  postižením. Konkrétní náměty záleží naúvaze

  autora. Snímky lze posílat buď elektronicky

  nae-mail: prezentace@ligavozic.cz, nebo

  naadresu Liga vozíčkářů, Bzenecká 23,

  62800 Brno, ato až do30. září 2012. Vyhlá-

  šení výsledků pak bude vříjnu letošního roku

  součástí veletrhu Medical Fair aRehaprotex

  2012. Výherce bude vybrán odbornou porotou

  včele se známým fotografem Jindřichem

  Štreitem. Více osoutěži naleznete nainterne-

  tových stránkách http://www.ligavozic.cz/

  zivotnejennakolech nebo naFacebooku, kde

  má soutěž založený profil. 

  Tělovýchovná jednota zdravotně posti-

  žených Nola vespolupráci sLK Litvínov

  pořádá vsobotu 9. června Mistrovství České

  republiky vterčové lukostřelbě. Místem ko-

  nání je střelnice LK Litvínov. Začátek progra-

  mu je stanoven na10.15 hodin. Poslavnost-

  ním zahájení budou následovat tréninky.

  Soutěž startuje v11.20 hodin. Klání ukončí

  vyhlášení výsledků v16.30 hodin.

  Závodit budou lukostřelci vpěti výkonnost-

  ních kategoriích atřech zdravotních třídách

  podle mezinárodní zdravotní klasifikace pro

  lukostřelbu. ARW1 jsou vozíčkáři spostižením

  horních idolních končetin, ARW2 vozíčkáři

  spostižením dolních končetin aARST se

  mohou účastnit stojící. Patří mezi ně ispor-

  tovci chodící oberlích, kteří střílejí ze židle

  nebo zopěrné stolice. Nejprestižnější kategorii

  Elite představují muži aženy od24 let výše.

  Střílí na70 metrů 2 x 12 sad potřech šípech

  na122cm terč. Vedle soutěže jednotlivců

  budou oceněna inejlepší družstva. 

  Mezinárodní filmový festivalKarlovy Vary

  bude iletos pro všechny návštěvníky spo-

  stižením připravovat Kino bez bariér. Tento

  projekt se snaží usnadnit návštěvu festivalu

  vozíčkářům ijejich doprovodu. Vobdobí

  od29. června do7. července budou zdarma

  kdispozici vstupenky dobezbariérových

  kin, asistenční služby, doprava poKarlových

  Varech aokolí, parkovací místa uhotelu

  Thermal irozsáhlý informační servis, který

  pomůže sorientací vefestivalovém dění.

  Kino bez bariér získalo řadu věrných návštěv-

  níků apočty hostů každým rokem rostou.

  Tentokrát se jejich řady rozšíří oúčastní-

  ky akcí Nadace Jedličkova ústavu, která se

  stala neziskovým partnerem festivalu.

  3. července pořádá od20 hodin vPoštovním

  dvoře koncert skupiny The Tap Tap a4. čer-

  vence připravuje od14 do18 hodin zábavní

  odpoledne před Mlýnskou kolonádou.

  Vrámci programu si budou moci návštěvní-

  ci vyzkoušet různé aktivity navozíku. 

  FESTIVAL VEVARECH

  je populární imezi vozíčkáři. Foto: archiv

  KUŘE PATŘÍ KNEJZNÁMĚJŠÍM symbolům

  českých benefic. Foto: archiv Nadace

  rozvoje občanské společnosti

  MALÍ IVELCÍ, sedící ichodící budou

  střílet otitul mistra republiky. Foto: archiv

  SNÍMKY ZE ŽIVOTA lidí spostižením

  budou soutěžit iletos. Foto: Radek Musílek

• Strana 5

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  můžeš / číslo 6 - 2012

  V

  ážená redakce, nedávno jsme vedli

  vášnivou debatu smajitelkou asistenč-

  ního psa. Zarytě hájila jeho nepostrada-

  telnost pro svého syna, který je navozíku

  amá opravdu vážné postižení. Sám jsem

  vozíčkář, takže mě snad nikdo nemůže

  obvinit ze zaujatosti proti postiženým.

  Dovolil jsem si však říci, že navýcvik asis-

  tenčních psů se vynakládají neuvěřitelné

  částky. Hned byl oheň nastřeše. Přece

  bych jejího syna nepřipravil očtyřnohého

  kamaráda, který ho vždycky rozveselí.

  Navíc mu prý dokáže izachránit život,

  kdyby mu spadla hlava adusil se, tak

  přiskočí asituaci vyřeší.

  Řekne někdy někdo narovinu, že

  si lidé nechávají zbytečně zastatisíce

  vycvičit domácí mazlíčky? Nutnost

  jejich dovedností je pro mě totiž více než

  sporná. Skutečně byste nechali napsovi,

  jestli zachrání vašemu dítěti život? Když

  je natom někdo takhle, tak to stejně pes

  nevytrhne, amusí být zajištěna nepřetrži-

  tá péče rodiny či asistenta. Méně postiže-

  ní argumentují pomocí vkaždodenním

  životě. Zpraxe kolem sebe ale vidím, že

  většina těch psů své dovednosti nakonec

  ztrácí, protože je majitelé nevyužívají.

  Jestli chce mít někdo čtyřnohého kama-

  ráda, nic proti tomu. Achápu ito, že si ho

  vozíčkář těžko vycvičí sám. Tak ať někdo

  jejich hafanům dá základní výcvik anedě-

  lají se kolem toho takové drahé tanečky.

  František Soukup, Praha

  (Dopis byl redakčně upraven akrácen)

  Vážený pane Soukupe, děkujeme zanámět

  doněkterého zpříštích čísel. Váš názor může

  být pro majitele asistenčních psů skutečně

  velmi kontroverzní. Stejně tak pro společnos-

  ti věnující se výcviku těchto zvířat. Pokusíme

  se je konfrontovat súplně jiným úhlem

  pohledu apřineseme jejich reakci. (red)

  V

  ážení přátelé, Váš

  časopis se mi moc líbí

  včetně doprovodných

  fotografií, které jsou vpo-

  slední době především

  odpana Šilpocha. Proto

  nechápu, jak se vám moh-

  la dočlánku Technologie

  nejsou hrozba vloudit tak

  rozostřená fotografie. Dokonce přes celou

  stránku! Až když jsem si ji pečlivěji pro-

  hlédl, zjistil jsem, že ostrá je klávesnice

  stroje, nikoliv však obličej pana Deváta.

  To byl prosím záměr, nebo omyl?

  Vladislav Polanský, Mělník

  Vážený pane Polanský, fotoaparáty sauto-

  matickým ostřením dokážou izkušeného

  fotoreportéra občas potrápit. Jen těžko lze

  totiž namatnici pokaždé poznat ostrost ob-

  jektu, nakterý míří. Byl to ipřípad snímku,

  okterém píšete. Nakonec jsme jej ale přece

  jen otiskli, protože jeho vypovídací hodnota

  je vysoká. Nebudu vám vysvětlovat, že šlo

  oumělecký záměr, nebylo by to fér.

  Jindřich Štěpánek

  M

  ilí přátelé vMůžeš,

  děkuji vám zarozho-

  vor Světu ticha nerozumí-

  me. Pan docent Hrubý mi

  svým pohledem napro-

  blematiku otevřel úplně

  nový pohled nasvět

  neslyšících. Sám mám

  postižení fyzické, apřesto

  mě nikdy nenapadlo, jaké problémy může

  mít člověk sjiným typem handicapu.

  Patřím mezi hodně komunikativní lidi

  anedovedu si představit ztrátu sluchu,

  která by mě odřízla odokolního světa

  takovým způsobem, který jsem nahlédl

  zpovídání pana docenta. Díky ještě jed-

  nou, že jsem snad alespoň trochu světu

  ticha porozuměl.

  Pavel Polný, Karviná

  Vážený pane Polný, vždy nás takováto

  pozitivní zpětná vazba potěší, imy děkuje-

  me! (red)

  V

  ážená redakce, oceňuji vaši snahu

  vysvětlovat reformní změny, ale ně-

  kterým věcem asi nerozumím. Buď jsem

  málo chápavá, nebo se opravdu točíme

  vnějakém divném kruhu. My postižení

  klademe otázky pramenící znejistoty

  adokola dostáváme chlácholivé odpově-

  di, které nás ale neuklidňují. Viz vyjádření

  MPSV kprůkazkám ZTP vevaší poradně.

  Člověk by řekl, že se vlastně nic nezmě-

  ní. Tak proč se tedy dozměn pouštějí?

  Opravdu půjde jen ovýměnu papírové

  průkazky zaplastovou kartu? Proč je

  kolem toho tedy takový humbuk ařada

  lidí má strach, že osvé výhody přijde?

  Navíc by mě zajímalo, kdo si naprojektu

  zavádění karet namastí kapsu, jako to

  známe zjiných projektů.

  Marie Tomešová, Třebíč

  Vážená paní Tomešová, velké změny ob-

  vykle lidé nemají rádi, takže je jasné, že

  reformy jsou provázeny obavami. Jejich

  rozptýlení není snadné. Někdo mluví

  katastroficky, jiný optimisticky, ajako

  obvykle – pravda bude nakonec někde

  uprostřed. My můžeme pracovat pouze

  smomentálně dostupnými informacemi.

  Jaká bude nakonec skutečná situace, to

  ukáže až každodenní realita. Nazákladě

  neblahých zkušeností súrovní korupce

  vČR chápeme ivaši obavu zneprůhled-

  nosti případných tendrů alobbování

  veprospěch určitých řešení. Není však

  vnaší moci přímo ovlivnit podobu při-

  pravovaných změn, můžeme onich pouze

  psát. Ikdyž, jak se říká, pero může být

  ostřejší než meč. (red)

  Své postřehy anázory nám pište

  nainfo@muzes.cz nebo naadresu

  Redakce časopisu Můžeš,

  Melantrichova 5, 11000 Praha 1 

  Z REDAKČNÍ POŠTY

  Jan Kačer: Muž bez počítače

  strana 16

  ČA S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  

  4 / 20 12

  

  Jed n o t l iv ý v ý ti s k   K č / P ř ed p l a t it e l é  K č

  Koupí

  tohoto

  časopisu

  podpoříte

  Konto

  BARIÉRY

  www.muzes.cz

  Adolf Born: Macha a Šebestovou

  reklamě nikdy nedám

  strana 20

  ČA S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  

  5 / 20 12

  

  Jed n o t l iv ý v ý ti s k   K č / P ř ed p l a t it e l é  K č

  Koupí

  tohoto

  časopisu

  podpoříte

  Konto

  BARIÉRY

  www.muzes.cz

  Evropské ceny

  za podporu

  podnikání

  Evropská komise vyhlásila šestý ročník

  soutěže Evropské ceny zapodporu podniká-

  ní. Oceňuje nejúspěšnější projekty veřejné

  správy zaměřené napodporu podnikání

  apodnikavosti vcelé Evropě. Jednou zpěti

  hodnocených kategorií je iCena zaodpověd-

  né podnikání přístupné všem. Odměňují se

  regionální nebo místní aktivity, které pod-

  porují společenskou odpovědnost podniků

  audržitelné obchodní praktiky vsociální ob-

  lasti nebo voblasti životního prostředí. Tato

  kategorie rovněž oceňuje úsilí opodporu

  podnikání mezi znevýhodněnými skupinami,

  jako jsou nezaměstnaní, zdravotně postižené

  osoby apříslušníci národnostních menšin.

  Máte zájem soutěžit se svým projektem

  vceloevropské soutěži astát se inspirací pro

  ostatní? Ministerstvo průmyslu aobcho-

  du, které je národním koordinátorem této

  soutěže vČeské republice, vyzývá kúčasti

  vsoutěži všechny orgány veřejné správy,

  regiony, správní oblasti aměsta, jakož ipart-

  nerství veřejného asoukromého sektoru

  mezi státními úřady apodnikateli. Oceny se

  mohou ucházet projekty napodporu podni-

  kání nanárodní, regionální či místní úrovni

  realizované minimálně vobdobíposledních

  dvou let.

  Soutěž probíhá vedvou fázích. Úspěšné

  subjekty vybrané vnárodním kole se mohou

  ucházet oocenění naevropské úrovni.

  Vevropském kole pak vybere mezinárodní

  porota vítěze každé kategorie avítěze Velké

  ceny poroty. Slavnostní vyhlášení výsledků

  sudílením cen proběhne vlistopadu 2012

  naKypru.

  Přihlášky dočeského národního kola

  soutěže je možné zasílat do1.července

  2012 naadresu Ing.Elina Lunová, Minis-

  terstvo průmyslu aobchodu, odbor inovací

  ainvestic, NaFrantišku 32, 11015 Praha 1.

  Více informací osoutěži naleznete nastrán-

  kách Evropské komise www.ec.europa.eu. 

  PODNIKATELSKÉ PROJEKTY přístupné

  všem si zaslouží ocenění. Foto: archiv

• Strana 6

  

  můžeš / číslo 6 - 2012

  ANKETA / DOBRÉ ZPRÁVY

  Oblast sociálních služeb

  je upravena zákonem

  č. 108/2006 Sb., osoci-

  álních službách, veznění

  pozdějších předpisů. Vzá-

  koně jsou definovány jed-

  notlivé druhy sociálních

  služeb. Pro lidi spostiže-

  ním, okteré pečují jejich

  rodiče/matky, vúvahu

  přicházejí sociální služby:

  osobní asistence, denní

  nebo týdenní stacionáře,

  popř. odlehčovací služby.

  Sociální služby jsou

  finančně podporovány

  ze státního rozpočtu pro-

  střednictvím dotací pro

  poskytovatele sociálních

  služeb. Celkový objem

  dotací vroce 2012 činí

  6,2 mld. Kč. Ze struktury

  aevidence těchto dotací

  nelze vyčlenit dotace pro

  ty poskytovatele, jejichž

  služby využívají lidé se

  zdravotním postižením,

  oněž se starají jejich mat-

  ky-samoživitelky nebo ro-

  diče vpokročilejším věku.

  Nárok napříspěvek má

  člověk, který potřebuje

  pomoc jiné fyzické osoby

  při zvládání základních

  životních potřeb, pokud

  jí tuto pomoc poskytuje

  osoba blízká, například

  rodiče. 

  PETR HANUŠ

  ředitel odboru sociálních služeb

  a sociální práce MPSV ČR

  Charita Česká republika

  prostřednictvím místních

  charit provozuje porad-

  ny, stacionáře aazylové

  domy, ale také odlehčo-

  vací služby pro ty, kteří

  pečují. Stacionáře slouží

  kekrátkodobému pobytu

  během dne, azylové

  domy poskytují ubytová-

  ní. Charita také provo-

  zuje čtyři střediska rané

  péče pro zdravotně posti-

  žené děti arodiče těchto

  dětí dosedmi let. Jedním

  znich je Středisko rané

  péče oblastní charity Tře-

  bíč, jejímž klientem byl

  donedávna iDaneček,

  chlapec, který se narodil

  předčasně asmozkovou

  obrnou. Díky dobrému

  odbornému vedení avel-

  kému nasazení rodičů

  se však nakonec podařil

  malý zázrak – Daneček,

  kterému hrozilo, že

  se nepostaví nanohy,

  dnes chodí donormální

  základní školy azvládá

  běžné úkoly. Danečkův

  příběh byl dokonce za-

  chycen dokumentaristy

  České televize apromít-

  nut vrámci Tříkrálového

  koncertu 2012 apři

  televizním přenosu ho

  viděly tisíce televizních

  diváků. 

  JAN OULÍK,

  tiskový mluvčí Charity České republiky

  Finančně podporujeme

  zařízení, okterých jsme

  přesvědčeni, že doká-

  žou efektivně pomoci

  rodičům, kteří se pečují

  ojakkoliv postižené děti.

  Osobně mám zkušenost

  se skvělou Kolpingo-

  vou rodinou vPraze

  iveSmečně. Sjejich

  promyšlenou vytrvalou

  výchovou apodporou

  osamělých sociálně

  slabých matek se sezná-

  mili izaměstnanci vroli

  firemních dobrovolníků.

  DoSmečna odNadace

  ČEZ putovalo vroce 2009

  nazlepšení kvality života

  dětí sonemocněním

  SMA (svalová atrofie)

  100000 Kč. Jako další pří-

  klady mohu uvést: Nadaci

  Leontinka, která pomáhá

  rodinám snevidomými

  dětmi (255000 Kč vroce

  2012), Služby sociální

  péče TEREZA, kterým

  jsme navybavení rela-

  xační místnosti přispěli

  vLibereckém kraji vroce

  2011 částkou 50728 Kč

  vrámci Oranžového kola

  Nadace ČEZ, napodpo-

  ru činnosti Centra pro

  pomoc mentálně nebo

  fyzicky handicapovaným

  osobám Linie radosti, o. s.,

  jsme vroce 2011 darovali

  částku 50876 Kč. 

  SIMONA KAŇOKOVÁ

  specialistka ČEZ se zaměřením

  na veřejně prospěšné projekty

  Vloňském roce se kraj

  zaměřil napodporu

  poskytovatelů ambulant-

  ních aterénních služeb.

  Je také zřizovatelem so-

  ciálních služeb, denních

  atýdenních stacionářů.

  Zpohledu plánová-

  ní sociálních služeb

  veZlínském kraji se spíše

  setkáváme sproblemati-

  kou zadluženosti matek

  samoživitelek, ato napoli

  služeb sociální prevence.

  Vletošním roce se zdůvo-

  du významného výpadku

  vefinancování těchto

  služeb ze strany MPSV

  ČR zaměřil Zlínský kraj

  napodporu azylových

  domů pro matky sdětmi

  tak, aby nebyla ohrožena

  jejich existence. Prostřed-

  nictvím sociálního fondu

  podporujeme edukativní

  programy pro osoby

  pečující ozdravotně

  postižené rodinné přísluš-

  níky aosoby blízké, např.

  pro matky pečující oděti

  se zdravotním postiže-

  ním, projekt vzdělávání

  apodpory osob pečujících

  oděti sDownovým syn-

  dromem či projekt zamě-

  řený narozvoj vzdělávání

  rodičů prostřednictvím

  pohybových aktivit vpéči

  oduševní zdraví dětí spo-

  ruchami osobnosti. 

  MGR. TAŤÁNA NERSESJAN

  radní Zlínského kraje

  pro oblast sociálních věcí

  UMÍME POMÁHAT

  MATKÁM, KTERÉ

  SE STARAJÍ SAMY

  O HANDICAPOVA

  NÉ DĚTI?

  KDO DŘÍV PŘIJDE… Radnice vOpavě

  zavedla pořadník nabyty také pro zájemce

  se zdravotním postižením. Informace: MěÚ

  Opava, tel. č.: 553756111.

  TŘÍHVĚZDIČKOVÉ ZAŘÍZENÍ. Certi-

  fikát Asociace poskytovatelů sociálních

  služeb České republiky naznačku kvality

  se třemi hvězdami získal Domov urybníka

  veVíceměřicích naProstějovsku. Služby

  tam poskytují téměř dvěma stovkám osob

  spostižením apětatřiceti seniorům. Kontakt

  tel.: č. 582305246.

  DVA ROKY JISTOTY. Nájemcům 44 bytů

  zvláštního určení, vyčleněných pro osoby se

  zdravotním postižením, prodloužila měst-

  ská rada vPraze odva roky dobu nájmu.

  DOBROU CHUŤ. Dietní jídla seniorům

  alidem se zdravotním postižením nabídne

  Základní škola vGajdošově ulici vBrně-

  -Židenicích. Kontakt tel. č.: 548428331.

  VYROBÍ IRUČNÍ PAPÍR. Vchráněné

  dílně Sdružení TULIPAN vLiberci našlo

  zaměstnání 25 lidí spostižením, zejména

  duševním. E-mail: tulipan04@seznam.cz,

  tel. č.: 485354217, mobil 734528475.

  IPOREKVALIFIKAČNÍM KURZU.

  Několik volných pracovních míst nabízely

  Chráněné dílny Kopeček vBartošovicích

  vOrlických horách. Osoby spostižením zde

  pracují vkošíkářské, keramické atkalcovské

  dílně. E-mail: domov@neratov.cz, tel. č.:

  494599157.

  MLÉKO PŘÍMO ZFARMY. Nezisková or-

  ganizace Trigon provozuje vOstravě mléčný

  bar Naproti. Je to vměstě první sociální

  podnik zabývající se pohostinstvím – hosty

  obsluhují lidé spostižením. Kde bar hledat:

  vKostelní ulici.

  PŘIJĎTE SI ZAPLAVAT. Obyvatelé Příbra-

  mi se zdravotním handicapem mají každou

  sobotu od8.00 do9.30 vměstském bazénu

  vstupné zlevněné na35 Kč.

  DOBRÉ VYKROČENÍ! Nacestě doživota

  je název projektu královéhradeckého Centra

  Daneta. Lidem se zdravotním amentálním

  postižením pomáhá při vzdělávání azačle-

  ňování dospolečnosti. E-mail: info@daneta.

  cz, tel. č.: 495535955.  (nouz)

• Strana 7

  Předplaťte si časopis

  Předplatné na dva roky

  se slevou za 380 Kč!

  Pokud si předplatíte Můžeš na dva roky,

  ušetříte proti ročnímu předplatnému 100 Kč

  a proti volnému prodeji 316 Kč.

  Soutěž o kartu Handy Card!

  Jak se jmenují tvůrci postav Mach a Šebestová?

  Odpovědi na tuto otázku zasílejte do 15. následujícího měsíce na adresu redakce:

  Melantrichova 5, 110 00 Praha 1

  nebo na mailovou adresu: info@muzes.cz. Odpovědi označte slovem SOUTĚŽ.

  Minulou otázku správně zodpověděl Jiří Krám z Ostrova.

  Vylosovaný autor správné odpovědi získá kartu Handy Card.

  Ta přináší velké množství slev, kromě jiného na servis aut a pohonné hmoty.

  Mobilní telefon za vyluštěnou křížovku!

  Vylosovaní luštitelé křížovky na str. 38 získávají mobilní telefony.

  Jak se odpoutat odvozíku

  strana 26

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  

  3 /2 01 2

  

  Je d n o tl i v ý vý t i s k   K č / P ře d p l a ti t e l é   Kč

  Koupí

  tohot o

  časop isu

  podpo říte

  Konto

  BARI ÉRY

  www.muzes .cz

  Jan Kačer: Muž bez počítače

  strana 16

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  

  4 /2 01 2

  

  Je d n o tl i v ý vý t i s k   K č / P ře d p l a ti t e l é   Kč

  Koupí

  tohot o

  časop isu

  podpo říte

  Konto

  BARI ÉRY

  www.muzes .cz

  Adolf Born: Macha a Šebestovou

  reklamě nikdy nedám

  strana 20

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  

  5 /2 01 2

  

  Je d n o tl i v ý vý t i s k   K č / P ře d p l a ti t e l é   Kč

  Koupí

  tohot o

  časop isu

  podpo říte

  Konto

  BARI ÉRY

  www.muzes .cz

  Chcete-li

  roční předplatné

  změnit na zvýhodněné

  dvouleté, kontaktujte

  bezplatnou linku

  České pošty

    

• Strana 8

  

  můžeš / číslo 6 - 2012

  TÉMA: Život s postiženým

  Text: ZDENĚK JIRKŮ

  Foto: JAN ŠILPOCH

  Poznal jste vesvé praxi tisíce párů – oč

  je život vrodině spostiženým člově-

  kem těžší?

  To je příliš zjednodušená otázka. Situace mo-

  hou být totiž zcela odlišné. Začněme docela

  typickým příkladem – dobrovolně avědomě

  navážu vztah spostiženým achci sním žít.

  Tam vlastně žádné velké problémy nevidíme.

  Takzvaně zdravý partner si je vědom různých

  omezení svého protějšku, třeba jeho nižší

  pohyblivosti nebo snížené schopnosti praco-

  vat, případně problémů vsexu, ale nad tím

  převažuje zpravidla silný citový vztah. Ajak

  víte, láska opravdu hory přenáší adokáže

  překonat tisíce komplikací. Takový vztah

  vsobě může mít isilnou potřebu pomáhat,

  Petr Šmolka:

  TĚŽKÉ CHVÍLE

  MOHOU

  SBLIŽOVAT

  Často se říká, že vztahy v rodinách s postiženými

  lidmi jsou vystaveny nebývalým rizikům.

  Dlouholetá zkušenost jednoho z nejznámějších

  psychologů a manželských poradců Petra Šmolky

  není tak jednoznačná.

  nebo se dokonce obětovat. Jiná otázka je,

  jak dlouho. Ale potenciál síly kpřekonávání

  nejrůznějších komplikací tu je. Mnohem

  složitější, těžší arizikovější je, když postižení

  přichází douž existujícího vztahu. Nehoda,

  nemoc, nějaká získaná indispozice najednou

  dramaticky mění soužití, sociální postave-

  ní, prostě jako byste začínali znovu, znovu

  hledali důvody, proč skonkrétním člověkem

  chcete žít. Nebo nechcete.

  Přiřaďme ještě jednu situaci – narodí

  se dítě spostižením.

  To bohužel není úplně výjimečné. Kdo třeba

  jen vokolí zažil tuto nesmírně těžkou situa-

  ci, ví, že jsou to častěji muži, kdo najednou

  selhává. Mateřský pud je zřejmě silnější než

  komplikovaná anezvratná realita. Matka

  zpravidla bojuje, ikdyž naděje nazlepšení

  je malá nebo vůbec žádná. Je to asi zabudo-

  vané ivnaší kultuře. Muž je více orientován

  navýkon, naúspěch, apříchod postiženého

  dítěte vnímá někdy jako důkaz svého selhá-

  ní. Najednou zavírá před realitou oči, hledá

  zní únik ačasto rodinu opustí. Ovšem zná-

  me iotce, kteří reagují zcela jinak – berou

  postižení dítěte jako výzvu anezřídka se pak

  obdivuhodně angažují ivširším měřítku,

  vsociálních službách, vesvépomocných

  sdruženích rodičů, vcharitě, vespecifickém

  podnikání. Takže itady platí, že každý člo-

  věk je originální, každý vztah je originální

  atzv. rána osudu ještě nemusí vést kdrama-

  tické katastrofě.

  Vkteré fázi partnerského soužití je

  rána osudu nejnebezpečnější?

  Začněme kvalitou vztahu. Jakákoli zá-

  těž – apostižení jednoho zpartnerů patří

  kmimořádným břemenům – především

  zvýrazní problémy inejistoty, které tu byly

  už předtím. Když tedy jsou už před přícho-

  dem handicapu vevztahu vážnější trhliny,

  bolavá aneřešená místa, nová situace často

  vede knevyhnutelnému rozpadu. Postižení

  je jen katalyzátorem. Vopačném případě,

  vdobrém afungujícím vztahu, často dochá-

  zí kjeho upevnění. Už trochu – řekněme

  nudnější, ale pevné – dlouhodobé soužití

  dostává nový impulz. Chci se svým partne-

  rem být inadále! Překonáme to, najdeme

  si nový model každodenního života, novou

  náplň volného času, atřeba inovou práci,

  která lépe umožní snášet nové obtíže. Vím

• Strana 9

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í 

  můžeš / číslo 6 - 2012

  ovšem, že itady je zřetelná tendence mužů

  vproduktivním věku utíkat před novou situ-

  ací, zatímco vevěku seniorském právě muži

  prokazují větší schopnost vytrvat než ženy.

  Dokonce právě vtéto věkové kategorii vidí-

  me užen jakousi „pomstu“ namužích, kteří

  léta byli úspěšní, táhli celou rodinu, zkrátka

  trochu dominovali, anajednou trpí vážným

  postižením. Žena svým odchodem si jaksi

  vrací ta léta, kdy žila vestínu partnera.

  Mluvil jste ovýzvě, kterou přináší

  nová těžká zkušenost. Platí opravdu

  známá banalita – co tě nezabije, to tě

  posílí?

  Řekl bych, že ano. Ovšem málo se mluví ood-

  povědnosti samotných postižených. Pokud

  nejsou těžce poškozeni mentálně asmyslově,

  jsou přece ioni odpovědni zazlepšení nebo

  zhoršení vztahu. Hodně záleží najejich

  postojích areakcích. Hodně škody mohou

  napáchat, když sami sebe prohlásí zastřed

  světa apřestanou uznávat potřeby, zájmy, ži-

  vot partnera. Zatrpklost je naprosto nejhorší

  reakce azpravidla vede kvážné krizi.

  Azase – platí, že už tu jakási se-

  bestřednost musela být?

  Jistě, třeba ivelmi, velmi skrytá.

  Mnoho zejména maminek postižených

  dětí říká, že jejich hlavní oporou je na-

  jednou víra, myšleno náboženská víra.

  Jaká je vaše zkušenost?

  Možná vás překvapím, ale docela malá.

  Lidé, kteří mají oporu vjakékoli víře, se

  vnaší poradně objeví málokdy. Psycholog

  je přece ten, kdo vám má pomoci. Když ale

  máte někoho jiného, poradnu zkrátka ne-

  potřebujete. Pokud načerpáte sílu arozum

  jinde, prosím. Samozřejmě vylučuji nějaké

  sekty ajiné způsoby manipulace.

  Muž je více orientován

  navýkon, naúspěch,

  apříchod postiženého

  dítěte vnímá někdy

  jako důkaz svého

  selhání.

  �

• Strana 10

• Strana 11

  

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  TÉMA: Život s postiženým

  můžeš / číslo 6 - 2012

  Platí ale, že lidé, kteří jsou konfronto-

  váni spostižením vnejbližším okolí,

  upartnera, udětí, urodičů, by měli

  vždy vyhledat pomoc psychologa?

  Pokud má člověk dost sil azpravidla isíť

  dobrých vztahů kolem sebe, tak nás vůbec

  nemusí potřebovat. Ale pokud má pocit

  samoty, nedostatku vlastních sil anápadů

  nařešení, pak není nakvalifikované pomoci

  psychologa nebo jiného odborníka nic

  divného. Vtom mohou dobrou práci odvést

  také nejrůznější neziskové organizace, kde

  se sdružují lidé spodobnými osudy, třeba

  rodiče postižených dětí.

  Dojaké míry se dopartnerských

  vztahů promítá, že žijeme vespoleč-

  nosti, která je – málo platné – založe-

  na naúspěchu, penězích, viditelných

  statcích ahodnotách?

  Už tak trochu patřím kinventáři naší porad-

  ny. Pracuji tady odroku 1978. Takže mám

  dobré srovnání sčasy před rokem 1989.

  Otevřeně řečeno, tehdy byla majetková dife-

  renciace mezi lidmi, atedy imezi partnery

  vmanželství, dost malá. Iosamělá matka

  sdítětem přece jenom měla relativně nízký

  nájem, symbolické výdaje zaškolku, nějaké

  přídavky abohatí kolem byly zpravidla jen

  osoby zšedé ekonomiky. Tak se vytvářel

  pocit, že ekonomické faktory nehrají při

  setrvání nebo rozpadu vztahu skoro žádnou

  roli. Teď jsme ovšem vjiné společnosti. Jsou

  lidé bohatí, častěji, než si myslíme, ivlastní

  zásluhou, schopnostmi, pílí, ajsou také

  opravdu chudí. Anajednou vidíte velkou

  nerovnováhu ivrodině nebo vpartnerském

  soužití. Najednou vidíme iekonomickou

  motivaci udržet, ale iopustit partnera

  zakaždou cenu. Najednou si říkáme – proč

  on není schopnější, proč ona víc nešetří?

  Další komplikace přicházejí ze světa dětí.

  Časté tvrdé konfrontace veškole kolem ob-

  lečení, vybavení, dovolených adalších věcí

  se přenášejí dorodin avyvolávají postupně

  otázku – který zrodičů může zato, že si

  dítě nemůže něco dopřát? Není to právě ten

  spostižením? Azačíná se dál něco drolit.

  Ještě horší může být situace, kdy zdrojem

  veškerého materiálního bohatství je jen je-

  den zpartnerů. Druhý se naněm může stát

  doslova otrocky závislým, je nucen nechat

  si všechno líbit jen proto, že nechce ztratit

  střechu nad hlavou.

  Když člověk cítí, že vjeho vztahu je

  něco vnepořádku, když se problémy

  stupňují, jak dlouho má čekat, než se

  uvás objedná?

  Vyhledat někoho třetího má člověk vechví-

  li, kdy si neví rady, kdy má pocit, že to

  potřebuje. Naprosto vylučuji, že by psycho-

  log někomu řekl: Co sem lezete, tohle nás

  nezajímá! To se stát nemůže. Jiná otázka je,

  zda klienti, zejména právě ti spostižením,

  zbytečně nerezignují nanaši pomoc. Prostě

  říkají: Ale partner by ale stejně nepřišel, tak-

  že se nedá nic dělat. To je velký omyl. Často

  totiž stačí změnit něco vevlastním chování,

  vevlastních postojích, adruhá strana musí

  reagovat. Takže ostych je zbytečný anaše

  schopnost zachovat inejdůvěrnější informa-

  ce je spolehlivá. Řeknu to stručně – ijedna,

  atřeba zdánlivě zbytečná návštěva uodbor-

  níka, je tisíckrát lepší než pokažený, nebo

  dokonce ztracený vztah. Tím si nedělám

  reklamu, práce máme opravdu dost.

  

  Kdo je

  PhDr.Petr Šmolka

  Psycholog, vedoucí Poradny pro

  rodinu, manželství amezilidské vztahy

  Centra sociálních služeb Praha. Autor

  řady publikací, bohatá je ijeho další

  popularizační činnost (časopisy, rozhlas,

  televize). Ženatý, otec tří dětí.

  info

  Pokud má člověk dost sil azpravidla

  isíť dobrých vztahů kolem sebe,

  tak nás vůbec nemusí potřebovat.

  SLOUPEK

  Daniely FILIPIOVÉ

  Kdo to má

  nejhorší

  Vokamžiku, kdy běžný život rodiny zasáh-

  ne jakákoliv negativní změna, velmi záleží

  nasíle jejích jednotlivých členů, jak se stím

  vyrovnají ajak knastalé situaci přistupují.

  Někteří jen silně podléhají emocím, jiní

  jsou vkritických okamžicích pragmatičtí

  apraktičtí.

  To, že se někdo vtakovémto okamžiku cho-

  vá pragmaticky, ale ještě nemusí znamenat

  nic pozitivního. Pragmatik arealista může

  začít pracovat vpozitivním slova smyslu,

  ato pro celou rodinu, nebo naopak vnega-

  tivním slova smyslu – jen pro sebe.

  Veskutečnosti to vzásadě probíhá podle

  dvou scénářů (samozřejmě velmi zobecňu-

  ji). První scénář je pozitivní. Rodina se se-

  mkne azačne pracovat vzájmu toho, koho

  se událost týká osobně, tedy nemocného.

  Členové rodiny pracují pro postiženého adě-

  lají všechno pro to, aby se cítil dobře aaby se

  co nejdříve vrátil domů. Handicapovaný se

  stává středem rodinného dění. Rodina mu

  připravuje prostředí, vekterém bude moci

  žít relativně standardní běžný život. Mohla

  bych uvést příklady, kdy rodina již vdobě,

  kdy například dítě poúrazu mělo před

  sebou ještě mnohaměsíční pobyt vezdra-

  votnických zařízeních, začala přestavovat

  byt azjišťovat všechny možné informace

  potřebné kezvládnutí vzniklého handicapu

  potomka. Mnohdy jsem musela ty aktivity

  až trochu brzdit. Upozorňovala jsem rodiče,

  že zatím nevědí, co všechno bude potřeba,

  jak dalece bude handicapovaný zvládat

  jednotlivé úkony běžného života, aco tedy

  bude opravdu nutné udělat.

  Zdruhého scénáře je mi smutno. Rodina se

  rozpadá. Je-li tím postiženým manželka,

  často bohužel dochází ktomu, že manžel

  vezme děti aodchází. Je zajímavé, že je-li

  postiženým manžel, většinou krozchodu

  nedojde. Krozpadu rodiny ale dochází často

  itehdy, kdy je postiženo dítě. Jeden zrodičů

  situaci nezvládne aodejde. Opět musím

  bohužel říci, že většinou je to muž-otec.

  Zažila jsem ovšem iotřesný případ, kdy

  matka své dospělé tetraplegické dceři

  poautonehodě řekla, že již není její dcerou.

  Ona ji porodila zdravou… Jejímu otci pak

  zakázala se stím „mrzákem“ stýkat.

  Nechci nikoho odsuzovat, vím, že vůbec není

  jednoduché se stakovou situací vyrovnat

  anaučit se sní žít, ale myslím, že postižený

  si výčitky odrodiny, či dokonce zapuzení

  rodinou nezaslouží. On to totiž má úplně

  nejhorší.

  

  Autorka je senátorka.

  �

• Strana 12

  

  můžeš / číslo 6 - 2012

  TÉMA: Život s postiženým

  Text: RADEK MUSÍLEK

  Foto: JAN ŠILPOCH

  S

  vět lidí spostižením znala coby

  fyzioterapeutka už dřív. Dodnes se

  této profesi věnuje vobecně pro-

  spěšné společnosti pro lidi smen-

  tálním postižením Modrý klíč. Když

  se sama stala matkou dvou han-

  dicapovaných dětí, její zkušenosti

  byly dvojsečné. Měla totiž poměrně přesnou

  představu, co ji čeká. To bylo vněkterých

  chvílích plus, jindy minus. „Pozitivní to bylo

  hlavně při komunikaci sdoktory,“ vzpomíná

  paní Kottenová. „Mluvili jsme věcně ajá

  rozuměla jejich sdělení. Horší bylo, že jsem

  vpřípadě špatných zpráv měla hodně kon-

  krétní představu, co to vpraxi znamená.“

  Nejdřív šlo o přežití

  Terezka aTomáš přišli nasvět všestém

  měsíci těhotenství abohužel si prošli snad

  všemi myslitelnými komplikacemi před-

  KDYŽ VÁS

  ŽIVOT

  NEŠETŘÍ

  Kdybych si příběh Ivany Kottenové vymyslel, lidé by

  mi nechtěli věřit. Nejprve tragicky přišla o zdravého

  syna. Pak se jí předčasně narodili Terezka s Tomášem.

  Dvojčata svůj počáteční boj o život vyhrála, ovšem

  s trvalými následky kombinovaných postižení. Po čase

  navíc přišel rozpad manželství. Přesto jsem mluvil

  s optimistickou a vyrovnanou ženou.

  časně narozených dětí. První rok apůl byl

  veznamení boje ojejich přežití. Neustále se

  objevovaly další adalší problémy. Většinu

  toho času strávili ponemocnicích. Manželé

  Kottenovi to však kupodivu zvládali, přesto-

  že, nebo možná spíš protože, zasebou měli

  velký otřes. Všesti letech se jim totiž zabil

  syn Jakub anarození dvojčat bylo vysvobo-

  zením zpsychického pekla. „Péči oně jsme

  brali skoro až euforicky. Možné následky

  zdravotních komplikací jsme si moc ne-

  připouštěli. Navíc já jsem taková zarputilá

  nátura,“ říká paní Kottenová.

  Až později se začala trochu víc zajímat

  olékařské prognózy. Někdo byl optimistic-

  ký, někdo naopak. Spolehlivého vyjádření

  se jim však nedostávalo. Vše se rozkrývalo

  teprve postupem času. Díky své profesi

  dokázala paní Kottenová hodně zapraco-

  vat nazlepšení fyzického stavu jejich dětí.

  Terezka sice jezdí navozíku, ale spoustu

  věcí zvládne. Tomáš je téměř zdravý. Horší

  bylo zjištění, že fyzické handicapy budou

  kombinované smentálním či psychickým

  postižením, ato uobou. Ikdyž ukaždého

  vjiné formě. Dnes dvacetiletí sourozenci

  nejsou svéprávní lidé, vyžadují neustálý

  dohled apéči.

  „Mentální postižení jsem si připouštěla

  nejmíň,“ vzpomíná paní Kottenová. „Když

  mi vjejich předškolním věku jeden primář

  řekl, že jsem je hezky vypiplala pofyzické

  stránce, takže zbývá ještě ta rozumová, dost

  se mě to dotklo. Očem to mluví, říkala jsem

  si.“ Realitu prý plně pochopila až kolem

  čtvrtého roku školní docházky. „Úplně nej-

  hůř jsem se smiřovala sdiagnózou autismu

  uTerky.“

  Škola byl problém

  Hledání vhodné školy bylo těžkým oříškem.

  Odčtyř let chodila dvojčata doKlíče, ale ne-

  bylo to ono. Kottenovi navštívili asi čtrnáct

  speciálních poradenských center, ale stále

  se nedařilo najít vhodné vzdělávací zařízení.

  „Pak nás někdo nasměroval naJedličkův

  ústav aškoly, kam byla ale zprvu přijata jen

  Terka.“ Tomáš byl se svým malým fyzickým

  handicapem, ale oto větší hyperaktivitou,

• Strana 13

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í 

  můžeš / číslo 6 - 2012

  zařazen doškoly plné těžko zvladatelných

  dětí. Tam však reálně hrozilo, že bude vta-

  kovém prostředí pro svou mentální opoždě-

  nost nešťastný. Nakonec se ijeho podařilo

  zařadit sosobním asistentem doJedle.

  Období počátku školní docházky ozna-

  čuje paní Kottenová jako zlomové pro její

  manželství. „Můj muž všechny ty těžkosti

  nesl hůř. Já měla velkou oporu vesvé práci.

  Viděla jsem komplikovanější děti, než byli

  Terka sTomem. Všechny pokroky jsem tak

  asi dokázala víc ocenit.“ Manžel neměl tako-

  vé srovnání apomyslné nůžky mezi manželi

  se začaly rozevírat. Rozvod tak byl spíš

  úlevou. Jeho zájem oděti je dnes podeseti

  letech vcelku malý, přesto se alespoň občas

  ujme hlídání.

  Nejvíc pomáhá maminka

  „Nasebe člověk moc času nemá. Ale mám

  dost skvělých kamarádů, kteří občas pomů-

  žou. Nejvíc nám pomáhá moje maminka.“

  Vobdobí, kdy hlídá otec Terezky aTomáše,

  přichází čas nazasloužený oddech vpodobě

  zhruba dvoutýdenního sjíždění evropských

  řek nakajaku. „To je absolutní relax, bez

  něhož bych asi nepřežila,“ směje se paní

  Kottenová. Občas si najde ještě chvilku

  navolejbal, který kdysi hrála naslušné úrov-

  ni. Víc času aenergie ale nezbývá.

  Bez toho mála osobního života by si

  člověk vjejí situaci asi opravu jen těžko

  zachoval psychické zdraví. Je až spodivem,

  jak klidně aotevřeně osvém příběhu mluví.

  Cítíte zní zaujetí, apřestože osobě tvrdí, že

  je skeptik, působí optimistickým dojmem.

  Během našeho povídání několikrát odběhne

  kTerezce, která si pouští muzikál Rebelové

  vevedlejší místnosti. Dostaneme se tak

  iktomu, že její dcera má přes všechny velmi

  specifické projevy absolutní hudební sluch.

  „Terka je svá anahodně věcí reaguje dost

  emotivně. Naproti tomu Tomáš je hrozně

  empatický. Dovedu si ho klidně představit

  coby asistenta nafyzioterapii nebo vdomo-

  vě seniorů.“

  Optimismus se však vytrácí při povídání

  ovzdálenější budoucnosti. Lidé vpodobné

  situaci prý při vzájemných setkáních neřeší

  skoro nic jiného než budoucnost svých dětí.

  „To víte, spadesátkou nakrku docházejí

  síly,“ konstatuje paní Kottenová. „Terce

  sTomem je dvacet ačlověk si říká, co bude

  zadalších dvacet let… Doufáme, že vKlíči

  vznikne vedle chráněného bydlení ijakási

  služba pro soužití starých rodičů ajejich

  dětí spostižením.“ Otakové službě jistě sní

  mnozí rodiče, kteří mají obavy, jak bude jed-

  nou postaráno ojejich už dospělé, ale stále

  napomoc odkázané děti. Oni sami přitom

  budou pomoc potřebovat také, ale nechtějí

  se smířit sodloučením. Zasvou obětavou

  péči by si lidé jako Ivana Kottenová jistotu

  důstojné budoucnosti sebe isvých dětí

  zasloužili. 

  Delší verze článku nawww.muzes.cz

  SLOUPEK

  Jiřiny ŠIKLOVÉ

  Má se matka

  obětovat pro dítě?

  Ty příběhy jako by byly psané přes kopírák.

  Velká láska, svatba, pěkně zařízený byt či do-

  mek akúplnému štěstí schází již jenom dítě.

  Nakonec ito se – již obvykle trochu starším

  rodičům – narodí. Děťátko ale má nějaký

  malý handicap. Jeho význam se učasto pře-

  pečlivých rodičů, navíc zvyklých naúspěch

  adokonalost vcelém svém snažení, trochu

  přeceňuje. Matka se pak často upne nadítě

  tak, že přehlíží všechno ostatní, jako by tou

  svou obětavostí chtěla napravit právě ten

  handicap. Vyrovnat ho, ataky dokázat, jak

  je nezbytná. Doslova se obětuje, své zájmy

  přehlíží, aipožadavky manžela podřizuje

  jen ajen péči odítě. Končívá to rozvodem,

  často ichudobou, protože manžel je zklama-

  ný anajde si novou partnerku. Pak tyto mat-

  ky někdy píší právě Kontu BARIÉRY žádosti

  ofinanční příspěvek – třeba naortopedickou

  pomůcku pro handicapované dítě – asvým

  smutným příběhem tyto žádosti doprovázejí.

  Proč je to tak časté?

  Dítě vždycky znamená zásah dovztahu

  muže aženy. Zduálního vztahu, tedy vzta-

  hu dvojice, se stává trojice, triáda, apozor-

  nost matky – ale ijakékoliv jiné samice – se

  upíná ktomu novorozeněti. Vpřírodě někdy

  dospělý samec žárlí tak, že samice musí před

  ním chránit aschovávat třeba malá lvíčata.

  Muž – přiznaně či nepřiznaně – žárlí taky,

  protože už není jediný; ale vlivem kultury

  se vdobrém případě mění vochránce obou.

  Sigmund Freud poznamenává, že dítě je

  pro ženu jakási náhražka penisu. Když to

  chápeme jako symboliku, tak mu dáme

  zapravdu. Žena-matka opravdu často svým

  mateřstvím, jemuž mnohé podřizuje, ovládá

  svého muže isvé okolí. Narodí-li se dotěchto

  podmínek dítě handicapované, soustředí

  se naněj ještě daleko větší pozornost než

  namiminko zcela zdravé. Matka se snaží

  dítěti vynahradit to, co mu snižuje jeho –

  byť třeba jen dočasný – handicap, atím

  zdůraznit svůj význam anezbytnost. Man-

  žel odstrčený nadruhou kolej vztah opouští,

  matka je litována asama se lituje – avyčítá

  avyčítá, atím ještě víc sebe idítě izoluje.

  Obětovala se, anikdo to neocenil. Litujeme

  ji také. Současně je dobré si uvědomit, že

  nejvíce nato doplatilo právě to dítě, které

  bylo vytouženým završením celého až doté

  doby bezkonfliktního vztahu muže aženy.

  Zastavit výčitky isebelítost aumožnit jim

  oběma sebekritické zamyšlení pomůže,

  ikdyž se manželství již neobnoví.

  

  Autorka je socioložka,

  členka rady Konta BARIÉRY.

  PŘESTOŽE

  jsou Terezka

  aTomáš

  dvojčata, každý

  je úplně jiný,

  ato ipostránce

  postižení. Oba

  však vyžadují

  neustálou péči

  adohled.

  Úplně nejhůř jsem se

  smiřovala sdiagnózou

  autismu uTerky.

  Dlouho jsem se tomu

  vnitřně bránila.

• Strana 14

  

  můžeš / číslo 6 - 2012

  TÉMA: Život s postiženým

  Text: PAVEL HRABICA

  Foto: JAN ŠILPOCH

  O

  bývací pokoj bezbariérového

  bytu napražském Chodově

  zdobí obrázky, jimž vévodí

  slunečnice. Martina Švejdo-

  vá při jejich malování ales-

  poň naokamžik zapomíná

  nastrašný večer před deseti

  lety. Její život se vnoci ze 2. na3. července

  2002 zhroutil. Právnička Raiffeisenbank se

  vracela ze schůzky spřítelem, nedaleko je-

  jího bytu ji však přepadl Ukrajinec Myroslav

  Pnivčuk. Dva týdny předtím znásilnil dívku,

  která přežila jeho útok jen proto, že se

  AŽ TADY RODIČE

  NEBUDOU

  To, co se stalo Martině Švejdové, může potkat kohokoli

  z nás. Její tragédie je násobená tím, že jako jediná

  dcera svých rodičů je odkázána na jejich péči a pomoc.

  Situace, kterou si žádný rodič nechce představit

  a prožít. Martina a její staří rodiče ho ale žijí.

  nebránila. Martina (dá se vůbec říci „bohu-

  žel“?) ano. Jednadvacetiletý mladík, který

  vČesku pobýval nelegálně, reagoval najejí

  obranu nebývalým násilím. Strhal zmladé

  ženy šaty, surově ji zbil azkopal. Údery jeho

  nohou směřovaly nazáda, krk, nahlavu.

  Místo klidného stáří těžký balvan

  Ikdyž byl dopaden pár minut poútoku,

  Martina Švejdová se už nikdy ze země

  bez cizí pomoci nezvedla. Prožila měsíce

  vnemocnici arehabilitačních zařízeních.

  Dny tráví jen navozíku nebo vposteli. Může

  sobtížemi tlačit kola svého vozíku, může

  sproblémy malovat své obrázky. Bez asis-

  tence se však nedostane zpostele navozík

  anaopak, toaleta, hygiena, oblékání – nato

  vše potřebuje cizí ruce anohy. Jenže jejími

  jedinými pomocníky jsou stárnoucí rodiče.

  „Když se to Martině stalo, bylo mi čty-

  řiašedesát, dnes odeset let více. Manžel je

  otřináct let starší, letos mu bude 87 let,“ vy-

  světluje smutně Martinina maminka Jana.

  Oba rodiče byli vden dceřina přepadení již

  vdůchodu, osud před ně během jediného

  dne postavil úkoly, onichž je ani nenapadlo

  přemýšlet. Počítali stím, že to bude jejich

  dcera, která se oně jednou vpozdním stáří

  postará. Najednou se ocitli vsituaci, kdy se

  takové role změnily. „My smanželem nemá-

  me sourozence, žádné příbuzné, Martina

  je jedináček. Byla to strašná situace, ale

  ipodeseti letech je velmi obtížné se stako-

  vou situací smířit,“ tvrdí maminka.

  Víc než rok trvalo, než se vsituaci vůbec

  zorientovali. Najednou ze dne naden

  museli zjišťovat, jaké možnosti handicapo-

  vaný člověk má, naco má vsystému dávek

  právo, naco ne. Žádné plánování dalších

  cest posvětě aobjevování exotických krajů,

  žádné plány nazvelebování chaty. Rána,

  tma, probuzení doreality.

  Drží je jiskřička naděje

  Martina byla první rok vnemocnicích,

  vrehabilitačních zřízeních, protože jak její

  Konto BARIÉRY

  pro Martinu Švejdovou

  „Je to záležitost, kdy stojí zato pomáhat

  co nejvíc,“ tvrdí ředitelka Konta BARIÉRY

  Božena Jirků. „Snažíme se paní Švejdové

  ijejím rodičům usnadnit situaci,

  dlouhodobě jim přispíváme napomůcky,

  rehabilitaci nebo asistenční služby.“

  Nadace pomáhala při obstarání

  bezbariérového bydlení ajedním zcílů,

  pokud by to dobudoucna zdravotní stav

  Martiny Švejdové dovolil, je pomoci jí

  ismožností částečného pracovního

  úvazku, který by vyhovoval jejímu

  fyzickému omezení.

  info

  NENADÁLÁ

  ŽIVOTNÍ

  SITUACE

  naučila

  Martinu Švej-

  dovou příliš

  nepřemýšlet

  nad dalekou

  budoucností.

  Rodiče jsou

  Martině

  velkou opo-

  rou –doslova

  adopísmene.

  Ale stáří je

  zmáhá.

• Strana 15

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  můžeš / číslo 6 - 2012

  AŽ TADY RODIČE

  NEBUDOU

  byt, tak ani byt rodičů vdomě bez výtahu byl

  pro mladou ženu navozíčku neobyvatelný.

  Radou ipomocí vprvním období přispělo

  Konto BARIÉRY, Bílý kruh bezpečí aCentrum

  Paraple, ato zejména při získání bytu vbez-

  bariérovém objektu, kde dnes rodina žije.

  „Vedle vyloženě praktických záležitostí

  jsme se ale snažili dceři hledat pomoc, pátrali

  jsme polékařských metodách, hledali zaříze-

  ní, kde by se snad dalo Martině aspoň částeč-

  ně zdraví vrátit,“ říká Jana Švejdová. „Pořídili

  jsme si nejrůznější rehabilitační pomůcky,

  odkoukávali vKladrubech inaSlapech, jak

  sMartinou cvičí, abychom jí mohli podobnou

  péči poskytnout idoma. Jenže časem nás to

  sohledem nanáš věk začalo zmáhat, poznali

  jsme, že vnašich silách to není.“

  Ponávratu dorodiny, donového bytu,

  se rodiče snažili sdcerou objíždět nakratší

  návštěvy nejrůznější rehabilitační centra,

  ale zjistili, že často byla péče přizpůsobená

  spíše starým lidem ze zařízení typu LDN než

  mladšímu člověku uvrženému pozranění

  navozík. „Nejlepší bylo zcela určitě Cent-

  rum Paraple, ale tam se dostanete jednou

  zarok nadeset dní. Vnás neustále doutná

  jiskřička naděje, že se někde podaří vynalézt

  lék, využít obnovování kmenových buněk,

  které by vmíše nahradily ty zničené. Poznali

  jsme, že zranění míchy je jedno znejtěžších,

  smířit se stím ale nechceme,“ říká, byť nijak

  optimisticky, Jana Švejdová.

  Léta přibývají, síly ubývají

  Ne nepodstatným tématem hovorů imyšlenek

  obou rodičů iMartiny je budoucnost. Kdo se

  odceru postará, až jim dojdou fyzické síly?

  „Uvědomuji si to velmi dobře, ale snažím se

  nato nemyslet,“ sděluje Martina Švejdová

  upřímně. Budoucnost neřeším, protože bych

  nemohla žít vsoučasnosti.“ Není to nezod-

  povědnost ani lehkomyslnost. Několik let se

  znapadení dostávala nejen pofyzické stránce.

  Těžká zranění zanechaly útočníkovy rány

  inajejí duši. Idnes, deset let pozranění, ji

  jednou zadva týdny navštěvuje psycholožka.

  Imaminka se snaží nepřipouštět si přibývající

  léta aubývající síly, ale realita se nedá odhr-

  nout stranou jako závěs stínící okno.

  Několikrát denně musejí rodiče volat

  asis tenční službu, která pomáhá spřenese-

  ním zpostele navozík azpět, popř. natoale-

  tu. To stojí pochopitelně peníze, které spolu

  sdalšími službami arehabilitací ukrajují

  jak zobou starobních důchodů aMartinina

  invalidního, tak také zceloživotních úspor.

  „Když jsem byla naoperaci zákalu, nesměla

  jsem nějakou dobu zvedat nic těžkého, ne-

  mohla jsem proto ani pomáhat Martině.“

  Na budoucnost nemyslí, nejde to

  Jediný, kdo si často připouští fakt, že jednou

  Martina zůstane nasvůj osud sama, je

  tatínek. Vesvém věku už nezvládá náročnou

  fyzickou pomoc, ale stále rád adostateč-

  ně obstarává nákupy. „Byl bych strašně

  rád, kdyby existovala možnost, aby Mar-

  tina mohla zůstat vsoučasném prostředí

  spečovatelkou nebo asistentem, kteří by

  jí poskytovali potřebnou péči, jakou má

  dnes,“ říká Karel Švejda. „Ona se bez cizí

  pomoci, až navýjimky akratší čas během

  dne, neobejde. Žena sdcerou otom nerady

  hovoří, mně to ale spát nedá.“ Martina do-

  dává: „Záleží natom, jak dlouho tady bude

  maminka, to může být deset let, tatínek

  už je starší, to je mi jasné. Já ale neřeším

  budoucnost zapět let, ale jen tu nejbližší.

  Když zůstanou sami

  VČesku se pomoc handicapovaným

  dětem, okteré se starají rodiče,

  soustřeďuje nejvíc navěkovou kategorii

  nejmenších dětí adětí veškolním věku.

  Organizací, které se zcela nebo alespoň

  částečně natuto oblast zaměřují, je více

  (např. VerVia ze Žďáru nad Sázavou),

  aznačnou měrou potřeby pokrývají

  stacionáře dalších charitativních

  organizací (viz anketa str. 6). Vdospělosti

  je však handicapovaný člověk, který

  zůstane bez pomoci rodiny, odkázán buď

  nadomovy seniorů, nebo naléčebny

  typu LDN, které však nemohou nahradit

  rozsah akvalitu rodinné péče.

  info

  Tatínek si může myslet, že to není dobře, ale

  já to jinak neumím.“

  Pachatel zmizel v širých stepích

  Pachatel si odseděl polovinu trestu unás, pak

  byl odeslán domů naUkrajinu. Tam sice zby-

  tek zkráceného devítiletého žaláře odseděl,

  ale pak se vevelké zemi ztratil. Z330000

  korun, které měl jako odškodnění Martině

  Švejdové zaplatit, poslal vpěti splátkách asi

  3500 korun anavždy se odmlčel.

  Pocit bezmoci je vpřípadě Švejdových

  velký aprovází prakticky všechny, kdo se

  dopodobné pozice oběti dostanou. „Několik

  let jsem se věnovala itomu, pátrala jsem přes

  soudy aministerstvo spravedlnosti, kde je

  Pnivčukovi konec, jak to bude splacením od-

  škodnění,“ svěřuje se Jana Švejdová. Ne vždy

  narazila napochopení. Jeden soudce mi řekl,

  ať jsem ráda, že ho poslali zpátky naUkrajinu,

  aspoň ho tady nemusíme živit naúčet státu.“

  Naposledy se jí zministerstva ozvali asi

  před rokem. Pachatel prý není vregistru ne-

  zaměstnaných, nepobírá tedy ani podporu,

  ze které by šlo něco strhávat. Zčeho žije, to

  nikdo neví ani tady, ani tam. Tím vlastně

  celá záležitost končí… Celkem 47 milionů

  lidí apřes 600 tisíc kilometrů čtverečních,

  nekonečné stepi, lesy – hledání jehly vkup-

  ce sena by bylo snadnější.

  

  JANA AKAREL ŠVEJDOVI

  věnují své dceři doslova

  24 hodin denně. Ipřes

  vysoký věk je zdrojem

  jejich neuvěřitelné vitality

  naděje, že pro jejich dceru

  se jednou najde řešení,

  nebo lék.

• Strana 16

  

  můžeš / číslo 6 - 2012

  GOLF BEZ BARIÉR

  Poprvé v historii českého golfu se bude v polovině

  června v Darovanském dvoře u Plzně hrát turnaj

  zařazený do evropské série turnajů golfistů s tělesným

  postižením. Předcházel tomu ale rok tvrdé práce, tvrdí

  nejúspěšnější český golfista s fyzickým handicapem

  a prezident České golfové federace handicapovaných

  Miroslav Lidinský.

  PŘIBÝVÁ TĚCH,

  KTEŘÍ CHTĚJÍ

  ZKUSIT

  HRÁT GOLF

  Text: JINDŘICH ŠTĚPÁNEK

  Foto: JAN ŠILPOCH

  Nahřiště vDarovanském dvoře si při-

  jeli zahrát zahraniční golfisté stěles-

  ným postižením poprvé před rokem.

  Bylo jich zhruba čtyřicet apřijeli zosmi

  zemí. Šlo ojakýsi turnaj seznamující

  sčeským prostředím. Odjížděli nadšeni

  stím, že golf pro sportovce sfyzickým

  postižením má vČesku zelenou. Co se

  odté doby změnilo?

  Miroslav Lidinský:

  Především přibylo těch, kteří zjistili, že golf

  mohou hrát ilidé stělesným handicapem,

  azačali se zajímat oto, jak akde mohou hru

  vyzkoušet. Když odmyslím, že už máme šest

  reprezentantů, kteří budou letos hrát 14 tur-

  najů – jsme pozváni například doJaponska

  aAustrálie –, tak lze říci, že začíná ustupovat

  názor, že golf je jen pro horních deset tisíc.

  Paragolfery, což jsou speciální vozíky pro pa-

  raplegiky, totiž umožňují odpalovat míčky

  ilidem, kteří si mysleli, že něco takového

  nikdy nesvedou, apřihlásilo se nám už

  dvanáct zájemců opravidelný trénink.

• Strana 17

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í 

  můžeš / číslo 6 - 2012

  Paragolferů

  by mělo

  být víc

  P

  řed loňským historicky prvním

  golfovým turnajem lidí sfyzic-

  kým handicapem vDarovan-

  ském dvoře uPlzně jeho mo-

  derátor Marek Eben prohlásil,

  že je zvědav nato, jak vlastně

  hrají vozíčkáři golf. Turnaj si

  nakonec zahrál společně se Španělem

  Sebastianem Lorentem anavlastní oči

  viděl, co golfista navozíku dokáže.

  „Byl jsem doslova šokován,“ vzpomíná

  Marek Eben. „Dokázal odpálit ránu přes

  sto metrů, zahrát zpískové překážky

  anajamkovišti patoval tak přesně, že

  by mu leckterý zdravý golfista mohl

  závidět.“

  Naturnaji předala ředitelka Konta

  BARIÉRY Božena Jirků začínajícím

  golfistům první paragolfer čili spe-

  ciální elektrický vozík upravený pro

  hru apořízený zadary sponzorů

  Konta BARIÉRY. „Vím, že když se člověk

  poúrazu dozví, že zbytek života stráví

  navozíku, má úplně jiné starosti než se

  zajímat ogolf. Postupem času ale leckdo

  zjistí, že tahle hra není jen pro zdravé

  abohaté – že ji velmi dobře zvládají

  iparaplegici.“

  Podle Marka Ebena je ale stále ještě

  vČesku vzácností, když paragolfer vyje-

  de nahřiště. „Proto by jich mělo přibývat,

  lidé si to mezi sebou řeknou azačnou

  se pídit, kde si hru lze vyzkoušet,“ tvrdí.

  „Začne to prostě být inspirací pro ty, kteří

  se dostali donezáviděníhodné situace

  anechtějí to vzdát.“

   (jš)

  Smyslem je, aby

  jednak děti sfyzickým

  handicapem mohly hrát

  golf, ale zároveň aby

  izdravé děti je braly

  mezi sebe apovažovaly

  je zasobě rovné.

  Kdo je Miroslav Lidinský

  Prezident České golfová asociace

  handicapovaných (CZDGA), která

  vznikla 21. 12. 2009 ajejímž hlavním

  cílem je umožnit osobám stělesným

  azdravotním postižením hrát golf.

  Slavil velké úspěchy například

  naturnaji European championship

  vrakouském Zell am See, kde

  vybojoval 2. místo, naItalian

  Disabled Championship

  vRapallu skončil

  dokonce naprvním

  místě anásledně se

  stal vítězem turné,

  které pořádá EDGA

  (European Disabled Golf

  Association).

  info

  Dvanáct paraplegiků – je to úspěch?

  Určitě. Tihle lidé se to dozvěděli zatím jen

  zmédií nebo zdoslechu. Připravujeme pro-

  jekt Golf bez bariér, aten určitě přiláká další.

  Včem spočívá?

  Jde ozapojení golfistů sfyzickým handica-

  pem doživota golfových klubů vokolí jejich

  bydliště. Projekt zaštiťuje Česká golfová

  federace, Česká golfová asociace handica-

  povaných aProfesionální golfová asociace.

  Počítá sbudováním tréninkových center pro

  ty, kteří se poautohavárii, dětské obrně či

  jiných úrazech ocitnou nejen navozíku, ale

  nosí iprotézy apodobně.

  Počítá projekt isdětmi?

  Samozřejmě! Například vPraze naZbrasla-

  vi vznikne vtréninkovém centru možnost

  tréninku pro děti idospělé. Smyslem je, aby

  jednak děti sfyzickým handicapem mohly

  hrát golf, ale zároveň aby izdravé děti je bra-

  ly mezi sebe apovažovaly je zasobě rovné.

  Takže budou moci hrát iturnaje?

  Pro golfisty sfyzickým postižením připravu-

  jeme sedm turnajů, ktomu je třeba připo-

  číst Mistrovství České republiky vMladé

  Boleslavi aevropskou Tour vDarovanském

  dvoře. Turnaj zařazený doevropské série je

  pro nás ctí – dokazuje, že se vloni zahranič-

  ním golfistům unás líbilo; mnozí znich mi

  už píší, že se doDarovanského dvora od

  17. do19. června těší.

  Znamená to, že vtu dobu unás bude

  hrát evropská elita amohou se nani

  přijít podívat iti, kteří sgolfem začína-

  jí nebo chtějí začít?

  Jistě. Vneděli 17. června se bude hrát jakýsi

  tréninkový pro-am turnaj azájemci ogolf si

  budou moci vyzkoušet paragolfery; kdispo-

  zici bude iprofesionální trenér, který se spe-

  cializuje nagolfisty sfyzickým handicapem.

  Další dva dny budou čistě turnajové.

  Je ale důležité vědět, že turnaje mohou

  hrát jen ti, kteří znají golfovou etiketu ipra-

  vidla aumějí se nahřišti pohybovat.

  Co má tedy udělat člověk sfyzickým

  postižením, který si chce golf vyzkou-

  šet azjistit, zda by ho vlastně bavil?

  Podívat se, kde má nejblíže svého bydliště

  golfový klub, což lze nejlépe naadrese Čes-

  ké golfové federace www.cgf.cz, aobrátit

  se naněj, jaké jsou vtom konkrétním místě

  možnosti. Naadrese České golfové asociace

  handicapovaných www.czdga se lze infor-

  movat, jak postupovat akam se hlásit.

  Jak vnímají kluby zájem handicapova-

  ných sportovců ogolf?

  Velmi pozitivně. Když jsme začali připra-

  vovat Golf bez bariér, tak okamžitě deset

  klubů potvrdilo, že snámi chtějí spolupraco-

  vat. Dnes je jich 26, což není zatak krátkou

  dobu vzhledem kcelkovému počtu 180

  klubů zrovna málo.

  

• Strana 18

  

  můžeš / číslo 6 - 2012

  PŘÍKLAD PRO OSTATNÍ

  Hodně lidí si myslí, že život

  postiženého člověka nemá

  smysl. Že je neužitečný

  pro společnost – a ta

  na něj jenom doplácí.

  Avšak mnozí zdravotně

  handicapovaní se dokážou

  v životě uplatnit a být

  prospěšní. Takových

  případů existují stovky,

  snad tisíce.

  NENÍ HANDICAP JAKO HANDICAP

  Text: NAĎA KOCÁBKOVÁ

  Foto: JAN ŠILPOCH

  N

  avzdory každodenním „klac-

  kům pod nohama“, navzdory

  překážkám, které pro zdravého

  nic neznamenají, se postižení

  doslova překonávají. Dokazují,

  že soužití svozíkem nebo jinou

  kompenzační pomůckou je sice

  složité, ale je to také vpodstatě jediná vstu-

  penka dosvěta obyčejných zdravých lidí.

  „Někdy stačí opravdu málo. Vhodná

  kompenzační nebo rehabilitační pomůcka

  pomáhá osobám se zdravotním postižením

  nebo chronickým onemocněním zvládat

  vobtížných životních situacích pobyt

  vdomácím prostředí azlepšuje podmínky

  rekonvalescence či domácí léčby jak pro

  ně samé, tak ipro osoby oně pečující,“

  vysvětluje Petr Kumstát, jednatel Asociace

  vozíčkářů azdravotně imentálně postiže-

  ných (AVAZ) se sídlem vDěčíně. Adodává,

  že cílem jejich práce, apředevším půjčovny,

  je maximálně podpořit samostatnost osob se

  zdravotním postižením azvýšit tak kvalitu

  jejich života. „Povím to, jak se to mezi námi

  říká: Nechceme, aby naši členové hnili

  někde doma zakamny shlavou vdlaních.

  Chceme je vtáhnout dodění, dovšech akcí,

  které vprůběhu roku připravujeme aorgani-

  zujeme. Záleží nakaždém jednotlivci, čemu

  dá přednost. VDěčíně půjčujeme různé po-

  SPORTOVNÍ HRY se

  těší velkému zájmu

  postižených. Nakaždoroční

  národní setkání vDoksech

  naseveru Čech se

  připravují pocelý rok

  nejen sportovci-vozíčkáři

  zcelé republiky, ale také

  samotní pořadatelé

  zAVAZ. Bývají to pokaždé

  nezapomenutelné

  okamžiky.

• Strana 19

  můžeš / číslo 6 - 2012

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  NENÍ HANDICAP JAKO HANDICAP

  můcky už dlouhá léta. Myslím si, že to kapsa

  každého handicapovaného finančně unese.

  Ikdyž je to spenězi samozřejmě rok odroku

  těžší. Částky zapůjčení ale nejsou závratné,“

  myslí si jednatel. Podle něho takové půjčov-

  ny řeší především otázku okamžité potřeby.

  Pomůcky jsou určeny pro krátkodobou

  výpůjčku vechvíli, kdy buď ještě lidé nemají

  kdispozici vlastní pomůcku, nebo když ta

  jejich byla poškozena či zničena. „Šetříme,

  kde se dá. Proto třeba nekupujeme nové

  vozíky nebo chodítka, ale necháváme si je

  zaslušnou cenu už pár roků repasovat. Ale

  máme pro členy asociace kdispozici itakové

  pomocníky, jako je například schodolez

  nebo čtyřkolka,“ tvrdí Petr Kumstát.

  Bez dobrých lidí by to nešlo

  Bez služeb neziskových organizací se vsou-

  časnosti neobejde řada lidí. Právě ony se ale

  musí obejít bez části dotací. AVAZ vDěčíně

  aktuálně registruje téměř dvě stovky lidí

  shandicapem. „Bez osobních kontaktů,

  dobrých známostí asponzorů bychom často

  jen živořili, to by fakt vůbec nešlo,“ tvrdí Petr

  Kumstát. Vširokém okolí je známý nejen jako

  vynikající sportovec spostižením, ale také

  jako výborný lobbista, jenž dokáže sehnat

  peníze pro AVAZ. Nicméně jednu službu pro

  handicapované klienty naDěčínsku ale nedo-

  kázal udržet. „Propuštění jediného pečovate-

  le, kterého jsme měli, je zářný příklad toho,

  když naprospěšnou věc nejsou peníze,“ po-

  stěžoval si jednatel asvou myšlenku podpořil

  faktem: „Vnaší asociaci pracoval pečovatel

  Martin Schoř. Velice odpovědně, klientely

  měl až dost. Jenže si nasebe musel vydělat.

  Dotace odúřadu práce nato prostě nestačila.

  Abychom ho udrželi, museli by mu zaplatit

  lidé ze svých příspěvků napéči. Jenže víte,

  jak to je? Bojí se, že nevyjdou, že je všechno

  drahé, atak šetří ityto peníze. Naúkor toho,

  že se oně nebude mít kdo postarat.“

  Dnes už Martin Schoř vasociaci vozíčká-

  řů nepracuje. „Je mi to líto, protože to slid-

  mi opravdu uměl, byl fyzicky zdatný, zvládl

  itěžkého člověka. Navíc ho práce naplňo-

  vala abavila. Nedostatek peněz ale rozhodl

  zanás,“ povzdechl si zástupce asociace.

  Doksy jsou pro odolné

  Zpodobných důvodů se vDěčíně omezo-

  valy iněkteré další aktivity. „Ale naštěstí

  stále ještě pořádáme ty, které jsou tradiční

  ananěž se zdravotně postižení těší třeba

  celý rok. Zavšechny můžeme jmenovat Ná-

  rodní sportovní hry vDoksech. Poslův Mlýn

  se vždy napár dní stane domovem sportov-

  ců-vozíčkářů zcelé republiky. „Kde nato

  bereme? Už dávno jsme upustili odrůzných

  žebravých dopisů ažádostí, jejichž efekt byl

  prachmizerný,“ říká Petr Kumstát atvrdí, že

  má jiný recept, jak získat peníze naubyto-

  vání, nastravu, medaile nebo upomínkové

  předměty adárky pro sportovce. „Život

  mě utvrdil vtom, že postižení azdravotně

  handicapovaní jsou odolnější lidé, narozdíl

  odjiných navíc také pozitivní adokážou si

  se svými problémy obstojně poradit. Takové

  lidi azapálené sportovce nemůžeme přece

  nechat naholičkách. Proto při pořádání ná-

  rodních her spoléháme naobětavé pomoc-

  níky, sponzory apřátele, kteří nás nenechají

  veštychu,“ prozradil každoroční úspěch

  jeden zorganizátorů populární akce.

  Při té příležitosti vzpomněl strochou

  smutku vhlase nedávnou inspekci, jejíž čle-

  nové si vzali napaškál uplatňování nového

  POSLŮV MLÝN

  VDOKSECH

  je pro tradiční

  sportování lidí

  shandicapem

  apřátelská

  setkání jako

  stvořený. Sem

  se každoročně

  rádi vracejí

  nejen

  sportovci,

  ale často je

  doprovázejí

  také rodinní

  příslušníci. Jde

  o tým, který

  zde tvoří tu

  správnou

  ajedinečnou

  atmosféru.

  Šetříme, kde se

  dá. Proto třeba

  nekupujeme nové

  vozíky nebo chodítka,

  ale necháváme si je

  zaslušnou cenu už pár

  roků repasovat.

  �

• Strana 20

  můžeš / číslo 6 - 2012

  PŘÍKLAD PRO OSTATNÍ

  

  sociálního zákona vpraxi. „Já hned věděl,

  že to bude problém,“ svěřil se Kumstát

  amyšlenku rozvádí. „Například nám vytýka-

  li, že porušujeme zákon tím, že nedovolu-

  jeme, aby účastníci měli akci zadarmo nebo

  nahrách byli opakovaně, že je příliš ksobě

  poutáme atd. atd.,“ kroutí hlavou Kumstát

  apřidal ještě příklad dalšího nesmyslu:

  „Půjčování kompenzačních pomůcek

  musíme podle nového nařízení praktiko-

  vat zadarmo. Všichni ale víme, jak to bývá

  vpraxi. Co je zadarmo, stím se nehospoda-

  ří, plýtvá, špatně zachází. Takže jak ztoho?“

  ptá se sám sebe Kumstát ahned si odpovídá:

  „Našli jsme ztoho únik. Sponzorský dar se

  zdá být nenapadnutelný. Tedy zatím!“

  Peníze ve všech pádech

  Peníze jsou alfa aomega veškerého dění

  vasociaci vozíčkářů azdravotně postiže-

  ných, která prostřednictvím Centra služeb

  apomoci vDěčíně nabízí nejednu službu.

  Kromě komplexní sociálně-zdravotní péče

  olidi vesvízelné situaci poúraze nebo

  onemocnění je to inejrůznější poradenství,

  pomoc naúřadech, zdravotní arehabili-

  tační cvičení jednotlivců narehabilitačních

  stolech, balonech, žíněnkách, rotopedu

  amotopedu, půjčování publikací, videoka-

  zet, tiskovin, rady při rekvalifikaci aza-

  městnávání lidí spostižením adalší pomoci

  spadající dokategorie potřeb zdravotně

  imentálně postiženého člověka.

  Každoročně asociace pro centrum služeb

  žádá ovíce peněz nadotacích, ale nikdy ne-

  pochodí. „Například tříčlenný personál vloni

  dostal naplaty pouhých 274 tisíc, dva znás

  pobírají minimální mzdu ajá to dělám zatři

  tisíce hrubého,“ říká Petr Kumstát. Dodává,

  že žádný znich zasvou práci nikdy nedostal

  ani korunu odměny navíc. „VCentru služeb,

  avlastně ivasociaci musíme permanentně

  celoročně šetřit. Už proto, že první čtvrtletí

  každého nového roku nedostáváme odniko-

  ho žádné peníze. Naúčtu tudíž musí trvale

  zůstávat 100 až 120 tisíc napokrytí plateb.

  Finance, jež vDěčíně dostávají vpodobě růz-

  ných příspěvků načinnost, každý rok klesají.

  Odkrajského úřadu to pro rok 2011 bylo

  120 tisíc, reálně tedy odvacet tisíc méně než

  rok předtím, nasportovní činnost AVA Zbě-

  hem tří let zaznamenali pokles ze 70 na40

  tisíc, odměsta Děčína je propad nejcitelnější.

  Ze 110 tisíc před třemi lety to bylo vloni 40

  tisíc korun. „Naštěstí nám vytrhli trn zpaty ně-

  kteří sponzoři, kupř. odKonta BARIÉRY jsme

  dostali příspěvek 100 tisíc,“ říká jednatel.

  Většina osob shandicapem svorně tvrdí,

  že dnes být postižený se prostě nevyplatí.

  Argumentují tím, že politici alegislativci in-

  validům dost nevybíravě tvrdí, že si doposud

  žili nad poměry. Krátí jim dávky, odebírají

  benefity, rušením úřadů zhoršují jejich

  dostupnost, zavádějí dosystému zmatek

  asvévoli. Petr Kumstát tvrdí, že nový zákon

  osociálních službách se nepovedl. „Je to

  paskvil, který vymyslel zdravý člověk. Veške-

  ré nátlakové akce, které se vtomhle duchu

  konaly, bohužel nepadají naúrodnou půdu.

  Myslím si, že kdybychom byli důslednější,

  nemusel takový zákon vůbec spatřit světlo

  světa. Vkonečné fázi to dopadne tak, že pro

  lidi, kteří potřebují pomoc druhých, nebu-

  deme moci nic udělat, protože nato zkrátka

  nebudeme mít peníze. Atak znovu budou zů-

  stávat doma, bez pomoci, jen koukat dozdi.

  Odtrženi odspolečnosti, odreálného světa,

  odostatních. Budeme jim vědomě mrzačit

  duši, segregovat je abrát jim chuť žít. Někdy

  se zdá, že naše společnost stojí jen ozdravé,

  protože svými novými zákony spoluobčany

  shandicapem vážně poškozuje. Lidi, kteří

  jsou ještě poškozenější, neboť jsou handica-

  pováni sociálně ilidsky.“ 

  Co je zadarmo,

  stím se nehospodaří,

  plýtvá, špatně zachází.

  Takže jak ztoho?

  STŘELBA JEDISCIPLÍNA,

  která vyžaduje správně

  mířit, chce klidnou ruku

  adobré oko. VDoksech,

  jak tvrdí pořadatelé,

  nebývá poražených.

  Navšechny se dosta-

  nou nejen medaile,

  ale také zajímavé ceny

  aupomínkové předměty.

  Děčínský AVAZ zaroky

  pořadatelství umí sehnat

  sponzory, oslovit dobré

  přátele akamarády, kteří

  soutěže podporují nejen

  finančně.

  �

• Strana 21

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  můžeš / číslo 6 - 2012

  KŘESADLO

  Lucie Zpěváková je čerstvá nositelka ceny Křesadlo

  za rok 2011 v Ústeckém kraji. Devět let věnuje

  svůj osobní čas dětem a mládeži.

  DOBROVOLNĚ

  U DĚTÍ S PĚTI PÉ

  Text: NAĎA KOCÁBKOVÁ

  Foto: ARCHIV

  P

  roč to dělá? Odpověď je podle ní

  jednoduchá: „Když jsem začala

  studovat, hledala jsem, co bych

  mohla dělat nejen pro sebe, ale

  ipro ostatní. Napodzim roku 2003

  mě upoutal leták odobrovolnictví,

  tak jsem to zkusila azůstala utoho

  dodnes,“ definovala svůj názor navěc.

  Dávno je dnes také tomu, kdy se zapojila

  se doPěti Pé, preventivního programu pro

  děti, které to mají ze zdravotních, sociálních

  či jiných důvodů vživotě složitější než jejich

  běžní vrstevníci. Poodhrneme-li tajemno ná-

  zvu projektu, který má vústeckém dobrovol-

  nickém centru stále zelenou, skrývá se zatím

  konkrétně přátelství, prevence, pomoc, péče

  apodpora. To vše ze strany staršího kama-

  ráda-dobrovolníka, který se mu snaží achce

  pomáhat se sjejich handicapem vyrovnat.

  Studnice nápadů

  Michaela Procházková zdobrovolnického

  centra, která Lucii Zpěvákovou velice dobře

  zná, naadresu kolegyně-dobrovolnice říká:

  „Je studnicí nápadů, inspirací pro ostatní,

  spolehlivým, přemýšlivým inadšeným dob-

  rovolníkem, člověkem se srdcem irozumem

  nasprávném místě. Lucie se podle ní nejdří-

  ve tři roky pravidelně každý týden setkávala

  sKristínkou. Ta neměla žádné sourozence

  ažila pouze smaminkou, která trpěla du-

  ševní poruchou. Lucka se pro Kristínku stala

  skutečnou avelkou oporou. Jejím prostřed-

  nictvím se malé svěřenkyni doslova otevíraly

  oči, poznávala věci amísta, která doposud

  neměla možnost vidět. Pro malou kamarád-

  ku se brzy adoslova stala nepostradatelným

  avelice důležitým člověkem.

  Když poúspěšném bakalářském studiu

  nadešel čas druhých vysokoškolských studií –

  místo Ústí až vdalekém Brně – neměla Lucie

  Zpěváková vúmyslu ani vnovém působišti

  se svými dobrovolnickými aktivitami udětí

  skončit. Protože je to, jak zasvěcení tvrdí,

  člověk činorodý, pátrala ivnovém městě

  posmysluplném uplatnění. Vrámci orga-

  nizace Ratolest aprogramu pro ohroženou

  mládež Lata se dostala kpomoci vDiagnos-

  tickém ústavu vBrně pro mládež od15 do18

  let. Setkávala se tu smladistvými apomá-

  hala při pořádání různých akcí. Podle Lucie

  Zpěvákové veřejnost stále otěchto zařízeních

  mnoho neví aobčas mají lidé imylné před-

  stavy. Sama odětech zde umístěných měla

  jen pramálo informací. Postupně zjistila,

  že jde okluky aděvčata, kteří žijí vtěžkých

  životních podmínkách anevědí, jak ztoho

  ven, utíkají zdomova, potýkají se závislost-

  mi, mají výchovné problémy. Byl to zkrátka

  úplně jiný svět, než doposud měla možnost

  při práci sdětmi amládeží poznat.

  Návrat k Nikolce

  Podokončení magisterského studia vBrně

  se vduchu hesla dobří holubi se vracejí

  vrátila doÚstí nad Labem azároveň ikpráci

  vdobrovolnickém centru ajeho progra-

  mu Pět Pé. Záhy se ujala způsobem sobě

  vlastním malé Nikolky. Úspěchem bylo, že

  Lucce postupně začala důvěřovat imamin-

  ka, aděvčata tak spolu mohla trávit volné

  chvilky také mimo bydliště, řádit nabruslích

  nebo se psem aodbourávat tak Nikolčiny

  obavy iživotní překážky. Lucii utéto práce

  najdete dodnes. Tvrdí, že netouží pome-

  tálech auznáních, ale sportovně přiznává,

  že ji Křesadlo potěšilo. Skrývá se zatím to,

  oč jí vjejí práci jde především. Osobně je

  totiž svědkem konkrétních pokroků malé

  kamarádky avidí, že to, čemu věnuje svůj

  čas, má smysl. „Já vím, že Křesadlo je forma

  poděkování zato, co člověk dělá. Asamo-

  zřejmě každý dík povzbuzuje amotivuje.

  Tak své Křesadlo vnímám také já,“ glosovala

  dobrovolnice skromně při slavnostním veče-

  ru své výjimečné okamžiky. 

  Letos  +  podesáté

  Křesadla uděluje ústecké Dobrovolnické

  centrum každoročně, letos to bylo už

  podesáté. Šest jednotlivců ajeden tým,

  kteří cenu převzali, se významným

  způsobem účastní dobrovolnických

  aktivit vcelém Ústeckém kraji. Jsou

  to Radek Hendrych zDěčína, Lucie

  Zpěváková aKarla Pabiánová zÚstí nad

  Labem, Irina Gorgol zTeplic, Růžena

  Jarošová zMostu, Martin Rožek

  zHorního Jiřetína adva zástupci týmu

  dobrovolníků zLubence (Louny) –

  manželé Richard aJitka Kantovi.

  info

  LUCIE ZPĚVÁKOVÁ

  (vpravo nahoře)

  pracuje vústeckém

  dobrovolnickém

  centru už devět let.

  Zapojila se dojeho

  programu Pět Pé.

• Strana 22

  

  můžeš / číslo 6 - 2012

  PARALYMPIONIK

  Stolní tenis je ozdobou každé paralympiády.

  Špičkoví vozíčkáři hrají tak krásně, že divák-laik

  nemá sebemenší šanci poznat rozdíl mezi jejich

  mistrovstvím a výkony chodících hvězd světového

  pingpongového nebe.

  ČESKÁ PARÁDNÍ

  DISCIPLÍNA

  Před lety zkoušel

  i„velký“ tenis, ale

  zjistil, že narozdíl

  odping-pongu se

  vněm nemůže měřit se

  závodními hráči.

  RENÉ TAUŠ AJIŘÍ SUCHÁNEK před halou vJižní Koreji,

  kde vozíčkáři bojovali omedaile namistrovství světa.

  Text: MARCELA LUBASOVÁ

  Foto: ARCHIV

  N

  aparalympiádě vLondýně

  budou žhavit naděje nacenné

  kovy rovněž tři čeští vozíčkáři

  – René Tauš, Jaroslav Hadrava

  aJiří Suchánek.

  Svýjimkou Pekingu 2008

  měli čeští stolní tenisté napara-

  lympiádách vždy medailové žně.

  VAténách 2004 patřil dozlatého týmu

  rovněž René Tauš, jedenačtyřicetiletý spor-

  tovec, který navzdory amputaci obou nohou

  bojuje úspěšně schodícími soupeři vdivizní

  pingpongové soutěži. Programátor ČSOB

  aotec dvou dětí by nastupně vítězů vjel rád

  také vLondýně.

  „Teď jsem vkategorii T5 nasvětovém

  žebříčku pátý. DoLondýna se nás dostalo

  dvanáct, šanci namedaili nás má devět,“

  říká René Tauš. Zaúspěch by považoval,

  kdyby prošel mezi nejlepší čtyři vjednotliv-

  cích ataké vdružstvech sHadravou.

  Právě sním obsadil naprestižním

  atěžkém turnaji vitalském Lignanu druhé

  místo mezi dvojicemi. Vjednotlivcích pat-

  řila Taušovi bronzová medaile stejně jako

  Hadravovi aSuchánkovi. „Turnaj vLignanu

  je jedním zpěti největších turnajů nasvětě,“

  tvrdí René Tauš. VItálii našli Tauš sHadra-

  vou přemožitele pouze vnorsko-slovenském

  týmu Urhaug, Mihálik. Urhaug figuruje

• Strana 23

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í 

  můžeš / číslo 6 - 2012

  Kdo je René Tauš

  Narozen: vroce 1971

  Největší úspěchy:

  zlatá medaile vsoutěži družstev

  naparalympiádě vAténách 2004,

  stříbrná abronzová medaile

  vsoutěži družstev namistrovství

  Evropy 2003, 2009 a1999 zlatá

  astříbrná medaile vsoutěži

  jednotlivců namistrovství Evropy

  2009 a2005 + vroce 2005 bronzová

  medaile vkategorii Open

  Koníčky: fotografování, rybaření

  info

  Nanormální olympiádě dostane český vítěz

  zazlatou medaili milion korun, handicapovaný

  naparalympiádě sedmdesát tisíc.

  stolních tenistů-paralympioniků Ladislav

  Havel.

  SRené Taušem absolvoval zlatou para-

  lympiádu vAténách. Snárodním týmem

  cestoval idoPekingu adoSydney. Mezi jeho

  svěřence se řadil také Michal Stefanu, nej-

  lepší stolní tenista-vozíčkář včeské historii,

  držitel jedné zlaté advou stříbrných para-

  lympijských medailí vjednotlivcích azlatý

  parťák Reného Tauše ze soutěže družstev.

  René Tauš vzpomíná naAtény 2004 rád.

  „Naparalympiádě jsem předtím nikdy nebyl,

  všechno mi tam připadalo nové,“ pozna-

  menává. VPekingu 2008 chyběl. Formu

  pro Londýn 2012 chce nasbírat nameziná-

  rodních turnajích, vmistrovských utkáních

  divizní soutěže, ale inačtyřech až šesti

  víkendových soustředěních. „Chci se co nej-

  víc střetávat slepšími hráči, než jsem já,“ po-

  znamenává. Nyní trénuje jednou až dvakrát

  týdně. Vdivizi sice hájí barvy jizerskohor-

  ského Tanvaldu, jako vozíčkář však repre-

  zentuje liberecký SKST. Sparingpartnera mu

  dělá bývalý prvoligový stolní tenista SKST

  Liberec Jiří Kodým ajeho oddílový kolega,

  reprezentant-paralympionik Jiří Suchánek.

  Vevozíčkářské odnoži klubu snimi válčí ještě

  Tomáš Přibyl, stříbrný medailista ze soutěže

  družstev naparalympiádě vSydney 2000.

  Turnaje vzahraničí stojí Tauše, Hadra-

  vu aSuchánka čas ipeníze. „Beru si naně

  dovolenou. Pro rodinu mi zní zůstane tak

  týden ročně,“ svěřuje se první jmenovaný.

  Například doLignana vyrazila trojice repre-

  zentantů vúterý avrátila se vneděli. Účast

  najednom turnaji vyjde každého znich

  na600 eur (vpřepočtu bezmála 15000 ko-

  run). „Shánět sponzory je čím dál tím těžší.

  Před olympiádou naštěstí dostáváme peníze

  odČeské asociace tělesně handicapovaných

  sportovců,“ uvádí René Tauš.

  Trenér Ladislav Havel dává kdobru

  vousatou historku sVáclavem Klausem.

  Současný prezident navštívil před lety turnaj

  handicapovaných stolních tenistů vOstravě

  ase svým stranickým kolegou zODS Evže-

  nem Tošenovským se postavili proti smíšené

  čtyřhře Michal Stefanu, Jitka Pivarčiová.

  „Klaus sTošenovským proti nim uhráli

  vedvou setech jen dva míčky,“ dodává

  Ladislav Havel. „Stefanu ale navrcholu své

  kariéry dokázal porazit idruholigové stolní

  tenisty.“ Strénováním vozíčkářů Ladislav

  Havel již skončil, stále však má kjejich spor-

  tovnímu životu co říci. Vždyť ping-pongu je

  začal učit vroce 1980. „Ještě nakonci de-

  vadesátých let minulého století převažovali

  mezi nejlepšími světovými hráči-vozíčkáři

  Evropané, teď se situace otáčí veprospěch

  Asiatů,“ prohlašuje trenér.

  Čeští reprezentanti se stolnímu tenisu

  věnují popráci ajsou ryzí amatéři, zatím-

  co jejich největší soupeři zFrancie nebo

  zBrazílie se sportem živí. Pokud se Ladislav

  Havel baví spolitiky, bez obalu tvrdí: „Tě-

  lesně postižených sportovců si vážíte proti

  zdravým jen sedmi procenty.“ Akdyž se diví

  proč, tak jim vysvětluje: „Nanormální olym-

  piádě dostane český vítěz zazlatou medaili

  milion korun, handicapovaný naparalym-

  piádě sedmdesát tisíc.“ 

  Delší verze nawww.muzes.cz

  vTaušově kategorii T5 naprvním místě

  světového žebříčku.

  René Tauš se navozíku ocitl vedvaceti

  letech poté, co vyskakoval zjedoucího vlaku

  aspadl pod kola. Ojednu nohu přišel pod

  kolenem, odruhou nad ním. Před úrazem

  hrál fotbal, volejbal iping-pong. Potěžkém

  zranění nesportoval pět let. „Měl jsem jiné

  starosti, hlavně jsem potřeboval dodělat

  vysokou školu,“ podotýká. Vystudoval

  obory matematika afyzika napedagogic-

  ké fakultě, jako učitel se ale nikdy neživil.

  Žije naJablonecku vDolní Černé Studnici

  apřed svým angažmá vdivizním Tanvaldu

  reprezentoval vozíčkáře vliberecké první

  lize neregistrovaných.

  „Většina protihráčů bere prohry se mnou

  normálně, jen pár se jich vzteká, že je

  porazil někdo navozíku,“ podotýká René

  Tauš. „Nadruhou stranu jsem nedávno hrál

  sjedním mladým klukem, aten měl přede

  mnou ostych aomlouval se, když mu míček

  uletěl dostrany ajá naněj nedosáhl.“

  Kdo zchodících stolních tenistů ale

  vozíčkáře lituje, ten snimi často pohoří.

  „Hrají blízko ustolu ajejich hra je hodně

  rychlá. Vesrovnání se stojícími soupeři

  mají dokonce ijednu výhodu: Protože

  sedí, hrají míček těsně pod úrovní očí,“

  prohlašuje bývalý reprezentační trenér

• Strana 24

  

  NOVÉ ZAHRANIČNÍ TECHNOLOGIE

  můžeš / číslo 6 - 2012

  S trhem chytrých telefonů

  a otevíráním prostoru pro

  nezávislé programátory

  jsou k dispozici miliony

  aplikací, které usnadňují

  život. Existují i nějaké,

  které usnadní život

  handicapovaným osobám?

  TELEFON JE CHYTRÝ RÁDCE

  I ZDRAVOTNÍ POMŮCKA

  Text: ŠTĚPÁN BENEŠ

  Foto: ARCHIV

  F

  unkce aplikací pro chytré mobilní

  telefony mají tak široký záběr,

  že už mnohdy nestačí ani sama

  představivost. Ty nejběžnější si

  zanás dokážou pamatovat, připo-

  mínají nám důležité věci, případně

  nás pomocí sítě GPS umí navést

  nasprávné místo. Další pomáhají hodnotit

  kvalitu restaurací či filmů nebo hudby. Se

  stále lepším hardwarovým vybavením jsou

  dokonce kvidění ikousky, které dokážou

  přebrat funkce tradičním nástrojům, jako je

  například kompas, nebo dokonce vodováha.

  Aprotože je vytvoření aplikace pro chytrý

  mobilní telefon dnes vcelku jednoduché, je

  kdispozici icelá řada zajímavých aplikací

  pro handicapované. Prim vtéto oblasti hraje

  především chytrý telefon společnosti Apple

  – iPhone. Pojďme si přiblížit, jak mohou

  některé znich ulehčit handicapovaným

  majitelům tohoto telefonu život.

  První samostatnou skupinu tvoří aplikace

  využívající navigačního signálu GPS arůz-

  ných mapových podkladů. Dokážou uživa-

  tele lokalizovat aukázat mu, co je okolo něj.

  Zde se využití přímo nabízí: pro handicapo-

  vané se může namapě zobrazovat například

  bezbariérový přístup okolních budov –

  případně třeba bezbariérové toalety. Přesně

  to nabízejí aplikace snázvy Wheelmap,

  WheelMate aParking Mobility.

  Oprvní jmenované už byla natěchto

  stránkách řeč. Jedná se oaplikaci stavějící

  nastandardních mapových podkladech,

  uokolní infrastruktury (odveřejných budov

  poobchody, bankomaty, lékárny či např.

  vstupy dometra) je ovšem možné vidět

  její přístupnost pro osoby shandicapem

  vetřech jednoduchých stupních – červená,

  žlutá azelená, respektive nepřístupná,

  částečně přístupná (spomocí) nebo plně

  přístupná. Stupnice cílí především navozíč-

  káře, atak jsou kritéria hodnocení nastave-

  na převážně jejich směrem.

  WheelMate je aplikace zdílny společnos-

  ti Coloplast zabývající se výrobou zdravot-

  nických pomůcek. Podobně jako Wheelmap

  využívá mapových podkladů aGPS signálu,

  tentokrát ale neoznačuje bezbariérovost

  infrastruktury, nýbrž bezbariérové toalety

  aparkovací místa vokolí. Parking Mobility,

  UKÁŽOU CESTU, najdou přístupnou toaletu

  aparkoviště nebo zesílí zvuk. Aplikace dostupné

  promobilní telefon Apple iPhone dokáží vmnoha

  případech velmi usnadnit život jak vozíčkářům, tak

  osobám smnoha dalšími druhy postižení.

  tak jak její název ostatně napovídá, zase

  lokalizuje pouze vyhrazená parkovací místa.

  Všechny tři aplikace mají jednoho spo-

  lečného jmenovatele. Jsou založeny naso-

  lidaritě jejich uživatelů, odnichž získávají

  své informace. Místo toho, aby tvůrci těchto

  užitečných prográmků sami obcházeli budovy

  azjišťovali jejich případnou přístupnost,

  zanášeli domapy polohy přístupných toalet

  nebo vyhrazených parkovacích míst, nechají

  tohle všechno nauživatelích svých aplikací. Ti

  tak mohou sami při jejich využívání oznám-

  kovat přístupnost budovy vesvém okolí nebo

  budovy, kterou právě navštívili navýletě

  posvé nebo cizí zemi. Stejně tak mohou pro

  ostatní označit polohu přístupné toalety či

  parkovacího místa (aplikace Parking Mobility

  dokonce nabízí možnost nahlásit zneužití

  těchto míst, pravděpodobně se ale nejedná

  ohlášení namísta, která by byla schopna si-

  tuaci okamžitě řešit). Pokud se najde dostatek

  uvědomělých uživatelů, je tímto způsobem

• Strana 25

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í 

  můžeš / číslo 6 - 2012

  ERA PORADNA

  ?

  Čím dál více společností využívá

  kekomunikaci sklienty sociální sítě.

  Jako klient Poštovní spořitelny bych

  něco podobného sradostí uvítal.

  Myslím, že mám pro vás velice dobrou

  zprávu. Koncem dubna jsme totiž spustili

  oficiální profil naFacebooku. Chceme tak

  být klientům ještě blíže anabídnout jim

  další místo, kde snámi mohou pohodlně

  komunikovat. Přímá aotevřená komu-

  nikace patří mezi základní hodnoty Ery,

  aprávě sociální síť – jakou Facebook je –

  to dokonale splňuje.

  Vprvní fázi bude komunikace zamě-

  řena primárně napéči oklienty; bude

  mít podporu zpětné vazby, dialog, ataké

  bude sloužit kedukaci klientů sohledem

  nabenefity, které jim Era nabízí. Cílem je

  také budování povědomí oaktivitách Ery.

  Kromě informací onovinkách Ery

  jsou samozřejmě připraveny idrobné

  soutěže. Fanoušci se mohou těšit také

  natematické seriály nebo speciální

  záložky – například vnejbližší době kEra

  smartbankingu.

  ?

  Je mi 22 let ahned pomaturitě jsem

  nastoupil dozaměstnání. Banky na-

  bízejí spoustu výhod pro studenty,

  ovšem poněkud zapomínají namladé

  pracující. Zajímalo by mě, jaký nato

  máte názor vy.

  Start dosamostatného života je

  jedním znejnáročnějších období vživotě

  člověka. Stejně jako vy více než 40 % čes-

  kých studentů nepokračuje poukončení

  učiliště, střední školy či gymnázia navy-

  soké škole, ale nastupuje dozaměstnání.

  Vposledních letech je to ročně případ

  zhruba 200 tisíc mladých lidí. VEra vám

  nabízíme díky benefitům osobního účtu

  možnost využívat zvýhodnění až do26

  let.

  Všem mladým, bez ohledu nato, zda

  stále studují, je Era osobní účet veden

  nejen bez poplatku, ale kdalším výho-

  dám patří například dva výběry hoto-

  vosti vbankomatech Poštovní spořitelny

  aČSOB zdarma, operativní snížení nebo

  zvýšení týdenního limitu namaxkartě

  nebo možnost využití slevových karet

  EURO<26. Tato karta značně rozšiřuje

  možnosti pro mladé, jako jsou cestování

  adoprava, kultura apamátky, ubytování,

  stravování, obchody, sport, služby, vzdě-

  lávání amnoho dalších. 

  Na vaše dotazy odpovídá

  Milan Jursík,

  výkonný manažer

  marketingu

  Poštovní spořitelny.

  Pokud máte jakýkoliv

  dotaz na Milana Jursíka

  z Poštovní spořitelny,

  napište jej na adresu info@ muzes.cz

  nebo Redakce časopisu Můžeš,

  Melantrichova 5, 110 00 Praha 1.

  TELEFON JE CHYTRÝ RÁDCE

  I ZDRAVOTNÍ POMŮCKA

  iSpectrum Color Blind Asistant je zase

  šikovný prográmek pro barvoslepé. Pomocí

  čočky fotoaparátu akamerky zabudované

  standardně vtelefonu snímá okolí aobraz

  promítá uživateli naobrazovku. Ten může

  prstem označit místo, které ho zajímá,

  aaplikace mu pomocí textu sdělí, jaká barva

  se natomto místě nalézá. Stačí pak telefon

  namířit nakvětinu atelefon už vypisuje, že

  je červená sodstínem oranžové.

  Allergy Runner dokáže zaznamenávat,

  naco máte alergii, adokonce si sjejí pomocí

  můžete vést svůj alergenní deník včetně

  záznamu kritických míst či ročních období.

  zachvilku možné označit bezbariérovost apří-

  stupnost parkovacích míst itoalet prakticky

  pocelém světě. To vnáší zcela nový rozměr

  doinformovanosti přímo namístě, kdy už

  není nutné informace složitě zjišťovat nainfo-

  stáncích či odkolemjdoucích. Výlety nadosud

  neprozkoumaná místa lze také naplánovat

  předem: aplikace samozřejmě ukazují kom-

  pletní mapy, nikoliv jen vaše okolí.

  Neexistují ale pouze aplikace informující

  ookolní infrastruktuře, kvidění jsou již itako-

  vé, které dokážou telefon proměnit vúčinnou

  osobní zdravotní pomůcku. Velmi zajímavá je

  SoundAmp Lite, vyhlášená vroce 2010 mezi

  pěti nejlepšími medicínskými aplikacemi.

  SoundAmp Lite dokáže proměnit telefon

  pomocí zabudovaného mikrofonu anásled-

  ného využití sluchátek vnaslouchátko pro

  osoby spostižením sluchu. Funguje to přitom

  jednoduše – mikrofon natelefonu sbírá zvuky,

  které aplikace následně upraví azesílí podle

  nastavení uživatele dosluchátek.

  Pro handicapované

  se může namapě

  zobrazovat například

  bezbariérový přístup

  dookolních budov

  – případně třeba

  bezbariérové toalety.

  Taková aplikace je užitečná nejen pro samot-

  ného uživatele, ale může také napovědět

  případné zdravotnické pomoci, která by ho

  vpřípadě silné alergické reakce ošetřovala.

  Pro nemluvňata, případně pro osoby,

  které mají problémy sběžnou komunikací

  (primárně ale stále pro děti), je určena

  aplikace iComm. Nevyvinula ji žádná velká

  společnost, ale otec handicapované dcery,

  který vymýšlel způsob, jak sní efektivně

  komunikovat. Aplikace vrychlosti spoleh-

  livě předčí ukazovací abecední tabulku.

  Uživatel pouhým dotykem volí ze čtyř

  kategorií reprezentovaných jednoduchými

  obrázky. Kategorie se dále dělí, atak může

  osoba pouze pomocí několika jednoduchých

  dotyků svému okolí sdělit, že má hlad aže

  by si dala třeba banán.

  Díky šikovnosti aimaginaci programátorů

  iběžných uživatelů lze využitím nejmoder-

  nějších technologií, které chytré mobilní

  telefony nabízejí, vytvořit neskutečně moc-

  né nástroje, které dokážou mnohdy ušetřit

  řadu starostí, nemluvě očasu apenězích.

  Většina jmenovaných aplikací je kdispozici

  zdarma, ostatní vyžadují investice vevýši

  několika dolarů, což je sohledem najejich

  případnou využitelnost částka velmi malá.

  Všechny jmenované mluví anglicky, jedná

  se ale oaplikace využívající mapy, obrázky

  ajednoznačné ikony ovládané jednoduše

  dotykem, atak ani pro uživatele, který

  anglicky neumí, by neměl být problém je

  využívat. 

• Strana 26

  TIP NA VÝLET

  

  můžeš / číslo 6 - 2012

  Spousta výletníků míří na hrady a zámky.

  Ne všechny jsou ale bezbariérové.

  Kam se bez problémů dostanou vozíčkáři?

  KAM NA BEZBARIÉROVÉ

  HRADY A ZÁMKY

  Text: PETR BUČEK, MILAN JANČO,

  NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV

  Foto: ARCHIV

  Zámek v Děčíně

  Náročnou rekonstrukcí prošel vminulých

  letech zámek vDěčíně aletos se veřejnosti

  otevřelo jeho jižní křídlo, nejrozsáhlejší

  část zámku s90 místnostmi. Postupně se

  sem vrací původní nábytek, který byl rodině

  Thunů poroce 1945 zkonfiskován.

  Návštěvníkům spohybovým omezením

  lze doporučit 1. prohlídkový okruh sná-

  zvem Zámecké interiéry. Míří dosoukromé-

  ho apartmá majitele zámku aspolečenských

  místností vprvním patře. Knejzajímavějším

  prostorům patří Modrý sál sdochovanými

  nástěnnými malbami nebo Věžový kabinet

  spřekrásným výhledem doLabského údolí.

  Součástí prohlídky je obnovená zámecká

  kaple svatého Jiří. Druhý okruh – Barokní

  perly – však není kvůli schodům pro ná-

  vštěvníky navozíku vhodný.

  Bezbariérovost prostor prvního okruhu

  zajišťuje výtah, pro vozíčkáře je tu itoaleta.

  Vstupné: dospělí 90 Kč,

  studenti/senioři 70 Kč,

  děti, ZTP aZTP/P 50 Kč, rodinné 220 Kč

  www.zamekdecin.cz

  Zámek Častolovice

  Renesanční sídlo šlechtické rodiny Štern-

  berků srodovými sbírkami je považováno

  zajeden znejkrásnějších zámků východních

  Čech. Je vybaven nábytkem oddob rene-

  sance pobiedermeier. Navštívit tu můžete

  rozsáhlý anglický krajinářský park se zoo

  koutkem nebo rozárium se staroanglickými

  růžemi.

  Bezbariérovou prohlídku obytných arepre-

  zentačních místností prvního patra zajišťuje

  šikmá zdvihací plošina instalovaná nahlavním

  schodišti. Zámek disponuje bezbariérovou

  toaletou upravenou pro vozíčkáře.

  DoČastolovic je také možné se vydat

  naindividuální prohlídku pro nevidomé

  aslabozraké. Trvá hodinu anávštěvníci si

  zde mohou osahat vybrané objekty, které

  jim zprostředkují cestu kvýtvarnému umění

  ahistorii. Lepší je objednat se předem.

  Vstupné: dospělí 115 Kč,

  děti odtří let, ZTP aZTP/P

  adůchodci 75 Kč.

  www.zamek-castolovice.cz

  Kontakt: 494323646

  Zámek Buchlovice

  Buchlovice nedaleko Uherského Hradiště,

  jedno znejvýznamnějších barokních šlech-

  tických sídel vČesku, se pyšní rozsáhlými

  sbírkami.

  Celé bezbariérově přístupné patro obyt-

  ných areprezentačních pokojů přibližuje

  bydlení posledních majitelů Berchtoldů

  zUherčic. Kvidění jsou ivzácně zachované

  koupelny spůvodním vybavením. Zámek

  disponuje bezbariérovými toaletami vbudo-

  vě horního zámku zvaného Flóra.

  Pro vozíčky je přístupný irozsáhlý anglic-

  ký krajinářský park.

  Vstupné: dospělí 120 Kč,

  děti 6 až 15 let, ZTP aZTP/P 70 Kč,

  rodina (3 + 2) 330 Kč

  www.zamek-buchlovice.cz

  Kontakt: 572434244

  Hrad Šternberk

  Hrad nedaleko Olomouce zve návštěvníky

  naprohlídku místností vybavených mobi-

  liářem posledních majitelů. Vybírat je tu

  možné ze dvou okruhů, pro vozíčkáře je

  odroku 2011 zpřístupněn pouze jeden –

  Lichtenštejnské sbírky, kde se lze podívat

  dokaple apokojů prvního patra.

• Strana 27

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  můžeš / číslo 6 - 2012

  Vozíčkáři se naprohlídku dostávají

  anglickým krajinářským parkem zahradem,

  bezbariérový přístup umožňují šikmé ram-

  py. Je však nutná předchozí domluva.

  Hrad má také nanádvoří hradu toaletu

  upravenou pro vozíčkáře.

  Vstupné: dospělý 100 Kč,

  děti 6 až 15 let, ZTP 70 Kč, rodina 270 Kč

  www.hrad-sternberk.cz

  Kontakt: + 420585012935

  Zámek Hluboká nad Vltavou

  Jihočeský romantický klenot láká návštěv-

  níky nabohaté interiéry istěny astropy

  zdobené dřevořezbami. Zaujmou zbrojnice

  zámku aoltář svelkou pozdně gotickou

  archou vneogotické kapli.

  Zámek je bezbariérový jen částečně.

  Návštěvníci navozíku mají možnost

  prohlídky tak zvaného zimního apartmá,

  vněmž rodina bydlela až dozačátku dru-

  hé světové války.

  Popředchozím ohlášení si lze prohléd-

  nout komplex kuchyní vsuterénu zámku.

  Ten je přístupný přes zahradu, což umožňují

  šikmé rampy. Reprezentační sály je možné

  navštívit pouze spomocí další osoby –

  nazačátku anakonci hlavní trasy nezbývá

  než vystoupat asestoupat po32 nižších

  schodech. Bezbariérové WC je umístěno

  naprvním nádvoří.

  http://www.zamek-hluboka.eu/

  Kontakt: +420387843911

  Zámek Chýše

  Zámek, kde si vaří vlastní pivo – to je Chýše

  vKarlovarském kraji. Navštívit je tu možné

  dva prohlídkové okruhy. První zahrnuje

  reprezentační aobytné části zámku sba-

  rokními sály, jídelnou, rezidencí bývalých

  majitelů apokojem Karla Čapka, který zde

  často přebýval.

  Druhý okruh návštěvníky provede poex-

  pozici věnované pobytu Karla Čapka vroce

  1917. Podívat se můžete idozámeckého

  pivovaru, kde se letos po74 letech začalo

  vařit pivo podle staročeské receptury.

  Návštěva pivovaru je zcela bezbariérová.

  Vozíčkáři se bez problémů dostanou inapro-

  hlídku zámku. „Přízemí je bezbariérové,

  dodruhého patra je nutná asistence. Rádi

  pomůžeme,“ říká majitel Vladimír Lažanský.

  Pivo lze ochutnat vzámecké restauraci,

  kde je ibezbariérová toaleta.

  Vstupné: dospělí 80 Kč,

  studenti, držitelé karty ZTP

  adůchodci 60 Kč,

  40 Kč děti od6 do15 let.

  www.chyse.com

  Kontakt: + 420353396336; 602472051

  Arcidiecézní muzeum

  Olomouc

  Volomouckém Arcidiecézním muzeu,

  vbudovách pozdějšího barokního kapitul-

  ního děkanství, je možné až do17. června

  navštívit speciální haptickou výstavu při-

  bližující architekturu olomouckého hradu,

  který tu stával, aumění období biskupa

  Jindřicha Zdíka. Je určená pro návštěvníky

  sporuchami zraku. Součástí je imodel

  olomouckého hradu apůdorys dómského

  návrší se stavbami bývalého kapitulního

  děkanství skatedrálou svatého Václava.

  Hlavní část expozice tvoří 21 vybraných

  exponátů, originálů apřesných kopií,

  charakterizujících architekturu olomouc-

  kého hradu aumění doby, kdy biskup Zdík

  žil apůsobil.

  Arcidiecézní muzeum má zasebou roz-

  sáhlou rekonstrukci anabízí mimořádnou

  sbírku umění. Objekt je díky novému výta-

  hu ašikmým rampám plně bezbariérově

  přístupný. Součástí muzea je ibezbariéro-

  vá toaleta.

  Vstupné: 50 Kč, ZTP aZTP/P 25 Kč

  www.olumart.cz

  www.tyflocentrum-ol.cz/app/

  Kontakt: + 420585514190

  Tip naakci

  Zámek Lednice

  Lednice, jedna zčeských památek nasezna-

  mu UNESCO, upravená veslohu imitují-

  cím anglickou tudorovskou gotiku, láká

  návštěvníky nabohaté interiéry arozsáhlý

  krajinářský park. Vparku se konají letové

  ukázky dravců iplavby zámeckým areálem

  pořece Dyji.

  Letní sídlo knížat zLichtenštejnu je čás-

  tečně bezbariérově přístupné. Vozíčkáři se

  dostanou naprvní prohlídkovou trasu, která

  vede reprezentačními aobytnými místnost-

  mi vpřízemí. Je nutné se ohlásit předem,

  aby bylo možné připravit šikmou rampu

  přes dva schody při vstupu naprohlídku.

  Bezbariérová toaleta je umístěna vblízkosti

  pokladen.

  www.zamek-lednice.com

  Vstupné: dospělý 150 Kč,

  děti, studenti, důchodci aZTP 80 Kč,

  rodina 380 Kč

  Kontakt: 519340210

  Zámek Hrádek u Nechanic

  Rodový zámek hraběcí rodiny Harrachů

  nedaleko Hradce Králové byl vystavěný

  vestylu tudorovské gotiky. Prohlídka

  reprezentačních sálů vpřízemí zámku, vy-

  zdobených zařízením starších zámků, které

  majitelé zakoupili vRakousku aNěmecku,

  je bezbariérová. Navštívíte rytířský sál,

  zlatý sál, jídelnu, kapli svaté Anny adalší

  zajímavosti.

  Zámek disponuje ibezbariérovou toale-

  tou upravenou pro vozíčkáře.

  Vstupné: dospělý 80 Kč,

  senioři, děti 6–15 let, studenti do26 let,

  ZTP, ZTP/P 60 Kč

  rodina 240 Kč

  www.hradekunechanic.cz

  Kontakt: 495441244, 602185554 

• Strana 28

  můžeš / číslo 6 - 2012

  

  PORADNA

  N

  azákladě dané novely zákona

  se stanovuje částka, která

  bude navyšovat vyměřovací

  základ zapříslušný rok, atím

  izvyšovat celkovou částku

  důchodu.

  Procentní výměra starob-

  ního či invalidního důchodu pojištěnce,

  který byl alespoň 15 let pečující osobou,

  se stanoví dvěma možnými způsoby. Pro

  výpočet se pak použije ten způsob, který je

  pro žadatele finančně výhodnější:

  1. Kestandardnímpříjmům pečující

  osoby (kterých případně dosahovala při

  péči) se přičte také tzv. fiktivní příjem –

  zatento příjem se před 1. 1. 2007 pova-

  žuje částka 96000 Kč, která se násobí

  přepočítacím koeficientem.

  Tento koeficient je stanovený jako

  podíl, vjehož čitateli je všeobecný vymě-

  řovací základ zakalendářní rok, zakterý

  se vypočítává roční vyměřovací základ,

  avejmenovateli je všeobecný vyměřovací

  základ zarok 2007.

  Netrvala-li náhradní doba péče ozá-

  vislou osobu celý kalendářní rok, úměr-

  ně tomu se snižuje vypočtená částka.

  Následně se daná částka přičte kročnímu

  vyměřovacímu základu.

  Zapříjem po31. 12. 2006 se bude považo-

  vat částka odpovídající příspěvku napéči

  osoby, okterou pojištěnec pečoval. Úhrn

  těchto částek zakalendářní rok se přičítá

  kročnímu vyměřovacímu základu pojiš-

  těnce stanovenému zadaný kalendářní

  rok. Vpřípadě, kdy osoba pečuje zároveň

  ovíce závislých osob, zapříjmy se podle

  vyjádření MPSV po31. 12. 2006 považuje

  součet příspěvků napéči ovíce osob.

  2. Celá doba péče včetně případných

  přivýdělků při péči oosobu závislou se

  zvýpočtu výše důchodu vyloučí, aby

  nedocházelo krozmělňování veškerých

  příjmů inatyto roky péče. Tato varianta

  je většinou výhodnější pro osoby, které

  vdobě před aposkončení péče dosahova-

  ly vysokých výdělků.

  Pokud péče netrvala alespoňvýše

  zmíněných 15 let, je možnost zažádat si

  při podání žádosti ostarobní či invalidní

  důchod alespoň ovyloučení doby péče

  vrámci výpočtu částky procentní výmě-

  ry – to je výhodné zejména vpřípadě, že

  pečující osoba dosahovala vdobě péče

  JAK SE OSOBÁM PEČUJÍCÍM

  POČÍTÁ DŮCHOD?

  Od 1. 7. 2009 přinesl zákon č. 306/2008 Sb.,

  kterým se novelizuje zákon o důchodovém pojištění,

  pozitivní změny v důchodech pečujících osob.

  nízkých nebo nulových výdělků – vylouče-

  ním doby péče dojde ktomu, že tyto nízké

  výdělky nebudou při výpočtu důchodu

  zohledněny acelkový výdělek se nebude

  rozpočítávat inavyloučenou dobu.

  Ivpřípadě, že si necháte dobu péče

  (resp. výdělky ztéto doby) vyloučit, bude

  vám doba péče započtena jako náhradní

  doba důchodového pojištění (tedy odpra-

  cované roky).

  Jak zápočet péče zařídit?

  Komu byl současný důchod vypočítáván

  pouze nazákladě příjmů získaných během

  péče ozávislou osobu, může nárokovat

  úpravu výše důchodu podle výše uvede-

  ných podmínek izpětně.

  Opřepočet důchodu je nutné požá-

  dat naČSSZ (adresa: Křížová 1292/25,

  22508 Praha 5). Upozorňujeme, že mož-

  nost zpětně přepočíst důchod se bohužel

  vztahuje pouze nadůchody přiznané

  podatu 1. 1. 2006, tedy důchody přiznané

  podle zákona odůchodovém pojištění

  č. 155/1995 Sb.

  Obecnéinformace ozpůsobu výpočtu

  invalidních astarobních důchodůlze najít

  nastránkách České správy sociálního

  zabezpečení–www.cssz.cz. 

  Lucie Marková,DiS.

  

  Poradna pro život spostižením Ligy vozíčkářů

  poradna@ligavozic.cz

  Bezplatná linka 800100250

• Strana 29

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  můžeš / číslo 6 - 2012

  JE NUTNÉ PŘÍSPĚVEK DANIT?

  MÁME ŽÁDAT KAŽDOROČNĚ O PŘÍSPĚVEK?

  EXISTUJE VĚKOVÝ LIMIT?

  Odpovídáme

  na nejčastější dotazy

  čtenářů, které

  pochopitelně zajímají

  detaily toho, co přináší

  sociální reforma.

  ?

  Mám přiznanýpříspěvek napéči

  vestupni III, pečuje omě moje hodná

  sousedka; musí příspěvek napéči,

  který jí dávám, nějak danit? Děkuji

  zaodpověď.

  Odpověď: Podle zákona odaních zpří-

  jmůč. 586/1992 Sb. §4 odst. 1 písm. i),

  jsou oddaněmimo jiné osvobozeny:

  i) dávky sociální péče, dávky pomoci

  vhmotné nouzi, sociální služby, dávky

  státní sociální podpory, příspěvky zveřej-

  ných rozpočtů astátní dávky (příspěvky)

  upravené zvláštními předpisy nebo obdob-

  ná plnění poskytovaná ze zahraničí, příjem

  plynoucí zdůvodu péče oblízkou nebo

  jinou osobu, která má nárok napříspěvek

  napéči podle zákona osociálních službách,

  ato dovýše poskytovaného příspěvku, je-li

  tato péče vykonávána fyzickou osobou,

  uníž se nevyžaduje registrace podle záko-

  na osociálních službách; jde-li však opéči

  ojinou osobu než osobu blízkou, je oddaně

  měsíčně osvobozena vúhrnu maximálně

  částka dovýše příspěvku pro osobu

  sIV. stupněm závislosti podle zákona

  osociálních službách.

  Pokud ovás tedy pečuje jináfyzickáoso-

  ba nežosoba blízká(novětzv. asistent

  sociálnípéče), nemusí příspěvek napéči

  danit vpřípadě, že výše přijatého příspěvku

  nepřesáhne částku 12000 Kč/měsíčně, což

  by bylo možné vpřípadě, že by tento asis-

  tent sociální péče poskytoval péči zároveň

  více osobám.

  Pokud pečuje sousedka pouze ovás avy

  máte přiznaný příspěvek napéči veIII. stup-

  ni (tedy 8000 Kč), nemusí sousedka tento

  „příjem“ danit.

  ?

  Prosil bych oodpověď, která zajímá

  nejen mě, ale určitě širší okruh čtená-

  řů časopisu Můžeš.Jak známo, od

  1. 1. 2012 platí nová pravidla pro nárok

  apřiznání mobility pro osoby sprůkaz-

  kami ZTP, resp. ZTP/P. Opříspěvek 400 Kč

  většina žádala již vlednu 2012. Platnost

  je dokonce roku 2015. Původně ministr

  Drábek sdělil, že není třeba každým rokem

  otento příspěvek žádat opakovaně. Ně-

  kde jsem četl, že tomu tak není aje vždy

  třeba znovu otento příspěvek začátkem

  každého roku požádat. Jak tomu vlastně

  je? Musíme, nebo nemusíme pravidelně

  obnovovat žádost naÚP? Děkuji předem

  zaodpověď.

  Odpověď: Zákon odávkách pro osoby

  se zdravotním postižením č. 329/2011

  Sb. odobě, nakterou má být příspěvek

  namobilitu přiznán, přímo nehovoří.

  Obecně zjednání ukulatého stolu osoci-

  ální reformě víme, že by tento příspěvek

  měl být navázán naplatnost průkazu ZTP

  či ZTP/P.

  Ze zkušenosti klientů naší Poradny pro

  život spostižením tomu tak prozatím sku-

  tečně je – pokud někomu končí platnost

  průkazu mimořádných výhod např.

  k1. 3. 2013, dotohoto data má přiznaný

  také příspěvek namobilitu.

  Pokud je přiznán průkaz nadobu

  neurčitou, vychází se ztoho, že stávající

  průkazy budou platit nejpozději dokonce

  roku 2015, anato je opět navázáno roz-

  hodnutí opřiznání příspěvku namobilitu.

  Prozatím vrámci naší Poradny nemáme

  žádné další oficiální informace, že by bylo

  nutné opříspěvek namobilitu žádat každý

  rok opakovaně.

  ?

  Byl mi přiznán příspěvek napéči

  vII. stupni; jsem domluvená sdce-

  rou mé kamarádky, která nyní nemá

  práci, že by omě pečovala. Je jí 17 let.

  Je to možné? Jsou nějaké věkové limity pro

  pečující osoby ajaké jsou další podmínky

  pro to, aby někdo mohl pečovat? Děkuji

  zaodpověď.

  Odpověď: Zákon osociálních službách

  č. 108/2006 Sb. hovoří od1. 1. 2012

  oosobách pečujících, které nejsou osobami

  blízkými, jako oasistentech sociální péče.

  V§ 83 výše uvedeného zákona je doslovně

  uvedeno:

  Asistentem sociálnípéče může být pouze

  fyzickáosoba, kteráje starší 18 let věku aje

  zdravotnězpůsobilá.

  Obávám se tedy, že dcera vaší kamarádky

  prozatím být asistentem sociálnípéče nemů-

  že, protože jíještě není18 let. Pro úplnost

  dodávám, žezazdravotně způsobilou osobu

  kposkytování pomoci se nepovažuje osoba,

  která má sama nárok napříspěvek, ledaže

  lékařským posudkem vydaným poskytovate-

  lem zdravotních služeb doloží, že je schopna

  tuto pomoc poskytovat.

  Dále je třeba mít sasistentem sociální

  péče sepsánu smlouvu oposkytování péče,

  která musí obsahovat označení smluvních

  stran, rozsah pomoci, místo ačas poskytová-

  ní pomoci avýši úhrady zapomoc. 

  Navaše dotazy odpovídají

  pracovníci Poradny pro život spostižením

  www.ligavozic.cz

• Strana 30

  můžeš / číslo 6 - 2012

  

  AUTOMOTO

  Kdo touží po řidičáku nebo potřebuje po úrazu

  získat potvrzení, že je schopen nadále ovládat auto,

  může vybírat ze dvou typů autoškol – buď vsadí

  na specializovanou, nebo si zaplatí kurz

  v běžné autoškole.

  JAK VYBRAT

  AUTOŠKOLU

  Text: PETR BUČEK

  Foto: ARCHIV

  A

  utoškoly, které se specializují

  navýcvik handicapovaných ža-

  datelů ořidičák, nabízejí široký

  servis. Odněkolika upravených

  aut až poubytování istravu.

  Školu řízení však vněkte-

  rých případech zajistí iběžná

  autoškola. Hlavně těm, kteří mají jednodušší

  handicap nebo už mají kdispozici vlastní

  upravené vozidlo.

  Široký servis má vesvé nabídce například

  přeloučská autoškola Peml. Její vybavení

  umožňuje výcvik ilidem, unichž se naprvní

  pohled zdá, že auto řídit nikdy nebudou

  moci. Jejím nejznámějším absolventem je

  Jakub Tomeš, jenž řídí nohama. Nejenže

  jeho příběh pronikl vroce 2009 masově

  dočeských médií, ale dostal se izahranice.

  Reportáž oJakubovi odvysílala loni vpro-

  sinci například ruská televize První kanál.

  Výcvik včetně ubytování a stravy

  Autoškola Peml provádí výcvik lidí shan-

  dicapem odroku 2000. Úzce spolupracuje

  srehabilitačním ústavem vKladrubech nad

  Labem, který leží jen 10 kilometrů odPře-

  louče.

  Améně než 20 kilometrů je to ztohoto

  města napomezí Středočeského aPardubic-

  kého kraje doTýnce nad Labem. Tam sídlí

  firma Hurt, která se zabývá přestavbou aut

  pro handicapované.

  Autoškola Peml má pro handicapované

  uchazeče ořidičák dvoutýdenní intenzivní

  kurz zahrnující ubytování, stravu acelo-

  denní teoretickou ipraktickou přípravu

  nařidičskou zkoušku.

  „Řidičák už unás získalo asi 130 posti-

  žených. Kromě toho se věnujeme iřidičům,

  kteří se zranili apotřebují doklad otom,

  že jsou ipoúrazu schopni řídit,“ říká Pavel

  Peml, majitel autoškoly.

  Pro praktický výcvik má nasvém parko-

  višti osm upravených aut – až najednoho

  peugeota samé škodovky. Když je zapotřebí

  některé ovladače upravit, zavezou pracov-

  níci autoškoly auto donedaleké firmy Hurt,

  kde vůz přizpůsobí handicapu konkrétního

  uchazeče ořidičák.

  Cena dvoutýdenního kurzu vpřelouč-

  ské autoškole činí 19500 korun. Zahrnuje

  istravu aubytování. „Kdo unás neuspěje

  ařidičák nezíská, tomu kurzovné vracíme,“

  slibuje Pavel Peml. Podle něj však ktomu

  dochází jen výjimečně.

  Podobný servis, ale veskromnějším

  měřítku, nabízí postiženým také brněnská

  autoškola Canocar. Kdispozici má jedno

  Dva příklady

  různých typů autoškol

  pro handicapované

  řidiče

  Specializovaná:

  Autoškola Peml, Přelouč

  Nabízí speciální dvoutýdenní kurzy pro

  tělesně postižené včetně ubytování

  aplné penze za19500 Kč. Kdispozici má

  osm vozidel sručním ovládáním. Úzce

  spolupracuje sfirmou Josef Hurt, která

  úpravy provádí asídlí vnedalekém Týnci

  nad Labem. Autoškola Peml provádí

  také výcvik zdravých řidičů.

  Běžná:

  Autoškola Martínek 

  Rakovec, Třeboň

  Klasická autoškola, která vedle

  zdravých uchazečů zařadí dokurzu

  ilidi spostižením. Zaposledních

  deset let dovedla křidičským

  zkouškám dvacet handicapovaných.

  Pro takový výcvik používá buď své

  auto sautomatickou převodovkou

  bez dalších úprav, nebo vůz žadatele

  ořidičák. Výcvik vautě sautomatem

  přijde na10000 korun, cena pro

  uchazeče svlastním vozem je nižší

  astanovuje se individuálně.

  info

  NĚKTERÉ AUTOŠKOLY nabízejí intenzivní

  dvoutýdenní výuku.

• Strana 31

  můžeš / číslo 6 - 2012

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  SLOUPEK

  Martina KOVÁŘE

  Jaké vzpomínky

  máte naautoškolu?

  Taky jste museli jezdit sučitelem vautoškole

  pro kachlíky, křezníkovi anaúřad? To už

  je dávno…

  Nejvíc mne bavilo ježdění nacvičišti – ta

  kombinace škodovky „stopětky“ a„moderní

  technologie“.

  Byli jsme totiž nadálku ovládáni vysílačkou

  coby virtuálním učitelem, který může vždy

  zabrzdit.

  „Aááá, černí jezdci,“ přivítal nás tam tehdy

  skamarádem velitel cvičiště, když viděl

  rozjezd naruční brzdu achcípnutý motor se

  zařazenou jedničkou. Usoudil, že se snámi

  nebude zdržovat, ukázal nám, jak máme

  jezdit poškváře osmičky, ašel dohospody

  natlačenku. Ovladač-vysílačku si vzal se-

  bou, což jsme viděli, av18 letech nás tehdy

  nahřišti nejvíc zajímalo, kdy zajde zaroh.

  Apak jsme se dotoho pustili. Mrskali jsme

  tam hodiny, točili se smykem naručku, no

  prostě vcizím autě...

  Najednou se vyřítil zpoza rohu učitel abylo

  evidentní, že jsme odněj daleko anemůže

  nás zastavit.

  Strašně nám vynadal, mluvil otom, jak

  snadno se „hundertpětka“ otáčí nastřechu,

  apolicajt nazávěrečných jízdách byl pak

  obzvlášť přísný! Ale nanás ze zemědělských

  rodin, kteří jsme od10 let jezdili vším, co

  stálo napoli avedvoře, si nepřišli.

  Vzpomněl jsem si nato popěti letech. To

  jsem si „pomohl“ kručnímu řízení doauta

  anikdo se mě neptal, jak chromý odhlavy

  kpatě zvládnu vautě úplně nové podmínky.

  Zkusil jsem si to jednou klesu ahned potom

  jsem hnal vprosinci 1989 favorita nalože-

  ného letáky Občanského fóra nademonstra-

  ci naLipno.

  Předpokládám, že si také myslíte, že ani

  jeden zmíněný případ není to pravé.

  Vcivilizovaném světě je léta dobrou praxí

  zjišťovat „zbytkový řidičský potenciál“

  osoby se znevýhodněním apodle toho

  projektovat úpravy vautě. Je to dokonce

  podmínka pro státní dotaci. Unás? Zatím

  asi pohádka. Kdekdo řídí auto násadou

  odkoštěte ananose má brýle, přes které už

  x let moc nevidí.

  Jeden velký průšvih už se stal – policisté

  dokazovali nedávno jedné řidičce, že by

  svhodnou úpravou auto ubrzdila aneza-

  bila.

  Možná však jde jen ominoritní problém

  vdnešní silnici, kdy vdírách akolejích udrží

  auto vpřímém směru málokdo...

  

  Autor je bývalý automobilový závodník,

  člen rady Konta BARIÉRY.

  Suzuki Splash sautomatickou převodovkou

  asručním ovládáním plynu abrzdy.

  „Zájemcům zařizujeme ubytování vústavu

  pro tělesně postižené Kociánka, kde je ráno

  vyzvedáváme avečer vysazujeme,“ říká Ro-

  man Formánek, vedoucí autoškoly Canocar.

  Autoškola ve vlastním autě

  Řidičák je však možné získat itehdy, když má

  uchazeč upraveno své vlastní auto ještě dříve,

  než získá oprávnění. Proti výcvikovému vozi-

  dlu vněm chybí druhé pedály pro učitele.

  Názory nato, která cesta je vhodnější, se

  liší. „Podle mě to není správné. Výcvikové

  auto má nastraně učitele pedály, aten tedy

  může lépe zakročit, když žák udělá něco

  špatně,“ hájí Pavel Peml kurzy vespeciálně

  upraveném výcvikovém voze.

  „Já pedály téměř nepoužívám ani se zdra-

  vými uchazeči. Zkušený učitel si umí navést

  žáka tak, aby dojízdy nemusel zasahovat,“

  kontruje Roman Formánek, jemuž nevadí

  vykonávat instruktáž ani vevoze uchazeče.

  Podobný názor má také Jiří Martínek

  ztřeboňské autoškoly Martínek – Rakovec.

  „Napáku brzdy uvolantu se dá ze sedadla

  spolujezdce dosáhnout, takže vtom nevidím

  problém,“ říká.

  Jeho autoškola se výcviku postižených

  věnuje jen okrajově. Upravené auto vesvém

  vozovém parku nemá, ale když se přihlásí

  například zájemce bez levé nohy, může výcvik

  absolvovat vautě sautomatickou převodov-

  kou. Takový vůz třeboňské autoškole nechybí.

  Leckterá autoškola však handicapované-

  ho odmítne. Buď nemá auto sautomatem,

  anebo jí chybí zkušenosti svýcvikem posti-

  žených, takže si neporadí ani vsituaci, kdy

  má uchazeč vlastní upravené vozidlo, nebo

  sídlí vetřetím patře vbudově bez výtahu

  abez bezbariérových toalet. Kvůli absenci

  zázemí pro teoretickou část výcviku tak

  účast člověka navozíku odpadá.

  Co s řidičákem po úrazu

  Autoškoly nepracují jen spostiženými, kteří

  chtějí získat řidičák. Obracejí se naně ilidé

  poúrazu.

  Když lékař pochybuje otom, jestli pacient

  zvládne poúraze řízení auta, bude poněm

  chtít potvrzení zautoškoly. „Obracejí se

  nanás pravidelně lidé poúraze. Musíme

  snimi doprovozu, abychom zjistili, jestli jsou

  schopni auto bezpečně ovládat. Pokud ano,

  vystavíme jim potvrzení pro lékaře,“ vysvět-

  luje Roman Formánek zautoškoly Canocar.

  Když se ukáže, že řidič auto nezvládá,

  lékař to nahlásí obecnímu úřadu srozšíře-

  nou působností, aten postiženému odebere

  řidičák. 

  AUTOŠKOLA PEML

  má vesvém vozovém

  parku osm aut

  upravených pro výcvik

  lidí spostižením. Díky

  tomu, že sídlí nedaleko

  firmy Hurt, může rychle

  přizpůsobit ovladače

  vevozech handicapu

  svých klientů.

  KDYŽ NEMÁ AUTOŠKOLA

  bezbariérový přístup, nakurzy

  pro vozíčkáře může zapomenout.

• Strana 32

• Strana 33

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í 

  můžeš / číslo 6 - 2012

  NESTRAŠME SE

  KONTO BARIÉRY

  Melantrichova 5, Praha 1

  V minulých Můžeš

  jsem již psala o tom, že

  připravujeme nový projekt.

  Jmenuje se SENSEN a tato

  zkratka neznamená

  nic jiného než senzační

  senioři. Chceme se pokusit

  uvést do života širokou

  aktivitu našich starších

  spoluobčanů, kteří by

  mohli odpočívat, užívat

  volného času jen pro sebe,

  pasivně sledovat život

  kolem nebo jen hartusit

  a nadávat.

  A

  le my víme, že mezi šedesátníky,

  sedmdesátníky, ale iosmdesátní-

  ky je mnoho aktivních, angažova-

  ných, zkušených amoudrých lidí,

  kteří potřebují žít nejen pro sebe.

  Projekt SENSEN je vtéto chvíli už

  skutečností. Máme pocelé repub-

  lice kluby, které se knaší myšlence přihlásily,

  ahlásí se další. Co jim nabízíme, najdete

  nanašich webových stránkách www.sensen.

  cz. Také Můžeš zavede stránku, která se seni-

  orům bude pravidelně věnovat. Před dvaceti

  lety jsme založili dnes už legendární Konto

  BARIÉRY, které aktivně podporuje více než

  40000 tisíc lidí. Věříme, že SENSEN se stane

  stejně úspěšným avespolečnosti, kde se

  počty seniorů už počítají namiliony (abude

  jich přibývat), pomůže zvyššího věku udělat

  čas důstojný, radostný aužitečný.

  Stím souvisí diskuse, kterou vnadaci

  vedeme doslova každý den. Opravdu jsme

  svědky bourání sociálních jistot vtéto zemi?

  Opravdu je dramaticky ohrožena péče olidi

  spostižením? Opravdu se nenajdou prostřed-

  ky pro stovky neziskovek adalších humani-

  tárních organizací? My zatím pokles zájmu

  asolidarity drobných dárců ani velkých do-

  nátorů nepociťujeme. Proč asi? Umíme všem

  ukázat, jak získané prostředky rozdělujeme,

  umíme žít sminimální režií, která nezatěžuje

  darované peníze, umíme odmítnout nejrůz-

  nější vykuky, kteří to čas odčasu zkoušejí

  inanás. Víme, že se sociální politika státu

  mění azačíná být, korektně řečeno, méně

  štědrá. Ale zároveň vidíme nakaždém kroku

  obyčejné občany iúspěšné podnikatele, kteří

  jsou připraveni pomáhat. Někdy není lehké

  najít snimi společnou řeč. Ale včem jiném

  je smysl naší existence, včem jiném je naše

  „přidaná hodnota“? Když nedokážeme pře-

  svědčit potenciální dárce abudeme jen spolé-

  hat napenězovod odstátu, krajů aměst, jsme

  opravdu užiteční? Nežijeme vchudé zemi!

  Vždyť tu jezdí skoro pět milionů automobilů,

  stejný počet obyvatel jezdí nazahraniční

  dovolené azavšechny druhy zábavy, bohužel

  ivčetně hazardu, se utratí stovky miliard!

  Proto jsem nezřízený optimista. Peníze pro

  potřebné se tady najdou.

  Nevěříte mi? Právě vminulých dnech

  jsme se potkala súspěšnými podnikateli,

  kteří se chtějí osvé zisky podělit stěmi,

  NAADRESE WWW.SENSEN.CZ je již několik dní itato titulní strana

  plně funkčního projektu SENSEN čili Senzační senioři. Klikněte adozvíte se detaily projektu,

  který oslovuje aktivní lidi.

  Víme, že se sociální

  politika státu mění

  azačíná být,

  korektně řečeno,

  méně štědrá.

  kteří pomoc potřebují. Konto BARIÉRY tak

  dostalo důvěru ašanci rozdělovat mezi

  zdravotně postižené aseniory velkorysou

  finanční částku odseveromoravského

  dodavatele elektřiny aplynu, společnosti

  Lumius, nebo odfirmy, která vyrábí skvělé

  vybavení pro sociální zařízení anemocnice.

  Finanční prostředky nám svěřil ivelký

  správce nemovitostí, firma, která je vtomto

  oboru natrhu jedničkou adoposud opo-

  moci, ocharitě, neuvažovala.

  Již zhruba měsíc jednám také se společ-

  ností, která prodává luxusní automobily

  achce pomáhat těm, kteří nasilnicích přišli

  nezaviněně ozdraví.

  Asjinou, pro změnu softwarovou

  firmou, která chce zřídit spomocí apora-

  denstvím Konta BARIÉRY fond napořízení

  osobních automobilů pro matky, které žijí

  samy spostiženým dětmi, aspolehlivé auto

  je pro ně nezbytné.

  Vím dobře zkaždodenní práce, že těch,

  kteří pomoc potřebují, je sice stále více než

  těch, kteří napříč všemi nadacemi pomáhají,

  ale žádný krizový propad nevidím. 

  Vaše Božena Jirků

  bozena.jirku@bariery.cz

• Strana 34

  

  můžeš / číslo 6 - 2012

  NA CESTÁCH

  Holandsko či přesněji Nizozemsko, multikulturní

  země známá pro svou zálibu v květinách, sýrech

  a cyklistické dopravě, zakládající člen dnešní rozrostlé

  Evropské unie. Jak se v ní pohybuje na vozíku?

  Přinášíme tentokrát dojmy hned dvou vozíčkářů

  z různých míst a s různými zážitky,

  avšak s několika společnými poznatky.

  V ZEMI

  POD HLADINOU MOŘE

  Text: NINA KŘEHOTOVÁ aŠTĚPÁN BENEŠ

  Foto: ŠTĚPÁN BENEŠ

  N

  izozemsko pro mě vždy bylo

  zemí tulipánů, dřeváků,

  cyklistů acoffee shopů. Když

  jsem je konečně měla možnost

  navštívit, poznala jsem navíc,

  že je to země velmi pozitivně

  nakloněná vozíčkářům. Dů-

  vtipným povahám by mohl napovědět už

  překlad jejího názvu. Holandsko, správně

  nazývané Nizozemsko (Nederland), zna-

  mená vpřekladu „nízká země“. Nejenže je

  známý fakt, že země leží geograficky pod

  KOLA jsou pro

  Nizozemce tra-

  dičním doprav-

  ním prostřed-

  kem apotkáte je

  naprosto všude.

  Vhlavním městě

  mají dokonce

  velká parkoviště.

• Strana 35

  

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  můžeš / číslo 6 - 2012

  hladinou světových moří, svému názvu

  dostojí, kdykoliv se rozhlédnete kolem

  sebe. Široko daleko nespatříte vyšší kopec,

  natož horu.

  Vše pro mě začalo mezinárodním turna-

  jem veflorbalu vozíčkářů před několika lety.

  Nizozemský tým, který knám vážil cestu,

  zažil hned dvě překvapení. Nejenže zjistil,

  že včeské reprezentaci má silného soupeře,

  ale také se velmi podivoval stavu našich

  chodníků anepřístupným budovám. Už

  ztoho bylo tak nějak jasné, že unich doma

  je situace jiná. Florbal vozíčkářů stál iumé

  první návštěvy Nizozemska, kam jsem odjela

  jako divák naParagames pořádané vměsteč-

  ku Breda. Zde se sešlo na3000 handicapova-

  ných sportovců, což je počet, který by doko-

  nale prověřil bezbariérovost každého města.

  Zemi jsem navštívila posléze ještě dvakrát

  apokaždé se stejným výsledkem. Byla jsem

  nadšená acítila se velmi svobodně. Jezdí zde

  pouze bezbariérové nízkopodlažní autobusy

  avšechny chodníky dojednoho měly vzorně

  provedený nájezd, ať už vměstečku Breda

  nebo vZoetermeeru, které hostilo mé další

  dvě návštěvy. Dokonale přístupné jsou ive-

  řejné budovy, muzea, obchody, kina, hotely

  irestaurace. Nedostala jsem se dosituace

  tolik známé vČeské republice – že někam

  prostě nemohu.

  Asfaltka vede i po pláži

  Nizozemsko nepatří mezi klasické opalovací

  destinace, kvůli poloze acharakteru terénu

  je zde velice větrno ačasto tu prší. Domluvit

  se lze bez problémů anglicky. Oficiálním

  jazykem je sice nizozemština, kvšeobecně

  perfektní znalosti angličtiny ale přispívá jak

  školní výuka, tak fakt, že všechny filmy zde

  běží voriginále, pouze stitulky.

  Apokud izde zatoužíte vidět moře, není

  to zvozíku sebemenší problém. Přímořská

  letoviska Kijkduin aještě známější Scheve-

  ningen ukazují, že itady se myslelo nahan-

  dicapované.

  Popláži vede asfaltová cesta. Je určena

  ipro jezdce nain-line bruslích apro cyklisty,

  což jen dokazuje, jak se dá spojit příjemné

  sužitečným. Scheveningen je název nejen

  pro pláž, ale pro celou čtvrť vHaagu. Najde-

  te tam krásnou promenádu ataké muzeum

  moře.

  Kdo má rád zábavu apoutě, neměl by

  vynechat Efteling, největší zábavní park

  vcelém Beneluxu. Nachází se vevesnici

  Kaatsheuvel vobci Loon op Zand. Kvidění

  ivyzkoušení je řada atrakcí azábavy, apřes

  to, že ne úplně všechny lze vyzkoušet zvozí-

  ku, je zde idlouhá řádka takových, kde stím

  nemáte sebemenší problém. Poparku se dá

  snadno pohybovat pouzpůsobených cestách

  avevšech frontách jsem dostala přednost.

  Ukaždé přístupné atrakce stál navíc ochot-

  ný pomocník.

  Bezbariérovost vNizozemsku je pro naši

  zemi dobrý příklad. Nejde ale jen odopra-

  vu aveřejné budovy. Přístup místních lidí

  khandicapu je daleko vyspělejší, což se

  odráží vcelé společnosti.

  Země nakloněná vozíčkářům

  Nizozemsko je skutečně země vozíčkářům

  nakloněná, zvalné většiny dokonale bez-

  bariérová. Úžasná mentalita místních lidí

  anásledné promítání jejich přístupu dospo-

  lečnosti jako celku je pro našince udivující.

  Přestože jsem během svých cest pozápadní

  Evropě napodobný stav narazil prakticky

  všude, vždy se vyplatí tento fakt zopakovat.

  Ijá jsem Nizozemsko navštívil několikrát.

  Poprvé jako účastník studentského pobytu,

  podruhé apotřetí jako projíždějící cestova-

  tel. Nikdy mě osobně příliš nenadchl duch

  této země, vždycky vemně budila dojem

  jisté neutrality anevyhraněnosti. Kromě

  zažitých stereotypů osýrech, květinách,

  cyklistice adřevácích, jimž země plně dostá-

  vá, zde není prakticky nic, co by sem lákalo

  vášnivé cestovatele. Kromě Amsterodamu,

  který jako by místy pobral vzrušení zcelého

  zbytku země.

  Dovpravdě klasického velkoměstského

  chaosu se přidávají tisíce cyklistů. (Ostatně

  obří parkoviště nakola jsou to první, co

  vás při návštěvě zaujme aco vás zaručeně

  donutí přemýšlet, jak si všichni poznají

  zrovna ten svůj bicykl?) Vše ale tak nějak

  funguje jako obrovský organismus. Pryč

  je navíc uniformní architektura viditelná

  vnizozemských městečkách avesnicích,

  kde je obvykle jeden dům jako druhý. Tady

  se kolem vodních kanálů, které prorůstají

  celým městem vúhledné spirále, tyčí vysoké

  iúzké domy lemované úzkými uličkami.

  Doplňují je četné hausbóty astovky mostů,

  které přes tyto kanály převádějí automobily

  icyklisty. Vozíčkářům, stejně jako vezbytku

  země, jsou tu životní prostor adoprava na-

  kloněny, občas jim ale znepříjemňují život

  poměrně četné „kočičí hlavy“. Vyplňují řadu

  ulic zejména vcentru. Koncentrované vzru-

  šení aesenci místní svobodomyslnosti lze

  zažít při procházce povyhlášeném Red light

  districtu, čtvrti, vekteré se vpravidelném

  rytmu střídají coffee shopy vonící polegál-

  ní marihuaně, bary ahospody, sex shopy,

  ataké výlohy sčerveným světlem, vekte-

  rých sedí dívky snažící se nalákat kolem-

  jdoucí pány nazábavu uvnitř. Amsterodam

  je živoucí město, které zaručeně nezklame.

  Žili zde již Římané

  Pěkným malým městečkem kousek zahra-

  nicemi je Nijmegen. Ač nyní viditelně klidné

  městečko, vhistorii si zažilo dost. Vojen-

  skou posádku zde měli už Římané adnes je

  tu kromě malebného náměstí atrhů (ano

  – se sýry akvětinami) kvidění především

  nijmegenský most, okterý se sváděla během

  druhé světové války urputná bitva mezi

  americkými aněmeckými vojsky vrámci

  operace Market Garden.

  Anadšencům pro industriální stavby bych

  rozhodně doporučil Rotterdam. Je to dru-

  hé největší nizozemské město avsoučasné

  době největší nákladní přístav vEvropě

  (doroku 2004 dokonce nasvětě, než ho

  předstihla Šanghaj). Pohled nazdejší

  majestátní doky je opravdu fascinující

  stejně jako cesta odměsta popevninském

  výběžku směrem kmoři, kde jedna obrov-

  ská rafinerie střídá druhou. Změť hořících

  komínů, nádrží atrubek vbílé barvě,

  rozlišených pouze značkami jednotlivých

  ropných společností, tvoří svéráznou podí-

  vanou, kterou nakaždém pobřeží rozhod-

  ně neuvidíte. 

  HOLANDSKO je zemí sýrů, natrzích je jich

  kdostání nepřeberné množství tvarů ichutí.

  Vybere si jistě každý...

  ...A STEJNÉ je to skvětinami. Všechny vůně

  ibarvy asamozřejmě čerstvost.

  AMSTERODAM je protkán sítí vodních

  kanálů kypících čilým lodním provozem

  azaparkovanými hausbóty.

• Strana 36

• Strana 37

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í 

  můžeš / číslo 6 - 2012

  SLOUPEK

  Ondřeje Neffa

  Jděte blíž!

  To je ta stará klasická rada: jděte kmotivu

  blíž! Nebo si ho přitáhněte zoomem. Aby

  mi bylo rozuměno – ty současné třicetiná-

  sobné zoomy pokládám zanesmysl, nicmé-

  ně smířil bych se snimi, kdyby naučily lidi

  chodit blíž.

  Nawebu Můžeš.cz mě zaujal tenhle snímek

  Bohumila Dobrovolského. Má nápad, vtip,

  atmosféru, jenom jednu vadu má – postavy

  zanikají vpozadí. On tam má takových

  zanikacích fotek víc… Odtoho ten zoom je,

  abychom ho trochu pustili ze řetězu!

  Možná jsem začal zprudka, ale snad to

  bylo pochopeno ijako pochvala, ten námět

  je moc příjemný, jarní. Kjaru samozřej-

  mě patří příroda. Té se vesvé sérii věnuje

  Zdeněk Čáslavský.

  Najděte si ji nawebu, je to velice příjemná

  sbírka pohodových přírodních obrázků. Je

  to tam pěkně poskládané, nic tam není zby-

  tečné, nic tam nechybí. Astačí dodržovat

  pár zásad: horizont (nebo nějaká nápadná

  linie) NIKDY uprostřed, nic důležitého

  UPROSTŘED, vpopředí pokud možno něco

  nápadného, nějaký markant.

  Stejnými zásadami se řídí Emil Franče.

  Svůj objektiv namířil najaponské zahrady.

  Ty mohou posloužit jako škola kompozice

  anatěchto snímcích je kultura obrazu

  dobře patrná.

  Prohlédněte si je, jsou poučné. Téhle fotce

  bych vytkl jen maličkost – ta kamenná

  lampa by měla být víc vlevo – blízko průse-

  číku levé svislé ahorní vodorovné třetiny.

  To není můj výmysl. Oni iti budovatelé

  zahrad dobře znali princip třetin... 

  Autor je novinář aspisovatel.

  Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

  děkujeme, že posíláte snímky dorubriky

  Vaše fotografie naadresu www.muzes.cz.

  Jsou zde každému knahlédnutí aOndřej

  Neff znich pravidelně vybírá ty nejlepší.

  Ty pak otiskujeme aautoři dostanou

  honorář.

  Uvítáme libovolná témata, nicméně tento

  měsíc začíná léto, a tak se zaměřte přede-

  vším na něj.

  Snímky prosím posílejte co největší.

  

  Přeji vám dobré světlo. (jš)

  VAŠE FOTOGRAFIE

  BOHUMIL DOBROVOLSKÝ

  ZDENĚK ČÁSLAVSKÝ

  EMIL FRANČE

• Strana 38

  

  můžeš / číslo 6 - 2012

  KŘÍŽOVKA

  TAJEMNÝ SPOLEK

  V

  ětšina znás asi pokládá svobodné zed-

  náře zajakousi relikvii minulosti ajejich

  vyznavače zapodivíny, kteří si potrpí

  natajuplné rituály aspiklenecké přísahy.

  Jejich dávnými předky byli stavitelé chrámů

  – kameníci, které nenutil žádný cech, aby pů-

  sobili vtom či onom městě, amohli se proto

  pohybovat volně vrůzných zemích. Počát-

  kem 18. století se kamenictví ocitlo vhluboké

  krizi. Aby uchránili svůj spolek před zánikem,

  začali kameníci dosvých řad přijímat iplatící

  osoby nevyučené vřemesle. Byli to většinou

  intelektuálové, kteří vpředvečer osvícenecké

  doby proudili dotěch několika málo míst,

  kde svobodné vyjádření názorů nestálo

  člověka hlavu. To, očem svobodní zednáři

  nasvých shromážděních mluvili, se totiž

  nedostalo ven. Postupný přechod odřemesla

  kduševní činnosti zaznamenalo oficiální

  založení první lóže svobodných zednářů

  vLondýně roku 1717.

  Kesvobodným zednářům se však nedo-

  stal každý. Podle Starých povinností, sepsa-

  ných vAnglii roku 1723 adodnes platných,

  musejí být osoby přijaté dolóže „správní

  adobří muži svobodného postavení, zralého

  věku, nesmějí to být ... (tajenka) amusejí

  se těšit dobré pověsti“. 

  Vodorovně: A. Jedna z vrstev starořímských občanů; planeta; surovina na zátky. – B. Nádhera; oční choroba; den v týdnu

  (slovensky). – C. Stolní hra s čísly; třpyty; úder; hej. – D. Značka vysavačů; lesní roh; ženské jméno; elementární částice. – E.

  tajenka. – F. První latinský překlad bible; kyt; plody; tlakový stroj. – G. Popínavá bylina; špička; ženské jméno; středomořský

  keř. – H. Listnatý stromek; kusy palivového dříví; tlačítko. – I. Nápory choroby; manželka syna; odrůda.

  Svisle: 1. Klenbová stavba. – 2. Technika umělých náhrad. – 3. Hadr (nářečně); záměrně nepotištěná stránka knihy. – 4.

  Vysoká karta; neopeřená mláďata. – 5. Ano; jméno herečky Skrbkové; vzor pro F. L. Věka. – 6. Německý časopis; údery

  rohy. – 7. Týkající se prsou; plemeno psa. – 8. Lesklý nátěr; rozpouštědlo. – 9. Ruské polévky; africký veletok; Eliška

  (domácky). – 10. Italské velkoměsto; dýchání. – 11. Arabský sultanát; patřící Evě. – 12. Menší šelma; náš výrobce sportovní

  obuvi. – 13. Jméno spisovatele Pavla; slovenská řeka; tohle. – 14. Výrobky ze slámy; ruský vládce. – 15. Vymílání; lupen. –

  16. Osadník. – 17. Nádoba na benzín.

  Pomůcka: Boca, boson. Zdroj: Panorama křížovky 1/1997, str. 92

  NA CO SE

  MŮŽETE TĚŠIT

  V ČERVENCOVÉM

  DVOJČÍSLE?

  První český test vozíků

  pro osoby

  s handicapem

  Rozhovor

  s Věrou Čáslavskou

  Co nabídne

  Mezinárodní

  filmový festival

  v Karlových varech

  handicapovaným

  Rozhovor s architektem

  Ladislave Lábusem

  Zajímavé čtení pro hlavu i srdce!

  Informace, servis!

  Správné řešení tajenky z předchozího čísla: SVALNATÉ ZADNÍ NOHY; VELMI PLACHÁ ZVÍŘATA

  Luštitelé – výherci:

  VÝHERCŮM GRATULUJEME!

  Ceny pro vylosované úspěšné luštitele poskytla Nadace Charty 77 – Konto BARIÉRY.

  Správně vyluštěnou tajenku zasílejte prosím vždy nejpozději

  do 15. následujícího měsíce na adresu redakce: Melantrichova 5, 110 00 Praha 1.

  POZOR!

  Jeden vylosovaný

  čtenář získá za správně

  vyluštěnou křížovku

  mobilní telefon a dva

  knihu.

  Mobilní telefon:

  Zdena Janisíková

  Buková 89

  262 23 pošta Jince

  Knižní cena:

  Zdenka Bucková

  Snědovice č.1

  411 74

  Knižní cena:

  Eduard Pariči

  Alšova 1347/2

  251 01 Říčany

  1

  A

  B

  C

  D

  E

  F

  G

  H

  I

  2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17

• Strana 39

• Strana 40