Strana 19
můžeš / číslo 6 - 2012
Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í
NENÍ HANDICAP JAKO HANDICAP
můcky už dlouhá léta. Myslím si, že to kapsa
každého handicapovaného finančně unese.
Ikdyž je to spenězi samozřejmě rok odroku
těžší. Částky zapůjčení ale nejsou závratné,“
myslí si jednatel. Podle něho takové půjčov-
ny řeší především otázku okamžité potřeby.
Pomůcky jsou určeny pro krátkodobou
výpůjčku vechvíli, kdy buď ještě lidé nemají
kdispozici vlastní pomůcku, nebo když ta
jejich byla poškozena či zničena. „Šetříme,
kde se dá. Proto třeba nekupujeme nové
vozíky nebo chodítka, ale necháváme si je
zaslušnou cenu už pár roků repasovat. Ale
máme pro členy asociace kdispozici itakové
pomocníky, jako je například schodolez
nebo čtyřkolka,“ tvrdí Petr Kumstát.
Bez dobrých lidí by to nešlo
Bez služeb neziskových organizací se vsou-
časnosti neobejde řada lidí. Právě ony se ale
musí obejít bez části dotací. AVAZ vDěčíně
aktuálně registruje téměř dvě stovky lidí
shandicapem. „Bez osobních kontaktů,
dobrých známostí asponzorů bychom často
jen živořili, to by fakt vůbec nešlo,“ tvrdí Petr
Kumstát. Vširokém okolí je známý nejen jako
vynikající sportovec spostižením, ale také
jako výborný lobbista, jenž dokáže sehnat
peníze pro AVAZ. Nicméně jednu službu pro
handicapované klienty naDěčínsku ale nedo-
kázal udržet. „Propuštění jediného pečovate-
le, kterého jsme měli, je zářný příklad toho,
když naprospěšnou věc nejsou peníze,“ po-
stěžoval si jednatel asvou myšlenku podpořil
faktem: „Vnaší asociaci pracoval pečovatel
Martin Schoř. Velice odpovědně, klientely
měl až dost. Jenže si nasebe musel vydělat.
Dotace odúřadu práce nato prostě nestačila.
Abychom ho udrželi, museli by mu zaplatit
lidé ze svých příspěvků napéči. Jenže víte,
jak to je? Bojí se, že nevyjdou, že je všechno
drahé, atak šetří ityto peníze. Naúkor toho,
že se oně nebude mít kdo postarat.“
Dnes už Martin Schoř vasociaci vozíčká-
řů nepracuje. „Je mi to líto, protože to slid-
mi opravdu uměl, byl fyzicky zdatný, zvládl
itěžkého člověka. Navíc ho práce naplňo-
vala abavila. Nedostatek peněz ale rozhodl
zanás,“ povzdechl si zástupce asociace.
Doksy jsou pro odolné
Zpodobných důvodů se vDěčíně omezo-
valy iněkteré další aktivity. „Ale naštěstí
stále ještě pořádáme ty, které jsou tradiční
ananěž se zdravotně postižení těší třeba
celý rok. Zavšechny můžeme jmenovat Ná-
rodní sportovní hry vDoksech. Poslův Mlýn
se vždy napár dní stane domovem sportov-
ců-vozíčkářů zcelé republiky. „Kde nato
bereme? Už dávno jsme upustili odrůzných
žebravých dopisů ažádostí, jejichž efekt byl
prachmizerný,“ říká Petr Kumstát atvrdí, že
má jiný recept, jak získat peníze naubyto-
vání, nastravu, medaile nebo upomínkové
předměty adárky pro sportovce. „Život
mě utvrdil vtom, že postižení azdravotně
handicapovaní jsou odolnější lidé, narozdíl
odjiných navíc také pozitivní adokážou si
se svými problémy obstojně poradit. Takové
lidi azapálené sportovce nemůžeme přece
nechat naholičkách. Proto při pořádání ná-
rodních her spoléháme naobětavé pomoc-
níky, sponzory apřátele, kteří nás nenechají
veštychu,“ prozradil každoroční úspěch
jeden zorganizátorů populární akce.
Při té příležitosti vzpomněl strochou
smutku vhlase nedávnou inspekci, jejíž čle-
nové si vzali napaškál uplatňování nového
POSLŮV MLÝN
VDOKSECH
je pro tradiční
sportování lidí
shandicapem
apřátelská
setkání jako
stvořený. Sem
se každoročně
rádi vracejí
nejen
sportovci,
ale často je
doprovázejí
také rodinní
příslušníci. Jde
o tým, který
zde tvoří tu
správnou
ajedinečnou
atmosféru.
Šetříme, kde se
dá. Proto třeba
nekupujeme nové
vozíky nebo chodítka,
ale necháváme si je
zaslušnou cenu už pár
roků repasovat.
�