Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 23

Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í 

můžeš / číslo 6 - 2012

Kdo je René Tauš

Narozen: vroce 1971

Největší úspěchy:

zlatá medaile vsoutěži družstev

naparalympiádě vAténách 2004,

stříbrná abronzová medaile

vsoutěži družstev namistrovství

Evropy 2003, 2009 a1999 zlatá

astříbrná medaile vsoutěži

jednotlivců namistrovství Evropy

2009 a2005 + vroce 2005 bronzová

medaile vkategorii Open

Koníčky: fotografování, rybaření

info

Nanormální olympiádě dostane český vítěz

zazlatou medaili milion korun, handicapovaný

naparalympiádě sedmdesát tisíc.

stolních tenistů-paralympioniků Ladislav

Havel.

SRené Taušem absolvoval zlatou para-

lympiádu vAténách. Snárodním týmem

cestoval idoPekingu adoSydney. Mezi jeho

svěřence se řadil také Michal Stefanu, nej-

lepší stolní tenista-vozíčkář včeské historii,

držitel jedné zlaté advou stříbrných para-

lympijských medailí vjednotlivcích azlatý

parťák Reného Tauše ze soutěže družstev.

René Tauš vzpomíná naAtény 2004 rád.

„Naparalympiádě jsem předtím nikdy nebyl,

všechno mi tam připadalo nové,“ pozna-

menává. VPekingu 2008 chyběl. Formu

pro Londýn 2012 chce nasbírat nameziná-

rodních turnajích, vmistrovských utkáních

divizní soutěže, ale inačtyřech až šesti

víkendových soustředěních. „Chci se co nej-

víc střetávat slepšími hráči, než jsem já,“ po-

znamenává. Nyní trénuje jednou až dvakrát

týdně. Vdivizi sice hájí barvy jizerskohor-

ského Tanvaldu, jako vozíčkář však repre-

zentuje liberecký SKST. Sparingpartnera mu

dělá bývalý prvoligový stolní tenista SKST

Liberec Jiří Kodým ajeho oddílový kolega,

reprezentant-paralympionik Jiří Suchánek.

Vevozíčkářské odnoži klubu snimi válčí ještě

Tomáš Přibyl, stříbrný medailista ze soutěže

družstev naparalympiádě vSydney 2000.

Turnaje vzahraničí stojí Tauše, Hadra-

vu aSuchánka čas ipeníze. „Beru si naně

dovolenou. Pro rodinu mi zní zůstane tak

týden ročně,“ svěřuje se první jmenovaný.

Například doLignana vyrazila trojice repre-

zentantů vúterý avrátila se vneděli. Účast

najednom turnaji vyjde každého znich

na600 eur (vpřepočtu bezmála 15000 ko-

run). „Shánět sponzory je čím dál tím těžší.

Před olympiádou naštěstí dostáváme peníze

odČeské asociace tělesně handicapovaných

sportovců,“ uvádí René Tauš.

Trenér Ladislav Havel dává kdobru

vousatou historku sVáclavem Klausem.

Současný prezident navštívil před lety turnaj

handicapovaných stolních tenistů vOstravě

ase svým stranickým kolegou zODS Evže-

nem Tošenovským se postavili proti smíšené

čtyřhře Michal Stefanu, Jitka Pivarčiová.

„Klaus sTošenovským proti nim uhráli

vedvou setech jen dva míčky,“ dodává

Ladislav Havel. „Stefanu ale navrcholu své

kariéry dokázal porazit idruholigové stolní

tenisty.“ Strénováním vozíčkářů Ladislav

Havel již skončil, stále však má kjejich spor-

tovnímu životu co říci. Vždyť ping-pongu je

začal učit vroce 1980. „Ještě nakonci de-

vadesátých let minulého století převažovali

mezi nejlepšími světovými hráči-vozíčkáři

Evropané, teď se situace otáčí veprospěch

Asiatů,“ prohlašuje trenér.

Čeští reprezentanti se stolnímu tenisu

věnují popráci ajsou ryzí amatéři, zatím-

co jejich největší soupeři zFrancie nebo

zBrazílie se sportem živí. Pokud se Ladislav

Havel baví spolitiky, bez obalu tvrdí: „Tě-

lesně postižených sportovců si vážíte proti

zdravým jen sedmi procenty.“ Akdyž se diví

proč, tak jim vysvětluje: „Nanormální olym-

piádě dostane český vítěz zazlatou medaili

milion korun, handicapovaný naparalym-

piádě sedmdesát tisíc.“ 

Delší verze nawww.muzes.cz

vTaušově kategorii T5 naprvním místě

světového žebříčku.

René Tauš se navozíku ocitl vedvaceti

letech poté, co vyskakoval zjedoucího vlaku

aspadl pod kola. Ojednu nohu přišel pod

kolenem, odruhou nad ním. Před úrazem

hrál fotbal, volejbal iping-pong. Potěžkém

zranění nesportoval pět let. „Měl jsem jiné

starosti, hlavně jsem potřeboval dodělat

vysokou školu,“ podotýká. Vystudoval

obory matematika afyzika napedagogic-

ké fakultě, jako učitel se ale nikdy neživil.

Žije naJablonecku vDolní Černé Studnici

apřed svým angažmá vdivizním Tanvaldu

reprezentoval vozíčkáře vliberecké první

lize neregistrovaných.

„Většina protihráčů bere prohry se mnou

normálně, jen pár se jich vzteká, že je

porazil někdo navozíku,“ podotýká René

Tauš. „Nadruhou stranu jsem nedávno hrál

sjedním mladým klukem, aten měl přede

mnou ostych aomlouval se, když mu míček

uletěl dostrany ajá naněj nedosáhl.“

Kdo zchodících stolních tenistů ale

vozíčkáře lituje, ten snimi často pohoří.

„Hrají blízko ustolu ajejich hra je hodně

rychlá. Vesrovnání se stojícími soupeři

mají dokonce ijednu výhodu: Protože

sedí, hrají míček těsně pod úrovní očí,“

prohlašuje bývalý reprezentační trenér