05/2011

• Strana 1

  Těším se na to,

  že uvidím vozíčkáře

  hrát golf,

  říká Marek Eben strana 6

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  

  /

  

  J edn o tl i vý vý t is k  K č / Pře d pl a ti t el é   K č

  Koupí

  tohoto

  časopisu

  podpoříte

  Konto

  Bariéry

  www.muzes.cz

• Strana 2

  p ř í m á c e s t a k m o b i l i t ě

  Volejte zdarma: 800 100 659

  vecom@vecom.cz

  www.vecom.cz

  Ovenecká 32, 170 00 Praha 7

  Lipůvka 397, 679 22 Lipůvka

  Příčná 2, 736 01 Havířov

  Kompletní v˘roba a dodávka v‰ech typÛ

  plo‰in pro tûlesnû postiÏené: ‰ikmé

  schodi‰Èové plo‰iny, vertikální zdviÏné

  plo‰iny, schodi‰Èové sedaãky a schodolezy.

  Inz_Vecom_A4 17.5.2007 13:12 Stránka 1

  zrcadlo_1_21str.indd 2 12.10.2009 13:03:43

• Strana 3

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  můžeš / číslo 5 - 2011

  EDITORIAL OBSAH

  Vydává: Sdružení přátel Konta Bariéry ve spolupráci sNadací Charty 77

  Šéfredaktor: Jindřich Štěpánek (e-mail: jindrich.stepanek@muzes.cz, mobil: 722966233)

  Redakce: Zdeněk Jirků (e-mail: zdenek.jirku@muzes.cz),

  Andrej Halada (e-mail: andrej.halada@muzes.cz), Radek Musílek (e-mail: radek.musilek@muzes.cz)

  Manažerka redakce: Martina Bedrnová (e-mail: martina.bedrna@muzes.cz, mobil: 722966510).

  Korektorka: Martina Čechová

  Adresa redakce: Vinohradská 325/8, 120 00 Praha 2

  Mobil: 722966510. Telefon: 224242973

  Web: www.muzes.cz. E-mail: info@muzes.cz

  Nevyžádané příspěvky se nevracejí.

  Cena jednoho výtisku je 29 Kč, pro předplatitele 20 Kč.

  Celoroční předplatné 240 Kč. ISSN 1213-8908. Toto číslo vychází vkvětnu 2011.

  Vychází zafinanční podpory Ministerstva zdravotnictví ČR aMěstské části Praha 1.

  Art director: Jiří Bušek. Grafická úprava asazba: Jan Bělovský.

  Tisk: Grafotechna Print, s. r. o., Lýskova 1594/33, Praha-Stodůlky

  Rozesílá Postservis Praha, Poděbradská 39, Praha 9

  Volný prodej: Česká pošta, s. p.

  Foto natitulní straně: Jan Šilpoch

  DOBRÉ ZPRÁVY

  Mezinárodní mistrovství vboccii

  Benefiční akce Jako zázrakem

  Víkend na koni

  Dobrovolnictví – opora

  občanské společnosti 4 – 5

  GOLF BEZ BARIÉR

  Marek Eben: Těším se na to,

  že uvidím vozíčkáře hrát golf 6 – 9

  Premiéra na greenech 10 – 11

  Jak jsem chtěl začít hrát golf 12 – 13

  Anketa:

  Může golf pomoci postiženým? 14

  TÉMA: LÁSKA, SEX

  A ZODPOVĚDNOST LIDÍ S HANDICAPEM

  Sex se týká všech,

  i mentálně postižených 16 – 18

  Sexuální asistence

  je u nás zatím tabu 19

  Bez dětí si připadám poloviční 20 – 21

  GRANTY PRO NEZISKOVÉ ORGANIZACE

  Nadace OKD

  podporuje chráněné dílny 22 – 23

  PŘÍKLAD PRO OSTATNÍ

  Film? To je na celý život 24 – 25

  NÁZORY

  Děti postižených?

  Prosím o hlubokou úvahu! 26

  AUTOMOTO

  Peugeot jako parťák na cesty 30 – 31

  PORADNA

  Příspěvky na úpravu bytu

  se musejí občas vracet 32

  KONTO BARIÉRY,

  MELANTRICHOVA , PRAHA 

  Český internet se spojil a pomohl 33

  NA CESTÁCH

  Kodaň: dvě vjednom 34 – 35

  VAŠE FOTOGRAFIE

  Proti pravidlům 37

  KŘÍŽOVKA

  Nejvyšší hora světa byla pokořena

  přesně před osmapadesáti lety 39

  Tabu, které je třeba zbořit

  Je mylné se domnívat, že lidé spostižením jsou

  asexuální. A protože nějakou duševní, smyslo-

  vou nebo fyzickou poruchou trpí na500 milionů

  obyvatel světa, což je každý desátý člověk, jde

  oomyl veskrze olbřímí.

  Sex lidí shandicapem je navíc včeské kotlině

  tabu. Nemluví se oněm, přestože – anebo mož-

  ná protože – oněm málokdo něco ví. Pokusili jsme se nakon-

  krétních případech ukázat, že jde omlčení naprosto zbytečné.

  VNizozemsku nebo veskandinávských zemích je již prolomili

  tím, že oněm mluví už děti veškolách. VeŠvýcarsku se zase

  objevil vnovinách článek, vněmž dobročinná organizace hle-

  dá dobrovolníky, kteří se budou milovat stělesně postižený-

  mi lidmi. Vedoucí této organizace Aiha Zempová vněm tvrdí,

  že sex je jednou ze základních lidských potřeb, a tak hodlá

  zatoto právo postižených bojovat. Dokampaně, která násle-

  dovala, se skutečně dobrovolníci přihlásili ipřesto, že organi-

  zace musela čelit silné kritice, vekteré asistentky byly nazývá-

  ny prostitutkami.

  Jsme si vědomi, že tabu nelze odkrýt několika články vča-

  sopisu. Proto jsme se nepokoušeli odpovědět naotázky typu

  „Jak se vlastně milují?“, ale začít bořit tabu odjinud. Jde

  ovelké téma, kterému se budeme věnovat ivbudoucnu.

  Průlomem jsou dojisté míry ičlánky ohistoricky prvním

  golfovém turnaji, kdy budou vČesku hrát lidé se zdravotním

  postižením společně se zdravými. Zatímco vEvropě se takové

  turnaje hrají již několik let, vČesku půjde opremiéru. Aje

  nám ctí, že Konto Bariéry Nadace Charty 77 je utoho odsa-

  mého začátku, tedy odprvotního nápadu.

  Přijedou hrát i golfisté ze zahraničí, účast potvrdily na-

  příklad Holanďanka na vozíku Monique Kalman a loňská

  vítězka evropského šampionátu žen Gabriele Lorenz zNěmec-

  ka. Kdo si nedovede představit, jak vozíčkář odpaluje míčky

  dovíce než stometrové vzdálenosti, nechť se přijede podívat

  21. a 22. května do Darovanského dvora u Plzně. Výtěžek

  akce, jež vstoupí dohistorie českého golfu, poslouží knákupu

  speciálního golfového vozíku pro Rehabilitační ústav Kladru-

  by. Tedy lidem, jejichž handicap je násobně větší než uzdra-

  vých golfistů.

  Přeji vám inspirativní čtení.

  JINDŘICH ŠTĚPÁNEK

  Partneři

  redakce:

  MAREK EBEN:

  TĚŠÍM SE NA TO,

  ŽE UVIDÍM HRÁT

  GOLF VOZÍČKÁŘE

  STR. 

  DANA ŠTĚRBOVÁ:

  SEX SE TÝKÁ VŠECH,

  I MENTÁLNĚ

  POSTIŽENÝCH

  STR. 

  PEUGEOT JAKO

  PARŤÁK NA CESTY

  STR. 

  FILM?

  TO JE NA CELÝ ŽIVOT

  STR. 

• Strana 4

  

  DOBRÉ ZPRÁVY

  Občanské sdružení Zajíček nakoni pořádá

  28.–29. 5. 2011 rodinný víkend skoníky

  vBučovicích uVotic. Akce je vhodná pro

  děti shandicapy či jinak znevýhodněné

  stejně jako pro děti zcela zdravé. Vždy

  ovšem sdoprovodem dospělého. Pro větší je

  naplánován výlet vsedle dopřírody, mladší

  účastníci budou jezdit vtáboře. Kromě toho

  se všichni mohou těšit nahry, soutěže avý-

  tvarnou činnost. Tématem celého víkendu

  bude, jak se cítíte, když nic nevidíte ani

  neslyšíte aneb Jak se žije krtkům? Bydlet se

  bude vtáboře vestanech či vmaringotkách.

  Zájemci oúčast, kterou je třeba předem

  nahlásit, se mohou obracet naMarkétu Šul-

  covou (m.sulcova@zajiceknakoni.cz).

  Zajíček nakoni poskytuje své služby

  rodinám azařízením pečujícím oděti amla-

  distvé zeznevýhodněných skupin obyvatel.

  Přináší pomoc sorganizováním volnoča-

  sových aktivit sezvláštním zaměřením

  naintegraci, dále poradenství ahlídání dětí

  včetně tréninkové školičky. Více informací

  opravidelných Víkendech vsedle adalších

  aktivitách sdružení najdete nawww.zajicek-

  nakoni.cz (red)

  Nejlepší hráči boccie ze šesti zemí se utkají

  28.–29. 5. 2011 vrámci Mezinárodního

  mistrovství ČR. Účastníky soutěže jednot-

  livců zAnglie, České republiky, Skotska,

  Slovenska, Velké Británie aWalesu přivítá

  hostivařské Sportovní centrum Univerzity

  Karlovy. Výsledky domácích účastníků se

  budou zároveň počítat doligové soutěže

  OZP Cup.

  Boccia je sport podobnýfrancouzskéhře

  pétanque amohou se mu večtyřech kate-

  goriích věnovat lidé snejtěžšími formami

  tělesného postižení. Jelikož jde opara-

  lympijskou disciplínu, umožňuje itéměř

  nepohyblivým sportovcům účast navrchol-

  né světové soutěži. Česká republika má

  vřadách svých reprezentantů řadu velmi

  úspěšných hráčů.

  Začátek Mezinárodního mistrovstvíČR je

  28. 5. od8.30. Předpokládaný konec první-

  ho hracího dne je v18.45. Příští den se začí-

  ná v9.00 acelá akce vyvrcholí okolo 14.30

  hod. Vstup pro diváky je volný avšichni jsou

  srdečně zváni. (red)

  Rodinný víkend s koňmi

  Mezinárodní mistrovství v boccii

  můžeš / číslo 5 - 2011

  Benefiční akce

  Jako zázrakem

  Pátý ročník benefiční akce Jako zázrakem

  se uskuteční 26. 5. 2011 od14.00 do22.00

  hodin vkrásném prostředí parku mezi Sta-

  rým purkrabstvím akapitulním chrámem

  Sv. Petra aPavla vPraze naVyšehradě.

  Pořadatelem je občanské sdružení Asis-

  tence. Výtěžek zdobrovolného vstupného

  aprodeje občerstvení půjde veprospěch

  lidí se zdravotním postižením. Vedle řady

  stánků svýrobky chráněných dílen se bude

  napódiu odehrávat hlavní kulturní pro-

  gram. Vystoupí zde Buchty aloutky,

  Tam-Tam Batucada, Milli trio, Půlnoc

  adalší. Součástí odpoledne bude ipředsta-

  vení práce samotného sdružení abeseda

  suživateli jeho služeb. (red)

  VÝTĚŽEK z dobrovolného vstupného

  půjde ve prospěch lidí se zdravotním

  postižením. Foto: archiv

  VÍKEND S KOŇMI je vhodný pro děti s handi-

  capy stejně jako pro ty zdravé. Foto: archiv

  BOCCIA je sport podobný francouzské hře pétanque a je pro tělesně postižené. Foto: archiv

• Strana 5

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  můžeš / číslo 5 - 2011

  ASOCIACE poskytovatelů sociálních slu-

  žeb, Profesní svaz zdravotnických pracovní-

  ků vsociálních službách, zve naodbornou

  konferenci, kterou pořádá 3. května vareálu

  BVV Veletrhy Brno, Výstaviště 1, Brno, Kon-

  gresové centrum – sál A. Vstup nakonferen-

  ci pro členy profesního svazu je zdarma.

  STANICE HÁJE se stala zprovozněním

  výtahu třicátou pátou bezbariérovou z57

  současných zastávek pražského metra.

  CENTRUM SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Klíč

  vOlomouci poskytuje lidem smentálním

  nebo vícenásobným postižením služby for-

  mou denního atýdenního stacionáře,

  domova pro osoby se zdravotním postiže-

  ním achráněného bydlení. Kontakt:

  e-mail: ivana.tihelkova@klic-css.cz,

  tel.: 585425921.

  ČESKÉ DRÁHY vypravují denně natratě

  279 dálkových vlaků sbezbariérovým pří-

  stupem dorychlíkových vozů.

  OSMNÁCT PEČOVATELEK ačtyři osobní

  asistentky Pečovatelské služby vKarvi-

  né se stará ozhruba 700 klientů žijících

  vevlastních domácnostech. Kontakt: tel. č.:

  596311123.

  BEZPLATNOU PRÁVNÍ poradnu vČeské

  Lípě aNovém Boru apsychologické pora-

  denství vNovém Boru zřídilo pro rodiny

  sdětmi do26 let Centrum pro zdravotně

  postižené Libereckého kraje. Více informací

  nawww.czplk.cz nebo tel. č.: 487853481

  a734575535.

  TELEKOMUNIKAČNÍ CENTRUM ne-

  slyšících vBrně zajišťuje on-line tlumočení

  doznakového jazyka. Služby jsou přístupné

  nawebu www.tkcn.cz.

  NEPŘETRŽITOU POMOC, pracovní

  rehabilitaci, akce vdenním stacionáři, ale

  také návštěvu solné jeskyně poskytuje svým

  klientům Odlehčovací služba vNáchodě.

  Více natel.: 491423478, 736490344.

  SENIORŮM, RODIČŮM dětí se zdra-

  votním postižením, opatrovníkům osob

  zbavených způsobilosti kprávním úkonům

  apečujícím osobám poskytuje naKlatovsku

  bezplatné sociální poradenství Poradna Ná-

  rodní rady osob se zdravotním postižením.

  Kontakty: e-mail: poradnaplzen@nrzp.cz,

  tel. č.: 736751217.

  OBČANÉ se zdravotním postižením

  asenioři vJirkově mohou využívat služby

  centra Důstojný život. Profesionálové

  adobrovolníci pomohou při hygieně, sná-

  kupy, úklidem, přípravou jídla, doprovodí

  klékaři, neslyšícím zajistí tlumočení

  veznakovém jazyce. Informace natel.

  č.: 777678615.

  MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA  zajišťuje

  lidem se zdravotním postižením aseniorům

  několikrát zarok autobusové poznávací

  zájezdy. Nabídku najdete nawww.praha1.

  cz ananástěnkách vinformačních centrech

  Prahy 1. (nouz)

  D

  obrý den, rád bych

  reagoval načlánek

  ostáži pana Štěpá-

  na Beneše (4/2011)

  naministerstvu zahra-

  ničních věcí. Těší mě, že

  nějaký vozíčkář dostane

  takovou možnost. Mocní

  tohoto státu si alespoň

  uvědomí, že také existujeme. Zároveň

  mě však mrzí, že nevím opostižených li-

  dech, nepočítám-li paní Filipiovou, kteří

  by natakto vysokých postech skutečně

  pracovali. Doufám, že nejen pan Beneš,

  ale iostatní takovou příležitost jednou

  dostanou.

  Karel Votruba, Jindřichův Hradec

  Vážený pane Votrubo, díky zavaši reakci.

  Projekt stáží, který rozjelo Konto Bariéry,

  má přispět přesně ktomu, očem píšete. Aby

  lidé spostižením získali nové zkušenosti

  amohli se stát kvalitními profesionály

  inatěch nejvyšších postech. Jejich úspěch

  pak přinese plody každému, kdo má nějaký

  handicap. Držme takovým nadějím společ-

  ně palce! (red)

  V

  ážená redakce, oce-

  ňuji snahu podívat se

  navěčnou problematiku

  zdravotnictví trochu jinak

  (3/2011). Nicméně mu-

  sím vyjádřit svůj názor,

  že vkonečném důsledku

  jsme biti především my,

  pacienti snějakým posti-

  žením. Nám se nejvíc nedostává peněz,

  my potřebujeme nejvíce péče, azároveň

  je pro nás nejhůře dostupná. Povšech

  těch nekonečných diskusích ztrácím

  víru vto, že někdo myslí nalidi víc než

  navlastní prospěch. Snad jen konkrétní

  lékaři, jejichž práce si nesmírně vážím

  adržela jsem jim palce během jejich

  protestů.

  Spozdravem

  Soňa Sedlecká, Pardubice

  Vážená paní Sedlecká, děkujeme zakaždý

  příspěvek dodiskuse, která je nutná. Chá-

  peme důvody vaší skepse, nicméně věříme,

  že vtéto zemi žije větší procento lidí, kterým

  jde především ospokojenost uživatelů

  služeb. Ať už jsou jakékoliv – včetně těch

  zdravotnických. Máme to štěstí, že se při své

  práci stakovými často setkáváme. Přejeme

  tutéž zkušenost ivám! (red)

  V

  ážení přátelé, díky

  zaskvělý článek

  opanu Sri Kumaru

  Vishwanathanovi. Je to

  člověk, jehož práce si ne-

  smírně vážím aobdivuji

  ho. Zároveň se jako Čech

  stydím, že někdo musí jet

  přes půl světa, aby nám

  ukázal, jakou cestou se vydat. Nadruhou

  stranu zaplať pánbůh, že může někdo

  takový odněkud přijet. Vyřiďte mu mé

  pozdravení adržím palce!

  Lukáš Domorázek, Ústí nad Labem

  Vážený pane Domorázku, imy si pana Ku-

  mara velmi vážíme apozdrav spotěšením

  vyřídíme. Snad jen naobhajobu domácích

  dodejme, že sám pan Vishwanathan říká,

  že všichni lidé jsou stejní aiuČechů se

  setkal sobrovskou solidaritou. (red)

  Své postřehy anázory nám pište

  nainfo@muzes.cz nebo naadresu

  Redakce časopisu Můžeš,

  Vinohradská 325/8, 12000 Praha 2.

  Z REDAKČNÍ POŠTY

  Dvacet tisíc dětí

  má každou noc sen

  – dostal jsem se

  zděcáku, tvrdí

  Ljuba Krbová

  strana 6

  ČA S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  

  4 / 20 11

  

  Jed n o t l iv ý v ý ti s k 2 9  K č / P ř e dp l a t i te l é 2 0 K č

  Koupí 

  tohoto 

  časopisu 

  podpoříte 

  Konto 

  Bariéry

  www.muzes.cz

  Síť potřebných

  zdravotnických

  zařízení lze

  nakreslit do týdne,

  tvrdí lékařka

  Alexandra

  Aschermannová

  strana 6

  ČA S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  

  3 / 20 11

  

  Jed n o t l iv ý v ý ti s k 2 9  K č / P ř e dp l a t i te l é 2 0 K č

  Koupí 

  tohoto 

  časopisu 

  podpoříte 

  Konto 

  Bariéry

  www.muzes.cz

  Zčeských ghett

  je třeba vyhnat lichváře a vyděrače,

  tvrdí Sri Kumar Vishwanathan

  strana 6

  ČA S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  

  2 / 20 11

  

  Jed n o t l iv ý v ý ti s k 2 9  K č / P ř e dp l a t i te l é 2 0 K č

  Koupí 

  tohoto 

  časopisu 

  podpoříte 

  Konto 

  Bariéry

  www.muzes.cz

  Dobrovolnictví

  – opora

  občanské

  společnosti

  Klub UNESCO Kroměříž aHESTIA – Národní

  dobrovolnické centrum pořádají vednech

  9.–10. 5. 2011 mezinárodní konferenci

  Dobrovolnictví – opora občanské společnosti,

  Čeho jsme dosáhli, kam směřujeme. Setkání

  věnované dobrovolnictví se koná vKroměříži

  již pojedenácté. Letošním námětem jsou

  témata: formy komunitního dobrovolnictví

  vČR ivzahraničí, motivace občanů, organi-

  zací iobcí kpodpoře dobrovolnictví, pestrost

  amnohostranná užitečnost dobrovolnictví,

  sdílení zkušeností, zhodnocení legislativy

  včetně podnětů pro další rozvoj dobrovolnic-

  tví. Nakonferenci jsou zváni představitelé

  státních institucí, krajů aobcí, neziskových

  organizací, dobrovolnických center apro-

  gramů, odborníci ze všech oblastí praxe,

  studenti avůbec všichni, koho tato proble-

  matika zajímá. Kroměřížská konference svým

  zaměřením navazuje nafestival Zlínské jaro

  vednech 5.–8. května 2011. Ideou Zlínského

  jara je poskytnout další impulz občanské

  společnosti, iniciovat aktivity vedoucí koži-

  vení celospolečenské diskuse akformulaci

  hodnot udržitelných pro budoucnost včetně

  zapojení občanů dokonkrétních dobrovol-

  nických aktivit – www.zlinskejaro.cz. Více

  informací kekonferenci ipřihláškám najdete

  nawww.unesco-kromeriz.cz, www.hest.cz

  awww.dobrovolnik.cz. (red)

• Strana 6

  

  můžeš / číslo 5 - 2011

  GOLF BEZ BARIÉR

  Marek Eben:

• Strana 7

  

  můžeš / číslo 5 - 2011

  �

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  Text: JINDŘICH ŠTĚPÁNEK

  Foto: JAN ŠILPOCH

  Proč Češi považují golf

  zasnobský sport?

  Protože když to snobský sport nebyl, to

  znamená zatotality, tak oněm skoro nikdo

  nevěděl. Hřišť bylo přece pět nebo šest. Ati,

  kteří tehdy hráli golf, museli odpracovat

  nahřišti brigádnické hodiny.

  Vím, že například stará garda karlovar-

  ských golfistů odpracovala každoročně

  pevně stanovený počet hodin, aby vůbec

  mohli být členy klubu. Samozřejmě žádný

  snob vám nebude kosit rafy, aby si splnil

  brigádu!

  Když se to pak porevoluci zlomilo, byl

  pocit snobismu samozřejmě oprávněný.

  Členství vklubech bylo natu dobu nesmírně

  drahé, green fee byla také drahá achyběla

  veřejná hřiště, nakterých můžete celý den

  hrát za300 korun.

  Teď už je všechno lepší, veřejných hřišť

  je spousta, ujednoho takového bydlím.

  Golf proto hraje daleko víc lidí ze střední

  třídy. Už to zdaleka není výsadní záležitost

  bohatých. Vybavení nagolf je navíc cenově

  srovnatelné svybavením nalyže agreen

  fee naveřejném hřišti či jiném – řekl bych

  ne nejlépe situovaném hřišti – je vpodstatě

  srovnatelné spermanentkou navlek. Lyžo-

  vání přitom nikdo zasnobský sport nepova-

  žuje, ale golf skoro všichni.

  Jedni nagolfu především odpočívají,

  druzí tvrdí, že při hře poznají spoluhrá-

  če lépe než zpsychologických testů.

  Proto zvou nahru třeba obchodní

  partnery. Dokteré skupiny patříte vy?

  Obojí je pravda. Můžete si jít zahrát sám –

  aodpočinete si, projdete se. Dělám to docela

  často. Při hře ale iperfektně poznáte lidi. Je

  totiž zvláštní, kolik lidí má touhu podvádět.

  Říká se, že golf je sport gentlemanů. Pova-

  žuji to zamýtus.

  Herec, moderátor,

  hudební skladatel,

  písničkář a zpěvák

  Marek Eben rád tráví volný

  čas na golfovém hřišti.

  U jednoho dokonce bydlí.

  Tvrdí, že už jenom jízda

  po golfovém trávníku

  je pro vozíčkáře ohromný

  zážitek.

  TĚŠÍM SE NA TO,

  ŽE UVIDÍM

  VOZÍČKÁŘE

  HRÁT GOLF

• Strana 8

  

  můžeš / číslo 5 - 2011

  GOLF BEZ BARIÉR

  Slovníček pojmů:

  Raf – anglicky raugh. Část golfového

  hřiště, nakteré je tráva vyšší ahustší

  než nafairwayi, zpravidla lemuje

  fairwaye.

  Fairway – část hřiště strávou střiženou

  nízko, které by se hráči měli držet při své

  optimální cestě kjamce. Obvykle se jed-

  ná otravnatý pruh ošířce 3050 metrů

  vedoucí odmísta odpalu míčku kjamce.

  Green – prostor kolem jamky

  Green fee – poplatek zavstup /

  hraní nahřišti. Obvykle je green

  fee naveřejných hřištích nižší než

  namistrovských.

  Par – číslo označující počet úderů

  optimálně potřebných kdosažení

  jamky. Jamky mívají par 3, 4 nebo 5,

  pouze velmi výjimečně mají 2 nebo 6.

  PGA – zkratka zProfessional

  Golfers Association – celosvětová

  organizace sdružující profesionální

  golfisty (muže). Má národní sekce,

  stará se ovzdělávání profesionálů.

  Původně založila dvě nejznámější

  profesionální golfové túry, PGA Tour

  aPGA European Tour, které jsou dnes

  organizovány nezávisle.

  Probešlág – cvičný prošvih hráče

  před odpálením míčku.

  info

  Prvního golfistu shandicapem

  jsem kupodivu nepotkal vAmerice,

  ale vČechách. Viděl jsem Jirku Ježka.

  Myslíte si, že je to odraz toho, jak se

  lidé ksobě chovají vběžném životě?

  Přesně. Člověk, který tohle udělá nahřišti,

  udělá totéž ivpodnikání nebo když spolu

  budete oněčem jednat. Pak si nemůžete být

  sničím jisti. Je to absurdní, protože když hra-

  jete turnaj, tak nehrajete proti spoluhráči, ale

  proti hřišti. Jsou ale lidé, kteří mají ohromný

  problém přiznat, že jim něco nejde, adaleko

  menší problém tvrdit, že jim to jde.

  Abychom si rozuměli – hrát proti hřišti

  znamená, že proti tenisu, kdy máte nadruhé

  straně kurtu někoho, kdo vás honí odlajny

  klajně aopravdu vás může zdecimovat,

  tak při golfu je všechno jenom navás. Když

  budete hrát dobře, tak prostě vyhrajete.

  Anezáleží přitom naschopnostech vašeho

  spoluhráče. Záleží sice natom, jaký typ hry

  hrajete, ale vžádném případě vás spoluhráč

  nemůže třeba zahnat zfairwaye dolesa.

  Vždycky je to vaše rána. Může nastat jedině

  případ, že on ji dá oněco lepší.

  Spoluhráč vás ovšem může ničit psychic-

  ky. Což se také děje. Četl jsem otom velké

  historky izturnajů PGA, kde byl například

  zmiňován starý golfista, který absolutně

  nesnášel, když jeho soupeř měl markovátko

  (předmět, kterým se označuje poloha míče

  nagreenu – pozn. red.), které se leskne.

  Jeho soupeři to věděli abrali si chromová

  markovátka, která ještě vyleštili. Avěděli,

  že ho to vytočí. Golf je totiž hlavně opsychi-

  ce. Když se například podíváte našpičkový

  tenis, tak Roger Federer, když už nevyhraje,

  tak většinou skončí vsemifinále. Apodobné

  je to většinou ivjiných sportech. Ale vgolfu

  kupříkladu Argentinec Angel Cabrera vyhra-

  je US Open anapříštím turnaji natříparové

  jamce zahraje deset ran askončí nastopa-

  desátém místě. Pochybuji, že vnějakém

  jiném sportu než vgolfu jsou takové výkyvy

  možné. Ukazuje se, jak málo stačí ktomu,

  aby se vše při hře zhroutilo, přestože hráč

  má stejnou kondici, není nemocný anení

  zraněný. Ale stačí, aby se rozvedl, jak to vi-

  díme uTigera Woodse, aby kolem něj prošla

  mediální smršť, aúplně ho to zničí.

  Říká se, že je to hra dobrá pro život.

  Golfista se musí umět přinutit keklidu,

  zachovávat etiketu aspoustu dalšího.

  Proč vlastně hrajete golfy vy?

  Pro mne je to především zábava arelax. Je

  to vlastně jediný aktivní pohyb, který mám.

  Akdyž Bůh dá, tak ho mohu hrát ještě dva-

  cet let. Což ujiných sportů nebývá. Sgolfem

  je třeba začít včas, protože těch krásných

  hřišť je mnoho, akdyž začnete pozdě, tak už

  je pak nestačíte objet.

  Rád zagolfem cestujete. Kam nejraději?

  Pro golfisty je zemí zaslíbenou Amerika. Máte

  tam ohromný výběr azalegrační poplatky si

  zahrajete nádherná hřiště. Ne vždy ale platí,

  že drahá hřiště musí být ta nejhezčí. NaFlo-

  ridě jsem například hrál Doral, nakterém se

  hraje PGA Tour. Green fee je tam nesmyslně

  vysoký, řekněme pětinásobně vyšší než jinde.

  Přitom vůbec nemohu říci, že by to bylo pět-

  krát hezčí hřiště. Má prostě jméno, je báječně

  udržované, ale to ocení spíš profesionální

  hráč než amatér, který je rád, když se vůbec

  dostane nafairway. VAmerice jsem našel

  hřiště, která byla zavelmi lidové peníze, apři-

  tom byla hezčí než takováto slavná jména.

  Doral je navíc položen pod hlavním letovým

  koridorem, který vede kletišti naMiami. Tak-

  že když hrajete, tak vám nad hlavou létá jeden

  jumbo jet zadruhým. Jsou tam dokonce dvě

  jamky, které vedou podél hlavní silnice, dělí

  je pouze drátěný plot. Takže Tiger Woods

  odpaluje advacet metrů odněj jezdí černoši

  nanáklaďácích navýkopy.

  OAmerice je známo, že lidé shandi-

  capem zde mají bezbariérové přístupy

  inasportovištích. Setkal jste se tam

  shandicapovaným golfistou?

  Golfistu shandicapem jsem kupodivu ne-

  potkal vAmerice, ale vČechách. Viděl jsem

  Jirku Ježka. Jenže ten je tak handicapován,

  že kdyby vám to neřekl, tak to nepoznáte.

  Jeho schopnosti pohybovat se sprotézou

  jsou tak neslýchané, že to prostě pouhým

  okem nezjistíte. (Jiří Ježek je handicapo-

  vaný reprezentant vcyklistice – pozn. red.)

  MAREK EBEN bude moderovat

  první turnaj pro lidi s postižením.

• Strana 9

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í 

  můžeš / číslo 5 - 2011

  Kdo je Marek Eben

  Herec, moderátor, hudební skladatel,

  písničkář azpěvák. Spolu se svými

  dvěma bratry vystupuje veskupině

  Bratři Ebenové. Je považován

  zajednoho znejlepších českých

  moderátorů, opakovaně se umístil

  vdivácké anketě Týtý naprvním místě

  vkategoriích moderátor publicistických

  pořadů či osobnost zábavných pořadů.

  Vysoce ceněn je zejména jeho jemný

  ainteligentní humor.

  info

  Psychicky se cítíte jinak, když jste

  svozíkem nagolfovém trávníku, než když

  jste uvázán nanějakém asfaltu. Golfové

  hřiště je pro vozíčkáře zkrátka úžasné.

  Říkal mi, že sním velmi neradi jezdí zdraví

  cyklisté. Měl velký problém se mezi ně

  zařadit, protože nikomu nedělá dobře, když

  dojede otři minuty později soběma nohama

  než někdo, kdo má jenom jednu.

  Vaše žena je navozíku. Doprovází vás

  při golfu?

  NaHájích, kde bydlíme, docela často,

  venčí přitom psa. Naštěstí máme psa, který

  golfové míče neaportuje. Já bych si ho mohl

  sice vyškolit, spoustu by mi jich pak našel,

  ale našel by mi ity, které jsou vehře. Ato

  by nedělalo dobrotu. Moje žena mívala

  kegolfu velmi vlažný vztah. Ale když teď

  jezdí nahřiště vHájích se psem, tak si

  dokonce myslím, že tráví nagolfu víc času

  než já. Postupně získala ogolfu přehled

  apřiznávám, že mi udělá radost, když jsem

  vPraze, pracuji, ažena mi píše esemesku:

  „Jdou přede mnou nějací troubové adělají

  tři probešlágy! To nesnáším!“ Nikdy bych

  nečekal, že použije výraz probešlág…

  Myslíte si, že pro lidi navozíku může

  být golf rehabilitací, případně spor-

  tem, který jim přinese radost arozšíří

  obzory?

  Já si to zatím neumím představit. Musel

  bych to vidět, jak se to provozuje… Je jasné,

  že hrajete-li tak dobře, že odpalujete míčky

  rovně audržíte se nafairway, tak to můžete

  klidně hrát izvozíku. Ale pokud hrajete

  jako já, že jste vlevém lese apak vpravém

  lese apak vevodě apak vpískové překážce,

  tak to bude asi vyžadovat nějaká speciální

  pravidla. Ale těším se nato, že brzy uvidím

  hrát vozíčkáře, protože ta hra je nádherná.

  Navíc je to pobyt vpřírodě.

  Jeden příklad zavšechny. Usvé ženy

  vidím, že je velký rozdíl jet svozíkem

  poasfaltu apotrávě. Agolfové hřiště je

  paradoxně jediný prostor, kde můžete jet

  naprocházku naelektrickém vozíku tři čtyři

  kilometry, aniž byste si vyrazili zuby. Je to

  totiž jediný prostor, kde je krátce střižená

  souvisle zarovnaná tráva. Takže psychicky

  se cítíte jinak, když jste svozíkem nagolfo-

  vém trávníku, než když jste uvázán naněja-

  kém asfaltu. Golfové hřiště je pro vozíčkáře

  zkrátka naprosto úžasné.

• Strana 10

  

  GOLF BEZ BARIÉR

  Počet golfových hřišť se

  v Česku blíží ke stovce,

  rekreačních hráčů je

  zhruba 50 000, a tak

  ve srovnání kupříkladu

  se Slovenskem (12 hřišť,

  6000 hráčů), Polskem

  (24 hřišť, 2750 hráčů),

  Maďarskem (13 hřišť,

  2509 hráčů) či Bulharskem

  (4 hřiště, 166 hráčů)

  jsme svým způsobem

  golfovou mocností.

  PREMIÉRA NA GREENECH

  Text: JINDŘICH ŠTĚPÁNEK

  Foto: JAN ŠILPOCH

  P

  orovnáme-li se ale sdalšími

  evropskými zeměmi vtom, jaké je

  vČesku povědomí otom, že golf je

  nejen opohybu vpřírodě, filozofii

  agentlemanství, ale iomožnosti

  příjemné aktivity lidí spostiže-

  ním, je všechno jinak. Zatímco

  vzápadní Evropě hrají sportovci stělesným

  postižením turnaje už několik let agolf je

  součástí zdravotní rehabilitace například

  poúrazech, vČechách nastane den D, tedy

  první golfový turnaj pro lidi spostižením,

  21. a22. května.

  Hrál jsem s nevidomým golfistou

  Miroslav Lidinský je voják zpovolání anamisi

  vAfghánistánu přišel onohu. Myšlenka zkusit

  hrát golf ho napadla vdobě, kdy ještě chodil

  bez protézy oberlích. Přesto začal zkoušet

  nahřišti naHluboké odpalovat míčky abrzy

  pochopil, že úraz není tak velkou překážkou

  ktomu, aby aktivně sportoval. Když začal

  chodit sprotézou, tak si udělal tzv. zelenou

  kartu, což je zkouška zteo retických apraktic-

  kých znalostí golfu (něco jako řidičský průkaz

  pro ty, kteří chtějí řídit auto), azačal trénovat.

  „Golf mi pak otevřel dveře nejen kesportu,

  ale ikpřátelství shandicapovanými golfisty

  vzahraničí,“ tvrdí.

  Poté, co se mu začalo nadomácích

  hřištích dařit, vyjel Miroslav Lidinský

  naturnaje dozahraničí. Aprožil raketový

  start: vloni vybojoval druhé místo vturnaji

  Disabled Open vNizozemsku, poté druhé

  místo vturnaji European Championship

  vRakousku anakonec vyhrál turnaj Italian

  Disabled Championship vItálii. Tato tři

  umístění znamenala celkové vítězství vtur-

  né evropské organizace handicapovaných

  golfistů EDGA (European Disabled Golf

  Association).

  „Dnes už je pro mne hra skamarády, kte-

  ří jsou navozíku, naprosto normální,“ říká.

  „Dokonce jsem hrál snevidomým golfistou.

  Měl asistenta, který mu přesně popsal, kam

  má odpálit míček, založil mu hůl aon hrál

  naprosto skvělý golf. Je ale třeba říci, že

  předtím, než se mu stal úraz, to byl profe-

  sionál.“

  Sport bez bariér

  Historie prvního českého golfového turnaje

  pro handicapované hráče se vlastně začala

  psát už počátkem devadesátých let. Na-

  můžeš / číslo 5 - 2011

  dace Charty 77 tehdy založila Konto Míša

  anákup unikátního Leksellova gama nože

  zachránil život třináctiletému chlapci. Poté

  vzniklo Konto Bariéry, které svými projekty

  dodnes pomáhá lidem shandicapem. Dává

  jim peníze na mechanické a elektrické vozí-

  ky, polohovací kočárky, chodítka, posuvné

  systémy, bezbariérové přístupy a osobní

  asistenci.

  Není bez zajímavosti, že nejstaršímu

  anejznámějšímu charitativnímu projektu

  vrepublice, Kontu Bariéry, přispívá pravi-

  delnými měsíčními částkami 40 tisíc lidí.

  „Vroce 2005 jsme založili projekt Sport

  bez bariér, aten už je financován ivětšími

  sponzory,“ říká ředitelka Konta Bariéry

  Nadace Charty 77 Božena Jirků. „Sport

  prospívá handicapovaným stejně jako zdra-

  vým, atak adresáty mohou být organizace

  ijednotlivci.“

  Projekt neustále hledá možnosti pomoci

  postiženým. Atak když se Božena Jirků

  dozvěděla, že byla založena Česká golfová

  asociace handicapovaných, rozhodla se

  uspořádat sní historicky první golfový tur-

  naj handicapovaných sportovců vČesku.

  Prezident asociace Václav Svrček tvrdí, že

  turnaj je vyvrcholením zhruba dvouleté prá-

  ce. „Při založení asociace byla naším hlavním

  cílem integrace doČeské golfové federace

  JEDNÍM Z MODERÁTORŮ turnaje v Darovanském dvoře bude Ondřej Hejma.

  S Miroslavem Lidinským si už letos byl zahrát.

• Strana 11

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  můžeš / číslo 5 - 2011

  Historicky

  první golfový

  turnaj pro lidi

  spostižením bude

  21. a 22. května

  vDarovanském dvoře

  u Rokycan. Vítáni jsou

  i ti, kteří si chtějí

  hru vyzkoušet,

  protože kdispozici jim

  budou zdarma trenéři.

  PREMIÉRA NA GREENECH

  anásledně doEvropské golfové asociace

  handicapovaných (EDGA). Loni už proběhla

  iřada akcí pro popularizaci golfu handicapo-

  vaných pocelé republice,“ vzpomíná Václav

  Svrček. „Celkem jsme spolupracovali nadvou

  desítkách prezentačních akcí sukázkou golfu

  pro handicapované.“

  Výzva pro letošní rok

  Členství handicapovaných golfistů vasoci-

  aci je bezplatné atrvá pocelou dobu jejich

  sportovních aktivit. To však neznamená,

  že mohou automaticky hrát golf navšech

  českých amoravských hřištích. Stejně jako

  každý začínající golfista musí získat tzv.

  osvědčení pro hru nahřišti, donedávna tzv.

  zelenou kartu. Zde musí sehrát asociace

  svoji roli smetodikou výcviku.

  Pro letošní golfovou sezonu proto aso-

  ciace připravuje několik prezentačních

  akcí, turnajem vDarovanském dvoře

  počínaje.

  Naten se přihlásilo řada špičkových

  handicapovaných golfistů zEvropy

  ati, kteří se sem přijedou koncem

  května podívat, uvidí nejen turnaj,

  ale například iukázky toho, jak lze

  zvozíku hrát skvělý golf.

  Více nawww.muzes.cz

  Většina českých

  golfových hřišť

  je bez bariér

  J

  ako první se pokusil zmapovat, jak

  jsou česká amoravská golfová hřiště

  přátelská klidem, kteří chtějí hrát

  stělesným postižením, časopis Můžeš.

  Rozeslali jsme dovšech golfových

  klubů pět otázek smožností odpovědět

  jednoduchým zaškrtnutím ano x ne

  stím, že bezbariérovost vnímáme jako

  možnost průjezdu mechanického nebo

  elektrického vozíku pro handicapova-

  né osoby bez cizí pomoci.

  Z odpovědí vyplynulo:

  Naprostá většina hřišť

  má bezbariérový přístup

  zparkoviště dorecepce

  aklubovny.

  Zhruba stejný

  počet hřišť má

  ibezbariérovou

  restauraci či jinou

  možnost občerst-

  vení.

  Poněkud horší je

  to sbezbariérovou

  toaletou vklubov-

  ně; nemá ji zhruba

  třetina ztěch, co

  odpověděli.

  Až najednu výjimku

  nemá ani jedno zhřišť,

  která odpověděla,

  bezbariérovou toaletu

  nahřišti.

  Naprostá většina odpališť

  ijamek je hráčům stělesným

  postižením přístupná. (jš)

  Více najdete na:

  www.golezbarier.cz

  www.czdga.cz

  www.kontobariery.cz

  www.muzes.cz

  info

• Strana 12

  GOLF BEZ BARIÉR

  

  můžeš / číslo 5 - 2011

  Moje dosavadní zkušenosti s golfem se omezují

  na dětské vzpomínky z minigolfu v Janských

  Lázních. Tam se – včetně mě – vyskytovala celá

  řada vozíčkářů, ale po klasických zelených hřištích

  se v Čechách moc lidí s postižením neprohání.

  Jak tedy začít s golfem na vozíku?

  JAK JSEM

  CHTĚL ZAČÍT

  HRÁT GOLF

  Text: RADEK MUSÍLEK

  Foto: JAN ŠILPOCH

  V

  ypravil jsem se nagolfovéhřiš-

  těvPraze-Hostivaři. Předem

  jsem si nic nezjišťoval, zajímalo

  mě, co se dozvím. Uvstupní

  branky doareálu byl malý schů-

  dek, který jsem ale díky zdravým

  rukám snadno překonal. Ochvíli

  později jsem navíc zjistil, že zarohem je

  úplně hladký vjezd pro auta.

  Vjel jsem donejbližší budovy. Dvěma

  mladým asistentkám jsem vznesl dotaz,

  zda bych si unich mohl zahrát, arovnou

  se přiznal kabsolutní neznalosti. Mile mě

  odkázaly dohlavní budovy apohybem ruky

  naznačily směr. Jistá, byť miniaturní dávka

  překvapení se však dala vjejich tvářích

  vystopovat.

  Vyjel jsem ven azjistil, že vevytčeném

  směru jsou tři schody. Nájezd nanich sice

  byl, ale velmi prudký, usnadňující pouze

  převoz golfového bagu nahole. Vrátil jsem

  se sotázkou, zda existuje jiná cesta. Slečna

  se omluvila, že jí to nedošlo, anavedla mě

  navjezd pro auta, který byl stoprocentně

  sjízdný.

  Před hlavní budovou jsem pak zjistil, že

  zde mají pro vozíčkáře dokonce parkova-

  cí místa. Schody také žádné, takže hurá

  dovnitř. Narecepci mi slečny napohled

  velmi podobné těm předchozím moc nepo-

  mohly.

  Ogolfu vozíčkářů nikdy neslyšely, unich

  nikdo takový nehraje, aani nevědí, kam

  se obrátit pro informace. Naštěstí existuje

  internet, nakterý vás vtakové chvíli každý

  odkáže. Jinak se chovaly přívětivě aujistily

  mě, že postránce bariér unich není žádný

  problém.

  Ochotná golfistka

  Při odchodu jsem se trochu rozhlédl kolem.

  Sluníčko pěkněhřálo, byl opravdu jeden

  zprvních vydařených jarních dnů. Není

  divu, že nahřiště dorazilo hodně lidí. Parko-

  viště bylo skoro plné. Procházka pokrásně

  střiženém trávníku musí být opravdu velmi

  relaxující. Jen si tak vduchu říkám, kolik

  lidí asi může vevšední den takhle relaxovat

  vjednu hodinu popoledni?

  Zmyšlenek mě vytrhla jedna golfist-

  ka, která náhodou vyslechla mé otázky

  narecepci. „Nepotřebujete pomoc dotoho

  kopečku? Ajak jste vlastně dopadl?“ Vysvět-

  lil jsem jí situaci. Vyjádřila politování nad

  tím, že mi také neporadí, golf mi však vřele

  doporučila. „Víte, oni si všichni myslí, že to

  hrají jenom snobové apracháči, ale to není

  pravda. Vybavení ičlenství vklubu se dá

  pořídit zarozumné peníze vřádech tisíců.“

  Pochvíli se loučíme ajen navysvětlenou

  dodává, že je namateřské, jinak by si také

  nemohla dovolit přijít hrát uprostřed dne.

  Internetové hledání

  Doma tedy usedám kinternetu, abych

  našel víc informací. Není však snadné

  objevit klíčové slovní spojení, které by vedlo

  kekonkrétní informaci. Golf handicapova-

  ných, postižených nebo navozíku odkazuje

  vevyhledavačích naledacos.

  Najít ale zmínku otom, jak začít hrát,

  není tak rychlé, jak jsem čekal. Nakonec

• Strana 13

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  můžeš / číslo 5 - 2011

  te zkusit zboku jednou rukou takzvaným

  golfákem. Zapomeňte ovšem napřesnost!

  Takže co stím dělat?

  Rady od prezidenta

  Pro radu jsem se obrátil nadruhý nalezený

  kontakt. Přímo naprezidenta České golfové

  asociace handicapovaných Václava Svrč-

  ka. Tímto titulem se mi však dotelefonu

  neohlásil. Místo toho jsem uslyšel jméno

  firmy Otto Bock. Spojitost se nabízí sama.

  Otto Bock totiž načeský trh uvedl speciální

  vozítko pro imobilní hráče. Nejenže je tento

  elektrický vozík šetrný ktrávníku, ale přede-

  vším dokáže svého uživatele postavit. Takže

  ikdyž máte nepohyblivé dolní končetiny,

  můžete sjeho pomocí odpalovat vzpřímeně.

  Pořizovací cena se však pohybuje vřádu

  statisíců.

  Václav Svrček mi vstřícně vysvětlil,

  že začít coby vozíčkář sgolfem není tak

  jednoduché. Vprvní řadě potřebuji tzv.

  osvědčení pro hru, které mohu získat

  odtrenéra nebo hráče shandicapem

  doúrovně šestnáct. Dříve to bývala tzv.

  zelená karta. Abych takové osvědčení

  získal, musím být pochopitelně schopen

  hrát. Nejprve bych tedy měl zkusit, jestli

  mi to umožní speciální vozítko. Uprodejce

  musím projít rukama fyzioterapeuta, který

  ohodnotí můj zdravotní stav.

  Nejde jen oto nechat se strojem postavit,

  ale také je třeba prověřit, zda to moje tělo

  zvládne. Během běžné hry se totiž vztyčíte

  kodpálení až stokrát, ato už není žádná

  legrace. Abez předchozí fyzické přípravy

  jde uvozíčkáře sobvykle ochablými svaly

  onemyslitelný výkon. Pokud tedy fyziote-

  rapeut sezná, že technicky jste hry schopni,

  musí následovat kontinuální poctivé cvičení

  ateprve pak hra.

  Zbývá maličkost vpodobě zmíněného

  stavěcího vozítka. Jeho nákup plánuje

  několik osvícených majitelů hřišť ataké

  rehabilitační ústav vKladrubech. Začínající

  golfisté spostižením by si tak mohli vyba-

  vení půjčit.

  Navíc různé nadace, sbírky apříspěvky

  odsociálních odborů městských úřadů

  mohou prý také pomoci kpořízení vlastního

  vozítka. Každopádně všichni, kteří se dogol-

  fu vozíčkářů pustí, budou patřit kprvním

  vlaštovkám.

  Vždyť iČeská golfová asociace handica-

  povaných funguje teprve druhým rokem.

  Sám jsem zvědav, jak se tahle novinka

  uchytí. Já teď už vím, že se golfistou ne-

  stanu, protože fyzicky nezvládnu stavění

  kodpalu. Zůstanu tedy věrný jinému skot-

  skému sportu, ikdyž ucurlingu je méně

  teplo avíce ledu.

  Z myšlenek mě vytrhla

  jedna golfistka:

  „Víte, oni si všichni

  myslí, že to hrají jenom

  snobové a pracháči,

  ale to není pravda.

  Vybavení i členství

  v klubu se dá pořídit

  za rozumné peníze

  v řádech tisíců.“

  VOZÍČKÁŘI na tuzemských golfových

  hřištích zatím jen přihlížejí. Brzy

  ale dostanou šanci, během května

  získají první speciální vozíky,

  na něž přispěje i Konto Bariéry.

  jsem se přes různé články proklikal až kČes-

  ké golfové asociaci handicapovaných. Tam

  jsem objevil dva kontakty.

  První znich byl naviceprezidenta

  České golfové asociace handicapovaných

  Miroslava Lidinského. Ten je prvním

  českým zdravotně postiženým golfistou,

  kterému se podařilo zapsat se dohisto-

  rie evropského golfu. VAfghánistánu ho

  jako vojáka zranila protitanková střela

  donohy. Tento úraz vedl nakonec kampu-

  taci končetiny. Přesto začal hrát sproté-

  zou astal se unás vlastně průkopníkem

  golfu lidí spostižením.

  Jenže hrát sprotézou je relativně

  snadné. Vdlouhých kalhotách navás při

  troše šikovnosti nikdo nemusí ani poznat,

  že máte nějaký handicap. Svozíkem je

  to úplně jiná situace. Vždyť sám pohyb

  potravnatém terénu obvykle není jedno-

  duchý. Dovedu si navíc představit nadšení

  úzkostlivých strážců kvality pažitu, když

  uvidí kolečka zabořená dopedantsky upra-

  veného greenu. Ato už nemluvím otom, že

  vsedě si golfovou holí odpálíte spíše čéšku

  vkoleni než míček nazemi. Nebo to může-

• Strana 14

• Strana 15

  

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  ANKETA

  Myslím, že handicapo-

  vaným může pomoci

  cokoli, co je přibližuje

  knormálnímu životu.

  Akněmu patří igolf,

  který handicapovaní buď

  teprve objevují, nebo se

  kněmu vracejí. Přiznám

  se, že zatím sturnaji

  handicapovaných osobní

  zkušenost nemám, ale

  dostávají se kemně in-

  formace ze světa otom,

  jak velkou podporu tam

  takový golf má.

  Například britská vláda

  ajejí ministři pro kulturu,

  média, sport ataké pro

  handicapované občany

  zaštítili letošní třetí ročník

  Disabled British Open Golf

  Championship, který se

  bude hrát vsrpnu vEast

  Sussex National Golf

  Resort & Spa. Loni tam

  hrálo 72 hráčů zcelého

  světa vevěku od16 do71

  let. Letos se dokonce bude

  poprvé konat pro mladé

  od12 do18 let Junior Di-

  sabled British Open. Akce

  dospělých je jinak největší

  svého druhu aBritánie je

  nani patřičně pyšná. Dou-

  fejme, že to budeme moci

  brzy říci také očeském

  turnaji.

  ČENĚK LORENC

  šéfredaktor časopisu Golf Digest C&S

  Golf je zpohledu han-

  dicapovaných dobrým

  sportem kvůli tomu, že

  je možné vněm spojovat

  různé skupiny hráčů

  podle úrovně hry. Han-

  dicapovaní ho mohou

  provozovat bez jakékoli

  bariéry shráči bez han-

  dicapu.

  Mám jednu konkrétní

  zkušenost: Znám člově-

  ka, který utrpěl vážné

  zranění sceloživotními

  následky. Nehoda ho

  výrazně poznamenala,

  téměř zlomila. Pak se

  seznámil sgolfem azačal

  ho hrát. Anáhle zjistil,

  jak ho lidé okolo oceňují,

  jak respektují to, že se

  hru přes tělesné posti-

  žení naučil azvládl ji.

  Pomohlo mu to získat

  ztracenou sebedůvěru.

  Šlo vlastně ojednodu-

  chou věc: dotyčný člověk

  byl rád, že může vyrazit

  dospolečnosti, že byl

  mezi lidmi, kteří ho

  vzali mezi sebe, že našel

  nějakou aktivitu, která

  se odehrává vpříjemném

  prostředí. Golf je nejen

  pěkná hra, ale má isilný

  sociální potenciál.

  JAN JENČOVSKÝ

  prezident České golfové federace

  Setkal jsem se shráči

  smentálním itělesným

  postižením avždycky to

  byla dobrá zkušenost.

  Když jsem trénoval vNě-

  mecku, tak se například

  pořádala pro mentálně

  postižené celoden-

  ní golfová akademie

  nadrajvingu. Ti lidé se

  při hře uvolnili iotevřeli,

  golf dokázal výborně

  odbourávat bariéry. Je

  to koneckonců hra, je

  zábavná, takže mezilid-

  ské komunikaci výrazně

  pomáhá.

  Pokud jde otělesně posti-

  žené, je golf samozřejmě

  vhodným sportem pro

  lidi surčitým typem po-

  stižení, především pokud

  jde okončetiny. Mnozí

  takoví hráči přitom doká-

  ží dosahovat výtečných

  výsledků – viděl jsem

  je vzahraničí ajsou už

  iunás. Nagolfu je výbor-

  né, že díky handicapové-

  mu systému umožňuje

  hráče vzájemně poměřo-

  vat ačlenit dovhodných

  výkonnostních skupin.

  Asamozřejmě se tu mo-

  hou dobře mísit skupiny

  postižených snepostiže-

  nými.

  PETR NĚMEC

  profesionální golfový trenér

  Vždycky obdivuji ty, kteří

  mají nějaké postižení,

  avěnují se ktomu ještě

  sportu. Myslím, že vyrov-

  nat se vživotě surčitým

  handicapem stojí člověka

  hodně sil. Apokud se do-

  tyčný ještě pustí dospor-

  tovní aktivity, vníž je

  nota bene začátečník, tak

  to vyžaduje dvojnásobné

  úsilí. Tedy klobouk dolů.

  Golf stejně jako každý

  jiný sport může postiže-

  ným pomoci právě proto,

  že vyžaduje aktivitu,

  činnost, úsilí. Samozřej-

  mě jsou tu určité limity

  dané mírou postižení,

  ale obecně se dá říci, že

  golf je dobrý kvůli tomu,

  že se hrajevpřírodě,

  je to klidná aelegantní

  hra, apředevším: golf se

  nehraje jen rukama, ale

  stejně tak hlavou. Vgolfu

  se daří těm, kteří při něm

  myslí. Avtomhle směru

  tělesné postižení roli

  nehraje.

  VOJTĚCH MATĚJČEK

  ředitel areálu Beroun Golf Resort

  MŮŽE GOLF

  POMOCI

  POSTIŽENÝM?

  Objednávám předplatné

  časopisu Můžeš

  roční předplatné za 240 Kč

  JMÉNO a příJMeNí:

  Název OrgaNizace:

  ulice: číslO pOpisNÉ:

  MěstO:psč:

  telefON:

  ROZŠIŘTE ŘADY PŘEDPLATITELŮ ČASOPISU

  Vyplněný objednávkový kupon zašlete na adresu:

  Redakce časopisu MŮŽEŠ, Vinohradská 325/8, 120 00 Praha 2

  PŘEDPLATNÉ ČASOPISU SI MŮŽETE DÁLE OBJEDNAT NA:

  www.periodik.cz, www.muzes.cz

  n

  bezplatné infolince České pošty: 800 300 302

  n

  adrese: Postservis, oddělení předplatného, Poděbradská 39, 190 00 Praha 9, e-mail: postabo.prstc@cpost.cz, fax: 284 011 847

• Strana 16

  SEX SE TÝKÁ VŠECH,

  I MENTÁLNĚ POSTIŽENÝCH

  Psycholožka Dana Štěrbová se zabývá oblastí,

  která je zatím minimálně reflektovaná: sexualitou osob

  s mentálním postižením. Přitom pro zainteresované

  je to problém každodenní, až všední. Láska, vztahy

  i sex se totiž týkají každé lidské bytosti.

  TÉMA: Láska, sex a zodpovědnost lidí s handicapem

  

  můžeš / číslo 5 - 2011

  Text: ANDREJ HALADA

  Foto: JAN ŠILPOCH

  Když se řekne sexualita osob smen-

  tálním postižením, co si pod tím může

  laik představit?

  Prakticky všechno, co obnáší sexualita

  osob bez postižení. Oblast lásky, navazo-

  vání vztahů, intimity, hygieny, stejně tak

  imožnost ohrožení asexuálního zneužití.

  Je tam opravdu všechno, vevšech kladech

  izáporech.

  Jsou nějaké rozdíly vevnímání sexuali-

  ty mezi lidmi smentálním postižením

  aběžnou populací?

  To je velmi složitá otázka, protože každý

  člověk – ibez zdravotního postižení – při-

  stupuje klásce asexu úplně jinak. Uosob

  slehkým mentálním postižením nedochází

  kvýznamným rozdílům odběžné populace.

  Znáte film Nuda vBrně? Hrál vtom Jan

  Budař.

  Ano, to byl nejlepší český film roku

  2003.

  Vidíte, ato je zrovna film, který ukazuje

  sexualitu osob smožná mentálním posti-

  Dana Štěrbová:

  žením. Ikdyž tu není jasně řečeno, že dvě

  hlavní postavy jsou mentálně postižené.

  Ale je to oté zvláštní nejistotě, neznámé

  oblasti, opřibližování dvou jedinců. Je to

  citlivě natočeno, navíc jde ověrnou nápo-

  dobu situací, které se vrodinách, snimiž se

  setkávám, mohou vyskytnout.

  Ale ještě kté předchozí otázce. Kdy-

  bych měla zmínit hlavní rozdíl vevnímání

  sexuality mezi lidmi spostižením abez

  něho, tak je to především otázka důsledků

  chování amíra informovanosti. Lidé smen-

  tálním postižením si ne vždy uvědomují,

  co jim jejich milostné či přímo sexuální

  jednání přinese. Ataké toho velmi málo

  ocelé oblasti vědí.

  Vaše činnost je především vzdělávací.

  Komu nejčastěji přednášíte?

  Moje práce psychologa je věnovaná na-

  příklad rodinám, které mají děti vevěku

  odnarození až dodospělosti atyto děti

  jsou mentálně postižené. Také školím pra-

  covníky vpřímé péči.

  Jak takové školení pracovníků probíhá?

  Kurzy mají rozsah zhruba patnáct hodin

  ajsou rozděleny nadvě části. Vté první

  by měl člověk pochopit základy sexuality

  auvědomit si vlastní postoj kproblemati-

  ce. Pokud dotyčný není vyrovnán se svou

  vlastní sexualitou, tak vtéhle oblasti nemá

  co dělat. Je důležité, aby pečovatel nezastá-

  val odsuzující stanoviska. Divil byste se,

  jak je tento postoj eliminující, adokonce

  se to týká iodborníků. Když například

  vytáhnete nějaký model penisu, aby klient

  viděl jeho funkci včetně výstřiku umělého

  spermatu, tak se navás někteří lidé dívají

  docela zvláštně. Ikdyž uznávám, že je

  ktomu potřeba dojít avyžaduje to jistý čas

  azkušenosti.

  Druhá část kurzu je věnována prak-

  tickým věcem: jak upravit podmínky

  vzařízeních, jak přistoupit ktomu, aby

  se dotyčný klient cítil dobře. Týká se to

  například otázky vzdělávání, hygieny, také

  vztahů, antikoncepce, plánování rodiny,

  ale ipoužívání erotografických materiálů

  nebo témat sexuálního zneužívání aobtě-

  žování.

  Lidé smentálním

  postižením si

  ne vždy uvědomují,

  co jim jejich milostné

  či přímo sexuální

  jednání přinese.

• Strana 17

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í 

  můžeš / číslo 5 - 2011

  SEX SE TÝKÁ VŠECH,

  I MENTÁLNĚ POSTIŽENÝCH

  Vzahraničí je takové školení pro za-

  městnance sociálních zařízení povinné,

  unás to zatím chybí. Apřitom není chvíle

  ani dne, aby se zaměstnanci snějakými

  projevy sexuality nesetkali. Už jenom to, že

  se například každý den dotýkají pacientů

  při hygieně. Aklient by měl mít jasno, že

  dotyk naintimním místě těla se vztahuje

  jen khygieně.

  Jakou podobu mají přednášky pro rodi-

  če smentálně postiženými dětmi?

  Většinou si mě zvou některá občanská

  sdružení. Rodiče vtakovém prostředí cítí

  důvěru amohou ventilovat své obavy.

  Často přicházejí sdospívajícím dítětem,

  snímž si votázce sexuality nevědí rady.

  Své potomky stále vidí jako děti, ony

  přitom už mají dospělé potřeby. Mohou se

  objevit případy typu: maminka má radost,

  že syn dospěl, že má erekci, aon jí přitom

  hladí prsa.

  Syn ale nedokáže určit hranici aje mož-

  né, že bude hladit prsa každé ženě. Nato

  je nutné reagovat. Mnozí rodiče jsou také

  zaměstnáni tím, aby dítě vůbec zvládlo

  záležitosti běžného života. Otázkou sexu

  se zabývají až vechvíli, kdy se vyskytnou

  závažnější problémy.

  Řekněte: může člověk smentálním po-

  stižením žít stejně bohatým sexuálním

  životem jako člověk zběžné populace?

  Je otázka, co si představíte pod pojmem

  bohatý sexuální život. Někdo nepotřebuje

  mít pohlavní styk, apřesto je jeho sexuál-

  ní život bohatý – ikdyby to mělo být jen

  dotykové laskání.

  Někdo si jen představí sexuální styk,

  případně četnost tohoto styku. Někdo má

  namysli úplně jiné praktiky.

  Existují velké rozdíly mezi jednotlivými

  skupinami postižených. Například klienti

  �

• Strana 18

  TÉMA: Láska, sex a zodpovědnost lidí s handicapem

  

  můžeš / číslo 5 - 2011

  sdiagnózou lehká mentální retardace

  se vyskytují vběžném životě, takové lidi

  potkáváte inaulici amožná si jejich po-

  stižení ani nevšimnete. Jejich sexualita je

  zcela standardní. Naopak projevy sexuality

  jsou jiné vpřípadě lidí se střední atěžkou

  mentální retardací. Mohou se odehrávat

  především voblasti autoerotiky, mastur-

  bačních aktivit.

  Rozdíl je pochopitelně ivtom, že co si

  mohou dopřát lidé bez postižení vbezpe-

  čí ajistotě svého domova, to si nemohu

  dopřát postižení vústavních zařízeních.

  Tady onich může rozhodovat někdo jiný.

  Osoby smentálním postižením mají napří-

  klad významné riziko, že jsou dorůzných

  milostných či vztahových aktivit přivedeny.

  Také jednají jakoby více pudově. Běžný

  člověk ví, proč dělá to, co dělá – nebo by to

  alespoň měl vědět.

  Uosoby smentálním postižením tomu

  tak nemusí být. Ani si dokonce nemusí

  uvědomit, že někdo jiný mu dělá cosi, co by

  vlastně dělat neměl.

  Tady je poměrně značný prostor pro

  zneužívání.

  Je to téma, okterém se unás prakticky

  vůbec nemluví. Vdomovech pro zdravotně

  postižené máte klienty srůzným postiže-

  ním. Aněkteří ani netuší, že dělají věci, kte-

  ré se vymykají normě, nebo jsou dokonce

  trestné. Někteří to vědí, apřesto to dělají.

  Někteří zaměstnanci otom také vědí, ale

  zase nevědí, jaký ktomu zaujmout postoj.

  Někdy jsou isami zaměstnanci vystaveni

  sexuálnímu tlaku klientů.

  Ale byla bych nerada, kdyby si někdo

  myslel, že vdomovech pro osoby spostiže-

  ním dochází knějakým sexuálním zneuží-

  váním, knevyžádaným pohlavním aktivi-

  tám atd. To by nebyl přesný obraz.

  Komplikované situace přináší každý

  den, nezapomeňte, že vzařízeních ti lidé

  žijí icelý život. Klienti vmnoha případech

  třeba nevědí, jak si chránit své tělo. Jsou

  zvyklí naurčitý způsob pomoci anedochází

  jim, že už se překračuje určitá míra. Může

  tam docházet iktomu, že jeden klient

  přiléhá kdruhému více, než by to bylo

  příjemné. Nebo že se jeden klient může

  uspokojovat nad druhým.

  Dnešní zařízení jsou už koedukovaná –

  např. dříve tam žilo 100 mužů, nyní jsou tu

  iženy, ale třeba jen čtyři. Pro ty muže je to

  úplně nová situace. Ipro ty ženy. Avtěchto

  chvílích musí personál vědět, co má dělat,

  jak kritickým situacím zabránit, jak vést

  klienty kevhodnému chování. Ahlavně jak

  zamezit trestnému chování, což je skutečně

  těžké.

  Jsou nějaké základní principy, jimiž se

  má zaměstnanec řídit?

  Ano, ale právě znich plyne ta nejistota, jak

  se vlastně chovat. Zaměstnanec totiž nesmí

  klienta vjeho právech omezit, ale také ho

  musí chránit. Což jde někdy proti sobě.

  Vezměte si příklad, kdy pracovník chce

  klientovi pomoci, anež aby byl medikován,

  tak ho například domasturbuje. Je to správ-

  né? Zmého pohledu je to trestné. Také

  masturbace naveřejnosti nebo nevhodné

  doteky – jak stím nakládat? Stejně tak

  vztahy.

  Klient například žije sjiným klientem,

  ale pak ho chce opustit. Co stím? Ti lidé

  žijí vlecčems stejně jako běžná populace,

  ale těžko si pak poradí sdůsledky. Vzahra-

  ničí je výuka zaměstnanců směřována prá-

  vě ktomu, aby se klient pod jejich vedením

  nedostával doaktivity, oníž nebude tušit,

  kčemu vede.

  Máme votázce školení avýuky perso-

  nálu proti západu velké zpoždění?

  Myslím, že rozdíl je zhruba dvacet let. Je

  to pochopitelně ještě dozvuk éry socialis-

  mu, kdy byla nejen otázka sexuality méně

  frekventovaná, ale především nebyl vůbec

  reflektován problém osob spostižením.

  Jako by vůbec nebyly, režim je vytlačoval

  dosféry neviditelna. Svou roli tu ale hraje

  ikulturní prostředí jako takové. Středoev-

  ropský prostor není totéž co Skandinávie

  nebo Velká Británie.

  Tam je to mnohem otevřenější. Kdis-

  pozici mají materiály, výukové texty

  ividea typu Co mám dělat, když… Ovšem

  vporovnání sPolskem nebo Slovenskem

  jsme natom ještě docela dobře. Měla jsem

  přednášku vPolsku, aikdyž jsem se snažila

  hovořit velmi jemně, reakce lidí byla jasná:

  Tohle téma je tabu.

  Zmínila jste plánované rodičovství.

  Jak je to vpřípadě osob smentálním

  postižením?

  Často se vpřípadě tohoto tématu setkávám

  sreakcí: „No ato by snad měli mít iděti?“

  Adokonce to řekne iodborník. Já nato ale

  neříkám ani ano, ani ne. Protože je potřeba

  nejprve se otom bavit, uvažovat ahledat

  odpovědi.

  Principiálně platí, že dítě bychom měli

  mít vsituaci, kdy jsme schopni se oně

  postarat, ať už spodporou nebo bez ní. Kli-

  enti smentálním postižením by vněkterých

  případech chtěli mít dítě, ale opět: nejsou

  schopni domyslet důsledky. Není ale příliš

  vhodné, aby se jim říkalo: Ty miminko mít

  nemůžeš, protože… Tím se popírá základní

  lidské právo, tedy mít dítě.

  Oproti postoji „ty nemůžeš“ se vzahra-

  ničí pracuje stím, že klient je vtéhle oblasti

  nejprve dostatečně vzdělán. Říká se mu, co

  vše bude muset udělat, co se stane avčem

  by rodičovství změnilo jeho život. Klient si

  třeba postupně uvědomuje, že ještě není

  vhodná doba.

  Pokud to „ještě“ znamená zároveň

  „nikdy“, je druhá věc. Aje možné dojít

  iktomu, že život lze prožít ibez rodičov-

  ství. Pořád je to lepší než říkat: Nemů-

  žeš. Anebo je tu ještě horší varianta, kdy

  klient dítě má apak je mu odebráno. To je

  traumatizující zážitek. Stejně jako třeba

  interrupce.

  Iproto je tak důležitá informovanost,

  kterou jsem zmínila hned vúvodu. Aby ti

  lidé věděli, že existuje něco jako antikon-

  cepce, ataké jak ji používat.

  Kdo je PhDr.

  Dana Štěrbová, Ph.D.

  Vroce 1987 absolvovala obor odborná

  psychologie naFilozofické fakultě

  Univerzity Palackého vOlomouci, dnes

  zde působí jako pedagožka. Věnuje se

  rodinnému amanželskému poradenství,

  práci srodinami postižených dětí.

  Stématem sexuality osob spostižením

  se setkala poprvé před dvaceti lety

  při přednášce dr.Burdové, klinické

  psycholožky českého původu působící

  vNizozemsku.

  Danému problému se vpraxi věnuje přes

  osm let, vede především kurzy výuky,

  přednáší natoto téma aposkytuje

  poradenství rodinám azařízením.

  info

  Vdomovech

  pro zdravotně

  postižené máte různé

  klienty. Aněkteří

  ani netuší, že dělají

  věci, které se vymykají

  normě, nebo jsou

  dokonce trestné.

  �

• Strana 19

  můžeš / číslo 5 - 2011

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  SEXUÁLNÍ ASISTENCE

  JE U NÁS ZATÍM TABU

  Autor: RADEK MUSÍLEK

  Koláž: JIŘÍ BUŠEK

  M

  ůžete stím nesouhlasit, může

  vás to pobuřovat, můžete

  vafektu roztrhnout tuto

  stránku, ale lidé sposti-

  žením mají stejné potřeby

  jako všichni ostatní, ať se to

  někomu líbí nebo ne. Aza-

  tímco rok odroku snáz překonáváme fyzické

  barié ry díky nejmodernější technice, otázky

  sexuality shandicapem jsou pořád tabu.

  Přitom tím zdaleka nemyslím jen širokou

  veřejnost, která se naintimní kontakt dvou

  lidí bez titulu krasavec/krasavice roku bojí

  jen pomyslet. Otevřenou odbornou diskusi

  natohle téma jsem vesvém okolí také neza-

  znamenal. Debata osexualitě asní souvisejí-

  cí sexuální asistencí by přitom měla konečně

  přelézt naše západní hranice adorazit knám.

  Uněkterých lidí sopravdu vážným typem

  postižení hledáme řešení jejich mobility,

  komunikace, hygieny izábavy. Videálním

  případě se přitom vychází zjejich názorů

  azájmů. Ovšem osexu, ruku nasrdce,

  všichni cudně mlčíme. Přitom je samozřej-

  mé aněkdy přímo evidentní, že ten člověk

  své tužby apotřeby chce nějak ventilovat.

  Má však možnost? Ajsme ochotni mu ji

  přiznat? Představte si situaci, kdy dospíva-

  jící mladík sparalyzující diagnózou požádá

  svou pečující matku oprostitutku. Nebo kdy

  křečovitě zkroucená mladá žena popro-

  sí svého osobního asistenta opomoc při

  masturbaci. Chtěli byste být sami vystaveni

  takové situaci, ať už vkterékoliv zrolí?

  Určitě ne, ale současná situace přitom

  podobným scénám přímo nahrává. Pokud

  někdo nechce popřít svou přirozenost, nemá

  prakticky žádnou jinou možnost. Amra-

  vokární pseudomoralisté mohou odmítavě

  kroutit hlavou, jak chtějí.

  V zahraničí je už jasněji

  Sexuální asistence je jedna zmožností, jak

  problematickou situaci některých lidí řešit.

  VNizozemsku už tahle služba funguje 35

  let, tradičně pokroková je iSkandinávie.

  Ovšem inspiraci lze hledat iveŠvýcarsku

  aunašich sousedů vNěmecku či Rakousku.

  Ani vtěchto zemích se tohle téma neobejde

  bez kontroverze. Jenže my jsme se ještě

  nedostali ani dotéhle fáze. Nutnost jasně

  definovat alegislativně ukotvit přístup kse-

  xuálním potřebám klientů zaznívá izVelké

  Británie. Tam před dvěma lety proběhla mé-

  dii zpráva ozdravotní sestře, která patnác-

  tiletému klientovi stěžkou formou dětské

  mozkové obrny pořídila umělou vibrační

  vaginu, aby mohl dát průchod svým přiroze-

  ným potřebám. Ocitla se před etickou komi-

  sí, přestože svůj krok předem konzultovala

  schlapcovými rodiči. Zjaké pozice můžeme

  někomu takovou věc odepřít?

  Vždyť vrstevníci toho mladíka povečerech

  uinternetu nedělají nic jiného. Tady se však

  pečujícím dostává dorukou nebezpečná

  zbraň – „morálka“ vynucovaná zpozice síly.

  Síla přitom nemusí být velká. Nepohyblivému

  stačí něco nepodat. Prát se svámi nemůže.

  Neexistuje však větší pocit bezmoci. Vtakové

  chvíli se stávají lidé skutečně postiženými.

  Čert vezmi nefungující tělo, ale tady se šlape

  polidské bytosti. Dotyčná sestra nakonec

  výpověď nedostala. Nedostala však ani po-

  chvalu, kterou by si zasloužila.

  Práce sexuálního asistenta může mít

  dvojí podobu. Vprvním případě se jedná

  oosobní intimní kontakt, který odpůrci

  těchto služeb nazývají prostitucí. Druhá

  podoba je méně problematická. Dva lidé

  stěžkým handicapem spolu chtějí žít

  povšech stránkách, ale nejsou toho samo-

  statně fyzicky schopni. Potřebují pomoc,

  různé pomůcky atd. Vtakové chvíli může

  přijít vyškolený člověk, který jim asistuje.

  Intimita chvíle je sice částečně narušena, ale

  bez pomoci by vůbec nenastala. Pokud to

  všichni zúčastnění dělají dobrovolně, může

  proti tomu vůbec někdo něco namítat?

  Předražená služba?

  Vroce 2003 se jedna švýcarská pomáhající

  organizace rozhodla rozšířit své služby

  osexuální asistenci. Ještě vtémže roce svůj

  záměr přehodnotila, protože okamžitě pocí-

  tila odliv peněz asponzorů. Přesto se vzemi

  helvetského kříže nevzdali atyto služby tam

  dnes vněmecky hovořící části nabízejí tři vy-

  školení muži ajedna žena. Pokud vás zajímá

  cena, tak se jedná occa 123 eur zahodinu.

  „No vidíte, prostituce, aještě kevšemu

  předražená,“ mohou teď vítězoslavně vykřik-

  nout odpůrci. Catharina König, pohledná

  padesátiletá sexuální asistentka zNěmec-

  ka, však nasvých internetových stránkách

  vysvětluje: „Právo naintimní kontakt je

  důležitým sebeurčujícím prvkem života lidí

  spostižením. Moje služby nejsou jen osexu

  jako uprostitutek. Já sklientem navazuji pře-

  devším blízký osobní kontakt, hodně spolu

  mluvíme aintimní doteky či masáže jsou jen

  jedna část. Snažím se být empatická, citlivá,

  nespěchám, nikoho doničeho netlačím.

  Zkrátka je to úplně jiné než sprostitutkou.“

  Paní Catharina opravdu nepůsobí do-

  jmem prostitutky azdá se, že má namysli

  především dobro svých klientů. Naroz-

  díl odmnohých, kteří oněčem takovém

  nechtějí ani slyšet. Já osobně bych šel ještě

  dál. Takové služby by zaurčitých podmínek

  měly alespoň částečně hradit zdravotní

  pojišťovny. Stejně jako třeba léky proti po-

  ruchám erekce umužů, kterým ji způsobuje

  handicap.

  Copak není sexualita nezbytnou součástí

  zdravého vývoje jedince? Všude kolem jsou

  nasex narážky, tak jak by si jeden neměl

  připadat handicapovaný, když se mu takové

  věci odpírají!

  Asi jsem trochu mimo realitu, když

  včasech úsporných škrtů aboje okaždý

  výtah dostanice metra volám potakovýchto

  tématech. Ale třeba se ktomu naše společ-

  nost jednou také dostane.

  Nepohyblivému

  stačí něco nepodat.

  Prát se svámi nemůže.

  Neexistuje však

  větší pocit bezmoci.

• Strana 20

  

  TÉMA: Láska, sex a zodpovědnost lidí s handicapem

  můžeš / číslo 5 - 2011

  Prší, paneláky pražského Jižního Města

  působí pod zamračeným nebem stroze.

  Ale když přeběhnu pár ulic, najednou se přede

  mnou objeví nízké domy s mnohem zajímavější

  architekturou. Jeden z nich je pod lešením.

  Je to dům bez bariér a žijí v něm lidé,

  pro které pár schodů může znamenat

  nepřekonatelnou překážku. Mezi ně patří

  i Pavla Řehořová, manželka Jirky Řehoře

  a maminka dvou malých špuntů.

  BEZ DĚTÍ

  SI PŘIPADÁM

  POLOVIČNÍ

  Text: LUCIE HNILIČKOVÁ

  Foto: JAN ŠILPOCH

  Z

  azvoním, zreproduktoru se ozve

  dětský hlásek, strašně rychle cosi

  brebentí. Nevím co, ale domovní

  dveře se otvírají, tak vcházím. Jdu

  „pohlásku“ – vprvním patře je

  ujednoho zbytů rušno. Malá Eliška

  komanduje ještě menšího Frantu,

  pusu nezavře. Přemýšlím, kdy dýchá. Doma

  je zatím jenom tatínek Jirka, maminka Pavla

  prý skočila něco nakoupit. Začíná mě to

  zajímat, protože podle mých informací by

  měla být odkázána nainvalidní vozík. Jen

  si vzabydleném 2 + k. k. odložím,Pavla

  je tu. Temně kaštanové vlasy doculíku,

  hezké hnědé oči, bez vozíku, který nechala

  Jirka: „Vdobě, kdy jsme se seznámili, man-

  želka neměla vozík, chodila sjednou berlí.

  (Poletech zjistili, že si tím Pavla asi úplně

  zničila záda, že měla navozíku jezdit daleko

  dřív.) Třeba když jsme dobíhali noční metro,

  nesl jsem ji vnáručí, abychom to stihli. Já byl

  zvyklý chodit všude strašně rychle avčas, ana-

  jednou jsme se pohybovali hrozně pomalu.

  Když jste, Pavlo, snila, představovala

  jste sispíš zdravého člověka, nebo

  někoho shandicapem, abyste mohli

  tento osud sdílet spolu?

  „Mně by nevadilo, kdyby měl taky handi-

  cap, důležité je si stím člověkem sednout,

  zamilovat se doněj. Ikdybych se tenkrát

  rozhodla pro člověka navozíku, tak bych

  dotoho skoro určitě šla. Ikdyž nevím, jaké

  by to mělo následky.“

  vpředsíni, ťapká doobýváku. Její diagnóza

  je DMO. Před 29 lety se nasvět chystala jako

  zdravé miminko, ale porod byl těžký ane-

  dostatek kyslíku se neobešel bez následků.

  Jirka má taky culík, přesněji: zapletený cop.

  Jak se zachvíli dozvídám, právě dlouhé vla-

  sy se naněm Pavle před deseti lety líbily.

  Jak jste se seznámili?

  „Vyrůstala jsem vJedličkově ústavu, ale

  nastřední školu, evangelickou akademii, už

  jsem chodila mimo Jedli,“ vysvětluje Pavla.

  „VJedličkárně jsem měla kamarády, své

  bývalé spolužáky, kteří tam studovali gym-

  názium. Dojížděla jsem zanimi aJirka tam

  vroce 2000 nastoupil nacivilku.“

  Včem bylo jiné chodit

  shandicapovanou dívkou?

• Strana 21

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í 

  můžeš / číslo 5 - 2011

  SLOUPEK

  Jiřiny ŠIKLOVÉ

  Mají handicapovaní

  právo nakvalitní

  sex?

  Právo anárok jsou dva odlišné pojmy. Ně-

  kdy je ale nerozlišujeme. Nárok je něco, co

  musíme dostat, ikdyž oto nežádáme. Tře-

  ba důchod, ten minimální, dostaneme jen

  proto, že se dožijeme určitého věku ajsme

  občany tohoto státu. Právo je splnění naší

  potřeby, zájmu, požadavků, které nám

  nesmí být odepřeno azamítnuto, pokud

  oně žádáme amáme ktomu potřebné

  předpoklady.

  Třeba právo napráci neznamená, že nám

  zaměstnání někdo má či musí automa-

  ticky dát, ale jen že nás nesmí odmítnout

  proto, že máme třeba odlišnou barvu pleti

  nebo jiný tvar očí. Stejně problematický je

  ipojem kvalitní sex. Co nechceme přímo

  vyslovit, to většinou opíšeme, apokud

  možno cizím slovem.

  Sex je označení pohlaví člověka, ale také

  zangličtiny převzaté označení pohlavního

  (chtělo se mi napsat sexuálního) vztahu

  dvou lidí. Mít sex či právo nasex znamená,

  že každý, kdo si najde partnera či partner-

  ku, má nárok nauspokojení tohoto vztahu.

  To je ale novinka, protože mnoho staletí

  bylo uspokojení ze sexuálního spojení po-

  važováno zahřích. Iproto mnozí, azvláště

  ženy, popírali, že by je sexuální vztah nějak

  těšil, aještě před sto lety vycházely články,

  vekterých se říkalo dívkám, že posvatbě

  musí sexuální spojení „vydržet“, protože

  jejich povinností je mít děti.

  To všechno se víceméně změnilo až vedru-

  hé polovině dvacátého století ahodně to

  souvisí nejen snižším vlivem katolické-

  ho náboženství, ale istím, že sexuální

  uspokojení bylo odděleno odplození, tedy

  početí. Sex se tak stal, či spíše byl snížen,

  tedy degradován nazábavu, uspokojení

  našich smyslů. To je najednu stranu pří-

  nos, ale také snížení významu sexu vživotě

  člověka. Představa, že sexuální spojení

  by bylo povolené lidem žijícím převážně

  vnemocnicích, sanatoriích, domovech

  pro seniory nebo vinternátech, byla ještě

  nedávno tabu.

  Ti lidé ale mají nauspokojení ze sexuální-

  ho spojení právo. Tedy vedení ústavů – tře-

  baže si někteří inadále myslí, že sexuální

  vztah bez uzavření sňatku je hřích – by jim

  to mělo umožnit. Nebránit jim, najdou-li

  si takovéto uspokojení. Ale pozor, sex není

  nárok, ale jen ajen právo člověka.

  Autorka je socioložka,

  členka rady Konta Bariéry.

  Měl jste strach zintimního sblížení?

  „Já myslím, že každý vidí, že Pavla je

  pěkná holka, tam se nebylo čeho bát.

  Navíc ona není čistý vozíčkář, že by se

  nani člověk koukl apřemýšlel otom, jestli

  je odpasu dolů ochrnutá. Ona chodí, ale

  hůř. Hýbe se, ale hůř. Myslím, že jsem se

  nebál, prostě to byla normální zvědavost

  naženskou.“

  Avy jste neměla obavy

  zintimního sblížení?

  „Asi trochu jo, já jsem spíš stydlivý aintro-

  vertní člověk, takže se bojím všeho nového.

  Ale zase nadruhou stranu jsem dotoho

  chtěla jít. Začátek byl takový pozvolný,

  pusa nebo tak, nebylo to úplně jednoduché.

  Nejdřív jsem si myslela, že má Jirka omně

  nějaký pochybnosti. Nechtěla jsem tlačit

  napilu; nevím, jak to mám vysvětlit. Prostě

  jsem naněj nechtěla naléhat.“

  Řekněte mi, kdo je uvás

  vsexu aktivnější?

  Pavla: „Záleží nasituaci, ale řekla bych spíš,

  že já, akorát se vám to trošku bojím přiznat,

  protože se strašně stydím.“

  Proč? To je přece štěstí, že jste vášnivá.

  Pavla: „Já jsem taková tichá voda. Apak

  překvapím.“

  Překvapila vás Pavla, Jirko?

  „Takhle to dělá hodně holek, tváří se jako

  nesmělé, avsoukromí jsou dračice. Moje

  žena je dračice.“

  Neměla jste vtěhotenství obavy,

  když navlastní kůži zažíváte, jaké

  mohou být následky těžkého porodu?

  Pavla: „Obavy tam byly, adocela velké.

  Aještě ktomu když mi asi tak vedvacátém

  týdnu těhotenství dělali testy, přišli nato,

  že by Eliška mohla mít Downův syndrom.

  Možnost, že miminko bude postižené,

  nebyla velká, ale bohužel existovala. Byla

  jsem ztoho úplně zdrcená, proto jsem šla

  raději naamniocentézu. Hrozně jsem se

  bála. Ty tři týdny čekání navýsledky pood-

  běru plodové vody, ty byly dlouhé. Když

  se nebezpečí nepotvrdilo, byla to obrovská

  úleva.“

  Kdybyste měla něco vzkázat

  ženám, které jsou natom podobně

  jako vy – mít děti, nebo ne?

  „Je to velké plus, ale můžu mluvit jenom

  sama zasebe. Já jsem se bála, že se oto

  miminko nezvládnu postarat. Říkala jsem

  si, že namě bude 24 hodin závislé ajestli

  oně budu umět pečovat. Ale byla to jenom

  moje hloupá obava. Nakonec jsem si nacvi-

  čila přebalování, nošení, krmení atd. Péči

  oděti zvládám, ikdyž mi spousta věcí jde

  mnohem pomaleji než zdravým mamin-

  kám. Myslím si, že jde také ooboustrannou

  trpělivost avelkou vůli asnahu. Hodně

  mi vtomto ohledu pomáhá můj elektrický

  vozík, sekterým jsem všude odost rychleji.

  Můžu děti vozit naklíně, protože nošení

  Františka je náročné kvůli mé špatné ane-

  stabilní chůzi abolesti vzádech akyčlích.

  Je to zkrátka moje kompenzační pomůcka.

  Někdy jsem naštvaná nebo bych nejradši

  napár dnů někam odjela do hlubokých

  lesů. Ale jakmile se někam vydám sama,

  tak mi ty děti hrozně chybí. Připadám si

  taková poloviční.“

  Nekrácená verze rozhovoru nawww.muzes.cz

  RODINA ŘEHOŘOVÝCH

  na procházce na pražském

  Vyšehradě, kde se v Jedličkově

  ústavu seznámili. Malá Eliška

  s mladším bratrem Frantou

  rádi maminčin vozík používají.

• Strana 22

  můžeš / číslo 5 - 2011

  

  GRANTY PRO NEZISKOVÉ ORGANIZACE

  Donedávna koordinátor

  aktivit českého pavilonu

  na výstavě EXPO 2010

  v Šanghaji, od ledna ředitel

  Nadace OKD Jiří Suchánek

  má před sebou neméně

  zajímavou výzvu: řídit

  druhou největší firemní

  nadaci v České republice

  a jen letos v grantech

  rozdělit kolem 60 milionů

  korun, z toho 10 milionů

  chráněným dílnám.

  Jiří Suchánek:

  NADACE OKD

  PODPORUJE

  CHRÁNĚNÉ

  DÍLNY

  Text: VLADISLAV SOBOL

  Foto: ARCHIV OKD

  Vaše nadace ukončila příjem žádostí

  doletošního grantového kola. Jaký byl

  zájem neziskových organizací?

  Zájem byl obrovský. Těsně pouzávěrce

  termínu pro podávání žádostí ogrant jich

  evidujeme více než 1200, což je proti loň-

  skému roku nárůst otřicet procent.

  Čím si takový nárůst vysvětlujete?

  Najedné straně je to jistě dobré jméno Na-

  dace OKD, které se rozšiřuje dále izahra-

  nice Moravskoslezského regionu, nastraně

  druhé to dokumentuje větší „hlad“ nezisko-

  vých organizací způsobený škrty vestátním

  rozpočtu ajiných zdrojích obecně.

  Vzhledem kdírám vestátním rozpočtu

  se dá očekávat, že příspěvky zveřej-

  ných zdrojů budou idále klesat nejen

  pro poskytovatele sociálních služeb;

  počet handicapovaných osob se však

  zřejmě nijak dramaticky nesníží ase-

  niorů bude zcela jistě přibývat. Co

  ztoho podle vás plyne pro neziskové

  organizace?

  Vprvní řadě to znamená posílení dlouho-

  dobého trendu, jímž je profesionalizace

  managementu neziskových organizací jak

  vesmyslu získávání prostředků, tak ivedení

  organizací jako takových. Existuje mnoho

  dobrých příkladů, kdy neziskové organizace

  dokáží pokrýt velkou část svých nákladů

  vlastní činností díky vhodně vybranému

  adobře uchopenému výrobnímu programu

  či nabídce služeb.

  Samozřejmě všechny organizace tyto

  možnosti vzhledem kesvému zaměření

  nemají. Stím je spojen zvyšující se tlak

  nanadace anadační fondy, aby byly schop-

  ny podpořit ty správné organizace, které si

  pomoc nejvíce zaslouží.

  Problematice chráněných dílen se

  dosud systematicky nevěnovala žádná

  nadace. Proč je podle vás toto téma

  důležité?

  Jednou zhlavních úloh naší nadace je zapl-

  ňování mezer, které nevyřeší pomoc státu.

  Vtomto směru budeme inadále vyvíjet

  maximální úsilí, abychom nasměrovali

  podporu doopravdu potřebných projektů,

  anavíc to můžeme udělat rychle.

  Proto jsme zareagovali nanevyjasně-

  nou situaci vtéto oblasti arozhodli jsme

  se podpořit provozovatele neziskových

  chráněných dílen, aby nebyla ohrožena

  integrace handicapovaných lidí dopracov-

  ního procesu. Zgrantů si mohou pořídit

  třeba nové vybavení, tím zlepší efektivitu

  abudou mít větší šanci prosadit se natrhu

• Strana 23

  můžeš / číslo 5 - 2011

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  ivpřípadě, že by bylo zrušeno například

  náhradní plnění.

  Mnozí odborníci se shodují, že státní

  podpora práce handicapovaných lidí je

  zneužitelná ataké je často zneužíva-

  ná. Anadruhé straně je nedostatečná.

  Chcete se vtéto problematice nějak

  angažovat?

  Určitě ano. Nadace OKD sama osobě nestačí

  nato, aby byla schopna vyvinout dostatečný

  tlak kezměně legislativy, kterou vnímáme

  vtéto oblasti jako přinejmenším problema-

  tickou.

  Ovšem vespojení sdalšími partnery zne-

  ziskového sektoru je jistě šance přispět itou-

  to cestou kezprůhlednění systému azlep-

  šení pozice poctivých adobře fungujících

  organizací. Jako naprosto klíčové vnímáme

  okamžité utnutí přílivu financí organizacím,

  které často existují jenom papírově či využí-

  vají jiné metody kezneužívání dávek.

  Počítáte spodporou chráněných dílen

  ivdalších letech?

  Chráněné asocioterapeutické dílny podpo-

  rujeme dlouhodobě, takže rozhodně ano.

  Otom, vjaké to bude míře, rozhodnou

  jednak disponibilní prostředky Nadace OKD,

  jednak reforma celého systému, kterou

  chystá MPSV napodzim tohoto roku.

  Jak vlastně vaše nadace získává pení-

  ze, které rozděluje neziskovkám?

  Největším dárcem je společnost OKD, která

  dává nadaci každoročně jedno procento ze

  svého zisku před zdaněním. Přispívají nám

  také další firmy, například New World Re-

  sources, což je vlastník OKD, adále AWT,

  OKK Koksovny, RPG Real Estate aGreen

  Gas DPB.

  Nadace OKD rozdělila zatři roky svého

  působení více než 120 milionů korun

  apodpořila přes 800 projektů. Který

  znich byl podle vás mimořádný?

  Velmi potřebná je například péče ohornické

  sirotky, kterou dlouhodobě podporujeme

  prostřednictvím Občanského sdružení svatá

  Barbora. Ale potřebných, kvalitních azá-

  roveň mimořádných projektů jsou desítky,

  netroufnu si je tady jako začínající ředitel

  jmenovat.

  Snad bych upozornil naty potřebné

  azároveň velmi efektivní, které podporuje-

  me vrámci programu Pro Evropu. Napří-

  klad občanskému sdružení Život bez bariér

  zNové Paky jsme přispěli 50 tisíci korunami

  napřípravu evropského grantu, ajim se

  opravdu podařilo získat téměř 30 milionů

  korun navybudování centra pro handicapo-

  vané aseniory.

  Delší verze rozhovoru nawww.muzes.cz

  Kdo je Jiří Suchánek

  Ředitel Nadace OKD, která patří

  mezi největší firemní nadace v České

  republice.

  Původně inženýr ekonomie získal

  předpoklady pro řízení veřejně

  prospěšné organizace například jako

  šéf hudebního a sportovního festivalu

  SOBOfest nebo při koordinaci aktivit

  českého pavilonu na výstavě EXPO 2010

  v Šanghaji.

  info

  Jednou zhlavních

  úloh naší nadace

  je zaplňování mezer,

  které nevyřeší

  pomoc státu.

  JEDNÍM ZMÍST,

  kam směřují peníze Nadace OKD,

  je chráněná dílna Charity

  sv. Alexandra, která je

  vprostorách bývalého

  Dolu Alexandr.

• Strana 24

  

  můžeš / číslo 5 - 2011

  PŘÍKLAD PRO OSTATNÍ

  Když se někdo ocitne na invalidním vozíku,

  není to zrovna šťastná událost. V takovém případě

  je ale štěstí, pokud člověk může dál pracovat

  v oblasti, které se dosud věnoval. A právě to je případ

  filmového producenta Viktora Schwarcze.

  FILM? TO JE NA CELÝ ŽIVOT

  Text: ANDREJ HALADA

  Foto: ARCHIV CINEART

  D

  oFilmového studia Barrandov

  se podíval poprvé vroce 1973,

  vesvých devatenácti letech.

  Doroku 1989 pracoval voblasti

  výroby nadesítkách českých

  hraných filmů. Často spolu-

  pracoval například srežisérem

  Karlem Kachyňou, natáčel také sJurajem

  Herzem, zajišťoval ivýrobu seriálu Cirkus

  Humberto. Dnes natehdejší socialistickou

  výrobu vzpomíná snadhledem:

  „Barrandov byl zajímavý podnik, vlastně

  izasocialismu tak trochu pracoval podni-

  katelsky. Dostal jste úkol amusel jste nějak

  film natočit. Mohl jste si být přitom jistý,

  že ikdyž se dostanete doproblémů aplán

  přešvihnete, film se vždycky dotočí. To

  už dneska vůbec jisté není. Zatímco teď je

  největším problémem sehnat peníze, tehdy

  bylo pro nás hlavním problémem sehnat

  technické prostředky. Dneska není potíž

  postavit dekoraci, ale zajistit ktomu povo-

  lení. Ale přesto musím říci, že tehdy bylo při

  natáčení docela dost legrace.“

  Poroce 1989 se jako mnozí jeho kolego-

  vé zprodukce dal nasoukromé podnikání,

  věnoval se především reklamní sféře. Ale

  pak přišel rok 1994 asním havárie vautě.

  Odté doby je nainvalidním vozíku.

  „Boural jsem, když jsem se vracel zfes-

  tivalu vCannes. Byla to moje blbost. Byl

  jsem utahaný ajel jsem rychle,“ vzpomíná

  nanehodu. Zatímco byl vnemocnici, firmu

  vedla dál manželka. Pomalu se také začal

  vyrovnávat se změnou situace: „Ze začátku

  si každý myslí, že se všechno zlepší. Pošoku

  přichází vzdor. Apak jakési smíření. To

  umě nastalo zhruba poroce.“

  Vpráci se zdálo, že všechno bude nějak

  fungovat. Jenže kvůli vozíku se stále méně

  zúčastňoval rautů, večírků ajiných akcí,

  kde se doznačné míry domlouvají obchody.

  Takže dostával méně práce. Ale nadruhou

  stranu se zase otevřela možnost pracovat

  navětších aviditelnějších projektech – fil-

  mech celovečerních.

  Vysnili si film, tak ho měli

  Prvním filmem natočeným vprodukci

  Schwarczovy firmy Cineart byly Pasti,

  pasti, pastičky, které vroce 1998 dokon-

  čila režisérka Věra Chytilová. Následoval

  snímek další režisérské legendy šedesátých

  let, Drahomíry Vihanové: Zpráva oputová-

  ní studentů Petra aJakuba (2000). SChy-

  tilovou pak natočil ifilm Vyhnání zráje

  (2001) sdebutujícím Bohdanem Slámou.

  Jeho byl idodnes výjimečný avČesku stále

  nedoceněný film Divoké včely (2001).

  SDavidem Jařabem realizoval bizarní film

  sprvky surrealismu Vaterland – Lovecký

  deník (2004).

  Že ufilmu aprodukce zůstal, to Viktor

  Schwarcz považuje vlastně zalogické aje-

  diné možné řešení: „Vživotě jsem nic jiného

  nedělal. Uprofese producenta, pokud máte

  něco zažito amáte dobré kolegy, vlastně ani

  nanatáčení nemusíte být přítomen. Jde to

  řídit tak trochu virtuálně. Zvlášť dneska, kdy

  jsou kdispozici sofistikované komunikační

  technologie.“

  Při své práci využívá především mobil

  amail, přímo nanatáčení příliš často ne-

  jezdí. Jeho role je také dát film dohromady

  jako celek, nikoli být coby produkční-vedou-

  cí výroby naplace atam vše zajišťovat.

  Soustředí se také načeské projekty, byť

  někdy se zahraniční podporou: „Těžko bych

  mohl jezdit někam dociziny avyjednávat

  podmínky. Taky si myslím, že je to práce pro

  mladší producenty.“

  Ikdyž by se jeho současná role dala vní-

  mat jako typický producent západního typu,

  podobnému srovnání se Viktor Schwarcz

  brání: „Nevím, zda jsme praví producenti.

  Producenti, tak jak jsem je poznal naza-

  kázkách naBarrandově, přijeli poplácat

• Strana 25

  

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  můžeš / číslo 5 - 2011

  SLOUPEK

  Daniely FILIPIOVÉ

  Znaky vozíčkáře

  Asi se shodneme natom, že sbezbariéro-

  vostí úzce souvisí pohyb poměstě. Veřejná

  hromadná doprava je ale zcela nepřístupná

  nejen pro ty, kteří chtějí cestovat sami,

  ale ipro ty, kteří mají doprovod adělají

  eskamotérské ariskantní kousky třeba

  naeskalátorech pražského metra. Azdá se,

  že tak tomu ještě dlouho bude. Takže pro ty,

  kteří sami nebo spomocí druhé osoby zvlá-

  dají jízdu vozem, je auto jediný dopravní

  prostředek.

  Ale istím jsou velmi často spojeny velké

  problémy. Mnohdy je možnost zaparkovat

  natakovém místě, které je uzpůsobeno

  specifickým potřebám osoby spohybovým

  handicapem, zhola nemožné.

  Moc často se nám stane, že místo je obsaze-

  né! Jak je to možné?! Že by unás bylo tolik

  lidí, kteří mají problém schůzí?!

  Ne, nejsme proti jiným státům světa stiženi

  nějakou zvláštní formou nemoci, která by

  nám tímto způsobem podlamovala zdraví.

  Způsobeno je to dvěma faktory.

  Asi nejčastěji diskutovaným faktorem toho-

  to jevu je problém zneužívání znaků. Znak

  získá například babička avyužívá ho celá

  rodina, aniž babičku autem sveze. Mám do-

  konce čerstvou zkušenost, jak je znak užíván

  neoprávněně. Parkovala jsem před Českou

  televizí navyhrazeném místě. Když jsem se

  vrátila kautu, tak mezera, která mi sloužila

  kotevření dveří vozu, byla obsazena malým

  autem, ato mělo rovněž znak vozíčkáře.

  Ten, kdo by měl znak oprávněně, by se

  takhle nikdy nepostavil, protože ví, kčemu

  odstup odvedlejšího vozu slouží. Snažili

  jsme se zjistit, kdo je majitel takto „šikovně“

  zaparkovaného auta. Bohužel se nám to ani

  popůl hodině nepodařilo, aprotože jsem

  spěchala, vyjela mi sautem moderátorka

  pořadu, vekterém jsem účinkovala. Policie

  se dokonce setkala ispadělky.

  Druhým faktorem je, že nárok naznak

  má unás obrovské množství lidí. Proti

  vyspělým, anejen evropským státům, kde

  možnost označit vozidlo znakem vozíčkáře

  mají jen ti, kteří mají postižení pohybového

  aparátu, osoby smentálním postižením

  avněkterých zemích iváleční veteráni (ti

  však mají svůj znak, ale mohou využívat

  výhod znaku vozíčkáře), je tento znak unás

  přiznáván poměrně širokému spektru lidí.

  Bohužel mám itakové informace, že sami

  lékaři svým pacientům doporučují zažá-

  dat si oprůkazku ZTP, protože budou mít

  například možnost získat vyhrazené místo

  před místem bydliště.

  Bojuji stím už deset let. Bohužel neúspěšně.

  Autorka je senátorka

  FILM? TO JE NA CELÝ ŽIVOT

  režiséra pozádech, podívat se nadenní

  práce apodobně. Veškerou práci dělali tzv.

  line producenti.“

  Rozhodně také svou práci nebere jako

  ryze komerční záležitost, ze které by zbo-

  hatl. Při výběru scénářů si naopak volí téma-

  ta, která nemají až takovou šanci zasáhnout

  nejširší masu diváků: „Producentství vsobě

  spojuje vpodstatě manažerskou práci

  surčitou uměleckou snahou. To mě natom

  zajímá apořád ještě baví. Já si většinou

  vybírám tzv. veřejnoprávní témata. Takže

  se snažím ogranty Fondu kinematografie

  akoprodukci sČeskou televizí. Ataké:

  sponzoringy aprodukt placementy, to mi

  opravdu nejde.“

  Iproto musí lidé veštábu už předem po-

  čítat stím, že nebudou zasvoji práci zapla-

  ceni tak, jak jsou zvyklí třeba zreklam nebo

  zahraničních zakázek. Pracují zanevelké

  honoráře, případně svůj honorář necháva-

  jí vefilmu jako koprodukční vklad. Jdou

  dotoho snadějí, že je film učiní známějšími,

  možná slavnějšími. Tedy že se jim investice

  vrátí jinak.

  Emoce budou zajímavé vždycky

  Režisérkou, která naspolupráci sViktorem

  Schwarczem vzpomíná ráda, je Irena Pavlás-

  ková. Ta sním natočila snímek Zemský ráj to

  napohled (2009). Oceňovala při práci fakt,

  že vše klapalo abylo dobře zajištěno.

  „Každý film je zvláštní ajedinečný, ale

  princip vždy byl abude stejný: scénář,

  technologie, herci… Cílem je dostat ztoho,

  co leží nastole, optimální tvar,“ říká Viktor

  Schwarcz. „Bez problémů nešlo nikdy nic

  anejde dodnes. Produkce je vlastně jakýsi

  ,předvídač‘ možných problémů – řeší je

  plánovaně rovnou. Apoté, co další přijdou,

  se zprodukce stává ,řešič‘. Film je vlastně

  komplexem proměnných veličin odtvůrčích

  přes výrobní až poekonomiku. Pořád je nad

  čím přemýšlet.“

  Více nawww.muzes.cz

  PUSINKY NAHOŘE.

  Film režisérky Karin Babinské

  byl přirovnáván k prvním

  snímkům Věry Chytilové.

  VATERLAND

   LOVECKÝ DENÍK DOLE.

  Bizarní snímek natočil

  Schwarczův kamarád,

  režisér David Jařab.

• Strana 26

  NÁZORY

  DĚTI POSTIŽENÝCH?

  PROSÍM

  O HLUBOKOU ÚVAHU!

  Text: MARTIN BOJAR

  Koláž: JIŘÍ BUŠEK

  D

  enně se setkávám vmotolské

  nemocnici strpícími bytostmi,

  které zaskočila neočekávaná

  choroba postihující nervový,

  opěrný ahybný systém, případ-

  ně je sužuje souběh choroby

  nervového systému schorobami

  dalších orgánů. Nemoc je přivádí nanemoc-

  niční lůžko aučinila je více či méně bezmoc-

  nými azávislými napersonálu naší kliniky.

  Nemoc, nehoda, nešťastná náhoda narušily

  neočekávaně abrutálně běh jejich života

  aživotů jejich blízkých.

  Kladou si – vystaveni destruktivnímu

  azároveň formativnímu vlivu choroby –

  otázky popříčině neočekávané nemoci,

  která vpadla dojejich soukromí, donu-

  tila je podepsat informovaný souhlas,

  podrobovat se vlastně nedobrovolně řadě

  nepříjemných aněkdy irizikem zatíže-

  ných vyšetření, ponichž čekají narozho-

  vor sošetřujícími lékaři asdělení opovaze

  onemocnění ioplánech naléčbu adalší

  ošetřování.

  Nemoc není normální. Nemoc je těžká,

  zneklidňující zkouška. Nemoc bývá spojena

  sbolestmi autrpením majícími původ jak

  tělesný, tak spirituální.

  Nemoc je spojena snejistotou arozko-

  lísáním hodnot, které považujeme zajisté

  aneměnné. Zdraví aobyčejný běh rodin-

  ných apracovních záležitostí bereme jako

  samozřejmost, věc přirozenou jako dýchání,

  usínání aprobouzení.

  Nemoci se snaží většina znás, kte-

  ří osobě poněkud naivně alehkovážně

  soudíme, že jsme zdrávi, vyhýbat. Snemocí

  hodláme smlouvat. Licitovat. Tvářit se, že

  necítíme, že první zneklidňující příznaky se

  již objevily.

  Snemocí smlouváme, zaříkáváme ji.

  Ti, kterým byla dána víra, se modlí

  azpovídají, protože nemoc může být vní-

  

  můžeš / číslo 5 - 2011

  mána též jako zkouška, někdy jako varová-

  ní, neřku-li trest. Někteří by se rozpomněli

  achtěli by se vykoupit odpustky. Nemoc,

  boj sakutními projevy nemohoucnosti,

  sporuchou některých orgánů, tělesná idu-

  ševní nepohoda, může někdy díky léčbě,

  jindy zapomoci ozdravné síly organismu

  aduše nebo též vlivem souhry šťastných

  okolností pominout.

  Jenže nezřídka zanechává paměťovou

  stopu, jakousi jizvu, která může podobně

  jako srůsty vyvolávat nepříjemné až neural-

  gické pocity.

  Choroba astrach zjejích důsledků,

  hrozících recidiv, slabostí, klopýtání, tápání

  arůzných handicapů mohou být noční

  můrou nebo zneklidňovat ipřes den abránit

  vnormálním běhu života.

  Zdraví je zvláštní stav. Pro většinu

  zdravých platí, že pokud si jeho narušení

  neuvědomujeme, nevnímáme cenu zdraví,

  prý toho skoro nejdražšího, co mimoděk

  vlastníme. Cena, kterou jsme ochotni

  zazdraví zaplatit, je, přihlédnuto kokolnos-

  tem, značně relativní.

  Každý má jinak nastaven práh pro vní-

  mání svého zdraví, pro toleranci handicapů

  spojených snarušeným zdravím, narušeným

  životem. Platí to pro důsledky chorobného

  děje, úrazu nebo vrozené dispozice – ne-

  šťastná heredita, proklaté geny.

  Jejich důsledky komplikují životy mnoha

  našich pacientů.

  Představují jakousi červenou Ariadninu

  nit, trajektorii, podél níž jsou utvářeny jejich

  životní děje, jejich nemohoucnost ibezna-

  děj, atomu se mnozí zpacientů, oněž sna-

  šimi spolupracovníky pečujeme, pokoušejí

  vzdorovat.

  Když je naděje jen relativní

  Dodejme, že to činí obdivuhodně. Aprá-

  vě nelehké cestě životem těchto těžce

  zkoušených pacientů, jejich vzdorování

  nepřízni osudu astrázním, které přinášejí

  všední isváteční dny, bude věnována má

  Zdá se, že se

  dostatečně a rozvážně

  nezamýšlejí

  nad možností,

  že jejich toužebně

  očekávané děcko,

  někdy doslova

  vymodlené, může být

  postiženo hereditární

  podmíněnou

  poruchou, která bude

  spojena s trvalým

  handicapem a životem

  plným nesnází.

  úvaha. Mnozí znašich pacientů trpí nevy-

  léčitelným anenapravitelným narušením

  integrity nervového ahybného systému.

  Jsou postiženi poruchou pohyblivosti,

  narušením běžných fyziologických dějů

  asníženou schopností vykonávat činnos-

  ti všedního dne. Nesmírně cennými se

  stávají tyto důležité funkce teprve tehdy,

  když nám jsou vdůsledku nemoci či úrazu

  odepřeny. Náhle, záludně anevhodně

  jsme postižení důsledky ortelu, zakterý

  většinou nemůžeme. Leckdy jde ofatální

• Strana 27

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  můžeš / číslo 5 - 2011

  nepřízeň osudu spojenou snetušenou

  strázní autrpením.

  Doznávám, že je pro mne ipočtyři-

  cetileté lékařské praxi obtížné hovořit

  smladými ženami amladými muži, když

  jsou vdůsledku nevyléčitelné choroby, tr-

  valého poúrazového handicapu či dědičné

  choroby zbaveni schopnosti chůze anor-

  mální lokomoce. Hovořit snimi oprognó-

  ze onemocnění iomezených možnostech

  anepříliš nadějných vyhlídkách, protože

  zprvu prostě nemohou akceptovat, že

  budou pro nenapravitelný handicap

  odkázáni naelektrický či mechanický

  vozík nebo vještěhorším případě budou

  upoutáni nalůžko. Raději sní svůj velký

  sen osvobodném životě bez handicapu,

  který chtějí vést bez ohledu naobjektiv-

  ně existující krutý aosudový zdravotní

  handicap. Atoto snění může nemilosrdná,

  leč realistická informace vážně narušit.

  Handicap bývá spojen se sociálním, psy-

  chologickým iekonomickým strádáním

  ačiní takto postižené osoby citlivějšími

  azranitelnějšími.

  Strádání některé naše pacienty aktivi-

  zuje aneočekávaně dokážou překonávat

  izdánlivě nepřekonatelné překážky. Chápu,

  že postupně dojdou kzávěru, že vosob-

  ním apartnerském životě mohou amusí

  čelit pokud možno všem důsledkům, které

  ssebou přinášejí poranění páteře amíchy

  nebo choroby nervového systému prováze-

  né poruchou motoriky ainervace vnitřních

  orgánů. Proto jim bývá osudově odepřeno

  naplnění rodičovského pudu apřání mít

  potomky, vychovávat své děti.

  Medicína dokáže občas takřka ne-

  možné. Důkazem toho jsou irozšířené

  fertilizace in vitro (IVF), iprovádění

  odběru spermatu mužům skompletním

  přerušením míchy. Metody byly brilantně

  zvládnuty adovolují bezpečné početí že-

  nám, jež pro závažnou chorobu strvalým

  handicapem mohly omateřství dříve jen

  snít. Mladým mužům poúrazech míchy

  či jiné chorobě NS umožňují stát se otci.

  Vnímám zásadní přínos těchto moderních

  až zázračných metod achápu pacientky

  apacienty, kteří se dožadují toho, aby

  ivjejich případě byly prolomeny bariéry.

  Aby ijim bylo umožněno žít se svým part-

  nerem nebo partnerkou rodinný život, mít

  potomky astarat se oně.

  Děti? Raději třikrát promýšlet…

  Dovolte, abych dodal iono pověstné „ale“.

  Nároky kladené najedince srůznými zdra-

  votními ipsycho-sociálním handicapy jsou

  značné anepochybně významně mohou

  ovlivnit kvalitu jejich života, života jejich

  partnerů iživota jejich dětí, zaněž přebírají

  odpovědnost.

  Odpovědnost vrovině občansko-práv-

  ní, sociálně-psychologické iekonomické.

  Soudím, že právo napřekonávání handi-

  capu avzdorování jeho následkům má být

  spojeno spřiměřenou odpovědností. Zasebe

  sama izasvé děti. Nelze ji dlouhodobě

  přenášet naspolečnost apříbuzné, jejichž

  schopnost pomáhat nebývá nevyčerpatelná.

  Právo mít děti avést rodinný život je

  spojeno isodpovědností, kterou přebírají

  oba rodiče zasvé děti. Zahrnuje schopnost

  �

• Strana 28

• Strana 29

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í 

  zajistit klidné, vlídné, láskyplné, ekono-

  micky stabilní prostředí, vněmž se rodina

  harmonicky rozvíjí adětem se daří…

  Péče odítě má být spojena co nejvíce sra-

  dostí aspokojeností. Nemá být provázena

  trvalým stresem, utrpením aspory.

  Stabilní partnerský vztah, oporu vširší

  rodině – ochotné aschopné pomáhat lidsky

  ivěcně apodílet se nadobrém izlém, tedy

  navšem, co rodičovství lidem se zdravotním

  handicapem přináší – považuji zavelmi

  důležité.

  Jsem však přesvědčen také otom, že

  rodiče, aplatí to ipro rodiče postižené zdra-

  votním nebo jiným handicapem, mají být od-

  povědni zaživoty svých dětí astav rodinného

  života, protože právě rodiče se zdravotním

  postižením své děti přivádějí nasvět zpravi-

  dla velmi obtížně azacenu značných obětí.

  můžeš / číslo 5- 2011

  NÁZORY ERA PORADNA

  ?

  Chtěla bych si vzít hypotéku zaúče-

  lem rekonstrukce bytu. Odrazují mě

  však poplatky spojené súvěrem.

  Zaco všechno budu muset bance platit?

  Množství poplatků závisí nakonkrét-

  ním typu hypotečního úvěru. Banky si

  většinou účtují jednorázové poplatky

  zazpracování úvěru aodhad ceny

  nemovitosti. Poplatek zazpracování

  avyhodnocení žádosti bývá většinou

  určen procentem zpožadované výše

  úvěru. Tato částka bývá poměrně vysoká,

  aproto některé banky nabízejí předběžné

  posouzení žádosti nebo konzultaci, aby

  se klienti vyhnuli riziku nevratné ztráty

  vpřípadě neschválení žádosti. Pokud

  je hypotéka schválena, platí se měsíční

  poplatek zasprávu úvěru apojištění.

  Zákazníci Poštovní spořitelny momen-

  tálně nemusí platit poplatek zazpraco-

  vání úvěru. Tento bonus může zájemcům

  ušetřit až 18 tisíc korun, které se jim

  budou jistě hodit při dalším financování

  nového bydlení. Tato výhodná nabídka

  platí pro hypotéky do85 % zástavní

  hodnoty nemovitosti navšechny délky

  fixačního období.

  Kromě slevy zpoplatku zazpracování

  odměňuje Poštovní spořitelna zákazníky,

  kteří využívají Era osobní účet. Pokud si

  klient nechává zasílat mzdu naEra osob-

  ní účet, ze kterého bude zároveň splácet

  hypotéku, auzavře si pojištění majetku

  ischopnosti splácet, získá ještě slevu

  0,25 % zúrokové sazby.

  ?

  Unavuje mě neustálépřepisování

  čísel zúčtů doplatebních příka-

  zů.Několikrát se mi stalo, že jsem

  udělal chybu apeníze pak odešly jinam.

  Poraďte mi prosím nějaký způsob, který

  by mi usnadnil placení účtů.

  Říká se, že nejlepší řešení jsou ta nej-

  jednodušší. Vašim požadavkům přesně

  vyhovuje služba Komfortní vyúčtování,

  která představuje revoluci vplatbách.

  Místo složitéhoapracného vypisování

  číselstačí jedno kliknutí myší aúčty jsou

  zaplacené. Služba umožňuje klientovi

  přijímat platební dokumenty velektro-

  nické podobě azároveň je automaticky

  převede doplatebního příkazu, který sta-

  čí již jen jediným kliknutím myši odsou-

  hlasit. Zároveň je Komfortní vyúčtování

  jakousi prevencí proti častým chybám

  apřeklepům při vyplňování údajů.

  Na vaše dotazy odpovídá

  Milan Jursík,

  výkonný manažer

  marketingu

  Poštovní spořitelny.

  Pokud máte jakýkoliv

  dotaz na Milana Jursíka

  z Poštovní spořitelny,

  napište jej na adresu info@ muzes.cz

  nebo Redakce časopisu Můžeš,

  Vinohradská 325/8, 120 00 Praha 2.

  Následky chybného

  rozhodnutí mohou

  mít celoživotní trvání.

  Často se nelze obejít

  bez konzultací slékaři

  různých odborností.

  Nemohu soudit, jen vyslovuji pochybnost

  otom, zda určitá zdrženlivost azvážení

  iméně optimistických či přímo pesimistic-

  kých variant nejsou vpodobných případech

  namístě. Setkávám se istím, že pod určitým

  situačním aspolečenským tlakem podceňují

  idůležitost pevného partnerského vztahu.

  Poněkud lehkovážně se smiřují stím, že

  vpřípadě případného rozvodu ipro ně platí,

  že se stejně každé druhé manželství dříve či

  později rozvádí, takže se jedná ostatisticky

  normální vzorec chování, kterého se není

  třeba obávat.

  Platí však, že život rozvedených matek,

  ale irozvedených otců postižených různými

  handicapy, které/kteří se starají ozdravá či

  handicapovaná děcka, je podle mých zkuše-

  ností obvykle velmi náročná zkouška, někdy

  přímo očistec.

  Troufám si proto tvrdit, aprosím zapro-

  minutí, že takovému trápení astrádání by

  malé nevinné děti – byť třeba jen znešťastné

  náhody nebo naopak kvůli spoléhání naná-

  hodu šťastnou – vystavovány být neměly.

  Autor je přednostou Neurologické kliniky

  Fakultní nemocnice vMotole

  Mezititulky redakce Můžeš

  Kdo je doc.MUDr.

  Martin Bojar, CSc.

  Významný český neurolog,

  přednosta kliniky, autor mnoha

  vědeckých publikací. Vletech 1990 – 1992

  ministr zdravotnictví České republiky.

  Dlouholetý člen Rady Konta Bariéry.

  info

  Mají amusí předem vážit obtíže anesnáze,

  jimž mohou své potomky isvou rodinu vysta-

  vit. Jedná se ovelmi obtížné anáročné rozho-

  dování připomínající Sofiinu volbu. Následky

  chybného rozhodnutí mohou mít celoživotní

  trvání. Často se nelze obejít bez konzultací

  slékaři různých odborností. Prenatální age-

  netické poradenství by nemělo být opomenu-

  to. Jsem zaskočen, ba přímo překvapen tím,

  jak uněkterých pacientek apacientů, jimž

  nebyl osud nakloněn aodčasného dětství

  čelili následkům vrozených chorob akombi-

  novaných deficitů, pobývali vnemocnicích,

  léčebnách alázeňských ústavech, převažuje

  touha po„normálním“ rodinném životě

  arodičovský „pud“. Zdá se, že se dostatečně

  arozvážně nezamýšlejí nad možností, že

  jejich toužebně očekávané děcko, někdy

  doslova vymodlené, může být postiženo he-

  reditární podmíněnou poruchou, která bude

  spojena strvalým handicapem aživotem

  plným nesnází. Může to být podmíněno itím,

  že se oddětství sami adaptovali nahandicap

  aživot vezdravotnických arehabilitačních

  ústavech se jim stal skutečným, ne náhrad-

  ním či paralelním životem. Zpohledu těch

  zatím ještě zdravých pak jinak hodnotí

  možné důsledky handicapu, který vkládají

  dovínku svých ještě nenarozených dětí.

  �

• Strana 30

  můžeš / číslo 5 - 2011

  

  AUTOMOTO

  K nejzajímavější volbě pro lidi s postižením patří auta

  na pomezí užitkových a osobních vozidel, jako jsou

  Citroën Berlingo, Volkswagen Caddy nebo Peugeot

  Partner. Především díky příznivé ceně a skutečnosti,

  že je lze snadno vybavit rampou, po které vozíčkář

  vyjede přes páté dveře k zadním sedadlům.

  značky Peugeot; všechna dealerství nabízejí

  zdravotně postiženým zákazníkům speciální

  slevu natéměř jakýkoli model modelové

  řady francouzského výrobce.

  Jestliže sleva namodely Partner činí 29

  procent, ukombíku 308 se podle výbavy

  vozu pohybuje mezi 10 a16 procenty zběž-

  né ceny.

  „Obecně značka Peugeot věnuje oblasti

  zdravotně postižených osob velkou pozor-

  nost, ať už namezinárodní úrovni zhlediska

  zaměstnanosti azačleňování handica-

  povaných osob dopracovního procesu či

  naúrovni národní. Společnost Peugeot ČR

  risty: „Rozdíly mezi oběma francouzskými

  značkami jsou spíše vprodejních strategiích.

  SCitroënem jsme se dohodli, že budeme mít

  několik vozů už svestavěnounájezdovou

  rampou naskladě azájemcům zkrátíme

  díky tomu čekání naberlingo ošest týdnů,“

  říká šéf API CZ.

  Ani Peugeot však nechce zůstat pozadu.

  Když handicapovaný zvolí pro své potře-

  by model Partner, dočká se výrazné slevy

  vevýši 29 procent.

  Základní cena Peugeotu Partner vosobní

  verzi Tepee činí 280 tisíc korun, poodečtení

  slevy klesá pod 200 tisíc.

  Připravení prodejci

  Peugeot se snaží patřit ktěm značkám,

  které jsou napožadavky lidí spostižením

  připraveny nejen slevami, ale také vyškole-

  nými prodejci. „Sprodejem vozů zdravotně

  postiženým zákazníkům máme dlouholeté

  zkušenosti. Naši prodejci jsou vyškolení apři-

  pravení poskytnout zákazníkům kvalifikova-

  né odpovědi týkající se výběru vozu, speciální

  úpravy vozu pro zdravotně postižené osoby

  ifleetového programu,“ tvrdí Radka Matthey,

  mluvčí českého zastoupení Peugeotu.

  Podle jejích slov si handicapovaný

  zákazník může zvolit jakýkoliv showroom

  Text: PETR BUČEK

  Foto: API CZ

  P

  ro ruční ovládání lze uzpůsobit

  snad každé auto, ale jen několik

  vozů je tak prostorných, že umož-

  ní postiženému najetí přes dveře

  kufru kdruhé řadě sedadel.

  Vnabídce Peugeotu se tak po-

  zornost nejedné rodiny shandica-

  povaným členem upírá namodel Partner.

  Jedná se oidentické auto, jako je Citroën

  Berlingo, odlišná jsou jen loga nakaroserii

  vinteriéru. Obě francouzské značky totiž

  patří dojednoho velkého koncernu PSA.

  Peugeot Partner skýtá stejné výhody jako

  Citroën Berlingo. Obě auta stvary malé-

  ho užitkového automobilu jsou prostorná

  navýšku, výhodou jsou také boční posuvné

  dveře. Kurčitýmminusům Peugeotu Partner

  patří sedadlo řidiče, které je vysoko – asi

  sedmdesát centimetrů – nad silnicí. To

  způsobuje komplikace při nastupování, ale

  ituto překážku je možné překonat různými

  pomůckami.

  Rozdíly mezi Peugeotem Partner aCit-

  roënem Berlingo nespatřuje ani Miroslav

  Bartoš ze společnosti API CZ, která se zabý-

  vá přestavbou aut pro handicapované moto-

  PEUGEOT

  JAKO PARŤÁK

  NA CESTY

  Rozdíly mezi oběma

  francouzskými značka-

  mi jsou spíše vprodej-

  ních strategiích.

• Strana 31

  můžeš / číslo 5 - 2011

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  SLOUPEK

  Martina KOVÁŘE

  Zapadnout

  se musí umět

  Před dvěma měsíci jsem slíbil, že ještě něco

  připíšu ozapadnutí imobilního řidiče,

  lépe řečeno jeho auta. Nabízím tedy jednu

  osobní exkurzi.

  Zdá se, že teď najaře, když je už teplo

  avšem nám otrnulo, je natakové varovné

  ohlédnutí ten správný čas.

  Jeden Murphyho zákon praví, že auto

  snáhonem navšechna čtyři kola zapadne

  nazvlášť nedostupném místě…

  Jako novopečený majitel starého allroada

  jsem si jednoho jara hodně dovoloval.

  Cítil jsem se fakt svobodně: místa, která

  mi byla zapovězena, kam bych se oprav-

  du nikdy nedostal – bez pomoci – se mi

  otevřela.

  Bylo to perfektní, vyjel jsem všude. Obje-

  voval jsem nová místa naryby, zkratky

  přes louky, přes škarpu, nebyl problém

  přivézt dříví zlesa, zdálo se mi vše jasné

  amožné, až jednou…

  Rád chytám naNové řece, kousek zaTře-

  boní. Je to taková lužní louka, která končí

  vlužním lese.

  Sám bych se byl bál jet dál poproudu,

  bylo mokro, ale spartnerkou, která při-

  jela naryby, jsem se rázem nebál ničeho.

  Nebyl tam ani signál GSM, ale zato mra-

  ky komárů aovádů, které se nás slétaly

  odevšad.

  Chyba byla, že jsem začal zvedat auto na-

  horu – jde to pneumaticky – až když jsme

  vlouce leželi opřeni „obřicho“.

  Partnerka bojovala, nanosila zřeky

  kamení ipísek, to vše zamířilo pod kola

  dobahna, kde skončila ilopatka avefi-

  nále také ručníky. Jako statečná husitská

  žena si vzpomněla naSudoměř akřižácké

  hordy vrybníku.

  Marné. Nepomohli ani cyklisté. Zapadli

  polýtka, ale poradili, že bych měl mít

  naautě naviják.

  Nic nevyřešil ani místní chytrák, dob-

  rák, který mě nadlouhém laně zkoušel

  vycuknout.

  Povídá: „Mladej, tady je voda tři čtvrtě

  roku, to se sem máte jít nejdřív podívat,

  než sem vjedete autem!“ Ano, to bych fakt

  rád.

  Zachránili nás až tři romští spoluobčané

  straktorem ařetězem.

  Zetor – to je jistota – to by bylo něco pro

  našince.

  Škoda, naněj asi nevylezu aani vPraze to

  není tak úplně běžné auto.

  Autor je bývalý automobilový závodník,

  člen rady Konta Bariéry.

  se finanční ijinou pomocí podílí narůzných

  akcích napodporu zdravotně postižených

  osob. Například vletošním roce jsme přispěli

  zapůjčením vozu nadaci Leontinka podporu-

  jící zrakově postižené,“ vyjmenovává aktivity

  Peugeotu Radka Matthey.

  Kombíky i auta

  s velkým prostorem

  Široká paleta modelů se lvem veznaku

  naznačuje, že si utéto francouzské automo-

  bilky je možné vybírat mezi různými druhy

  karoserií, zaměření ivelikostí aut.

  „Naruční ovládání jsme přestavovali

  snad všechny modely Peugeotu,“ říká Miro-

  slav Bartoš. Avyjmenovává modely, které

  prošly jejich halou veSlapech uTábora –

  nechybí mezi nimi Peugeoty 107, 206, 207,

  307, 308, 405, 407, 5008 i807.

  Velkoprostorový Peugeot 807 už několi-

  krát jeho firma vybavovala systémem Turny.

  Vesvé nejnovější generaci umožňuje plně

  elektronicky řízené otočení sedadla, jeho

  vysunutí zkabiny asnížení kvozovce. Pro

  nejednoho vozíčkáře znamená systém Turny

  velké zjednodušení pro nastupování avystu-

  pování zvozu.

  Ač to samy automobilky patrně často

  ani netuší, jednou se jim podaří postavit

  auto takové, že se mezi handicapovanými

  motoristy stane hitem, jindy zase sinovací

  modelu přichází izklamání.

  „To je vidět například upopulárních

  modelů Peugeot Partner aCitroën Berlingo.

  Vesrovnání spředchozí generací je jejich

  prostor pro naše účely lépe využitelný,“ říká

  Miroslav Bartoš.

  Další francouzský užitkově-osobní vůz

  Renault Kangoo prožil vtomto ohledu

  opačný vývoj. Podle zkušeností společnosti

  API CZ byla předchozí generace výborná, ale

  současná už se například kvestavbě nájezdové

  rampy nehodí. „Změnila se konstrukce zad-

  ních sedadel, která je unového Kangoo pro

  potřeby běžných cestujících velmi praktická,

  ale pro naši vestavbu už se nehodí,“ upozorňu-

  je Bartoš.

  Více nawww.autembezpecne.cz

  AUTOMOBILY jako Peugeot Partner

  nebo Citroën Berlingo

  jsou ideální volbou pro montáž

  zadní nájezdové rampy.

• Strana 32

  

  PŘÍSPĚVKY NA ÚPRAVY BYTU

  SE MUSEJÍ OBČAS VRACET

  Dotazy čtenářů

  se tentokrát týkají

  odstraňování bariér,

  tedy příspěvku na opatření

  zvláštní pomůcky

  a přípěvku na úpravu bytu.

  PORADNA

  ?

  Chtěl bych se přestěhovat dojiného

  města kesvé sestře. Byl mi ovšem

  před čtyřmi lety přiznán příspěvek

  naúpravu bytu, díky kterému jsem

  zrekonstruoval koupelnu. Mohu se tedy

  ztohoto bytu přestěhovat, apokud tak

  učiním, budu muset vracet celý příspěvek?

  Odpověď: Spříspěvkem naúpravu bytu

  podle vyhlášky č. 182/1991 se váže

  podmínka využívat tento byt nejméně

  podobu deseti let odchvíle přiznání tohoto

  příspěvku.

  Pokud se ztohoto bytu přestěhujete dří-

  ve, bude nutné vrátit jeho poměrnou část.

  Vevašem případě, tedy pouplynutí čtyř let,

  by se jednalo o60 % zcelé části přiznaného

  příspěvku.

  Ovšem pokud se budete stěhovat zdůvo-

  du např. zhoršení svého zdravotního stavu,

  tedy proto, že se již osebe vbytě nejste

  schopen postarat atoto bydlení se pro vás

  stává nevyhovujícím, je možné podomluvě

  se sociálním odborem upustit odvrácení

  poměrné části příspěvku.

  ?

  Nasociálním odboru žádáme opří-

  spěvek naschodišťovou plošinu

  pro umožnění přístupu doobjektu

  bytového domu. Našli jsme si firmu,

  která nás zaujala svojí nabídkou, ane-

  chali jsme si odní vypracovat cenovou

  kalkulaci. Ze sociálního odboru jsme však

  byli vyzváni, abychom dodali dvě nebo

  itři cenové nabídky různých firem. Proč

  nám není umožněn výběr firmy podle

  našich představ? Přiznávám, že jsme si

  vybrali firmu oněco dražší, ale věříme, že

  kvalitnější.

  Odpověď: Pokud vám sociální odbor vyhoví

  vevaší žádosti aposkytne vám příspěvek

  naschodišťovou plošinu, chce, aby byly

  tyto peníze využity co nejúčelněji azároveň

  ekonomicky.

  Pokud dodáte více nabídek odrůzných

  firem, bude si nejen sociální odbor, ale také

  vy, jistý, že vámi zvolená firma nemá pře-

  draženou nabídku.

  Zároveň pokud znějakého důvodu

  upřednostňujete oněco dražší firmu, která

  se vám zdá nejlepší, doporučuji při žádosti

  opříspěvek uvést důvod, proč upřednostňu-

  jete právě tuto firmu.

  Konečný výběr bude nasociálním odbo-

  ru, je ovšem důležité při tomto výběru se

  sociálním odborem komunikovat anavýbě-

  ru se tak spolupodílet.

  Navaše dotazy zoblasti bariér

  odpovídá Kateřina Poláčková

  www.ligavozic.cz

• Strana 33

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  můžeš / číslo 5 - 2011

  ČESKÝ INTERNET

  SE SPOJIL A POMOHL

  KONTO BARIÉRY

  Melantrichova 5, Praha 1

  Na dva týdny odhodili velcí hráči internetu svoji řevnivost,

  touhu po exkluzivitě a jedinečnosti a spojili se s jediným cílem: POMOCI.

  N

  ěkterá setkání jsou nezapo-

  menutelná avzniknou znich

  přátelství nacelý život. Konto

  Bariéry ijá osobně máme

  takové přátele. Patří mezi

  ně Ondra Tomek, známá

  auznávaná postava českého

  internetu. Se svým kamarádem založili

  vdevadesátých letech internetový portál

  Centrum.cz . Setkala jsem se sním azhru-

  ba 40 mladými lidmi nazačátku úspěšné-

  ho podnikatelského projektu. VSamop-

  ších naSázavě připravovali svou strategii

  ajá jsem jim naprvním firemním víkendu

  vyprávěla ocharitě, oKontu Bariéry.

  Odté doby osobě víme. Ondra svůj

  úspěšný projekt později prodal, utržené

  peníze mu umožnily jezdit sbatůžkem

  ponejkrásnějších místech světa. Kdykoliv

  se ale blíží domů, dostanu SMS: „Budu

  vPraze achtěl bych sněčím pomoci.“

  Před rokem přijel doPrahy apřišel

  donadace snápadem naprojekt internet

  vozíčkářům. Letos jsme jeho vizi doladili

  apozvali partnera, Člověka vtísni. Nasvě-

  tě byla dvojitá premiéra. Spojení českého

  internetu idvou neziskových organizací,

  které toho nemají vprogramu mnoho

  stejného. Každý jdeme svou cestou, ne-

  konkurujeme si, jsme přátelé achtěli jsme

  to společnou akcí dokázat inávštěvníkům

  internetu. Asi jsme je přesvědčili.

  Naše akce Český internet pomáhá, byla

  úspěšná. Zapojilo se doní 25 partnerů,

  těch velkých, jako je iDnes.cz, iHned.cz,

  Seznam.cz, Centrum.cz, Mall.cz, motej-

  lek.cz adalší. Jsem jim vděčná, že jednou

  dokázali zapomenout nakonkurenci,

  naanimozity, mám ale radost izma-

  lých hráčů internetu, kteří možná svým

  návštěvníkům dali možnost poprvé přispět

  nacharitativní projekt.

  Domluvili jsme se, že akce nebude

  soutěž oto, kdo více vybral, kdo měl víc

  návštěvníků, kteří přispěli.

  Analyzujeme si to sami pro sebe,

  připravujeme se nadruhý ročník. Určitě

  bude, to jsme si slíbili. Kdy se nadaci po-

  vede, aby 320000 lidí kliklo vprvním dnu

  sbírky najejí ikonu najednom znejna-

  vštěvovanějších serverů! Šanci dozvědět

  se jedním kliknutím oLukáškovi, Riziki,

  Kryštofovi, Hance nebo Emmet měla

  opravdu velká část návštěvníků českého

  internetu.

  Co nám akce přinesla? Přinejmenším

  úžasnou částku 738000 korun. Lukášek

  bude moci rehabilitovat nabezvadném

  přístroji Motomed. Kryštof si pořídí svůj

  první vozík poúrazu, lehký, snadno ovla-

  datelný, Hance pomůžeme sodstraněním

  bariér vjejím bytečku veVrchlabí. Emmet

  bude moci vEtiopii chodit doškoly aRi-

  ziki si bude vKongu léčit těžká poškození

  zdraví.

  Získali jsme ale díky internetu icestu

  knovým dárcům. Cítím to zpříspěvků

  natuto sbírku. Dostali jsme se kesku-

  pině mladších lidí, kteří se asi nezařadí

  ke40000 pravidelných dárcům Konta

  Bariéry, kterých si tolik vážím amám je

  ráda, protože jsou nám věrni už 18 let.

  Tihle noví ale díky deseti dnům naší akce

  vědí, co je to charita, ajsou schopni, když

  je správně oslovíme, vzít platební kartu

  abez zaváhání poslat nemalou finanční

  pomoc. Víme prostě osobě ato je natéto

  akci velice cenné.

  Zdravím vás azarok nashledanou

  uprojektu Český internet pomáhá 2012.

  Božena Jirků,

  ředitelka Konta Bariéry

  NA ZÁVĚREČNÉM SETKÁNÍ těch, kteří projekt podpořili, nechyběli ani hlavní protagonisté

  sbírky (zleva) Hanka Doležalová, Lukášek Benda a Kryštof Petele.

  Foto: Luboš Kotek

• Strana 34

  

  můžeš / číslo 5 - 2011

  NA CESTÁCH

  Jistý průvodce praví, že kdyby byl evropský kontinent

  jako houpačka, v létě by se kvůli pohybu turistů

  prudce překlopil směrem na jih. Pokud tedy

  o prázdninách netoužíte vyrazit s davem

  za horkem na přeplněné mořské pláže,

  sever Evropy je lákavou alternativou.

  Vcelku přijatelně daleko se přitom nabízí

  hlavní město Dánska Kodaň.

  KODAŇ:

  DVĚ V JEDNOM

  Text afoto: RADEK MUSÍLEK

  P

  ochopitelně záleží natom, čemu

  kdo říká přijatelně daleko. Já

  jsem jel doKodaně poprvé autem

  amusím říci, že najeden zátah

  není oč stát. Osm set kilometrů už

  je bez delšího odpočinku slušná

  porce. Když ale zvolíte výletní

  tempo snoclehem vNěmecku, cesta získá

  příjemný formát. Navíc můžete navštívit

  iseveroněmecké přístavy, které pro české

  suchozemce voní vůní dálek. Komu nestačí

  nalodě pouze koukat, nechť se přepraví

  zNěmecka doDánska trajektem. Během

  plavby se občerstvíte atřeba si izdřímnete,

  pokud vás ovšem nezastihne takové vlnobití

  jako mě.

  Od trajektu po cyklisty

  Počasí nebylo nejlepší. Palubu bičoval déšť

  vprudkém větru. Nádobí padalo ze stolů,

  pasažéři se potáceli ahledali pevnou oporu,

  někteří dokonce ztratili vládu nad svým

  zažívacím traktem. Ocenil jsem relativní

  stabilitu čtyř opěrných bodů vozíku. Velmi

  nevzrušeně však působila obsluha restaura-

  ce, která si klidně povídala, zatímco se šálky

  nakávu měnily vestřepy.

  To mi dodávalo jistotu, že se asi neděje

  nic neobvyklého. Místo strachu jsem se tedy

  fascinovaně bavil pohledem navysoký ko-

  mín talířů, který se vlnil jako břišní tanečni-

  ce. Nezbortil se však aneporušený společně

  scelou lodí vplul doklidných vod cílového

  přístavu. Zážitek zajímavý, ale zpátky jsem

  jel pomostě.

  Vsamotném København, jak se Kodaň

  jmenuje dánsky, si coby řidič hned všimnete

  velkého množství cyklistů, pro které není

  automobilový provoz žádným nebezpečím.

  PROCHÁZKA NOČNÍ KODANÍ, to je jeden velký

  a pro vozíčkáře ve většině případů bezbariérový zážitek.

  HISTORIE VEPSANÁ DO FASÁDY BUDOV,

  bezpečná změť aut a cyklistů, takové je hlavní město Dánska.

• Strana 35

  

  můžeš / číslo 5 - 2011

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  Všude jsou cyklostezky avy se musíte naučit

  skoly počítat. Jakmile máte nasemaforu

  zelenou aklidně si chcete odbočit vpravo,

  běžně se kolem vás natéže straně vpřímém

  směru protáhne několik jezdců, kteří mají

  přednost!

  Chudáci ani netuší, jaké nebezpečí jim

  hrozí odČechů. Vždyť unás sotva dáváme

  přednost protijedoucím při odbočování

  vlevo.

  Jezdit autem poKodani ale není nutné.

  Veřejná doprava je bezbariérová aterén

  města je rovinatý, takže nepředstavuje pro

  vozíčkáře problém. Občas narazíte nakostr-

  batější dlažbu, ale to jen naněkolika ulicích

  vúplném centru.

  Jinak se bez obtíží můžete projíždět

  podél nábřeží avodních kanálů, pomos-

  tech imezi domy, které trochu připomínají

  stavebnici Lego, jejímž domovem Dánsko je.

  Akdyž už jsem tak utěch dánských produk-

  tů, tak vedle Lega, Andersena aMalé moř-

  ské víly odtud pocházejí iunás velmi známé

  značky některých zdravotních pomůcek.

  Platit, či neplatit?

  Zajímavou situaci sotázkou cenového

  zvýhodnění jsem řešil vautobusu městské

  hromadné dopravy. Mne aněkolik dalších

  vozíčkářů schodícími asistenty řidič auto-

  busu vyzval, abychom zaplatili plné jízdné,

  což činilo 23 DKK zaosobu. Jelikož jsme si

  ale ještě všichni nevyměnili peníze, začalo

  hromadné skládání požadované částky.

  Řidič to viděl ařekl nám, ať mu tedy dáme

  stovku, že to stačí.

  Bankovku si strčil dokapsy ukošile ajelo

  se. Ušetřil nám tak nějakých 38 DKK, ale

  nejspíš oškubal místní dopravní společnost,

  protože nám nevydal jízdenky. Později mi

  jeden Dán řekl, že vozíčkáři vautobusech

  neplatí. Druhý však tvrdil, že ano. Dodnes

  nevím, jak to vlastně je. Každopádně zpáteč-

  ní jízdu už jsme platili normálně.

  Nedivil bych se, kdyby lidé spostižením

  žádné velké cenové úlevy neměli. Podle

  dánských kolegů navozíku se oně jejich

  stát stará velmi dobře, takže slevy nejsou

  nezbytně nutné.

  Například automobil dostanou takový,

  jaký potřebují. Pokud prokáží, že se neobe-

  jdou bez mikrobusu, dostanou ten nejlev-

  nější natrhu. To alespoň tvrdili. Jejich slova

  mi potvrdil fakt, že většina znich skutečně

  vautech stejné značky jezdí. Rovněž vozíky

  jim prý plně hradí takové, jaké jim vyhovují.

  Nepodařilo se mi tuhle informaci ověřit,

  nicméně nemám důvod nevěřit. Přístup

  ksociální oblasti vseverských zemích Evro-

  py je pověstný.

  Vraťme se ale ksamotné Kodani. Když

  opustíte historické centrum, určitě vás

  zaujme moderní architektura, které se tu

  nebojí. Přitom však nemáte pocit, že jde

  orušivé projekty zasazené násilně doveřej-

  JEDNÍM Z TYPICKÝCH ZNAKŮ MĚSTA je moderní

  a účelná architektura, která je citlivě spjatá s přírodou.

  CYKLISTÉ SE PO MĚSTĚ pohybují velmi bezpečně.

  Všude mají své stezky, motoristé jim dávají přednost.

  ného prostoru. Naopak. Všude namě dýchal

  slovy těžko vyjádřitelný pocit šetrnosti kpří-

  rodě. Asi to souvisí se vším, co vidíte kolem

  sebe. Lidé jezdí nakolech, nikdo neodha-

  zuje odpadky, větrné elektrárny představují

  běžnou věc.

  Dva v jednom

  Osklonech kalternativním přístupům svěd-

  čí ijedna zkodaňských rarit – Svobodný

  stát Christiania. Vroce 1971 se poarmádě

  uvolnila kasárna orozloze přibližně čtyři-

  ceti hektarů. Ještě než došlo kplánované

  demolici, usadila se vopuštěných budovách

  skupina hippies, squaterrů arůzných nekon-

  venčních existencí.

  Tito lidé zde vytvořili komunitní spole-

  čenství postavené navlastních idealistických

  principech. Opakované pokusy ojejich vy-

  hnání selhaly, takže stát nakonec přistoupil

  kekompromisnímu řešení.

  Christiania získala samosprávu výměnou

  zadohodu orespektování základních dán-

  ských zákonů. Obyvatelé začali platit daně

  znemovitosti avypudili se svého středu

  uživatele tvrdých drog, kteří začínali být

  velkým problémem. Dnes už má Christia-

  nia největší slávu zasebou astala se spíše

  atrakcí.

  Původní duch se doznačné míry vytratil.

  Počet obyvatel vzrostl avětšina znich

  normálně pracuje mimo komunitu. Hospo-

  daření napůvodních políčcích už patří spíše

  minulosti. Odehrávají se zde ale alternativní

  koncerty, výstavy adalší akce. Rozhodně jde

  stále ovelmi osobité místo, které stojí zaná-

  vštěvu. Nad branou vás uvítá nápis: „Vítejte

  vChristianii, právě opouštíte Evropskou

  unii.“ Když tedy vyrazíte doKodaně, můžete

  vlastně navštívit dvě země najednou.

  Více na www.muzes.cz

  Podle dánských kolegů

  navozíku se oně jejich

  stát stará velmi dobře.

  Například automobil

  dostanou takový,

  jaký potřebují.

• Strana 36

  Bezplatná linka: 800 100 822

  E-mail: info@allmedica.eu

  Eledrova 718, 181 00 Praha 8

  tel.: 233 552 309, 602 162 556

  e-mail: iroa@volny.cz, www.iroa.cz

  RUČNÍ OVLÁDÁNÍ AUT IROA - HDC s.r.o.

   Úpravy aut na ruční ovládání,

  mechanická i elektronická.

   Produkty české výroby

  i zahraničních dodavatelů.

   Plošiny, rampy, otočné sedačky,

  invalidní vozíky s přesuvnou sedač-

  kou do auta, zvedací mechanizmy.

   Osvědčení od MD ČR.

   Montážní střediska

  v České a Slovenské republice.

   Zprostředkování nákupu nových

  i zánovních vozů Škoda se slevou

  (případně i jiných značek),

  včetně financování a pojištění.

• Strana 37

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í 

  můžeš / číslo 5 - 2011

  SLOUPEK

  Ondřeje Neffa

  Proti

  pravidlům

  Dnes si ukážeme pár fotek „proti pravi-

  dlům“. Pravidla je dobře znát, abychom je

  mohli súspěchem překračovat, apře-

  kročení Zvířecí fotky, tedy fotky zvířat,

  aby bylo jasno, mám rád, aproto jsem

  nawebu Můžeš.cz ocenil sérii Petra Holeč-

  ka. Obvykle jsem proti „zádíčkům“, tedy

  fotkám zachycujícím lidi nebo zvířata

  odzadu – ono to obvykle svědčí onedostat-

  ku autorovy sebejistoty. Ale fotka slona

  kráčejícího posilnici je výjimka potvr-

  zující pravidlo. Dokonce dvě pravidla,

  protože má zcela středovou kompozici,

  slon je naprůsečíku úhlopříček! Apřece je

  to milá zábavná fotografie – ata značka

  usilnice tvrdí muziku. Kdyby tam nebyla,

  fotka by z50 % ztratila napůvabu.

  Také Blažena Turková zaměřila svůj

  objektiv nazvířecí tvář. Je to zvláštní

  fotka, anejen tím, že je černobílá. Lámeme

  si hlavu, co vlastně ukazuje – nejspíš ten

  pejsek někomu rve kalhoty! Fotka ale má

  dynamiku, pohyb avýraz. Třebaže naní

  moc není vidět, svůj půvab má – další

  překročení pravidel. Fotografie dovede

  vyprávět příběhy. Někdy jsou naprvní

  pohled čitelné, jindy jde jen onáznak, ata-

  kové fotky mohou mít mimořádnou sílu

  apůvab. Každý si je může interpretovat

  posvém. Někomu se líbit nemusí, ale to už

  je součást osudu obrazového díla.

  Nawebu Můžeš.cz se objevila silná skupina

  autorů, kteří studují počítačovou grafiku

  nastřední škole podnikatelské vKolíně.

  Najejich fotkách moc překroků přes zave-

  dená pravidla nenajdu, tam naopak bych

  mohl demonstrovat, jak se pravidla dodr-

  žují. Leda snad snímek Jaromíra Květoně.

  Má portrétní charakter, ajá posluchače

  často trápím zásadou „málo nad hlavou“:

  Opravdu by nad hlavou mělo být méně

  místa než pod bradou, pak obličej jaksi

  zapadá doformátu. Když ale fotíme figuru

  – dejme tomu – odpasu nahoru, tam je

  hodně důležitá zásada „málo nad hlavou“.

  Když není dodržena, člověk vypadá, jako

  kdyby seděl vevaně.

  Tady naopak je nad hlavou místa víc než

  dost, dá se říci, že nad hlavou je prostor

  velký jako sám obličej. Apřece je to ku

  prospěchu věci. Obličej je posazený dosil-

  ného obrazového bodu naprůsečíku třetin

  aobličej je vproporci vůči pozadí. Snímek

  má atmosféru avyvolává zájem oosud

  člověka, který je naněm zobrazen. Vtom

  je jeho síla.

  Ondřej Neff

  Vážené čtenářky,

  vážení čtenáři,

  děkujeme, že posíláte snímky do rubriky

  Vaše fotografie na naši adresu

  www.muzes.cz.

  Uvítáme libovolná témata, zaměřit se však

  můžete aktuálně i na jaro.

  Své snímky prosím posílejte co největší.

  Ondřej Neff nejzajímavější fotografie vybere,

  okomentuje a autoři snímků otištěných

  v časopisu obdrží od redakce honorář.

  Přeji vám dobré světlo. (jš)

  PETR HOLEČEK

  JAROMÍR KVĚTOŇ

  BLAŽENA TURKOVÁ

  VAŠE FOTOGRAFIE

• Strana 38

  

  můžeš / číslo 5 - 2011

  NEJVYŠŠÍ HORA SVĚTA

  BYLA POKOŘENA PŘESNĚ

  PŘED OSMAPADESÁTI LETY

  D

  ne 29. května 1953 lidé poprvé vy-

  stoupili na nejvyšší horu světa – Mount

  Everest. Byli jimi nepálský šerpa

  Tenzing Norgay a Edmund Hillary z Nového

  Zélandu. V tibetštině se tato hora nazývá

  Čomolungma, což znamená Matka Bohyně

  vesmíru. Nepálci jí říkají Sagarmatha neboli

  (TAJENKA).

  Vodorovně: A – Držení těla; Omladit. B – SPZ Litoměřic; Úžehy; Pravoslavné obrazy. C – Členský stát USA; Téměř;

  Dvoukolový vozík. D – Obyvatel hor; Plody; SPZ Trutnova. E – TAJENKA. F – Severský paroháč; Vězení; Pšeničná

  bílkovina. G – Symbol křesťanství; Původce díla; Čichové orgány. H – Baklažán; Staškovo jméno; Sada. I – Váhání;

  Kontury.

  Svisle: 1 – Potřeba oráče; Výplň okna. 2 – Dř. nakladatel; Bourat. 3 – Nemlado; Bíle zbarvená. 4 – Zatroubení; Citoslovce

  smíchu; Bohužel. 5 – Římská bohyně úrody; Souhvězdí; Předložka. 6 – Slovo přirovnání; Německy „nový“; Zast. který.

  7 – Zlověstně vyhlížející. 8 – Osobní zájmeno; Proud; Ukazovací zájmeno. 9 – Římských 51; Zušlechtěné železo; Otrok.

  10 – Cizí polní míra; Černé dřevo; Inic. režiséra Ráži. 11 – Silně foukat; Epopeje. 12 – Pákistánská řeka (Sindh); Snížený tón.

  13 – Průsvitné látky; Sklenářské tmely.

  Nápověda: INDUS; NEU; OPS Autorka: Iva Böhmová

  KŘÍŽOVKA

  NA CO

  SE MŮŽETE TĚŠIT

  V ČERVNOVÉM

  ČÍSLE?

  Jaké jsou zkušenosti

  s bezbariérovým

  bydlením v Čechách

  a na Moravě.

  Sloupek senátorky

  Daniely Filipiové

  o architektuře.

  Jsou u nás bezbariérové

  přístupy k vodě

  pro rybáře na vozíčcích?

  Reportáž z Helsinek.

  Reportáž

  ze zajímavé cyklostezky

  pro vozíčkáře v Polabí.

  Zajímavé čtení pro hlavu i srdce!

  Informace, servis!

  1

  A

  B

  C

  D

  E

  F

  G

  H

  I

  2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13

  Správné řešení tajenky z předchozího čísla: DVOJJEDINÁ POVAHA

  Luštitelé – výherci:

  VÝHERCŮM GRATULUJEME!

  Ceny pro vylosované úspěšné luštitele poskytla Nadace Charty 77 – Konto Bariéry.

  Správně vyluštěnou tajenku zasílejte prosím vždy nejpozději

  do 15. následujícího měsíce. Odpovědi došlé po tomto datu nemohou být zařazeny do slosování.

  POZOR!

  První tři ceny

  za správně vyluštěnou

  křížovku jsou

  telefony Nokia 3100.

  1. Martin Zita

  Buková 26

  790 57 Bernartice

  2. Etela Papajová

  Snědovice 1

  411 74 Snědovice

  3. Drahomíra Velčovská

  Na Aleji 82

  738 01 Frýdek-Místek

• Strana 39

• Strana 40