Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 27

Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

můžeš / číslo 5 - 2011

nepřízeň osudu spojenou snetušenou

strázní autrpením.

Doznávám, že je pro mne ipočtyři-

cetileté lékařské praxi obtížné hovořit

smladými ženami amladými muži, když

jsou vdůsledku nevyléčitelné choroby, tr-

valého poúrazového handicapu či dědičné

choroby zbaveni schopnosti chůze anor-

mální lokomoce. Hovořit snimi oprognó-

ze onemocnění iomezených možnostech

anepříliš nadějných vyhlídkách, protože

zprvu prostě nemohou akceptovat, že

budou pro nenapravitelný handicap

odkázáni naelektrický či mechanický

vozík nebo vještěhorším případě budou

upoutáni nalůžko. Raději sní svůj velký

sen osvobodném životě bez handicapu,

který chtějí vést bez ohledu naobjektiv-

ně existující krutý aosudový zdravotní

handicap. Atoto snění může nemilosrdná,

leč realistická informace vážně narušit.

Handicap bývá spojen se sociálním, psy-

chologickým iekonomickým strádáním

ačiní takto postižené osoby citlivějšími

azranitelnějšími.

Strádání některé naše pacienty aktivi-

zuje aneočekávaně dokážou překonávat

izdánlivě nepřekonatelné překážky. Chápu,

že postupně dojdou kzávěru, že vosob-

ním apartnerském životě mohou amusí

čelit pokud možno všem důsledkům, které

ssebou přinášejí poranění páteře amíchy

nebo choroby nervového systému prováze-

né poruchou motoriky ainervace vnitřních

orgánů. Proto jim bývá osudově odepřeno

naplnění rodičovského pudu apřání mít

potomky, vychovávat své děti.

Medicína dokáže občas takřka ne-

možné. Důkazem toho jsou irozšířené

fertilizace in vitro (IVF), iprovádění

odběru spermatu mužům skompletním

přerušením míchy. Metody byly brilantně

zvládnuty adovolují bezpečné početí že-

nám, jež pro závažnou chorobu strvalým

handicapem mohly omateřství dříve jen

snít. Mladým mužům poúrazech míchy

či jiné chorobě NS umožňují stát se otci.

Vnímám zásadní přínos těchto moderních

až zázračných metod achápu pacientky

apacienty, kteří se dožadují toho, aby

ivjejich případě byly prolomeny bariéry.

Aby ijim bylo umožněno žít se svým part-

nerem nebo partnerkou rodinný život, mít

potomky astarat se oně.

Děti? Raději třikrát promýšlet…

Dovolte, abych dodal iono pověstné „ale“.

Nároky kladené najedince srůznými zdra-

votními ipsycho-sociálním handicapy jsou

značné anepochybně významně mohou

ovlivnit kvalitu jejich života, života jejich

partnerů iživota jejich dětí, zaněž přebírají

odpovědnost.

Odpovědnost vrovině občansko-práv-

ní, sociálně-psychologické iekonomické.

Soudím, že právo napřekonávání handi-

capu avzdorování jeho následkům má být

spojeno spřiměřenou odpovědností. Zasebe

sama izasvé děti. Nelze ji dlouhodobě

přenášet naspolečnost apříbuzné, jejichž

schopnost pomáhat nebývá nevyčerpatelná.

Právo mít děti avést rodinný život je

spojeno isodpovědností, kterou přebírají

oba rodiče zasvé děti. Zahrnuje schopnost

�