06/2015

• Strana 1

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  ●

  /

  ●

  Jednotlivý výtisk  Kč / Předplatitelé  Kč

  www.muzes.cz

  Koupí

  tohoto časopisu

  podpoříte

  Pavel Bambousek:

  Mám paragolfer, hraju

  se zdravými golfisty

  strana 24

• Strana 2

• Strana 3

  3

  EDITORIAL OBSAH

  Partneři

  redakce:

  Podle jedné zteorií je golf zkratkou slov

  Gentlemen Only Ladies Forbidden. Volně

  přeloženo: pouze pro pány, ženám zaká-

  záno. Od doby, kdy tahle hra nebo (jak

  někteří tvrdí) spíše společenská událost

  vznikla, se ale mnohé změnilo, atak dnes

  už je kupříkladu nejúspěšnějším českým

  golfistou právě žena – Klára Spilková.

  Zpohledu historie pak docela nedávno

  vzniklo slovo handigolf. Je to výraz pro

  hru lidí sfyzickým handicapem. VČesku

  není neúspěšný, za těch pár let, co unás

  lidé spostižením golf hrají, získali několik

  titulů mistrů Evropy.

  Není náhoda, že Klára Spilková

  se stala jednou ztváří českého handigolfu.

  Na mezinárodních turnajích (14. až

  16. června se opět sjedou do Darovanského

  Dvora uPlzně handigolfisté téměř zcelé

  Evropy) předává ceny apropaguje jej

  ijinde ajinak.

  Handigolf, ostatně jako řada dalších

  sportů, lidem spostižením pomáhá víc,

  než se na první pohled může zdát. Mezi

  těmi, kteří jej hrají nebo zkoušejí hrát, vět-

  šina hovoří opoznání, že nejde ozábavu

  zbohatlíků, což si vČesku stále ještě myslí

  hodně lidí, ale že je finančně srovnatel-

  ný například slyžováním (ato přece

  isudiči golfu berou jako něco normálního

  apřirozeného). Aže jim umožňuje nejen

  rehabilitaci, ale irovnocenně hrát se zdra-

  vými golfisty. Přinášíme proto na stranách

  24 a25 příběh Pavla Bambouska, jemuž

  kromě jiných pomohlo iKonto Bariéry po

  úrazu páteře kaktivnímu sportu.

  Sport je ilékem na civilizační choroby,

  jimž se věnujeme ve více textech. Mají

  mnohdy společného jmenovatele – nezod-

  povědnost vůči sobě samým. Socioložka

  Jiřina Šiklová například vpravidelném

  sloupku tvrdí, že pokud si diabetik stěž-

  kou nadváhou objednává vcukrárně jeden

  dort za druhým, vlastně zneužívá daňové

  poplatníky, kteří participují na jeho léčbě.

  Lékařka Lia Vašíčková zase zmiňuje pa-

  cienty plicního oddělení, kteří si chodí před

  nemocnici zakouřit.

  Sport je pochopitelně jen součást tera-

  pie. Pokud ale navíc dokáže vychovávat

  lidi ke slušnosti, dávat přednost slabšímu

  amorálku staví nad sportovní výsledek,

  jako tomu uhandigolfu je, pak nezbývá

  než si přát, aby nad golfem slunce nikdy

  nezapadalo.

  Přeji vám inspirativní čtení. 

  JINDŘICH ŠTĚPÁNEK

  G.O.L.F.

  DOBRÉ ZPRÁVY

  Cinemaklub CIHLA 2015

  Výstava Senior – Handicap

  Benefice Černých koní

  Fimfárum Olomouc

  111 kilometrů okolo Prahy 4–5

  ANKETA

  Umějí se lidé už lépe chovat ke svému zdraví? 6

  TÉMA: CIVILIZAČNÍ CHOROBY

  Jan Hruša: Sport je dobrá záminka 8–10

  Epidemie se (zatím) šíří 11–12

  Oči jsou vaším obrazem 13–14

  Jak projasnit náladu 15

  Deprese jako civilizační choroba 16

  SOCIÁLNÍ SLUŽBY

  Slunce: Nastaly konečně lepší časy? 17–18

  TIP NA VÝLET

  Výlet mezi rybníky 19–21

  UMĚLCI KONTA BARIÉRY

  Kamila Ženatá: Moje světy jsou teď větší 22–23

  PŘÍBĚH KONTA BARIÉRY

  Na sjezdovce i na greenu, všude jako doma 24–25

  NOVÉ ZAHRANIČNÍ TECHNOLOGIE

  Elektrosvaly na pomoc 26–27

  AUTO-MOTO

  Rid-e: Zábavná i praktická motorka 28–29

  NA CESTÁCH

  Letem světem Řeckem 30–31

  KONTO BARIÉRY

  MELANTRICHOVA , PRAHA 

  Čím žije nadace v těchto dnech 33

  PORADNA

  Proč o koupi vozidla

  na (pro) dítě musí rozhodnout soud? 34–35

  VAŠE FOTOGRAFIE

  Přišlo jaro 36–37

  KŘÍŽOVKA OCENY 38

  JAN HRUŠA:

  SPORT JE

  DOBRÁ

  ZÁMINKA

  STR. 8

  TIP NA VÝLET

  VÝLET MEZI RYBNÍKY

  STR. 19

  PŘÍBĚH KONTA BARIÉRY

  NA SJEZDOVCE I NA GREENU,

  VŠUDE JAKO DOMA

  STR. 26

  AUTO-MOTO

  RID-E: ZÁBAVNÁ I PRAKTICKÁ

  MOTORKA

  STR. 28

  Vydává Spolek přátel Konta Bariéry

  vespolupráci sNadací Charty 77

  Šéfredaktor: Jindřich Štěpánek

  (e-mail:jindrich.stepanek@muzes.cz, mobil: 722966233)

  Redakce: Zdeněk Jirků (e-mail: zdenek.jirku@muzes.cz),

  Štěpán Beneš (e-mail: stepan.benes@muzes.cz),

  Radek Musílek (e-mail: radek.musilek@muzes.cz),

  Jan Šilpoch (e-mail: jan.silpoch@muzes.cz)

  Manažerka redakce: Kateřina Uhrová

  (e-mail: katerina.uhrova@muzes.cz, mobil: 722966510).

  Korektorka: Martina Čechová

  Adresa redakce: Melantrichova 5, 11000 Praha 1

  Mobil: 722966510. Telefon: 224242973

  Web: www.muzes.cz. E-mail: info@muzes.cz

  Redakční rada časopisu Můžeš: MUDr.Alena Dernerová,

  PhDr.Jiřina Šiklová, CSc., Mgr.Tomáš Cikrt,

  PhDr.Martin Kovář, Mgr.Sri Kumar Vishwanathan,

  Lenka Kohoutová, Mgr.Jan Šesták, MUDr.Jiří Soukup 

  Nevyžádané příspěvky se nevracejí.

  Cena jednoho výtisku je 30 Kč, pro předplatitele 20 Kč.

  Celoroční předplatné 240 Kč.

  Zvýhodněné dvouleté předplatné 380 Kč.

  ISSN 1213-8908. Toto číslo vychází včervnu 2015.

  Vychází zafinanční podpory Ministerstva zdravotnictví ČR

  aMinisterstvo pro místní rozvoj ČR.

  Art director: Jiří Bušek. Grafická úprava asazba: Jan Bělovský.

  Tisk: Grafotechna Print, s. r. o., Lýskova 1594/33,

  Praha-Stodůlky

  Rozesílá Postservis Praha, Poděbradská 39, Praha 9

  Volný prodej: Česká pošta, s. p.

  Foto natitulní straně: Jan Šilpoch

  můžeš / číslo 6 - 2015

• Strana 4

  časopis pro ty, kteří se nevzdávají

  4

  nabídku pomůcek aslužeb pro různé druhy

  handicapů, zdravotní poradny anabídku

  lázeňské léčebné, rehabilitační či relaxační

  péče. Arovněž tu budou vystavovatelé se

  zbožím nezbytným pro každodenní život.

  Zároveň zde mají možnost prezentovat svou

  práci domovy důchodců aústavy sociální

  péče. Anejen to. Na stáncích nabídnou

  ivýrobky svých klientů, což jim může při-

  nést peníze, tolik potřebné třeba krozšíření

  arteterapie či dalších zájmových činností.

  Vpředchozích letech dokonce některá zaří-

  zení díky svým prezentacím našla sponzory.

  Další podrobnosti se dočtete na www.vll.cz/

  veletrh-210. 

  Benefice

  Černých koní

  Na výstavišti Zahrady Čech vLitoměřicích

  se 13. června uskuteční 2. ročník Benefice

  Černých koní. Jejich cílem je vprvní řadě

  vytváření podmínek handicapovaným

  bikerům. Nicméně stejně důležité je pro ně

  propojovat tzv. svět zdravých ahandica-

  povaných, ukázat oběma stranám, že jsou

  si nejen rovny, ale že pro sebe mohou být

  velkým avýznamným přínosem. Aprávě na

  této vlně vzniká tato benefice. Výraz Černý

  kůň je převzat ze sportovního slovníku

  právě pro svůj význam. Jedná se osportovce

  nebo tým, který svou nezlomnou vůlí atou-

  můžeš / číslo 6 - 2015

  DOBRÉ ZPRÁVY

  Cinemaklub

  CIHLA 2015

  VMalém sálepražského kina Světozor se

  10. června od 20.45 hod. uskuteční projekce

  dokumentu Happily ever after (2014,

  režie: Tatjana Božic, Chorvatsko). Filmové

  představení je součástí projektu Cinemaklub

  Cihla, neboť výnos ze vstupného půjde na

  konto sbírky AKCE CIHLA, což je celostátní

  benefiční sbírková aosvětová kampaň na

  podporu moderních sociálních služeb pro

  lidi smentálním postižením pořádaná ako-

  ordinovaná organizacíPortus Praha, z. ú.

  Podrobnosti najdete na www.akcecihla.cz.

  Diváci, kteří na tuto projekci přijdou, mohou

  vyhrát ve slosování kávovar Nespresso. 

  Výstava Senior –

  Handicap

  Výstaviště Lysá nad Labem pořádá 11. červ-

  na výstavu Senior – Handicap, která je záro-

  veň spojena svýstavou Šikovné ruce našich

  seniorů, Lázeňským veletrhem avýstavou

  květin časného léta.

  Iletos najdou návštěvníci vodborné části

  výstav Senior – Handicap aLázeňský veletrh

  hou nic nevzdávat předem si na svou stranu

  přikloní publikum, které mu fandí, azdané

  soutěže díky tomu získá maximum.

  Letos svoji akci přesunuli zTerezína

  do Litoměřic adoufají, že bude přístupná

  většímu množství lidí. Vše začne otevřením

  areálu v9.00 hod. Vprůběhu dne proběhne

  otevřený závod pro širokou veřejnost se sta-

  tusem MČR vhorské cyklistice handicapo-

  vaných. Vareálu se uskuteční dětský závod

  pod vedením Tomáše Slavaty podpořený

  návštěvou dětí zdětských domovů zokolí

  Litoměřic. Po skončení sportovní části dne

  avyhlášení výsledků odstartuje kulturní část

  programu, která se protáhne až do brzkých

  ranních hodin. Výtěžek bude rozdělen mezi

  Černé koně anadaci Tomáše Slavaty. Pevně

  věříme, že dofouknete kola, naleštíte škrpá-

  ly adorazíte nás, Černé koně, podpořit.

  Těšíme se na vás!

  Váš realizační tým. www.cernikone.cz 

  Fimfárum

  Olomouc

  SPOLU Olomouc ve spolupráci sDomem

  dětí amládeže Olomouc pořádá ve dnech

  19.–21. června festival tvořivosti afantazie

  lidí spostižením ibez pod názvem Fimfá-

  rum. Místem konání je DDM Olomouc, třída

  17. listopadu 47 aBezručovy sady.

  Připravena je nabídka různých tvoři-

  vých činností inspirovaných múzou Thálie,

  kterou řecká mytologie považovala za múzu

  básnictví, komedie azpěvů. Thálie zname-

  ná sváteční, kvetoucí, atak bude možné

  VÁŽENÍ ČTENÁŘI,

  své postřehy anázory

  nám pište

  nainfo@muzes.cz

  nebo naadresu redakce

  časopisu MŮŽEŠ,

  Melantrichova 5,

  11000 Praha 1.

  ZAJÍMAVÉ ČTENÍ

  PRO HLAVU ISRDCE!

  Informace, servis.

  Čtěte Můžeš

  nawww.muzes.cz

  ČERNÍ KONĚ podporují handicapované bikery.

  Foto: Ladislav Polnický

  V OLOMOUCI se mohou těšit na festival

  tvořivosti a fantazie. Foto: archiv Spolu Olomouc

  FILMOVÉ PŘEDSTAVENÍ ve Světozoru

  podpoří Akci Cihla. Foto: archiv Akce Cihla

  SOUBOR několika výstav láká seniory k aktivnímu

  životu. Foto: archiv Výstaviště Lysá n. L.

• Strana 5

  5

  můžeš / číslo 6 - 2015

  ZREDAKČNÍ POŠTY

  prostřednictvím tvořivých dílen idoprovod-

  ného programu zažít hravé asváteční chvíle

  sdivadelní tematikou aužít si kvetoucí

  olomouckou přírodu.

  Nástin programu:

  Pátek – slavnostní zahajovací večer vDDM Olomouc

  Sobota – tvořivé dílny: divadelní – svečerním

  představením; taneční; výtvarně tvořivé apod.

  Neděle – výlety – Pevnost poznání – Korunní

  pevnůstka vOlomouci; projížďka na raftech

  historickou Olomoucí; prohlídka Domu přírody

  Litovelského Pomoraví apod.

  Podrobný program bude uveřejněn na webových

  stránkách www.spoluolomouc.cz

  Festival je koncipován jako volně přístupný

  veřejnosti.

  SPOLU Olomouc je nestátní nezisková

  organizace, která už 20 let podporuje lidi se

  zdravotním, primárně mentálním postiže-

  ním, při seberealizaci vběžném prostředí

  města Olomouce aokolí. 

  111 kilometrů

  okolo Prahy

  Vozíčkář Heřman Volf ajeho realizační tým

  ze sdružení Cesta za snem po úspěšné reali-

  zaci čtyř velkých cest Evropou na handbiku

  přichází sdalším projektem, jehož cílem je

  integrace osob se zdravotním postižením

  prostřednictvím sportovních aktivit. Vrámci

  akce Okolo Prahy napříč handicapy objede

  okruh okolo Prahy vdélce cca 111 km na

  kolech, kolečkách, koloběžkách, bruslích

  atd. Aby tato myšlenka mohla být realizo-

  vána, bude okruh rozčleněn na menší části

  – etapy – apropojen jako štafeta. Vybrané

  etapy budou patřit lidem se zdravotním

  apsychickým postižením, ale ibez něj.

  Zaštiťovat je budou příslušné nadační fondy

  nebo profesní organizace. Vybrané úseky

  budou vždy uzpůsobeny fyzickým možnos-

  tem účastníků.

  Start je naplánován na 24. června od

  8.00 zareálu Jedličkova ústavu aškol vulici

  UJedličkova ústavu. Akce bude součástí

  sportovně zábavního dne Prázdniny nane-

  čisto. Příjezd bude na stejné místo okolo

  17.30 h. Více informací na www.cestaza-

  snem.cz/projekty. 

  HEŘMAN VOLF skrze sport propaguje integraci

  lidí s postižením. Foto: archiv Cesta za snem

  Fanynka na vozíku

  Chtěl bych vám

  ihokejové fanynce

  na vozíku Jarce na-

  psat, že jí fandím!

  Viděl jsem ji ipři

  televizním přenosu

  vtelevizi amusím

  říci, že si vážím

  lidí, kteří ani přes

  svůj nelehký osud

  neztrácejí chuť

  do života, umí se

  sním prát apřitom

  si zachovají dobrou náladu. Asi to bude

  znít jako banální fráze, ale ztakových

  lidí bychom si měli brát příklad. Zároveň

  je dobrá zpráva, že ji ostatní berou úplně

  normálně. Díky tomuhle příkladu jsem si

  poněkud poopravil mínění olidech, kteří

  chodí do tzv. kotle, kde se podle vašich slov

  cítí jako doma. Ať se tedy paní Jarce daří!

  Spozdravem Karel Čihák, Plzeň

  Vážený pane Čiháku, díky za milá slova.

  Vůbec nemějte obavy, že znějí jako banální

  fráze. Je hezké slyšet otom, jak může být

  člověk spostižením pro ostatní inspira-

  tivní svým přístupem kživotu. Setkání

  našich reportérů spaní Jarkou bylo sice

  poměrně krátké, ale ioni nabyli dojmu,

  že jde odámu schutí do života, která se

  nedala svým osudem zlomit. Jaký lepší

  příklad si vybrat za vzor?

  (red)

  Moskevská ulice

  Četl jsem váš text

  orekonstrukci

  pražské Moskevské

  ulice. Autorovi

  věřím, že ji poctivě

  prošel anapsal

  osvých zkuše-

  nostech, nicméně

  já tu ulici znám

  také. Neříkám, že

  nedošlo kezlepšení,

  ale ať mi někdo

  vysvětlí, proč není

  možné při tak velké stavební akci odstra-

  nit alespoň většinu bariérových vstupů

  do přilehlých obchodů? Je to opravdu tak

  nemožné, jak tvrdí realizátoři projektu?

  Jestli ano, pak je něco špatně. Nejsem

  architekt ani stavař, ale selský rozum

  mi říká, že nějaké řešení by přece mělo

  existovat. Kčemu je mi bezvadně opravený

  chodník, když po něm mohu jezdit jen od

  výlohy kvýloze amlsně nahlížet dovnitř,

  co bych si koupil, kdybych se na vozíčku

  dostal dovnitř.

  Pěkný den!

  Ondřej Novotný, Praha

  Vážený pane Novotný, podle tehdejší

  místostarostky Prahy 10 Ivany Cabrno-

  chové bylo předem svlastníky jednotlivých

  objektů jednáno, ale neexistuje způsob,

  jak někoho ke spolupráci vtéto oblasti

  přinutit. To byl hlavní důvod. Zároveň by

  to nebylo technicky tak jednoduché, jak se

  může na první pohled zdát. Tím nechceme

  situaci obhajovat, ale spíš osvětlit objek-

  tivní důvody, které pravděpodobně vedly

  kjejímu vzniku. Je otázkou kdiskusi, jak

  postupovat vpodobných situacích příště,

  jak motivovat vlastníky, případně uvažo-

  vat ozměně legislativy. Paní Cabrnochová

  je vsoučasné době senátorka, má tudíž

  klegislativnímu procesu velmi blízko.

  Zkuste se obrátit na ni.

  (red)

  Vozíčkář,

  nebo chodec?

  Píšu vám vreakci

  na sloupek Martina

  Kováře ochodcích,

  cyklistech, vozíč-

  kářích adalších

  osobách vsilničním

  provozu. Často se

  setkávám sdotazy

  kamarádů, jak to

  vlastně je spi-

  tím alkoholu na

  vozíku. Jestli jsem

  na tom električáku

  chodec nebo řidič, jestli mohu pít, apo

  několika pivech už žertují, že mi seberou

  řidičák atd. Někde jsem slyšel, že se to

  odvíjí od rychlosti jízdy. Když jedete do

  6 km/hod., což je rychlost chůze, jste

  prý chodec amůžete vesele konzumovat.

  Pojedete-li ale rychleji, už by to mohl být

  problém. Dokonce jsem četl na internetu,

  že vNěmecku policie po opakovaných

  opileckých incidentech zakázala jednomu

  vozíčkáři jízdu selektričákem na veřej-

  nosti. Nicméně všechno jsou to takové

  informace… jedna paní povídala. Berte to

  opravu jen jako můj příspěvek do diskuse.

  Aačkoliv na sebe také kvůli své káře nerad

  upozorňuji – podobně jako sloupku autor

  –, reflexní prvky raději používám. Ještě

  by mě něco přejelo – abyl bych nadosmrti

  mrzák!

  Petr Pála, Jihlava

  Vážený pane Pálo, věřím, že iostatní

  čtenáři ocení váš nadhled asmysl pro

  humor stejně jako my vredakci. Otázku

  postavení vozíčkáře vsilničním provozu

  se pokusíme někdy vbudoucnu na našich

  stránkách seriózně probrat. Máte pravdu,

  že chodící lidé se na to často ptají, asami

  uživatelé vozíků vtom, jak vidno, nemají

  také jasno. Díky za podnětný příspěvek do

  diskuse!

  (red)

  Své postřehy anázory nám pište na

  info@muzes.cz nebo naadresu

  Redakce časopisu Můžeš,

  Melantrichova 5, 11000 Praha 1. 

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  ●

  4/2015

  ●

  Jednotlivý výtisk 30 Kč / Předplatitelé 20 Kč

  www.muzes.cz

  Koupí

  tohoto časopisu

  podpoříte

  Pomáhali jsme

  projektovat ulici

  bez bariér

  strana 12

  M04_2015.indd 1 3/17/2015 2:59:56 PM

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  ●

  /

  ●

  Jednotlivý výtisk  Kč / Předplatitelé  K č

  www.muzes.cz

  Koupí

  tohoto časopisu

  podpoříte

  Lucie Mervardová:

  Lidé s postižením našli Pohodu

  strana 11

  M05_2015.indd 1 4/17/2015 1:44:01 PM

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  ●

  4/2015

  ●

  Jednotlivý výtisk 30 Kč / Předplatitelé 20 Kč

  www.muzes.cz

  Koupí

  tohoto časopisu

  podpoříte

  Pomáhali jsme

  projektovat ulici

  bez bariér

  strana 12

  M04_2015.indd 1 3/17/2015 2:59:56 PM

• Strana 6

  časopis pro ty, kteří se nevzdávají

  6

  můžeš / číslo 6 - 2015

  Různí jedinci mají velmi

  rozdílný přístup ke

  svému zdraví, astatistiky,

  které by tuto problema-

  tiku detailně analyzo-

  valy, prozatím patrně

  neexistují. Jsem toho

  názoru, že uřady skupin

  naší populace se přístup

  kvlastnímu zdraví vpo-

  sledních letech významně

  zlepšuje.

  Mnozí lidé si začínají

  uvědomovat, že jejich

  zdraví je hodnota, která

  jim umožňuje dosaho-

  vat slušného výdělku

  avyužívat dříve netuše-

  ných nebo nedostupných

  životních radostí, jakými

  jsou např. cestování

  do exotických zemí,

  používání dokonalých

  automobilů nebo bydlení

  vnádherných domech.

  Stím koreluje imá zku-

  šenost, že lepší přístup

  ke svému zdraví mívají

  lidé svyšším vzděláním

  asvyššími příjmy (je

  mezi nimi menší procen-

  to kuřáků aobézních,

  více využívají preven-

  tivních zdravotnických

  programů apod.). Ivtéto

  oblasti je ovšem stále

  možné všelicos zlepšovat

  azásadní roli by vtom

  měla mít zdravotnická

  osvěta.

  

  EVŽEN HRNČÍŘ

  přednosta Kliniky pracovního

  acestovního lékařství,

  FN Královské Vinohrady

  Řada lidí se oto nepo-

  chybně snaží asoučas-

  ný stav medicínského

  poznání jim ktomu dává

  řadu možností. Mnoha

  nemocem již lze úspěšně

  předcházet, ať už vhod-

  ným životním stylem

  nebo preventivními lé-

  kařskými vyšetřeními. Od

  1. 1. 2014 probíhá vČR

  tzv. adresné zvaní občanů

  kúčasti na preventivním

  vyšetření nádoru tlustého

  střeva akonečníku, dě-

  ložního čípku aprsu.

  Aktivní přístup pacienta

  dále vyžadují takzva-

  né civilizační choroby,

  např. vysoký krevní tlak,

  nemoci oběhového sys-

  tému – mozkové příhody

  aischemická choroba

  srdeční, obezita asní

  související cukrovka

  2. typu adalší. Jejich

  počet vzápadních zemích

  bohužel stále narůstá.

  Mezi rizikové faktory

  patří příjem kaloricky bo-

  hatých jídel živočišného

  původu, stres, nedostatek

  pohybu, konzumace al-

  koholu acigaret. Je tedy

  zjevné, že bez zásadního

  osobního vkladu každého

  pacienta se vjejich léčbě

  neobejdeme. Zatím se

  to však nedaří tak, jak

  bychom si jako lékaři

  přáli.

  

  MIROSLAV ZAVORAL

  přednosta Interní kliniky

  1. LF UK aÚVN Praha

  Na tuto otázku se nabízí

  celá řada odpovědí.

  Neřekla bych, že by se

  situace vpéči ozdraví lidí

  nějak výrazně změnila.

  Myslím, že moderní

  medicína skvěle léčí

  civilizační choroby, ale

  selhává podpora amo-

  tivace člověka-pacienta

  ve změnách životního

  stylu, který výrazně tyto

  nemoci ovlivňuje.

  Tento fakt nám potvr-

  zují statistiky ovýskytu

  civilizačních chorob,

  které jsou bohužel na

  vzestupu. Změna, kterou

  po našich pacientech

  zpravidla vrámci léčby

  chceme, vyvolává pocity

  nejistoty astrachu.

  Domnívám se, že pro-

  blém není vtom, že by

  dnes lidé informace ne-

  měli; problémem začíná

  být, jak stěmito infor-

  macemi naloží ve svém

  životě. Zdraví se cítíme,

  dokud se neobjeví ne-

  moc; teprve tehdy většina

  znás začne přemýšlet, co

  udělat pro to, abychom

  byli zase zdraví.

  

  LENKA ŠEDOVÁ

  Centrum prevence civilizačních

  chorob, Jihočeská univerzita

  Lépe možná, ale správ-

  ně určitě ne; přitom

  zdraví je to nejcennější,

  co každý znás má, aje

  základním předpokladem

  všech lidských činnos-

  tí iúspěchů. Bohužel

  většinou je pokládáme za

  samozřejmost – nejčastěji

  dokud neonemocníme.

  Ikdyž rizikové apodpo-

  rující faktory nemocí jsou

  dobře známé, nerozho-

  dují se lidé ve prospěch

  svého zdraví často správ-

  ně. Rizikové chování je

  uvětšiny faktorů (kou-

  ření, alkohol, obezita…)

  vČR mnohem horší než

  vjiných státech Evropy.

  Chování ke svému zdraví

  je spojeno sneznalostí

  apodceňováním zdra-

  votních rizik a nízkou

  odpovědností kvlastnímu

  zdraví. Negativní roli

  hraje ito, že společnost

  azdravotnictví jsou

  orientované více na

  nemoci ajejich léčbu než

  na ochranu apodporu

  zdraví aprevenci nemocí.

  To se odráží ivtom,

  že lidé chodí málo na

  pravidelné preventivní

  prohlídky. Proto mini-

  sterstvo zdravotnictví

  podporuje řadu preven-

  tivních programů, které

  mají motivovat občany

  kpéči osvé zdraví.

  

  VLADIMÍR VALENTA

  hlavní hygienik ČR anáměstek

  ministra zdravotnictví pro ochranu

  apodporu veřejného zdraví

  Umějí se

  lidé už lépe

  chovat

  ke svému

  zdraví?

  TURISTIKA BEZBARIÉROVĚ.

  Nový projekt mapující obtížnost

  turistických tras pro handicapo-

  vané výletníky voblasti Krkonoš

  aBroumovska bude dostupný

  včervnu. Elektronická kniha

  azároveň tištěná publikace se

  zmapovanými trasami, znače-

  nými podle obtížnosti, je dílem

  Jakuba Vika zHradce Králové.

  Povoláním geoinformatik se

  projektu věnoval ve volném čase

  asám všechny trasy prozkoumal

  – některé iza pomoci několika

  spolupracujících vozíčkářů.

  Inspiraci pro svůj projekt čerpal

  vzahraničí, vČR ale podobných

  iniciativ existuje více, ať už

  vKrkonoších, Jizerských horách

  nebo na Šumavě.

  ŠKOLA ČEKÁ. Otevření Vyšší

  odborné školy pro tlumočníky

  českého znakového jazyka vKrá-

  lovéhradeckém kraji zdržuje

  dosud nevyřízená akreditace

  oboru. Pokud vše půjde podle

  plánu, škola se prvním zájem-

  cům otevře už letos vříjnu aobor

  bude nabízet jednou za tři roky.

  Impulsem pro založení školy je

  permanentní nedostatek kvali-

  fikovaných tlumočníků českého

  znakového jazyka, založení vel-

  mi podporují isami tlumočníci,

  kteří se dnes znakovému jazyku

  mohou učit jen na jednom zobo-

  rů Filozofické fakulty Univerzity

  Karlovy nebo na kurzech, které si

  musí sami hradit.

  PODVODNÍCI VLIBERCI. Další

  případ podvodu, zneužívajícího

  zdravotního handicapu, se ob-

  jevil na Liberecku. Podvodníci,

  údajně mladá žena smužem, vy-

  dávající se za neslyšící, se snaží

  zkolemjdoucích vymoci peníze

  na stavbu centra pro neslyšící.

  Vyžadují peníze na ruku. Policie

  kpřípadu uvedla, že nikdo

  nepodal trestní oznámení, pod-

  vodníci si ale podle všeho zatím

  přišli na několik tisíc korun.

  Místní organizace před podob-

  ným jednáním varují.

  LEHČÍ BYDLENÍ. Nové chráněné

  bydlení pro nevidomé aneslyšící

  vznikne vPržně na Beskydsku.

  Rekonstruovaný objekt vareálu

  Náš svět má nabídnout bydlení

  třem lidem trpícím hluchosle-

  potou vkombinaci smentálním

  postižením. Vobjektu, který dříve

  sloužil jako domek správce areá-

  lu, vzniknou samostatné pokoje,

  společenská místnost akapacita

  pro denní dohled odborného

  personálu. Projekt získal dotaci ve

  výši 1,7 milionu korun.

  

  (šb)

  ANKETA

  DOBRÉ ZPRÁVY

• Strana 7

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  ●

  4/2015

  ●

  Jednotlivý výtisk 30 Kč / Předplatitelé 20 Kč

  www.muzes.cz

  Koupí

  tohoto časopisu

  podpoříte

  Pomáhali jsme

  projektovat ulici

  bez bariér

  strana 12

  M04_2015.indd 1

  3/17/2015 2:59:56 PM

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  ●

  /

  ●

  Jednotlivý výtisk  Kč / Předplatitelé  K č

  www.muzes.cz

  Koupí

  tohoto časopisu

  podpoříte

  Lucie Mervardová:

  Lidé s postižením našli Pohodu

  strana 11

  M05_2015.indd 1 4/17/2015 1:44:01 PM

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  ●

  /

  ●

  Jednotlivý výtisk  Kč / Předplatitelé  K č

  www.muzes.cz

  Koupí

  tohoto časopisu

  podpoříte

  Pavel Bambousek:

  Mám paragolfer, hraju

  se zdravými golfisty

  strana 24

  M06_2015.indd 1

  5/15/2015 6:25:24 PM

  PŘEDPLAŤTE SI ČASOPIS

  Výhodné předplatné nadva roky za380 Kč!

  Pokud si předplatíte Můžeš nadva roky,

  ušetříte proti ročnímu předplatnému

  100 Kč aproti volnému prodeji 280 Kč.

  Proč si předplatit časopis Můžeš:

  1. Přispějete tím naKonto Bariéry.

  2. Ušetříte, při předplatném nadva roky je to 280 Kč.

  Objednávám předplatné

  časopisu Můžeš

  roční předplatné za240 Kč

  dvouleté předplatné za380 Kč

  JMÉNO APŘÍJMENÍ:

  NÁZEV ORGANIZACE:

  FORMA ÚHRADY:

  ULICE: ČÍSLO POPISNÉ:

  MĚSTO:PSČ:

  TELEFON:

  Vyplněný objednávkový kupon zašlete naadresu:

  Redakce časopisu MŮŽEŠ, Melantrichova 5, 11000 Praha 1

  Chcete-li

  roční předplatné

  změnit nazvýhodněné

  dvouleté, kontaktujte

  bezplatnou linku

  České pošty

  800300302

  složenkou převodem (uveďte jméno acelou adresu)

  číslo účtu: 772772772/0800

  fakturou

  Nově můžete časopis Můžeš i poslouchat!

  Reportáže a další články pro vás namlouvají

  Jan Kačer, Nina Divíšková,

  Roman Hájek a Martin Kubačák.

  Audioverzi naleznete zdarma na

  www.muzes.cz a ve službě Audiotéka.

  K dispozici bude vždy první den v měsíci,

  tedy ve chvíli, kdy vychází tištěný Můžeš.

  Audioverzi lze aktivovat na

  www.audioteka.cz/muzes

  Podrobné informace na lince zákaznické podpory Audiotéky +420597490445

  a e-mailové adrese podpora@audioteka.cz

  Audioverze časopisu velektronické podobě je určena jednak slabozrakým

  či nevidomým a jednak kposlechu zmobilu či jiného přehrávače MP3,

  při jízdě autem, o víkendu či na dovolené, poslouchat ji lze i zpočítače.

• Strana 8

  TÉMA: Civilizační choroby

  ■ Nejdůležitějším aspektem sportu je setkávání lidí a jejich přátelství.

  ■ Sport dokáže vytáhnout zdeprese a dodat nový impulz do života.

  ■ Pozitivní příklady lidí spodobným osudem dokážou nastartovat kaktivitě.

  Sport je dobrá

  záminka

  Text: RADEK MUSÍLEK

  Foto: JAN ŠILPOCH

  Fakulta tělesné výchovy asportu alidé

  spostižením. Někomu to může znít jako

  protimluv, nemyslíte?

  Někomu možná, ale takový člověk oproble-

  matice sportování lidí spostižením nic neví.

  Za třicet devět let své praxe vtomhle oboru

  jsem už potkal hodně příběhů, vnichž sport

  sehrál velmi pozitivní roli. Před jedenácti

  lety se nám navíc podařilo založit Centrum

  sportovních aktivit zdravotně postižených

  studentů Univerzity Karlovy vPraze. Když

  zalistuji výročním kalendářem sfotkami

  zrůzných akcí, každý obličej na nich ilustru-

  je takový příběh.

  Víte, je to oboustranně užitečné, když

  se zdraví sportovci potkávají stěmi, kteří

  mají nějaké postižení. Když jsme pořádali

  společný kurz studentů spostižením ibez

  něj, nikdy se nestalo, že by někdo odmítl

  druhému pomoci. Taková zkušenost se

  přece hodí imimo sportovní prostředí. Naše

  společnost ji potřebuje.

  Někteří intelektuálové přitom nad spor-

  tem ohrnují nos aptají se, proč právě

  sport se těší takové oblibě (nejen) ulidí

  spostižením, proč se víc neprosazují

  ijiné aktivity. Čím si tu oblibu vysvětlu-

  jete?

  Sport dokáže úžasným způsobem navracet

  chuť do života. Dává radost zpohybu, sou-

  �

  těžení, zažívání úspěchu, překonávání výzev

  asnad ze všeho nejvíc tvoří partu. Lidé se

  díky sportu setkávají, baví, cestují. Potkají

  nové kamarády spostižením ibez něj. Po

  náročném dni na sjezdovce nebo na lodi se

  večer sedne ke stolu skytarou. Kdo by to

  neměl rád? Můžete to brát itak, že sport

  je vlastně dobrá záminka. Jezdí snámi iti,

  které baví celková atmosféra víc než sport

  sám osobě.

  Stává se, že poprvé přijde smutný aza-

  pšklý člověk po úrazu. Časem však dojde

  ktéměř zázračnému obratu. Stane se zněj

  vitální usměvavý optimista. To nedělá sport

  sám, ale společnost lidí kolem něj.

  Takže nejdůležitější je setkávání?

  Ano! Víte, ti lidé jsou jinak izolovaní. Sedí

  někde uzavření do své deprese ajsou bez-

  radní. Za velmi podstatné považuji vytvá-

  ření různých spolků. Nemusí jít přitom jen

  osportovní oddíly. Ve sdruženích dochází

  kvýměně informací, novým podnětům ain-

  spiracím. Správný impulz dokáže člověka

  nastartovat aodrazit ode dna. Skvěle fun-

  gují příklady, které táhnou. Když se člověk

  čerstvě po úrazu setká sněkým, kdo si pro-

  šel stejným osudem, ale funguje naplno dál,

  může to mít velký psychoterapeutický efekt.

  Bez spolků je problém dostat se klidem,

  kteří potřebují podporu druhých.

  Za moc hezký příklad považuji organizaci

  No Food, No Stress, která sdružuje lidi po

  amputaci dolních končetin ajejich blízké.

  Takový spolek tady dlouho chyběl. Setkával

  Jan HRUŠA:

  8

  můžeš / číslo 6 - 2015

  jsem se sřadou dychtivých amputářů hlavně

  po autonehodách, kteří by chtěli něco dělat,

  ale chyběla nějaká jednotící platforma.

  Objevili se tu ale naštěstí lidé jakoAndrea

  Brzobohatá, Petr Částka adalší, což je přes-

  ně příklad lidí, kteří svým příkladem druhé

  táhnou. Chodí za nimi ido nemocnice. To

  považuji za neskutečně užitečné – vyprávět

  svůj příběh aukázat východisko.

  Zmiňujete amputáře, se kterými momen-

  tálně spolupracujete asi nejvíc, ale určitě

  nejsou jediní, že?

  To rozhodně nejsou. Já mám vždy taková

  období, kdy se intenzivněji věnuji určité

  skupině, protože mám pocit, že to vdané

  chvíli nejvíc potřebuje. Podobně jsem se

  takhle vminulosti zaměřil na vozíčkáře

  nebo nevidomé. Snimi pracuji samozřejmě

  stále, ale teď žiju asi nejvíc lyžováním po

  amputaci dolní končetiny nebo končetin.

  Kdo je

  PaedDr. Jan Hruša, CSc.

  Pedagog, aktivista ametodik voblasti sportu

  lidí spostižením.

  Na Fakultě tělesné výchovy asportu UK

  vzdělává budoucí učitele ainstruktory tělesné

  výchovy osob se specifickými potřebami.

  Vede Centrum sportovních aktivit zdravotně

  postižených studentů Univerzity Karlovy

  vPraze, pořádá pravidelné kurzy asportovní

  aktivity doma ivzahraničí. Je autorem řady

  metodik.

  Narodil se vroce . Měl se stát strojařem

  konstruktérem, celoživotně se ale věnuje

  sportovním aktivitám. Sám aktivní sportovec

  vystudoval ve svých třiceti letech FTVS,

  kde od té doby působí na katedře sportů

  vpřírodě. Jeho doménou je lyžování, jachting

  akanoistika.

  info

  Když jsme pořádali společný kurz

  studentů spostižením ibez něj, nikdy

  se nestalo, že by někdo odmítl druhému

  pomoci. Taková zkušenost se přece hodí

  imimo sportovní prostředí.

• Strana 9

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  9

  můžeš / číslo 6 - 2015

• Strana 10

  10

  můžeš / číslo 6 - 2015

  TÉMA: Civilizační choroby

  Mým oborem je přitom lyžování, jachting

  akanoistika.

  Vnímáte nějaký rozdíl vpřístupu lidí

  srůznými handicapy?

  Nevidomí lidé milují běžky nebo tande-

  movou cyklistiku. Jsou šťastni, když se jim

  někdo věnuje. Nejde přitom opokoření

  nějakých obřích výkonů. Prostě si to užívají.

  Řekl bych, že právě lidé bez zraku jsou tr-

  vale nejvděčnější, protože jsou usportování

  nejvíc závislí na pomoci druhých. Amputáři

  asamostatní vozíčkáři jsou vtomhle ohledu

  daleko nezávislejší. Ale každý člověk je

  individualita, atak lze těžko hovořit oně-

  jaké všeobecně platné tendenci. Je to jako

  uvšech ostatních lidí. Někdo se nadchne,

  jiný méně adalší třeba vůbec.

  Je těžké motivovat knějaké sportovní

  aktivitě?

  Přiznám se, že já se setkávám spíš už stěmi

  motivovanými. Věnuji se tolika aktivitám, že

  už nemám kapacitu ještě hledat apřemlou-

  vat ty, kteří nemají zájem, ikdyž spolupra-

  cuji na různých přednáškách aworksho-

  pech, které vlastně takový účel do značné

  míry naplňují. Tuhle úlohu musí plnit právě

  ty spolky alidé, jako je Andrea Brzoboha-

  tá, která za těmi handicapovanými půjde

  azvedne je ze židle.

  Vy se věnujete nejen samotným lidem

  spostižením, ale také vzdělávání těch,

  kteří snimi budou jednou pracovat

  nebo už pracují. Co táhne vaše studenty

  koboru aplikované tělesné výchovy

  �

  asportu osob se specifickými potřeba-

  mi?

  Někdy je to osobní zkušenost snějakým

  sportovcem na vozíku, někdy ti lidé už pra-

  cují vurčité organizaci stímto zaměřením,

  jiní chtějí rozšíření své kvalifikace, avne-

  poslední řadě tu máme studenty, kteří sami

  mají nějaké postižení. Nebo je to tak nějak

  vrodině. (Jan Hruša se obrací na svého syna

  Filipa, který tento obor také studuje aprávě

  přišel do místnosti.)

  Aco přitáhlo vás samotného?

  Já měl být původně konstruktér strojař, ale

  nějak jsem cítil, že to není ono, apřestoupil

  jsem na fakultu tělesné výchovy asportu.

  Před čtyřiceti lety jsem se na horách náho-

  dou potkal se skupinou lyžařů po amputaci.

  Začalo mě to hrozně zajímat. Viděl jsem,

  že pro tyhle lidi se tu nic nedělá, ato byla

  výzva. Chtěl jsem vytvořit sportovní meto-

  diku pro všechny typy postižení. To bylo na

  začátek trochu velké sousto, tak jsem psal

  diplomku právě olyžování těch amputářů.

  Takže jste se velkým obloukem vrátil

  kpůvodní inspiraci.

  Dělám to, co mám rád, anaplňuje mě předá-

  vat to dál. Učit lyžovat zdravého člověka je

  snadné. Ale naučit to někoho, kdo nemá obě

  nohy, to už je výzva! Podívejte na tohle (Jan

  Hruša pouští na počítači video azaníceně

  ho popisuje). Tenhle chlapík jede poprvé

  na obou lyžích, přestože nemá jednu nohu.

  Atenhle zase jako jeden zprvních na světě

  lyžuje soboustrannou amputací na sério-

  vých protézách!

  Prostě mi připadá smysluplnější pomáhat

  těm, kdo to mají těžší. Zajistit všechny do-

  provody, zázemí ivybavení. Anejdůležitější

  jsou pro mě právě ty první kroky začáteční-

  ka. Chci toho člověka vést avidět jeho zářící

  oči, že dokázal něco nového. Něco, očem si

  myslel, že to vůbec není možné. Často jde

  ohledání způsobů, jak to udělat. To má pro

  mě ten správný náboj. Nic proti vrcholové-

  mu sportu, ale ten mě zdaleka neláká tak

  jako tohle.

  

  www.muzes.cz

  www.audioteka.cz/muzes

  Dělám to, co mám rád,

  anaplňuje mě předávat

  to dál. Učit lyžovat

  zdravého člověka je

  snadné. Ale naučit to

  někoho, kdo nemá obě

  nohy, to už je výzva!

  NÁHODNÉ SETKÁNÍ

  s lidmi po amputaci dolní

  končetiny Jana Hrušu

  přivedlo před téměř

  čtyřiceti lety ke sportu

  handicapovaných.

• Strana 11

  11

  můžeš / číslo 6 - 2015

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  ■ Nebezpečí, které nebolí.

  ■ Vysoká úroveň české diabetologie.

  ■ Počet amputací by mohl začít klesat.

  Text: ZDENĚK JIRKŮ

  Foto: JAN ŠILPOCH

  V

  naší zemi žije kolem 800000

  diabetiků apravděpodobně dalších

  200000 netuší, že tuto nevyléčitel-

  nou nemoc má. Cukrovka totiž nebo-

  lí, jen plíživě ničí důležité orgány

  našeho těla – např. cévy vnohou, očích

  nebo ledvinách, apostupně může vést až

  ke smrti. Dosud se přesně neví, co onemoc-

  nění způsobuje, lépe řečeno co přesně vede

  koslabení nebo ztrátě schopnosti slinivky

  břišní vytvářet nenahraditelný inzulin. Nevy-

  léčitelná nemoc ale nemusí vést košklivým

  následkům. Je-li včas poznána, dobře léčena,

  pacient dodržuje zdravý životní styl, diabetik

  ani nemusí být nemocný. Může pracovat,

  sportovat, užívat si všechny radosti života.

  Předsedkyně České diabetologické

  společnosti, přednostka Centra diabetologie

  Institutu klinické aexperimentální medi-

  cíny vPraze (IKEM) prof. MUDr. Terezie

  Pelikánová, DrSc., říká: „Je bohužel pravda,

  že přes světovou úroveň naší diabetolo-

  gie – máme totiž nastaven takový systém

  péče, který není vevropských zemích ani

  vUSA běžný – jako bychom vněčem stáli na

  místě. Myslím tím myšlení, chcete-li kulturu

  pacientů.

  Tisíckrát můžete opakovat, že obezita, ne-

  dostatek pohybu, nezdravá strava akouření

  jsou téměř zaručenou cestou kdiabetu ajeho

  komplikacím, stejně se znovu aznovu po-

  tkáváme snaprosto nezodpovědnými lidmi.

  Proč? Podle mě je veřejné mínění deformo-

  váno třeba reklamou. Co denně vidíte na

  obrazovkách, billboardech nebo vnovinách?

  Reklamy na cukrovinky, čokolády, limoná-

  dy… Stejně tak různé volně prodejné léky

  adoplňky stravy. Co je opravdu účinné, to

  platí pojišťovny ado žádné reklamy to nesmí.

  Takže nepřeháním, když řeknu, že reklama je

  zaručeným zdrojem informací opotravinách,

  kterých bychom se měli spíše vyvarovat.“

  Přestože naše republika není veliká,

  česká diabetologie umí itěm svým často

  nezodpovědným pacientům pomáhat oprav-

  du špičkově. Institut klinické aexperimen-

  tální medicíny je obecně populární svým

  transplantačním programem. Avšak nejen

  srdce nebo játra, ale velmi často diabetem

  doslova zničené ledviny společně se sliniv-

  kou tu nacházejí nové příjemce, aby doslova

  otočily jejich život klepšímu. Vpřepočtu na

  obyvatele jsme vtransplantacích slinivky

  aLangerhansových ostrůvků (právě ty jsou

  zdrojem přirozeného inzulinu) na prvním

  místě vEvropě.

  Příběh pana Josefa

  Vysoký, štíhlý ausměvavý Josef pochází zvý-

  chodních Čech. Zrovna vden naší návštěvy

  ho propouštěli po retransplantaci slinivky.

  Epidemie

  se (zatím) šíří

  �

  Kdo zneužívá

  spoluobčany

  Také vás štve, když vaše kamarádka stěž-

  kou nadváhou si vkavárně objedná další

  kus dortu, apřitom si stěžuje, že je diabetič-

  ka amusí si několikráte denně píchat inzu-

  lin? Mě to štve amám chuť poznamenat, že

  touto nekázní komplikuje život nejen sobě,

  ale inám, daňovým poplatníkům.

  Tato neodpovědnost některých spoluobča-

  nů opravdu vadí. Vychovávat dospělé ale

  nejde. Jsou svobodní, mají právo osobě

  rozhodovat achovat se neodpovědně. Mají

  právo, bohužel, ubližovat sobě samým,

  anepřímo tím icelku. Je dosti nemocí,

  úrazů acivilizačních chorob, kterých se

  člověk nemůže vyvarovat. Hraje vtom

  roli genetika, celkové stárnutí populace,

  nebezpečí vpráci adopravě, ana pomoc

  potřebným má amusí mít společnost

  finanční prostředky. Mnohé znás tyto ne-

  snáze postihnou azmírnit je může jedině

  lékařská péče. Ti, kteří vědí, co by měli

  dělat, jak by měli žít, apřesto to nedělají,

  vlastně zneužívají ostatní spoluobčany.

  Na léčení pak mají nárok již jen proto, že

  jsou to lidé žijící vrelativně velice bohaté

  střední Evropě. Akinteriorizovaným, tedy

  zvnitřněným hodnotám evropské kultury,

  patří pomoc ivzájemné pojištění vneštěstí.

  Kdysi to byla povinnost obce. Ten, kdo

  mohl prokázat, že se vté či oné obci naro-

  dil, tedy měl tam domovské právo, mohl

  tam spoléhat ina určitou, atřeba jen mi-

  nimální, pomoc od sousedů. Mnoho toho

  nebylo, ale umřít hladem ho nenechali,

  adokonce se obec musela postarat ioděti

  takového člověka. Pokud ale ten člověk vě-

  domě porušoval své zdraví, byl znám jako

  opilec, rváč, násilník, mohli ho sousedé

  vyobcovat – tedy zbavit ho domovského

  práva, apak se už nemuseli oněj starat.

  Kdo ale otom dnes rozhodne?

  Atak raději než soudit apřípadně pomoc

  odejmout platím sem tam za zaviněné ne-

  duhy svých sousedů atiše aněkdy inahlas

  jim nadávám. Ale ito patří kevropským

  hodnotám. Hubovat, odsuzovat, apřece

  jen pomoci. Je za tím rozporným jednáním

  mé dobré srdce, nebo skrytá obava, že jed-

  nou ijá se mohu dostat do podobné situace

  –, apak bych taky nechtěla být vyhoštěna?

  Asi obojí. Tak ty peníze zase dám. Pro

  dobré svědomí ipro naději, že třeba imně

  bude jednou pomoženo.

  

  Autorka je socioložka,

  členka rady Konta Bariéry.

  SLOUPEK

  Jiřiny ŠIKLOVÉ

  www.muzes.cz

  www.audioteka.cz/muzes

  TEREZIE

  PELIKÁNOVÁ

  VĚŘÍ, že jsme

  na hraně

  obratu –

  dlouholetý

  program

  už přináší

  výsledky.

• Strana 12

  12

  můžeš / číslo 6 - 2015

  TÉMA: Civilizační choroby

  Původně dostal novou ledvinu aslinivku

  před šesti lety, nyní jeden orgán přestal

  pracovat. Ale vše dopadlo dobře apan Josef

  odjíždí za svou ženou adcerou. Obyčejný

  člověk, původně soustružník ařidič, dnes

  invalidní důchodce, sice bude muset po celý

  život brát důležité kombinace léků, ale jako

  zkušený pacient dobře ví, že to zvládne.

  Takže má jediný problém – už by uvítal první

  vnouče. Tento příklad ukazuje nejen vysokou

  vědeckou úroveň IKEM, ale také obrovské

  náklady zveřejného zdravotnictví, které na

  léčbu následků diabetu věnujeme.

  Asi dvě třetiny nákladů, které stojí léčba

  cukrovky, se vydají na její komplikace:

  poškození srdce, ledvin, očí. Správná léčba

  jim může předejít. Stím však kontrastuje

  přístup mnoha pacientů, kteří nad neboles-

  tivou nemocí mávnou rukou, na pravidelné

  prohlídky akrevní testy nechodí, pochutná-

  vají si na nezdravých potravinách anápojích

  – adoufají vzázrak. Důsledky jsou velmi

  vážné aněkdy nepomůže ani sto profesorů,

  zejména když člověk přichází vevelmi za-

  nedbaném stavu. Také zdravotní pojišťovny

  nikoho nemotivují, aby žil zdravěji. Politici

  to od nich ani nechtějí. Stát raději platí ná-

  sledky, místo aby podporoval prevenci.

  Jsou idobré zprávy

  Vnašem životě ivmedicíně trvají zce-

  la přirozeně některé věci dlouho. První

  rozsáhlý diabetologický program zahájilo

  naše zdravotnictví už vosmdesátých letech

  minulého století. Ateprve nyní se dosta-

  vily první efekty. Prodloužila se průměrná

  délka života nemocných scukrovkou, je

  téměř stejná jako uzdravých, adoprovod-

  né projevy – vysoký krevní tlak, množství

  tuků vkrvi atd. začínají učeských diabetiků

  dosahovat lepších hodnot. Diabetická centra

  vcelé republice umějí už také mnohem lépe

  čelit hrozivému následku neléčené choroby

  – tzv. diabetické noze. Ročně musí být kvůli

  diabetické noze amputováno 8000 pacientů.

  Těžký zánět nervů totiž vede kúplné ztrátě

  citlivosti, anemocný si pak nevšimne, že

  si nohu poranil – může se vážně popálit

  otopení, může si způsobit velké infikované

  rány, když se mu do boty dostane střep,

  může se dožít vážného postižení jen kvůli

  malému kamínku. Cukrovku vždy provází

  ipostižení cév, takže se noha hůře prokrvu-

  je. Těžká infekce, adoslova otrava, mívala

  po léta jedinou léčbu – část nebo celou

  končetinu amputovat. Dnes jsme úspěšnější

  vléčbě bez skalpelu nebo jen smnohem

  smenším chirurgickým zásahem:

  „Úspěch začíná ukaždodenní prevence

  – pečlivá prohlídka amytí nohou, vhodné

  boty arespekt kpokynům lékaře. Dnes

  umíme zlepšit průtok krve končetinou, třeba

  iby-passy, potlačit infekci antibiotiky, lépe

  čistit postižená místa, máme nové způsoby,

  jak nohu odlehčovat, prostě můžeme ampu-

  taci odsunout až na poslední místo. Zkou-

  šíme stále nové metody. Diabetes postihuje

  pořád mladší amladší ročníky. Ulidí vpro-

  duktivním věku, smalými dětmi avelkými

  životními plány, je pak částečná nebo úplná

  amputace nejen vážný zákrok zhlediska

  medicínského, ale isociálního. Takže tato

  společenská souvislost naprosto mění náš

  pohled na rizika tzv. diabetické nohy. Byla

  bych ráda, kdyby změnila ipohled pojišťo-

  ven aněkterých kolegů vterénu, abychom

  mnohem častěji odvraceli radikální zákroky

  akončetiny lidem zachránili.“

  Pan Michal má docela štěstí

  Už devatenáct let si musí bývalý hutník

  zPoldovky čtyřikrát denně píchat inzulin.

  Ani jsme nepřijali nabídku podívat se na kůži

  na jeho břiše. Vposlední době mu přibyly ob-

  rovské bolesti vnohou, hlavně vnoci. Špatně

  fungující céva ve stehně se stala bariérou

  pro dobré okysličení celé končetiny. Aprs-

  ty začaly odumírat. Bez skalpelu to nešlo,

  hrozilo inevratné poškození aamputace

  vbérci. Zprůchodnění tepny zabralo amáme

  před sebou dalšího pacienta súsměvem; už

  se těší na chůzi po svých ana návrat domů,

  ikdyž bude muset chodit na kopytu, jak sám

  říká. Nyní se po oddělení pohybuje na vozíku

  adobře si uvědomuje, jaký je to rozdíl.

  Program léčby komplikací diabetu

  vIKEM je ambiciózní aúspěšný plán, který

  má přinést auž přináší novou funkci součas-

  né medicíny – nejen zahraňovat životy, ale

  pokud možno udržet jim vysokou kvalitu.

  Nejde jen osamotné pacienty, amputace

  nohy vždy přináší zásah do života celé

  rodiny, někdy dramatické změny vživotní

  úrovni, vbezbariérovém uspořádání bytu,

  vdostupnosti sociálních kontaktů. Bez

  přehánění můžeme říci, že každá alespoň

  částečně zachráněná noha není jen soukro-

  mé vítězství. Terezie Pelikánová má krásné

  přání: „Denně zažíváme velkou vděčnost

  našich pacientů. Dobře si uvědomují, co jim

  mohlo hrozit, avěří, že už bude lépe. Chtěla

  bych, aby se stali také jistými symboly ne-

  zbytnosti odpovědného vztahu kvlastnímu

  zdraví. Takový vztah totiž žádnými léky ani

  skalpely nikdy nenahradíme.“

  

  www.muzes.cz

  www.audioteka.cz/muzes

  ŘEKLI BYSTE,

  že takto vypadá pacient

  po dvou transplantacích?

  Pan Josef je ve skvělé formě.

  NA VOZÍKU

  JEN DOČASNĚ.

  Naši čtenáři

  dobře vědí,

  jaká je to výhra.

  �

  Kdo je prof. MUDr.

  Terezie Pelikánová, DrSc.

  Přednostka Centra diabetologie Institutu

  klinické aexperimentální medicíny vPraze.

  Předsedkyně České diabetologické

  společnosti.

  Autorka pěti monografií amnoha desítek

  článků vodborných časopisech. Působí

  vřadě českých amezinárodních odborných

  společností.

  Vedle vědeckých aktivit se věnuje každodenní

  praktické péči odiabetické pacienty.

  info

• Strana 13

  13

  můžeš / číslo 6 - 2015

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  ■ Přední česká oftalmoložka o obyčejných souvislostech.

  ■ Začíná obrat vchování pacientů?

  ■ Máme pozoruhodnou odbornou péči.

  Text: DRAHOMÍRA BARÁKOVÁ

  Foto: JAN ŠILPOCH

  J

  ak jsou na tom české oči? Za poslední

  roky sledujeme příznivý jev – přichá-

  zí knám stále více pacientů, kteří se

  opravdu starají osvůj zrak, přichá-

  zejí sobtížemi včas, jsou také dobře

  informováni avedou snámi dialog osvých

  potřebách aproblémech. Pozorujeme, že

  informovanost pacientů má neustále vzrůs-

  tající tendenci.

  Oči jsou

  vaším

  obrazem

  www.muzes.cz

  www.audioteka.cz/muzes

  Na internetu dnes surfují lidé všech

  věkových skupin, ať jsou to studenti, lidé

  vproduktivním věku nebo senioři. Přesto

  je patrný určitý rozdíl mezi nároky upa-

  cientů, kteří přicházejí na zákrok vrámci

  zdravotního pojištění (např. na operaci

  šedého zákalu), atěch, kteří jsou ochotni do

  svého zdraví investovat apožadují řešení,

  které navíc odstraní izávislost na brýlích

  či kontaktních čočkách (např. laserové

  refrakční zákroky, implantace prémiových

  nitroočních čoček). Tyto zákroky nejsou hra-

  zeny ze zdravotního pojištění, aklienti si tak

  SKVĚLE VYBAVENÁ PRACOVIŠTĚ, skvělí lékaři... Kdy budou i pacienti skvěle ukáznění?

  �

  Zdravotnictví,

  starej se!

  Téma civilizačních chorob je dnes skloňo-

  váno zepředu dozadu ahovoří se onich

  stále. Očem se hovoří podstatně méně, je

  zodpovědnost za vlastní zdraví. Není to po-

  hodlné, populární ani příjemné. Znamená

  to, že se musí každý znás zamýšlet, co dělá

  pro své zdraví, přiznat si své chyby, něco

  si odříci, přeorganizovat svůj den, změnit

  jídelníček, více se pohybovat… Promnoho

  znás samé nepopulární činnosti.

  Pacient-diabetik na inzulinu, má-li

  pravidelnou apřesně dávkovanou stravu

  apravidelný pohyb podle svých tělesných

  možností, obvykle používá méně inzulinu

  – to je má konkrétní zkušenost zpředcho-

  zího pracoviště. Při pravidelném režimu

  arehabilitaci jsme obvykle dávky inzulinu

  většině pacientů snižovali. Kolik lidí, kteří

  trpí bolestmi zad, pravidelně každodenně

  cvičí ivobdobí, kdy se obtíže zmírní? Před

  pavilonem plicních onemocnění pravidelně

  vídám pacienty, kteří si chodí zakouřit.

  Každoročně se stává mnoho úrazů všeho

  druhu pod vlivem alkoholu či jiných

  návykových látek. Toto téma se řešilo ina

  kongresu IX. setkání spinálních jednotek,

  který proběhl vdubnu vHarrachově.

  Izostatních pracovišť mají varující

  počty pacientů, jimž se úraz stal vebrietě

  (opilosti). Výsledkem není jen vynaložení

  finančních nákladů naléčbu spinálního

  traumatu vakutní fázi, pohyb na spinální

  anásledně ispinální rehabilitační jednot-

  ce, tedy šest až devět měsíců hospitalizace.

  Nutné je připočíst ináklady nainvalidní

  důchod, příspěvky na péči, další kompen-

  zace asamozřejmě ina výpadek daní, kte-

  ré by dotyčný člověk zaplatil vodvodech.

  Ze svých daní platíme za všechny, kteří

  nejsou ochotni si něco odříci, kteří nejsou

  ochotni se chovat zodpovědně vůči svému

  zdraví.

  Mnoho chorob nejsme schopni ovlivnit vje-

  jich vzniku, ale určitě můžeme dodržovat

  doporučení ařídit se radami, co dělat, aby

  nám bylo lépe achoroba měla co nejmenší

  důsledky. Je na každém znás, jak bude

  svůj život organizovat. Až si budete krájet

  „light bůček“ (light proto, že je nakrájený

  tence), tak současně naplánujte pohyb,

  abyste vydali energii. Zatím to je jen na

  vás. Možná se podaří, že zdravý životní

  styl bude „in“ astane se módou.

  

  Autorka je lékařka,

  členka rady Konta Bariéry.

  SLOUPEK

  Lii Vašíčkové

• Strana 14

  14

  můžeš / číslo 6 - 2015

  14

  TÉMA: Civilizační choroby

  musí celý zákrok platit. Kdo by si myslel, že

  naši klienti patří pouze ke středním avyšším

  příjmovým skupinám, je na omylu.

  Dnes celá řada seniorů neváhá zaplatit si

  za kvalitní zdravotní péči ačást svých úspor

  místo do dětí avnuků vloží do svého zdraví.

  Platí to však inaopak. Nezřídka se setká-

  váme spřípady, kdy finančně zajištěné děti

  rády aochotně zaplatí svým rodičů např.

  operaci šedého zákalu simplantací multifo-

  kální čočky, adopřejí jim tak kvalitní vidění

  na všechny vzdálenosti bez brýlí.

  Ale itak to ukazuje jistý obrat – lidé se

  zajímají osvé zdraví, odobrý životní styl

  ajsou mnohem odpovědnější než dříve.

  Proto často můžeme odvrátit vážné poško-

  zení zraku ipřípadnou slepotu. Pomáhá

  nám ipoužití moderních technologií, ještě

  před pár lety nemyslitelných – např. šedý

  zákal dnes operujeme řezem do dvou

  milimetrů, dříve byla rána desetkrát větší.

  Ránu už nešijeme apacient může jít po

  zákroku domů. Ktomu si připočtěte vy-

  moženost před tím nevídanou – operovala

  jsem istoletou pacientku, ale ičtrnáctiden-

  ního novorozence svrozenou kataraktou.

  Bohužel dosud neznáme přesný mechanis-

  mus příčin, které kšedému zákalu vedou,

  ale známe rizikové faktory – věk, cukrovka,

  vysoký krevní tlak, obezita, ataké kouření

  nebo alkoholismus.

  Věk se prodlužuje, oči se ozývají

  Už jsem říkala, že spřibývajícími léty oči

  mohou přestávat dobře sloužit. Statistika je

  jasná – vpopulaci nad 75 let je zákal čočky

  prokazatelný ažu90 procent lidí. Opera-

  ce šedého zákalu je vcivilizovaném světě

  vůbec nejčastějším operačním zákrokem

  uosob starších 65 let. Zhoršené vidění

  vsouvislosti se zákalem oční čočky je však

  �

  dnes velmi dobře operačně řešitelné. Hlavní

  nebezpečí ze současného demografického

  vývoje hrozí jinde – věkem podmíněná

  makulární degenerace sítnice.

  Vyskytuje se po padesátém roce života

  ajejí příčina není dosud zcela objasně-

  na. Předpokládá se, že její podstatou je

  poškozený gen, který řídí látkovou výměnu

  vsítnici. Onemocnění má dvě formy – suchá

  je méně agresivní, vlhká způsobí vážné

  poškození zraku skoro uvšech postižených.

  Riziko této nemoci zvyšuje kouření, ultrafia-

  lové světlo, astrava chudá na antioxidanty,

  vitamin C, betakaroten, měď, lutein. Preven-

  ce? Silné zastoupení ryb, citrusů, zeleniny,

  ořechů amléčných výrobků vpotravě. Léčba

  této nemoci je problematická, její možnosti

  jsou omezené. Neléčená makulární degene-

  race může vést až kpraktické slepotě. Jistou

  léčbu vlhké formy už dnes máme – aplikace

  léčiv injekcí přímo do nitra oka, do sklivce.

  Bohužel se jedná ovelmi nákladné příprav-

  ky, ne vždy hrazené pojišťovnami. Tato

  léčba nevede sice kúplnému vyléčení, ale

  ve většině případů dokáže zpomalit progresi

  onemocnění audržet potřebné vidění co

  nejdéle. Přitom platí jako uvětšiny onemoc-

  nění: čím dříve problém zachytíme, tím je

  léčba úspěšnější.

  Musím ale říci, že zaběhané představy

  obezmocných seniorech přestávají platit.

  Dnes se setkáváme svelmi aktivními ainfor-

  movanými lidmi, kteří chtějí onemocněním

  předcházet, ptají se, adoslova vyžadují od-

  bornou radu, ataké hodně vědí ozdravém

  životním stylu. Nejen oční lékaři, ale celá

  medicína by potřebovala takových pacientů

  víc, mnoho nemocí by se podařilo odvrátit,

  kdyby se lidé aktivně zajímali ionebezpečí,

  které jim hrozí až třeba za deset nebo dvacet

  let. Možná je to itím, že běžný občan málo

  cítí souvislost mezi svým zdravím akomfor-

  tem svého života. Proto bychom měli znovu

  hledat, jak pacienty opravdu zainteresovat

  na vlastním zdraví. Prospěch by měli oni

  icelé zdravotnictví.

  Špičková oftalmologie

  bydlí vČesku

  Vnaší zemi je dnes už dost pracovišť, kde

  umějí oční lékařství doslova na světové

  úrovni. Jak vsoukromé, tak ive veřejné sfé-

  ře najdeme specialisty, kteří úspěšně operují

  na prestižních klinikách vEvropě iUSA.

  Také naše vybavení vničem nezaostává. Pří-

  kladem může být velmi časté onemocnění

  – diabetická retinopatie, která může končit

  slepotou. Při počtu nemocných scukrovkou

  vnaší zemi jde ostatisíce ohrožených. Léč-

  ba diabetické retinopatie zahrnuje laserové

  ošetření sítnice, aplikaci speciálních látek

  injekcí do nitra oka nebo náročnější operace

  sítnice asklivce.

  Azase – nejlepší prevencí je kompen-

  zace diabetu, tedy dodržování diety, léčby

  adisciplína pacienta. Dobré výsledky

  máme ivléčbě zeleného zákalu, který

  rovněž patří kčastým příčinám slepoty.

  Dostupnost špičkové péče, postupná pozi-

  tivní změna vchování pacientů avynikající

  úroveň našich pracovišť mě vedou kcel-

  kem optimistickému konstatování – naše

  oči mohou dobře sloužit ido vysokého

  věku, nemusejí se stávat překážkou vpráci,

  osobním či veřejném životě. Ale inadále

  bude velmi často platit – oči nebudou

  nikdy jiné než jejich nositel. Vdobrém, ale

  išpatném...

  

  (Záznam amezititulky zj)

  Dnes celá řada seniorů neváhá zaplatit si

  za kvalitní zdravotní péči ačást svých úspor

  místo do dětí avnuků vloží do svého zdraví.

  www.muzes.cz

  www.audioteka.cz/muzes

  Kdo je Doc. MUDr.

  Drahomíra Baráková, CSc.

  Primářka oční kliniky Gemini vPraze.

  Vletech – pracovala na Oční klinice

  . lékařské fakulty Univerzity Karlovy

  ave FN Královské Vinohrady.

  Vletech – působila vEvropské oční

  klinice Lexum, kde zastávala funkci lékařské

  ředitelky. Specialistka na mikrochirurgii

  oka, chirurgii šedého zákalu, nitrooční

  refrakční zákroky, nádorová onemocnění oka

  udospělých asonografii oka aočnice.

  Úzce spolupracuje sOční klinikou dětí

  adospělých FN Motol, kde se specializuje

  na operační řešení vrozeného šedého zákalu

  udětí. Vrámci České republiky zavedla

  implantaci nitroočních čoček unovorozenců.

  Celkem provedla téměř   nitroočních,

  laserových aplastických zákroků, ztoho přes

    operací katarakty.

  info

• Strana 15

  15

  můžeš / číslo 6 - 2015

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  ■ Smutek dokáže být užitečný.

  ■ Co udělat pro zlepšení nálady.

  ■ Návykové látky invaliditu neřeší.

  Text: KAREL NEŠPOR

  Foto: JAN ŠILPOCH

  S

  mutek je normální ačasto iužiteč-

  ný. Např. člověka, který ovdověl,

  přestává spousta věcí zajímat. To mu

  umožňuje soustředit se na zvládnutí

  krize. Dokáže se tak lépe přizpůsobit

  nové situaci. Podstatné je to, že svoji náladu

  můžeme sami zlepšovat, ato mnoha způso-

  by, anení vždy nutné se uchylovat kužívání

  antidepresiv.

  Krátkodobý smutek vdůsledku

  nějaké nepříjemnosti

  Paní Marcela přišla okočičku, kterou měla

  ráda. Není divu, že je smutná. Je to nor-

  mální azdravý smutek, zněhož se člověk

  poměrně snadno zotaví. Léčba antidepresivy

  by zde neměla smysl. Léky by totiž zabraly

  asi za tři týdny. Vté době už bude paní Mar-

  cela vpohodě. Doma bude mít roztomilé

  koťátko ajejí nálada se vrátí knormě.

  Co všechno paní Marcela udělala,

  aby si zlepšila náladu:

  Pořádně uklidila byt. Fyzická aktivita (chůze, cvičení,

  uklízení atd.) prokazatelně mírně smutek iúzkost.

  Svěřila se nejlepší kamarádce. Dobré vztahy

  chrání proti stresu ismutku. Někdy projasní

  náladu itelefonát nebo krátká textová zpráva.

  Paní Marcela je mediálně gramotná. Ignoruje

  televizní násilí, skandály apošetilé mladíky,

  kteří se mlátí hokejkami. Ráda si naproti tomu

  poslechne třeba hezkou hudební nahrávku.

  Paní Marcela občas chodí do kostela. Zjistilo se,

  že duchovní život prospívá nejen duši, ale také

  tělesnému zdraví.

  Co dalšího ještě mohla paní Marcela udělat:

  Mohla se naučit nějakou relaxační techniku.

  Na adrese www.drnespor.eu jsou volně ke

  stažení relaxační nahrávky. Lze si je stáhnout

  avyzkoušet. Tu, která se nejvíce osvědčí, je pak

  dobré používat denně.

  Správné dýchání by se mělo dít převážně do

  dolní části hrudníku ado břicha. Takové dýchání

  uklidňuje aje efektivní. Zklidňuje iprodloužený

  výdech, jak se často praktikuje vjóze.

  Pomáhá pohodové prostředí. Může se jednat onapř.

  vlastní domov nebo přírodu. Pomůže dokonce ijen

  to, že si člověk takové prostředí představí.

  Prospívá úsměv asmích. Smát se je možné ibez

  důvodu, více viz moje kniha Léčivá moc smíchu.

  Velká zátěžová životní událost

  Sem patří např. ovdovění nebo náhle vznik-

  lá invalidita. Truchlení je za této situace

  naprosto normální. Názory na léčbu se

  různí. Někteří doporučují psychoterapii, jiní

  léky, další nepovažují léčbu za nutnou. Ur-

  čitě je správné se vyhnout alkoholu ajiným

  návykovým látkám. Vyvolávají vtéto situaci

  rychleji závislost atruchlení komplikují.

  Typické truchlení probíhá vnásledujících

  stadiích: popření, smlouvání, smutek apři-

  jetí. Zjistilo se, že lidé, kteří ochrnuli nebo

  oslepli, to zprvu nesli těžce. Jenže po roce se

  jejich životní spokojenost vrátila na stejnou

  úroveň, jako když byli zdraví.

  Depresivní porucha

  Ke zhoršení nálady zde často dojde ibez

  zjevného důvodu. Smutek různé intenzity

  přetrvává zpravidla dva týdny, ale často

  podstatně déle. Objevují se např. pocity viny,

  snížené sebevědomí, pesimismus, poruchy

  spánku anechutenství. Při léčbě se kromě

  výše uvedeného používá psychoterapie nebo

  antidepresiva. Rozhodnutí, zda užívat an-

  tidepresiva, je závažné. Jedná se sice oléky

  poměrně bezpečné anenávykové, ale jejich

  účinek se dostavuje až po týdnech pravidel-

  ného užívání. Vysazování antidepresiv může

  být spojeno skomplikacemi amělo by být

  pod dohledem lékaře. Užívat antidepresiva

  nahodile anepravidelně nemá smysl. 

  Jak projasnit náladu

  Zdraví není

  samozřejmostí

  Zdraví je věc (pokud je tak můžeme

  nazvat), která nebyla každému dána při

  jeho narození. Není samozřejmostí. Je to

  cosi, oco musíme stále, po celý život pe-

  čovat. Dá se říci, že je to jedna znejcen-

  nějších věcí, které máme. Ne nadarmo si

  spřípitkem přejeme zdraví.

  Pro lidi, kteří žijí snějakým handicapem,

  ať již vznikl nemocí či úrazem nebo zně-

  jaké jiné příčiny, je zdraví oto cennější.

  Každá nemoc, isebebanálnější, je pro nás

  náročnější amůže mít další důsledky,

  které se „zdravým“ lidem vyhnou.

  Samozřejmostí vpéči onaše zdraví musí

  být preventivní prohlídky azdravý jídel-

  níček. Nemyslím tím, aby každý znás

  byl pod dozorem dietologa, ale všichni

  jistě víme, které potraviny by se měly

  konzumovat méně akteré více.

  Dalším faktorem, který náš zdravotní

  stav ovlivňuje, je životní styl. Stres,

  kouření, nedostatek spánku nám jistě

  neprospívají.

  Jak jsem již řekla, zdraví není samo-

  zřejmostí astejně tak není samozřej-

  mostí poskytování zdravotní péče,

  která rozhodně není zadarmo, jak se

  obecně říká. Měli bychom si to uvědomit

  při každé návštěvě lékaře. Regulační

  poplatky měly právě ten smysl, aby si to

  lidé uvědomili. Aby se pacienti podíleli,

  byť minimální částkou (symbolicky), na

  péči osvé zdraví. Můžete namítnout, že

  si zdravotní péči předplácíte placením

  zdravotního pojištění. To je bezesporu

  pravda, ale mnohdy zdravotní péče

  stojí více, než jsme zaplatili nadaních.

  Spoluúčast, stejně tak jako péče ovlastní

  zdraví, je rovněž ve všech vyspělých zemí

  samozřejmostí.

  Náš systém zdravotního pojištění je

  solidární. Ti šťastnější, rozuměj zdraví

  lidé, kteří nečerpají zdravotní péči,

  přispívají na péči těm nemocným.

  Kdybych generalizovala, mohla bych

  říci, že ti zodpovědní platí péči těm, kteří

  osvé zdraví tolik nedbají. (Jsem si plně

  vědoma toho, že to rozhodně neplatí ve

  všech případech; vrozené aněkteré další

  nemoci si nikdo nezpůsobí sám.) Měli

  bychom si uvědomit, že přístupem ke

  svému zdraví ovlivňujeme to, kolik peněz

  vsystému zdravotního pojištění zůstane

  pro ty méně šťastné.

  

  Autorka je senátorka.

  SLOUPEK

  Daniely FILIPIOVÉ

  Kdo je Prim. MUDr.

  Karel Nešpor, CSc.

  Psychiatr specializovaný na léčbu návykových

  nemocí. Vede od roku  primariát

  mužského oddělení závislostí Psychiatrické

  nemocnice Bohnice ataké přednáší pro

  zdravotníky vrámci jejich vzdělávání.

  Do roku  působil ve funkci vědeckého

  sekretáře Společnosti návykových

  nemocí České lékařské společnosti abyl

  koordinátorem Evropského akčního plánu

  oalkoholu SZO pro Českou republiku.

  info

  www.muzes.cz

  www.audioteka.cz/muzes

• Strana 16

  16

  můžeš / číslo 6 - 2015

  TÉMA: Civilizační choroby

  ■ Jde vlastně také o módní téma.

  ■ Těžká deprese je bolest duše.

  ■ Depresím lze předcházet.

  Text: MARTIN HÝŽA

  Foto: ARCHIV REDAKCE

  T

  akzvaných civilizačních chorob je

  dnes známa celá řada ajedná se do

  značné míry omódní téma. Jsou to

  např. ateroskleróza, infarkt myokar-

  du, hypertenze, diabetes, onkologická

  onemocnění adalší. Jejich společným rysem

  je to, že se vyskytují ve vyšší míře vrozvinu-

  tých zemích vporovnání se zeměmirozvo-

  jovými, chudými. Tudíž je nasnadě uvažovat

  ovýznamném vlivu prostředí (amenším

  např. genetickém) na jejich rozvoj.

  Jednou zcivilizačních chorob je idepre-

  se, jejíž celoživotní výskyt je např. vUSA či

  Francii okolo 20 % ve srovnání např. sČínou

  (6,5 %) nebo Mexikem (8 %). Přesto má de-

  presivní porucha uváděnou dědičnost okolo

  30–40 %. Jak vysvětlit tento rozpor? Týká se

  samotného pojmu deprese, jenž má vústech

  psychiatra zcela odlišný význam než vho-

  vorové řeči. Ruku na srdce: kdo znás někdy

  nemá depku? Akolik lidí znašeho okolí ji

  má třeba denně?

  Vjazyce odborníků je deprese příznak,

  obecně pokles nálady, který se může vysky-

  tovat umnoha duševních poruch amůže

  mít různou hloubku. Pojem skutečné, těžké

  deprese, které se říká také bolest duše, se

  sběžně užívaným výrazem nedá srovnávat.

  Uvedené studie, které sledovaly výskyt de-

  prese, tedy ve velké většině nacházely lehčí

  formy deprese (rozhodně ale ne naše ranní

  depky), které se vyskytují převážně jako re-

  akce na nějakou nepříznivou životní situaci

  (momentální nebo dlouhodobou). Tyhle

  formy bychom mohli označit za civilizační

  chorobu adalší pojednání bude věnováno

  právě jim.

  Jak si ale vysvětlit nárůst depresivní nála-

  dy vrozvinuté bohaté společnosti? Na první

  pohled paradox; vždyť ve srovnání srozvi-

  nutým světem se máme ve všech ohledech

  lépe: drtivá většina má co jíst, pít, má kde

  bydlet, netrpí zimou, máme mnohem vyšší

  průměrný věk, špičkovou lékařskou péči,

  rozvinutý systém vzdělávání… Apřesto nám

  zjevně ke spokojenosti něco chybí.

  Pro dnešní společnost je charakteristické,

  že je zaměřena na jednotlivce, na indivi-

  duální výkon aúspěch. Jsme vychováváni

  ksoutěživosti, srovnávání se sostatními.

  Důraz je kladen na ekonomické výsledky,

  atím je celý život velmi redukován. Vždy

  se pak najde dost jedinců, kteří tomuto

  tlaku podlehnou, nechají se unést proudem

  avěnují celé své úsilí tomu, co od nich tento

  trend vyžaduje. Že jde opomíjivé cíle, je na-

  snadě. Podívejme se na každodenní zprávy

  orůstu HDP – kolik je dost? Jak vysoké číslo

  znamená štěstí, spokojenost, radost?

  Astejné je to se všemi dalšími měřítky

  životního úspěchu člověka. Psychologické

  teorie pak hovoří odůsledcích redukce

  životního stylu asmyslu na profesní úspěch.

  Trpí rodinný život, člověk nevytváří skuteč-

  né ahluboké vztahy, nemá čas na hodnot-

  nou kulturu či náboženství. Tyto změny

  vmoderní společnosti jsou podloženy

  studiemi. Snad je to daň za svobodu, kterou

  nám dává technická vyspělost.

  Hledáme-li řešení problému, rozvinuli

  jsme si schopnost vytvářet nové specializace

  anové instituce. Částečně pak nadužíváme

  ipsychiatrickou či psychologickou pomoc

  tam, kde by jinak stačil selský rozum, více

  citu apochopení mezi lidmi. Máme přece

  diagnózy, máme škály, statistiku, máme

  představu obiologické podstatě deprese

  – apředepsat antidepresiva je tak snadné!

  Zlepší nám náladu, potlačí úzkost, zlepší

  spánek, zklidní. Spoustě lidí zlepší kvalitu

  života, pomohou překonat těžké životní

  situace. Jsou poměrně dobře snášena.

  Statistiky nám říkají, že antidepresiva

  někdy vživotě užívala téměř čtvrtina Ame-

  ričanů. Jde odramatický nárůst spotřeby

  vcelé naší civilizaci vposledních desetile-

  tích (vněkterých populacích až desetiná-

  sobný). Lze najít hranici mezi tím, kde tyto

  léky skutečně pomáhají, atím, kde nám

  třeba brání najít lepší řešení problému?

  Vzít třeba krizi jako příležitost ke změně?

  Ze zkušenosti však víme, že ne každý lékař

  má vterénu čas azkušenost se těmito pro-

  blémy podrobně zabývat, natož odolávat

  přímým žádostem pacientů, kteří si přijdou

  pro něco na spaní.

  Deprese jako

  civilizační choroba

  Závěrem si dovolím připomenout ještě

  jednu léčebnou možnost, která stojí jako

  chudá sestřička upozaděna za psychofar-

  maky apsychoterapií. Je totiž prokázáno,

  že fyzická aktivita způsobuje vmozku

  podobné změny jako antidepresiva: zvyšuje

  obrat serotoninu, noradrenalinu astimuluje

  růst nervových vláken, dokonce zabraňuje

  úbytku počtu neuronů. Teorie ovzniku

  endorfinů je obecně známá apřináší nám

  další benefit ve zmírnění bolestí. Nehledě

  na psychologické aspekty cvičení, zvýšení

  sebevědomí, vytvoření nových sociálních

  kontaktů adalší. Vjedné studii bylo cvičení

  stejně účinné vléčbě deprese jako podávání

  léků. Navíc tím, že si lidé na cvičení zvykli,

  měli nižší procento návratu depresivních

  příznaků proti druhé skupině, která již léky

  nebrala (asamozřejmě necvičila).

  Pozitivní zpráva pro duševně zdravého

  člověka je ta, že depresivní poruše (alespoň

  té lehké) lze účinně předcházet. Budeme-li

  si držet psychickou pohodu, nepřetěžovat

  se, věnovat čas hodnotným zálibám abu-

  dovat kvalitní vztahy, budeme-li pravidelně

  udržovat ifyzickou kondici, pak jsme proti

  této civilizační chorobě celkem dobře chrá-

  něni, ahlavně – náš život dostane zcela jiné

  zbarvení. Amůžeme to udělat hned teď.

  

  Kdo je MUDr. Martin Hýža

  Lékař, zástupce přednosty pro výchovnou

  avědeckou činnost psychiatrického oddělení

  Fakultní nemocnice Ostrava

  info

  Je prokázáno, že fyzická aktivita

  způsobuje vmozku podobné změny

  jako antidepresiva.

  www.muzes.cz

  www.audioteka.cz/muzes

• Strana 17

  můžeš / číslo 6 - 2015

  17

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  SOCIÁLNÍ SLUŽBY

  ■ Přechod financí na kraje vypadá zatím nadějně.

  ■ Osvědčená neziskovka akomunitní plánování.

  ■ Odměňování vsociálních službách se nezlepšuje.

  Text: ZDENĚK JIRKŮ

  Foto: JAN ŠILPOCH

  V

  e středočeské Unhošti mají náměstí

  ozdobené perlou, kterou nestvoři-

  lo moře, ale lidé. Centrum služeb

  Slunce všem tu už deset let nabízí

  chráněné bydlení, aktivační služby

  pro seniory alidi srůzným postižením,

  sociální poradenství aosobní asistenci,

  podporované zaměstnání, chráněné bydlení

  amnožství dalších služeb. Nejpopulárnější

  je kavárna arychlé občerstvení, už dlouho

  pevný bod nákupů avycházek zdejších

  obyvatel.

  Celé to kdysi doslova vydupala ze země

  zdejší ředitelka Blanka Dvořáková; jen

  její zásluhou vznikla první speciální škola

  pro postižené děti zblízka izdaleka. Dnes

  je Slunce nejen osvědčenou, ale vmnoha

  případech iinspirující součástí českého

  neziskového sektoru. Sektoru, který si už od

  začátku roku klade vážnou otázku – změní

  přesun financování sociálních služeb ze

  Slunce:

  Nastaly konečně lepší časy?

  státu na kraje naši existenci? Vdobrém,

  nebo ve zlém?

  Blanka Dvořáková má první zkušenosti:

  „Ročně potřebujeme na centrum služeb

  zhruba 17 milionů, na školy stejnou částku.

  Podle zákona, který, doufám, nebude změ-

  něn, bychom stávajících 14 milionů státního

  příspěvku pro školy měli dostávat dál. Zby-

  tek doplatí rodiče apoužijeme idalší zdroje.

  Usociálních služeb jsme se trochu báli, ale

  zdá se, že se na kraji rodí systém víceletého

  financování, což jsme po léta chtěli. Zatím

  ale nevíme, jaké budou konkrétní zaručené

  částky…“

  Bude komunitní

  plánování spolehlivé?

  Ředitelka je celoživotní optimistka, aktivně

  pracuje vradě komunitního plánování na

  Naši klienti ijejich rodiny

  by si zasloužili, aby péče

  oně byla aspoň trochu

  společensky oceněna.

  �

  OSVĚDČENÁ

  POSÁDKA

  kavárny a cukrárny.

  Tady se nenabízejí

  jen lahůdky, ale

  i radost ze života...

• Strana 18

  18

  můžeš / číslo 6 - 2015

  kraji ivKladně, vůbec se nebojí nových

  postupů asúlevou pohřbívá dosavadní pra-

  xi, kdy museli žádat znovu aznovu každý

  rok, aby až do poslední chvíle nevěděli,

  zda prostředky přijdou nebo jim zůstanou

  prázdné ruce. Konečně – takové chvíle

  prožívali první tři měsíce letošního roku.

  Zachránil je jejich vlastní nadační fond,

  zekterého si mohou půjčit, ale pečlivě dba-

  jí, aby se všechno vrátilo, protože člověk

  nikdy neví…

  Účetní výkazy jsou sice důležité, ale na

  Slunci jsou závislí lidé smentálním postiže-

  ním, děti ve školách ajejich rodiny, senioři

  idalší.

  Všichni potřebují odbornou pomoc,

  někteří ubytování, jiní práci, další třeba jen

  každodenní dovážku oběda. Asi těžko by

  přijali nejjednodušší řešení – na tři měsíce

  zavíráme, musíte na ulici! Takže možnost

  získat jakousi jistotu na pár let dopředu

  je opravdu dobrá novinka, ale neposlouží

  spíš krajským organizacím na úkor ne-

  ziskovek? „První jednání ukazují, že kraj

  nechce rozhodovat podle provozovatelů,

  ale podle kvality adlouholetých zkušeností.

  Vím oneziskovkách, které se zatím ani do

  komunitního plánování nechtějí zařadit. Asi

  vědí proč...

  Moje zkušenosti se samosprávou by

  vydaly na knihu, atak dobře vím, že krátko-

  zraká politika preferování sociálních služeb

  podle provozovatele je hloupá. Kdyby pře-

  žily jen krajské astátní organizace, musely

  by se postarat ionaše dosavadní klienty…

  Ajestli tohle vnějakém kraji chtějí, nevidí

  si na špičku nosu.“ Skromně už ani nedo-

  dá, že sama má skvělé výsledky při shá-

  nění sponzorů, že pěkné peníze přinášejí

  nejrůznější aktivity – od kavárny přes trhy

  až po usilovnou práci smístními samosprá-

  vami. Však Slunce sídlí vobecním objektu

  za symbolické nájemné aobec se částečně

  stará ioopravy.

  Co není vidět

  Tým Blanky Dvořákové není skupinka

  nadšených amatérů, kteří mají pomoc

  druhým jako koníčka. Nadšení je nezbytné,

  ale dnešní předpisy by ani nedovolily, aby

  jedinou kvalifikací pracovníků sociálních

  služeb byl soucit. Naopak: pravidelné

  kontroly dbají na obnovování kvalifika-

  ce, na přesné plnění požadavků zákona

  avyhlášek. Akdyby někdo nesplnil vysoká

  kritéria? Doplatila by na to celá neziskov-

  ka… Akdyby se zjistilo, že zdejší platy

  vůbec neodpovídají vysoké kvalifikaci

  zaměstnanců Slunce? Nestalo by se nic,

  jako se nestalo dosud. Protože proč by měl

  mít zdejší středoškolák nebo vysokoškolák

  spatřičnou praxí alespoň celorepublikový

  průměr? To není problém státu ani kraje,

  paní Dvořáková! Poraďte si!

  Ředitelka by si poradila, ale potřeba

  služeb je tak vysoká, dosavadních klientů je

  mnoho adalší přibývají, takže vždy dosta-

  nou přednost jejich zájmy. Tak vysvětluje

  idalší poučení zmnoha let sociální práce:

  „Kdo to jen trochu zkusil, vidí, že vnezis-

  kovkách si nikdo nemůže řešit svou tíživou

  materiální situaci. Před lety takové pokusy

  byly, ale nutně zkrachovaly. Náš sektor asi

  nikdy nebude příliš přitažlivé místo pro za-

  městnání. Škoda. Naši klienti ijejich rodiny

  by si zasloužili, aby péče oně byla aspoň

  trochu společensky oceněna.“

  Důležité upozornění vzemi, kde přibývá

  seniorů, kde se chceme chlubit tradiční

  humanitou, kde stále někdo vážně pokyvuje

  hlavou aupozorňuje, že jsou ijiné hodnoty

  než peníze. Jsou, ale mají-li postižení adalší

  kategorie občanů slušně žít, musí jejich pe-

  čovatelé dostávat alespoň drobek zmiliard,

  které ve veřejných zakázkách odlétají na

  vzdálené ostrovy. 

  Zvýhodněné předplatné

  nadva roky je 380 Kč.

  Kdo daruje certifikát

  stímto předplatným,

  získá další předplatné

  nadva roky za350 Kč.

  DARUJTE

  CHCETE

  PŘÍBUZNÝM

  ČI ZNÁMÝM

  UDĚLAT RADOST?

  Darujte zvýhodněné

  předplatné

  časopisu Můžeš.

  Kdispozici je certifikát

  spředplatným nadva roky

  adarujícímu se tím

  předplatné automaticky

  ještě sníží.

  Podrobnosti

  vredakci Můžeš

  natel.: 224242973

  aadrese info@muzes.cz

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  ●

  4/2015

  ●

  Jednotlivý výtisk 30 Kč / Předplatitelé 20 Kč

  www.muzes.cz

  Koupí

  tohoto časopisu

  podpoříte

  Pomáhali jsme

  projektovat ulici

  bez bariér

  strana 12

  M04_2015.indd 1

  3/17/2015 2:59:56 PM

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  ●

  /

  ●

  Jednotlivý výtisk  Kč / Předplatitelé  K č

  www.muzes.cz

  Koupí

  tohoto časopisu

  podpoříte

  Lucie Mervardová:

  Lidé s postižením našli Pohodu

  strana 11

  M05_2015.indd 1 4/17/2015 1:44:01 PM

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  ●

  /

  ●

  Jednotlivý výtisk  Kč / Předplatitelé  K č

  www.muzes.cz

  Koupí

  tohoto časopisu

  podpoříte

  Pavel Bambousek:

  Mám paragolfer, hraju

  se zdravými golfisty

  strana 24

  M06_2015.indd 1

  5/15/2015 6:25:24 PM

  Moje zkušenosti se samosprávou

  by vydaly na knihu, atak dobře vím,

  že krátkozraká politika preferování

  sociálních služeb podle provozovatele

  je hloupá.

  BLANKA DVOŘÁKOVÁ JE MOTOREM,

  který se nezadrhne. Ale jednou

  podobní obětavci odejdou.

  SOCIÁLNÍ SLUŽBY

  �

• Strana 19

  19

  můžeš / číslo 6 - 2015

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  TIP NA VÝLET

  ■ Klub českých turistů značí trasy vhodné pro vozíčkáře.

  ■ Cesta Krajem Emy Destinnové vyžaduje doprovod nebo elektrický vozík.

  ■ Můžete zvolit různě dlouhé varianty trasy.

  Text: RADEK MUSÍLEK

  Foto: JAN ŠILPOCH a RADEK MUSÍLEK

  O

  kolo Třeboně se podle lidové

  písně pasou koně. Já jsem na své

  cestě tímto koutem republiky viděl

  pastviny poseté výhradně kravami.

  To však není nejdůležitější zjištění.

  Mým cílem bylo prozkoumat turistickou tra-

  su pro vozíčkáře vedoucí mezi tak typickými

  jihočeskými rybníky. Byl jsem však předem

  varován kolegou Martinem Kovářem, který

  se ji pokusil projet na silničním handbiku, že

  nemá sdobře sjízdnou stezkou nic společ-

  ného.

  Bezbariérový penzion

  Klub českých turistů vrámci projektu

  Turistika pro všechny od roku 2008 vy-

  tváří značené trasy vhodné pro vozíčkáře.

  Tato jihočeská byla nazvána Krajem Emy

  Destinnové afunguje už bezmála pět let.

  Nabízí tři různě náročné varianty výletu

  vdélce od devíti po čtyřiadvacet kilometrů.

  Začátek je vosadě Lutová patřící pod Chlum

  uTřeboně. Zdejší náves je jako vystřižená

  zreklamního letáku na jihočeskou vesničku,

  ikdyž většinu domů už prý obývají lufťáci

  zvelkých měst. Především se ale vLutové

  na kopečku nachází penzion Vyhlídka, který

  je zcela bezbariérový apatří koblíbeným

  destinacím řady lidí spostižením. Není

  divu, když je jeho provozovatelem pan Peter

  Šichtanec, který sám sedí na vozíku, aproto

  ví, co takový host spostižením potřebuje.

  Navíc přidá iinformace otrase včetně letáku

  spopisem trasy.

  Manželé Šichtanecovi přebudovali objekt

  bývalé školy na ubytovací zařízení, kde po-

  hodlně složí hlavu deset vozíčkářů sdopro-

  vodem, ba ivíc, což je na domácí hoteliérské

  poměry úctyhodné. Navíc jim patří inedale-

  ký dům na návsi, který se jmenuje Rosnička,

  ataké nabízí bezbariérový nocleh. Právě před

  tímto objektem stojí informační tabule sma-

  pou aoficiálním startem vozíčkářské trasy.

  Vybaven předběžným varováním, nepří-

  znivou předpovědí počasí advouletým sy-

  nem na odrážedle rozhoduji se pro nejkratší

  devítikilometrovou cestu. Podmračená

  �

  Výlet

  mezi rybníky

  Jižní Čechy,

  akonkrétně Třeboňsko,

  za návštěvu rozhodně

  stojí.

  obloha doslova vyhrožuje čerstvým jarním

  deštíkem. Brzy se však ukáže, že je to ta lep-

  ší varianta. Parný slunečný den by byl spíš

  nevýhodou. Zapotil jsem se ibez něj, ačkoliv

  začátek trasy tomu nenapovídal.

  Po směru šipek jsme vyrazili znávsi na

  málo frekventovanou asfaltovou silnici

  jižním směrem krybníku Starý Kanclíř.

  Cesta vede lesem apastvinami. Neoplývá

  žádným velkým převýšením, takže první

  V LUTOVÉ se naplňují představy

  o romantice jihočeské vesnice.

• Strana 20

  20

  můžeš / číslo 6 - 2015

  kilometr apůl je pohodový. Vezu se sám

  na mechanickém vozíku apředháním se se

  synem, který dokáže sounožným odrážením

  vyvinout překvapivě vysokou rychlost. Kus

  za námi jde manželka skočárkem.

  Mezi rybníky

  Na rozcestí UKanclíře odbočujeme dopra-

  va na lesní cestu. Tato odbočka je značena

  šipkou sčerveným vozíčkářem, zatímco ta

  smodrým pokračuje dál po silnici. Červená

  trasa je sice obtížnější, nicméně vtomto

  úseku představuje zkratku mezi rybníky.

  Po třech apůl kilometrech se napojuje na

  modrý okruh, po kterém se pak vrátíte do

  Lutové. To ale hodně předbíhám, protože

  teprve od sjezdu na lesní cestu to začne být

  zajímavé, ato vdobrém ive zlém.

  Procházíte krásnou přírodou, kde se

  střídají lesy, mokřiny, louky arybníky.

  Vněkterých úsecích vás voda obklopuje

  zobou stran. Tu atam se nad hladinou

  mrskne ryba, každou chvíli proletí nějaký

  vodní pták. Přitom očlověka skoro nezava-

  díte, nebo alespoň my jsme se pozdravili jen

  sněkolika cyklisty. Určitě zapomeňte na vý-

  dobytky civilizace vpodobě restaurace nebo

  toalety. Nanejvýš tak osamocené stavení.

  Bohužel jak pestrá je příroda, tak pestrý

  je ipovrch cesty. Rozpadající se asfalt přejde

  Občasný průjezd louží byl za momentálního počasí

  samozřejmostí stejně jako zablácené

  apromočené rukávy mé bundy.

  prakticky vkamenitou lesní cestu. Ta se na

  několik stovek metrů vylepší, abyste se násled-

  ně zase drncali po dalších nerovnostech nebo

  překonávali odpor promoklé hlíny na nepříliš

  zpevněné cestě. Mezi rybníky pak kličku-

  jete středovým travnatým pásem avýmoly

  vpísčitém podloží. Občasný průjezd louží byl

  za momentálního počasí samozřejmostí stejně

  jako zablácené apromočené rukávy mé bun-

  dy. Dítě jsme vcelku záhy naložili do kočárku,

  protože na odrážedle se mu jelo nevalně.

  Když dojdou síly

  Fyzicky zdatný vozíčkář by měl dokázat

  každou jednotlivou část této trasy zvlád-

  nout. Vsoučtu kilometrů jde však ovelmi

  namáhavou záležitost, přestože jedete prak-

  ticky po rovině. Sčastými zastávkami kvůli

  odpočinku nám devět kilometrů zabralo

  tři apůl hodiny. Závěrečná pasáž okruhu

  už sice vede po krásně hladké silnici, jenže

  paradoxně do táhlého kopce před vjezdem

  do Lutové od severu. Zde jsem kapituloval

  apožádal manželku opomoc. Jednak už

  jsem necítil ruce, anavíc začalo pršet, takže

  mi prokluzovaly obruče kol. Vytvořili jsme

  tedy vláček, kdy já tlačil kočárek ažena mě.

  Posledních pár desítek metrů trasy odbočuje

  vLutové ze silnice. Vede vás po louce ke

  kostelu na kopci, pod nímž už stojí penzion

  Vyhlídka. Jenže závěrečný sjezd po kame-

  nité cestě zavání pádem. Doporučuji oželet

  cestu ke kostelu apohodlně sjet po silnici

  zpět na náves, odkud je to kVyhlídce sice do

  kopce, jenže po asfaltu abez rizika. Ostatně

  TIP NA VÝLET

  MARTIN KOVÁŘ

  na silničním handbiku

  s povrchem některých úseků

  trasy spokojen nebyl.

  NEJDELŠÍ ÚSEK TRASY dovede návštěvníky

  až k místům spojeným s Emou Destinnovou.

  NĚKTERÉ SCENÉRIE

  působí jako vystřižené

  z filmové pohádky.

• Strana 21

  můžeš / číslo 6 - 2015

  21

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  po učiněné zkušenosti bych volil opačný

  směr celé trasy.

  Všichni tři se po návratu svalujeme

  do postelí ausínáme za praskání dřeva

  vkachlových kamnech. Mám dobrý pocit ze

  slušného sportovního výkonu, ale do další

  pěší túry už se nehodlám pustit. Nevyužiji

  ani nabídky paní Šichtanecové na zapůjčení

  elektrického vozíku, který je ktomuto účelu

  vpenzionu kdispozici. Prostě ajednoduše

  neprobádaný zbytek modré trasy projedu

  autem. Kupodivu to jde, aniž bych někde

  porušil zákaz vjezdu. Nejdelší provedení

  červené trasy pak vede až kpomníčku Emy

  Destinnové. Tam jsem dojel vozem po regu-

  lérní silnici mimo značenou trasu. Závěreč-

  ný pěší půlkilometr lesem knenápadnému

  památníčku ainformační tabuli osvětozná-

  mé pěvkyni už byl po předešlé zkušenosti

  hračka. Drobné nerovnosti nás už přece

  nerozhází! Vtéto oblasti však už počítejte

  svýrazně rušnějším turistickým provozem,

  především vpodobě cyklistických skupin.

  Také tu už potkáte civilizační výdobytky,

  jako je třeba restaurace apenzion UEmy

  Destinnové.

  Jsou ijiné varianty

  Při motání mezi lesy arybníky zjišťuji, že je

  zde řada cest sdaleko příznivějším povr-

  chem, což mi potvrdil iMartin Kovář, znalec

  tohoto regionu. Podle jeho slov imé zkuše-

  nosti je vyznačená trasa dobrá pro elekt-

  rický vozík nebo terénní handbike. Sám

  vozíčkář na mechanice bez doprovodu by se

  na ni raději ani neměl vydávat. Stačí nepo-

  zornost amůže přijít pád, mohou také dojít

  síly. Navíc některé sjezdy jsou bez pomoci až

  nebezpečné, přestože drtivá většina trasy je

  rovinatá. Koneckonců, když Peter Šichtanec

  coby konzultant projektu projížděl varianty

  navržené Klubem českých turistů, používal

  při tom právě elektrický vozík.

  Jižní Čechy, akonkrétně Třeboňsko, za

  návštěvu rozhodně stojí. Krásná příroda

  ozdobená malebnými staveními má pro

  vozíčkáře kouzlo isvým rovinatým relié-

  fem. Trasu Krajem Emy Destinnové lze brát

  jako inspiraci, ale spřihlédnutím kreálným

  vlastním silám. Nebojte se hledat nové cesty.

  Aurčitě bych se neomezoval na jedinou

  návštěvu. 

  Klub českých turistů

  vrámci projektu

  Turistika pro všechny

  od roku 2008 vytváří

  značené trasy vhodné

  pro vozíčkáře. Tato

  jihočeská byla nazvána

  Krajem Emy Destinnové

  afunguje už bezmála

  pět let.

  www.muzes.cz

  www.audioteka.cz/muzes

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  UKAZATELE ČERVENÉ A MODRÉ

  vozíčkářské trasy fungují jako dobrá navigace.

  TYPICKÝ VÝJEV

  PRO TŘEBOŇSKO

  – vodní hladina

  rybníka a cesta

  lemovaná

  stromořadím.

  V TÉTO FÁZI

  se nám ještě jelo

  dobře, náročnější

  pasáže bez

  asfaltu měly

  teprve přijít.

  PENZION

  VYHLÍDKA

  v Lutové je

  bezbariérový.

  Není divu, když

  má majitele

  na vozíku.

• Strana 22

  UMĚLCI KONTA BARIÉRY

  ■ Umění může být obrazem nejniternějších pocitů.

  ■ Sebepoznání a reflexe jsou důležité pro každého znás.

  ■ Podoba světa by se měla změnit.

  Text: ŠTĚPÁN BENEŠ

  Foto: JAN ŠILPOCH

  Váš umělecký záběr působí tak pestře,

  že je těžké zaměřit se na jednu věc.

  Malujete, píšete, pracujete sprostorem

  imultimédii. Jak se vběhu času formo-

  vala Kamila Ženatá, jakou jste dnes?

  Dětství jsem prožila vdomě sezahradou.

  Ta zahrada měla dvě části – jednu slunnou,

  Moje světy

  jsou teď větší

  Psala jsem – ato ipo zdech – kreslila

  jsem, poslouchala muziku. Až do svých

  sedmnácti let jsem se nedokázala rozhod-

  nout, kým bych chtěla být. Zcela určitě to

  byl Michal Ambrož (později kapelník skupin

  Jasná páka, Hudba Praha), kdo mě dovedl

  do ateliéru ke svému strýci, mistru Janu

  Zrzavému vOkrouhlici apozději ivPraze,

  azapříčinil tak, že jsem se nakonec rozhodla

  pro AVU. Někdy mi přijde, že pořád sedím

  vtom pokoji vprvním patře; jenom ty „moje

  světy“ jsou teď vdaleko větším rozsahu

  adosahu. Pořád kombinuji své vyjádření do

  nějaké – pro mne – smysluplné inscenace,

  souboru, do kterého se dá vejít. Ať je to

  obraz dvourozměrný či prostorový.

  Jak si vybíráte témata svých prací?

  Vybírám si taková, která mě zasahují apři-

  padají mi podstatná. Zájem oně mě vede

  dál – dozvědět se více, získat větší zkuše-

  nost, znát teoretické základy. Zabývám se

  vztahy, souvislostmi, pamětí, vzpomínkami,

  působením, proměnami, jevy až fyzikální-

  ho charakteru. To vše dohromady mi dává

  nějaký smysl. Sebepoznání pojímám jako

  výzvu – ne jenom sama pro sebe, ale jako

  nezbytnou podmínku pro přežití lidstva.

  Zajímají mě motivy, důvody, příčiny, emoce,

  nevědomí, důsledky.

  22

  můžeš / číslo 6 - 2015

  Kamila ŽENATÁ:

  přístupovou, plnou květin, voňavého šeříku

  arůží, druhou tmavou, tajemnou, plnou

  stínů, vysoké trávy, keřů astromů. Itakové

  bylo moje dětství. Šťastné, ale ivelmi osa-

  mělé. Výraznou osobou mého dětství byla

  babička. Čítávala mi stohy pohádek. Později

  jsem někde zalezlá amaluji si obrázky. Vpu-

  bertě jsem začala obývat pokoj vprvním

  patře zmíněného domu. Vytvořila jsem si

  vněm svůj svět plný obrazů, hudby, knížek

  afotografií.

  KAMILA ŽENATÁ

  je všestranná umělkyně,

  která neztrácí dobrou náladu.

• Strana 23

  Konto Bariéry

  pořádalo vprosinci 

  . aukční salon výtvarníků.

  Doprodej všech nevydražených

  uměleckých děl najdete tradičně na

  www.kontobariery.cz.

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  Kdo je

  Kamila Ženatá (*)

  Česká všestranná vizuální umělkyně

  askupinová psychoanalytička. Absolventka

  AVU, na umělecké scéně se pohybuje od roku

  .

  Vroce  zakládá občanské sdružení

  Schrödingerova kočka, které jí pomáhá

  srealizací výtvarných amultimediálních

  projektů; je taktéž autorkou několika knih.

  Vystavuje doma ivzahraničí, její práce jsou ive

  sbírce Národní galerie ve Washingtonu.

  Tvoří vateliéru vpražském Karlíně.

  info

  můžeš / číslo 6 - 2015

  23

  Zaujal mě váš projekt Nauč se stát na

  jedné noze, inspirovaný čínskou Knihou

  proměn. Co všechno bylo jeho součás-

  tí apodařilo se – podle vás – přenést

  poselství ksoučasnému uspěchanému

  diváku, který už není na témata spojená

  spodstatou bytí zrovna nejcitlivější?

  Kniha proměn je kniha velké moudrosti,

  popisující jevy aděje na základě souladné

  proměny, respektování řádu asil, které

  působí kolem nás. Principy energie, která

  hýbe světem. Byl to můj první multimediální

  projekt. Kamera přenášela hladinu Vltavy na

  podlahu galerie. Osm videí bylo promítáno

  na osm obrazů, osm základních hexagramů;

  pohybující se, proměňující se obraz na sta-

  tické neměnné plátno. Vté době jsem cvičila

  tai-či uMistra Qin Ming Tanga, takže jsem

  měla bezprostřední zkušenost iinspiraci.

  Obávám se, že přenášení poselství, na

  které se ptáte, je zjevně snaha ne příliš vidi-

  telná. Vnímám ji jako součást uvědomova-

  ného procesu, který se netýká jen mne. Dnes

  již každý soudný jedinec ví, že svět, vkte-

  rém žijeme, nemůže vtéto podobě přežít.

  Zvyšování zisků, plýtvání, zahlcenost vším

  možným, odtrženost od přírody, neschop-

  nost podřídit se avnímat přírodní cykly jako

  danost. Nedávno jsme hovořili ojednom

  muži, který trpěl depresemi aříkal, že už

  ho nebaví ani práce na zahrádce, protože

  se tam tak dře, apak přijde podzim azima

  – avše je fuč ana jaře musí začít znova.

  Marnost nad marnost. Nic nemá cenu. Když

  vypěstuji růže – nestanou se nesmrtelnými.

  Vtomto postoji je obsaženo velké nepřijetí.

  Dokonce iročních období. Ale také lidské

  bezmoci adočasnosti.

  Na čem pracujete teď?

  Můj poslední projekt se jmenuje Horizont

  událostí ajeho první část měla vernisáž

  20. května vKarlin Studios ve sklepě. Je to

  projekt, který volně navazuje na předchozí,

  který se jmenoval Ženský dvůr ainstalovala

  jsem jej předloni vMalé pevnosti vTerezíně

  apražské galerii DOX. Zabývala jsem se

  vněm transgeneračním přenosem trauma-

  tu, nicméně Horizont událostí je již osou-

  časnosti.

  Vytvořila jsem experimentální skupinu

  žen, které svolily, že zapůjčí kezveřej-

  nění svá svědectví, která zaznamenávají

  jejich proměnu během sebepoznávacího

  terapeutického procesu. VKarlin Studios

  bude vystavena první část, příští rok druhá

  vDomě umění vBrně, apotom se projekt

  zase vrátí do Prahy. Paralelně kvýstavě se

  odehraje idivadelní hra, kterou píše Lenka

  Lagronová, ke každé výstavě jedno dějství.

  Inscenovat ji bude divadlo Letí.

  Když mluvíme oprojektech avýstavách,

  často skloňujete slovo terapie. Doporuči-

  la byste umělecké vyjádření jako terapii

  každému?

  Nedomnívám se, že každý jedinec má

  schopnost být umělcem, ale ani ne napří-

  klad matematikem, gymnastou či fotbalis-

  tou. Ktomu je potřeba mít asi nějaké vlohy,

  talent. Nicméně ksebevyjádření, což není

  umělecký počin, není potřeba tak mnoho.

  Odvaha amožnost zpětné reflexe. Never-

  bální techniky odkrývají nevědomé obsahy

  ajsou dobrými vodítky dozvědět se osobě

  to, co běžně bývá skryto. Ano, tak toto bych

  určitě doporučila.

  Vaše práce jsou zastoupeny po celém

  světě. Jak na vás cizí země působí? Co

  třeba takové Japonsko, země poměrně

  dost odlišná od nás?

  VJaponsku jsem byla jenom jednou, takže

  mé vzpomínky jsou letmé, přesto však in-

  tenzivní. Tokio je zajímavé město, vekterém

  pulzuje pohyb, spěch, rychlost, světla, davy

  lidí. Pamatuji si vzorně uhrabaný písek

  vparcích, čisté trávníky apolévku miso.

  Nezapomenutelné zážitky jsem si odnesla

  zKjóta, zbuddhistických zahrad achrámů.

  Pečlivost, sjakou se mniši starají ozahra-

  dy, bere dech. Soustředěnost avnímavost,

  opakovaná péče, jsou vjakémsi hlubokém

  protikladu proti povrchnosti, lajdáctví ane-

  všímavosti. Ano. To mě oslovilo. Trpělivost

  opakovat stejné věci, každý den, obyčejnost,

  jednoduchost. Překvapily mě modré střechy

  domů, které jsem viděla cestou zokna

  šinkansenu.

  

  ČERVENÝ LES, olej na plátně, 2012

  PODZIMNÍ LES,

  olej na plátně, 2011

  www.muzes.cz

  www.audioteka.cz/muzes

• Strana 24

  můžeš / číslo 6 - 2015

  24

  PŘÍBĚH KONTA BARIÉRY

  Text: ŠTĚPÁN BENEŠ

  Foto: JAN ŠILPOCH

  N

  a smluvenou schůzku přichází

  energický mladý muž, který se

  spomocí dvou francouzských holí

  pohybuje tak svižně, že se zdá, jako

  by ho dobíhat museli spíše ostatní

  chodci. Nad berlemi by možná leckdo

  ohrnul nosem, třicetiletý Pavel Bambousek

  si ale možnost „chodit po dvou“ tvrdě vydřel

  měsíci přísné rehabilitace. Jako aktivní spor-

  tovec se takového úsilí nezalekl, výčet jeho

  aktivit ostatně vydá za dva.

  Od mala se věnoval basketbalu iházené,

  jezdil na skateboardu, všesti jej táta naučil

  jezdit na motorce. Od první třídy tužil

  kondici vkurzech karate, vzimě lyžoval

  apiloval jízdu na snowboardu. Vjedenácti

  začal jezdit závody sbuginou, otři roky

  později závodil vTrabant Crossu, anakonec

  všestnácti vyměnil motorsport za latinské

  astandardní tance. Než se stačila jeho ta-

  neční kariéra rozjet stejně jako na závodním

  okruhu, šlápl osud na brzdu.

  Nešťastný pád

  „Byla to normální klukovina,“ shrnuje mladý

  sportovec, kterému se odmala přezdívá

  Bambus, události vedoucí kjeho úrazu. Na

  konci horkého srpna 2002 se vČeské Lípě

  snažil skamarádem stopnout některé zpro-

  jíždějících aut. Vlétě jich jezdilo jen málo,

  proto začali kluci znudy lézt po zábradlí.

  Pavlovi se smekla noha anásledoval pád na

  staré kolejiště pod mostem. Probral se až

  vnemocnici vČeské Lípě.

  Zúvodního zmatku aoparu, způsobené-

  ho léky na bolest, jasně vystupovala jedna

  jediná věc: nemohl pohnout nohama. Lékaři

  mluvili oporanění páteře. Po různých vy-

  šetřeních se naštěstí ukázalo, že mícha není

  úplně přerušená, atak následovala operace,

  při níž se podařilo vyjmout většinu úlom-

  ků roztříštěné kosti. Postavím se znovu na

  nohy? Následovat měly tři měsíce nejistoty,

  než opadne míšní otok.

  Vdobě, kdy to Pavel potřeboval nejvíce,

  vznikala vliberecké nemocnici spinální

  jednotka. Vjejí péči strávil dva měsíce, pod-

  porovala jej rodina včetně sestry, aPavel,

  který se vté době pohyboval na vozíku, se

  nepouštěl naděje na co nejlepší stav, na to,

  že se znovu postaví na nohy. Pečlivě rehabi-

  litoval, ajak byl naučený ze sportu, sledoval

  svůj progres. Chůzi trénoval na chodbě, ze

  začátku čtvrtku, pak půl, po několika tý-

  dnech iněkolik délek za den. „Kromě toho,

  že se mícha nepřerušila úplně, jsem měl

  také štěstí, že se mi úraz stal vsedmnácti

  letech. Mladé tělo dobře regeneruje, aměl

  ■ Cestu sportovně založeného mladíka přeťal pád zmostu.

  ■ Dlouhé měsíce rehabilitace se vyplatily.

  ■ Kmilovanému lyžování se vrátil, přidal i golf.

  Na sjezdovce i na greenu, všude jako doma

  Chůzi trénoval na chodbě, ze začátku

  čtvrtku, pak půl, po několika týdnech

  iněkolik délek za den.

  GOLF NENÍ ŽÁDNÁ PROCHÁZKA.

  Pavel Bambousek je ale zvyklý,

  že takový není ani život.

• Strana 25

  můžeš / číslo 6 - 2015

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  Na Zbraslavi si na drivingu půjčoval paragolfer, který vlastní

  Konto Bariéry. Dnes už má svůj, starší. Konto Bariéry mu

  ale ke golfovému rozvoji pomohlo zakoupením nových baterií.

  jsem navíc ze sportování dobrou kondici,“

  vzpomíná Pavel. Půl roku pak strávil trénin-

  kem vLázních Košumberk, domů se poprvé

  podíval až na Vánoce. Adlouhá cesta jej

  ještě čekala – teprve dva roky po úrazu

  byla chůze natolik dobrá, aby se definitivně

  obešel bez vozíku.

  Na doporučení podobně handicapo-

  vaných kamarádů, se kterými se při svém

  rehabilitačním okruhu potkal, nakonec

  navštěvoval ambulantně ipražské Centrum

  Paraple. Tady také nasbíral tipy, co si jak

  ulehčit ajak se knovému životu postavit.

  Začal jezdit autem upraveným pro svůj

  handicap apomalu se vracel iktomu, co

  miloval odjakživa – ke sportu. Nejdříve

  vyzkoušel florbal na vozíku, brzy zaslechl

  omožnosti lyžovat na speciální lyži pro

  handicapované, které se říká monoski. Půj-

  čil si ji hned první zimu avyrazil státou do

  Janských Lázní.

  Během víkendu, kdy se snovou pomůc-

  kou seznamoval, vněm místní klub lyžařů,

  SK Akáda Janské Lázně, rozpoznal talent

  auž Pavla nepustil. Nastoupil do oddílu,

  odjel na první soustředění adnes jezdí

  jako reprezentant imistrovství vokolních

  státech – vNěmecku, Rakousku, Polsku, ve

  Francii, Itálii ina Slovensku. Aco paralym-

  pijské hry? „Zatím jsem mohl jet na troje,

  ale všechny mi utekly. Na ty první jsem byl

  moc mladý, oVancouver jsem přišel díky

  sporům mezi sportovními federacemi, do

  Soči jsem neodjel kvůli zranění ramene.

  Trvalo mi pak dvě sezony, než jsem se do-

  stal na svou původní výkonnost,“ líčí mladý

  sportovec.

  Technika iemoce

  Přestože patří lyžování mezi jeho velké váš-

  ně, přidal knim Pavel ještě sport, který se

  od zasněžených vrcholků hor už asi nemůže

  více lišit: golf. „Přivedl mě kněmu Mirek

  Lidinský, prezident České golfové asociace

  handicapovaných, shodou okolností také

  aktivní lyžař. Často mi ogolfu vyprávěl,

  ukazoval mi paragolfer (speciální vertika-

  lizační vozík, který umožnuje vozíčkářům

  odpalovat ze vzpřímené polohy apohybo-

  vat se po hřišti se vším vybavením – pozn.

  autora). První zimu mě nepřesvědčil, ale tu

  další už jsem slíbil, že si to přijedu zkusit.

  První míčky jsem odpálil pod vedením pro-

  fesionálního trenéra Petra Němce na prvním

  Mistrovství České republiky handicapova-

  ných golfistů Czech Disabled Golf Masters

  2011 na Darovanském Dvoře. Docela mi to

  šlo,“ směje se Pavel.

  Sport ho zaujal, trénovat začal hned další

  sezonu. Na Zbraslavi si na drivingu půjčoval

  paragolfer, který vlastní Konto Bariéry. Dnes

  už má svůj, starší. Konto Bariéry mu ale ke

  golfovému rozvoji pomohlo zakoupením

  25

  Na sjezdovce i na greenu, všude jako doma

  nových baterií. „Ty staré už nestály za nic,

  nechaly by mě klidně ve štychu uprostřed

  hřiště. Takhle můžu odjet klidně 18 jamek,“

  směje se Pavel. Golf si velmi pochvaluje, prý

  na léto neměl žádný sport, kterému by se

  pravidelně věnoval. „Moc mě baví fakt, že

  handicapovaní golfisté nemají žádné úlevy

  zpravidel. Také na hřišti se běžně pohybu-

  jeme mezi zdravými hráči acelé to do sebe

  perfektně zapadá. Žádné negativní reakce

  jsem nezaznamenal,“ pochvaluje si Pavel.

  „Vtelevizi vypadá golf spíše jako taková

  aktivnější vycházka do přírody. Trénovat se

  ale musí tvrdě ana hřišti hraje roli kromě

  technického umu icelá řada emocí. Není to

  tak jednoduché, jak se může zdát,“ dodává.

  Pokud by byl golf na paralympijských

  hrách, Pavel by se oně určitě rád pokusil.

  Plánem na novou sezonu je ale hlavně snížit

  handicap. Myšleno hlavně ten golfový. Jiný

  totiž ve svém životě mladý sportovec zase

  tolik nereflektuje: studuje na Metropolitní

  univerzitě Praha, pracuje vústředí VZP na

  pražských Vinohradech ažije sám vbytě

  ve třetím patře bez výtahu. Nerozum?

  Když Bambuse poznáte blíž, ani vám to tak

  nepřijde. „Beru to jako další rehabilitaci,“

  směje se.

  

  www.muzes.cz

  www.audioteka.cz/muzes

  ZAPSAT VÝSLEDEK A POKRAČUJEME. Na greenu je dnes mladý

  sportovec jako doma, věnuje se ale i reprezentačnímu lyžování.

• Strana 26

  NOVÉ ZAHRANIČNÍ TECHNOLOGIE

  26

  můžeš / číslo 6 - 2015

  ■ Elektropohony vozíčkářům pomáhají.

  ■ Systémů je na výběr hned několik.

  ■ Pojišťovny zatím všechno nehradí.

  Text: ŠTĚPÁN BENEŠ

  Foto: MAXMOBILITY, RIOMOBILITY

  P

  ohyb na mechanickém vozíku je

  bezesporu fyzicky náročnější než na

  jeho větším elektrickém bratrovi.

  Ve všem ostatním má ale vozík me-

  chanický, pokud jej uživatel fyzicky

  zvládne, výhody: velikostí počínaje, váhou

  aobratností konče. Oskladnosti pro přepra-

  vu ani nemluvě. Proč tedy nespojit výhody

  obou světů anenechat elektronické svaly,

  aby vám svýpravou za čerstvým vzduchem

  trochu pomohly?

  Elektronický silový asistent. Tak se jme-

  nuje kategorie přístrojů, které něco podob-

  ného umějí. Známé jsou už několik let, na

  českém trhu je distribuuje většina prodejců

  kompenzačních pomůcek. Říká se jim také

  elektrobubny; to proto, že je svým tvarem

  připomínají. Takový buben se nainstaluje

  do výpletu kol na mechanickém vozíku,

  baterie se umístí na speciální konstrukci za

  zádovou opěrku. Zestředu bubnu vychází

  na několika místech spojovací tyče zakonče-

  né běžnou obručí (není tedy zachycena na

  obvodu ráfku). Jakmile se uživatel dotkne

  obruče azabere vpřed, elektronika zařízení

  rozpozná pohyb aelektromotor pohybu

  pomůže sotočením kola. Je to podobné jako

  posilovač řízení vautě.

  Šikovné kolečko

  Moderní variací na elektrobubny napevno

  instalované ve výpletu kol je výrobek americké

  firmy Max Mobility snázvem Smart Drive.

  Černě zbarvené oplášťované kolečko se připo-

  juje ze zadní části vozíku doprostřed mezi zad-

  Elektrosvaly na pomoc

  ní kola, obvykle na trubku spojující osu kol.

  Od osy pak vlastní vahou dosedá na povrch

  pod sebou, je však pohyblivé, atak zvládá

  vyrovnávat nerovnosti nebo iseskok zobrub-

  níku. Výrobce sám udává, že pro připojení je

  lepší vozík spevným rámem, SmartDrive ale

  prý pasuje ina ty se skládací konstrukcí.

  Moderní Li-ion baterie, která udržuje

  motor SmartDrivu vchodu, je podlouhlého

  placatého tvaru stloušťkou jen několik cen-

  timetrů. Zvrchní části na její povrch dosedá

  přítlačný mechanismus; po jeho přizvednutí

  zasune uživatel baterii pod sedačku vozíku,

  tlak ji pak připevní na místě zvrchní strany

  sedačky. Celý systém obvykle přikryje

  antidekubitní sedačka. Baterie působí pod

  sedačkou velmi nenápadně, konektor mezi

  ní aSmartDrivem lze odpojit akolečko

  smotorkem na přepravu snadno sundat,

  ikdyž baterie zůstává na místě. Celý systém

  doplňují ještě dvě ovládací tlačítka, každé

  po jedné straně rámu vozíku přibližně

  vmístě, kde se nacházejí brzdy.

  Celý pohon funguje zajímavě intuitivně.

  Motor se rozběhne při pohybu obručemi

  vpřed apak již pracuje sám, dokud uživatel

  opět kola nepřibrzdí. Není tedy vůbec třeba

  zabírat, vozík jede sám, zasáhnout se musí

  až při změně směru nebo zastavení. Jak

  moc motor zabírá, přitom závisí na rych-

  losti, sjakou uživatel na obruči zabere.

  Pomalý záběr rovná se pomalá jízda mo-

  torku, rychlý záběr je pro rychlou jízdu.

  Rychlost lze také postupně zvyšovat:

  pomalým záběrem začít, rychlejším po-

  kračovat. Vinteriéru se motor odpojuje

  NECHCETE-LI VŠECHNO

  NA VOZÍKU ODDŘÍT,

  nechte elektřinu pracovat

  za vás. Pohodlí nabízejí

  různé pomůcky, například

  elektrohandbiky americké

  firmy Riomobility.

• Strana 27

  můžeš / číslo 6 - 2015

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  27

  jednoduchým zabrzděním kol, vexteriéru

  ho uživatel odpojí rychlým stiskem jedno-

  ho ztlačítek. Je to proto, že vexteriéru je

  potřeba častěji měnit směr přibrzděním

  jedné zobručí, amotor by se tedy, pokud by

  byl zapojen vinteriérovém režimu, neustále

  vypínal. Režim interiér/exteriér se střídá

  stiskem tlačítek; zvolenou variantu indikuje

  svítící nebo blikající dioda.

  Jak to celé funguje, můžete vidět na

  názorných videích na stránkách společnosti

  www.max-mobility.com. Kolečko pohání

  250W motor, baterie se nabíjí pouhých

  pět hodin ana jedno nabití udává výrobce

  asistenci až na několik dní – podle vytížení.

  Kolečko je opatřeno speciálními válci po

  celém svém povrchu, jež dovolují otočit se na

  místě, aniž by mechani-

  smus drhnul. Pozor

  si uživatel musí

  dát jen při otáčení

  uzvýšených ploch,

  kde by se kolečko

  mohlo zaseknout. Po-

  kud si ale ovládání vý-

  robku trochu procvičí,

  nic mu už nestojí vcestě.

  Výrobce také chystá na

  trh nový model Smart-

  Drivu. Podle informací

  zamerické centrály bude

  baterie integrována přímo

  vpohonné jednotce, nebude

  tedy už nutné připojovat ji

  externě. Ovládání pohybu má

  být vyřešeno přes bezdrátový

  Bluetooth náramek na zápěstí,

  který bude citlivě detekovat

  pohyby uživatele aodesílat

  patřičné příkazy řídicí

  jednotce. Přesné datum

  uvedení na trh výrobce

  neposkytl – stejně jako

  cenu nového modelu.

  VČR zatím distri-

  buuje první model

  kolečka SmartDrive

  společnost Provozejky,

  cena je však poměr-

  ně vysoká. Komplet

  pořídíte za bezmála

  120 tisíc korun. Ame-

  rický výrobce na svých

  stránkách uvádí možnost hrazení zdravotní

  pojišťovnou, vČR zatím pojišťovny oficiálně

  pomůcku nehradí. Distributor pracuje na

  tom, aby se tak dělo; poskytl nám také in-

  formaci, že jednomu klientovi jeho pojišťov-

  na vyhověla. Opomoc zatím můžete žádat

  jen nadace.

  Stačí přidat

  Dostupnost různých elektromotorů sevČR

  rozšířila hlavně snabídkou elektropohonu

  pro jízdní kola. Sety motorů sbateriemi,

  od menších 250W až po kilowattové siláky,

  jsou ke koupi už od 15 tisíc korun, avybízejí

  tak ikdomácím konstruktérským pokusům.

  Inspirací pro ně může být například výrobek

  americké firmy Riomobility, která se zabývá

  výrobou malých handbiků připojitelných na

  přední stranu mechanického vozíku. Ita-

  kový systém je už známý avČR dostupný,

  americký výrobce však pod názvy FireFly

  aeDragonfly prodává imodely selektromo-

  torem.

  Umístěn je na ose kola, baterie je upev-

  něna vertikálně na konstrukci. Vprvním

  jmenovaném případě jde vlastně oelektric-

  kou motorku, která jede sama, konstrukce

  je tedy ukončena řídítky anezbytnými

  brzdami. eDragonfly naopak více připomíná

  běžný handbike, uživatel tedy šlape rukama

  aelektromotor mu pouze pomáhá.

  Oba stroje se připojují do připravených

  úchytů na přední straně rámu vozíku, malá

  přední kolečka se zvednou nad povrch

  anahradí je jedno velké přední. Vpřípadě

  FireFly umí motor vyvinout rychlost až 18

  kilometrů zahodinu, při běžném zatížení

  (zastavování arozjezdy, kopce) vás doveze

  až 24 kilometrů.

  Asistenční elektromotor ueDragonfly

  bude uživateli pomáhat od 34 do 64 kilo-

  metrů – podle toho, jakou sílu si uživatel

  na pomoc povolá. Baterie se nabíjí čtyři

  hodiny. FireFly přijde uamerického

  výrobce na 1950 dolarů, eDragonfly na

  2500 (při současném kurzu přibližně

  57 tisíc korun, respektive 65 tisíc vdru-

  hém případě). Dodává se ido České

  republiky, poštovné vyjde na přibližně

  5000 korun, je ale potřeba počítat isdo-

  placením cla adaní.

  Vdobě uzávěrky tohoto textu avizo-

  vala uvedení přídavných handbiků včetně

  verze selektropohonem na český trh spo-

  lečnost Medicco. Řada produktů se jmenuje

  Attitude akdispozici jsou modely od 96 do

  155 tisíc korun.

  

  www.muzes.cz

  www.audioteka.cz/muzes

  Není vůbec třeba

  zabírat, vozík jede sám,

  zasáhnout se musí

  až při změně směru

  nebo zastavení.

  MODERNÍM ELEKTROPOHONEM

  pro mechanické vozíky je skladný

  SmartDrive. Při nakládání

  do auta jej snadno sundáte,

  na vozíku navíc působí nenápadně.

  VÝROBCE UVEDE

  BRZY NA TRH

  nový model SmartDrivu.

  Baterie bude

  integrovaná,

  ovládání

  na chytrém

  náramku na

  zápěstí.

• Strana 28

  28

  AUTO-MOTO

  můžeš / číslo 6 - 2015

  Text: PETR BUČEK

  Foto: AUTOR

  A

  čkoliv se Ivo Kaštan vydal mezi

  roky 1996 a2009 devětkrát vsedle

  těžkého závodního motocyklu na

  trať slavného dakarského závodu,

  jeho srdce patří malým lehkým

  motorkám. Jednu znich spojil sinvalidním

  vozíkem avymyslel zábavné vozítko pro

  handicapované. Právě rozjíždí výrobu.

  Vnevelké budově na okraji Velkého Mezi-

  říčí Ivo Kaštan ajeho malý tým ani ne deseti

  lidí ladí poslední detaily na stroji pro lidi

  spostižením. Speciální vozík selektrickým

  pohonem dostal jméno Rid-e. „Podle zákonů

  se jedná okolo spřídavným elektromoto-

  rem, který má výkon 800 wattů. Maximální

  rychlost je omezena na 25 km/h,“ vysvětluje

  Viera Kaštanová, manželka závodníka, kon-

  struktéra azároveň členka týmu připravu-

  jícího výrobu stroje, který má zpříjemnit

  arozveselit život lidem na vozíku.

  Bývalý závodník má vústech fajfku

  avklidné atmosféře vymýšlí vylepšení

  konstrukce zadní brzdy. Na otázku, jak ho

  napadlo sestrojit vozík Rid-e, odpovídá:

  „Věnoval jsem se rizikovému sportu, devět-

  krát jsem jel Dakar anejen tam jsem viděl

  polámané páteře ajiná zranění. Motorky

  patří kmému životu azabýval jsem se tím,

  jaké to je, když celý život jezdíte, anajednou

  po úrazu nemůžete.“

  Pocit spojený sjízdou na jednostopém

  stroji je podle Iva Kaštana tak jedinečný, že

  se sním nedá jednoduše rozloučit. „Vítr vám

  fouká do tváře amůžete si jen tak zajet, kam

  chcete. Nejen motorkáři jsou však vnebez-

  pečí amyšlenku, aby se vám to nestalo,

  ssebou vozíte neustále.“

  Při svých procházkách do trafiky pro ta-

  bák do fajfky Ivo Kaštan pravidelně potkával

  člověka na elektrickém vozíku. Jezdil tak

  pomalu, že to motorkáře zvyklého na vysoké

  rychlosti zaujalo. Začal přemýšlet oněčem

  rychlejším, robustním astabilním, aby se

  stím dalo vyjet na polní nebo lesní cestu.

  Na svezení stěžkým závodním moto-

  cyklem Ivo Kaštan dnes už jen vzpomíná.

  Mnohem raději má malé motorky, které před

  Rid-e: Zábavná

  i praktická motorka

  více než 45 lety vyráběla Honda pod jménem

  Monkey (Opice). Dnes už je sice Honda pro

  evropský trh nevyrábí, její místo však

  nahradily repliky. Pohodlně se na

  ní jezdí po silnici ivterénu, akdyž

  je třeba, majitel ji celkem snadno

  poponese nebo naloží do auta.

  Rid-e vychází zelektrické

  verze populární malé mo-

  torky Dax.

  Lehký, obratný

  apřitom ve srovnání

  selektrickými vozíky

  rychlý stroj představuje

  Kaštanův vynález Rid-e.

  Vozíčkářům má zrychlit

  pohyb apůsobit radost.

  „Byl se sním unás projet

  kamarádův syn. Jeho táta

  mi pak říkal, že ho po pěti

  letech viděl znovu se smát,“

  říká Ivo Kaštan. Asvezení

  nabízí každému zájemci. Stačí

  napsat nebo zavolat do jeho velko-

  meziříčské dílny.

  Na cyklostezku, do lesa ina silnici

  Rid-e je podle legislativy „kolo spřídavným

  pohonem“. Jezdit se sním smí na silnicích,

  na cyklostezkách ipo polní nebo lesní cestě.

  Kam může kolo, tam je možné vydat se také

  za řídítky tohoto speciálu pro vozíčkáře.

  Řidičský průkaz ani pojištění není zapotřebí.

  „Hodí se však pojištění zodpovědnosti za ško-

  du třetím osobám, které je součástí například

  pojištění domácnosti,“ radí Viera Kaštanová.

  Cyklistickou přilbu potřebují děti do 18

  let, doporučit ji je však vhodné všem jezd-

  cům na tomto stroji. Podle Iva Kaštana letos

  najde jeho vynález první stovku majitelů,

  ato zČeska ize zahraničí.

  Omezovač drží na uzdě maximální rych-

  lost tříkolky. Kdo však chce jezdit rychleji než

  25 km/h, může to vyzkoušet jeho jedno-

  duchým odpojením. Rid-e zvládne podle

  konstruktéra ipadesátikilometrovou rychlost.

  „Na veřejné komunikaci či cyklotrase však smí

  jen pětadvacítkou,“ říká Viera Kaštanová.

  Konstrukce je velmi jednoduchá. Zadní

  část tvoří vozík od firmy Kury. Podle přání

  může dostat například terénní pláště zhor-

  ského kola. Zkušební stroj, který Kaštanova

  firma ukázala redakci Můžeš, měl sportovní

  autosedačku. Má výborné boční vedení, které

  se hodí při ostřejších manévrech. Při těch je

  ■ Tříkolka pro handicapované se začíná vyrábět ve Velkém Meziříčí.

  ■ Konstruktérem je bývalý motocyklový závodník Ivo Kaštan.

  ■ Jmenuje se Rid-e a má přinášet nejen zábavu, ale také praktickou pomoc.

  S Rid-e se u nás byl

  projet kamarádův syn.

  Jeho táta mi pak říkal,

  že ho po pěti letech

  viděl znovu se smát.

  IVO KAŠTAN

  ladí poslední detaily

  svého vynálezu,

  za pár týdnů chce začít

  s běžnou výrobou.

• Strana 29

  můžeš / číslo 6 - 2015

  29

  SLOUPEK

  Martina KOVÁŘE

  V pohybu

  Mobilis in mobili aneb Pohyblivý

  vpohyblivém – psal již dávno Jules

  Verne kapitánu Nemovi, což se mi

  zdá příznačné. Futuristické přístupy

  kmožnosti pohybu nepohyblivých mě

  vždycky zajímaly.

  Když se konstruktéři nebojí souboje se

  zkušebnami anormami, auživatelé pak

  nemají obavy znepohodlí nekompenzační

  pomůcky, bývá ztoho vždycky pěkný

  technický kousek.

  Hlavně se pak dostavuje ten pocit do

  té doby nemohoucího – ztoho, jak mu

  technika zase pomohla knormálnímu

  pohybu, který mu jednoho dne pánbůh

  vzal.

  Většina nadšených výrobců skončila ve

  stadiu prototypu nebo vužívání načerno

  jednotlivcem na návsi. Přesto se některé

  vehikly dostaly do provozu, zejména pak,

  když se kvývoji dostali isami uživatelé

  shandicapem.

  Je na místě zmínit historickou osobnost

  vČechách, konstruktéra pana Vojtěcha,

  který různá motorová přibližovadla

  stavěl apopularizoval. Má mnoho

  následovníků avšeumělů, kteří chtějí

  zatopit nadnárodním korporacím, jež za

  neskutečné ceny prodávají električáky,

  skútry, přídavné adaptéry nebo rovnou

  vozítka pro handicapované.

  Nesmyslné ceny se odvíjejí vždy od toho,

  že je prodávají pod záštitou té „nutné“

  pomůcky stavěné na míru, ataké toho, že

  na to těm postiženým někdo přidá. Tu stát,

  tu Konto Bariéry, tu mecenáš zregionu.

  Pravda je samozřejmě jiná – materiál

  acena práce použité na skútru nebo biku

  odpovídá mainstreamovému businessu

  pro nepostižené, pouze ta marže

  dominujících nadnárodních kartelů je

  násobně vyšší.

  Když to vidí někdo normální, motorkář

  zDakaru nebo řemeslník zvesnice, řekne

  si: „To přece není možné, budu to pro

  ty potřebné vyrábět!“ Jde to od srdce,

  většinou; většinou to však také má jepičí

  život.

  Prokousat se ksériové výrobě, do

  katalogu pojišťoven apovědomí

  spotřebitelů je bez masivního kapitálu

  nebo spojence nemožné. Je ztoho cítit

  dobrý úmysl nebo empatie. Každý znás se

  ve svém oboru setká sněkým potřebným.

  Takže za všechny ty znovu motorkáře,

  tříkolkáře, čtyřkolkáře, bikery, letce,

  námořníky, prostě znovu pohyblivé:

  „Díky vám, jimž není fuk, že nechceme být

  nepohybliví, díky za to!“

  

  Autor je bývalý automobilový

  závodník, člen rady Konta Bariéry.

  SLOUPEK

  Martina KOVÁŘE

  dobré nezapomínat, že mo-

  del Rid-e je tříkolkou. Přesto

  je podle Iva Kaštana velmi stabilní. Bý-

  valý závodník sní najel přes tisíc kilometrů

  vnejrůznějším terénu avydal se na ní třeba

  také na výlet po historickém centru Prahy.

  Zájemce ovelkomeziříčské vozítko bude

  moci vybírat mezi bubnovými aúčinnějšími

  kotoučovými brzdami, volit bude možné typ

  sedadla ibarvu stroje. Vozík je vpředu spoje-

  ný spřední částí malého motocyklu selek-

  trickým pohonem. Elektromotor od belgic-

  kého dovozce motorek je vpředním kole,

  akumulátor sídlí pod sedačkou. Celý stroj lze

  rozpojit avozík používat samostatně.

  Dozadu za sedadlo je také možné naložit

  druhý, složený vozík. Většina majitelů asi

  bude na stroj Rid-e přesedat ze svého vozí-

  ku, ane jej rozpojovat aspojovat.

  Baterii lze dobíjet zběžné zásuvky. Na-

  bití trvá okolo čtyř hodin. Plný akumulátor

  vystačí podle způsobu jízdy anáročnosti

  terénu ina 100 kilometrů. Záleží na zvolené

  baterce. Někomu bude stačit levnější, která

  tomuto speciálnímu stroji zajistí menší

  jízdní dosah.

  Cena tohoto vozítka, které prý nemá ve

  světě obdoby, činí podle zvolené výbavy

  okolo 150 tisíc korun. „Na dvě třetiny ceny,

  na celou přední část použitou zmotocy-

  klu, je možné použít státní příspěvek na

  pořízení motorového vozidla,“ uvádí Ivo

  Kaštan. Vtakovém případě lze také požádat

  ovrácení DPH ztéto sumy. Pokud zájemce

  využije příspěvek (který pak 10 let však ne-

  smí použít například na zakoupení běžného

  auta), přijde ho model Rid-e na padesát tisíc

  korun.

  Autor tohoto článku vyzkoušel vozík

  Rid-e při krátké projížďce vokolí dílny,

  kde se připravuje jeho výroba. Stroj působí

  robustním dojmem svelmi dobrým zpraco-

  váním. Plyn se ovládá stejně jako umoto-

  cyklu na pravé rukojeti, spomocí páčky na

  levé straně se brzdí. Osmdesátikilogramový

  stroj je lehký, elektromotor rychle ukazuje

  svou sílu.

  Kaštanův model Rid-e vozíčkáře zavede

  do míst, kam se kvůli svému postižení dlou-

  ho nepodívali. Například na celodenní výlet

  po cyklostezce. Přídavnou sedačku ani za-

  střešení svého vozítka Ivo Kaštan neplánuje.

  Výletníkům však na přání za sedadlo dodá

  uzamykatelný, voděodolný kufr, známý

  zmotocyklů.

  

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  BÝVALÝ ZÁVODNÍK na těžkých strojích má dnes

  v oblibě malé motorky. Rid-e vznikl na základech

  jedné z nich.

  NAPŮL MOTORKA,

  NAPŮL VOZÍK.

  Rid-e je podle zákonů

  kolem s přídavným

  elektromotorem.

• Strana 30

  NA CESTÁCH

  30

  můžeš / číslo 6 - 2015

  ■ Ulovit chobotnici nebývá jednoduché.

  ■ Píchlou pneumatiku opraví kdekdo.

  ■ Hory na Krétě jedině jeepem.

  Text: MARTIN KOPEČEK

  Foto: AUTOR

  K

  am pojedeme letos? „Nevím, tam,

  kde to nebude stát moc peněz,“

  odpovídám přítelkyni Simoně apři-

  pravuji si krabičkovou rybářskou

  výbavu – co kdyby. Vposledních

  letech jsme při hledání dovolené na poslední

  chvíli dvakrát zvolili Řecko. Nelitujeme! Při

  odletu do tří dnů kolikrát padají ceny io50

  procent. Dopředu stačí nahlásit, že chcete

  pokoj seširšími dveřmi vpřízemí kvůli vozí-

  ku, amůže se vyrazit.

  Divoký Limnos

  Snídáme, pozorujeme prázdnou pláž

  aužíváme si zasloužené dovolené. Je září,

  sezona koupačů pomalu končí. Překonávám

  kousek písečné pláže ahurá zaplavat si

  vEgejském moři. Simona se sluní na písku,

  atak společně sdalším hotelovým hostem

  bereme harpunu avyrážíme se šnorchly na

  lov chobotnic. Proplouváme nad podvodní-

  mi útesy, hledáme díry amalé hrady, které

  si tito hlavonožci staví. Pro jednu se musím

  potopit asi do čtyř metrů, nechce se pustit.

  Chapadly se omotala uvnitř skrýše.

  Nakonec ji společnými silami zdoláváme.

  Okamžitě mi leze po rukou asnaží se najít

  brýle, ale už jí to není nic platné. Po dvou

  hodinách, celí rozmáčení, vylézáme zvody

  asi se třemi úlovky přisátými na rukou.

  Chobotnice nejsou žádní obři, váhově něco

  Letem světem Řeckem

  přes půl kilogramu, na větší jsme nenarazili.

  Snad jsem irád, protože kousek přes tři kila

  vás může iutopit. Je proto nutné mít usebe

  inějaký nůž, kdyby si vás chtěla omotat

  apřidržet vjeskyni.

  Házíme skořistí okameny, aby změk-

  la – něco na způsob naklepávání řízků, jak

  zpovzdálí komentují naše drahé polovičky.

  Ruka mi odchází ani ne vpolovině našeho

  snažení. Po půlhodině je nakonec hotovo

  adáváme kuchařce maso zamrazit pro

  pozdější úpravu.

  Po několika dnech lenošení arybaření

  pronajímáme na dva dny malý litrový

  hyundai avyrážíme na vlastní pěst po

  ostrově. Daleko jsme nedojeli, po dvaceti

  kilometrech slyším nelibý zvuk od pneuma-

  tik. Někde jsme vzali hřebík. Kolo sice zatím

  drží, ale známky podfouknutí začínají být

  docela viditelné. Zdarma raději zařizujeme

  opravu ublízké benzinky.

  Turistů si zde váží atakovou věc berou za

  natankování jako samozřejmost. Můžeme

  směle pokračovat dál. Projíždíme osamoce-

  né pláže, navštěvujeme vinařskou usedlost,

  nakupujeme umístních vesničanů ovoce

  aobědváme vtavernách. Zdejší víno je

  báječné ařeckým salátům propadáme. Čím

  déle jsme na ostrově, tím více unás stoupá

  vceně. Vněkterých oblastech jsme úplně

  sami, při jednom takovém přesunu na histo-

  rické vykopávky nás asi 10 kilometrů brzdí

  JIŽNÍ KRÉTA

  plná serpentin, hor a včelích úlů.

  PŘÍSTAV HORA SFAKION

  – i já byl na chvíli kavárenský povaleč.

  HISTORICKÁ CHANIA

  a podívaná na osvětlené fotografie ponořené v moři.

• Strana 31

  můžeš / číslo 6 - 2015

  31

  serpentinami místní zelinář. Auto máme

  plné prachu, aaby toho nebylo málo, zasta-

  vuje na uzoučké cestě ajde sbírat melouny.

  Je to drobnější postarší Řek opálený

  od slunce, stmavými vlasy. Mává na nás.

  Jako odměnu za čekání nám uřezává velký

  meloun aSimona stímto bodrým človíč-

  kem prohazuje pár přátelských pozdravů.

  Dostáváme tip na překrásné odlehlé pláže.

  Ujedné takové nacházíme vpřilehlém poto-

  ku želví kolonii.

  Pozorujeme vodní podívanou amlčky jen

  sedíme bez hnutí, abychom pořídili co nej-

  lepší snímky. Kousek od hotelu je půjčovna

  čtyřkolek. Domlouváme dobrou cenu advě

  helmy. Prodavač je trochu nejistý, když vidí,

  že mám vozík. Nicméně na smluvený den

  nám přistavuje stroj před hotel apředává mi

  klíče. Teď se chci zase vyřádit já ana tři dny

  vyrážíme vějířovitě na sever ostrova. Číňan

  asi o450 ccm se snámi žene po klikatých

  opuštěných cestách. Nasáváme vůni benzi-

  nu avře vnás adrenalin.

  Míjíme hluboké strže astoupáme na

  špičaté hřebeny súžasnými výhledy.

  Projíždíme horskými usedlostmi aprobí-

  jíme se stádem ovcí, abychom navštívili ty

  nejvzdálenější kouty ostrova. Zastavujeme

  ivhlavním městě ostrova Myrina avydává-

  me se na večerní procházku po promenádě.

  Je zde nádherný výhled na místní pevnost

  asilnici lemují spousty taveren. Jednu vybí-

  ráme ausazujeme se na terase nad mořem.

  Reflektory namířené do moře přitahují

  mořské ryby, atak při popíjení místních

  okurko-alkoholických koktejlů pozorujeme

  tu nádheru.

  Dovolená nám pomalu končí, před-

  poslední večer nám vkuchyni připravují

  úlovky. Jídlo je báječné, spousta zeleniny

  vomáčce na víně spaprikou. Maso je deli-

  kátní aje to opravdu silný gastronomický

  zážitek.

  Kréta – icesta může být cíl

  Po pár dnech, kdy jsme se až znechutili

  množstvím lidí vplné sezoně na severu

  Kréty, si půjčujeme terénní auto. Za zmínku

  ze severu snad stojí pouze návštěva paláce

  Knossos sbájným Minotaurem aplavba lodí

  na pevnost Gramvousa, kde se dá příjemně

  potápět upotopeného lodního vraku. Naším

  cílem jsou nyní pláže vjižní části ostrova

  skoupáním vLibyjském moři, apředevším

  výjezd do místních hor vpohoří Lefka Ori.

  První den trávíme koupáním na západ-

  ním pobřeží. Všude samý turista. „Nic pro

  mě,“ hlásím ahned druhý den přejíždíme

  na jih. Krajina začíná být rozmanitější. Hor-

  ským sedlem se dostáváme až do přístavu

  Hora Sfakion aužíváme si ledové kávy

  vmístní taverně. Cesta smnoha serpenti-

  nami na jih trvala asi dvě hodiny. Odměnou

  nám je oblast méně zasažená návštěvníky.

  Po osvěžení pokračujeme dále do hor,

  ikdyž jsme tuhle cestu neplánovali. Vydali

  jsme se naším Jimmym 4 x 4 podle mapy

  někam, kde by se dalo dostat co nejvýše.

  Vjíždíme do městečka Anopoli.

  Uchvacuje nás svou přirozeností; takhle

  si představuji Řecko. Konají se zde zrovna

  velkolepé svatební přípravy acestou potká-

  váme velký průvod svatebčanů. Stoupáme

  změstečka do hor, cesta se mění vdocela

  náročný výjezd azapínám pohon všech kol.

  Auto se rázem mění vdivokého oře aje nám

  dobrým společníkem. Citelně se ochlazuje,

  ale je to příjemné.

  Projíždíme okolo všudypřítomných vče-

  lích úlů, nádherně zde voní květena akaž-

  dou chvíli zastavujeme nasát tu báječnou

  atmosféru vúzemí nikoho. Potkáváme jen

  místního včelaře. Ani nevíme, kam jedeme,

  hlavně že benzinu je dost. Občas míjíme

  napajedla pro dobytek, občas se prodíráme

  piniovými háji. Simona bravurně zvládá

  auto ivtěžkých pasážích adostáváme se

  nad okolní terén, stromy postupně ustupují

  nízké kleči. Výhledy jsou úžasné apřed

  námi pořád vyčnívají nedostižné vrcholky

  zdejších dvoutisícovek.

  Čas ubíhá hrozně rychle, míjíme protije-

  doucí jeep aptáme se na cestu. Místní Řek

  nás posílá ještě dál, že tam je to opravdu

  parádní. Pokračujeme. Cesta se pořád při-

  ostřuje, je nutné být obezřetný hlavně vza-

  táčkách. Brzda, plyn! Spojka dostává zabrat.

  Občas zcesty trčí velké balvany aobčas uletí

  kus cesty po stráni dolů. Začíná se smrákat.

  Auto musíme vrátit do devíti večer, nezbývá

  nám tedy mnoho času. Na jedné zmnoha

  náhorních plošin zastavujeme asmiřujeme

  se stím, že dál už jet nemůžeme. Děláme

  poslední fotky při západu slunce, obracíme

  auto apomalu se suneme zvelikého převý-

  šení kolem 1600 metrů nazpět kmoři.

  Doma zjišťujeme, že jsme jeli do sedla

  pod nejvyšší vrcholky Kréty aže teprve

  tam byly ty nejkrásnější výhledy apřípadné

  treky. Dodnes se nám při vzpomínce na

  tuto dovolenou jako první vybaví ten malý

  kousek, podle mapy asi dva kilometry, který

  nám chyběl kcíli. 

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  Zdejší víno je báječné

  ařeckým salátům

  propadáme.

  Čím déle jsme

  na ostrově, tím více

  unás stoupá vceně.

  www.muzes.cz

  www.audioteka.cz/muzes

  DVA CIZÁCI

  jako naháněči

  místních ovcí a koz

  na Limnosu.

  HODINA

  ČEKÁNÍ

  V KOLONII:

  pomalu na břeh,

  ale v mžiku do

  vody.

• Strana 32

  32

  můžeš / číslo 6 - 2015

  INZERCE

  NABÍZÍM ZAMĚSTNÁNÍ

  Hledáme telefonistku na komunikaci

  sklienty apřijímání objednávek (brigáda,

  cca 3 hod./den). Požadujeme: příjemný

  hlasový projev, dobrý přístup kinternetu

  aPC, spolehlivost apečlivost. Práce

  zdomu, vhodné pro zdravotně postižené

  (podmínkou: dobrý zrak, sluch aneome-

  zená schopnost práce na PC). Brigáda na

  DPP, ŽL. Odměna 90 Kč/hod. martina.

  slamova@tiptv.cz Zn.: 21042015

  Přijmeme do pracovního poměru pra-

  covníka/ci na pozici: Úklid – Olomouc.

  Počet míst: 2. Směnnost: jednosměnný.

  Vyhrazeno pro OZP. Pracovní úvazek:

  zkrácený 4–6 hod./den. Mzda: 53,10 Kč.

  + osobní ohodnocení. Nástup ihned.

  Tel.: 723 612 506, popřípadě zaslat

  životopis na e-mail info@forcorp.cz

  Zn.: 16042015

  Náplň práce – koordinační ařídicí

  činnost operačního střediska. Nabízíme

  zázemí stabilní společnosti, zajímavé

  finanční ohodnocení, možnost pracov-

  ního růstu, zaměstnanecké benefity.

  Požadujeme zkušenosti vbezpečnostní

  službě, trestní bezúhonnost, práci na PC,

  samostatnost, spolehlivost, komunika-

  tivnost. Náborový příspěvek 5000 Kč.

  Tel.: 800111 112, e-mail: nabor@m2c.eu

  Zn.: 14042015

  Hledáme osobní asistentku na 4 hodi-

  ny denně (cca od 15–19 hod.) vpracovní

  dny ajeden celý víkend vměsíci, výji-

  mečně též vnočních hodinách (návštěva

  kina). Holčičce je šest let, mentálně od-

  povídá 1,5–2 rokům. Epileptické záchvaty

  má zhruba dvakrát do měsíce. Pokud

  není nemocná, trvá záchvat cca dvě

  minuty sbezvědomím. Holčička je spole-

  čenská, komunikativní, ale řeč má špatně

  srozumitelnou, je veselá ahyperaktivní.

  Potřebujeme dopomoc při všech úko-

  nech samoobsluhy (iinkontinence) apři

  volnočasových aktivitách. Podle dohody

  bychom uvítali občasnou výpomoc spůl-

  ročním miminkem aúklidem. Vsou-

  časnosti by asistence probíhala vPraze

  10-Hostivaři, od půlky roku se stěhujeme

  do Prahy 10-Strašnic. Máme zájem pouze

  odlouhodobý pracovní vztah. Zašlete

  nám prosím životopis apřípadné dotazy.

  janneuwirth@seznam.cz

  Zn.: 12042015

  Přijmeme do pracovního poměru

  pracovníka/ci na pozici: Úklid. Praco-

  viště: Karla Čapka 2459, Písek 397 01.

  Počet míst: 2. Směnnost: jednosměnný

  (odpolední směny). Pracovní úvazek:

  zkrácený 3 hod./den. Mzda: 53,10 Kč +

  osobní ohodnocení. Nástup podle do-

  hody. Požadujeme: čistý trestní rejstřík.

  Práce pro osoby plně invalidní, osoby se

  zdravotním postižením (osoby částečně

  invalidní) aosoby zdravotně znevýhod-

  něné. Pracovní poměr na dobu určitou

  smožností prodloužení. Nutno uvést,

  ojaké pracoviště máte zájem. Prosíme,

  nechoďte na pracoviště, kontaktní oso-

  ba se tam nenachází. Tel.: 723 612 506,

  popřípadě zaslat životopis na e-mail

  info@forcorp.cz Zn.: 13042015

  Přijmeme do pracovního poměru

  pracovníka/ci na pozici: Marketingový

  pracovník – Olomouc. Náplň práce: Spo-

  lupráce na vytváření apřipomínkování

  marketingových aktivit společnosti. Rea-

  lizace avyhodnocování svěřených mar-

  ketingových aktivit. Podpora obchodního

  týmu (např. vytváření vhodných propa-

  gačních materiálů). Správa webových

  stránek aprofilu společnosti. Příprava

  podkladů, prezentací apod. Požaduje-

  me: min. SŠ vzdělání. Délka praxe min.

  dva roky voblasti marketingu. Znalost

  digitálního prostředí. Řidičský průkaz

  skupiny B, časová flexibilita. Analytická

  schopnost pracovat sdaty, důslednost,

  prezentační dovednosti, grafické schop-

  nosti, samostatnost, svědomitost, kreati-

  vita, fantazie, vysoké pracovní nasazení.

  Komunikační, vyjednávací aorganizační

  schopnosti. Obchodního ducha. Mzda:

  od 15000 Kč + osobní ohodnocení.

  Nástup podle dohody. Vhodné ipro

  OZP! Pracovní poměr na dobu určitou

  smožností prodloužení. Pokud vás náš

  inzerát zaujal, zašlete prosím životopis

  smotivačním dopisem na adresu: info@

  forcorp.cz, do předmětu uveďte pracoviš-

  tě Olomouc. Zn.: 15042015

  SEZNÁMENÍ

  Milá asympatická ženo, která toužíš

  po milém asympatickém muži ane-

  chceš již být na radosti života sama.

  Chceš-li být mou princeznou, jsou tyto

  řádky určeny právě tobě. Bylo mi již 50,

  jsem po operaci nohy po úrazu. Jsem

  zPlzeňského kraje. vaclavdvacetjedna@

  seznam.cz Zn.: 03042015

  Ahoj, hledám nějakou společenskou

  slečnu nebo třeba i samotářku, ale

  prostě normální, alespoň trochu hezkou

  slečnu, která ví, co chce od života. Když

  se ti bude chtít, tak napiš a když ne, tak

  radši ne. Záleží na tobě. Doufám, že

  tento inzerát některé slečny neodradil

  a když pošleš fotku, budu rád. Najdu tě?

  xneradj@seznam.cz Zn: 0204215

  Mám 39 let ahledám kamarádku na

  vozíku zBrna aokolí. nowale@seznam.cz

  Zn.: 30042015

  Je ti někdy smutno, rád bys občas

  někam jel třeba vlakem, nebo někam

  šel kamkoliv, anemáš ským? Ijá to tak

  cítím. Je mi 65 let, menší postavy, byd-

  lím na Kolínsku atouto seznamkou se

  to pokouším změnit. Já vím, je to těžké

  vtomhle věku, ale nebylo by pěkné si

  zpříjemnit život? Myslím, že stojí ještě za

  to zamyslet se nad sebou. babibajaja@

  seznam.cz Zn.: 24042015

  Je máj, lásky čas, ajá bych rád našel

  nějakou milou kamarádku, přítelkyni,

  lásku? Kdo ví, jaký se zpár písmenek

  může vyklubat vztah. Nejlépe po ampu-

  taci nebo na vozíku. pajda@volny.cz

  Zn.: 25042015

  Ahoj. Život utíká, až se jeden nestačí

  divit. Pojď, pokusíme se ho chytit.

  SŠ/51/173/70. Vlastním RS akchůzi

  potřebuji FH. Písneme si? Kdo ví? milan.

  hasan@seznam.cz Zn.: 27045015

  Prodám zachovalý mechanický

  vozík Kury Tango, šíře sedačky 38 cm

  (mezinožní klín, opěrky proti převrácení,

  blatníčky, bezpečnostní pás, kryty kol).

  Cena 3500 Kč. Tel.: 777861 741,

  e-mail: jitkadenkova@seznam.cz

  Zn.: 01052015

  Prodám el. vozík Otto Bock B400,

  použitý, levně, Praha-10, Vinohrady.

  Potřebuje nové baterky. mcnitister@

  gmail.com Zn.: 02052015

  NABÍZÍM, HLEDÁM

  Nabízím výuku nebo doučování ang-

  lického jazyka vúrovni od začátečníků

  až do středně pokročilých (včetně

  přípravy kmaturitě). Lze se zaměřit

  na konverzaci nebo gramatiku – podle

  potřeby adomluvy. Cena: 200 Kč/

  hod. Tel.: 728 886 274. Lokalita: Celá

  Praha. NEDOJÍŽDÍM. frantova.barbora@

  seznam.cz Zn.: 07042015

  Nabízím své služby jako pečovatelka

  nebo osobní asistentka. Jedná se oně-

  kolik hodin denně včetně sobot anedělí,

  záleží na dohodě. Vzdělání idlouholetou

  praxi mám. Č. Budějovice aokolí. Tel.

  606 840094. dasa.olsiak@seznam.cz

  Zn.: 31032015

  Pracuji jako asistentka pro lidi smen-

  tálním postižením skombinovanými

  vadami. Našel by se někdo, kdo by mě

  rád zaměstnal, anebo ví okontaktu na

  zaměstnavatele? Prosím především

  Prahu :-). Děkuji moc za váš čas aspo-

  lupráci :-). Jana. kapralova@

  centrummartin.cz Zn: 09052015

  Jsem handicapovaná žena na inva-

  lidním vozíku. Hledám spolehlivého

  osobního asistenta/asistentku na občas-

  nou pomoc shygienou, administrativou

  aspřesunem na osobní akulturní akce,

  na úřady ado školy. Momentálně potře-

  buji asistenci 2x týdně na cestu zNerato-

  vic do Prahy apo Praze prostřednictvím

  MHD. Jedná se odlouhodobou brigádu.

  Hodinová mzda 100 Kč. Vpřípadě zájmu

  mě kontaktujte na e-mailu barochova.

  dita@seznam.cz nebo na telefonu

  607067753. Zn.: 01052015

  Vozíčkář ZTP/P shání asistenci na do-

  volenou ve Francii, Côte d‘Azur – Azuro-

  vé pobřeží vProvence (Saint Tropez). Ve

  vší slušnosti! Hledám mladou, štíhlou,

  empatickou pohodářku se smyslem pro

  humor, aktivní řidičku, která má ráda

  moře, víno, ryby, sýr. Termín: 12. 6. – 28.

  6. 2015. Děkuji za odpověď –

  robertantonin@seznam.cz, popř. mob.:

  775 975699 Zn.: 02052015

  Taky už ti odrostly děti amáš najednou

  spoustu volného času? Máš ráda výlety do

  přírody azvířata? Ráda zajdeš do divadla

  na drama nebo na koncert vážné hudby

  či folku? Podíváš se raději na Vojnu amír

  než na nějaký seriál? Tak napiš :-). Jsem

  48/160/85. Pracuji jako účetní. Mám

  postiženou ruku, ale itak jsem optimistka.

  Hledám kamarádku zKarlových Varů.

  lichnovskak@seznam.cz Zn.: 03052015

  Hledám touto cestou hodného přítele,

  kterému nevadí mé postižení; jsem po

  operaci páteře, jsem zBrandýsa, do

  Prahy jezdím do práce vchráněné dílně,

  mám ráda vše, jsem soběstačná, může

  být ivozíčkář, napište na e-mail. skape-

  rova@seznam.cz Zn.: 26042015

  Vážené ženy či slečny, předmětem

  mého inzerátu je, že bych si svámi rád

  psal oživotě, jako třeba postřehy či

  co jste zažily atd. Nechám to čistě na

  vás, co mi napíšete. Jsem ID 3. stupně,

  jestli vám to nevadí. Těším se na vaše

  odpovědi. pospisil81@seznam.cz

  Zn.: 28042015

  Ahoj, moc rád bych se seznámil

  smilou slečnou zPrahy, nekuřačkou, ve

  věku 20–30 let, na pokec ačasem iněco

  víc. Moje míry jsou 172/76/26. Těším se,

  až se mi ozveš:-) Raiman@centrum.cz

  Zn.: 29042015

  Hledám kamaráda – chybí mi někdo,

  ským bych si mohla psát, případně

  chodit na procházky aj. Jsem převážně

  vPraze, 36 let. Léčím se dlouhodobě na

  psychiatrii, ale nikdo na mně obvykle

  nic nepozná. em79@centrum.cz

  Zn.: 30042015

  Jaro ve dvou. Bylo mi již 50 achybí mi

  milá žena, které bych pomáhal, která

  by mi dávala radost ze života akterou

  by těšilo, že má sympatického muže.

  vaclavdvacetjedna@seznam.cz

  Zn.: 01052015

  Jsem muž zPrahy, 192/112/52, po

  amputaci prstu akousku nártu, hledám

  ženu stejného osudu mezi 52–62 lety,

  jsem kuřák abydlím na ubytovně,

  Praha aokolí, tel. 702 617 137, budu

  se těšit na odpověď. Libor.medved.

  Samiec@gmail.com Zn.: 02052015

  KOUPÍM, PRODÁM

  Prodám mechanický transportní sklá-

  dací vozík. Nosnost 80 kg. Minimálně

  používaný, jako nový. PC 4500, nyní

  2500 Kč. alzbeta.sodomova@seznam.

  cz http://www.dmapraha.cz/katalog/

  invalidni_voz%C3%ADky/0/624?no-

  refresh=YES Zn.: 09042015

  Prodám antidekubitní podsedák

  ROHO. Nový, nepoužívaný, nevyhovuje

  mi. Čtyřkomorový. Rozměr 39,5 x 38,5 x

  5,5 cm. Foto e-mailem. Cena: 4000 Kč.

  Kontakt: 777 152450. Zn.: 10042015

  Více inzerce nawww.muzes.cz

  INZERÁTY MŮŽETE

  POSÍLAT nainternetovou

  adresu info@muzes.cz

  nebo písemně naadresu

  Redakce Můžeš,

  Melantrichova 5,

  11000 Praha 1

• Strana 33

  33

  můžeš / číslo 6 - 2015

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  KONTO BARIÉRY Melantrichova 5, Praha 1

  Velké dějiny tvoří

  imalé vzpomínky

  Upříležitosti ukládání zhruba 400 pří-

  spěvků do trezorů abadatelen Národního

  muzea jsme veřejnosti připomněli, že již tři

  roky nadace organizuje projekt SenSen pro

  senzační seniory, jehož významnou součástí

  je Národní kronika. Nyní je pro všechny

  připraveno nové téma – Sňatky zlásky aro-

  zumu. Kopíruje téma dvou velkých výstav,

  které Národní muzeum připravuje na rok

  2016.

  Nesbíráme jen originální příběhy, ale

  spolu sNárodním muzeem přivítáme třeba

  isvatební oznámení, vzorky šatů nebo jiné

  památné předměty. Třeba na půdě vkrabici

  po babičce nebo prababičce něco takového

  najdete astanete se součástí velké výstavy.

  Ato přece stojí za to. Generální ředitel Ná-

  rodního muzea Michal Lukeš totiž oznámil,

  že ukaždé tematické výstavy bude zřízen

  koutek Národní kroniky, kde můžete na

  místě zapsat své vzpomínky auplatní se tam

  ivaše rodinné památky.

  Nadace musí mít pro dárce

  punc důvěryhodnosti

  Díky dlouholeté existenci aaktivitě máme

  jeden problém. Skoro na jakýkoliv nový

  způsob shánění financí odpovídáme: To už

  jsme zkoušeli. Je to tak, za více než dvacet

  let trvání Konta Bariéry jsme vtéto oblasti

  byli inspirátory ainovátory. Abychom tuto

  pozici neopustili, sezvali jsme pracovní

  skupinu skvělých byznysmenů, které

  navíc můžeme považovat za své příznivce

  apřátele.

  Jsou to lidé, kteří vědí, jak těžké je pení-

  ze vydělat. Ajak těžké je následně je smys-

  luplně rozdělit nebo investovat. Martin

  Roman, Vratislav Randa, Jiří Devát, Ondřej

  Fryc, Michaela Jorgensen, Jakub Havrlant,

  Martin Kúšik… To je malý výčet otevře-

  ných hlav, které posuzovaly, jaké nápady

  od našich přátel zagentury CreativeDock

  přinesou Kontu Bariéry nové dárce anové

  příspěvky.

  Ana druhou stranu – které mají menší

  naději na úspěch. Tu nejlepší cestu ještě

  hledáme. Apřitom je pozoruhodný názor

  především zokruhu teenagerů – staňte se

  puncem důvěryhodnosti pro kontakty na

  sociálních sítích avpodobném prostředí.

  Dobročinnost už nepotřebuje hledat nové

  cesty od dárců kpotřebným. Potřebuje dob-

  ré příběhy aručitele jejich pravdivosti. Bude

  právě tohle naše nová funkce? Uvidíme... 

  Hezký slunečný červen

  přeji všem čtenářům Můžeš.

  Jaroslav Plesl adalší. Nabídli divákům

  možnost koupit spolu se vstupenkou dárko-

  vý certifikát vhodnotě 200 korun. Jeden,

  dva, tři…

  Nakonec se jich prodalo více než 130

  aKonto Bariéry sAdélčinou maminkou

  radostně převzalo dárkový šek. Adélka je už

  díky umělcům ajejich obdivovatelům vláz-

  ních aabsolvuje speciální procedury, jež

  nehradí pojišťovny ana které rodina neměla

  peníze. Vynikající zpráva.

  Vaše Božena Jirků,

  ředitelka Konta Bariéry

  bozena.jirku@bariery.cz

  Čím žije nadace

  vtěchto dnech

  NA JEVIŠTI DEJVICKÉHO DIVADLA SE SEŠLA BÁJEČNÁ SPOLEČNOST.

  Lenka Krobotová drží v ruce šek a z tváří všech herců je vidět, jakou radost mají z toho,

  že tenhle večer nejen hráli, ale také pomáhali. Foto: Jan Šilpoch

  ■ Dejvické je lidské.

  ■ Do Národní kroniky bylo uloženo čtyři sta vzpomínek.

  ■ Nové nápady mají přinést Kontu Bariéry nové dárce.

  Z

  ačnu dobrou zprávou. Nejnovější

  průzkumy říkají, že Češi na dobro-

  činnost přispívají stále více. Data

  potvrzují to, co vKontu Bariéry

  otevřeně říkáme již několik let. Krize

  nás nezlomila, lidé pomáhají apřispívají.

  Jedním dechem ale dodávám – musíte jim

  umět nabídnout dobrý produkt adobrý

  prodejní kanál.

  Schválně používám tyto termíny, dob-

  ročinnost je při shánění peněz vpodstatě

  obchodem spříběhy, semocemi. My samo-

  zřejmě za tímto obchodem vidíme jednot-

  livé lidské osudy, ale potenciálním dárcům

  je musíme umět nabídnout. Stejně jako

  způsob, jak účinně, transparentně, rychle,

  ahlavně jednoduše pomoci.

  Připlať za vstupenku

  200 korun apomoz

  Kultovní představení pražského Dejvického

  divadla, beznadějně vyprodaná inscenace

  Ucpanej systém, přinesla postižené sedmi-

  leté Adélce Axmanové ze severní Moravy

  více než 24 000 korun. Iniciativa Miroslava

  Krobota, kníž se přihlásili všichni kolegové

  akolegyně, divadelní atelevizní hvězdy

  – Ivan Trojan, Lenka Krobotová, Martin

  Plechát, Hynek Čermák, Martin Myšička,

  Dobročinnost už

  nepotřebuje hledat

  nové cesty od dárců

  kpotřebným. Potřebuje

  dobré příběhy aručitele

  jejich pravdivosti.

• Strana 34

  34

  můžeš / číslo 6 - 2015

  PORADNA

  Proč o koupi vozidla na (pro)

  dítě musí rozhodnout soud?

  ■ Dva právní předpisy komplikují život rodičům.

  ■ Jaké jsou podmínky příspěvku na motorové vozidlo.

  ■ Úřady práce by měly pomoci rodinám již při žádosti o příspěvek.

  D

  obrý den, dnes se nám stala neuvě-

  řitelná věc: vříjnu 2014 jsme žádali

  opříspěvek na motorové vozidlo

  na úřadu práce pro syna, který

  má dětskou mozkovou obrnu aje

  mu 10 let. Několik měsíců trvalo, než úřad

  vnaší věci rozhodl apříspěvek nám přiznal,

  vybrali akoupili jsme auto achtěli jsme ho

  zaregistrovat podle instrukcí zúřadu práce

  přímo na syna. Na registru vozidel nám

  ale pracovníci sdělili, že vozidlo na syna

  nemohou zaregistrovat bez přivolení sou-

  du… Podali jsme tedy žádost, soudce nás

  upozornil, že souhlas soudu jsme měli mít

  již přikoupi vozidla na syna, no ateď zase

  čekáme… Auto nám stojí již druhý měsíc na

  dvoře, anemůžeme ho využívat kdopravě

  syna; co máme dělat?

  Podobných příběhů jsme od ledna 2015

  slyšeli mnoho, překvapení rodičů, že musí

  mít souhlas soudu se zakoupením vozidla

  na dítě ajeho následnou registraci, nebere

  konce – aobtížně se vysvětluje, že se jedná

  onešťastný anepromyšlený souběh dvou

  závazných právních předpisů.

  Podmínky příspěvku na motorové

  vozidlo – zákon č. 329/2011 Sb.

  Zákon č. 329/2011 Sb., odávkách pro oso-

  by se zdravotním postižením, který vznikl

  vrámci tzv. sociální reformy, je účinný již od

  1. 1. 2012. Na základě tohoto zákona začaly

  úřady práce požadovat, aby zakoupené

  vozidlo bylo vždy přímo majetkem osoby

  shandicapem. Ato ivpřípadě, kdy osobou

  shandicapem vrodině je dítě nebo osoba

  omezená ve svéprávnosti. Provozovatelem

  vozidla pak vpraxi bývá rodič či opatrovník.

  Důvodem tohoto nařízení je zřejmě fakt, že

  osoba shandicapem je povinna vozidlo po

  určitou dobu vlastnit, neprodat je avyužívat

  ho kosobní dopravě. Ale ruku na srdce –

  jak časté by bylo zneužití aprodej vozidla

  vrodině? Kteří rodiče by své dítě vystavili

  hrozbě vrácení příspěvku kvůli tomu, že

  prodali vozidlo určené kjeho dopravě?

  Přivolení soudu kúkonu

  „neobvyklému“ – občanský

  zákoník č. 89/2012 Sb.

  Zároveň občanský zákoník č. 89/2012 Sb.,

  který je účinný od 1. 1. 2014, uvádí, že rodi-

  če iopatrovníci mohou své děti či svěřence

  zastupovat ve věcech „obvyklých“; uvěcí,

  které do tohoto ranku nespadají, by měli

  mít souhlas opatrovnického soudu. Koupě

  vozidla však podle výkladu zákona není

  věc obvyklá, aproto by ke koupi vozidla na

  dítě či osobu omezenou ve svéprávnosti měl

  existovat rozsudek opatrovnického soudu,

  který by rozhodl, zda je koupě vzájmu dítě-

  te/osoby omezené ve svéprávnosti.

  Aco osoby omezené

  ve svéprávnosti?

  Jak uvádíme výše, nutnost povolit soudně

  neobvyklý úkon se týká iopatrovníků osob

  somezením svéprávnosti. Zde to možná

  dává větší smysl, protože musí existovat

  ochrana osob omezených ve svéprávnosti;

  opatrovník nemůže nakládat sejměním či

  majetkem této osoby bez omezení aopět

  může podnikat jen úkoly „obvyklé“ ado

  určité částky (násobku životního minima)

  daného občanským zákoníkem.

  Proč až nyní?

  Nabízí se logická otázka: proč problémy

  začínají až nyní – od ledna 2015, když

  oba výše uvedené právní předpisy platí již

  několikátým rokem? Problematické situace

  si totiž všimli na registru vozidel, aod ledna

  2015 pracovníkům systém údajně neumož-

  ňuje vozidlo unezletilých či osob someze-

  ním svéprávnosti zaregistrovat bez souhlasu

  soudu stímto úkonem.

  Ovzniklém problému nyní informují

  registry vozidel, organizace, jejichž cílovou

  skupinou jsou osoby shandicapem, sami

  klienti, inapř. veřejný ochránce práv, kam

  doputovalo několik podnětů. Uvidíme

  tedy, zda dojde ke změně souběhu těchto

  právních předpisů tak, aby rodinám ještě

  více nekomplikovaly již tak obtížnou životní

  si tuaci nebo aby alespoň docházelo kvčas-

  nému informování otéto povinnosti, tzn.

  ideálně aby všechny úřady práce tuto sku-

  tečnost sdělovaly rodinám již ve chvíli, kdy

  žádají opříspěvek na motorové vozidlo. 

  LUCIE MARKOVÁ

  Poradenství Konta Bariéry

  lucie.markova@bariery.cz

  Ruku na srdce – jak časté

  by bylo zneužití aprodej

  vozidla vrodině? Kteří rodiče

  by své dítě vystavili hrozbě

  vrácení příspěvku kvůli tomu,

  že prodali vozidlo určené

  kjeho dopravě?

  CHCETE PŘÍBUZNÝM ČI ZNÁMÝM

  UDĚLAT RADOST?

  Darujte zvýhodněné předplatné časopisu Můžeš.

  Kdispozici je certifikát spředplatným nadva roky

  adarujícímu se tím předplatné automaticky ještě sníží.

  Podrobnosti

  vredakci Můžeš

  natel.: 224242973

  aadrese info@muzes.cz

• Strana 35

  můžeš / číslo 6 - 2015

  35

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  ■ Kdy je třeba vyměnit parkovací průkaz do auta?

  ■ Lze prodat auto zaplacené z příspěvku od úřadu práce?

  ■ Co je to zálohové výživné?

  Odpovědi na otázky čtenářů

  ?

  Dobrý den, obec mě vyzvala vsouvislosti

  svýměnou průkazu ZTP ikvýměně

  parkovacího průkazu do auta; ten mám ale

  platný do roku 2020. Musím jít itento průkaz

  vyměnit? Je pro mě fyzicky náročné na obec

  dorazit, takže pokud to není nutné, raději bych

  tuto cestu neabsolvoval. Děkuji za odpověď.

  ODPOVĚĎ:

  Dobrý den, ze zákona vyplývá pouze po-

  vinnost výměny průkazu TP, ZTP či ZTP/P,

  ato do data 31. 12. 2015. Bližší informace

  otéto výměně jsme podali vMůžeš 4/2015.

  Co se týká výměny parkovacího průkazu

  (O7) před skončením doby platnosti, ktéto

  výměně neexistuje zákonný důvod. Ano,

  obce sice mají právo ověřit si, zda stále vlast-

  níte platný průkaz ZTP či ZTP/P, nicméně

  vyžadovat výměnu platného parkovacího

  průkazu za nový by neměly. Vpřípadě, že

  stouto argumentací neuspějete, požádejte

  obec opísemné vyjádření kdůvodu výměny

  aobraťte se stímto vyjádřením asvým

  nesouhlasným stanoviskem na nadřízený

  orgán, tedy krajský úřad.

  

  ?

  Dobrý den, před dvěma lety jsme

  obdrželi od úřadu práce příspěvek na

  motorové vozidlo ve výši 185000 Kč

  pro handicapovanou dceru. Auto je ale velmi

  poruchové anyní se nám naskytla možnost je

  prodat aznámý nám nabízí možnost pronájmu

  podobného, ale spolehlivějšího vozu. Můžeme

  tuto „výměnu“ auta provést? Nehrozí nám

  nějaké sankce? Na co si máme dát pozor?

  ODPOVĚĎ:

  Dobrý den, bohužel vás asi odpovědí ne-

  potěšíme. Pokud jste totiž na koupi vozidla

  čerpali příspěvek od úřadu práce, jste vázáni

  na základě zákona č. 329/2011 Sb. určitou

  dobu vozidlo vlastnit avyužívat je kdopravě

  dcery. Pokud jste příspěvek získali vroce

  2013, tedy podle nových pravidel tzv. soci-

  ální reformy (od 1. 1. 2012), jste dokonce

  vázáni lhůtou 10 let.

  Pokud byste vozidlo prodali dříve než po

  uplynutí této lhůty, měli byste podle výše

  uvedeného zákona vracet poměrnou část

  příspěvku na vozidlo. Chápu důvody, které

  popisujete akteré vás přivedly kuvažování

  ozměně, ale pokud tomu správně rozumím,

  nové vozidlo by nebylo vaším vlastnictvím,

  ale měli byste ho pouze vjakémsi nájmu.

  Tím pádem by podle mého názoru ani

  nebylo možné udělat na ÚP výměnu spočí-

  vající ve vrácení poměrné části příspěvku na

  staré vozidlo apožádání onový příspěvek

  na vozidlo nové. To by bylo možné pouze ve

  chvíli, kdyby inové vozidlo bylo následně

  vaším vlastnictvím (či úplně přesně vlastnic-

  tvím syna – vy (rodiče) byste byli provozo-

  vateli vozu).

  Výše uvedené informace tedy prosím

  zvažte, abyste se následně nedostali do

  problémů svrácením příspěvku.

  

  ?

  Dobrý den, jsem samoživitelka astarám

  se otěžce postiženého syna; slyšela jsem

  omožnosti tzv. zálohového výživného;

  můžete mi prosím popsat, oco se jedná?

  ODPOVĚĎ:

  Dobrý den, zálohové výživné by měla být

  reakce státu na situace, kdy je sice soudem

  stanoveno výživné, ale povinný (např.

  rozvedený manžel) ho neplatí. Rodiny se

  vtěchto případech často ocitají vneřešitelné

  situaci, protože nemají peníze na základní

  životní potřeby astát po nich vyžaduje, aby

  si platbu výživného samy zajistily, což přes

  soud anapř. exekuční příkazy trvá opravdu

  dlouho. Odborníci dlouho volali po změně

  azálohové výživné by situaci částečně

  vyřešilo. Jedná se vpodstatě oto, že stát

  převezme povinnost výživné platit ačást

  peněz rodině proplácí, vedruhém kroku stát

  sám vymáhá výživné po osobě, která je měla

  zrozhodnutí soudu platit.

  Upozorňuji ale, že podle mých informa-

  cí má ministerstvo práce asociálních věcí

  připraven teprve věcný záměr zákona, takže

  vtéto chvíli se tedy nejedná ouzákoněnou

  možnost.

  

  ?

  Dobrý den, mám dceru na el. vozíku

  adostala jsem na ni příspěvek

  na zvláštní pomůcku (auto) vplné výši,

  tj. 200 000 Kč. Podařilo se mi zakoupit (ojeté)

  auto za 199 999 Kč. Úřadu mám tedy vracet

  jednu korunu českou, vtom nevidím problém.

  Jen mě zarazilo, když mi úřednice řekla, že jsem

  dostala 200 000 Kč aty jsem měla utratit. Jsem

  teď celkem zmatená – ato se jedná jen okorunu

  (co by bylo, kdyby se mi podařilo koupit auto

  třeba o20 000 Kč levnější). Nevím, jestli jsem já

  porušila nějaký zákon nebo jestli si jen úředníci

  nechtějí chystat papíry adoklady na vrácení

  1 Kč úřadu. Moc děkuji za odpověď.

  ODPOVĚĎ:

  Dobrý den, moc mě mrzí, že jste se setkala

  stak nevstřícným přístupem úřednice. Roz-

  hodně jste nijak neporušila zákon, dostala

  jste sice příspěvek 200 000 Kč, ale pokud

  vozidlo stálo méně, nic se neděje, vsouladu

  se zákonem je pouze třeba „nevyužitou

  část příspěvku“ vrátit úřadu práce, principi-

  álně je jedno, zda se jedná o1 Kč anebo

  10 000 Kč. Naopak by stát měl být rád, že

  jste uspořila.

  Jak uvádíte, za nepříjemným chování

  úřednice je zřejmě fakt, že bude muset

  provádět administrativní úkony kvůli jedné

  koruně, ale to vás nemusí trápit.

  Variantou je také možnost domluvit

  se sdodavatelem vozu, že cenu „navýší či

  zaokrouhlí“ otu korunu na 200 000 Kč, ale

  nevím, zda je to vtéto chvíli ještě možné –

  to je na vašem zvážení ana domluvě súřed-

  nicí isdodavatelem. Držím vám palce, ať

  věc brzy dobře dopadne bez zbytečného

  stresu.

  

  Na vaše dotazy odpovídá

  poradkyně Konta Bariéry Lucie Marková.

  lucie.markova@bariery.cz

  VÁŽENÍ ČTENÁŘI,

  své postřehy anázory

  nám pište

  nainfo@muzes.cz

  nebo naadresu redakce

  časopisu MŮŽEŠ,

  Melantrichova 5,

  11000 Praha 1.

  Pomozte nám

  zlepšovat vaše MŮŽEŠ

  ZAJÍMAVÉ ČTENÍ

  PRO HLAVU ISRDCE!

  Informace, servis.

  Čtěte Můžeš

  nawww.muzes.cz.

• Strana 36

  MARTINA KUBÍNOVÁ

  36

  můžeš / číslo 6 - 2015

  VAŠE FOTOGRAFIE

  VERONIKA RŮŽIČKOVÁ MARTINA MALÁ

• Strana 37

  Přišlo jaro

  Přišlo jaro asním ifotografická sezona.

  Martina Kubínová se vypravila do

  Polabí. Nebe snádhernými mraky,

  vpozadí pole skvetoucí řepkou

  avpopředí rozkvetlý strom. Moc dobře,

  že je mimo svislou osu, to by celou

  kompozici srazilo ostupeň níž. Kdyby

  ale autorka šla ke stromu blíž, dostala

  by se ostupeň výš. To, co se fotí, má

  být vidět pořádně. A„jít blíž“ je stará

  zásada dodnes platná.

  Že je jaro tady, zachytila na své

  fotografii iVeronika Růžičková. Izde

  je rozkvetlá – snad – třešeň, zasazená

  do městského prostředí. Zajímavé je

  barevné podání fotografie. Možná

  nějaký filtr, jak už to bývá vdobě

  Instagramu zvykem. Myslím, že by se mi

  fotka líbila ibez filtru, je dobře, citlivě

  postavená ato je hlavní, filtr – nefiltr.

  Jarní procházku vyfotila Jitka Fučíková.

  Tady je dobré dokumentovat, že se vyplácí

  jít proti pravidlům... Někdy. Když fotíme

  lidi, je správné je fotit zpředu. Tady

  jsou oba aktéři zezadu. Ale vzhledem

  knámětu je oto ta fotka silnější. Vynikl

  elektrický vozík, to mohutné technické

  zařízení, avedle něho capká křehoulinké

  děvčátko. Výborná fotka!

  Jaro na Letné vPraze fotila Martina

  Malá. Vpopředí tulipány, vzadu

  stromy amezi tím socha. Ono je vždycky

  dobré si uvědomit, co fotím, atomu

  přizpůsobit ostatní. Přímo na místě

  je situace jasná, ale nad fotkou jsem

  na rozpacích. Co se vlastně fotilo?

  Tulipány? Socha? Stromy? Fotka by

  měla být jednoznačná.

  Jarní kolekci uzavřu fotografií Maxe

  Hederváriho. Zde se dá mluvit oumění

  zkratky. Jaro, to nejsou jen rozkvetlé

  stromy, je to idoba dešťů apřepršek.

  Modré nebe se tu odráží vlouži mezi

  dlažebními kostkami aani ty nejsou

  vyfocené nahodile. Důležité jsou ty

  tři ulevého okraje, jsou precizně

  vyrýsované ana nich kompozice stojí.

  Je to styl kompozice, kterému říkám –

  naprosto ne posměšně – tapeta. Využívá

  se zde působivosti strukturované plochy.

  Důležité je, aby všechno sedělo, azde

  sedí, včetně kostky vpravo dole, která

  není uříznutá adobře koresponduje se

  svými družkami vlevo.

  Jarní kolekce byla tedy zatím bohatá.

  Jaro trvá atěším se na další fotky! 

  Autor je novinář aspisovatel.

  SLOUPEK

  Ondřeje NEFFA

  37

  můžeš / číslo 6 - 2015

  Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

  děkujeme, že posíláte snímky dorubriky Vaše fotografie naadresu www.muzes.cz.

  Jsou zde každému knahlédnutí aOndřej Neff znich pravidelně vybírá ty nejlepší.

  Ty pak otiskujeme aautoři dostanou honorář.

  Začátek léta nabízí skvělé příležitosti k zajímavým snímkům, a tak toho využijte.

  Fotografie prosím posílejte co největší.

  Přeji vám dobré světlo.

  

  (jš)

  JITKA FUČÍKOVÁ

  MAX HEDERVÁRI

• Strana 38

  časopis pro ty, kteří se nevzdávají

  můžeš / číslo 6 - 2015

  Čtěte Můžeš

  nawww.muzes.cz

  NA CO SE MŮŽETE

  TĚŠIT VLETNÍM

  DVOJČÍSLE?

  ❛ Jak pomáhá

  internet lidem

  s postižením

  při cestování

  ❛ Rozhovor

  s divadelním

  režisérem

  Miroslavem Krobotem

  ❛ Tipy

  na bezbariérové

  letní festivaly

  ZAJÍMAVÉ ČTENÍ

  PRO HLAVU ISRDCE!

  Informace, servis.

  38

  KŘÍŽOVKA OCENY

  Správné řešení tajenky zpředchozího čísla:

  V MÁJI HŘÍMOTY NEDĚLAJÍ TRAMPOTY

  LUŠTITELÉ – VÝHERCI:

  VÝHERCŮM GRATULUJEME!

  Ceny pro vylosované úspěšné luštitele poskytla Nadace Charty 77 – Konto Bariéry.

  Správně vyluštěnou tajenku zašlete prosím

  nejpozději do15. června naadresu redakce:

  Melantrichova 5, 11000 Praha 1 nebo nae-mail: info@muzes.cz.

  Encyklopedie Velká kniha bylinek:

  Jana Semanová

  Tkalcovská 363

  514 01 Jilemnice

  DVD Mravnost nade vše:

  Honzík Hruška

  Družstevní 271

  257 41 Týnec nad Sázavou

  Filip Vejvančický

  Němčice 25

  354 06 Kdyně

  Jeden vylosovaný čtenář

  získá za správně vyluštěnou křížovku

  encyklopedii Velká kniha bylinek,

  dva další luštitelé DVD s českými filmy.

• Strana 39

  Správné řešení tajenky zpředchozího čísla:

  V MÁJI HŘÍMOTY NEDĚLAJÍ TRAMPOTY

  LUŠTITELÉ – VÝHERCI:

  VÝHERCŮM GRATULUJEME!

  Ceny pro vylosované úspěšné luštitele poskytla Nadace Charty 77 – Konto Bariéry.

  Správně vyluštěnou tajenku zašlete prosím

  nejpozději do15. června naadresu redakce:

  Melantrichova 5, 11000 Praha 1 nebo nae-mail: info@muzes.cz.

  DVD Mravnost nade vše:

• Strana 40