Strana 30
NA CESTÁCH
30
můžeš / číslo 6 - 2015
■ Ulovit chobotnici nebývá jednoduché.
■ Píchlou pneumatiku opraví kdekdo.
■ Hory na Krétě jedině jeepem.
Text: MARTIN KOPEČEK
Foto: AUTOR
K
am pojedeme letos? „Nevím, tam,
kde to nebude stát moc peněz,“
odpovídám přítelkyni Simoně apři-
pravuji si krabičkovou rybářskou
výbavu – co kdyby. Vposledních
letech jsme při hledání dovolené na poslední
chvíli dvakrát zvolili Řecko. Nelitujeme! Při
odletu do tří dnů kolikrát padají ceny io50
procent. Dopředu stačí nahlásit, že chcete
pokoj seširšími dveřmi vpřízemí kvůli vozí-
ku, amůže se vyrazit.
Divoký Limnos
Snídáme, pozorujeme prázdnou pláž
aužíváme si zasloužené dovolené. Je září,
sezona koupačů pomalu končí. Překonávám
kousek písečné pláže ahurá zaplavat si
vEgejském moři. Simona se sluní na písku,
atak společně sdalším hotelovým hostem
bereme harpunu avyrážíme se šnorchly na
lov chobotnic. Proplouváme nad podvodní-
mi útesy, hledáme díry amalé hrady, které
si tito hlavonožci staví. Pro jednu se musím
potopit asi do čtyř metrů, nechce se pustit.
Chapadly se omotala uvnitř skrýše.
Nakonec ji společnými silami zdoláváme.
Okamžitě mi leze po rukou asnaží se najít
brýle, ale už jí to není nic platné. Po dvou
hodinách, celí rozmáčení, vylézáme zvody
asi se třemi úlovky přisátými na rukou.
Chobotnice nejsou žádní obři, váhově něco
Letem světem Řeckem
přes půl kilogramu, na větší jsme nenarazili.
Snad jsem irád, protože kousek přes tři kila
vás může iutopit. Je proto nutné mít usebe
inějaký nůž, kdyby si vás chtěla omotat
apřidržet vjeskyni.
Házíme skořistí okameny, aby změk-
la – něco na způsob naklepávání řízků, jak
zpovzdálí komentují naše drahé polovičky.
Ruka mi odchází ani ne vpolovině našeho
snažení. Po půlhodině je nakonec hotovo
adáváme kuchařce maso zamrazit pro
pozdější úpravu.
Po několika dnech lenošení arybaření
pronajímáme na dva dny malý litrový
hyundai avyrážíme na vlastní pěst po
ostrově. Daleko jsme nedojeli, po dvaceti
kilometrech slyším nelibý zvuk od pneuma-
tik. Někde jsme vzali hřebík. Kolo sice zatím
drží, ale známky podfouknutí začínají být
docela viditelné. Zdarma raději zařizujeme
opravu ublízké benzinky.
Turistů si zde váží atakovou věc berou za
natankování jako samozřejmost. Můžeme
směle pokračovat dál. Projíždíme osamoce-
né pláže, navštěvujeme vinařskou usedlost,
nakupujeme umístních vesničanů ovoce
aobědváme vtavernách. Zdejší víno je
báječné ařeckým salátům propadáme. Čím
déle jsme na ostrově, tím více unás stoupá
vceně. Vněkterých oblastech jsme úplně
sami, při jednom takovém přesunu na histo-
rické vykopávky nás asi 10 kilometrů brzdí
JIŽNÍ KRÉTA
plná serpentin, hor a včelích úlů.
PŘÍSTAV HORA SFAKION
– i já byl na chvíli kavárenský povaleč.
HISTORICKÁ CHANIA
a podívaná na osvětlené fotografie ponořené v moři.