Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 11

11

můžeš / číslo 6 - 2015

ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

■ Nebezpečí, které nebolí.

■ Vysoká úroveň české diabetologie.

■ Počet amputací by mohl začít klesat.

Text: ZDENĚK JIRKŮ

Foto: JAN ŠILPOCH

V

naší zemi žije kolem 800000

diabetiků apravděpodobně dalších

200000 netuší, že tuto nevyléčitel-

nou nemoc má. Cukrovka totiž nebo-

lí, jen plíživě ničí důležité orgány

našeho těla – např. cévy vnohou, očích

nebo ledvinách, apostupně může vést až

ke smrti. Dosud se přesně neví, co onemoc-

nění způsobuje, lépe řečeno co přesně vede

koslabení nebo ztrátě schopnosti slinivky

břišní vytvářet nenahraditelný inzulin. Nevy-

léčitelná nemoc ale nemusí vést košklivým

následkům. Je-li včas poznána, dobře léčena,

pacient dodržuje zdravý životní styl, diabetik

ani nemusí být nemocný. Může pracovat,

sportovat, užívat si všechny radosti života.

Předsedkyně České diabetologické

společnosti, přednostka Centra diabetologie

Institutu klinické aexperimentální medi-

cíny vPraze (IKEM) prof. MUDr. Terezie

Pelikánová, DrSc., říká: „Je bohužel pravda,

že přes světovou úroveň naší diabetolo-

gie – máme totiž nastaven takový systém

péče, který není vevropských zemích ani

vUSA běžný – jako bychom vněčem stáli na

místě. Myslím tím myšlení, chcete-li kulturu

pacientů.

Tisíckrát můžete opakovat, že obezita, ne-

dostatek pohybu, nezdravá strava akouření

jsou téměř zaručenou cestou kdiabetu ajeho

komplikacím, stejně se znovu aznovu po-

tkáváme snaprosto nezodpovědnými lidmi.

Proč? Podle mě je veřejné mínění deformo-

váno třeba reklamou. Co denně vidíte na

obrazovkách, billboardech nebo vnovinách?

Reklamy na cukrovinky, čokolády, limoná-

dy… Stejně tak různé volně prodejné léky

adoplňky stravy. Co je opravdu účinné, to

platí pojišťovny ado žádné reklamy to nesmí.

Takže nepřeháním, když řeknu, že reklama je

zaručeným zdrojem informací opotravinách,

kterých bychom se měli spíše vyvarovat.“

Přestože naše republika není veliká,

česká diabetologie umí itěm svým často

nezodpovědným pacientům pomáhat oprav-

du špičkově. Institut klinické aexperimen-

tální medicíny je obecně populární svým

transplantačním programem. Avšak nejen

srdce nebo játra, ale velmi často diabetem

doslova zničené ledviny společně se sliniv-

kou tu nacházejí nové příjemce, aby doslova

otočily jejich život klepšímu. Vpřepočtu na

obyvatele jsme vtransplantacích slinivky

aLangerhansových ostrůvků (právě ty jsou

zdrojem přirozeného inzulinu) na prvním

místě vEvropě.

Příběh pana Josefa

Vysoký, štíhlý ausměvavý Josef pochází zvý-

chodních Čech. Zrovna vden naší návštěvy

ho propouštěli po retransplantaci slinivky.

Epidemie

se (zatím) šíří

�

Kdo zneužívá

spoluobčany

Také vás štve, když vaše kamarádka stěž-

kou nadváhou si vkavárně objedná další

kus dortu, apřitom si stěžuje, že je diabetič-

ka amusí si několikráte denně píchat inzu-

lin? Mě to štve amám chuť poznamenat, že

touto nekázní komplikuje život nejen sobě,

ale inám, daňovým poplatníkům.

Tato neodpovědnost některých spoluobča-

nů opravdu vadí. Vychovávat dospělé ale

nejde. Jsou svobodní, mají právo osobě

rozhodovat achovat se neodpovědně. Mají

právo, bohužel, ubližovat sobě samým,

anepřímo tím icelku. Je dosti nemocí,

úrazů acivilizačních chorob, kterých se

člověk nemůže vyvarovat. Hraje vtom

roli genetika, celkové stárnutí populace,

nebezpečí vpráci adopravě, ana pomoc

potřebným má amusí mít společnost

finanční prostředky. Mnohé znás tyto ne-

snáze postihnou azmírnit je může jedině

lékařská péče. Ti, kteří vědí, co by měli

dělat, jak by měli žít, apřesto to nedělají,

vlastně zneužívají ostatní spoluobčany.

Na léčení pak mají nárok již jen proto, že

jsou to lidé žijící vrelativně velice bohaté

střední Evropě. Akinteriorizovaným, tedy

zvnitřněným hodnotám evropské kultury,

patří pomoc ivzájemné pojištění vneštěstí.

Kdysi to byla povinnost obce. Ten, kdo

mohl prokázat, že se vté či oné obci naro-

dil, tedy měl tam domovské právo, mohl

tam spoléhat ina určitou, atřeba jen mi-

nimální, pomoc od sousedů. Mnoho toho

nebylo, ale umřít hladem ho nenechali,

adokonce se obec musela postarat ioděti

takového člověka. Pokud ale ten člověk vě-

domě porušoval své zdraví, byl znám jako

opilec, rváč, násilník, mohli ho sousedé

vyobcovat – tedy zbavit ho domovského

práva, apak se už nemuseli oněj starat.

Kdo ale otom dnes rozhodne?

Atak raději než soudit apřípadně pomoc

odejmout platím sem tam za zaviněné ne-

duhy svých sousedů atiše aněkdy inahlas

jim nadávám. Ale ito patří kevropským

hodnotám. Hubovat, odsuzovat, apřece

jen pomoci. Je za tím rozporným jednáním

mé dobré srdce, nebo skrytá obava, že jed-

nou ijá se mohu dostat do podobné situace

–, apak bych taky nechtěla být vyhoštěna?

Asi obojí. Tak ty peníze zase dám. Pro

dobré svědomí ipro naději, že třeba imně

bude jednou pomoženo.



Autorka je socioložka,

členka rady Konta Bariéry.

SLOUPEK

Jiřiny ŠIKLOVÉ

www.muzes.cz

www.audioteka.cz/muzes

TEREZIE

PELIKÁNOVÁ

VĚŘÍ, že jsme

na hraně

obratu –

dlouholetý

program

už přináší

výsledky.