Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 16

16

můžeš / číslo 6 - 2015

TÉMA: Civilizační choroby

■ Jde vlastně také o módní téma.

■ Těžká deprese je bolest duše.

■ Depresím lze předcházet.

Text: MARTIN HÝŽA

Foto: ARCHIV REDAKCE

T

akzvaných civilizačních chorob je

dnes známa celá řada ajedná se do

značné míry omódní téma. Jsou to

např. ateroskleróza, infarkt myokar-

du, hypertenze, diabetes, onkologická

onemocnění adalší. Jejich společným rysem

je to, že se vyskytují ve vyšší míře vrozvinu-

tých zemích vporovnání se zeměmirozvo-

jovými, chudými. Tudíž je nasnadě uvažovat

ovýznamném vlivu prostředí (amenším

např. genetickém) na jejich rozvoj.

Jednou zcivilizačních chorob je idepre-

se, jejíž celoživotní výskyt je např. vUSA či

Francii okolo 20 % ve srovnání např. sČínou

(6,5 %) nebo Mexikem (8 %). Přesto má de-

presivní porucha uváděnou dědičnost okolo

30–40 %. Jak vysvětlit tento rozpor? Týká se

samotného pojmu deprese, jenž má vústech

psychiatra zcela odlišný význam než vho-

vorové řeči. Ruku na srdce: kdo znás někdy

nemá depku? Akolik lidí znašeho okolí ji

má třeba denně?

Vjazyce odborníků je deprese příznak,

obecně pokles nálady, který se může vysky-

tovat umnoha duševních poruch amůže

mít různou hloubku. Pojem skutečné, těžké

deprese, které se říká také bolest duše, se

sběžně užívaným výrazem nedá srovnávat.

Uvedené studie, které sledovaly výskyt de-

prese, tedy ve velké většině nacházely lehčí

formy deprese (rozhodně ale ne naše ranní

depky), které se vyskytují převážně jako re-

akce na nějakou nepříznivou životní situaci

(momentální nebo dlouhodobou). Tyhle

formy bychom mohli označit za civilizační

chorobu adalší pojednání bude věnováno

právě jim.

Jak si ale vysvětlit nárůst depresivní nála-

dy vrozvinuté bohaté společnosti? Na první

pohled paradox; vždyť ve srovnání srozvi-

nutým světem se máme ve všech ohledech

lépe: drtivá většina má co jíst, pít, má kde

bydlet, netrpí zimou, máme mnohem vyšší

průměrný věk, špičkovou lékařskou péči,

rozvinutý systém vzdělávání… Apřesto nám

zjevně ke spokojenosti něco chybí.

Pro dnešní společnost je charakteristické,

že je zaměřena na jednotlivce, na indivi-

duální výkon aúspěch. Jsme vychováváni

ksoutěživosti, srovnávání se sostatními.

Důraz je kladen na ekonomické výsledky,

atím je celý život velmi redukován. Vždy

se pak najde dost jedinců, kteří tomuto

tlaku podlehnou, nechají se unést proudem

avěnují celé své úsilí tomu, co od nich tento

trend vyžaduje. Že jde opomíjivé cíle, je na-

snadě. Podívejme se na každodenní zprávy

orůstu HDP – kolik je dost? Jak vysoké číslo

znamená štěstí, spokojenost, radost?

Astejné je to se všemi dalšími měřítky

životního úspěchu člověka. Psychologické

teorie pak hovoří odůsledcích redukce

životního stylu asmyslu na profesní úspěch.

Trpí rodinný život, člověk nevytváří skuteč-

né ahluboké vztahy, nemá čas na hodnot-

nou kulturu či náboženství. Tyto změny

vmoderní společnosti jsou podloženy

studiemi. Snad je to daň za svobodu, kterou

nám dává technická vyspělost.

Hledáme-li řešení problému, rozvinuli

jsme si schopnost vytvářet nové specializace

anové instituce. Částečně pak nadužíváme

ipsychiatrickou či psychologickou pomoc

tam, kde by jinak stačil selský rozum, více

citu apochopení mezi lidmi. Máme přece

diagnózy, máme škály, statistiku, máme

představu obiologické podstatě deprese

– apředepsat antidepresiva je tak snadné!

Zlepší nám náladu, potlačí úzkost, zlepší

spánek, zklidní. Spoustě lidí zlepší kvalitu

života, pomohou překonat těžké životní

situace. Jsou poměrně dobře snášena.

Statistiky nám říkají, že antidepresiva

někdy vživotě užívala téměř čtvrtina Ame-

ričanů. Jde odramatický nárůst spotřeby

vcelé naší civilizaci vposledních desetile-

tích (vněkterých populacích až desetiná-

sobný). Lze najít hranici mezi tím, kde tyto

léky skutečně pomáhají, atím, kde nám

třeba brání najít lepší řešení problému?

Vzít třeba krizi jako příležitost ke změně?

Ze zkušenosti však víme, že ne každý lékař

má vterénu čas azkušenost se těmito pro-

blémy podrobně zabývat, natož odolávat

přímým žádostem pacientů, kteří si přijdou

pro něco na spaní.

Deprese jako

civilizační choroba

Závěrem si dovolím připomenout ještě

jednu léčebnou možnost, která stojí jako

chudá sestřička upozaděna za psychofar-

maky apsychoterapií. Je totiž prokázáno,

že fyzická aktivita způsobuje vmozku

podobné změny jako antidepresiva: zvyšuje

obrat serotoninu, noradrenalinu astimuluje

růst nervových vláken, dokonce zabraňuje

úbytku počtu neuronů. Teorie ovzniku

endorfinů je obecně známá apřináší nám

další benefit ve zmírnění bolestí. Nehledě

na psychologické aspekty cvičení, zvýšení

sebevědomí, vytvoření nových sociálních

kontaktů adalší. Vjedné studii bylo cvičení

stejně účinné vléčbě deprese jako podávání

léků. Navíc tím, že si lidé na cvičení zvykli,

měli nižší procento návratu depresivních

příznaků proti druhé skupině, která již léky

nebrala (asamozřejmě necvičila).

Pozitivní zpráva pro duševně zdravého

člověka je ta, že depresivní poruše (alespoň

té lehké) lze účinně předcházet. Budeme-li

si držet psychickou pohodu, nepřetěžovat

se, věnovat čas hodnotným zálibám abu-

dovat kvalitní vztahy, budeme-li pravidelně

udržovat ifyzickou kondici, pak jsme proti

této civilizační chorobě celkem dobře chrá-

něni, ahlavně – náš život dostane zcela jiné

zbarvení. Amůžeme to udělat hned teď.



Kdo je MUDr. Martin Hýža

Lékař, zástupce přednosty pro výchovnou

avědeckou činnost psychiatrického oddělení

Fakultní nemocnice Ostrava

info

Je prokázáno, že fyzická aktivita

způsobuje vmozku podobné změny

jako antidepresiva.

www.muzes.cz

www.audioteka.cz/muzes