Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 15

15
můžeš / číslo 6 - 2015
ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVA
Smutek dokáže být užitečný.
Co udělat pro zlepšení nálady.
Návykové látky invaliditu neřeší.
Text: KAREL NEŠPOR
Foto: JAN ŠILPOCH
S
mutek je normální ačasto iužiteč-
ný. Např. člověka, který ovdověl,
přestává spousta věcí zajímat. To mu
umožňuje soustředit se na zvládnutí
krize. Dokáže se tak lépe přizpůsobit
nové situaci. Podstatné je to, že svoji náladu
můžeme sami zlepšovat, ato mnoha způso-
by, anení vždy nutné se uchylovat kužívání
antidepresiv.
Krátkodobý smutek vdůsledku
nějaké nepříjemnosti
Paní Marcela přišla okočičku, kterou měla
ráda. Není divu, že je smutná. Je to nor-
mální azdravý smutek, zněhož se člověk
poměrně snadno zotaví. Léčba antidepresivy
by zde neměla smysl. Léky by totiž zabraly
asi za tři týdny. Vté době už bude paní Mar-
cela vpohodě. Doma bude mít roztomilé
koťátko ajejí nálada se vrátí knormě.
Co všechno paní Marcela udělala,
aby si zlepšila náladu:
Pořádně uklidila byt. Fyzická aktivita (chůze, cvičení,
uklízení atd.) prokazatelně mírně smutek iúzkost.
Svěřila se nejlepší kamarádce. Dobré vztahy
chrání proti stresu ismutku. Někdy projasní
náladu itelefonát nebo krátká textová zpráva.
Paní Marcela je mediálně gramotná. Ignoruje
televizní násilí, skandály apošetilé mladíky,
kteří se mlátí hokejkami. Ráda si naproti tomu
poslechne třeba hezkou hudební nahrávku.
Paní Marcela občas chodí do kostela. Zjistilo se,
že duchovní život prospívá nejen duši, ale také
tělesnému zdraví.
Co dalšího ještě mohla paní Marcela udělat:
Mohla se naučit nějakou relaxační techniku.
Na adrese www.drnespor.eu jsou volně ke
stažení relaxační nahrávky. Lze si je stáhnout
avyzkoušet. Tu, která se nejvíce osvědčí, je pak
dobré používat denně.
Správné dýchání by se mělo dít převážně do
dolní části hrudníku ado břicha. Takové dýchání
uklidňuje aje efektivní. Zklidňuje iprodloužený
výdech, jak se často praktikuje vjóze.
Pomáhá pohodové prostředí. Může se jednat onapř.
vlastní domov nebo přírodu. Pomůže dokonce ijen
to, že si člověk takové prostředí představí.
Prospívá úsměv asmích. Smát se je možné ibez
důvodu, více viz moje kniha Léčivá moc smíchu.
Velká zátěžová životní událost
Sem patří např. ovdovění nebo náhle vznik-
lá invalidita. Truchlení je za této situace
naprosto normální. Názory na léčbu se
různí. Někteří doporučují psychoterapii, jiní
léky, další nepovažují léčbu za nutnou. Ur-
čitě je správné se vyhnout alkoholu ajiným
návykovým látkám. Vyvolávají vtéto situaci
rychleji závislost atruchlení komplikují.
Typické truchlení probíhá vnásledujících
stadiích: popření, smlouvání, smutek apři-
jetí. Zjistilo se, že lidé, kteří ochrnuli nebo
oslepli, to zprvu nesli těžce. Jenže po roce se
jejich životní spokojenost vrátila na stejnou
úroveň, jako když byli zdraví.
Depresivní porucha
Ke zhoršení nálady zde často dojde ibez
zjevného důvodu. Smutek různé intenzity
přetrvává zpravidla dva týdny, ale často
podstatně déle. Objevují se např. pocity viny,
snížené sebevědomí, pesimismus, poruchy
spánku anechutenství. Při léčbě se kromě
výše uvedeného používá psychoterapie nebo
antidepresiva. Rozhodnutí, zda užívat an-
tidepresiva, je závažné. Jedná se sice oléky
poměrně bezpečné anenávykové, ale jejich
účinek se dostavuje až po týdnech pravidel-
ného užívání. Vysazování antidepresiv může
být spojeno skomplikacemi amělo by být
pod dohledem lékaře. Užívat antidepresiva
nahodile anepravidelně nemá smysl.
Jak projasnit náladu
Zdraví není
samozřejmostí
Zdraví je věc (pokud je tak můžeme
nazvat), která nebyla každému dána při
jeho narození. Není samozřejmostí. Je to
cosi, oco musíme stále, po celý život pe-
čovat. Dá se říci, že je to jedna znejcen-
nějších věcí, které máme. Ne nadarmo si
spřípitkem přejeme zdraví.
Pro lidi, kteří žijí snějakým handicapem,
ať již vznikl nemocí či úrazem nebo zně-
jaké jiné příčiny, je zdraví oto cennější.
Každá nemoc, isebebanálnější, je pro nás
náročnější amůže mít další důsledky,
které se „zdravým“ lidem vyhnou.
Samozřejmostí vpéči onaše zdraví musí
být preventivní prohlídky azdravý jídel-
níček. Nemyslím tím, aby každý znás
byl pod dozorem dietologa, ale všichni
jistě víme, které potraviny by se měly
konzumovat méně akteré více.
Dalším faktorem, který náš zdravotní
stav ovlivňuje, je životní styl. Stres,
kouření, nedostatek spánku nám jis
neprospívají.
Jak jsem již řekla, zdraví není samo-
zřejmostí astejně tak není samozřej-
mostí poskytování zdravotní péče,
která rozhodně není zadarmo, jak se
obecně říká. Měli bychom si to uvědomit
při každé návštěvě lékaře. Regulační
poplatky měly právě ten smysl, aby si to
lidé uvědomili. Aby se pacienti podíleli,
byť minimální částkou (symbolicky), na
péči osvé zdraví. Můžete namítnout, že
si zdravotní péči předplácíte placením
zdravotního pojištění. To je bezesporu
pravda, ale mnohdy zdravotní péče
stojí více, než jsme zaplatili nadaních.
Spoluúčast, stejně tak jako péče ovlastní
zdraví, je rovněž ve všech vyspělých zemí
samozřejmostí.
Náš systém zdravotního pojištění je
solidární. Ti šťastnější, rozuměj zdraví
lidé, kteří nečerpají zdravotní péči,
přispívají na péči těm nemocným.
Kdybych generalizovala, mohla bych
říci, že ti zodpovědní platí péči těm, kteří
osvé zdraví tolik nedbají. (Jsem si plně
vědoma toho, že to rozhodně neplatí ve
všech případech; vrozené aněkteré další
nemoci si nikdo nezpůsobí sám.) Měli
bychom si uvědomit, že přístupem ke
svému zdraví ovlivňujeme to, kolik peněz
vsystému zdravotního pojištění zůstane
pro ty méně šťastné.
Autorka je senátorka.
SLOUPEK
Daniely FILIPIOVÉ
Kdo je Prim. MUDr.
Karel Nešpor, CSc.
Psychiatr specializovaný na léčbu návykových
nemocí. Vede od roku  primariát
mužského oddělení závislostí Psychiatrické
nemocnice Bohnice ataké přednáší pro
zdravotníky vrámci jejich vzdělávání.
Do roku  působil ve funkci vědeckého
sekretáře Společnosti návykových
nemocí České lékařské společnosti abyl
koordinátorem Evropského akčního plánu
oalkoholu SZO pro Českou republiku.
info
www.muzes.cz
www.audioteka.cz/muzes
Můžeš