09/2011

• Strana 1

  Symbol romského neúspěchu

  Chanov se pomalu mění

  strana 8

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  

  /

  

  J edn o tl i vý vý t is k  K č / Pře dpl a ti t el é   K č

  Koupí

  tohoto

  časopisu

  podpoříte

  Konto

  Bariéry

  www.muzes.cz

• Strana 2

  p ř í m á c e s t a k m o b i l i t ě

  Volejte zdarma: 800 100 659

  vecom@vecom.cz

  www.vecom.cz

  Ovenecká 32, 170 00 Praha 7

  Lipůvka 397, 679 22 Lipůvka

  Příčná 2, 736 01 Havířov

  Kompletní v˘roba a dodávka v‰ech typÛ

  plo‰in pro tûlesnû postiÏené: ‰ikmé

  schodi‰Èové plo‰iny, vertikální zdviÏné

  plo‰iny, schodi‰Èové sedaãky a schodolezy.

  Inz_Vecom_A4 17.5.2007 13:12 Stránka 1

  zrcadlo_1_21str.indd 2 12.10.2009 13:03:43

• Strana 3

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  můžeš / číslo 9 - 2011

  EDITORIAL OBSAH

  DOBRÉ ZPRÁVY

  Festival Souznění

  Vládní soutěž publicistů

  Koncert proti strachu

  Banku bez bariér

  mohou hodnotit i čtenáři Můžeš

  Žihadlo 2011 4 – 5

  ANKETA

  Jak by se dalo zabránit

  zneužívání sociálních dávek? 6

  TÉMA: ZNEUŽÍVÁNÍ SOCIÁLNÍHO SYSTÉMU

  Dva pohledy zMostu 8 – 11

  Marie Šmídová:

  Máme se utábořit na chodníku? 12 – 15

  MĚSTSKÁ HROMADNÁ DOPRAVA

  Pamplona není (naštěstí) Řím 16 – 17

  DOPRAVA PRO VOZÍČKÁŘE

  Taxi? Tak si nech zajít chuť! 19

  ARTTERAPIE

  Dobromysl léčí mysl 20 – 21

  PŘÍKLAD PRO OSTATNÍ

  Nevidomá kantorka učí neslyšící 23

  CHRÁNĚNÉ DÍLNY

  Nejsou to jen fabriky pro postižené 24– 25

  NOVÉ ZAHRANIČNÍ TECHNOLOGIE

  Přehazovačka

  na mechanickém vozíku 26 – 27

  PORADNA

  Aktuálně zlegislativy 28 – 29

  AUTO  MOTO

  Slevy u luxusních značek nevedou 30 – 31

  KONTO BARIÉRY,

  MELANTRICHOVA , PRAHA 

  Jak děláme charitu my 33

  NA CESTÁCH

  Svozíkem na jachtu 34 – 35

  VAŠE FOTOGRAFIE

  O životě i technice 36 – 37

  KŘÍŽOVKA

  Jih proti severu 38

  DVA POHLEDY

  Z MOSTU

  STR. 

  MARIE ŠMÍDOVÁ:

  MÁME SE

  UTÁBOŘIT

  NA CHODNÍKU?

  STR. 

  SLEVY

  U LUXUSNÍCH

  ZNAČEK NEVEDOU

  STR. 

  S VOZÍKEM

  NA JACHTU

  STR.

  Vydává: Sdružení přátel Konta Bariéry vespolupráci sNadací Charty 77

  Šéfredaktor: Jindřich Štěpánek (e-mail: jindrich.stepanek@muzes.cz, mobil: 722966233)

  Redakce: Zdeněk Jirků (e-mail: zdenek.jirku@muzes.cz),

  Andrej Halada (e-mail: andrej.halada@muzes.cz),

  Radek Musílek (e-mail: radek.musilek@muzes.cz), Jan Šilpoch (e-mail: jan.silpoch@muzes.cz)

  Manažerka redakce: Martina Bedrnová (e-mail: martina.bedrna@muzes.cz, mobil: 722966510).

  Korektorka: Martina Čechová

  Adresa redakce: Melantrichova 5, 11000 Praha 1

  Mobil: 722966510. Telefon: 224242973

  Web: www.muzes.cz. E-mail: info@muzes.cz

  Nevyžádané příspěvky se nevracejí.

  Cena jednoho výtisku je 29 Kč, pro předplatitele 20 Kč.

  Celoroční předplatné 240 Kč. ISSN 1213-8908. Toto číslo vychází vzáří 2011.

  Vychází zafinanční podpory Ministerstva zdravotnictví ČR aMinisterstvo pro místní rozvoj ČR.

  Art director: Jiří Bušek. Grafická úprava asazba: Jan Bělovský.

  Tisk: Grafotechna Print, s. r. o., Lýskova 1594/33, Praha-Stodůlky

  Rozesílá Postservis Praha, Poděbradská 39, Praha 9

  Volný prodej: Česká pošta, s. p.

  Foto natitulní straně: Jan Šilpoch

  Re/forma myšlení

  Chystaná sociální reforma hýbe světem lidí spo-

  stižením. Většinou se změn obávají. A tvrdí, že

  vláda bude šetřit naúkor těch, kteří se jen stěží

  dokáží bránit. Jenže ono je to všechno složitější.

  Přinášíme reportáž zMostu, vekteré se ukazuje,

  jak někteří lidé dokáží zneužívat sociální dávky.

  Jak rodiny pobírají peníze, které jim nepatří, způ-

  sobem doslova nestoudným, neboť ktomu využívají děti.

  Rozhovor Zdeňka Jirků svedoucí sociálních služeb občanské-

  ho sdružení Portus vestředočeských Slapech zase upozorňuje

  nato, jak nesmyslně jsou nastaveny dávky pro lidi smentálním

  postižením. Ajak středočeský hejtman, místo aby zařízení, jako

  je Portus, podpořil, nutí jeho klienty přemýšlet otom, že půjdou

  demonstrovat.

  Přitom je nabíledni, že stojí zato podpořit firmy, které státu

  vjeho sociální politice uleví. Statistika z letošního jara je ne-

  úprosná: Ztěch, kteří vČesku nemají zaměstnání, je 12,7 pro-

  centa osob se zdravotním postižením. Azatímco najedno volné

  pracovní místo připadá vprůměru 16,1 osoby bez zdravotního

  postižení, uvolných pracovních míst pro osoby se zdravotním

  postižením je to vprůměru 31,6 osoby.

  Sedm let starý zákon ozaměstnanosti sice poskytuje zaměst-

  navatelům osob se zdravotním postižením motivaci v podobě

  jistých finančních výhod, ukazuje se však, že to nestačí. Přitom

  vřadě evropských zemí – anejsou to jen ty skandinávské, kde

  je sociální systém nejpropracovanější – žádný povinný podíl

  zaměstnávání osob se zdravotním postižením není zaveden,

  apřes to jim zaměstnavatelé práci nabízejí.

  Atak se ukazuje, že zatímco zákony se postupně vyvíjejí (při-

  pravované úpravy pro osoby se zdravotním postižením přiná-

  šíme vporadně nastranách 28 a29), podobně se musí vyvíjet

  icelá společnost.

  Problém je vtom, že vMostě je trendem „profese“ být těhotná

  apobírat dávky, ajinde společnost nedokáže pomoci těm, kteří

  to skutečně potřebují.

  Pomoci vesmyslu, že nečekám nazákony areformy, abych se

  jimi mohl či musel zaštiťovat. Prostě jen proto, že to tak cítím.

  Aještě jedna zpráva nakonec. Ze čtenářského průzkumu vy-

  plynulo, že odčasopisu čekáte víc informací azpráv. Příslušné

  rubriky proto rozšiřujeme.

  Přeji vám inspirativní čtení.

  JINDŘICH ŠTĚPÁNEK

  Partneři

  redakce:

• Strana 4

  

  DOBRÉ ZPRÁVY

  můžeš / číslo 9 - 2011

  Vládní výbor pro zdravotně postižené ob-

  čany vyhlašuje 18. ročník soutěže publicis-

  tických prací zaměřených naproblematiku

  zdravotního postižení. Pro rok 2011 se

  vyhlašují tři kategorie: televizní, rozhlasová

  atisková. Přihlásit lze práce způvodní české

  tvorby zveřejněné vtelevizi, vkině,

  nainternetu nebo tiskem od1. října 2010

  do30. září 2011.

  Díla přihlašujte do30. září 2011 nase-

  kretariátu Vládního výboru pro zdravotně

  postižené občany, nábřeží Edvarda Bene-

  še 4, 11801 Praha 1. Pro předložení no-

  minace je nutné dodat tři kopie (televizní

  naDVD, rozhlasové naCD, tiskové vtištěné

  podobě).

  Přihláška musí obsahovat název díla,

  jméno autora (kolektivu) iúdaje, kde

  akdy bylo dílo zveřejněno. Pokud bylo dílo

  uveřejněno prostřednictvím internetu, musí

  být uveden iodkaz naURL adresu. Více

  informací nawww.vlada.cz.

  Občanské sdružení Aragonit pořádá

  XII. ročník mezinárodního festivalu lidí se

  zdravotním postižením. Nese název Souzně-

  ní auskuteční se 9.–10. září 2011 vChebu,

  Františkových Lázních aKarlových Varech.

  Hlavní částí festivalu je přehlídka umě-

  lecké tvorby umělců se zdravotním posti-

  žením zČeské republiky izahraničí. Jako

  hosté vystoupí profesionální umělci hrající

  především folkovou, country arockovou

  hudbu.

  Pozvání přijali například Brouci Band

  Beatles revival nebo Elvis Presley revival

  Band. Vstupné dobrovolné. Podrobnější

  informace oprogramu amístech konání

  najdete nawww.aragonit-kv.cz.

  VE TŘECH MĚSTECH se bude konat mezinárodní festival umělců se zdravotním

  postižením. Snímek je z loňského ročníku, který vidělo v českých městech

  několik stovek návštěvníků. Foto: archiv

  VYHODNOCENÍ SOUTĚŽE se vloni

  zúčastnil i premiér Petr Nečas. Foto: archiv

  HUDEBNÍCI S POSTIŽENÍM,

  kteří se sdružují ve skupině The Tap Tap,

  a Xindl X přilákají na Střelecký ostrov

  v Praze jistě spoustu návštěvníků.

  Podobně jako tomu bylo na letošních

  letních festivalech. Foto: archiv

  Koncert proti

  strachu

  Pražský Střelecký ostrov je ipřes plánované

  změny pro vozíčkáře stále prakticky nedo-

  stupný. To se změní zatím alespoň najeden

  den vrámci Koncertu proti strachu 11. září

  2011.

  Skupina hudebníků spostižením The Tap

  Tap aXindl X se staví svou hudbou proti

  strachu, který řada lidí prožívá vsouvis-

  losti sdesátým výročím útoku naSvětové

  obchodní centrum aúdajným koncem světa

  vroce 2012.

  Už od9.00 do18.00 hod. povede naStře-

  lecký ostrov výtah zmostu Legií apřístupná

  lodní doprava znáplavky mezi Palackého

  náměstím aVýtoní.

  Koncert proti strachu začne v15.00 hod.,

  vstup idoprava jsou zdarma. Pro zájemce

  budou připraveny iadrenalinové aktivity

  vozíčkářů avynikající vepřové hody.

  Vládní soutěž

  publicistů

  Festival Souznění

• Strana 5

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  můžeš / číslo 9 - 2011

  Banku bez bariér

  mohou hodnotit

  i čtenáři Můžeš

  Konto Bariéry se již

  podruhé angažuje

  vsoutěži Banka roku,

  která hodnotí české

  banky ve14 katego-

  riích. Hodnocení se

  týkají bariér, nakteré

  narážejí lidé se zdra-

  votním postižením, ať

  již při samotné návštěvě banky, při obsluze

  produktů prostřednictvím internetu, při

  jednání slidmi zbankovního světa nebo ipři

  nabídce produktů.

  Hodnotitelé ve14 krajských městech

  otestují sedm bank osobně. Letos poprvé se

  však budou moci ktématu vyjadřovat ičte-

  náři časopisu Můžeš adalší přátelé Konta

  Bariéry.

  Pokud se někdo cítí diskriminován nebo

  jej zlobí něco, naco by rád upozornil, může

  jedním kliknutím nanaše webové stránky

  (www.muzes.cz awww.kontobariery.cz)

  vyplnit jednoduchý dotazník.

  Tyto názory pomohou rozšířit objektivitu

  hodnocení adíky tomu iměnit prostředí

  včeských bankách navlídnější.

  Božena Jirků

  V

  ážená redakce, jsem

  ráda, že jste vlet-

  ním čísle (7–8/2011)

  zmínili ifolklorní festival

  veStrážnici. Patřím

  kjeho pravidelným ná-

  vštěvníkům, přestože mi

  nohy už moc neslouží.

  Právě proto mi naši mladí

  pořídili vozík ananěm mě pak při tako-

  vém výletě vozí.

  Díky tomu jsem zjistila, že pořadatelé

  už vedvou hlavních amfiteátrech vybu-

  dovali bezbariérové toalety, které pan

  Musílek vesvém článku Nejen mezi ploty

  postrádal. Těším se příští rok anasetkání

  unás veStrážnici!

  Anna Horová, Kroměříž

  Vážená paní Horová, díky zaváš postřeh!

  Zmínka oStrážnici vycházela ze zkušeností

  vuplynulých letech.

  Letošní festival se konal až pouzávěrce

  zmiňovaného čísla. Teprve později jsem se

  osobně přesvědčil, že máte pravdu. Ato je

  moc dobře.

  Takže zarok opět hurá zafolklorem zce-

  lého světa, tentokrát už bez obav odostup-

  nost toalet. Ařekněme si narovinu: kdo by

  se chtěl omezovat vté záplavě dobrého jídla

  apití všude kolem, že?

  Radek Musílek

  V

  ážený pane Halado,

  díky začlánky sfil-

  movou tematikou včísle

  7–8/2011. Řadu zmiňo-

  vaných snímků jsem znal,

  ale některé musím ještě

  sehnat.

  Osobně se domnívám,

  že vesmyslu propagace

  tématu udělá větší službu hraný snímek.

  Dokumentární filmy totiž sleduje relativ-

  ně úzká avyprofilovaná skupina diváků.

  Jaký je Váš názor?

  Spozdravem

  Oldřich Kašinský, České Budějovice

  Milý pane Kašinský, naprvní pohled by se

  mohlo zdát, že máte pravdu. Vždyť hrané

  filmy, jako je právě Rain Man nebo Vesnič-

  ko má středisková, skutečně viděly miliony

  diváků. Atyto filmy také dokážou vyvolat

  obecný zájem, diskusi.

  Ovšem není to tak jednoduché, protože

  filmy tohoto typu jsou spíš výjimky. Běžné

  hrané snímky se sociální problematikou

  vidí včeském kině třeba jen pár desítek tisíc

  diváků.

  Naopak dokumentární filmy dnesvysí-

  láhlavně televize, apokud běží vdobrých

  vysílacích časech (např. naČT 2 po20.00

  hod.), tak se naně dívá také minimálně

  několik desítek tisíc diváků. Dokumentů

  se navíc točí se víc, proto je celkově jejich

  dosah možná ještě vyšší.

  Andrej Halada

  M

  ilá redakce, chtěla

  bych Vám poděkovat

  zainformace oKině bez

  bariér vKarlových Varech

  (čísla 6 a7–8/2011).

  Moje dcera je velkým

  filmovým nadšencem

  avždy se toužila nafesti-

  val podívat. Kvůli jejímu

  vozíku jsme však měli smanželem obavy,

  jak to zvládneme.

  Váš časopis nás ale přesvědčil, že to

  půjde. Ašlo! Díky ještě jednou Vám ipo-

  řadatelům!

  Dcera byla nadšená.

  Jana Nováková, Liberec

  Vážená paní Nováková, jsme rádi, že vás

  náš časopis inspiroval. Poděkování však

  skutečně patří především pořadatelům

  Kina bez bariér.

  Letos zajejich projektem přicestovalo

  doKarlových Varů ještě víc lidí spostiže-

  ním než vminulých letech. Je dobře, že

  mezi nimi byla ivaše dcera, kterou tímto

  pozdravujeme!

  Vaše redakce

  M

  ilí přátelé, svelkou

  chutí aradostí jsem

  si přečetla letní dvoj-

  číslo Vašeho časopisu

  (7–8/2011). Udělala

  jsem ale tu chybu, že

  jsem si čtení nerozložila

  dodvou měsíců, ale hned

  jsem všechno přečetla při

  prvním týdnu dovolené nachatě.

  Vsrpnu už mi nezbylo než se těšit

  nazářijové číslo.

  Bez problémů bych zvládla každý

  měsíc dvojnásobný rozsah čísla stejně

  jako vlétě. Neuvažujete onavýšení počtu

  stránek?

  Vaše věrná čtenářka

  Gabriela Sejkorová, Praha

  Vážená paní Sejkorová, těší nás slova chvá-

  ly odnaší věrné čtenářky, přesto navaši

  otázku ohledně navýšení počtu stránek

  nemůžeme kladně odpovědět.

  Domníváme se, že současný obvyklý roz-

  sah jednotlivých čísel je vyvážený. Neradi

  bychom přidávali kvantitu naúkor kvality,

  kterou se snažíme ctít především.

  Pokud však máte přístup nainternet,

  můžete vprůběhu měsíce sledovat další

  příspěvky nanašem webu www.muzes.cz.

  Vaše redakce

  Své postřehy anázory nám pište

  nainfo@muzes.cz nebo naadresu

  Redakce časopisu Můžeš,

  Melantrichova 5, 11000 Praha 1.

  Z REDAKČNÍ POŠTY

  Někteří lidé mohou mít

  svatbu jenom jako strana 38

  ČA S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  

  7 – 8/ 20 1 1

  

  Jed n o t l iv ý v ý ti s k 2 9  K č / P ř e d pl a t i t el é 2 0 K č

  Koupí 

  tohoto 

  časopisu 

  podpoříte 

  Konto 

  Bariéry

  www.muzes.cz

  Někteří lidé mohou mít

  svatbu jenom jako strana 38

  ČA S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  

  7 – 8/ 20 1 1

  

  Jed n o t l iv ý v ý ti s k 2 9  K č / P ř e d pl a t i t el é 2 0 K č

  Koupí 

  tohoto 

  časopisu 

  podpoříte 

  Konto 

  Bariéry

  www.muzes.cz

  Někteří lidé mohou mít

  svatbu jenom jako strana 38

  ČA S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  

  7 – 8/ 20 1 1

  

  Jed n o t l iv ý v ý ti s k 2 9  K č / P ř e d pl a t i t el é 2 0 K č

  Koupí 

  tohoto 

  časopisu 

  podpoříte 

  Konto 

  Bariéry

  www.muzes.cz

  Někteří lidé mohou mít

  svatbu jenom jako strana 38

  ČA S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  

  7 – 8/ 20 1 1

  

  Jed n o t l iv ý v ý ti s k 2 9  K č / P ř e d pl a t i t el é 2 0 K č

  Koupí 

  tohoto 

  časopisu 

  podpoříte 

  Konto 

  Bariéry

  www.muzes.cz

  Nejlepší reklama

  Obecně prospěšná společnost Neziskov-

  ky.cz vyhlašuje soutěž onejlepší českou

  veřejně prospěšnou reklamu. Přihlásit se

  mohou všechny nestátní neziskové orga-

  nizace apříspěvkové organizace zČeské

  republiky, které medializují veřejně pro-

  spěšný projekt.

  Jejich kampaň přitom musela být reali-

  zována vuplynulém roce od1. září 2010.

  Vítězné práce vkategoriích tištěná reklama,

  rozhlasový spot, internetová kampaň, tele-

  vizní akino spot vybere odborná porota.

  Uzávěrka soutěžních přihlášek je

  21. října 2011.

  Výsledky budou vyhlášeny 15. listopa-

  du 2011. Více informací najdete nawww.

  neziskovky.cz

• Strana 6

  

  můžeš / číslo 9 - 2011

  ANKETA / DOBRÉ ZPRÁVY

  Natuto otázku se hledá

  jen velmi obtížně uspo-

  kojivá odpověď. Stačí si

  připomenout, kolik proti-

  chůdných diskusí se vede

  kolem tzv. sociální karty.

  Ne nadarmo se říká, že

  je vždy „bližší košile než

  kabát.“

  Chybu lze jistě hledat

  (ostatně jako téměř

  vždy) vnedokonalé

  legislativě aneúčinných

  kontrolních mechanis-

  mech. Nicméně hlavní

  příčina je (alespoň podle

  mého soudu) vabsenci

  odpovědnosti. Kdyby-

  chom byli schopni chovat

  se navšech úrovních (mi-

  nisterským úředníkem

  počínaje apříjemcem

  dávek konče) odpověd-

  ně, mnohé problémy by

  vymizely.

  Odpovědnost vůči sobě,

  druhým, ale ivůči řádu

  bytí, který nás přesahuje,

  se ovšem vkonfrontaci

  se současnou relativizací

  všech obecně platných

  hodnot anorem postup-

  ně vytrácí ajediným

  měřítkem pak mnohdy

  bývá jen náš vystupňo-

  vaný individualismus.

  Každý by tedy měl začít

  sám usebe.

  JIŘÍ JANKOVSKÝ

  ředitel centra pro rehabilitaci osob se

  zdravotním postižením Arpida

  Stát vydává sociální dávky

  aměl by jasně vědět proč

  akomu. Příjemci dávek

  by mělidodržovat daná

  pravidla hry, což unás ne-

  funguje, pravidla se tvoří

  ex post, ato ještě často ne-

  systémově. Pokud člověk

  prokazatelně nevyužívá

  dávky kurčeným účelům,

  měl by je ztratit. Lidé, kteří

  se dostanou dofinančních

  problémů, nemusí být

  jen asociálové. Pak by

  mělo platit má dát – dal.

  Mnozí potřebují provázet

  životem, potřebují menší

  či větší pomoc, kterou

  by mělstát uměturčit

  anastavit, pokud nechce

  jen alibi.

  Jinak porostou latentní

  problémy neřešeného sta-

  vu avše je časovaná bom-

  ba.Velké množství mla-

  dých lidí nemělo rodinný

  vzor ažilo vdětských

  domovech nebo ivrestrik-

  tivních zařízeních. Pokud

  je necháme napospas,

  dostanou se doneřešitel-

  ných životních problémů,

  jejichž odstraňování, léčba

  závislostí aporušování

  zákonů vyjde stát navíce

  peněz. Vnaší zemi se

  nenosí odpovědnost; to

  nám umožňoval minulý

  režim amnoha lidem se to

  hodí idnes.

  MILUŠE HORSKÁ

  senátorka

  Proti zneužívání dávek,

  přesněji řečeno situa-

  ci, kdy příjemce dávky

  použije obnos kjinému

  účelu, než kjakému je

  určen, se podle mého ná-

  zoru lze efektivně bránit

  dvěma způsoby.

  Jednak výplatou dávky

  formou přímé úhrady vý-

  daje nebo nákladu, tedy

  preferovat výplatu dávky

  přímo poskytovateli

  sociální služby nebo pro-

  dejci zboží, díky čemuž

  příjemce nemá možnost

  dávku zneužít, neboť pe-

  níze nedostane doruky.

  Tento způsob výplaty

  však nesmí nikterak ome-

  zit právo příjemce dávky

  navolbu vhodné služby

  nebo výběr zboží.

  Tam, kde to praktikovat

  nelze, např. upříspěvku

  naživobytí nebo pří-

  spěvku napéči uklien-

  tů, unichž potřebnou

  péči zajišťuje rodina,

  je nezbytné využívat

  důslednou kontrolu. Lidé

  si musí být vědomi toho,

  že způsob použití dávky

  je kontrolován aže zajejí

  zneužití hrozí přísné

  sankce.

  ONDŘEJ MORÁVEK,

  vedoucí oddělení sociálních dávek, odbor

  sociálních věcí, Magistrát města Pardubic

  Zneužívání sociálních

  dávek je problém většiny

  zemí sotevřenou sociální

  náručí. ZaMěstskou část

  Praha 6 se mohu vyjádřit

  kté skupině sociálních

  dávek, které vyplácí náš

  úřad vrámci přenesené

  působnosti, tedy podle

  zákona opomoci vhmot-

  né nouzi.

  Praha 6 se již začátkem

  roku 2007 zapojila dopi-

  lotního projektu, podle

  něhož jsme začali část

  dávek vyplácet formou

  poukázek, které znemož-

  ňovaly nákup alkoholu

  acigaret, hraní naau-

  tomatech apod. Hned

  vprvním roce zavedení

  nebyly vobchodech

  využity poukázky vhod-

  notě 30 tis. Kč aklesl

  ipočet klientů, neboť pro

  některé byla tato forma

  vyplácení nepřípustná.

  Domnívám se, že by se

  také měly posílit kontrol-

  ní kompetence sociálních

  pracovníků. Potřebujeme

  jich více, aby mohli kon-

  trolovat situaci vterénu.

  Ataké by měly být větší

  sankce pro občany, kteří

  se úmyslně vyhýbají prá-

  ci adlouhodobě žijí ze

  sociálních dávek.

  MARIE KOUSALÍKOVÁ

  starostka Prahy 6

  JAK BY SE DALO

  ZABRÁNIT

  ZNEUŽÍVÁNÍ

  SOCIÁLNÍCH

  DÁVEK?

  ZVONEČEK OTEVŘEL. Pro mladé lidi

  spostižením, kteří ukončili školní docházku,

  má denně odosmi dopatnácti hodin otevře-

  no pelhřimovský klub Zvoneček. Kontakt:

  zvonecekpelhrimov@seznam.cz.

  DEJTE NÁM ŠANCI. Projekt celoživotního

  vzdělávání Dejte nám šanci pomáhá lidem

  se zdravotním postižením vMoravskoslez-

  ském kraji překonávat komunikační avědo-

  mostní bariéry.

  NOVINKA PRO ZDRAVOTNICTVÍ.

  Nový obor sociální činnost otevře odzáří

  Střední zdravotnická škola vBrně. Absol-

  venti budou kvalifikováni pro motivaci

  ipraktickou činnost lidí spostižením při

  péči ovlastní osobu. Tel. 541247128.

  ZLÍN SE VYLEPŠUJE. VeZlíně již mají

  36 zastávek trolejbusu sbezbariérovou

  úpravou.

  PEKAŘI SPOSTIŽENÍM. Vpekařství

  UMlsného anděla pracují vrámci chráněné

  dílny klienti Domova pro osoby se zdravot-

  ním postižením Stod. Zákazníci si knim

  doulice Otýlie Beníškové chodí pro sladké

  islané pečivo.

  ZAMĚSTNÁNÍ JEDNODUŠEJI. Podpůr-

  ná centra je název projektu, jenž lidem se

  zdravotním postižením zLounska aŽatecka

  pomáhá při hledání pracovního uplatnění.

  Organizátorem projektu je občanské sdruže-

  ní Vzdělávací centrum Podkrušnohoří vŽat-

  ci. Více na: vcp@zatec.cz, tel. 415710706.

  SAFARI ZVLASTNÍHO AUTA.

  Od1. června mohou lidé se zdravotním

  postižením projet Zoologickou zahradu

  veDvoře Králové apozorovat volně se

  pohybující exotická zvířata zvlastních

  automobilů.

  BLANSKO NABÍZÍ BYTY. Dva volné byty

  kpronajmutí nabízí vozíčkářům či lidem

  somezenou schopností pohybu město Blan-

  sko. Žádosti přijímá odbor sociálních věcí

  městského úřadu.

  EUROZAMČENÝ MAGISTRÁT. Z36

  eurozámků, jež byly instalovány dodveří

  nabezbariérových toaletách narůzných

  místech vPlzni, je jich dvanáct vbudově

  magistrátu. (nouz)

• Strana 7

  Objednávám předplatné

  časopisu Můžeš

  roční předplatné za 240 Kč

  dvouleté předplatné za 380 Kč

  JMÉNO a příJMeNí:

  Název OrgaNizace:

  ulice: číslO pOpisNÉ:

  MěstO:psč:

  telefON:

  Předplaťte si časopis

  Vyplněný objednávkový kupon zašlete na adresu:

  Redakce časopisu MŮŽEŠ, Melantrichova 5, 110 00 Praha 1

  PŘEDPLATNÉ ČASOPISU SI MŮŽETE DÁLE OBJEDNAT NA:

  n

  www.periodik.cz, www.muzes.cz

  n

  bezplatné infolince České pošty: 800 300 302

  n

  adrese: Postservis, oddělení předplatného, Poděbradská 39, 190 00 Praha 9, e-mail: postabo.prstc@cpost.cz, fax: 284 011 847

  Předplatné na dva roky

  se slevou za 380 Kč!

  Pokud si předplatíte Můžeš na dva roky,

  ušetříte proti ročnímu předplatnému 100 Kč

  a proti volnému prodeji 316 Kč.

  Soutěž o kartu Handy Card!

  Kdo je vedoucím projektu Kino bez bariér

  na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech?

  Odpovědi na tuto otázku zasílejte do 15. následujícího měsíce na adresu redakce:

  Melantrichova 5, 110 00 Praha 1

  nebo na mailovou adresu: info@muzes.cz. Odpovědi označte slovem SOUTĚŽ.

  Vylosovaný autor správné odpovědi získá kartu Handy Card.

  Ta přináší velké množství slev, kromě jiného na servis aut a pohonné hmoty.

  Mobilní telefon za vyluštěnou křížovku!

  Vylosovaní luštitelé křížovky na str. 38 získávají mobilní telefony.

  Těším se na to,

  že uvidím vozíčkáře

  hrát golf,

  říká Marek Eben

  strana 6

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  

  5 /2 01 1

  

  Je d n o tl i v ý vý t i s k 2 9   Kč / P ře d p l a ti t e l é 2 0  K č

  Koupí 

  tohoto 

  časopisu 

  podpoříte 

  Konto 

  Bariéry

  www.muzes .cz

  Rybaření mnozí objevili

  jako návrat do přírody,

  říká Martin Kovář

  strana 18

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  

  6 /2 01 1

  

  Je d n o tl i v ý vý t i s k 2 9 K č / P ře d p l a ti t e l é 2 0 Kč

  Koupí

  tohot o

  časop isu

  podpo říte

  Konto

  Barié ry

  www.muzes .cz

  Někteří lidé mohou mít

  svatbu jenom jako strana 38

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  

  7 –8 /2 0 11

  

  Je d n o tl i v ý vý t i s k 2 9   Kč / P ře d p l a ti t e l é 2 0  K č

  Koupí 

  tohoto 

  časopisu 

  podpoříte 

  Konto 

  Bariéry

  www.muzes .cz

• Strana 8

  

  můžeš / číslo 9 - 2011

  TÉMA: Zneužívání sociálního systému

  Text: ZDENĚK JIRKŮ

  Foto: JAN ŠILPOCH

  Z

  ákladní škola profesora Zdeňka

  Matějčka vMostě vznikla už před

  devatenácti lety. Dnešní ředitelka

  atehdejší zakladatelka Hana Ajmová

  se prostě rozhodla, že narůstající

  počet žáků sněkterými poruchami

  učení potřebuje speciální odborný

  přístup. Aškolu doslova vydupala ze země.

  Dodnes vzpomíná naokamžiky, kdy poulicích

  sbírala vyhozené zařízení, pomáhala jí vtom

  ivlastní rodina. Dnes je škola profesora Ma-

  Proslulá divadelní hra

  Arthura Millera

  Pohled z mostu je

  příběhem rodiny, ke

  které se uchýlí příbuzní

  a obě strany spolu nějak

  neumějí vyjít. Příběhem

  o jinakosti, kterou

  neumíme respektovat.

  V blaze i neblaze proslulém

  severočeském městě jsme

  na neporozumění lidským

  životům narazili

  hned dvakrát. A jen

  zdánlivě šlo o jiné drama.

  DVA

  POHLEDY

  Z MOSTU

• Strana 9

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í 

  můžeš / číslo 9 - 2011

  �

  POHLEDY

  Z MOSTU

  tějčka nejen celostátně uznávaným pracoviš-

  těm, ale především živým organismem, který

  dává desítkám dětí reálnou naději, že jejich

  problémy – oddyslexie přes dyskalkulii, dys-

  grafii, dysortografii až pospecifické poruchy

  chování – se dají zvládnout – aony je zvládají.

  Navíc tyto děti pomáhají úspěšně zvládat ško-

  lu idalším dětem spostižením – vozíčkářům,

  nevidomým nebo se sluchovou vadou.

  Vjedné třídě se učí většinou maximálně

  dvanáct žáků. Ajestliže dnes často slyšíte

  oindividuálním přístupu, tady je naprosto

  samozřejmý. Vždyť také vstup doškoly je

  oboustranný – když to odborníci doporučí,

  může dítě nastoupit třeba ivevyšším roční-

  ku, když dojde kezlepšení, může se vrátit

  dokmenové školy. To ovšem předpokládá

  iúčinnou spolupráci rodiny.

  Vidomý nevidomý

  Ajsme utématu, které paní ředitelku vede

  kdůrazu vhlase: „Měli jsme tu chlapce, je-

  hož rodina pobírala všechny sociální dávky,

  protože byl podle všech možných vyšetření

  nevidomý. Měl tu iasistenta. Ale vechvílích

  mimo výuku naprosto jistě pobíhal potřídě,

  ani známka popostižení. Když se při hodině

  českého jazyka probíraly některé knihy nebo

  filmy podle nich natočené, už se hlásil –

  ano, ano, to jsem viděl. Amy jsme nemohli

  dělat nic, úředně byl nevidomý. Arodina

  pobírala dávky dál. Podeváté třídě jsme mu

  zajistili učiliště, kam ale nenastoupil, začal

  se živit jako diskžokej.“

  Škola sobrovskou odbornou tradicí avy-

  nikajícími výsledky je najednou bezmocná.

  Přestože učitelky iostatní profesionálové

  dobře vědí, co se děje, nemohou (mimo jiné

  také kvůli zákonům oochraně osobních úda-

  jů) zasáhnout proti zneužívání sociální péče.

  „Nedávno přišla maminka jednoho žáka,“

  pokračuje Hana Ajmová vpříhodách, které

  svědčí obyrokratické podstatě našeho sociál-

  ního systému. „Odmítala plnit svou důležitou

  povinnost chodit natřídní schůzky apodů-

  razném vyzvání se dostavila se čtyřmi dětmi

  aoznámila mi, že knám nechodí její syn,

  ale dítě její devatenáctileté dcery! Podstata

  je jednoduchá: přestože všichni bydlí spolu,

  babička si formálně vezme vnouče dopéče

  adorodiny hned přibudou pěstounské dáv-

  ky. Bohužel to není jen jeden případ.“

  Přestože přijetí žáka musí doporučit

  pedagogicko-psychologická poradna nebo

  školské poradenské pracoviště nazákladě

  odborného vyšetření, systém zřejmě neumí

  postihnout všechny faktory, které problémy

  dětí ovlivňují. Rodiče často neumějí nebo

  nechtějí najít správné místo kekonzultaci

  poruch svých potomků aněkdy se istydí.

  ŠKOLA UČÍ. Co je natom divného?

  Když si škola dá práci sdětmi,

  kterým osud opravdu nepřál, naučí

  je nejen znalosti, ale ipotřebné

  způsoby pro život. VMostě dobře

  vědí, že nejrůznější dětské problé-

  my pramení především zpokřive-

  ných dušiček, které doma nebo

  ivpůvodním dětském kolektivu

  nacházely pramálo pochopení.

• Strana 10

  

  můžeš / číslo 9 - 2011

  TÉMA: Zneužívání sociálního systému

  �

  Iprávní prostředí se spíš snaží vyhovět

  pravidlům, která předpokládají suverenitu

  rodiny, až dochvil, kdy dojde kneuvěřitel-

  ným situacím.

  Děti zdrojem příspěvků

  Dotéto školy například chodí, správněji řeče-

  no nechodí, dočtvrté třídy holčička, která má

  nastarosti sedm svých sourozenců anahrazu-

  je jim sociálně naprosto apatickou matku. Při-

  tom její skutečný otec ababička jsou připrave-

  ni pomoci, akdyž se oni starali, byla vzorná.

  Škola však nemůže navrhnout nic. Bylo by

  to kslzám, kdybychom si neuvědomovali, že

  vnaší zemi nejde ozcela unikátní případy.

  Najedné straně tečou miliardy dorozpočtů

  naprosto nezodpovědných lidí ajejich děti

  jsou často jen zdrojem příspěvků nanávykové

  látky nebo hrací automaty, nadruhé straně

  tato škola musí opravdu dobře ačasto úzkost-

  livě vážit každé drobné vydání, aby si svou

  vynikající úroveň zachovala.

  „ Snažíme se informovat odbor péče

  odítě namagistrátu, ale naše zprávy, byť

  stokrát pravdivé, nesmějí být použity dál,“

  pokračuje Hana Ajmová. „Každý supermar-

  ket vám může poslat nabídku avy se divíte,

  kde vzali adresu. Ovšem vaše znalosti odítě-

  ti apozadí jeho problémů jsou vlastně tabu.

  Teď se zlepšila spolupráce smagistrátem,

  už nám občas odpovídají nanaše sdělení.

  Vidím však, že celý systém je založen spíš

  naformálních parametrech, akdo jim vyho-

  ví, stím nepohneme.“

  Projít školou Zdeňka Matějčka znamená

  objevit ještě jednu zvláštnost – většina dětí

  se chová areaguje naprosto normálně; kdy-

  bychom nevěděli, že jde ospecifickou školu,

  najejich žácích bychom to nepoznali. Není

  to další argument pro zesílení role arespek-

  tování hlasu takových zařízení atakových

  pedagogů? Vzdělání avýchova nejsou

  soukromá věc…

  Chanov nesmí být konečnou

  Opár kilometrů dál je nejslavnější sídliště,

  romské sídliště, kdysi vzniklé znaprosté

  pošetilosti. Zpředstavy, že stačí postavit

  pár paneláků asestěhovat mostecké Romy

  najedno místo – abude poproblémech.

  Mimo Hradčan nebylo nažádném místě

  vČeské republice tolik televizních štábů zce-

  lého světa. Dnes už některé vybydlené domy

  zmizely, místní Romové se zapojují dokon-

  struktivních aktivit, Chanov přestává být

  symbolem zmaru abeznaděje. Přesto je mezi

  zdejšími obyvateli (asi 1200 Romů) několik

  závislých nadrogách, nezaměstnanost skoro

  stoprocentní aočividné bídy také dost.

  Avtéto krajině smutku kraluje jako koor-

  dinátorka občanského sdružení Komunitní

  centrum Chanov Iveta Millerová: „Setrvač-

  nost je hrozná. Stále astále slyším, že Ro-

  mové zneužívají sociální dávky. Ale dnes už

  přece odávkách rozhodují přesně nastavená

  pravidla. Skoro by se dalo říci, že počíta-

  če samy. Kdo nesplní zákonné podmínky,

  nemůže nic dostat.

  Ano, program vydaný ministerstvem

  práce asociálních věcí definuje parametry

  pomoci aty platí pro každého. Jenomže

  mýty žijí dál. Přitom celková praxe dávek

  značně přitvrdila anikoho moc nezajímá

  CHANOVSKÉ

  DĚTI

  jisté šance

  mají. Jak

  přesvědčit

  jejich rodiče, že

  mají myslet na

  jejich dobrou

  budoucnost už

  dnes? Odpověď

  zatím hledáme

  všichni.

  Stále astále slyším, že Romové zneužívají

  sociální dávky. Ale dnes už přece odávkách

  rozhodují přesně nastavená pravidla. Skoro

  by se dalo říci, že počítače samy. Kdo nesplní

  zákonné podmínky, nemůže nic dostat.

• Strana 11

  

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  můžeš / číslo 9 - 2011

  růst nákladů naenergie, nájem adalší

  položky. Druhá věc je, zda příjemci se svými

  penězi umějí hospodařit. Už ne pověsti,

  ale ověřené údaje říkají, že našim Romům

  docela často chybí smysl pro perspektivu,

  že si nelámou hlavu nad zítřkem apozítř-

  kem, že sice bezmezně milují své děti, ale

  jejich budoucnost nevědomky přenechávají

  osudu. Změnit tyto zvyky mají právě takoví

  zkušení apřipravení profesionálové, jako

  je Iveta. Mladá sebevědomá romská žena,

  které kdysi pomohla právě rodina – odvy-

  učené prodavačky přes střední školu až

  povysokoškolský diplom, který už brzy

  dostane. Postávající aposedávající obyvatelé

  Chanova také svými pohledy dávají najevo,

  že přichází autorita, kterou je nutné respek-

  tovat. Přitom Ivetino postavení nevyplývá

  ani zúředního rozhodnutí, ani zboží vůle.

  Chanovští vesvé většině prostě pochopili, že

  když jim nepomůže ona, už nikdo…

  Je to generační problém

  „Snad se cosi mění ina úrovni komunální

  politiky,“ říká Iveta Millerová. „Ale iona je

  závislá navládě. Apopravdě řečeno, najde-

  te vprogramu nějaké politické strany jasnou

  představu, jak život menšin asociálně vylou-

  čených skupin změnit? Vzájmu společnosti?

  Vím, že musíme začít tvrdým pojmenováním

  současného stavu. Jde ogenerační problém.

  Mladí, kteří nedokončí školu, nenastoupí

  dožádné práce, nenaučí se základní návyky,

  těm připadá život nadávkách normální.

  Chce to opravdu někdo zastavit?

  Znám pár místních politiků, kteří si tuto

  souvislost uvědomují, ale jejich strany?

  Co vidíte denně vtelevizi, očem se ve-

  dou spory? Sociálně vyloučení tématem

  nejsou. Máme program integrace romských

  studentů. Školy si mohou požádat odotaci

  napedagogického asistenta. Ata se najed-

  nou smrskne natřetinu. Školy by ichtěly,

  ale vPraze někdo ušetřil pár milionů. Kolik

  to bude stát zapár let nadávkách?“

  Iveta mluví osouvislosti, která je vidět

  vcelé zemi. Dnešní škrty přijdou zítra pěkně

  draho. Až budete číst tyto řádky, bude rom-

  ská koordinátorka slavit – první tři dívky

  zChanova začínají studovat nastřední ško-

  le. Ktomu budou potřebovat nejen píli, ale

  ijiné prostředí. Dokonce by bylo dobré, aby

  se doChanova, doatmosféry neúspěchu,

  moc nevracely. Potřebovaly by internát, jiné

  ovzduší kolem sebe, opravdovou integraci

  dofungující společnosti. Kdo tuto nesporně

  návratnou investici uhradí?

  Astejné je to srekvalifikacemi. Když už

  úspěšně proběhnou aúřad práce je zaplatí,

  pracovní místa nejsou. Iveta si myslí, že by

  přece jenom cosi šlo: „Potřebujeme pro začá-

  tek pár romských firem. Ty si poradí spra-

  covní morálkou ise spravedlivými výplatami.

  Nikdo jiný. Ovšem potřebujeme pro tyto

  firmy zakázky, třeba pro začátek itrochu zvý-

  hodněné. Nepůjde přece vprvní řadě ozisk,

  spíš ovytržení lidí zkoloběhu beznaděje

  aspoléhání nadruhé. Umí to někdo zařídit?

  Umí si někdo představit, že jen tady, napár

  stech čtverečních metrech, to nezlomíme?“

  Iveta Millerová už dokázala mnoho.

  Chanov se její zásluhou kousíček pokousíč-

  ku mění. Ale ikdyby uměla zázraky, systém

  necitlivý kpotřebám amožnostem jednotliv-

  ce se nehne.

  ŘEDITELKA HANA AJMOVÁ s nevidomou

  Andrejkou, která se nejen úžasně zlepšila

  v učení, ale ve škole Zdeňka Matějčka

  konečně našla i opravdové kamarády.

  IVETA MILLEROVÁ je živým důkazem proti povrchnímu odsuzování romské menšiny. Proto

  může říci nahlas: Společnost si s některými problémy nedává včas dost práce. A důsledky?

• Strana 12

  

  můžeš / číslo 9 - 2011

• Strana 13

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  můžeš / číslo 9 - 2011

  SOCIÁLNÍ SYSTÉM

  Text: ZDENĚK JIRKŮ

  Foto: JAN ŠILPOCH

  Kdy nejvíce myslíte napeníze?

  Stále. Stále bojujeme snízkými příjmy,

  protože náklady už stlačit nemůžeme. Jeden

  den našeho klienta stojí zhruba 300 korun –

  zhruba polovina je strava, polovina ubyto-

  vání. Jestli tohle někdo pokládá zaplýtvání,

  tak nežije vtéto zemi. Vloňském roce jsme

  žádali odotaci pět apůl milionu adostali

  jsme 3700000. Svypětím všech sil jsme

  vyšli. Letos jsme žádali stejnou částku ado-

  stali milion apůl! Máme chráněné bydlení

  asociálně-terapeutickou dílnu. Všechno

  odpovídá nejpřísnějším požadavkům napra-

  covníky vsociálních službách, hygieniků,

  prostě všech.

  Máme už inějakou tradici. Ale Středočes-

  ký kraj se rozhodl, že bude podporovat jen

  své příspěvkové organizace, tradiční ústavy,

  anás prostě nechá vykrvácet. Nazákladě

  celostátního průzkumu, kdy se zjistilo, že

  právě vnašem aJihočeském kraji došlo

  knejvětšímu znevýhodnění neziskovek,

  rozhodl ministr Drábek, že vedruhém kole

  rozdělování přidělí finance přímo minis-

  terstvo. Od července nemáme navýplaty.

  Adalší – zevropských fondů jsme otevřeli

  další objekt chráněného bydlení. Musíme ho

  provozovat minimálně pět let, jinak bychom

  museli peníze vracet. Ale my teď nemáme

  najeho provoz prostředky!

  Očem tedy vlastně mluvíme?

  Osociální politice vůbec, nebo jen

  otrucu jednoho hejtmana?

  Mluvíme bohužel oobojím. Najedné straně

  nás společnost doceňuje achápe, že menší

  komunity sbezprostředními vztahy, kde

  můžete vyhovět individuálním potřebám

  klientů, jsou výborné, nadruhé straně je

  politika. Vtéto chvíli krajský hejtman Rath

  ajeho aparát. Ati hlásají celkem otevřeně

  návrat ktradičním ústavům. Minimálně

  proto, že prý jsou lacinější. Vtéto zemi

  žije načtvrt milionu mentálně postižených

  občanů.

  Oni sami ani nikdo jiný nemůže jejich po-

  stižení změnit. Příroda nebo osud, jak chcete,

  už rozhodly. Aněkdo přemýšlí, jak nanich

  ušetřit. Jako kdybychom tu žili apracovali

  vluxusu, jako kdybychom pořádali hody

  svybranými lahůdkami apokoje zařizovali

  zastatisíce. Najednou si připadáme jako vy-

  vrhelové, jimž je třeba pěkně zatopit. Přitom

  nás pravidelně navštěvuje pověřená sociální

  pracovnice, máme kvalifikované audity, ale

  prostě se nějak nehodíme dosvěta, vekte-

  rém jsou potřeba peníze napopulární atzv.

  přitažlivé akce. Snámi pochopitelně politický

  kapitál nikdo neznásobí. Starat se omentálně

  postižené? Komu to zvýší preference? Tak se

  bohužel přemýšlí…

  Marie Šmídová:

  MÁME SE

  UTÁBOŘIT

  NA CHODNÍKU?

  Občanské sdružení Portus je známé především

  svou Akcí Cihla. Tisíce lidí si už koupily symbolický

  kus zdiva, aby pomohli mentálně postiženým.

  Ti díky Cihle našli chráněné bydlení a někteří

  i zajímavou práci v rekonstruovaném areálu Fara

  na Slapech. A našli tu i skvělé lidi. Jednou z nich

  je vedoucí zdejších sociálních služeb Marie Šmídová.

  Osm let je na vozíku a místo volání o pomoc pomáhá

  těm, kteří ani volat nemohou.

  �

• Strana 14

  Č

  asto jsou tak spři-

  bývajícím věkem

  stále více odsouzeni

  ktrávení dlouhých

  dní sami doma,

  nalavičce uprostřed anonymního

  sídliště nebo jen sněkolika sousedy

  vobci, daleko oddětí, které už dávno

  vylétly zrodného hnízda. Startuje za-

  čarovaný kruh, který seniory postupně

  odřezává odkontaktů sokolím, uzavírá

  je doma, krade jim záliby, chuť

  žít aodvahu pouštět se

  donových činností. „Se-

  nioři patří mezi skupiny

  nejvíce ohrožené sociál-

  ním vyloučením,“ varuje

  sociální patolog asoučas-

  ně předseda Oblastního

  spolku Českého červeného

  kříže Hradec Králové Lukáš Pochylý.

  Právě Český červený kříž se stěmito

  riziky rozhodl bojovat. Vesvém projek-

  tu Zdravé stárnutí nabízí lidem tzv. Re-

  kondiční pobyty. „Strochou nadsázky

  je nazýváme dovolenou pro seniory,“

  říká Karel Žabka, ředitel Úřadu Oblast-

  ního spolku ČČK Hradec Králové.

  Rekondiční pobyty Oblastního

  spolku ČČK Hradec Králové mají zacíl

  mimo jiné umožnit seniorům vytvářet

  nové sociální vazby anové kontakty,

  dodat jim motivaci avrámci individu-

  álních možností je podpořit vaktiv-

  ním trávení volného času. Program

  rekondičních pobytů, se kterými mají

  vHradci Králové již letité zkušenosti,

  proto připravili čeští lékaři arehabili-

  tační pracovníci tak, aby pomohl zmír-

  nit chronické pohybové obtíže azlepšil

  celkový zdravotní iduševní stav účast-

  níků. Náplní jsou masáže, termozábaly,

  cvičení vbazénu, rehabilitace, ale

  ibesedy se zdravotní tematikou, spole-

  čenské večery nebo fakultativní výlety.

  Samozřejmostí jsou kvalitní ubytování,

  pestrá strava, služby delegáta astálý

  zdravotní dohled, okterý se starají

  zdravotníci Českého červeného kříže.

  Pro mimohradecké skupiny zajistíme

  autobusovou dopravu zblízkosti jejich

  bydliště, která je již zahrnuta

  vceně pobytu.

  Rekondiční pobyty

  pořádáme vHotelu MAS

  vSezimově Ústí vjižních

  Čechách.

  Nabídka je každoroč-

  ně velmi široká, lze vybírat

  ztermínů sezonních imimo-

  sezonních, kdy jsou nabízeny speciální

  WELLNESS pobyty splnou penzí

  vceně pobytu.

  „Hotel MAS jsme vybírali velmi

  pečlivě. Musel splnit velmi náročné

  požadavky, ato nejen voblasti bezpeč-

  nosti, ale především vstřícnosti kpo-

  žadavkům našich klientů tak, aby mohl

  být zaručen potřebný rekondiční efekt.

  Iproto hotel MAS prošel certikací

  standardu služeb astal se tzv. přátel-

  ským místem. Díky podpoře řady part-

  nerů se nám navíc daří dlouhodobě

  držet ceny pobytů navelmi přijatelné

  úrovni,“ dodává Lukáš Pochylý.

  Okvalitě rekondičních pobytů hra-

  deckého Oblastního spolku ČČK svědčí

  ivýznamné ocenění, které mu zapéči

  oseniory udělil prezident národní spo-

  lečnosti ČČK RNDr.Marek Jukl, Ph.D.

  Když dovolená léčí

  Cestování, dovolená, odpočinek. Kouzelná slova, která lákají

  snad každého. Dokud to zdraví avěk dovolí, cestuje

  asi každý znás. Někdo raději poČesku, jiný dozahraničí.

  Ale co když začnou bolet klouby nebo svěkem rostou

  obavy zcestování? Co když už pouhá rekreace nestačí

  nebo my nestačíme tempu organizovaných zájezdů?

  Jedná se oproblém, který tíží především seniory.

  Kde najít informace:

  Poštou: Oblastní spolek

  Českého červeného kříže HK

  Mostecká 290

  50003 Hradec Králové

  Telefon: +420 494940458

  Internet: www.rekondicnipobyty.cz

  E-mail: info@rekondicnipobyty.cz

    

     ?

  Ozvěte se nám – jednotlivci iskupiny –

  ostatní už zařídíme my. Rekondiční

  pobyty Oblastního spolku Českého

  červeného kříže Hradec Králové se

  snažíme vždy přizpůsobit vašim potřebám.

     .

• Strana 15

  SOCIÁLNÍ SYSTÉM

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  můžeš / číslo 9 - 2011

  Je to jen tím, že, řečeno se Švejkem,

  „lidský život je tak složitej, že život

  obyčejného člověka je proti tomu

  úplný…“?

  My vlastně nevíme, jaká hra tady probí-

  há. Kraj tvrdí, že má prostě nižší dotace

  odministerstva. To je pravda. Ale kraj má

  také miliardy amiliardy vlastního rozpočtu.

  Jen navedení kraje záleží, jak je použije.

  Nasociální péči? Najízdné pro všechny

  žáky zdarma? Naúhradu zdravotnických

  poplatků pro všechny? Navlastní propaga-

  ci ainzerci? Navýstavbu vobcích, odkud

  radní pocházejí?

  Já se vlastně stydím, když škemrám

  odva miliony akolem létají miliardy, vzni-

  kají předražené nesmysly, nafouknuté in-

  vestice… Kdyby se vtéto zemi ušetřila jen

  setina korupčních peněz, má celá sociální

  sféra klid amůže pomáhat. Je to už banál-

  ní, ale to opravdu musíme jen trpně přihlí-

  žet, jak politici krčí rameny, neustále nás

  peskují, že žijeme nad poměry, apřitom

  denně vyhazují nepředstavitelné peníze?

  Čím se měří vyspělost? Počtem automo-

  bilů, supermarketů, stíhaček, akvaparků,

  počtem dobře placených konzultantů

  kolem ministerstev? Počtem fotografií pana

  hejtmana vnovinách? Není právě kvalita

  života postiženého člověka tím nejlepším

  hodnocením celé společnosti?

  Máte sílu uklidňovat rodiny

  vašich klientů?

  Musíme ji mít, musíme hledat ahledat nové

  sponzory (největší podporu Portusu posky-

  tuje Stavební spořitelna České spořitelny

  – pozn. red.) adárce, musíme si věřit. Vypa-

  dáme sice trochu jako blázni, kteří zamalé

  platy chtějí pohnout světem, ale když už

  jsme se dotoho pustili, prohrát nechceme.

  Naši zaměstnanci se jmenují asistenti.

  To dobře vyjadřuje obsah jejich práce. Oni

  vlastně nepečují, ale pomáhají nejen vběž-

  ných situacích, ale ivesložitých momen-

  tech, kde bezprostřední lidský kontakt ničím

  nenahradíte. Samozřejmě musí mít kvalifi-

  kaci, musí se dál vzdělávat, musí pracovat

  nasobě. To vyžaduje novela zákona osociál-

  ních službách amy odborné kurzy podporu-

  jeme. Ale první akreditace stojí kolem 6000

  korun. Pak jsou každý rok nutné další.

  Vraťme se kpenězům. Vaši klienti

  mají důchody, mají příspěvky napéči.

  Stačí to?

  To je další absurdní situace. Podle novely

  zmíněného zákona nemají uživatelé chrá-

  něného bydlení nárok nakapesné, dříve

  to bylo 15 procent důchodu. Přitom právě

  chráněné bydlení má sloužit kjisté samo-

  statnosti amáme tu také lidi, kteří si mohou

  sami třeba dojet autobusem klékaři. Polovi-

  na našich klientů také nedosáhne napříspě-

  vek napéči. Tak rozhoduje náš revizní lékař

  vČernošicích. Mimochodem – ten tu nebyl

  ani jednou. Ani jednou! Sociální pracovnice

  snámi spolupracuje perfektně azná naši

  situaci. Ale ona sama může vypracovat jen

  podklady krozhodnutí. Stejně dobře se

  stará náš obvodní lékař. On však může jen

  napsat léky, navrhnout odborný zákrok,

  poslat donemocnice.

  Takže všechna vaše snaha končí

  ubyrokratického vyřízení podle

  předpisů?

  Máme tu klienta sopravdu těžkým men-

  tálním postižením. Vedle důchodu dostává

  příspěvek napéči, čtyři tisíce měsíčně. Jako

  ostatní ale potřebuje adostává stoprocent-

  ní péči. Vždyť on nezvládne ani osobní

  hygienu. Revizní lékař ohodnotil, že je

  schopen přeprat si prádlo vruce aorien-

  tovat se vprostoru. Takže bychom zřejmě

  měli udělat pokus – poslat ho autobusem

  kreviznímu lékaři svalchou vruce, aby se

  namístě ukázalo, jak to sním je. Nebo ho

  máme umývat jen napůlce těla?

  Budete takové pokusy dělat?

  Jistě ne. Stejně nebudeme vodit naše klienty

  nachodník před krajský úřad. Ale nebude-

  me také mlčet ačekat nazázrak. Naten tady

  nevěříme, ikdyž sedíme vareálu bývalé

  fary.

  P.S.: Pouzávěrce jsme se dozvěděli, že

  ministerstvo práce asociálních věcí uvolnilo

  Portusu dva miliony, takže klientům izaměst-

  nancům hrozí jen odřené uši. Aco příští rok?

  Kdo je Marie Šmídová

  Vyrůstala na Českomoravské vysočině.

  Po maturitě odjela na dva roky

  do Velké Británie. Vždy ji zajímala

  práce s mentálně postiženými.

  Studovala pastorační a sociální práci

  na Evangelické teologické fakultě

  UK a už v průběhu studia začala

  pomáhat v Portusu. Od roku 2007 je

  zde vedoucí sociálních služeb. Nyní

  končí magisterské studium na Fakultě

  humanitních studií UK.

  info

  Kdyby se vtéto zemi ušetřila jen setina

  korupčních peněz, má celá sociální sféra

  klid a může pomáhat.

  DNES UŽ PROSLAVENÉ nakládané

  hermelíny a utopence vyrábí chráněná dílna

  Portusu v mimořádně přísných hygienických

  podmínkách. Zisk je příjemný, ale ne hlavní.

  Také proto je objednávek víc než dost.

  �

• Strana 16

  

  můžeš / číslo 9 - 2011

  MĚSTSKÁ HROMADNÁ DOPRAVA

  PAMPLONA

  NENÍ NAŠTĚSTÍ ŘÍM

  Zkušenost mi ukázala, že na celém světě chybí ještě mnoho věcí, abychom my,

  lidé s postižením, mohli vést uspokojivý život v rámci svých omezení.

  Text: ESTHER SANZ BUENO

  Foto: ARCHIV

  M

  usím předeslat, že kvůli

  dětské mozkové obrně jsem,

  co se týče pohybu mimo do-

  mov, odkázána nainvalidní

  vozík. Nadruhou stranu

  lidé, kteří nemají žádný han-

  dicap ani nemají vesvém

  okolí postiženého, většinou rozhodují, zda

  ten či onen vchod, chodník nebo autobusová

  zastávka budou mít nějakou bariéru. Mnoh-

  dy si ani neuvědomí, že imalý schod je pro

  někoho nepřekonatelná překážka.

  Vloňském roce jsem se provdala zabá-

  ječného muže, který pochází zČeské repub-

  liky. Nasvatební cestu jsme se rozhodli jet

  dojedné zevropských metropolí – doŘíma.

  Právě proto jsme očekávali výrazný rozdíl

  vměstské hromadné dopravě vporovnání

  se španělským provinčním městem Pam-

  plona, kde žiji. Mylně jsme se domnívali, že

  město, které ročně navštíví miliony turistů,

  je vtomto směru lépe připraveno.

  Metro v Římě je bez výtahů

  Říká se, že ideální dopravní prostředek pro

  turistu je vŘímě metro. Je tomu opravdu

  tak – pokud zrovna nejste nainvalidním

  vozíku. Kamenná přístupová schodiště ne-

  mají alternativu vpodobě výtahu. Jediné, co

  nám tedy zbývalo, byly městské autobusy:

  nízkopodlažní, svýsuvnými rampami alo-

  gem vozíčkáře. Hned první den, kdy jsme

  se chtěli dopravit doVatikánu, jsme museli

  použít autobus. Nazastávce jsem požádala

  řidiče, aby vysunul rampu. Jeho odpověď

  byla nekompromisní: „Plošina nefunguje.“

  Atím byla pro něho záležitost přepravy vo-

  zíčkáře vyřešena. Jen díky svému manželovi

  aochotným spolucestujícím jsem mohla

  nastoupit ivystoupit. Následovala očekáva-

  ná návštěva vatikánského muzea, kde mi-

  mochodem vozíčkář vůbec nemá problémy

  sevstupem.

  Bezplatná linka: 800 100 822

  E-mail: info@allmedica.eu

• Strana 17

  můžeš / číslo 9 - 2011

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  nazákladě výsledků veřejné soutěže. Cena

  jízdného je jednotná vtom smyslu, že nezá-

  leží, jak dlouho trvá jedna jízda nebo kolik

  zastávek jste projeli. Jakmile nastoupíte,

  zaplatíte vhotovosti nebo speciální kar-

  tou MHD určitou částku bez ohledu nato,

  zda vystupujete nadalší zastávce nebo až

  nakonečné. Pokud si koupíte jízdenku uři-

  diče, zaplatíte 1,10 eura. Pokud však máte

  speciální kartu, zaplatíte pouze 56 euro-

  centů amáte možnost jednoho bezplatného

  přestupu během 45 minut.

  Slevnějším jízdným mohou počítat

  senioři, zdravotně postižení asociálně slabí

  občané. Skupina zdravotně postižených

  má stanovené jízdné na29 eurocentů. Pro

  přiznání slevy je třeba předložit dopravní-

  mu podniku pasovou fotografii apříslušné

  dokumenty. Vmém případě to bylo lékařské

  potvrzení. Takto získaná karta neslouží ne-

  jen kplacení jízdného, ale lze ji využít ijako

  průkaz doknihovny či jakéhokoli veřejného

  zařízení, které provozuje město.

  Odroku 2007 intenzivně využívám

  městskou dopravu vPamploně aběhem této

  doby se celá řada věcí zlepšila. Například

  ještě před dvěma lety: pokud autobusu

  nefungovala plošina, nezbývalo než čekat

  nadalší, který ovšem nemusel být uzpůso-

  ben pro přepravu vozíčkářů, abylo proto

  nezbytné čekat, až dorazil nějaký vůz spro-

  vozuschopnou plošinou.

  Pomáhají taxíky

  Ipřes tento dílčí úspěch stále přibývalo

  případů, kdy plošina nefungovala, aproto

  jsem se začala ocelou problematiku zajímat

  detailněji. Pocelé řadě telefonátů, e-mailů

  akonečně poosobním setkání spředstaviteli

  města aprovozovatelem MHD jsem dostala

  odpověď. Systém automatických výsuvných

  plošin je kvůli svému umístění napodvozku

  autobusu velmi náchylný kporuchám, stává

  se nespolehlivým anikdo nemůže zaručit

  jeho funkčnost během provozu. Nazákladě

  těchto informací jsem vznesla návrh, aby

  již při první nefunkčnosti byl přivolán vůz

  taxislužby. Kmému překvapení tento návrh

  přijali jak zastupitelé města, tak zejména

  provozovatel pamplonské MHD.

  Vpraxi se však vždycky najde nějaký

  řidič, který váhá spřivoláním taxíku asnaží

  se přimět vozíčkáře, aby se pokusil dostat

  se doautobusu nebo aby počkal nadalší

  vůz. Důvod je jasný – ušetřit firmě nákla-

  dy zapřivolaný taxík. Ipřesto musím říci

  zvlastní zkušenosti, že toto opatření vPam-

  ploně výrazně zlepšilo možnosti přepravy

  vozíčkářů. Vpřípadě jakéhokoli problému je

  občanům kdispozici telefonní linka, kde lze

  okamžitě uplatnit stížnost.

  VEŠPANĚLSKÝCH MĚSTECH

  jsou autobusy veřejné dopravy označeny

  logem vozíčkáře, mají vyhrazena dvě místa

  pro jejich přepravu. Asamozřejmě každý

  má ivýsuvnou plošinu.

  Bazilika sv. Petra je

  sice uvnitř perfektně

  přizpůsobena, avšak

  před vchodem pro

  invalidy – hned

  pod velkým logem

  vozíčkáře – byly tři

  schody. Sice nízké

  adlouhé, ale schody.

  Totéž však nelze říci obazilice sv. Petra.

  Ta je sice uvnitř perfektně přizpůsobena,

  avšak před vchodem pro invalidy – hned

  pod velkým logem vozíčkáře – byly tři

  schody. Sice nízké adlouhé, ale schody.

  Zde jsme museli ocenit vytříbený smysl pro

  ironii…

  Pocelodenní prohlídce nás čekala cesta

  zpět dohotelu aopět přišla nařadu cesta

  autobusem – anásledoval stejný proces

  nástupu avýstupu. Jedinou změnou bylo, že

  řidič nakonečné stanici, kde jsme vystupo-

  vali, zaparkoval vůz dobré dva metry odná-

  stupiště aautobus opustil. Vtom okamžiku

  jsem ztratila poslední iluzi oŘímu jako

  evropské metropoli 21. století.

  Ve Španělsku

  jsou v autobusech plošiny

  Vešpanělských městech jsou autobusy

  veřejné dopravy označeny logem vozíčkáře

  akaždý vůz má vyhrazena dvě místa pro

  jejich přepravu. Asamozřejmě každý auto-

  bus má výsuvnou plošinu, která umožňuje

  přístup dodopravního prostředku. Zde

  však spočívá kámen úrazu. Tyto plošiny

  vzhledem kvelké míře závadnosti me-

  chanického systému určují, zda cestující

  navozíku bude moci nastoupit anásledně

  autobus iopustit.

  Také vPamploně, kde žiji, musím čelit

  podobným problémům. Žije zde téměř

  200000 obyvatel, avšak dospádové

  oblasti městské hromadné dopravy patří

  ještě dalších 17 obcí scelkovým počtem

  70 tisíc obyvatel. Dopravní síť je protkána

  23 linkami, znichž 20 nejvytíženějších je

  zcela přizpůsobeno přepravě osob nainva-

  lidním vozíku. Každý den zde operuje 80

  nízkopodlažních autobusů svýsuvnou ploši-

  nou. Městskou dopravu zajišťuje soukromá

  firma (aktuálně je to TCC Moventis), jíž

  město přiděluje desetiletou provozní licenci

• Strana 18

• Strana 19

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  můžeš / číslo 9 - 2011

  DOPRAVA PRO VOZÍČKÁŘE

  Text: RADEK MUSÍLEK

  Ilustrační foto: AUTOR

  K

  dyž se ktétootázce postavíte

  čistě poformální stránce, tak

  odpověď musí znít ano. Osoba

  stělesným handicapem unás taxi

  použít může. Jenže jakým způso-

  bem? Série telefonátů docentrál

  taxislužby odhalila jednoznačný

  fakt. Ani vnejvětších městech naší země

  nemůžete počítat stím, že si rychle obsta-

  ráte vyhovující odvoz. Zavyhovující přitom

  považujeme upravený vůz, dokterého není

  nutné přelézat. Plnohodnotné cestování

  přece nespočívá vtom, že budu přesedat

  aneznalému řidiči vysvětlovat skládání vo-

  zíku. Nemluvě onepřepravitelných vozících

  elektrických. Kdo očekává bezbariérové

  automobily, bude zklamán.

  

  Elektrické vozíky jsou problém

  Dispečinky nabízejípřistaveníprostor-

  ných kombíků ipomoc snastupováním.

  Předpokládá se však, že budete mít vozík

  mechanický. Dotaz na„električák“ většinu

  V diskusích o přístupnosti veřejné dopravy pro lidi

  s postižením se často zapomíná na taxislužbu.

  Přitom i ta je nedílnou součástí přepravního systému

  v naší zemi. A jsou situace, kdy jde o nejvhodnější

  variantu cestování. Má v České republice vůbec

  vozíčkář šanci použít taxi?

  dispečerů zaskočil. Obvykle přiznali, že si

  nevědí rady. Světlou výjimkou byla dáma

  vpražském Halotaxi. Řekla, že nemají

  speciální auta, ale nabídla naložení těžkého

  vozíku dododávky. Komfort cestování by

  šel stranou, alespoň však dokázala rychle

  hledat řešení. Princip taxíku je přece hlavně

  vtom, že teď zvednu sluchátko azachvíli

  můžu pohodlně nastoupit. VČeské republi-

  ce by vozíčkáři pro takovou službu potřebo-

  vali kouzelné sluchátko zpohádky oMacho-

  vi aŠebestové.

  Přeprava osob stělesným postižením

  vyhovujícími vozy nařadě míst existuje. Je-

  jich provozovatelem bývají města, občanská

  sdružení idalší subjekty. Okomfortu jízdy

  není pochyb.

  Jenže přepravu si obvykle musíte domlu-

  vit spředstihem. Při spontánním rozhod-

  nutí nemůžete spoléhat nadostupnost této

  přepravy. Jistě, můžete mít štěstí anáhodou

  bude vůz volný. Pravděpodobnost je však

  nízká.

  Zpočátku se plnohodnotné taxislužbě při-

  blížila například pražská obecně prospěšná

  společnost Societa. Brzy však jejích služeb

  začalo využívat tolik lidí, že orychlém pří-

  jezdu nazavolání přestala být řeč. Dnes nad

  TAXI?

  TAK SI

  NECHTE

  ZAJÍT CHUŤ!

  její budoucností dokonce visí otazníky. To je

  ale trochu jiný příběh.

  

  Chybí motivace

  Pročnenarazíte alespoňnajediný tradiční

  taxík upravený pro vozíčkáře? Samy firmy

  asi nemají motivaci. Taxislužba obvykle

  funguje jako skupina jednotlivých řidičů

  smluvně svázaných sdispečinkem. Auta

  bývají majetkem šoférů azřejmě by se jim

  investice doupraveného vozu nevyplatila.

  Alespoň si to zřejmě všichni myslí. Nebo jim

  tento nápad ještě nikdo nevnukl?

  Nedala by se takováslužba nařídit? Do-

  pravnípodniky nakupují nízkopodlažní vozy,

  ale otaxíky se nikdo nestará. Podle vedou-

  cího oddělení taxislužby naodboru dopravy

  pražského magistrátu Ing.Jiřího Bureše nic

  nařídit nelze. Kprovozování auta jako taxíku

  existují jen dvě zákonné podmínky – regis-

  trace vČR aplatná technická prohlídka. Do-

  pravní odbor prý pouze kontroluje dodržová-

  ní zákonů apředpisů. Údajně nemá možnost

  nařizovat. Kprovozování taxislužby je ale

  nutná licence odobce srozšířenou působ-

  ností, najejímž území dopravce taxislužbu

  provozuje. Obec přitom může určit obecně

  závaznou vyhláškou podmínky udělení licen-

  ce. Že by byl magistrát tak bezmocný, jak se

  úředníci tvářili? Mgr.Ladislav Brzobohatý,

  vedoucí oddělení sociálních služeb, mluví

  omotivaci prostřednictvím finančních úlev.

  Jedná se ale spíš ojeho momentální úvahu,

  která není součástí oficiální koncepce.

  Zahraničnízkušenost říká,že to jde.

  VeVelké Británii stačí zvednout telefon

  azačtvrt hodiny přijede speciálně upravené

  taxi. Nevídáno! Žádné složité objednávání

  předem, žádné pracné přelézání askládání.

  Stačilo upravit několik sériově vyráběných

  peugeotů. Úpravy přitom nebrání přepravě

  zákazníků bez postižení. Podobně to fungu-

  je ivdalších zemích západní Evropy. Meze-

  ra načeském trhu stále čeká nazaplnění.

  VELIKOST

  VOZU

  nerozhoduje.

  Vyhovující

  taxíky pro

  vozíčkáře jsou

  i mnohem

  menší auta.

  Důležitá je

  operativnost

  na zavolání.

• Strana 20

  

  můžeš / číslo 9 - 2011

  ARTTERAPIE

  Hovor pro neslyšící

  Umožňujeme komunikaci mezi

  neslyšícími a slyšícími.

  • Kontaktujeme potřebného lékaře.

  • Objednáváme pro klienty zboží - v případě potřeby zařídíme i reklamaci.

  • Slyšícím zákazníkům zprostředkujeme komunikaci s neslyšícími.

  • Předáváme soukromá sdělení.

  • Vyhledáváme potřebná telefonní čísla - číslo klientovi zašleme formou SMS,

  faxem nebo e-mailem.

  •

  Vyřizujeme a zprostředkováváme komunikaci s operátory zákaznických linek

  fi rem, institucí a úřadů.

  • Službu provozujeme zdarma 24 hodin denně.

  Pomáháme vám v těchto případech:

  Hovor pro neslyšící

  Umožňujeme komunikaci mezi

  neslyšícími a slyšícími.

  • Kontaktujeme potřebného lékaře.

  • Objednáváme pro klienty zboží - v případě potřeby zařídíme i reklamaci.

  • Slyšícím zákazníkům zprostředkujeme komunikaci s neslyšícími.

  • Předáváme soukromá sdělení.

  • Vyhledáváme potřebná telefonní čísla - číslo klientovi zašleme formou SMS,

  faxem nebo e-mailem.

  •

  Vyřizujeme a zprostředkováváme komunikaci s operátory zákaznických linek

  fi rem, institucí a úřadů.

  • Službu provozujeme zdarma 24 hodin denně.

  Pomáháme vám v těchto případech:

  Aby se i sluchově postižení mohli dovolat

  Téměř každý z nás je zvyklý denně používat telefon jako

  přirozenou součást svého života. Mnozí z nás si neuvědomují,

  že to nemusí být samozřejmostí. Napadlo vás někdy, zda

  a jak mohou telefon používat lidé s částečnou nebo úplnou

  ztrátou sluchu? Díky bezplatné nonstop službě „Hovor pro

  neslyšící“, kterou jako jediný operátor provozuje společnost

  O2, i takto handicapovaní lidé mohou komunikovat s okolním

  světem. Stačí operátorce poslat SMS, e-mail nebo zprávu

  na ICQ, a ta ji následně přetlumočí adresátovi. Funguje to

  i opačným směrem, tedy v případě, že neslyšící potřebuje

  přijmout zprávu od druhé osoby. Operátor ji jednoduše

  přepíše do textové podoby. Kromě dohledání kontaktu za ně

  vyškolení pracovníci vyřídí odpověď na inzerát ohledně

  zaměstnání, objednání u lékaře, omluvení dítěte ze školy,

  zjištění vlakových nebo autobusových spojů a mnoho dalších,

  pro slyšícího člověka běžných věcí, se kterými však mají

  neslyšící problém. Pardubické O2 callcentrum takto pomůže

  vyřídit přes 1550 požadavků měsíčně. Službu mohou využít

  všichni neslyšící či nedoslýchaví lidé, kteří vlastní kartu ZTP.

  Hovor pro neslyšící je bezplatný a dá se využít prostřednictvím

  SMS na číslo 722 147 147, e-mailem na adrese neslysici@o2.com

  nebo ICQ zprávou na operátora s přezdívkou Služba pro neslyšící

  pod číslem 593 439 364. Zákazníci vlastnící psací telefon

  získají potřebnou pomoc vytočením čísla 800 143 143.

  Pro komunikaci faxem pak slouží číslo 800 147 147.

  DOBROMYSL LÉČÍ MYSL

  Dřevotesání je součást

  artterapie pro osoby

  s fyzickým či mentálním

  postižením, ale i název

  týdenní srpnové akce

  sdružení Dobromysl v Srbči

  na Rakovnicku.

  PO TÝDNU se frekventanti kurzu měli čím pochlubit. Každý z nich vytvořil dílo,

  které si mohl doma vystavit, a navíc si odvážel zážitky z toho, jak se učil opracovávat dřevo.

• Strana 21

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í 

  můžeš / číslo 9 - 2011

  SLOUPEK

  Jiřiny ŠIKLOVÉ

  Vše, co se dá využít,

  je možné izneužít

  „Ten dědek odvedle bere každý měsíc příspěvek

  nabezmocnost, apřitom si jezdí navozejku

  dohospody napivo.“ „Každý vybírá pení-

  ze naděti vděcákách, apak se jim zato

  kupují zájezdy kmoři. Já makám odnevidím

  donevidím, anadovolenou vChorvatsku

  nemám.“ „Nezaměstnaní dostávají podporu

  asedí si nanáměstích nalavičkách. Místo

  peněz by těm potřebným měli kupovat rovnou

  jídlo ašaty, ane aby si je sami vybírali…“ Tři

  výroky, které jste vobdobné formě určitě taky

  slyšeli. Já tedy opakovaně. Evropské státy vět-

  šinou začaly systematicky podporovat zdaní

  své méně šťastné občany až podruhé světové

  válce. Krize ztřicátých let, která také začala

  naburze, vyvolala nejen obrovskou neza-

  městnanost abídu, ale vtěchto zemích došlo

  ikradikalizaci mnoha občanů fašistickými

  anacistickými hesly. Sociální dávky mají

  změnit nejen nepřízeň osudu těch lidí, kteří se

  dostali – mnozí izaviněně – dobídy, ale ipřed-

  cházet tomuto zbídačování neboli pauperiza-

  ci. Tak se etablovaly sociální státy naZápadě.

  Tak sociální, že napokrytí všech těchto dávek

  dneska chybějí peníze. Nejen unás, ale ivtěch

  nejbohatších státech západní Evropy.

  Unás, když jsme byli satelitem SSSR, to

  bylo obdobné. Napřed stát zastupovaný

  komunistickou stranou všechen majetek těm

  bohatším sebral, apak ho zase zpětně vpo-

  době různých sociálních dávek rozděloval.

  Vlastně si tím kupoval své občany. Napřed

  lidé hubovali, pak si zvykli amnozí dodnes

  věří, že dostávali zadarmo léky, lázně, slu-

  chadla, brýle, rovnátka nazuby. Nezdůraz-

  ňovalo se, že se to platí zdaní azmajetku

  kdysi někomu znárodněného.

  V21 letech je člověk dospělý amůže být

  zvolen poslancem či poslankyní – nebo také

  může být svéprávným postiženým. Odpře-

  vratu uplynulo 22 let, atedy už iněkteří

  mladí lidé pobírají sociální podporu aměli

  by si sami rozhodovat, jak sfinancemi na-

  loží. Někteří si zaplatí doprovod dodivadla

  nebo nakoncert, druzí rekreaci vpřírodě,

  asamozřejmě se najdou iti, kteří si koupí

  láhev slivovice, tedy tzv. tyto sociální dávky

  zneužijí. Amy, co jsme nato také přispěli

  ze svých daní (stát nemá jiné peníze než ty,

  které vybere odobčanů), je chceme koman-

  dovat? Je to zneužití těch dávek? Je inení.

  Je to rozhodnutí těch, kdo podporu dostali.

  Kdyby se něco stalo nám, taky budeme rádi,

  když nám nikdo nebude poroučet, zaco

  smíme peníze odstátu utratit.

  Autorka je socioložka,

  členka rady Konta Bariéry.

  DOBROMYSL LÉČÍ MYSL

  Text afoto: JAN ŠILPOCH

  V

  areálu zdejšího týdenního sta-

  cionáře se pod dohledem tera-

  peutů sešly osoby spostižením

  sdalšími zájemci opráci se

  dřevem avýsledkem byly dře-

  věné artefakty natéma spirála.

  „Je to velmi zajímavé souznění

  tzv. zdravých sosobami spostižením,“

  tvrdí terapeutka Jaroslava Strnadová. „Obě

  skupiny se odsebe mnohému naučily aje

  velmi pravděpodobné, že zarok se zde

  budou chtít opět sejít.“

  Dobromysl je nezisková organizace,

  která má ergoterapeutickou dílnu

  azacíl si klade vybudovat chráněné

  bydlení pro osoby spostižením.

  ZADÁNÍ ZNĚLO na první pohled jednoduše: vytvořte ze dřeva spirálu pomocí dláta.

  Samotná práce už byla složitější, a tak výhodu měli ti,

  kteří už byli na podobném kurzu v Dobromysli vloni.

  SMYSLEM

  PRÁCE slidmi

  spostižením je

  jejich radost,

  říká terapeutka

  Jaroslava

  Strnadová. Tvrdí,

  že kreativita je

  vkaždém znich

  aje potřeba ji jen

  umět probudit.

• Strana 22

• Strana 23

  můžeš / číslo 9 - 2011

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  PŘÍKLAD PRO OSTATNÍ

  Text afoto: ANNA BURDOVÁ

  V

  etřetím ročníku střední zdra-

  votnické školy pro sluchově

  postižené začala poslední hodina

  − občanská výchova. Studenti

  sedí vpůlkruhu vesvých lavicích

  asledují kmitající ruce překla-

  datele Petra Pánka. Právě jim

  doznakové řeči tlumočí úkol, který jim

  vyučující Eva Zichová zadala. Sklánějí se

  nad papírem arozepisují se osvých právech

  asvobodách.

  „Ještě studenti píší?“ ptá se Eva Zichová

  poněkolika minutách tlumočníka. Ztoho je

  zřejmé, že Petr Pánek vtéto hodině vůbec

  nemá podružnou roli. Nezprostředkovává

  jen komunikaci mezi učitelkou ažáky, ale

  pro vyučující je očima iušima zároveň. Za-

  tímco studenti ji mohou alespoň vidět, ona

  je nevidí ani neslyší. Petr jí pomáhá utvořit

  si obraz odění vetřídě.

  Z hlasu vycítí, jaký člověk je

  Jaké to ale pro Evu je, když se studenty

  může komunikovat jen zprostředkovaně

  anemůže si podle hlasu amluveného

  projevu udělat obrázek oosobnosti každého

  znich? „Podle hlasu vycítím, jaký člověk je.

  Tohle mi uneslyšících studentů opravdu

  chybí,“ připouští. Zároveň ale vyvrací do-

  mněnku, že by pro ni byli jen abstraktními

  bytostmi. „Studenti vydávají různé zvuky

  aslyším jejich pohyby. Každý znich je tak

  pro mě něčím charakteristický.“

  Ani pro studenty však není vždy jedno-

  duché vyrovnat se spřekážkami, které mezi

  ně anevidomou kantorku rozdílná postižení

  staví. Není-li nablízku někdo, kdo by jim

  pomohl se dorozumět, je vzájemná komu-

  nikace nemožná. „Když třeba ráno paní

  profesorku potkám při příchodu doškoly,

  tak nevím, jak ji pozdravit,“ říká studentka

  Alena. „Kdybych jí poklepala narameno,

  Nevidomá kantorka a neslyšící studenti.

  Že to nejde dohromady? Eva Zichová a její studenti

  ze Střední zdravotnické školy v Praze-Radlicích

  jsou i přes bariéru vytvořenou rozdílným postižením

  fungující tým. Pomáhá jim v tom tlumočník.

  jen bych ji popletla, protože nemůžu mluvit

  aona by stejně nevěděla, okoho jde. Tak ji

  pozdravím alespoň vduchu.“

  Eva Zichová nastřední zdravotnické

  škole pro neslyšící učí už odroku 2002,

  kdy se škola popovodních přestěhovala

  zBerouna doPrahy. „Tehdy zamnou přišel

  náš pan ředitel (pozn.: Ivan Antov, ředitel

  středních škol pro zrakově postižené

  vPraze-Nových Butovicích) aptal se mě,

  jestli bych byla ochotná odučit několik

  hodin naškole pro neslyšící,“ vzpomíná

  Eva. „Moje první reakce byla, jestli její paní

  ředitelka ví, že nevidím.“ Přes počáteční

  nejistotu se přenesla až poté, co se sezná-

  mila sprůběhem výuky vesvém budoucím

  působišti azjistila, že bude mít vhodině

  tlumočníka.

  Čeština je cizí jazyk

  Svou práci vzala velmi vážně apořád se

  snaží pro své žáky dělat maximum. Otom

  ostatně svědčí pečlivost, sjakou se nahodi-

  ny připravuje. Vesvých přípravách se snaží

  zohlednit fakt, že pro neslyšící je čeština cizí

  jazyk aněkteré cizojazyčné pojmy jsou pro

  ně bez vysvětlení nepochopitelné.

  Zjejích příprav už dokonce vznikla učeb-

  nice. Dějepis pro první ročník je naCD, ato

  jak vtextové podobě, tak veznakové řeči.

  Ipřesto má Eva Zichová pocit nedodělané

  práce. Dosud vydaná učebnice obsáhne jen

  část látky pro daný ročník anapublikace

  pro ostatní ročníky už nejsou finance.

  Ipřes to, že mezi jejím světem asvětem

  neslyšících leží neproniknutelná hranice,

  dokáže se naladit nastejnou vlnu sežáky

  anavázat alespoň vnitřní kontakt. Snad

  právě proto Evu Zichovou práce veškole pro

  neslyšící skutečně naplňuje. Mezi studen-

  ty akolegy se podle svých slov cítí dobře.

  „Jsem tu spokojená. Je to jiný svět, jiné

  problémy… Ukazuje mi to svět neslyšících,

  okterém jsem dřív měla úplně zkreslené

  představy.“

  Kdo je

  PhDr.Eva Zichová 

  Ozrak přišla ponemoci ve20 letech.

  Vystudovala český jazyk adějepis

  naFF UK vPraze. Již 26 let učí

  naGymnáziu pro zrakově postižené

  vPraze-Nových Butovicích. Nastřední

  zdravotnické škole pro sluchově

  postižené pracuje odroku 2002. Vyučuje

  zde dějepis aobčanskou výchovu.

  info

  NEVIDOMÁ KANTORKA

  UČÍ NESLYŠÍCÍ

• Strana 24

  

  můžeš / číslo 9 - 2011

  CHRÁNĚNÉ DÍLNY

  NEJSOU TO JEN FABRIKY PRO POSTIŽENÉ

  Nošení dříví do lesa je konstatování, že chráněné dílny

  jsou podniky, které zaměstnávají zdravotně postižené.

  Dávají jim práci, umožňují být soběstačnějšími.

  Ale nejen to. Dávají jim také množnost seberealizace,

  osobního rozvoje. V posledních letech v České republice

  vznikla celá řada chráněných dílen a mnohé třeba

  několikanásobně zvýšily kapacitu. Mezi takové patří

  i 1. chráněná dílna, s. r. o, podnikatele Tomáše Horáčka

  v Ústí nad Labem.

  Text afoto: NAĎA KOCÁBKOVÁ

  P

  sal se rok 2008, když nový majitel

  zdejší chráněnou dílnu převzal

  ispersonálem. Tehdy její provoz

  pokulhával, ato doslova naobě

  nohy. Pracovala tu jen šestice

  šiček, které svým výkonem stěží

  mohly soupeřit skonkurencí. „Už

  během následujícího roku se ale dílna vzpa-

  matovala avyprodukovala zboží za

  4,5 milionu korun. „Jsme rádi, že je to rok

  odroku lepší,“ svěřuje se provozní ředitelka

  Nina Bilková. „Postupně jsme zaměstnali de-

  vatenáct lidí adnes jich unás pracují téměř

  čtyři desítky. Devadesát procent znich má

  nějaký zdravotní handicap.“ Drtivá větši-

  na jsou ženy, které sem míří každé ráno

  našestou. Nejen zÚstí nad Labem, jsou také

  přespolní − zDěčína, Teplic, Krupky, Bíliny

  nebo Ohníče. Znamená to několikrát pře-

  stupovat zmístní dopravy navlak, pak ještě

  naautobus, anavíc kus dojít pěšky.

  Co nesmí být limitem

  „Vycházíme lidem vstříc apamatujeme

  nato, že si vprůběhu směny potřebují

  napár minut odpočinout, ulevit, protáhnout

  se nebo projít,“ říká Nina Bilková atvrdí, že

  změněná pracovní schopnost však nemůže

  být limitem, který by bránil profesionali-

  tě avysokým nárokům nakvalitu práce.

  Pracovní azdravotní oděvy, avšak iložní

  prádlo, které zústecké 1. chráněné dílny,

  s. r. o., odcházejí donemocnic, nejrůzněj-

  ších ústavů či domovů důchodců vcelé

  čas, věnuje se šití také doma. Vesvé malé

  dcerce už prý má vydatnou pomocnici.

  Vdílně je zaměstnaná necelý rok, ale doko-

  lektivu zapadla rychle. Podle mistrové Ireny

  Lüftnerové je to člověk, který má dar snadno

  se přizpůsobit potřebám. Podobně jako své-

  mu zdravotnímu postižení. Zdeňka se nebojí

  mluvit otevřeně, třebaže některé otázky byly

  osobní. Vzpomíná, jak ještě neodrostla dět-

  ským hrám, když ji sotva čtyřletou přejelo

  auto. Při nehodě přišla opravou nohu, která

  jí končí nad kolenem. Tvrdí, že sprotézou

  dávno srostla. „Já už to fakt neberu tragicky

  aani necítím žádný velký společenský han-

  dicap,“ říká ausmívá se při tom. Svůj životní

  optimismus podporuje tím, že indispozici

  před ostatními neschovává.

  Chci být mezi lidmi

  Podobně je natom Otilia Benešová. Vyučená

  švadlena přišla nasever Čech až zNámes-

  tova. Její zdejší roční úspěšné obchodní

  zastupování slovenské obuvnické firmy pře-

  rušila vážná autonehoda, sjejímiž následky

  se potýká dodnes. „Zaplať Bůh, že už můžu

  být mezi lidmi. Byla jsem dlouho doma vin-

  České republice, musí být nejen kvalitní

  afunkční, ale také elegantní amít „fasádu“

  moderní doby. Těm nevzhledným anefo-

  remným jednobarevným uniformám už tady

  naštěstí odzvonilo. Tomáš Horáček ví, co

  obnáší udržet si zákazníka ajak snadno se

  dá oněj přijít. Tvrdí, že konkurence vtextil-

  ním oboru je obrovská. Téměř každý týden

  se proto vydává nacesty ajeho automobil

  polyká stovky kilometrů dálnic avozovek

  nejrůznějších kvalit, aby zajistil svým lidem

  práci, aby mohl dosavadní rejstřík výrobků

  pracovních oděvů rozšířit onové odběratele.

  Netají se tím, že knim patří také zákazníci

  vNěmecku, Belgii avRakousku.

  Šicí dílnu naStřekově by ten, kdo nezná

  město, těžko hledal. Označuje ji jen nená-

  padná tabulka vjednom zedvorů nedale-

  kého labského nábřeží. Ani když vystoupáte

  dopatra, tomu, že tady se oblékají zdravotní

  sestry, lékaři, personál operačních sálů,

  sanitářky či sociální pracovníci apečovatelé,

  mnoho nenasvědčuje. Vrozlehlé zářivkami

  osvětlené dílně stunami bílé metráže bavlny

  přelétne sem atam nad hlavami žen nějaká

  ta věta. Šičky akrejčové tu spořádaně sedí

  zasebou, některé ivedle sebe.

  Hlavy mají lehce skloněné nad poloto-

  vary budoucích halen, kalhot nebo plášťů,

  oči zapíchnuté domašiny. Ta odpovídá

  nanaučené povely asešlap pedálu. Jehla se

  zapichuje dolátky rychlostí střely zkulome-

  tu. „ Chce to jen cvik aurčitý grif. Nejdřív

  musíte našlápnout patou apak přidávat

  nasíle adůrazu. Podobně jako je to při

  řízení auta,“ komentuje dovednost Zdeňka

  Janoušková. Pětatřicetiletá šička patří mezi

  nejšikovnější. Voboru se vyučila, amá-li

• Strana 25

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  můžeš / číslo 9 - 2011

  NEJSOU TO JEN FABRIKY PRO POSTIŽENÉ

  validním důchodu, pak částečném, nakonec

  jsem šla dopráce. Ale dvanáctihodinové

  směny abalení cédéček jsem nezvládala,“

  vypráví amá radost, že tady dostala novou

  životní náplň išanci.

  Doma podle svých slov jen prala, vařila,

  uklízela apekla stále dokola. Hodně málo

  nauspokojení ega. „Já jsem vchráněné

  dílně sotva tři měsíce. Doufám jen, že se

  firma se mnou nerozloučí,“ říká novopečená

  šička slehkým úsměvem itrochou obavy.

  Snaží se prý držet krok stěmi, kterým práce

  pěkně odsejpá. Pochvaluje si, že konečně

  má klid vduši, čistou hlavu, ataké solidní

  kolektiv. „Občas mě bolí záda, páteř nebo

  ruka. Ale můžu si podle potřeby odpočinout.

  Tady nikdo nikoho karabáčem nehoní, když

  odstroje napár minut odejde,“ dává Bene-

  šová příklad vzájemné ohleduplnosti.

  Ostatně potvrzuje to ita, která uvízla, jak

  říká, nejen drápkem, ale doslova srdcem.

  Mistrová Irena Lüftnerová. Všicí dílně, kam

  přišla pracovat ještě zapůvodního majitele,

  je doma. „Rozjížděla jsem to tady, tehdy se

  šily jen montérky akombinézy. Dneska je to

  oněčem úplně jiném,“ prozrazuje Lüftne-

  rová. Její usměvavá tvář naznačuje vnitřní

  pohodu. Nadobu, kdy si rozpůlila kolenní

  čéšku amusela doinvalidního důchodu,

  přestala dávno hartusit. „Jsem tady moc

  spokojená. Pracuju slidmi, kteří to nemě-

  li anemají leckdy vživotě pro svůj osud

  ahandicap lehké. Důležité je, že si dokáže-

  me vzájemně naslouchat avyjít vstříc. Mezi

  sebou isvedením firmy.“

  Oděvy míří i do kláštera

  Ze střekovské chráněné dílny čas odčasu

  odcházejí také zakázky přímo naobjed-

  návku. Jsou jimi například roucha, ška-

  pulíře, alby, róby ajak se všechno to zboží

  pro církevní hodnostáře jmenuje. „Klášter

  Nový Dvůr zásobujeme těmito výrobky už

  poněkolikáté. Založili ho Francouzi, atak

  jsme naši práci vyvezli až dozemě galského

  kohouta,“ chlubí se mistrová. Kdo chce jít

  sdobou, musí podle ní přicházet snápady

  adoplňovat aaktuálně obohacovat výrobní

  program iozakázky zkategorie zvláštních

  přání. Zručnost, šikovnost apracovitost tady

  dominují ajsou dávno samozřejmostí. Ús-

  tecká chráněná dílna je takových lidí plná.

  Bez ohledu nato, že jde odílnu zdravotně

  handicapovaných.

  ŠIČKA ZDEŇKA JANOUŠKOVÁ (vlevo) ijejí kolegyně tvrdí, že obsluhovat šicí stroj

  je vpodstatě jako řídit auto – chce to prostě cvik aurčitý grif.

  Vycházíme lidem

  vstříc apamatujeme

  nato, že si vprůběhu

  směny potřebují

  napár minut

  odpočinout,

  ulevit, protáhnout se

  nebo projít.

• Strana 26

  

  NOVÉ ZAHRANIČNÍ TECHNOLOGIE

  můžeš / číslo 9 - 2011

  Text: ŠTĚPÁN BENEŠ

  Foto: ARCHIV

  P

  řehazovačka ujízdního kola je

  všeobecně známá věc. Při cesto-

  vání naněm se nemusíte příliš

  nadřít jízdou dokopce právě díky

  převodovému systému, tzv. pře-

  hazovačce, která přemístí řetěz

  naozubených kolech dotakové

  polohy, aby bylo dosaženo maximálního

  točivého momentu zacenu co nejmenší

  vynaložené síly. To zní logicky ajednodu-

  še ajedná se ovšeobecně známý princip.

  Stejnou dobu, jakou fungují přehazovačky

  najízdních kolech, si ale také nikdo nepo-

  ložil otázku: „Nemohlo by něco podobného

  usnadnit pohyb vozíčkářům?“

  Tuto otázku si ale naštěstí položila skupi-

  na studentů zamerické univerzity vestátě

  Illinois a založila společnost snázvem In-

  telliWheels, která dosvěta vozíčkářů přináší

  novinku – převodový systém pro zadní kola

  mechanického vozíku snázvem Intelli-

  Wheels AGS.

  Na jakýkoliv vozík

  Zpřevodovaná kola nevypadají nijak zvláštně.

  Podobají se běžným kolům namechanickém

  vozíku, adokonce se istejně nasazují pomocí

  osičky. Kola je tak možné využít prakticky

  najakýkoliv mechanický vozík. Každé váží

  zhruba 2,2 kilogramu aodběžných kol je od-

  lišují pouze trojúhelníkové útvary navýpletu.

  Princip systému je jednoduchý. Naspod-

  ní straně vozíku je umístěn senzor, který

  pomáhá systému rozpoznat, jakým terénem

  apod jakým sklonem se pohybujete, ataké

  jakou sílu kpohybu musíte vyvinout. Podle

  toho se pak mění převod nasamotných

  kolech. Převodů naštěstí není deset jako

  udnešních bicyklů, jsou jen tři – lehký pře-

  vod pro jízdu dokopce avterénu, střední

  převod naběžnou jízdu atěžší převod, který

  maximálně využije každý záběr rukou aměl

  by uživatele posunout mnohem dál. Velkou

  výhodou je, že díky automatizovanému

  systému asenzoru funguje systém napros-

  to soběstačně apřevody není nutné měnit

  ručně.

  Přesné technické detaily, jak systém

  funguje (tedy jak technicky probíhá změna

  převodů), si firma prozatím pečlivě střeží.

  Není divu. Jedná se oobchodní tajemství,

  které by konkurence vpodobě dlouhé řádky

  společností zabývajících se výrobou rehabili-

  tačních pomůcek rozhodně chtěla znát.

  Kola jsou stále vefázi testování anatrh

  by se měla dostat někdy vpříštím roce.

  Vsoučasné chvíli procházejí nonstop zátě-

  žovým testem, který napoví ospolehlivosti

  výrobku vsimulovaném tříletém provozu.

  První ohlasy odskupiny testerů jsou ale op-

  timistické – systém prý funguje velmi dobře,

  rozpoznává spolehlivě vynaloženou sílu

  asklon apodle toho chytře mění převody.

  Možná tak již brzy budou kdispozici další

  detaily.

  Skupina inženýrů zmladé společnosti

  IntelliWheels je úzce napojena nakomunitu

  zdravotně postižených, atak má dostatek

  možností své výrobky testovat. Nejedná se

  přitom ojejich jediný projekt. Vefázi testů

  jsou ispeciální lyžičky, které půjdou snadno

  přichytit kpředním kolům vozíku apo-

  mohou spohybem vesněhu. Nezbývá než

  společnost bedlivě sledovat ačekat, až

  budou výrobky uvedeny natrh. Odo-

  stupnosti načeském trhu je zatím velmi

  předčasné spekulovat.

  Povzbuzení z Asie

  Dobré zprávy okolo technologií pro

  handicapované přicházejí izveletrhu

  i-Create 2011, který se koná vthajském

  městě Bangkoku. Isám fakt, že se zde

  prezentují především místní univerzitní

  týmy se svými projekty, je pozitivní vtom,

  že nejen Amerika či Evropa jsou centry

  vývoje nových technologií pro handicapo-

  vané.

  Jednou znovinek, kterou zde (zvelké

  většiny studenti doktorských technických

  oborů) představují, je komunikační rozhraní

  mezi uživatelem sporuchou řeči aosobou

  nadruhém konci telefonní linky. Vpřípadě

  Thajska funguje služba asistentů, kteří tlu-

  močí mezi člověkem svadou řeči aosobou

  nadruhém konci. Sama existence takové

  služby je chvályhodná, ale napovrch vypluly

  potíže sosobním komfortem asoukromím.

  To už nyní uživatelé díky softwaru snázvem

  CPEek-up řešit nemusí. Ten prostřednictvím

  technologie bluetooth propojí telefon, speci-

  ální software amalý kus hardwaru, díky ně-

  muž se může handicapovaná osoba zapojit

  PŘEHAZOVAČKA

  NA MECHANICKÉM VOZÍKU

  Některé věci jsou tu, aby nám ušetřily námahu.

  Patří mezi ně automobil, případně i jízdní kolo.

  Jak mohou ale principy využité u automobilové

  převodovky stejně jako u přehazovačky jízdního kola

  usnadnit pohyb na mechanickém vozíku?

  Na to odpoví americký univerzitní tým.

  ASIJSKÝ VELETRH ICREATE  je

  důkazem, že nejen Amerika či Evropa přináší

  nové technologie pro handicapované.

• Strana 27

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í 

  můžeš / číslo 6- 2011

  ERA PORADNA

  ?

  Chtěla bych synovi dávat stranou

  nějaké peníze, které mu pomohou

  při vstupu dodospělosti. Jaký typ

  spoření bych měla zvolit?

  Ideální volbou jsou dětské účty určené

  pro spoření. Většina bank dnes nabízí

  tzv. dětské konto, které můžete založit

  miminku už při jeho narození. Příkladem

  může být Era první konto, které je určeno

  přímo kespoření pro děti. Vedení konta

  iveškeré vklady naněj jsou zdarma

  adíky dobrému úroku se peníze výhodně

  zhodnocují, což lze jednoduše sledovat

  přes internetové bankovnictví.

  Podosažení 10 let věku dítěte máte

  navíc možnost převést peníze nebo jejich

  část navýhodný osobní účet Era. Formou

  kapesného tak můžete dítěti dávat

  kdispozici část znaspořených financí

  aučit ho tak samostatnému hospodaření

  spenězi. Dětská konta totiž nejsou jen

  možností, jak naspořit dětem napozdější

  věk dostatek financí, ale fungují také jako

  nástroj výchovy dítěte avedení krozum-

  nému hospodaření.

  ?

  Vtelevizi jsem zaslechla informaci

  ojakémsi pojízdném bankomatu,

  který bývá narůzných kulturních

  akcích. Jakožto pravidelná návštěvnice

  letních festivalů bych se chtěla zeptat,

  oco se přesně jedná akde všude bych se

  sním mohla setkat.

  Mobilní bankomaty jsou vpodsta-

  tě přenosná zařízení, která se nijak

  výrazně neliší odběžných bankomatů.

  Svůj pojízdný bankomat má také Era

  Poštovní spořitelny. Jde ospeciálně

  upravenou dodávku svyškolenými

  pracovníky.

  Era mobilní bankomat nabízí kromě

  klasických funkcí také další nadstandard-

  ní možnosti. Kromě výběru hotovosti

  adotazu nazůstatek lze přes něj zadávat

  platební příkazy, změnit PIN karty, platit

  zaslužby mobilních operátorů nebo si

  dobít kredit domobilu, koupit si ces-

  tovní pojištění nebo si objednat některý

  zúvěrových produktů. Díky přítomnosti

  obchodního zástupce vevoze je navíc

  možné přímo sjednat vybrané bankovní

  produkty. Nastránkách Poštovní spořitel-

  ny je knahlédnutí aktuální seznam akcí,

  nakterých bude Era mobilní bankomat

  kdispozici.

  Na vaše dotazy odpovídá

  Milan Jursík,

  výkonný manažer

  marketingu

  Poštovní spořitelny.

  Pokud máte jakýkoliv

  dotaz na Milana Jursíka

  z Poštovní spořitelny,

  napište jej na adresu info@ muzes.cz

  nebo Redakce časopisu Můžeš,

  Vinohradská 325/8, 120 00 Praha 2.

  dokonverzace pomocí psaného textu. Tento

  psaný text se posléze syntetizuje domluve-

  ného slova aosoba nadruhém konci linky

  jej uslyší vreálném čase. Systém je schopen

  fungovat vangličtině ithajštině smužským

  iženským hlasem. Přestože se vprincipu

  možná nejedná onic nového, způsob,

  jakým je technologie řešena, by mohl být

  využit ivevětším měřítku vkomerčních

  projektech. Možná by taková technologie

  mohla být napříště dostupná jako běžná

  součást telefonního hovoru, amohla by tak

  dotelefonování zapojit prakticky kohokoliv

  sjakoukoli vadou řeči.

  Kzajímavým pokrokům došlo inapoli

  využívání mozkové aktivity vkombina-

  ci sostatními bioukazateli pro ovládání

  strojů či léčbu různých nemocí. Dosud

  jsme již slyšeli otom, že je možné pomocí

  mozkových vln monitorovaných pomocí

  EEG čelenky ovládat počítač, či dokonce

  elektrický vozík. Problémem ale zůstáva-

  la vysoká nepřesnost takových systémů

  adlouhá doba nutná pro správný trénink

  uživatele, což bránilo vrychlém nasazení

  těchto přístrojů doběžného života. Tato

  doba se ale nyní zkracuje apřesnost značně

  zlepšuje snasazením kombinace těchto

  zařízení. Využit je tedy nejen EEG, který je

  choulostivý například naokolní hluk, ale

  idalší přístroje.

  Prvním ztakových přístrojů je elektrický

  vozík ovládaný pomocí kombinace mozko-

  vých vln (EEG) apohybu očí (EOG), které

  sleduje hybridní senzor. Kombinace obou

  přístrojů je daleko přesnější jak večtení

  signálů těla samého, tak ivovládání vozíku.

  To je rozděleno pouze nadva signály – EEG

  ovládá pohyby vozíku dopředu či vzad,

  EOG kontroluje pohyby dostran. Účinnost

  takového systému je až 95procentní, anavíc

  je pohyb mnohem přirozenější. Stačí prostě

  pomyslet nato, aby vozík jel dopředu aoči-

  ma pak udávat směr.

  PŘEHAZOVAČKA

  NA MECHANICKÉM VOZÍKU

  Skupina inženýrů

  zmladé společnosti

  IntelliWheels je úzce

  napojena nakomunitu

  zdravotně postižených,

  atak má dostatek

  možností své

  výrobky testovat.

  TECHNOLOGIE automatizované přehazovačky IntelliWheels AGS umožní

  v blízké době vozíčkářům stejně komfortní využití sil jako při jízdě na kole.

• Strana 28

  

  můžeš / číslo 9 - 2011

  AKTUÁLNĚ

  Z LEGISLATIVY

  V nedávné době probíhaly

  médii časté zprávy

  o chystaných změnách

  v legislativě týkající se

  zdravotně postižených

  osob, souhrnně

  označované jako

  sociální reforma.

  PORADNA

  S

  ociální reforma byla nakonec

  upravena pojednání se zástupci

  organizací zdravotně postižených

  osob apomeziresortním připo-

  mínkovém řízení. Vtomto stavu ji

  schválila vláda. Vsoučasné době je

  vládní návrh zákona vPoslanecké

  sněmovně vedruhém čtení. Vtomto článku

  se zaměřím především nazměnu zákona

  osociálních službách ananávrh zákona

  odávkách pro zdravotně postižené občany.

  Návrh novely zákona

  o sociálních službách

  Vrámci této novely se zaměřím především

  nahlavní změny vpříspěvku napéči, které

  by měly vpřípadě, že bude sociální reforma

  schválena vestávající podobě, platit od1. 1.

  2012.

  Příspěvek napéči by nově přiznávaly

  krajské pobočky úřadů práce, nikoli obce

  srozšířenou působností, jak tomu je nyní.

  Při posuzování nároku napříspěvek by se

  nově hodnotilo 10 základních životních

  potřeb – mobilita, orientace, komunikace,

  stravování, oblékání aobouvání, tělesná

  hygiena, výkon fyziologické potřeby, péče

  ozdraví, osobní aktivity apéče odomác-

  nost, ato místo současných úkonů sobě-

  stačnosti apéče ovlastní osobu, kterých je

  celkem 36.

  Příspěvek by nazákladě změny posuzo-

  vaných úkonů náležel takto:

  (1) Osoba do18 let věku se po-

  važuje zazávislou napomoci

  jiné fyzické osoby v:

  a) stupni I(lehká závislost),

  jestliže zdůvodu dlouhodobě

  nepříznivého zdravotního stavu

  není schopna zvládat tři základní

  životní potřeby,

  b) stupni II (středně těžká závislost),

  jestliže zdůvodu dlouhodobě nepří-

  znivého zdravotního stavu není schop-

  na zvládat čtyři nebo pět základních

  životních potřeb,

  c) stupni III (těžká závislost), jestliže

  zdůvodu dlouhodobě nepříznivé-

  ho zdravotního stavu není schopna

  zvládat šest nebo sedm základních

  životních potřeb,

  d) stupni IV (úplná závislost), jestliže

  zdůvodu dlouhodobě nepříznivé-

  ho zdravotního stavu není schopna

  zvládat osm nebo devět základních

  životních potřeb avyžaduje každo-

  denní mimořádnou péči jiné fyzické

  osoby.

  (2) Osoba starší 18 let věku se považuje za

  závislou napomoci jiné fyzické osoby v:

  a) stupni I(lehká závislost), jestliže zdů-

  vodu dlouhodobě nepříznivého zdra-

  votního stavu není schopna zvládat tři

  nebo čtyři základní životní potřeby,

  b) stupni II (středně těžká závislost),

  jestliže zdůvodu dlouhodobě nepří-

  znivého zdravotního stavu není schop-

  na zvládat pět nebo šest základních

  životních potřeb,

  c) stupni III (těžká závislost), jestliže

  zdůvodu dlouhodobě nepříznivé-

  ho zdravotního stavu není schopna

  zvládat sedm nebo osm základních

  životních potřeb,

  d) stupni IV (úplná závislost), jestliže

  zdůvodu dlouhodobě nepříznivé-

  ho zdravotního stavu není schopna

  zvládat devět nebo deset základních

  životních potřeb avyžaduje každo-

  denní pomoc, dohled nebo péči jiné

  fyzické osoby.

  Co se týká výše jednotlivých příspěvků,

  zde by došlo kjediné změně proti součas-

• Strana 29

  

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  můžeš / číslo 9 - 2011

  SLOUPEK

  Daniely FILIPIOVÉ

  Neoblomní...

  Pro handicapované ajinak závislé osoby

  jsou sociální dávky často jediným možným

  zdrojem obživy. Patří mezi ně idůchody. Je to

  obrovský balík peněz, který stát musí každý

  měsíc vyplatit. Systém dávek ajejich množství

  je nepřehledný (iproto se připravuje návrh zá-

  kona, který je sjednotí, zjednoduší, azejména

  zpřehlední), ale pokud narazíte nasociální

  pracovnici, která je člověkem nasvém místě,

  máte vyhráno. Ochotně vám sdělí, naco máte

  nárok, oco naopak musíte žádat, aúřad

  zhodnotí, zda vám přispěje aeventuálně iko-

  lik, například nanákup automobilu.

  Je logické, že bychom všichni chtěli takové

  sociální dávky, které by nám zajistily oprav-

  du důstojný život. Ale každý stát má jen ur-

  čité zdroje amůže rozdat jen tolik, kolik má

  vesvé kase. My zatím bohužel stále patříme

  vEU mezi ty chudší (vrámci celého světa je

  tomu ale přesně naopak). Rozdělování toho

  zmíněného balíku musí být velmi uvážlivé,

  aby se zbytečně neplýtvalo.

  Proč otom mluvím vesloupku, kde obvykle

  nacházíte téma bezbariérovosti? Jak řekl

  jeden klasik, vše souvisí se vším.

  Jedna zdávek je příspěvek nabezbariérový

  vstup dodomu, respektive bytu, aúpravu

  bytu. Před mnoha lety jsem řešila případ

  čtyřčlenné rodiny spoměrně malými dětmi,

  která měla maminku navozíku. Paní

  smanželem mě požádali, zda bych jim ne-

  poradila súpravou bytu tak, aby paní byla

  shygienou apři vaření soběstačná. Myslela

  jsem, že zhlediska přístupnosti je to jediný

  problém, který mám vyřešit.

  Když jsem přijela namísto, byla jsem velmi

  překvapená. Rodina bydlela vpátém či

  šestém patře standardního bytového domu,

  bohužel bez výtahu. Až dopátého patra byla

  instalována schodišťová plošina, která při

  jízdě vydávala odpudivé zvuky. Navíc byt sám

  osobě byl velmi malý, dva pokoje, včástijed-

  noho vybudované patro naspaní dětí, jakási

  kuchyňská linka vpředsíni, hygienické zázemí

  zcela nevyhovující potřebám osoby navozíku.

  Řekla jsem manželům, že vtomto případě

  mají rozhodně nárok nabyt zvláštního určení,

  který bude vyhovovat vevšech směrech. Navíc

  nebudou mít problémy se stížnostmi sousedů,

  jimž vrzání plošiny vpozdních večerních ho-

  dinách, jak jsem se dozvěděla, vadí. Oba byli

  neoblomní… Chtějí zůstat bydlet tam, kde

  jsou zvyklí. Vminibytečku, který se mi svel-

  kým úsilím podařilo vyřešit tak, aby alespoň

  částečně uspokojil potřeby vozíčkáře.

  Podle mého názoru jde svým způsobem

  ozneužití uvedené dávky. Byly to zcela ne-

  smyslně vyhozené statisíce, možná víc, které

  mohly pomoci více lidem.

  Autorka je senátorka.

  nému stavu, ato knavýšení příspěvku

  vII. stupni závislosti osob do18 let věku

  z5000 Kč na6000 Kč.

  Nově vsouvislosti sbudoucím zrušením

  sociálního příplatku vrámci dávek státní

  sociální podpory bude náležet vurčitých pří-

  padech příspěvek napéči zvýšený očástku

  2000 Kč. Podmínkou pro zvýšení příspěvku

  napéči očástku 2000 Kč bude rozhodný pří-

  jem vrodině nižší než 2,0 násobek životního

  minima rodiny azároveň péče onezaopatře-

  né dítě závislé napéči jiné osoby, případně

  lze zvýšit příspěvek napéči izávislému

  rodiči (tedy případ, kdy příspěvek napéči

  pobírá zdůvodu vlastního nepříznivého

  zdravotního stavu rodič), který však

  zároveň pečuje onezaopatřené dítě.

  Příspěvek napéči bude nově vyplácen

  prostřednictvím tzv. sociální karty

  (viz níže včlánku), zůstane však

  inadále možnost zvolit výplatu

  příspěvku převodem naúčet nebo

  vhotovosti.

  Pokud bude osobě závislé poskytovat

  péči jiná fyzická osoba než osoba blízká

  (např. soused, kamarád), bude se nově tato

  osoba nazývat asistent sociální péče. Asis-

  tentem sociální péče se bude moci stát pou-

  ze fyzická osoba, která je starší 18 let věku

  azdravotně způsobilá.

  Asistent sociální péče bude povinen

  sosobou, které poskytuje pomoc, uzavřít

  písemnou smlouvu oposkytnutí pomoci.

  Náležitostmi smlouvy bude označení smluv-

  ních stran, rozsah pomoci, místo ačas po-

  skytování pomoci avýše úhrady zapomoc.

  Návrh zákona o dávkách

  pro zdravotně postižené občany

  Zákon by měl nově hovořit pouze odvou dáv-

  kách pro zdravotně postižené občany – opří-

  spěvku namobilitu apříspěvku nazvláštní

  pomůcku. Onároku napříspěvky by měly

  rozhodovat krajské pobočky úřadu práce.

  Nárok napříspěvek namobilitu bude

  mít osoba starší jednoho roku, která není

  schopna zvládat základní životní po-

  třeby voblasti mobility nebo orientace

  aopakovaně se bude dopravovat nebo bude

  dopravována. Posuzování zvládání mobility

  aorientace se bude řídit výše uvedeným zá-

  konem osociálních službách. Nárok napří-

  spěvek bohužel nevznikne osobě, které

  jsou poskytovány pobytové sociální služby

  vdomově pro osoby se zdravotním posti-

  žením, vdomově pro seniory, vdomově se

  zvláštním určením nebo vezdravotnickém

  zařízení ústavní péče.

  Výše příspěvku namobilitu bude činit

  600 Kč měsíčně vpřípadech, kdy je osoba

  sama vlastníkem nebo jiným provozovate-

  lem motorového vozidla zapsaným vtech-

  nickém průkazu motorového vozidla anebo

  nezletilým dítětem, jehož rodič je vlast-

  níkem nebo provozovatelem motorového

  vozidla. Vostatních případech bude výše

  příspěvku činit 250 Kč (příspěvek vtéto výši

  tedy jistým způsobem kompenzuje současný

  příspěvek naindividuální dopravu, pokud

  rodina nevlastní motorové vozidlo).

  Příspěvek nazvláštní pomůcku bude

  poskytnut osobě, která mátěžkou vadu

  nosného nebo pohybového ústrojí nebo těž-

  ké sluchové postižení anebo těžké zrakové

  postižení charakteru dlouhodobě nepřízni-

  vého zdravotního stavu ajejí zdravotní stav

  nevylučuje přiznání tohoto příspěvku.

  Nárok napříspěvek nazvláštní pomůc-

  ku poskytovaný napořízení motorového

  vozidla vznikne osobě starší tří let, která

  má těžkou vadu nosného nebo pohybo-

  vého ústrojí anebo těžkou nebo hlubokou

  mentální retardaci charakteru dlouhodo-

  bě nepříznivého zdravotního stavu ajejí

  zdravotní stav nevylučuje přiznání tohoto

  příspěvku.

  Vpřípadě příspěvku navodicího psa

  musí žadatel dosáhnout věku alespoň 15 let.

  Vostatních případech zvláštních pomůcek

  příspěvek náleží odjednoho roku věku.

  Příspěvek nazvláštní pomůcku nebude

  prozatím možné poskytnout, jestliže zvlášt-

  ní pomůcka je zdravotnickým prostředkem,

  který je plně hrazen zveřejného zdravotního

  pojištění anebo je osobě zapůjčen příslušnou

  zdravotní pojišťovnou.

  Výše příspěvku nazvláštní pomůcku

  se stanoví tak, aby spoluúčast osoby čini-

  la 10 % zpředpokládané ceny pomůcky,

  nejméně však 1000 Kč (odpuštění této mi-

  nimální částky bude vmimořádných přípa-

  dech umožněno). Max. výše příspěvku bude

  činit 350000 Kč. Výše příspěvku nazvláštní

  pomůcku – motorové vozidlo – bude činit

  max. 100000 Kč.

  Pokud bude cena zvláštní pomůcky nižší

  než 24000 Kč apříjem společně posuzova-

  ných osob přesáhne osminásobek životního

  minima společně posuzovaných osob, bude

  příspěvek poskytnut pouze zdůvodů hod-

  ných zvláštního zřetele, vopačném případě

  se bude předpokládat, že osoba je schopna

  pomůcku sama uhradit.

  Součet vyplacených příspěvků nazvláštní

  pomůcku nesmí v60 kalendářních měsí-

  cích posobě jdoucích přesáhnout částku

  800000 Kč.

  Průkazy osob se zdravotním postiže-

  ním budou nově vázány nastupeň přizna-

  ného příspěvku napéči (tedy nastupni

  závislosti osoby napéči). Průkazem se nově

  stane tzv. sociální karta, nakteré zůstane

  původní označení TP, ZTP či ZTP/P.

  Průkaz TP bude náležet osobám spřizna-

  ným I. stupněm závislosti, průkaz ZTP bude

  náležet osobám spřiznaným II. stupněm

  závislosti aprůkaz ZTP/P bude náležet oso-

  bám závislým vIII. nebo IV. stupni adále

  osobám, které nezvládají životní potřebu

  voblasti mobility nebo orientace svýjimkou

  osob trpících úplnou nebo praktickou hlu-

  chotou.

  Současné výhody vázané naprůkazy

  TP, ZTP aZTP/P se plošně rušit nebudou,

  zůstanou inadále navázány najednotlivé

  sociální karty.

  Navaše dotazy odpovídá Lucie Marková,

  vedoucí programu Poradenství, informace

  aslužby, odborné sociální poradenství

  Bezplatná linka 800100250

• Strana 30

  můžeš / číslo 9 - 2011

  

  AUTOMOTO

  Zatímco běžné značky jako

  Peugeot, Citroën nebo

  Hyundai nabízejí při koupi

  auta pro handicapovaného

  slevy, které sahají až

  k třiceti procentům

  z běžné ceny, luxusní

  Audi ani BMW žádná

  zvýhodnění nemají.

  SLEVY U LUXUSNÍCH

  ZNAČEK NEVEDOU

  BMW ŘADY . Lidé s postižením jezdí

  také v luxusních autech, výjimkou nejsou

  ani sportovní lamborghini nebo lotusy.

  Text: PETR BUČEK

  Foto: AUDI, BMW

  H

  andicapovaný řidič ve20 let

  starémautě zapár tisícovek,

  to jistě není reálná představa.

  Dovolí však omezení spojená

  spostižením pracovat apod-

  nikat tak, aby člověk dosáhl

  nakoupi luxusního auta?

  Jestli ano nebo ne, okolo tohoto tématu

  se při tvorbě článku rozhořela poměrně

  bohatá debata.

  Nazačátku byla strohá odpověď zástupců

  Audi naotázky spojené snákupem vozu této

  značky handicapovaným.

  Odpověď Evy Masákové, zastupující před

  novináři německého výrobce aut se čtyřmi

  kruhy veznaku, zněla: „Úpravy vozů Audi

  pro handicapované spoluobčany provádějí

  specializované firmy naindividuální objed-

  návku.“

  Tečka, konec, ani slovo navíc. Redakce

  Můžeš se přitom ptala, nakterého dealera

  je dobré se obrátit, zda existuje takový,

  který se nalidi spostižením alespoň trochu

  specializuje.

  Další otázky se týkalydoporučení, které

  auto znabídky Audi se hodí lidem spostiže-

  ním nejvíce ajaké slevy mohou handicapo-

  vaní očekávat.

  Nezbylo než se zeptat podruhé, jestli by

  přece jen nešlo odpovědět konkrétněji.

  Ave-mailové schránce přistála zpráva

  odEvy Masákové: „Požadavky natyto úpravy

  zaznamenáváme uznačky Audi zcela ojedině-

  le. Vpřípadě, že zákazník takovouto úpravu

  požaduje, řeší to přímo prodejce zdealerské

  sítě Audi se specializovanou firmou naúpravy

  vozů, která je schopna přesně určit model

  odmodelu, kde je která úprava možná.“

  Pro další debatu však byla zajímavá

  poslední věta Evy Masákové, mluvčí Audi:

  „Úpravy vozů pro handicapované se týkají

  vpřevážné většině ekonomičtějších vozů,

• Strana 31

  můžeš / číslo 9 - 2011

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  SLOUPEK

  Martina KOVÁŘE

  Petrův zdar,

  slečno poručíku

  Já občas spěchám zmísta namísto, vy ne?

  Historek spolicajty by bylo dost, ale jedna

  letní mě napadá: je vní zamotán inovinář

  Petr Buček.

  On mi totiž svěřil natest Fiat Multipla,

  tehdy retro úchvatné auto sfakt dobrým

  motorem, jedním zprvních common-railů.

  Dodnes myslím nedoceněné rodinné auto

  ideální například naryby, prostorné, jenom

  trochu vypadalo jako ponorka.

  Ale tedy již rychle dieselem naryby najih

  Čech. Přátelé rybáři již čekali uvody, atak

  jsem toho fiátka hnal jako cizího.

  Vtom vidím, jak namě protijedoucí blikají.

  Je to jasné, policajti měří. Určitě bude tady

  natěch přehledných, rychlých aširokých

  silnicích nějaké nebezpečné místo, kde je tře-

  ba ohlídat tu devadesátku radarem, říkám

  si, brzdím napřijatelnější rychlost ačíhám,

  kde že jsou. Marně.

  Až mě zastavuje mladá šik slečna policajtka.

  Ahned prý „Vystupte si, pane řidiči, silniční

  kontrola… aaaa. Vy vlastně nemůžete, tak

  pěkně seďte, já to přinesu – akam vlastně

  spěcháte?“ „Naryby,“ hlesl jsem pravdivě.

  Azaražen úrovní četníků smutně koukám,

  jak vyndává zPassatu VR6 notebook smým

  vykuleným portrétem arychlostí dost přes

  100 km/hod. Jeli totiž vprotisměru!

  „Doklady odvozidla, řidičák…“ Pak tvrdě

  pokračuje amně dochází, že kromě té

  rybařiny, kterou jsem si jako nejdůležitější

  věc přeložil ze svého vlastního auta, nemám

  vůbec nic. Jo – ještě vozík jsem nezapomněl.

  „Ani jeden doklad, vše je vPraze,“ říkám.

  Nemá cenu vymýšlet. Ona nevěřícně: „Ani

  jeden? Něco snad máte – aje to auto vůbec

  vaše?“ Říkám zase pravdu, že není – ale

  držím se při tom pevně ručního řízení, aby

  jako viděla, že to normálně ukradených aut

  není. „Ani jeden?“ ptá se. „No vlastně jeden

  doklad mám,“ napadá mě spásná, ale smělá

  myšlenka, abojím se, aby ji to nezarazilo

  vrozletu.

  „Mám rybářský lístek,“ mířím dozved-

  nutých nevěřícně zírajících modrých očí

  blondýny, která lapá podechu aštěkne – ale

  přece jen trochu přátelsky: „Ne, to snad není

  možný, vypadněte, jeďte!!!“

  Startuji, děkuji, kličkuji, vyhýbám se star-

  šinovi Maigretovi, který se tváří podezřele

  aurčitě šel právě nakolegyni dohlédnout.

  Slyším ještě, jak mu říká: „To je vpořádku,

  vyřízeno, poučen.“ To teda bylo fakt vpo-

  řádku, slečno, díky.

  Autor je bývalý automobilový závodník,

  člen rady Konta Bariéry.

  SLEVY U LUXUSNÍCH

  ZNAČEK NEVEDOU

  obecně lze říci, že vluxusním segmentu se

  jedná ovýjimečné případy.“

  Opravdu nestojí automobilkám zato mít

  připravený program pro lidi spostižením?

  Kupují handicapovaní jen škodovky, peugeo-

  ty nebo volkswageny?

  Odpověď, která urazí

  Martina Kováře, autora sloupku, který se

  pravidelně objevuje napravé části této dvou-

  strany, odpověď Evy Masákové trochu zvedla

  ze židle. Pro úplnost je nutné dodat, že BMW

  nezaslalo ani přes urgence odpovědi vůbec.

  „Zdá se, že uprodejců takzvaných luxus-

  ních vozů je handicapovaný člověk zapsán

  jako nuzák jezdící velorexem aplánuje

  koupi favorita – narozdíl oddruholigového

  fotbalisty, který je jistě dobrou cílovou sku-

  pinou stejně jako přeúvěrovaný podnikatel,

  jemuž vnutí další leasing nakombíka,“ říká

  Martin Kovář.

  Apokračuje: „Sice se nám vjejich spo-

  lehlivých autech jezdí dobře avelké auto

  využijeme lépe než fotbalista, ale asi nejsme

  stejně dobrými zákazníky.“ Shodou náhod

  jezdí Martin Kovář jak vBMW, tak vAudi.

  Ještě přidává vzpomínku, jak jednou při-

  jel doservisu, kde zrovna montovali ruční

  řízení doFerrari Testarossa.

  Také vefirmách, které auta upravují pro

  potřeby handicapovaných, mají vživé pamě-

  ti zákazníky přijíždějící vautech zajeden,

  dva nebo itři miliony korun.

  Úpravy i u Lamborghini Gallardo

  Firma Josef Hurt upravovala pro svého

  klienta supersportovní Lamborghini Gallar-

  do, společnost API CZ zase dostala zaúkol

  přestavět naruční ovládání historický Lotus

  Seven nebo luxusní kabriolet Mercedes.

  „Vesrovnání sběžnými auty upravuje-

  me luxusní vozidla jen občas. Většinou jde

  oojetá vozidla,“ uvádí František Malina,

  obchodně-technický manažer společnosti

  Josef Hurt.

  „Děláme je málo, tak jedno až dvě

  zarok,“ potvrzuje menší četnost luxusních

  aut vdílnách společnosti API CZ její šéf

  Miroslav Bartoš.

  „Nové audi jsme tu měli snad jedno.

  Ale luxusní jeté vozy děláme pravidelně.

  Tito zákazníci jsou takoví automobiloví

  fajnšmek ři. Pamatuji si například nazánovní

  vozy Audi A8, naBMW 650i nebo natříleté

  Lamborghini Gallardo,“ vyjmenovává Fran-

  tišek Malina.

  Miroslava Bartoše mezi výjimečnými nebo

  luxusními vozy napadne historický Lotus

  Seven zroku 1955: „Přestavba byla dokonce

  jednodušší, než je tomu udnešních aut. Vlo-

  tusu bylo víc místa amálo elektroniky.“

  Více informací nawww.AutemBezpečně.cz

  OBLÍBENÉ KOMBÍKY. Také drahé značky mají ve své nabídce vozy

  s touto praktickou karoserií. Audi A6 není výjimkou.

  Zdá se, že uprodejců takzvaných

  luxusních vozů je zapsán handicapovaný člověk

  jako nuzák jezdící velorexem

  aplánuje koupi favorita.

• Strana 32

  MŮŽEŠ PŘISPĚT

  NA DOBROU VĚC!

  INZERUJ

  v časopisu Můžeš

  OBJEDNÁVKY:

  Martina Bedrnová

  tel.: 722 966 510

  e-mail: martina.bedrna@muzes.cz

  Zdeňka Šnajdrová

  tel.: 737 405 554

  e-mail: ateliersarka@seznam.cz

• Strana 33

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  můžeš / číslo 9 - 2011

  JAK DĚLÁME

  CHARITU MY

  KONTO BARIÉRY

  Melantrichova 5, Praha 1

  V době okurkové sezony si některá média oblíbila téma

  charita. Přiznávám, že jsem alergická na články,

  které zpochybňují činnost tisíců lidí v neziskovém

  sektoru a rozhodnutí milionů dárců, kteří se naučili

  pomáhat. Proč stále hledat v dobročinnosti

  jen zástěrku pro zisk podvodníků?

  Foto: JAN ŠILPOCH

  P

  racuji vneziskovém sektoru

  více než 18 let azdá se mi, že se

  často míchají jablka shruškami.

  Veveřejnosti není ojedinělý názor,

  že mnoho charitativních darů

  vlastně neslouží potřebným. Vím,

  že toto stanovisko má dvě příčiny

  – jednak máme nedokonalé zákony, které

  umožňují provozovat neziskové organizace

  bez řádných auditů avýročních zpráv ani-

  kdo zato není potrestán, jednak média ráda

  ukazují podvodníky, ale už jen málo úspěšné

  humanitární aktivity. Co stím?

  Zákon onadacích nám dává přísná pravi-

  dla, ale např. občanská sdružení mají režim

  libovolný apostihy žádné. Přitom nadací je

  unás zhruba 450, ale občanských sdružení

  více než 70000. Důležitý je proto postoj

  veřejnosti. Prověřujte, komu své peníze svě-

  řujete. Každý znašich dárců ví, proč akomu

  pomáhá. Amůže si to kdykoli nanašich

  webových stránkách zkontrolovat. Může

  se podívat inavšechny pohyby natranspa-

  rentním účtu Konta Bariéry. Může si přečíst

  vevýroční zprávě, že režie nadace vloň-

  ském roce byla 6,07 procenta. Víte to vy,

  kteří přispějete naulici dokasičky?

  Jak tedy děláme charitu unás vnadaci, jak

  získáváme peníze, jak snimi nakládáme? Naší

  největší silou je čtyřicet tisíc pravidelných dár-

  ců Konta Bariéry. Tato nejstarší kontinuální

  sbírka vČeské republice už funguje úctyhod-

  ných 18 let. Pomáháme lidem se zdravotním

  postižením aje málo žadatelů, kteří unás

  neuspějí. Každý dárce si může lehce spočítat,

  kolik zjeho daru pomůže, protože předepsaná

  apřísně kontrolovaná režie veřejné sbírky

  je pět procent. Tak např. zpadesátikoruny,

  kterou nám dárce každý měsíc posílá ze svého

  platu, padne narežii 2,50 Kč.

  Více než 16 let také prodáváme za20 ko-

  run pohlednice navšech pobočkách České

  pošty. Pošta si ponechává zprodané pohled-

  nice tři procenta, tedy 60 haléřů. Všechny

  ostatní peníze, které zapohlednici utratíte,

  pomáhají odstraňovat bariéry veškolách,

  které navštěvují děti astudenti se zdravot-

  ním postižením.

  Pořádáme rovněž aukce uměleckých

  děl. Již desetkrát jsme dražili díla předních

  českých výtvarníků, výnos přesáhl 40 mi lionů

  korun. Režie je nulová. Máme sponzory, kteří

  nám léta pomáhají s financováním aukce.

  Stoprocentní výnos proto už 10 let využívá-

  me pro Stipendium Bariéry.

  Každý, kdo navštíví hypermarket Globus

  akoupí si nákupní tašku, pošle jednu koru-

  nu nanáš společný fond, který jsme sGlobu-

  sem vytvořili. Částka už přesáhla 12 milionů

  korun amohli jsme 15 organizacím pořídit

  velkoprostorová auta, která pomáhají svážet

  děti doškoly, zajišťovat nejrůznější aktivity

  apomáhat poskytovat širokou škálu služeb.

  Mohla bych pokračovat celou další

  stránku, ale něco si nechám napříště.

  Chtěla jsem jenom ukázat, že financovat

  nadaci ajejí projekty není těžké aje to vždy

  poctivé. Napište mi své zkušenosti atřeba

  idotazy, ráda je zodpovím.

  Božena Jirků,

  ředitelka Konta Bariéry

  bozena.jirku@bariery.cz

  LUCIE BÍLÁ

  při zahájení

  projektu Cesty

  k lidem. Jde

  o další způsob,

  ajk přispívat na

  Konto Bariéry.

  Zapojit se

  můžete koupí

  označených

  výrobků v síti

  hypermarketů

  Globus.

• Strana 34

  

  můžeš / číslo 9 - 2011

  NA CESTÁCH

  Text: RADEK MUSÍLEK

  Foto: JAN SPILKA

  V

  šechno začalo před dvěma lety

  uředitele pražské Jedle Jana

  Pičmana. Potkal své kamarády

  ze skautského oddílu ati mu

  řekli, že pravidelně jezdí plachtit

  namoře. Pořád je to bavilo, ale

  hledali nový náboj svých cest.

  Tak se zrodil nápad vzít napalubu vozíčká-

  ře. To byla výzva pro všechny zúčastněné.

  První plavba vroce 2009 byla vlastně

  objevná. Námořníci sice ponávratu nehlásili

  nalezení nové země, ale objevili, že ani

  tělesný handicap nemusí být překážkou

  týdenního pobytu sjachtou namoři. Ovšem

  pochopitelně se vším respektem kživlu,

  který umí život dávat ibrát.

  Vozíky v kajutě

  Letos naloď jménem Munja nastoupilo deset

  lidí. Jen pro zajímavost, plavidlo měřilo 49

  stop, což představuje 15 metrů. Celkem pět

  kajut pojalo nejen posádku, ale ivšechny vo-

  zíky. Ty byly ovšem prakticky pořád složené

  auskladněné, protože nalodi jejich použití

  nepřipadalo vúvahu anasouši se moc času

  netrávilo. Majitelé tak sice se svými vozíky

  teoreticky najedné lodi byli, avšak zfaktické-

  ho hlediska šlo oakci, které by spíš odpovídal

  název Bez vozíku najachtě.

  Velení měl vruce kapitán Martin Němec.

  Role kuchaře se ujal Václav Mašek, jinak

  také držitel licence pro řízení plachetnic.

  Právě tito pánové jsou kamarády Jana Pič-

  mana. Ani on napalubě nechyběl. Pracující

  část posádky lodi ještě doplnil Jan Spilka,

  vychovatel zJedle. Iten má oprávnění řídit

  lodě. Navíc díky svým řeckým kořenům

  zmaminčiny strany měl ze všech účastníků

  moře asi nejvíc vkrvi.

  Na moři je vše drsnější

  Šestici mladých lidí spostižením tvořili

  současní nebo bývalí žáci astudenti zJedle.

  Samí kluci amuži, takže pánská jízda.

  Čistokrevní vozíčkáři znich byli pouze tři,

  ostatní dokázali více či méně chodit, ikdyž

  surčitými obtížemi. Záměrně jsem oddě-

  lil tuto část posádky jako tu nepracující,

  protože pánové spostižením byli především

  nadovolené. Někteří znich osebe nechali

  chodící spolucestující pečovat stakovou

  chutí, že to vyvolávalo údiv iujejich druhů.

  Holt moře atrochu extrémnější prostředí

  odhalí ledacos ze zákoutí naší osobnosti.

  S VOZÍKEM NA JACHTU

  Na letní dovolenou k moři vyráží kdekdo.

  Plavbu na lodi absolvuje už o poznání méně turistů.

  Ovšem parta mladých lidí s tělesným postižením

  plavící se na jachtě, to už je skutečná rarita.

  Kdo je překvapen, bude ještě víc.

  Tato výprava z Jedličkova ústavu a škol

  se letos uskutečnila potřetí. V chorvatských vodách

  urazila přes tři sta padesát námořních mil,

  tedy asi šest set šedesát kilometrů.

  ANI STÍSNĚNÉ PODMÍNKY na palubě nebránily posádce užívat si pohodičku. Klidné

  moře, houpání na vlnách, slunce a vítr ve vlasech, prostě relaxace.

• Strana 35

  

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  Někdo byl tedy aktivnější, někdo pasiv-

  nější. Jednoho zmohla fyzická námaha,

  druhého houpání moře, když se zvedla

  bouřka asní ivlny. Plavbu si ale užili

  všichni. Většina času se trávila plachtěním,

  povídáním, hraním her anakytaru. Často

  se plavalo vmoři, někdy naotevřeném,

  jindy vzátoce. Mezi nejkrásnější zážitky prý

  patřila návštěva Modré jeskyně, dokteré se

  vplouvá nagumovém člunu.

  Plavba má rehabilitační účinky

  Podle nejednoho zúčastníků je pobyt

  nalodi neopakovatelný zážitek. Aje vidět,

  že sdopomocí lze zvládnout ledacos, ikdyž

  loď sama nebyla nijak bezbariérová. Navíc

  neustálé houpání má prý skvělý rehabilitač-

  ní účinek podobný hipoterapii, pomineme-li

  fakt, že čeští suchozemci musí chvíli přizpů-

  sobovat svůj zažívací trakt. Ti, kteří nejeli

  poprvé, už ale problémy neměli.

  Expedice zpřístavu Sukošan naostrov

  Vis azase zpět trvala celkem týden. Od

  4. do11. června 2011. Částkou 28000 Kč

  ji podpořilo iKonto Bariéry. Ale abyste si

  nemysleli, nikdo zúčastníků se nevozil

  zadarmo. Vždyť jenom pronájem lodi vyšel

  na2200 eur. Všichni se ovšem shodli, že to

  zaty peníze stálo.

  Výpravy Svozíkem najachtu inspirovaly

  idalší nadšence. Vlastně stačí málo. Dáte

  dohromady partu fajn lidí, mezi kterými je

  námořník soficiálními zkouškami, avyra-

  zíte. Nesmíme však zapomenout najednu

  velmi důležitou věc. Pokoření nových výzev

  je pěkná věc, ovšem všichni bez výjimky

  jsme namoři jen hosty.

  S VOZÍKEM NA JACHTU

  Dalším objevem námořních výprav tedy

  byla skutečnost, že zvládnout se sice dá

  ledacos, ale někteří lidé spostižením jsou

  zvyklí naurčitý standard pomoci apovažují

  ho zazcela samozřejmý. Dokonce vtakovém

  rozsahu, že už je to pro chodící doprovod

  téměř nezvládnutelné. Jednotlivé drobné

  úsluhy nikoho nezatěžují apracovníci zpo-

  máhajících profesí jsou zvyklí. Když se však

  různé službičky nakumulují namalý prostor,

  nezasvěcený pozorovatel kroutí hlavou.

  Intenzita požadavků roste hlavně uvnitř

  uzavřené skupiny avcelodenní koncent-

  raci několika chlapíků, kteří si rádi nechají

  posloužit.

  Žáci astudenti zJedle, neotříska-

  ní životem venku, podvědomě vědí, že

  vychovatelé, učitelé avšichni ostatní jsou

  prakticky pořád poblíž apřipraveni při-

  skočit. Námořníci zjiného prostředí tohle

  chvílemi nesli dost těžce adávali to najevo.

  Proč si pro toho bažanta nedolezeš sám?

  Někam spěcháme? Stejně se tu jen válíš, tak

  se překul nadruhý bok azbytečně neúko-

  luj druhé! Nebo jiná situace: Jeden mladý

  muž snámahou leze doschůdků. Vpůlce

  cesty usoudí, že už ho to unavuje. Vědom si

  asistenta zazády pustí se dojeho náruče. Je

  tohle normální? Někde možná ano. Poněko-

  lika dnech najachtě schody vylezl sám, bez

  pomoci. Trvalo to, ale času je namoři dost.

  VOZÍKY se

  plavily také.

  Ovšem po

  většinu času

  hrály jen roli

  nadbytečné

  zátěže,

  pro kterou

  není velké

  uplatnění.

• Strana 36

  MONIKA PÁVOVÁ

  ERIK ČIPERA

  VAŠE FOTOGRAFIE

  

  můžeš / číslo 9 - 2011

• Strana 37

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í 

  můžeš / číslo 9 - 2011

  SLOUPEK

  Ondřeje Neffa

  Oživotě

  itechnice

  Erik Čipera pojal svoji sérii jako černobí-

  lou reportáž. Vznikl soubor, vekterém je

  možné pokračovat – není to jenom jedno

  téma, je to celkový styl. Autor vněm ne-

  používá žádné efekty – fotografuje spíše

  krátkým ohniskem, využívá znalosti

  prostředí ajde takříkajíc nakontakt.

  Jako fotograf je „neviděn“, ito je výhoda

  důvěrné znalosti. Série se vymyká

  běžnému průměru, tohle je už závažná

  práce svýznamným dopadem. Nasnímky

  tohoto typu neexistují fotografické re-

  cepty, nikde se nedočtete, „jak“ to udělat.

  Předpokladem je ztotožnění stématem.

  Musíte téma mít rádi, znát ho ažít sním.

  Pak vzniknou snímky tak lidské apříjem-

  ně pravdivé, jako jsou tyto.

  Co se vmládí naučíš atak dále, usměje-

  me se nad snímky Moniky Pávové, žáky-

  ně osmé třídy. Počíná si výborně! Vybrala

  si akční živou fotografii, fotila kousky

  jednoho šikovného pejska imotokrosové

  závody. Vyžaduje to odvahu itechnické

  znalosti, ajak je vidět, Monice nechybí

  ani postřeh, ani základní dovednosti.

  Radu bych měl jednu, možná dvě: Ta prv-

  ní zní – je třeba jít co nejblíže kmotivu,

  tedy: když má někdo vnáručí pejska,

  vyfotíme pejska vnáručí aje zbytečné

  zabrat ipůl lesa zaním. Často slýchám,

  že se „to ořízne“. Ano, ale naúkor kvality

  obrazu; daleko lepší je prostě jít blíž ane-

  bo prodloužit ohnisko objektivu. Ale jít

  blíž je lepší… No adruhá rada? Pokra-

  čuj, nenech toho, děláš to moc dobře!

  Filip Jakeš vytvořil moc krásný emotiv-

  ní záběr. Technicky jsou snímky tohoto

  typu značně náročné, protože je velký

  rozdíl vúrovni osvětlení: máme zde

  zapadající slunce azároveň izastíněné

  partie. Pomáhá focení vRAW formátu,

  kdy můžeme získat maximum zobrazo-

  vého záznamu, rozhodně víc než zJPEG

  obrázku. Anebo fotit nadvě expozice

  avýsledný snímek spojit vevhodném

  softwaru – kde bude spojena část oblohy

  se zastíněnou částí snímku. Tuto metodu

  umožňují icenově dostupné softwary,

  především je to domácí produkt Zoner

  Photo Studio, brzy bude natrhu jeho

  verze 14. Už předchozí verze velmi dobře

  zvládaly metodu HDR anamotivy tohoto

  typu je to postup jako stvořený!

  Ondřej Neff

  digineff.cz

  Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

  děkujeme, že posíláte snímky do rubriky Vaše fotografie na adresu www.muzes.cz.

  Jsou zde každému k nahlédnutí a Ondřej Neff z nich pravidelně vybírá ty nejlepší.

  Ty pak otiskujeme a autoři dostanou honorář.

  Uvítáme libovolná témata, nicméně léto končí, a tak se zaměřte především na něj.

  Snímky prosím posílejte co největší.

  Přeji vám dobré světlo. (jš)

  FILIP JAKEŠ

• Strana 38

  

  můžeš / číslo 9 - 2011

  JIH PROTI SEVERU

  J

  e spíše nanás živých zasvětit se zde ne-

  skončenému dílu, jež ti, kdo tu bojovali,

  tak daleko vznešeně dovedli. Je spíš

  nanás zaslíbit se zde velikému úkolu, který

  nás očekává, abychom ztěchto ctných pad-

  lých získali větší oddanost věci, zaniž oni

  dali poslední plnou míru oddanosti.

  Když zásadní odpůrce otroctví Abraham

  Lincoln pronášel 19. listopadu 1863 při

  zasvěcení národního hřbitova nabojišti

  uGettysburgu tato slova, nacházela se jeho

  země už více než dva roky vobčanské válce

  Severu proti Jihu, nemající svými rozměry

  obdobu napůdě Nového světa. Perspektiv-

  ně se miska vah musela vychýlit nastranu

  Unie. Dvaadvacet milionů jejích svobodných

  občanů, obývajících … (tajenka), se podí-

  lelo třemi čtvrtinami navýrobě ajedenácti

  miliardami dolarů nanárodním majetku,

  kdežto jedenáct států Konfederace, mající

  devět milionů obyvatel včetně 3,521 milio-

  nu otroků, pouze pěti miliardami. Téměř

  celý ocelářský, textilní, azvláště muniční

  průmysl se nacházel naSeveru.

  Popočátečních porážkách zahájila roku

  1862 seveřanská armáda ofenzivu. Jih se

  ocitl odříznut odnejdůležitějších komunika-

  cí ablokáda zhoršila zásobování.

  Vodorovně: A. Komorní ráz; pohromadě; starořímská bohyně úrody. – B. Ohrazený les; operní píseň (slovensky);

  věštkyně pádu Tróje. – C. Palce; nizozemský básník 12. století; kožní mozol. – D. Části nohou; bicykl; pádová otázka;

  nevidomý. – E. Tajenka. – F. Novozélandský běžec; ploška u křídla letadla; poté; levná tkanina. – G. Herec ve

  veselohrách; podlahové prkénko; jihoamerické přehozy. – H. Lenivost; odvětví; jméno herce Delona. – I. Slovenská

  pádová otázka; odrůda; osadník na nových územích.

  Svisle: 1. Český pěvec; atletický výkon. – 2. Zručnost. – 3. České město; pražské družstvo. – 4. Poruby; Homérův epos.

  – 5. Jméno zpěváka Charlese; rmut; Klotylda (domácky). – 6. Pokyn; pře. – 7. Dravec; otčina. – 8. Obilní sklad; srdečnice.

  – 9. SPZ Tábora; zkratka souhvězdí Octans; bakterie. – 10. Estrádní výstupy; aneb. – 11. Balík; korálový ostrov. –

  12. Slovenská číslovka; staročech. – 13. Lotyšský peníz; stovka; titul muže. – 14. Nyvá; bakterie nálevníka. – 15. Start

  letadla; Mohamedův druh. – 16. Udělit. – 17. Mnohý; dosna.

  Zdroj: Panoráma křížovek 1/2004, str. 12.

  KŘÍŽOVKA

  NA CO SE MŮŽETE

  TĚŠIT

  V ŘÍJNOVÉM ČÍSLE?

  S jakými potížemi

  se musejí potýkat

  neziskové organizace.

  Sloupek socioložky

  Jiřiny Šiklové.

  Rozhovor

  s Erikem Čiperou

  o dokumentárním

  filmu, který vypovídá

  o fenoménu

  osobní asistence.

  Reportáž o cestě

  vozíčkářů na motocyklu

  do Maroka, Jižní Ameriky

  a Himálaje.

  Zajímavé čtení pro hlavu i srdce!

  Informace, servis!

  Správné řešení tajenky z předchozího čísla: S KLIDNÝM ŽIVOTEM

  Luštitelé – výherci:

  VÝHERCŮM GRATULUJEME!

  Ceny pro vylosované úspěšné luštitele poskytla Nadace Charty 77 – Konto Bariéry.

  Správně vyluštěnou tajenku zasílejte prosím vždy nejpozději

  do 15. následujícího měsíce na novou adresu redakce: Melantrichova 5, 110 00 Praha 1.

  POZOR!

  Jeden vylosovaný

  čtenář získá

  za správně

  vyluštěnou křížovku

  mobilní telefon.

  1. Helena Weissová

  (vyhrála týdenní pobyt)

  Bydžovského 6

  419 01 Duchcov

  2. Jiří Fajtl

  Hamerská 291/16

  435 42 Litvínov 8 – Janov

  3. Pavel Kohout

  Bezručova 983

  295 01 Mnichovo Hradiště

  1

  A

  B

  C

  D

  E

  F

  G

  H

  I

  2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17

• Strana 39

• Strana 40