Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 31

můžeš / číslo 9 - 2011

Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

SLOUPEK

Martina KOVÁŘE

Petrův zdar,

slečno poručíku

Já občas spěchám zmísta namísto, vy ne?

Historek spolicajty by bylo dost, ale jedna

letní mě napadá: je vní zamotán inovinář

Petr Buček.

On mi totiž svěřil natest Fiat Multipla,

tehdy retro úchvatné auto sfakt dobrým

motorem, jedním zprvních common-railů.

Dodnes myslím nedoceněné rodinné auto

ideální například naryby, prostorné, jenom

trochu vypadalo jako ponorka.

Ale tedy již rychle dieselem naryby najih

Čech. Přátelé rybáři již čekali uvody, atak

jsem toho fiátka hnal jako cizího.

Vtom vidím, jak namě protijedoucí blikají.

Je to jasné, policajti měří. Určitě bude tady

natěch přehledných, rychlých aširokých

silnicích nějaké nebezpečné místo, kde je tře-

ba ohlídat tu devadesátku radarem, říkám

si, brzdím napřijatelnější rychlost ačíhám,

kde že jsou. Marně.

Až mě zastavuje mladá šik slečna policajtka.

Ahned prý „Vystupte si, pane řidiči, silniční

kontrola… aaaa. Vy vlastně nemůžete, tak

pěkně seďte, já to přinesu – akam vlastně

spěcháte?“ „Naryby,“ hlesl jsem pravdivě.

Azaražen úrovní četníků smutně koukám,

jak vyndává zPassatu VR6 notebook smým

vykuleným portrétem arychlostí dost přes

100 km/hod. Jeli totiž vprotisměru!

„Doklady odvozidla, řidičák…“ Pak tvrdě

pokračuje amně dochází, že kromě té

rybařiny, kterou jsem si jako nejdůležitější

věc přeložil ze svého vlastního auta, nemám

vůbec nic. Jo – ještě vozík jsem nezapomněl.

„Ani jeden doklad, vše je vPraze,“ říkám.

Nemá cenu vymýšlet. Ona nevěřícně: „Ani

jeden? Něco snad máte – aje to auto vůbec

vaše?“ Říkám zase pravdu, že není – ale

držím se při tom pevně ručního řízení, aby

jako viděla, že to normálně ukradených aut

není. „Ani jeden?“ ptá se. „No vlastně jeden

doklad mám,“ napadá mě spásná, ale smělá

myšlenka, abojím se, aby ji to nezarazilo

vrozletu.

„Mám rybářský lístek,“ mířím dozved-

nutých nevěřícně zírajících modrých očí

blondýny, která lapá podechu aštěkne – ale

přece jen trochu přátelsky: „Ne, to snad není

možný, vypadněte, jeďte!!!“

Startuji, děkuji, kličkuji, vyhýbám se star-

šinovi Maigretovi, který se tváří podezřele

aurčitě šel právě nakolegyni dohlédnout.

Slyším ještě, jak mu říká: „To je vpořádku,

vyřízeno, poučen.“ To teda bylo fakt vpo-

řádku, slečno, díky.

Autor je bývalý automobilový závodník,

člen rady Konta Bariéry.

SLEVY U LUXUSNÍCH

ZNAČEK NEVEDOU

obecně lze říci, že vluxusním segmentu se

jedná ovýjimečné případy.“

Opravdu nestojí automobilkám zato mít

připravený program pro lidi spostižením?

Kupují handicapovaní jen škodovky, peugeo-

ty nebo volkswageny?

Odpověď, která urazí

Martina Kováře, autora sloupku, který se

pravidelně objevuje napravé části této dvou-

strany, odpověď Evy Masákové trochu zvedla

ze židle. Pro úplnost je nutné dodat, že BMW

nezaslalo ani přes urgence odpovědi vůbec.

„Zdá se, že uprodejců takzvaných luxus-

ních vozů je handicapovaný člověk zapsán

jako nuzák jezdící velorexem aplánuje

koupi favorita – narozdíl oddruholigového

fotbalisty, který je jistě dobrou cílovou sku-

pinou stejně jako přeúvěrovaný podnikatel,

jemuž vnutí další leasing nakombíka,“ říká

Martin Kovář.

Apokračuje: „Sice se nám vjejich spo-

lehlivých autech jezdí dobře avelké auto

využijeme lépe než fotbalista, ale asi nejsme

stejně dobrými zákazníky.“ Shodou náhod

jezdí Martin Kovář jak vBMW, tak vAudi.

Ještě přidává vzpomínku, jak jednou při-

jel doservisu, kde zrovna montovali ruční

řízení doFerrari Testarossa.

Také vefirmách, které auta upravují pro

potřeby handicapovaných, mají vživé pamě-

ti zákazníky přijíždějící vautech zajeden,

dva nebo itři miliony korun.

Úpravy i u Lamborghini Gallardo

Firma Josef Hurt upravovala pro svého

klienta supersportovní Lamborghini Gallar-

do, společnost API CZ zase dostala zaúkol

přestavět naruční ovládání historický Lotus

Seven nebo luxusní kabriolet Mercedes.

„Vesrovnání sběžnými auty upravuje-

me luxusní vozidla jen občas. Většinou jde

oojetá vozidla,“ uvádí František Malina,

obchodně-technický manažer společnosti

Josef Hurt.

„Děláme je málo, tak jedno až dvě

zarok,“ potvrzuje menší četnost luxusních

aut vdílnách společnosti API CZ její šéf

Miroslav Bartoš.

„Nové audi jsme tu měli snad jedno.

Ale luxusní jeté vozy děláme pravidelně.

Tito zákazníci jsou takoví automobiloví

fajnšmek ři. Pamatuji si například nazánovní

vozy Audi A8, naBMW 650i nebo natříleté

Lamborghini Gallardo,“ vyjmenovává Fran-

tišek Malina.

Miroslava Bartoše mezi výjimečnými nebo

luxusními vozy napadne historický Lotus

Seven zroku 1955: „Přestavba byla dokonce

jednodušší, než je tomu udnešních aut. Vlo-

tusu bylo víc místa amálo elektroniky.“

Více informací nawww.AutemBezpečně.cz

OBLÍBENÉ KOMBÍKY. Také drahé značky mají ve své nabídce vozy

s touto praktickou karoserií. Audi A6 není výjimkou.

Zdá se, že uprodejců takzvaných

luxusních vozů je zapsán handicapovaný člověk

jako nuzák jezdící velorexem

aplánuje koupi favorita.