Strana 16
můžeš / číslo 9 - 2011
MĚSTSKÁ HROMADNÁ DOPRAVA
PAMPLONA
NENÍ NAŠTĚSTÍ ŘÍM
Zkušenost mi ukázala, že na celém světě chybí ještě mnoho věcí, abychom my,
lidé s postižením, mohli vést uspokojivý život v rámci svých omezení.
Text: ESTHER SANZ BUENO
Foto: ARCHIV
M
usím předeslat, že kvůli
dětské mozkové obrně jsem,
co se týče pohybu mimo do-
mov, odkázána nainvalidní
vozík. Nadruhou stranu
lidé, kteří nemají žádný han-
dicap ani nemají vesvém
okolí postiženého, většinou rozhodují, zda
ten či onen vchod, chodník nebo autobusová
zastávka budou mít nějakou bariéru. Mnoh-
dy si ani neuvědomí, že imalý schod je pro
někoho nepřekonatelná překážka.
Vloňském roce jsem se provdala zabá-
ječného muže, který pochází zČeské repub-
liky. Nasvatební cestu jsme se rozhodli jet
dojedné zevropských metropolí – doŘíma.
Právě proto jsme očekávali výrazný rozdíl
vměstské hromadné dopravě vporovnání
se španělským provinčním městem Pam-
plona, kde žiji. Mylně jsme se domnívali, že
město, které ročně navštíví miliony turistů,
je vtomto směru lépe připraveno.
Metro v Římě je bez výtahů
Říká se, že ideální dopravní prostředek pro
turistu je vŘímě metro. Je tomu opravdu
tak – pokud zrovna nejste nainvalidním
vozíku. Kamenná přístupová schodiště ne-
mají alternativu vpodobě výtahu. Jediné, co
nám tedy zbývalo, byly městské autobusy:
nízkopodlažní, svýsuvnými rampami alo-
gem vozíčkáře. Hned první den, kdy jsme
se chtěli dopravit doVatikánu, jsme museli
použít autobus. Nazastávce jsem požádala
řidiče, aby vysunul rampu. Jeho odpověď
byla nekompromisní: „Plošina nefunguje.“
Atím byla pro něho záležitost přepravy vo-
zíčkáře vyřešena. Jen díky svému manželovi
aochotným spolucestujícím jsem mohla
nastoupit ivystoupit. Následovala očekáva-
ná návštěva vatikánského muzea, kde mi-
mochodem vozíčkář vůbec nemá problémy
sevstupem.
Bezplatná linka: 800 100 822
E-mail: info@allmedica.eu