10/2012

• Strana 1

  Média o lidech s handicapem:

  bariéry přetrvávají strana 8

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  

  /

  

  J edn o tl i vý v ýt i sk   K č / P ředp l at i te l é   K č

  Koupí

  tohoto

  časopisu

  podpoříte

  Konto

  BARIÉRY

  www.muzes.cz

• Strana 2

  p ř í m á c e s t a k m o b i l i t ě

  Volejte zdarma: 800 100 659

  vecom@vecom.cz

  www.vecom.cz

  Ovenecká 32, 170 00 Praha 7

  Lipůvka 397, 679 22 Lipůvka

  Příčná 2, 736 01 Havířov

  Kompletní v˘roba a dodávka v‰ech typÛ

  plo‰in pro tûlesnû postiÏené: ‰ikmé

  schodi‰Èové plo‰iny, vertikální zdviÏné

  plo‰iny, schodi‰Èové sedaãky a schodolezy.

  Inz_Vecom_A4 17.5.2007 13:12 Stránka 1

  zrcadlo_1_21str.indd 2 12.10.2009 13:03:43

• Strana 3

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  můžeš / číslo 10 - 2012

  EDITORIAL OBSAH

  OBSAH

  Dobré zprávy

  Podpora občanských sdružení

  Senior Praha 2012

  Brno a jižní Morava bez hranic

  Nevidíme, neslyšíme, ale cítíme

  Festival integrace Slunce 4–5

  ANKETA

  Jak se média ve vaší zemi

  věnují lidem shandicapem? 6

  TÉMA: MÉDIA A LIDÉ S POSTIŽENÍM

  Petr Dvořák:

  Nesoutěžíme v počtu diváků 8–10

  Moc a bezmoc televizní redaktorky 10–11

  V české kotlině vítězí

  veřejnoprávní informace 12–13

  Alice Němcová Tejkalová:

  Nemůžete jim fandit 14–15

  Pomoc zDomečku pod skalami 16–19

  VÝTVARNÍCI KONTA BARIÉRY

  Jiří Slíva: Karikaturistou mimo plán 20–21

  NOVÉ ZAHRANIČNÍ TECHNOLOGIE

  Vytisknout si kompenzační pomůcku? 22–23

  NÁZORY

  Zuzana Špitálská: Nebojte se soudu! 24

  SENSEN

  Kluby ožívají spodzimem 25

  TIP NA VÝLET

  Filmové zámky 26–27

  PORADNA

  sKarta – informace vkostce 28

  Správní řízení o příspěvku na péči,

  přiznání průkazu mimořádných výhod 29

  AUTOMOTO

  Aby garáž nebyla malá 30–31

  KONTO BARIÉRY,

  MELANTRICHOVA , PRAHA 

  Počítače a sport 33

  NA CESTÁCH

  Země sdobrým vkusem 34–35

  VAŠE FOTOGRAFIE

  Za špatným světlem 37

  KŘÍŽOVKA

  Big Ben 38

  PETR DVOŘÁK:

  NESOUTĚŽÍME

  V POČTU DIVÁKŮ

  STR. 

  POMOC

  Z DOMEČKU

  POD SKALAMI

  STR. 

  JIŘÍ SLÍVA:

  KARIKATURISTOU

  MIMO PLÁN

  STR. 

  ABY GARÁŽ

  NEBYLA MALÁ

  STR. 

  Vydává: Sdružení přátel Konta BARIÉRY vespolupráci sNadací Charty 77

  Šéfredaktor: Jindřich Štěpánek (e-mail: jindrich.stepanek@muzes.cz, mobil: 722966233)

  Redakce: Zdeněk Jirků (e-mail: zdenek.jirku@muzes.cz),

  Pavel Hrabica (e-mail: pavel.hrabica@muzes.cz), Radek Musílek (e-mail: radek.musilek@muzes.cz),

  Jan Šilpoch (e-mail: jan.silpoch@muzes.cz)

  Manažerka redakce: Kateřina Uhrová (e-mail: katerina.uhrova@muzes.cz, mobil: 722966510).

  Korektorka: Martina Čechová

  Adresa redakce: Melantrichova 5, 11000 Praha 1

  Mobil: 722966510. Telefon: 224242973

  Web: www.muzes.cz. E-mail: info@muzes.cz

  Nevyžádané příspěvky se nevracejí.

  Cena jednoho výtisku je 30 Kč, pro předplatitele 20 Kč.

  Celoroční předplatné 240 Kč. Zvýhodněné dvouleté předplatné 380 Kč.

  ISSN 1213-8908. Toto číslo vychází vříjnu 2012.

  Vychází zafinanční podpory Ministerstva zdravotnictví ČR aMinisterstvo pro místní rozvoj ČR.

  Art director: Jiří Bušek. Grafická úprava asazba: Jan Bělovský.

  Tisk: Grafotechna Print, s. r. o., Lýskova 1594/33, Praha-Stodůlky

  Rozesílá Postservis Praha, Poděbradská 39, Praha 9

  Volný prodej: Česká pošta, s. p.

  Foto natitulní straně: Jan Šilpoch

  Papír je mrtev, ať žije papír

  Americký časopis Newsweek, který vycházel 79 let

  a četli ho lidé doslova na celém světě, končí. Bude vy-

  cházet jen na webu a mnozí vtom vidí jen potvrzení

  všeobecně rozšířeného názoru, že papír je mrtev.

  Jiní však tvrdí, že noviny a časopisy se stanou

  vlastně luxusním zbožím, a tak když si sednete do

  kavárny a začtete se do novin, okolí vás bude vní-

  mat jako člena určité společenské vrstvy.

  Mediální vesmír se zkrátka mění. Zprávy na webu lze nazvat

  elektronickou kaší informací, ve které je těžké se vyznat a oddělit

  seriózní informaci od provokace, vtipu či reklamy. Mnohdy je to

  doslova test inteligence. Přesto je veledůležité umět najít právě to,

  co vás zajímá, co potřebujete pro utvoření vlastního názoru.

  Hlavní téma proto patří médiím. Jak se věnují lidem spostiže-

  ním, jak dokážou informovat o těch, pro něž byla například účast

  na paralympiádě splněním celoživotního snu. Snažíme se srovnat

  média zčeské kotliny se zahraničními.

  I tam si totiž lidé spostižením stěžují, že se o nich málo píše.

  VDánsku vše došlo tak daleko, že vláda musela přijmout zákon,

  který televizi nařizuje, aby každý den odvysílala něco zparalym-

  pijských her v Londýně, jako to dělá televize švédská.

  Ze srovnání nevycházejí česká média nejhůř, zejména ta ve-

  řejnoprávní. Je to dobře zjediného důvodu. Bulvár je naprosto

  regulérní součást trhu, a přestože mu někteří nemohou přijít na

  jméno (a přitom ho kupují), je třeba si uvědomit, že se řídí poně-

  kud jinými zákony než média tzv. seriózní.

  Ony totiž první noviny, které vyšly vroce 1605 ve Štrasburku,

  byly vlastně bulvární; otiskovaly seznam zboží ve skladu a zpoví-

  daly kočí, kde se nejčastěji přepadává.

  Česká média se začala o lidi spostižením zajímat vnovodobé

  historii poté, co Olga Havlová svolala na jaře 1990 demonstra-

  ci, aby poukázala na to, v jakých podmínkách lidé shandicapem

  žili. Byli zavíráni do nejrůznějších ústavů a vboji o zlepšení je-

  jich situace tehdy sehrály velice důležitou roli noviny, rozhlas

  a televize. Ta jim zůstala (viz článek televizní reportérky na str. 10

  a 11) a záleží tak trochu na každém znás, jak nás dokážou oslovit.

  Sledovanost televizních pořadů stejně jako čtenost deníků

  a časopisů jsou pečlivě analyzovány, a pokud se ukáže, že je o ur-

  čitá témata zájem, šéfredaktoři či vydavatelé zareagují.

  A je úplně jedno, zda jde o papír nebo internet.

  Přeji vám inspirativní čtení. 

  JINDŘICH ŠTĚPÁNEK

  Partneři

  redakce:

• Strana 4

  

  DOBRÉ ZPRÁVY

  můžeš / číslo 10 - 2012

  Nevidíme, neslyšíme, ale cítíme

  Brno

  a jižní Morava

  bez hranic

  Setkání bez hranic je plavecká show pro

  děti zdětských domovů, handicapované

  izdravé, adospělé. již 6. ročník pořádá

  30. října Vysoké učení technické vBrně,

  Dětský domov Dagmar aagentura Entity.

  Dotohoto sportovního aspolečenského se-

  tkání se zapojí na200 dětí a100 dospělých

  zřad vrcholových sportovců, politiků, poli-

  cistů, hasičů, záchranářů apartnerů akce.

  Slavnostní zahájení vAquaparku Kohou-

  tovice Brno začíná od9.15 hod. Vyhlášení

  výsledků ve13.00 hod. Startovné nikdo

  nehradí. Zdravotní služba bude kdispozici

  přímo ubazénu pocelou dobu konání akce,

  stejně tak drobné občerstvení. Informace

  podává manažer komunikace akce Petr Ha-

  šek, tel.: 541212627 nebo e-mail: marke-

  ting@entita.cz. 

  Senior Praha 2012

  Podpora občanských sdružení

  Dotační řízení pro rok 2013 napodporu ve-

  řejně účelných aktivit občanských sdružení

  zdravotně postižených vyhlásil Vládní výbor

  pro zdravotně postižené občany. Uzávěrka

  je 31. října 2012. Vrámci programu lze pod-

  pořit následující tematické okruhy činností:

  A) Mezinárodní spolupráce voblasti vy-

  rovnávání příležitostí pro osoby se zdravot-

  ním postižením

  B)Účast natvorbě, realizaci amonitoro-

  vání ucelených plánů vyrovnávání příleži-

  tostí pro osoby se zdravotním postižením

  C)Edukační ainformační činnost vob-

  lasti vyrovnávání příležitostí pro osoby se

  zdravotním postižením

  D)Organizačně-administrativní servis

  vrámci svépomocných aktivit občanských

  sdružení zdravotně postižených

  Žádost odotaci se podává pouze narok

  2013 a je možné ji zaslat nejpozději do

  31. října 2012 (včetně) naadresu: Úřad vlá-

  dy ČR, Sekce pro lidská práva – VVZ, nábř.

  E. Beneše 4,118 01 Praha 1-Malá Strana.

  Informace oprogramu podává Mgr.Mari-

  an Dobiáš, telefon: 224002341, e-mail:

  dobias.marian@vlada.cz. Komunikace se

  žadateli odotaci probíhá vurčitých fázích

  dotačního řízení zásadně elektronicky, pro-

  to jsou žadatelé povinni dbát naaktua lizaci

  svých e-mailových adres. 

  DOTACE POMOHOU zlepšit

  aktivity občanských sdružení

  zdravotně postižených. Foto: archiv

  VEVODĚ SE BAVÍ malí ivelcí, spostiže-

  ním ibez něj. Ilustrační foto: Jan Šilpoch

  Druhý ročník veletrhu pro péči aaktivní

  život seniorů se uskuteční 5.–6. října 2012

  od10 do18 hodin vPrůmyslovém paláci

  naVýstavišti vpražských Holešovicích. Vele-

  trh nabídne širokou škálu produktů aslužeb

  určených nejen pro seniory. Letošní ročník

  je veznamení volnočasových aktivit pro

  seniory, aktivního života ivevyšším věku

  akvalitní zdravotní péče. Naleznete zde

  tipy, jak trávit volný čas, jak se dále vzdělá-

  vat, kam si jít zasportovat nebo kam vyrazit

  svnoučaty navýlet. Bohatá bude nabídka

  lázeňské péče, pobytů azdravotní péče se

  zaměřením napéči ochrup, sluch či zrak.

  Chybět nebudou ani diabetické či ortope-

  dické pomůcky. Během veletrhu se budete

  moci poradit spředními odborníky, ale také

  zakoupit avyzkoušet si řadu zdravotních

  pomůcek, léčebné kosmetiky, výrobky

  zdravé výživy idoplňky stravy. Novou

  oblastí veletrhu je tzv. anti-aging, moderní

  medicína proti stárnutí. Samozřejmé je

  představení neziskových organizací, občan-

  ských sdružení, klubů aspolků pro seniory.

  Vporadenském centru Úspory energií bude

  možné najít inspiraci, jak ušetřit zaenergie

  vdomácnosti.

  Součástí veletrhu je nově festival Senior

  fest sbohatým kulturním programem

  zaúčasti známýchzpěváků, herců, mode-

  rátorů isportovců. Uskuteční se i11. ročník

  běhu seniorů Stromovkou snázvem Senio-

  rská míle, rozšířený ioprocházku aběh

  prarodičů svnoučaty. Součástí doprovod-

  ných aktivit bude ipodpora oslav Meziná-

  rodního dne seniorů, který připadá každo-

  ročně naprvní říjnový den.Další informace

  nawww.seniorpraha.cz. 

  Klub přátel červenobílé hole, o. s., vespo-

  lupráci sKnihovnou města Plzně, Obvodní

  knihovnou Skvrňany aM-Klubem pořádá

  výstavu „Nevidíme, neslyšíme, ale cítíme...“

  Je věnována problematice hluchoslepoty,

  životu lidí stímto vážným postižením,

  ataké jejich výtvarné tvorbě. Výstava potrvá

  od3. září do31. října. Jedná se oputovní

  celorepublikový projekt, který už navštívili

  lidé např. vOstravě nebo Berouně. Zájem

  dalších knihoven je vítán. Bližší informace

  nawebu sdružení www.klubpratel.wz.cz. 

  HLUCHO

  SLEPOTU

  přibližuje

  putovní

  výstava.

  Foto: archiv

  VELETRH SENIOR PRAHA chce přispívat

  kaktivitě seniorů. Ilustrační foto: Jan Šilpoch

• Strana 5

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  můžeš / číslo 10 - 2012

  D

  obrý den, chci se

  zeptat, jestli Můžeš

  plánuje idalší testy

  kvality, jako tomu bylo

  vpřípadě mechanických

  invalidních vozíků.

  Chápu, že naelektričáky

  nejsou asi peníze, ale je

  spousta dalších pomů-

  cek pro postižené. Já třeba chodím celý

  život oberlích.

  Díky, Josef Pokosil, Brno

  Vážený pane Pokosile, Konto BARIÉRY

  anaše redakce odalších testech reálně uva-

  žují. Máme dokonce už poměrně přesnou

  představu, co si vezmeme namušku příště,

  apodnikáme vtom první kroky. Jistě ale

  chápete, že zatím nechceme nic prozrazo-

  vat. (red)

  M

  ilí přátelé, ráda

  bych poděkovala

  zanázor pana Šturmy

  včlánku Nebuďme po-

  vrchní, nepomůžeme…

  Jako učitelka sletitou

  praxí vím, jakým iluzím

  aklamům osvých

  potomcích rodiče rádi

  podléhají. Zároveň si jako matka uvědo-

  muji, jak těžké je objektivně nahlédnout

  své vlastní dítě. Naštěstí jsem nikdy

  vživotě nebyla konfrontována se situací,

  kdy bych musela přijmout neúprosnou

  pravdu opostižení svého dítěte. Těžko

  si vlastní reakci vtakové chvíli teoretic-

  ky představit. Odmítání reality asklon

  keufemismům vpodobě milosrdnějších

  módních diagnóz jsou pochopitelné.

  Méně pochopitelné už však je, že tomuto

  tlaku podléhají inestranní odborníci,

  kteří vyhoví de facto společenské zakázce.

  Kéž by byli všichni jako pan Šturma.

  Spřátelským pozdravem

  Marie Červená, Mladá Boleslav

  Vážená paní Červená, svaším názorem lze

  jedině souhlasit. Zaujatý aneobjektivní pří-

  stup rodičů je pochopitelný. Odborníci by si

  však měli zachovávat profesionální odstup

  aobjektivitu. Doufáme, že ináš časopis při-

  spívá ktomu, aby se obě tyto strany kcelé

  problematice mohly postavit co nejlepším

  způsobem. (red)

  D

  obrý den, dovolte

  mi malou glosu

  kčlánku Je facka trest,

  nebo týrání? Spanem

  Kulhánkem vzásadě

  souhlasím. Nesou-

  hlasím však shlasy

  volajícími poabsolut-

  ním zákazu tělesných

  trestů. Ivčlánku zaznívá, že je rozdíl

  mezi plácnutím abitím jako nástrojem

  ponížení. Ikdyby se nějakým zázrakem

  podařilo zabránit komukoliv uhodit své

  dítě, myslíte si, že si tyran nenajde jiný

  způsob, jak potomka trápit? Psychické

  deptání je přitom možná ještě horší než

  ustát nějakou tu ránu.

  Nepovažujte mě prosím zanějakého

  sadistu, který obhajuje násilí. Osobně

  jsem své děti maximálně plácnul přes

  ruku vpředškolním věku. Spíš mi vadí,

  že se zákazy anevynutitelnými normami

  snažíme řešit problém, který má svou

  podstatu úplně někde jinde. Je přitom

  potěšující, že se podle pana Kulhánka

  postoj posouvá směrem ktomu, že rodiče

  vnímají fyzický trest spíš jako své výchov-

  né selhání.

  Karel Lesný, Hradec Králové

  Vážený pane Lesný, děkujeme zaváš

  příspěvek dodiskuse. Je potěšující vidět, že

  naši čtenáři nad tématy článků skutečně

  přemýšlejí achtějí pak vyjádřit svůj postoj.

  Ze sadismu vás přitom jistě nikdo nepode-

  zřívá, nemusíte mít obavy. (red)

  V

  ážená redakce, budu

  rád, když otisknete

  moje poděkování všem

  českým sportovcům

  zareprezentaci ČR

  naletošních letních

  paralympijských hrách

  vLondýně. Stejně tak

  bych chtěl poděkovat

  lidem ze serveru Handisport.cz zajejich

  informační servis. Česká televize se moc

  nevytáhla. Když to srovnám snepře-

  tržitým zpravodajstvím zolympiády

  paralelně nadvou vysílacích kanálech,

  tak škoda mluvit. Ale odvysílané sestřihy

  byly pěkné ainformace omedailích

  se objevily ivhlavním pořadu Branky,

  body, vteřiny, tak nechci jen kritizovat.

  Naštěstí mám internet, kde se dala para-

  lympiáda sledovat živě.

  Hezký den, František Strnad, Praha

  Vážený pane Strnade, vaše poděkování

  českým reprezentantům spostižením spotě-

  šením otiskujeme. Arozumíme ipovzdechu

  nad malým časovým prostorem, který

  Česká televize paralympijským hrám věno-

  vala. Určitě by si zasloužily větší pokrytí,

  ale zároveň by bylo naivní očekávat, že

  to bude stejné jako vpřípadě klasických

  olympijských her. Přestože tribuny přímo

  nasportovištích byly zaplněny asi úplně

  stejně. (red)

  Své postřehy anázory nám pište

  nainfo@muzes.cz nebo naadresu

  Redakce časopisu Můžeš,

  Melantrichova 5, 11000 Praha 1. 

  Z REDAKČNÍ POŠTY

  První test vozíků

  v Česku:

  Nejdražší

  není nejlepší

  strana 8

  ČA S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  

  7 – 8/ 20 1 2

  

  Jed n o t l iv ý v ý ti s k   K č / P ř ed p l a t it e l é  K č

  Koupí

  tohoto

  časopisu

  podpoříte

  Konto

  BARIÉRY

  www.muzes.cz

  Plavci shandicapem zářili

  veStrakonicích

  strana 18

  ČA S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  

  9 / 20 12

  

  Jed n o t l iv ý v ý ti s k   K č / P ř ed p l a t it e l é  K č

  Koupí

  tohoto

  časopisu

  podpoříte

  Konto

  BARIÉRY

  www.muzes.cz

  Plavci shandicapem zářili

  veStrakonicích

  strana 18

  ČA S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  

  9 / 20 12

  

  Jed n o t l iv ý v ý ti s k   K č / P ř ed p l a t it e l é  K č

  Koupí

  tohoto

  časopisu

  podpoříte

  Konto

  BARIÉRY

  www.muzes.cz

  První test vozíků

  v Česku:

  Nejdražší

  není nejlepší

  strana 8

  ČA S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  

  7 – 8/ 20 1 2

  

  Jed n o t l iv ý v ý ti s k   K č / P ř ed p l a t it e l é  K č

  Koupí

  tohoto

  časopisu

  podpoříte

  Konto

  BARIÉRY

  www.muzes.cz

  Festival

  integrace Slunce

  Podzimní část již 18. festivalu integrace

  Slunce se uskuteční odstředy 7. doneděle

  11. listopadu natradičním místě vbezbarié-

  rovém prostoru Paláce Akropolis, Kubelíko-

  va 27, Praha 3.

  Dopolední program bude jako vminu-

  lých letech sestaven zvystoupení různých

  souborů, kroužků či jednotlivců ze speci-

  álních škol či ústavů. Je určen pro mladší

  generaci, proto se zde vystřídají pohádky,

  písničky atanečky. Pro nejmenší je připra-

  vena premiéra loutkové pohádky Šípková

  Růženka.

  Naprvní večer festivalu připravil di-

  vadelní soubor Verva svou premiéru hry

  HORORET 3 H, okteré říká jedna zhereček

  Daniela Skalová: „Budeme hrát azpívat

  otom, že ihrůza může být vlastně legra-

  ce. Přiznávám, že půjde oponěkud černý

  humor, budou to povídky apísničky nevhod-

  né pro útlocitné dušičky, jak zní podtitul.

  Vtomto pořadu čerpáme například ze

  staropražských kupletů omordech ajiných

  zločinech. Diváci se také dozvědí, jak nebla-

  ze může skončit itak příjemná akce, jako

  je vesnická zabíjačka. Nazávěr se odehraje

  středověké veselé krveprolévání. Ale víc už

  neprozradím.“

  Večer 8. listopadu bude benefiční koncert

  avpátek 9. 11. se můžeme těšit nadiva-

  delní hru studentského Divadelního studia

  Škorně. Tento soubor hraje pouze své autor-

  ské hry, které jsou vždy plné jejich písniček.

  Festival zakončí vneděli večer seniorský

  Divadelní spolek Proměna, jenž uvede svou

  poslední hru Voď Vás Pánbů!, což je kome-

  die omilostném životě kutnohorských paní

  adívek zdoby renesanční. Všichni lidé se

  zdravotním postižením mají vstup zdarma.

  Nadětské dopolední programy je vstup

  zdarma pro všechny diváky. 

  FESTIVAL zaplní Palác Akropolis

  divadlem ahudbou. Foto: Pavel Rydl

• Strana 6

  

  můžeš / číslo 10 - 2012

  ANKETA / DOBRÉ ZPRÁVY

  To není snadná otázka.

  Unás veŠvýcarsku mé-

  dia olidech spostižením

  hodně mluví především

  vdobě, když se mění

  nějaký důležitý zákon,

  který se jich týká.

  Třeba když se hlasovalo

  ozměnách vpojištění.

  Vtakové chvíli se objevu-

  jí informace stejně jako

  vpřípadě jiných témat

  hlasování.

  Ale když se neděje nic

  zvláštního, média onás

  nemluví, pokud to není

  nezbytné. Ze sportu

  postižených většinou ne-

  vidíte nic, pravidelně se

  to trochu zlepší vobdobí

  paralympijských her.

  Osobně pocházím zfran-

  kofonní části Švýcarska

  amohu říci, že veFran-

  cii je to sinformacemi

  oparalympijských hrách

  mnohem lepší. 

  ERIC DÉCORVET

  Švýcarsko, 47 let, vozíčkář

  Média unás občas přine-

  sou nějaký příběh očlo-

  věku spostižením, ale

  obvykle se musí jednat

  oněco hodně zvláštního

  apoutavého. Nebo když

  se někdo vrátil zraněný

  zválky. Obecně se oli-

  dech spostižením moc

  neinformuje.

  Dokonce nejsou moc

  dobře pokryté ani para-

  lympijské hry. Největší

  pozornost se věnuje tak

  čtyřem sportům, vede asi

  atletika. Přitom sportovci

  by si pozornost zasloužili

  nejvíce. 

  SHERRY RAMSEY SCHULZ

  USA, 53 let, vozíčkářka

  Pokusím se odpovědět,

  ale není to snadné. Lidí

  spostižením je vItálii

  hodně. Já žiji vmalém

  městečku, kde je 2500

  obyvatel avozíčkáři jsme

  tu dva.

  Postižení mají řadu růz-

  ných zájmů, kterým se

  věnují. Ať už jde osport,

  kulturu, zábavu ipoliti-

  ku. Existuje iřada aso-

  ciací. Přesto se informace

  onich objevují velmi

  málo. Mluvím přitom

  především otelevizích.

  Nezáleží přitom, zda jde

  oveřejnoprávní nebo

  soukromé. Stejně tak

  ivefilmech či různých

  show. 

  SERGIO DEFLORIAN

  Itálie, 41 let, vozíčkář

  Dánské časopisy atele-

  vize nejeví olidi sposti-

  žením nějaký zvláštní

  zájem. Například dánská

  vláda musela vydat

  zákon, který naší televizi

  nařizuje, aby každý den

  odvysílala něco zpara-

  lympijských her vLondý-

  ně, jako to dělá švédská

  televize.

  Tištěná média píší jen

  ověcech, které zvyšují

  prodej. Takže když se

  objeví něco olidech

  spostižením, jedná se

  odojemný příběh, který

  má čtenáře rozplakat. 

  KENNETH ØRBÆK

  Dánsko, 52 let, vozíčkář

  JAK SE MÉDIA

  VE VAŠÍ ZEMI

  VĚNUJÍ LIDEM

  S HANDICAPEM?

  POTŘEBUJETE DÁREK? Jindřichohra-

  decká prodejní galerie Okénko nabízí zákaz-

  níkům výrobky ztextilu, ze dřeva aobrázky

  malované naskle, všechno produkce chrá-

  něných dílen zregionu. Informace: e-mail:

  okna@okenko.eu, tel. č.: 724594724.

  POHLÍDEJTE SI TO! Zpoplatněné zasílání

  tištěných faktur ohlásili mobilní operátoři

  Vodafone, T-Mobile aO2. Odsrpna účtují

  zákazníkům zatuto službu 10 Kč. Poplatek

  se netýká osob se zdravotním postižením

  astarších 65 let.

  NAVŠTIVTE JOB KLUB. Brněnské občan-

  ské sdružení Agapo poradí lidem se zdravot-

  ním postižením, jak hledat pracovní nabídky

  nebo jak uspět upracovního pohovoru. Job

  klub svou činnost zahájil vpolovině září.

  Pro zájemce: e- mail: info@agapo.cz,

  tel. č. 541210549, 545213204.

  TÝDNĚ AŽ  TITULŮ. Královéhradec-

  ká zvuková knihovna pro nevidomé asla-

  bozraké půjčuje knihy načtené předními

  českými herci. Má také bezplatnou zásilko-

  vou službu pro imobilní osoby se zrakovým

  handicapem. Kontakt: e-mail zvukk@

  knihovnahk.cz, tel. 495075026.

  ZAPŘÍPADNÉ POKUTY NEMOHOU…

  Chráněná dílna vMoravanech uBrna

  zaměstnává 11 lidí, dokonce letošního

  roku by jich tam mělo pracovat 26. Vedle

  sortimentu pro automobilový průmysl zde

  vyrábějí také testery naalkohol.

  NĚKDY STAČÍ POOTEVŘÍT. Občanské

  sdružení Vrátka vTřebíči pomáhá lidem se

  zdravotním postižením svyhledáváním pra-

  covních míst. Informace: e-mail: vratkaos@

  seznam.cz, tel. 777010226, 737565011.

  JEŠTĚ JE ČAS, ALE… Vládní výbor pro

  zdravotně postižené občany vyhlásil dotační

  řízení napodporu veřejně účelných aktivit

  občanských sdružení zdravotně postižených

  pro rok 2013. Termín odevzdání projektů se

  blíží: konec října.

  PŘEPRAVA VOZÍČKÁŘŮ ZAJIŠTĚNA.

  Česká abilympijská asociace provozuje deví-

  timístný automobil shydraulickou plošinou.

  Je určen pro osoby používající ortopedic-

  ký vozík adržitele průkazu TP, ZTP nebo

  ZTP/P, ale také organizacím pracujícím

  sosobami se zdravotním postižením. Více

  nawww.caacz.cz nebo telefonicky načísle

  466052052.

  JSOU INAWEBOVÝCH STRÁNKÁCH

  MĚSTA. Odbor sociálních věcí MěÚ vTur-

  nově vydal informační leták suvedením

  kontaktů aslužeb pro seniory aosoby se

  zdravotním postižením. Letáky je možné

  si vyzvednout naměstském úřadě, vordi-

  nacích praktických aodborných lékařů,

  vnemocnici ivdomově důchodců.

  NEODMÍTNOU ANI DOSPĚLÉ. Sdruže-

  ní Náruč vDobřichovicích je provozovate-

  lem denního stacionáře pro děti amladé lidi

  skombinovaným zdravotním postižením.

  Kontakt: e-mail: os-naruc@atlas.cz, tel. č.

  257712312.

  BONBONEK PRO MILOVNÍKY HISTO

  RIE. Meč zdoby Jana Lucemburského, vel-

  koplošný model Boskovic podle nejstaršího

  vyobrazení města zroku 1728 idruhohorní

  vymřelé obojživelníky mohou vidět také

  imobilní návštěvníci vMuzeu Boskovicka.

  Expozice má bezbariérový přístup.

  JDE TO! Poradenské centrum, pět pedago-

  gických asistentů pro žáky snároky nazvý-

  šenou péči, školního psychologa aspeciál-

  ního pedagoga má ZŠ vPoběžovicích, kam

  dochází pouhých 233 žáků. (nouz) 

• Strana 7

  Předplaťte si časopis

  Předplatné na dva roky

  se slevou za 380 Kč!

  Pokud si předplatíte Můžeš na dva roky,

  ušetříte proti ročnímu předplatnému 100 Kč

  a proti volnému prodeji 316 Kč.

  Soutěž o kartu Handy Card!

  V kterém městě se každoročně koná

  Plavecké léto pro osoby s postižením?

  Odpovědi na tuto otázku zasílejte do 15. následujícího měsíce na adresu redakce:

  Melantrichova 5, 110 00 Praha 1

  nebo na mailovou adresu: info@muzes.cz. Odpovědi označte slovem SOUTĚŽ.

  Minulou otázku správně zodpověděl Ivan Robenek z Klimkovic.

  Vylosovaný autor správné odpovědi získá kartu Handy Card.

  Ta přináší velké množství slev, kromě jiného na servis aut a pohonné hmoty.

  Mobilní telefon za vyluštěnou křížovku!

  Vylosovaní luštitelé křížovky na str. 38 získávají mobilní telefony.

  Co dokáže

  překonat láska

  strana 11

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  

  6 /2 01 2

  

  Je d n o tl i v ý vý t i s k   K č / P ře d p l a ti t e l é   Kč

  Koupí

  tohot o

  časop isu

  podpo říte

  Konto

  BARI ÉRY

  www.muzes .cz

  První test vozíků

  v Česku:

  Nejdražší

  není nejlepší

  strana 8

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  

  7 –8 /2 0 12

  

  Je d n o tl i v ý vý t i s k   K č / P ře d p l a ti t e l é   Kč

  Koupí

  tohot o

  časop isu

  podpo říte

  Konto

  BARI ÉRY

  www.muzes .cz

  Plavci shandicapem zářili

  veStrakonicích

  strana 18

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  

  9 /2 01 2

  

  Je d n o tl i v ý vý t i s k   K č / P ře d p l a ti t e l é   Kč

  Koupí

  tohot o

  časop isu

  podpo říte

  Konto

  BARI ÉRY

  www.muzes .cz

  Chcete-li

  roční předplatné

  změnit na zvýhodněné

  dvouleté, kontaktujte

  bezplatnou linku

  České pošty

    

• Strana 8

  

  můžeš / číslo 10 - 2012

  TÉMA: Média a lidé s postižením

  Česká televize hledá

  novou cestu v době,

  kdy jí konkuruje stále

  více komerčních stanic.

  A přitom se musí držet

  svého hlavního úkolu

  – poskytovat kvalitní

  zpravodajství, publicistiku,

  uměleckou i vzdělávací

  tvorbu. Jsou tyto limity

  pro jejího generálního

  ředitele břemenem,

  nebo výzvou?

  NESOUTĚŽÍME

  V POČTU DIVÁKŮ

  Text: ZDENĚK JIRKŮ

  Foto: JAN ŠILPOCH

  Proč je téma lidí spostižením vpozor-

  nosti médií většinou jen tehdy, když

  jde onějaký kriminální čin – zneužití,

  napadení, krádež? Sami víme, že inej-

  obyčejnější den takového člověka je

  přece pozoruhodná příhoda.

  Asi máte pravdu, ale zejména ta média, kte-

  rá jsou závislá nareklamním trhu, pokládají

  právě nejobyčejnější den každého – iposti-

  ženého – člověka zamálo zajímavý, atedy

  nepoužitelný pro svůj hlavní cíl – prodat.

  Celá mediální zpravodajská scéna dnes

  žije každý den nějakou kauzou. Co to je?

  Jednoduše materiál naprvní stranu. Nebo

  doprvních minut komerčních zpráv. Stím

  nic neuděláme. Ale – právě tento stav vy-

  tváří nový prostor pro veřejnoprávní média,

  Českou televizi aČeský rozhlas. My přece

  máme prvořadý úkol věnovat se všem so-

  ciálním, věkovým adalším skupinám. Lidé

  spostižením nejsou pro nás jen občasnou

  příležitostí, jak zpestřit vysílání, ale diváci,

  pro které chceme vytvářet avytváříme veřej-

  nou službu.

  Zdá se vám – poněkolika měsících

  vtéto funkci – že tuto veřejnou službu

  naplňujete?

  Není to dokonalé aasi nikdy nebude. Zatím

  spíš reagujeme napodněty zvenčí. Snažíme

  se pozorně naslouchat námětům apoža-

  davkům nejrůznějších občanských sdružení

  aorganizací postižených. Nemůžeme dát

  prostor všem, atak – ato říkám otevřeně

  – musíme hodnotit, jak jsou kvalitní, jaké

  mají výsledky, historii, jak zajímavé náměty

  přinášejí. My nejsme anemůžeme být samo-

  obsluha napořady pro každého, kdo přijde.

  Musíme vybírat. Atady jsme unašeho velké-

  ho problému – máme málo lidí vezpravodaj-

  ství ivdramaturgii publicistky adramatické

  tvorby, kteří tomuto světu rozumějí. Mnozí

  jsou zkrátka příliš mladí, smalou životní

  zkušeností. Ataké jsou tlačeni současnou

  všeobecnou mediální praxí zpracovávat

  všechno klipovitě, rychle, třeba ipovrchně.

  Takže iten váš obyčejný den postiženého

  jim připadá trochu jako nuda. Právě toto

  chci změnit – jednak nečekat jen nasignály

  apožadavky zvenku, odorganizací postiže-

  ných, jednak vytvářet uvnitř České televi-

  ze podmínky aatmosféru, vekteré bude

  tvůrčí práce novinářů idramaturgů hlubší,

  analytičtější achcete-li ipozornější kživotu.

  My nemáme být konkurence komerčních

  televizí, ale kvalitnější alternativa.

  Říkáte – musíme vybírat – ale vtěch

  stovkách neziskovek jsou skoro nezná-

  mé organizace, které dělají opravdu

  skvělou práci, ovšem ta se naobrazov-

  ce nikdy neocitne.

  Jistě chápete, že veřejná mediální služba

  nemůže vjedné chvíli uspokojit všechny. Ale

  můžeme být aktivnější, můžeme mnohem

  lépe zkoumat aodkrývat společenský terén,

  právě objevovat ty neprávem zapomínané.

  To je teď velký úkol pro celou ČT, ajá ho

  mám mezi svými prioritami. Kdybychom po-

  užili třeba kostrbatý termín charitativní trh,

  tak naněj jít ahledat, kdo tam naši pomoc

  potřebuje, kdo třeba není tak zaběhnutý,

  apřesto má skvělé výsledky. To by určitě

  komerční médium nedělalo.

  Jen tak naokraj – kdy uvidíme moderá-

  tora nebo reportéra navozíku?

  Jednak je můžete vidět vnašem tradičním

  pořadu Klíč, jednak se určitě takovým lidem

  nebráníme. Ale je to jen naše vina, že se

  talentovaní vozíčkáři nehlásí?

  Nad tímto rozhovorem jsme se sešli

  také proto, že připravujete sKontem

  Petr Dvořák:

• Strana 9

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  můžeš / číslo 10 - 2012

  BARIÉRY velký experiment – pořad,

  který by měl ukázat charitu jako

  přirozenou společenskou aktivitu,

  apřitom diváky nenudit anementoro-

  vat. Je to krok doneznáma?

  Vnaší zemi ano. Nazápad odnás je totiž

  charita aběžná solidarita stěmi, kteří potře-

  bují pomoc, tak samozřejmá jako zastavení

  načervenou. Unás najdete už několik

  osvědčených charitativních projektů, jako

  zmiňované Konto BARIÉRY nebo naši part-

  nerskou organizaci Člověk vtísni, děláme

  pravidelně známé Kuře neboli Pomozte dě-

  tem, ale stále se nemůžeme dostat odpomo-

  ci jednotlivým sbírkám a– popravdě řečeno

  – odklasické estrády. Takže nyní zkoušíme

  nový koncept, pořad zábavný, apřesto ak-

  centující potřebu nové společenské kultury,

  nové atmosféry. Chceme inspirovat diváky

  kjakési proměně jejich vztahu kcharitě.

  Odpříležitostných sbírek kehledání vlastní-

  ho osobního programu trvalé asamozřejmé

  pomoci. Jak to dopadlo, viděli diváci

  29. září.

  Mluvíte ovašich divácích. Jde ojinou

  skupinu než ukomerčních televizí?

  Jistě ne. Lidé si vybírají, přepínají, hledají.

  Všichni máme jen jedny diváky – občany.

  Rozdíl je vtom, že my se snažíme nabízet

  veřejnou službu, tedy kvalitu. Pořady,

  jejichž životnost je delší než čas samotného

  vysílání. Když vysíláte tak skvělý seriál,

  jako je Zdivočelá země, je zřejmé, že bude

  zajímavý třeba ipodvaceti letech. Tento

  princip chceme postupně více uplatňovat

  ivpublicistice. Teď pro EBU (European

  Broadcasting Union, sdružení evropských

  veřejnoprávních médií) připravujeme skoro

  hodinový dokument oženách-samoživitel-

  kách, což je mimochodem ičastá situace

  maminek dětí snejrůznějším postižením.

  Věřím, že když to znovu uvidí divák další

  generace, dostane zajímavý asilný pohled

  �

  Všichni máme jen

  jedny diváky – občany.

  Rozdíl je vtom, že my

  se snažíme nabízet

  veřejnou službu, tedy

  kvalitu. Pořady, jejichž

  životnost je delší

  než čas samotného

  vysílání.

• Strana 10

  

  můžeš / číslo 10 - 2012

  TÉMA: Média a lidé s postižením

  nadobu, kterou žijeme. Aposoudí, jestli se

  vtomto problému něco změnilo nebo ne. To

  je přímá souvislost stematikou, okteré mlu-

  víme – vracet se, připomínat, co se napří-

  klad vživotě postižených mění. Kdobrému

  ikezlému.

  Řekl byste, že chcete, aby Česká

  televize byla spolehlivým přítelem,

  partnerem svých diváků?

  Ano, ale také spolehlivým nepřítelem všech,

  kdo škodí společnosti, jednotlivcům, kultuře

  isportu. Atedy inepřítelem všech, kdo svět

  postižených nechápou, kdo jim škodí aubli-

  žují. To není laciné cukrátko, to je naše pří-

  jemná povinnost. Žádný pořad sám osobě

  nic nezmění. Ale může pomáhat kezměně

  atmosféry, informovanosti, achcete-li, ipo-

  litiky. Možná mohu říci, že prostě chceme,

  aby náš divák byl lepším občanem. Abychom

  mu pomáhali ivtěžkých situacích najít

  trochu optimismu. Proto musíme být lepší

  především my. 

  Osudy lidí s handicapem, které občas vidíme

  na televizní obrazovce, bývají silné a mnohé diváky

  dojímají. Některé dokonce natolik vyprovokují,

  že se rozhodnou postiženému pomoci. Přinášíme

  příběhy dětí, jejichž rodiče už nevěděli kudy kam

  a obrátili se na ostravskou redakci České televize.

  MOC A BEZMOC TELEVIZNÍ REDAKTORKY

  Text: SILVIE KLEKOVÁ

  Foto: ARCHIV MARCELY KOPLOVÉ

  Jirkova zbytečná léta v ústavu

  Docela drsné setkání srealitou zdra-

  votně postižených – to byl vroce 2006

  příběh malého Jirky – jednoho zdvojčat

  svrozeným postižením mozku, který byl

  vroce apůl dán doústavu aaž dopěti let

  nesměl žít vesvé biologické rodině. Ato

  přesto, že se rodiče starali odruhé dvojče

  aochlapce stáli.

  Byl to smutný příběh, kde sehrál roli

  podivný rozsudek – rodiče byli odsouzeni

  kpodmínce zaúdajné týrání syna, přičemž

  vrozsudku ktomu dost důkazů nebylo

  adivili se mu iodborníci. Ovšem ani

  pouplynutí podmínky rodičů, kteří se stále

  starali odruhé dvojče, chlapec nesměl

  zústavu domů. Jeho návrat nenavrhli ani

  pracovníci ústavu, přestože měli tuto pra-

  vomoc avěděli, že rodina oněj stojí.

  Obrat klepšímu nastal až vokamžiku,

  kdy se dopřípadu vložila nezisková orga-

  nizace, ata kontaktovala nás.

  Nasociálním odboru jsem se pak dozvě-

  děla, že kauza se prý řeší aže rodiče, kteří

  snámi předtím dvě hodiny doma natáčeli,

  prý snatáčením vůbec nesouhlasí. Vzá-

  pětí mi rodiče vysvětlovali, že pojednání

  naúřadě dostali strach – prý si naně všich-

  ni budou ukazovat prstem. Byla to vcelku

  trpká zkušenost – úřední osoby používaly

  nepravdivé údaje, vytáčky azkreslování

  faktů. Reportáž se odvysílala, dítě se nako-

  nec dorodiny vrátilo. Počtyřech letech!

  Tereza zvítězila nad VZP

  Psal se rok 2007, když se poprvé setka-

  la stvrdostí úředních postupů šestiletá

  Terezka. Pro nadprůměrně inteligentní

  akomunikativní holčičku se rodiče snažili

  získat elektrický vozík, který by jí umožnil

  samostatný pohyb veškole ivenku, atím

  nezávislejší způsob existence. Terezka

  spostižením všech čtyř končetin podětské

  mozkové obrně mohla sama ovládat právě

  jen vozík elektrický.

  Nekompromisní NE zVZP jsme se

  pokusili rozluštit – ukázalo, že členové

  rozhodovací komise dítě ani nevidí, prý

  stačí písemná dokumentace, aopírají se

  opravidlo, že elektrický vozík mohou mít

  až děti od10 let – protože jinak by prý

  třeba mohly vjet pod auto, argumentovala

  tisková mluvčí. Naotázku, zda deseti-

  letý mentálně postižený chlapec by měl

  navozík nárok, jsem se okamžité odpovědi

  nedočkala.

  Zato se dočkala Terezka – nakonec se

  lidé zVZP zaní osobně vypravili apřímo

  veškole se přesvědčili, že dívka zapůjčený

  elektrický vozíček bravurně ovládá. Ná-

  sledovala změna pravidel VZP apříjemný

  pocit, že jsme spořadem Ta naše povaha

  česká mohli něčemu prospět. Ovšem vidět

  pak Terezku, jak jásá nad novým namíru

  vyrobeným vozíkem, to byl zážitek, jaký se

  nezapomíná…

  Petrovi pomohli televizní diváci

  Jiná reakce nás čekala upřípadu vroce

  2009 – tehdy zdravotní pojišťovna odmítla

  matce těžce postiženého Petra platit dlou-

  hodobý pobyt se synem vnemocnici. Petr

  přitom zůstal postižený pooperaci vetřech

  letech ajeho stav se zhoršoval.

  Matka-vdova oněho pečovala doma

  avostravské nemocnici byli jen proto,

  že čekali napřenosný domácí dýchací

  přístroj.

  Jedna zfirem se odvolala uvýběrového

  řízení, atím se vše protáhlo… Zdravotní

  pojišťovna uhradila ženě, žijící se synem

  jen ze sociálníchdávek, tři měsíce pobytu

  vnemocnici, apak prohlásila, že už to není

  záležitost medicínská, ale sociální…

  Lékaři byli všoku – chlapec měl namat-

  ku silnou fixaci, bez ní dostával záchvaty.

  Dalším faktem bylo, že Petr dovršil 18 let

  �

  Kdo je Petr Dvořák

  Dočela veřejnoprávní televize byl

  zvolen Radou České televize 21. září 2011.

  Vystudoval technickou kybernetiku

  naČVUT anaChicagské univerzitě

  vUSA získal titul MBA.

  Poroce 1989 podnikal, pak začal

  pracovat veskupině PPF, kde byl

  odpovědný zarozvoj Expandia banky,

  dnešní eBanky.

  Vroce 2003 se stal ředitelem televize

  Nova azůstal jím ipoté, co PPF

  vprosinci 2004 televizi prodala

  původním investorům ze společnosti

  CME. Zvedení Novy odešel včervenci

  2010 napozici viceprezidenta pro

  televizní vysílání skupiny CME, kde své

  působení nakonci roku 2010 ukončil.

  info

• Strana 11

  

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  můžeš / číslo 10 - 2012

  MOC A BEZMOC TELEVIZNÍ REDAKTORKY

  (vývojově byl naúrovni kojence), aještě

  poněkud zástupná argumentace se toči-

  la kolem toho, zda ajak lékaři požádali

  pojišťovnu oprodloužení pobytu pro matku.

  Žena si nakonec vzala půjčku, aby mohla být

  se synem vnemocnici.

  Poodvysílání reportáže ale vzápětí začaly

  chodit peníze oddiváků.

  Různí představitelé různých institucí,

  pojišťovnu nevyjímaje, se tak už nemuseli

  trumfovat nápady, kdo všechno by zaPetro-

  vu maminku vnemocnici mohl platit (kraj,

  město...).

  Vefinále mě manažer pobočky pojiš-

  ťovny obvinil ze zkreslování faktů (jeho

  vyjádření byla zveřejněna nesestřižená)

  aztoho, že kvůli mému přístupu mu teď

  diváci posílají vulgární maily aobviňují

  ho znecitelnosti… Přitom žádná oficiální

  stížnost nepřišla. Nejdůležitější ovšem

  bylo, že matka mohla vklidu zůstat se

  synem vnemocnici aponávratu domů ne-

  musela díky pochopení asolidaritě diváků

  řešit finanční potíže.

  Plíseň v Karolince

  Poměrně drsnou zkušenost máme spojenou

  isnatáčením zKarolinky naVsetínsku. Tam

  jsme se zabývali vroce 2009 případem, kdy

  rodina stěžce nemocným chlapečkem vedla

  sradnicí spor oplíseň vbytě.

  Plíseň vyvolala ukojence zhoršení stavu,

  což potvrdili lékaři, aodté doby žila rodina

  rozděleně – chlapce by pobyt vbytě ohrozil.

  Rodina chtěla jiný byt, radnice tvrdila, že

  zaplíseň může rodina, protože nevětrá,

  vbytě suší prádlo, vaří, zalévá květiny adělá

  další nepřístojnosti. Aže to vlastně ani není

  plíseň… Nepomohla ani svědectví dalších

  obyvatel domu, že mají plíseň také aže tam

  byla už dříve.

  Soudní znalec zostravské univerzity

  vypracoval nažádost rodiny posudek, zně-

  hož vyplynulo, že rodina zaplíseň nemůže,

  protože je tam konstrukční vada.

  Při dalším jednání naradnici jsme se pak

  stali terčem posměchu – avy jste stavební

  expert, paní redaktorko? Vy se tady oháníte

  posudkem, ale vůbec tomu nerozumíte…

  Následoval vulgární výraz největšího kalibru

  – zaznamenaný nakameru včetně bouchnu-

  tí dokamery.

  Aktérem byl místostarosta zapoklidného

  přihlížení pana starosty. Nicméně reportáže

  byly zkonzultovány, stejně jako všechny

  kroky vtéto kauze, správníkem aodvysí-

  lány. Vedení města nařklo Českou televizi

  vmístním plátku zmanipulace aslibovalo

  další právní kroky. Mohu jen konstatovat,

  že žádná oficiální stížnost nikdy nedorazila.

  Rodina našla azyl ubratra jednoho zrodičů

  – vtomto příběhu jsme jí bohužel vevýsled-

  ku příliš nepomohli.

  Televizní štáb vpřípadech těžce han-

  dicapovaných lidí nebo rodin nezmůže až

  tak mnoho, jak by se mohlo zněkterých

  proklamací komerčních stanic zdát. Přesto

  je pro tyto lidi televize leckdy poslední nadě-

  jí, aasi nejdůležitější je pro ně fakt, že vtom

  nezůstali sami. Nemyslím si, že by to měla

  být zrovna média, kdo vystupuje jako deus

  ex machina, nadruhé straně – kdo může

  pomoci alespoň napřípad upozornit, tak by

  to udělat měl. 

  Autorka je redaktorkou ČT

  Rodiče mi

  vysvětlovali, že

  pojednání naúřadě

  dostali strach – prý si

  naně všichni budou

  ukazovat prstem.

  Byla to vcelku trpká

  zkušenost – úřední

  osoby používaly

  nepravdivé údaje,

  vytáčky azkreslování

  faktů.

  PETROVA MAMINKA

  mohla díky televizním

  divákům zůstat se synem

  vnemocnici.

• Strana 12

  

  můžeš / číslo 10 - 2012

  TÉMA: Média a lidé s postižením

  Na informace o lidech s postižením narazíte

  v různých českých médiích prakticky denně.

  Systematicky se ale této tematice věnují pouze

  veřejnoprávní rozhlas a televize. Výjimkou jsou

  specializovaná média typu našeho měsíčníku.

  V ČESKÉ KOTLINĚ VÍTĚZÍ

  VEŘEJNOPRÁVNÍ INFORMACE

  TEXT: RADEK MUSÍLEK

  FOTO: JAN ŠILPOCH

  Č

  eská televize se problematice života

  lidí shandicapem věnuje především

  skrze specializované pořady typu

  Klíč, Život shandicapem, Pomáhejme

  si, Televizní klub neslyšících aPa-

  ralympijský magazín. Obdobně je natom

  Český rozhlas. Vezpravodajství avostatním

  vysílání se otázky postižení probírají vrůz-

  ných souvislostech víceméně nahodile, ikdyž

  vesrovnání se zbytkem mediálního prostoru

  jde stále ovýrazný nadprůměr. Dosah takové

  informace je pochopitelně závislý navysílacím

  čase astanici. Zatímco specializované pořady

  jdou vméně atraktivní dobu naméně sledo-

  vaných stanicích, i krátká zmínka vhlavním

  zpravodajství osloví mnohem širší veřejnost.

  Speciálně zaměřené pořady navíc vyhledávají

  především lidé zainteresovaní vtematice lidí

  spostižením. Jen pro zajímavost: zatímco

  televize má největší sledovanost večer, rádio

  poslouchá nejvíc lidí brzy ráno.

  Ukomerčních médií je logika přístu-

  pu jasná. Hlavním měřítkem je zisk. Píší

  avysílají otakových věcech, které přitáhnou

  čtenáře, posluchače adiváky. Řekněme

  si rovnou, že to není případ objektivního

  zpravodajství olidech spostižením, přestože

  podle statistických odhadů tvoří přibližně

  jednu desetinu populace. Dobrá zpráva je,

  že drtivá většina mediálních výstupů je buď

  neutrální, nebo nastraně lidí shandicapem.

  Zasvětlé výjimky vkomerční sféře lze

  označit iniciativu rádia Classic FM aImpuls.

  První jmenované již před lety začalo scykly

  Pravda omém zdraví, vjejichž rámci se často

  objevuje tematika postižení, ikdyž především

  zmedicínského pohledu. Impuls přišel spro-

  jektem Pošli to dál, který pomáhá mimo jiné

  lidem spostižením ainformuje ojejich příbě-

  zích své posluchače. Samostatný pořad Kutí-

  me navlastní nebezpečí, postavený nahodi-

  novém povídání shandicapovanými hosty,

  mělo donedávna iinternetové rádio Applaus.

  Obdobný formát magazínů snázvem Han-

  dicamping aZjiného pohledu nakonci roku

  2010 opustil ČRo 1 Radiožurnál, který šel dál

  cestou krátkých příspěvků vproudu běžného

  vysílání. NaČRo 2 stále existuje cyklus Dobrá

  vůle; nezapomeňme ani napořad Bez bariér

  naRegině. Zrozhlasové produkce určitě stojí

  zazmínku také unikátní projekt interneto-

  vého Rádia Radiátor. Jde oiniciativu lidí

  svazbou nasociální služby Domova sv.

  Anežky zTýna nad Vltavou. Jeho klienti jsou

  aktivními tvůrci vysílání.

  Internet dominuje

  Již zmíněný internet tvoří samostatnou

  kategorii, kde se zprávy sdanou tematikou

  nejsnadněji vyhledávají prostřednictvím spe-

  cializovaných webů. Určitě musíme jmenovat

  komplexní Helpnet.cz plný aktualit ipora-

  denství nebo sportovně zaměřený Handi-

  sport.cz. Ovšem inaběžných zpravodajských

  serverech lze téměř každý den nalézt nové

  dílčí zprávy ze světa lidí spostižením. Stačí

  zadat příslušný pojem dovyhledavače.

  Pochopitelně nezáleží jen napočtu sděle-

  ní, ale inajejich kvalitě. Média bulvárnější-

  ho charakteru nejčastěji informují odojem-

  ných, tragických askandálních příbězích.

  Ti ostatní se zaměřují především nazprávy

  vsouvislosti svýznamnými legislativními

  změnami nebo výraznými počiny vespor-

  tu, kultuře či vědě. Při hlubším proniknutí

  doproblematiky dojde inaotázky zaměst-

  návání, dopravy abezbariérovosti. Speci-

  fickou kategorii tématu tvoří různé charity,

  sbírkové akce abenefiční koncerty.

  Když jsme se vevýznamných českých

  denících zeptali, proč málo informují

  olidech spostižením, dostali jsme dvě

  odpovědi. Jan Dražan, zástupce šéfredak-

  tora Lidových novin, napsal: „Rádi vám

  svým hlasem přispějeme, jen příliš nechápu

  formulaci otázky. Myslím, že Lidové noviny

  se problémům lidí shandicapem věnují

  poměrně dost.“ Petr Šabata, šéfredaktor

  Hospodářských novin, uvedl: „Jako Hos-

  podářské noviny se věnujeme především

  byznysu avšemu souvisejícímu, neboť to

  odnás naši čtenáři očekávají. Takže se jen

  občas setkáme sproblémy lidí shandica-

  pem – pak se jim nevyhýbáme.“

  Časopisy jako je náš měsíčník Můžeš,

  dále pak Vozíčkář nebo Vozka, jsou perio-

  dika, která nejsou vběžném prodeji. Mají

  svůj okruh čtenářů logicky determinovaný

  zaměřením těchto tiskovin. Lidé se zrakovým

  postižením pak mají možnost poslouchat

  například zvukový časopis Polyfémos, který

  je kestažení nastránkách www.mathilda.cz.

  Vevšech těchto případech však stoprocentně

  platí, že dosah těchto médií je dovětšinové

  společnosti téměř nulový. Běžný mediální

  konzument se snimi totiž prakticky nesetká.

  Paralympiáda nebodovala

  Anazávěr jeden miniaturní průzkum.

  Pro zajímavost jsme vzali pět celostátních

  deníků zjednoho dne ahledali zmínky

  Ukomerčních médií

  je logika přístupu

  jasná. Hlavním

  měřítkem je zisk. Píší

  avysílají otakových

  věcech, které

  přitáhnou čtenáře,

  posluchače adiváky.

• Strana 13

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  můžeš / číslo 10 - 2012

  V ČESKÉ KOTLINĚ VÍTĚZÍ

  VEŘEJNOPRÁVNÍ INFORMACE

  olidech spostižením či související tematice.

  Konkrétně šlo oBlesk, Hospodářské noviny,

  Lidové noviny, MF Dnes aPrávo. Sledova-

  ným datem byl 30. srpen, tedy den pozahá-

  jení Paralympijských her vLondýně.

  Kupodivu se svátek sportovců shandica-

  pem nikde příliš výrazně neobjevil. Jediné

  Lidové noviny přinesly napatnácté straně

  fotografii ze zahajovacího ceremoniálu.

  Zachycuje světoznámého fyzika stěžkým

  postižením Stephena Hawkinga. Obrázek

  doprovází krátký text. To vše dohromady

  zabírá čtvrt strany.Krátkou zprávičku bez

  fotografie otiskla napředposlední stránce

  MF Dnes. Hospodářské noviny coby partner

  Českého paralympijského týmu zveřejnily

  reklamu scyklistou Jiřím Ježkem. Ta zabírá

  čtvrtinu dvanácté strany. Právo aBlesk pa-

  ralympijské hry vůbec neregistrovaly.

  Blesk ale sportovní zprávu očlověku

  spostižením přece jen přinesl. Jde očlánek

  sfotografií chlapce, který hraje vBrazílii fot-

  bal ibez chodidel. Další informace ze světa

  sportu je vesloupku naposlední straně MF

  Dnes. Rozebírá pokus osebevraždu ochrnu-

  tého českého motorkáře.

  Také se objevily dvě zprávy osKartě.

  VMF Dnes si nechala Česká spořitelna

  nastraně sedm otisknout půlstránkovou in-

  zerci vysvětlující Jak nasKartu? Právo píše

  naosmině strany čtrnáct okonci testování

  karet azačátku ostrého provozu.

  Naprvní pohled bez souvislosti stéma-

  tem handicapu je článek MF Dnes nadvacá-

  té páté straně ominci skomiksovými hrdiny

  ze Čtyřlístku. Obsahuje však informaci, že

  aukce se uskuteční napodporu nevidomých

  sportovců.

  Hospodářské noviny jako jediné nastra-

  ně čtyři rozebírají fakt, že státní sociální

  ústavy budou moci podnikat. Ajejich před-

  poslední strana ukazuje majitele společnosti

  Leo Express, jak si zkouší jízdu navozíku

  vrámci projektu Jedeme vtom svámi. Krát-

  ký doprovodný text vysvětluje průběh cesty.

  Nepřímo lze dokategorie lidé sposti-

  žením zařadit zprávu omuži sčerpadlem

  místo srdce. Informace ounikátní operaci

  se objevila vevšech denících, ato dost

  výrazně. Hospodářské noviny přitom věno-

  valy značnou pozornost rozvoji aperspek-

  tivám biomedicíny jako ekonomickému

  odvětví.

  Lidové noviny ještě naposlední, dvacá-

  té straně psaly opříběhu dvou zraněných

  uprchlíků ze Sýrie. Příběh doprovází foto-

  grafie, naníž jeden sedí navozíku. 

  PARALYMPIJSKÉ HRY VŠUDE, KAM SE PODÍVÁŠ. To platí leda vobchodě,

  když se zrovna navšech televizorech objeví hodinový sestřih zČT.

• Strana 14

  NEMŮŽETE

  JIM FANDIT

  můžeš / číslo 10 - 2012

  TÉMA: Média a lidé s postižením

  

  Asistentka fakulty

  sociálních věd a novinářka

  Alice Němcová Tejkalová

  se už deset let zabývá

  sportem handicapovaných.

  O stereotypech,

  které vládnou

  v médiích v pohledu

  na handicapované,

  vydala knihu.

  Text: PAVEL HRABICA

  Foto: JAN ŠILPOCH

  Proč jste se pustila dopsaní?

  Vechvíli, kdy jsem zjistila, že otom nikde

  nic není. Je to můj dlouholetý výzkum, který

  se zrodil nejdříve jako diplomová práce

  apotom jako práce rigorózní. Zjistila jsem,

  že oparalympiádách se traduje hodně klišé,

  nesprávných pohledů. Také jsem začala

  mapovat historii. Kniha je jednak pomůc-

  kou pro studenty žurnalistiky amediálních

  studií, jednak také popularizační knížkou.

  Snažila jsem se popsat, jak média kesportu

  handicapovaných přistupují. Najdete vní

  iřadu obecných závěrů, jak média přistupují

  khandicapovaným vůbec. Jak média handi-

  capované lidi stereotypizují.

  Dalo by se to shrnout donějaké

  definice, jak novináři handicapované

  lidi vidí?

  Handicapovaný člověk, zejména sportovec, je

  buď velký hrdina, nebo velký chudák. Média

  ovšem akcentují především ty sportovce, kteří

  Alice Němcová Tejkalová:

  jsou nejméně postižení apřibližují se sportu

  nepostižených. Když si prohlédnete zpra-

  vodajství zparalympiády zPekingu 2008,

  zjistíte, že handicapovaný sportovec je jen

  ten, který je co nejhezčí, co nejvíc podobný

  většinovému člověku. Nadruhé straně pak

  existuje handicapovaný sportovec, který je

  chudák, očista, kuriozita. Chudák vmediál-

  ním podání. Hraje bez ruky, jen tykadýlkem

  nad hlavou. Je to protipól toho úžasného

  nádherného nadčlověka. Například vběž-

  ném televizním zpravodajství vidíte nejvíc

  lidi, kteří mají dobře zobrazitelný handicap.

  Jsou buď navozíku, nebo nevidomí, mají

  handicap, který jde dobře ukázat. Většinou

  vystupují vroli oběti nebo vroli člověka, kte-

  rý maximálně překonal svůj úděl. Je to tím,

  že média se obecně zaměřují navýjimečné

  věci. Mimo jejich zájem je všechno to, co jde

  jen středem, čeho je nejvíc.

  Co podle vás tvoří kořeny schematic-

  kého novinářského pohledu

  nalidi shandicapem?

  Není nic příjemného bavit se opohledu

  nahandicapované, protože je to velmi osobní

• Strana 15

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  můžeš / číslo 10 - 2012

  Rozdíl spočívá vtom,

  že vMissoule není

  člověk primárně

  handicapovaný,

  ale nejdřív něco dělá,

  autoho má ještě

  nějaký handicap.

  Kdo je Alice

  Němcová Tejkalová

  Novinářka, asistentka FSV UK Praha,

  vsoučasnosti namateřské dovolené.

  Sportu handicapovaných se

  věnuje deset let, vČeské televizi se

  podílela natvorbě paralympijského

  magazínu. Vroce 2012 vydala vUK

  Praha publikaci Ti druzí sportovci:

  Mediální stereotypizace arámcování

  handicapovaných vtisku vletech

  1948–2008. Jejím manželem je český

  paralympijský reprezentant vhodu

  diskem Martin Němec.

  info

  věc. Odborná literatura to hodnotí stejně

  jako otázky navaše osobní přesvědčení. Když

  přistupujete khandicapovanému člověku,

  promítá se dotoho spousta věcí. Vaše osobní

  zázemí, co říkali doma rodiče ohandicapova-

  ných lidech, vaše dojmy ze setkání shandica-

  povanými, co kvám dobíhá zmédií. Iztoho

  vyplývá, jak je budete vy sám mediálně

  zobrazovat. Jsou přece úžasní, jak překonali

  svůj handicap, ale nejsou zase až tak úplně

  sportovci, protože vy máte rádi spíše Usaina

  Bolta, člověka bez omezení.

  Mají lidé, ataké novináři, svět lidí

  shandicapem zařazený doškatulky?

  Ano. Čím méně je určitá sociální skupina

  viditelná vmédiích, tím spíše bude zobraze-

  ná stereotypně. Jsou zaškatulkovaní. Třeba

  vtom, že většina lidí čeká, že svět handica-

  povaných lidí je jiný, akdyž zjistí, že není,

  jsou zklamaní. Také jsou mezi nimi špatní

  lidé, podvodníci, věznice mají speciální

  oddělení přizpůsobené handicapovaným.

  To je druhý pól. Mezi tím je většina – zcela

  normální, průměrná, mediálně nezajímavá.

  Ale čtenář chce buď hrdinu, nebo lumpa.

  Potíž stereotypizace uhandicapovaných

  vdruhém pohledu spočívá vtom, že když

  napíšete, jak vozíčkář někoho podvedl

  aobral openíze, těžko pak budete pro han-

  dicapované shánět peníze vrámci charity.

  Souhlasíte snázorem, že média

  si handicapovaných všimnou jen

  vpřípadě, kdy například vozíčkáři

  ukradnou vozík, kdy rodina pečující

  opostižené dítě přijde oauto apodob-

  ně? Mají média zájem věnovat se této

  problematice systematicky?

  Souhlasím, že většina médií ktomu tak při-

  stupuje. Je to menšinové téma – stejně jako

  třeba téma etnické. Není ale pravda, že by si

  někteří novináři nebrali jako téma handica-

  pované sportovce, mám-li hovořit otématu,

  kterému se sama už deset let věnuji. Doroku

  2008 byli vnovinách ilidé, kteří to dělali jako

  většinové téma. Jak ovšem přišla krize aza-

  čaly se snižovat stavy vnovinách, vznikl tlak

  nato, aby se vezprávách objevovaly sporty,

  které vydělávají. Odroku 2008 je sport han-

  dicapovaných ryze okrajové téma.

  Co máte namysli termínem sporty,

  které vydělávají?

  Médiím vydělává výrazně hokej afotbal.

  Jsou to reklamní nosiče, sporty, které do-

  kážou domédií přinést reklamu adokážou

  přinést reklamu isamy sobě. Sport, který

  přinese reklamu sám sobě, přinese reklamu

  imédiím, ataké přitáhne zájem čtenářů.

  Ato zpětně generuje fakt, že média mohou

  vykázat vyšší čtenost, návštěvnost, amají

  vyšší reklamní prostor. Média dnes nevydě-

  lávají cenou novin.

  Máte vtomto směru nějaké zkušenosti

  ze zahraničí?

  Byla jsem mj. nadvouměsíční stáži nauni-

  verzitě vMissoule vMontaně. Velký rozdíl

  je vtom, že handicap tam není téma. Jak

  jsem zaty dva měsíce měla možnost Mis-

  soulu poznat, město je celá bezbariérové.

  Nenajdete jediný schod – ani dokina, ani

  doobchodu. Protože je všechno tak bez-

  bariérové, že je to přizpůsobené izrakově

  postiženým, zjistíte, že vidíte daleko víc

  postižených vulicích; zároveň věci, které

  se mediálně řeší unás – jestli někde bude

  přechod, tam je to dávno překonané. Tam

  probíhala vdobě mé návštěvy jízda handi-

  capovaných přes celé Státy. Základní rozdíl

  vpohledu nahandicapované tam aunás

  spočívá vtom, že vtamních médiích není

  člověk primárně handicapovaný, ale nejdřív

  něco dělá, autoho má ještě nějaký handi-

  cap. Člověk je nejdřív právník, ateprve pak

  je postižený. Novinář se ho neptá: Jak se

  dostanete dopráce? Unás by rozebíral jeho

  postižení, jeho problémy spohybem. Pořád

  je unás postižení téma. To neznamená, že

  je tam všechno růžové.

  Co konkrétně?

  Iamerickým handicapovaným sportovcům

  vadí, jak málo jsou prezentováni vmédiích

  během paralympiády. Že pro média jsou jen

  velké, ale nejméně postižené hvězdy. Na-

  příklad Norové nám závidějí paralympijský

  magazín; oni nic podobného nemají, achtěli

  by ho mít. Berou, že jsou rovnoprávní, ale

  chtěli by to. Když jim říkám, že jsou součástí

  běžného zpravodajství, říkají, že by chtěli víc.

  Je vidět, že všude vesvětě je to menšinové

  téma. Není země, kterou jsem navštívila, aby

  neříkali, že je to minoritní téma – ale daleko

  méně než unás. Pochopitelně si lidé vždycky

  zvyknou navyšší standard, vždycky si budou

  stěžovat. Integrace nazápad odnás je vyšší.

  Téma handicapovaných jste zařadila

  dopřednášek omenšinových

  tématech nafakultě sociálních věd.

  Reagovali studenti vstřícně?

  Opředmět je větší zájem, než můžeme

  uspokojit. Mám pochopitelně radost, když

  se absolventi vpraxi utématu udrží. Pokud

  vím, tak dvacet procent znich nějaké téma

  menšin zpracovává ivmédiích. Se studenty

  vedeme debatu například ostereotypních

  ideálech týkajících se přístupu kmenšinám

  všeho druhu.

  Ajaké jsou?

  Například jak povznášející je se věnovat

  tomuto tématu. My je však vedeme ktomu,

  že je to běžné, normální téma, nic výjimeč-

  ného. Je to totiž silně emocionální záležitost

  asvým způsobem získáváte ochranářský

  pohled anadhled. Vy tu menšinu ochraňu-

  jete, ale ikdyž nemůžete být nikdy zcela

  objektivní, musíte, nebo měl byste, je jako

  novinář brát co nejvíc normálně. Nemů-

  žete jim fandit. Když jim vyloženě fandíte,

  poškozujete nevědomky jejich obraz tím, že

  část toho obrazu nevidíte. Protože to jsou

  normální lidé. Lidé obecně předpokládají,

  že handicapovaný člověk má větší morální

  kvality, ale tak to není apíšu to ivknize.

  Máte zpětnou odezvu studentů, kteří

  už jsou vpraxi? Provází je deziluze?

  Média jsou většinová, zaměřená naobsah,

  který není menšinový, apokud chcete uspět,

  musíte být dvacetkrát lepší než jiní, než ti,

  kteří jsou tematicky dominantní.

  Musejí z odevzdaných příspěvků

  kapat slzy, aby je editor zařadil

  do tisku nebo na webovou stránku?

  Pokud se něco dostane ztéto problematiky

  domédií, je to z80 procent onějakém pro-

  blému ave20 procentech se jedná oněco

  výjimečného. Takže unovináře už předem

  funguje určitá autocenzura. Primárně se

  snaží přijít sněčím, co budou editor ačtenář

  chtít. Čtenáře zajímá hluboce lidský příběh.

  Jak handicapovaný přišel kúrazu, co se mu

  stalo, jak to překonal. Nezajímá ho, jestli

  sportuje, sport je vtomto případě druhotná

  věc. Když budete číst rozhovor shandica-

  povaným právníkem, budete chtít vědět, co

  se mu stalo. Je to zakořeněné vevšech spo-

  lečnostech. Člověk má ale právo nemluvit

  otom, jak se mu handicap stal. Například

  můj manžel nechce, aby všichni slzeli nad

  tím, co se mu stalo, anovináři jsou potom

  zklamaní, když jim to neprozradí. Jenže lidé

  takové informace chtějí, to jsou ty drby. 

• Strana 16

  

  můžeš / číslo 10 - 2012

  TÉMA: Média a lidé s postižením

  Jméno obce Tisá je pro turistu stejně jako

  pro aktivního horolezce, a to nejen na Ústecku,

  synonymem pro skalní masiv tyčící se k nebi jako

  vztyčený prst nad kotlinou propletenou kopci

  Českosaského Švýcarska. U paty pískovcové skály,

  v centru obce, hned vedle barokního kostela sv. Anny,

  stojí dům jménem Domeček. Přijdete-li blíž, uslyšíte

  dětské štěbetání. Dům vypadá podobně jako jiné

  v okolí, přesto se svým zázemím liší.

  POMOC

  Z DOMEČKU

  POD SKALAMI

  Text: NAĎA KOCÁBKOVÁ

  Foto: JAN ŠILPOCH

  J

  de osoukromé zařízení, jehož posláním

  je poskytovat primární okamžitou po-

  moc dětem, které se ocitly bez jakékoliv

  péče nebo jsou vsituaci, kdy je vážně

  ohrožen jejich vývoj, či jsou tělesně adu-

  ševně týrané nebo zneužívané. VtiskémDo-

  mečku jsou iděti, jež byly svědky domácího

  násilí, ocitly se náhle vnouzi nebo nemohou

  už dále vesvé rodině setrvávat zdůvodu

  nevyhovujícího prostředí.

  Myšlenka nazrod Domečku zrála

  vhlavách zřizovatelů Antonia Giannettiho

  aKataríny Zemčákové poměrně dlouho.

  Poté, co jejich rodina prošla doslova ohněm

  azotavovali se napopáleninovém centru

  jedné zpražských nemocnic ze svých fyzic-

• Strana 17

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  můžeš / číslo 10 - 2012

  atím byla závažně ohrožena jejich základní

  práva.“

  Rozhlas byl výjimkou

  Přiznává, že byla zprvu nezkušená ataké

  dost naivní při představě, že když nastranu

  Dáti navrší všechen svůj elán, um, chuť,

  otevřené srdce isoukromý majetek, nemůže

  neuspět nebo prohrát. Dnes už ví, že opak

  měl mnohokrát navrch. Často naráželi

  natuny byrokracie, nepochopení, lidskou

  závist, arogantní nezájem, házení klacků

  pod nohy. „Jenže já nejsem ztěch, kdo by

  se vzdával,“ dodává naturalizovaná Češka

  původem ze Slovenska, jíž vevětách stále

  zůstává měkký akcent, asvou myšlenku do-

  končuje: „Sice možná fyzicky vypadám, že

  nato nemám, ale dokážu se zasvé, zanaše,

  pořádně poprat. Nejdu zapravdou bezhla-

  vě, všechno si dvakrát rozmyslím, ověřím

  pěkně ze všech stran, prostuduji, zjistím, po-

  kud mohu, osobně se podívám, apak teprve

  kladu argument zaargumentem.“ Katarína

  přiznává, že ne všichni, snimiž se museli

  potkat, realizaci Domečku vítali. Zarok jeho

  existence má už ale nasvé straně mnoho

  povolaných, odborníků, ataké příznivců.

  Hodně si vzařízení slibovali odpomoci

  médií… „Zvali jsme několikrát kdekoho,

  dávali osobě vědět všelijak – včetně Dne

  otevřených dveří, ale jak jsem se oklikou

  dovídala, není to téma, které by novináře

  zaujalo. Výjimkou je snad jen regionální

  studio Českého rozhlasu Sever vÚstí nad

  Labem. Oslovili jsme mnoho institucí, před

  Vánocemi také několik hypermarketů, zda

  by nám nepomohly snadílkou pro děti. Ale

  naše prosby zůstaly ivtomhle mimořádném

  čase bez odezvy,“ říká strochou smutku

  vhlase představitelka soukromého zařízení

  vTisé.

  S rodinami spolupracujeme

  Domeček, který má kapacitu 14 dětí

  vevěku od3 do18 let, je nyní plně obsa-

  zen. Přechodné bydliště dětí pod skalami

  trvá zhruba šest měsíců. Napohled prv-

  ní vypadají všechny šťastně, když jejich

  pohnutou minulost vytěsnila zdejší sou-

  stavná aadekvátní péče, emoční podpora

  veškerého personálu adobré podmínky

  vzařízení. Přesto se itak dětem občas stýská

  porodině. Je to silné pouto, které nepřetne

  ani cílené ubližování, strádání, devastování

  duše anastraně druhé sebelepší zacházení

  azázemí. „My nebráníme svěřencům vprů-

  běhu zdejšího pobytu styku sjejich rodiči,

  srodinou. Naopak vítáme to aspolupracu-

  jeme snimi, protože naší prioritou je snaha

  onávrat dítěte domů. Stejně tak je možné,

  aby se znovu knám doDomečku vrátilo,

  když tu potřebu cítí,“ vysvětluje majitelka

  kých, ahlavně psychických ran, se mladý

  pár rozhodl Osudu poděkovat. „Cítili jsme

  vůči svým zachráncům obrovský vděk

  azároveň závazek,“ vysvětluje poslání acíl

  zařízení Katarína Zemčáková. „Chtěli jsme

  být užiteční jako oni, ale nevěděli jsme,

  jak svoji chuť zrealizovat. Nakonec jsme

  se spojili slékaři znemocnice anajejich

  doporučení také slidmi zobčanského sdru-

  žení Bolí to arozhodli se pro diametrálně

  odlišné podnikání, než jaké jsme realizova-

  li dodoby před událostí, která tak zásadně

  změnila život nás všech. Dům, vněmž jsme

  provozovali před tím restauraci apozději

  penzion, jsme vlastními silami přebudovali

  nazařízení, vněmž nyní nabízíme ochranu

  apomoc. Konkrétně dětem, jež se ocitly

  bez jakékoliv péče nebo jsou vsituaci,

  kdy je vážně ohrožen jejich vývoj, či byly

  tělesně aduševně týrané nebo zneužívané,

  Zvali jsme několikrát

  kdekoho, dávali osobě

  vědět všelijak – včetně

  Dne otevřených dveří,

  ale jak jsem se oklikou

  dovídala, není to téma,

  které by novináře

  zaujalo.

  NAPRVNÍ POHLED jsou stejné jako ostatní.

  Domeček jim poskytuje komfort, zázemí

  apocit bezpečí. Přesto pouto krodinám,

  odkud musely odejít, zůstává silné.

  Nevytěsní jej ani vzpomínky naminulost.

  

• Strana 18

  MŮŽEŠ PŘISPĚT NA DOBROU VĚC!

  INZERUJ v časopisu Můžeš

  Kontakt:

  Kateřina Uhrová (e-mail: katerina.uhrova@muzes.cz, mobil: 722 966 510)

• Strana 19

  můžeš / číslo 10 - 2012

  TÉMA: Média a lidé s postižením

  SLOUPEK

  Jiřiny ŠIKLOVÉ

  Média

  handicapovaným

  pomáhají

  Víte, že první demonstraci polistopadu

  1989 zorganizovala manželka tehdejšího

  prezidenta Olga Havlová? Ne proti vládě,

  ale napodporu handicapovaných, aby

  nebyli pořád zavřeni vrůzných ústavech.

  Bylo to někdy najaře 1990 naPalackého

  náměstí, před ministerstvem zdravotnictví

  aministerstvem práce asociálních věcí.

  Pomohlo to, všimli si toho novináři, začalo

  se psát otom, že tito lidé žijí převážně izolo-

  váni vústavech.

  Tehdy byl Václav Havel stejně jako jeho žena

  velice populární, atak byla to právě média,

  tedy noviny, časopisy, televizní arozhlasoví

  komentátoři, kdo napodkladě tohoto pod-

  nětu prolomil dosud zavřené brány institucí,

  dokterých byli handicapovaní odkládáni.

  Psalo se otom ivzahraničí ajedna

  zprvních zásilek vozíků přišla ze Švédska,

  neboť tehdy zde byl nedostatek vozíků pro

  invalidy.

  Veskandinávských zemích byly již běžně

  kdispozici nejen vozíky mnohem modernější,

  než byly unás, ale také jejich zdravotní pojiš-

  ťovny starší vozíky vyměňovaly svým pojiš-

  těncům zamodernější. Protože noviny otom

  psaly, odešly ty starší vozíky klidem dozemí,

  které patřily dříve dosféry vlivu SSSR akde

  byly sjejich obstaráváním potíže.

  První kamion spřívěsem plným skládacích

  vozíků knám přijel snad již vdubnu 1990.

  Média tedy pomohla kezviditelnění těch,

  kteří nepatřili dovětšinové společnosti. Díky

  médiím se postupně podstatně postoj veřej-

  nosti ktěmto lidem změnil. Je pro nás už sa-

  mozřejmé, že všechny veřejné budovy musí

  mít vstup ipro handicapované azasamo-

  zřejmost již dnes považujeme většinu těchto

  opatření: snížené chodníky umožňující

  nájezd, signalizační zařízení napřechodech,

  podle něhož islepí poznají, zda už smějí

  přecházet, označení ramp vmetru inaná-

  stupištích, autobusy smožností nájezdu

  ausnadnění vstupu. Mám pokračovat? Jako

  skoro každý mám ksoučasné situaci plno

  výhrad. Jedno se ale unás podstatně změ-

  nilo: existuje větší informovanost ominori-

  tách, tedy lidech nějak se lišících odcelku,

  ajejich zařazení se považuje skoro zasamo-

  zřejmost. Médiím vytýkáme všechno možné,

  tak alespoň zatoto je můžeme pochválit.

  Bez upozorňování nanějak handicapované

  lidi by se mnoha našim spoluobčanům žilo

  ohodně hůře.

  

  Autorka je socioložka,

  členka rady Konta BARIÉRY.

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  můžeš / číslo 10 - 2012

  �

  zařízení. Dodává, že zároveň sami zřizova-

  telé důsledně cizelují svou další důležitou

  roli – chtějí ukázat veřejnosti, že isoukromé

  zařízení tohoto typu umí dokonale zajistit

  podmínky apomoc dětem, aniž by musely

  být umístěny dozařízení ústavní výchovy –

  např. diagnostického ústavu, výchovného

  ústavu či dětského domova.

  Na první pohled jsou stejné

  Děti zDomečku vTisé jsou napohled

  stejné jako ostatní. Školáci chodí doškoly,

  předškoláci domateřinky, hrají si, oprázd-

  ninách vyjeli natábor, občas vyrážejí navý-

  lety. Nicméně někdy se prý cítí naokraji zá-

  jmu. „Myslím si, že si zasloužíme pozornost

  jako všichni ostatní. Tu nám například ita

  média dluží. Všude vobdobných zaříze-

  ních, která nejsou státní, existuje dnes

  problém spenězi. Ani unás to není jiné.

  Máme naošacení, najídlo, vzdělání, ale už

  ne naprovoz nebo materiální potřeby dětí.

  Když chceme, aby se kluci aholčičky cítili

  rovnocenně se svými vrstevníky, musíme

  pěkně utahovat opasky jinde,“ přiznává

  Katarína Zemčáková.

  Peníze jsou alfa aomega. Ústecký kraj

  provozovateli sice vyplácí tzv. státní příspě-

  vek nadítě, ato podle jeho věku. Problém

  tkví vtom, že peníze přicházejí nakonto

  až zpětně, popřesném výčtu dětmi odbyd-

  lených dní. Což vpraxi znamená měsíční

  propad azařízení se pohybuje vprovizoriu.

  Finančně si musí pomoci samo, jak umí.

  Tato státem zavedená praxe se liší například

  oddětských domovů. Ty dostávají státní pří-

  spěvek zásadně nalůžko – bez ohledu, zda

  je obsazené nebo ne. Finančně přispívat by

  měli Domečku také rodiče, ale podle ředitel-

  ky se tak veskutečnosti vůbec neděje.

  „Propagace naší práce, našeho poslání,

  zkrátka stále chybí,“ stěžuje si ředitelka.

  „Nevíme, včem je zakopaný pes. My jsme

  doprojektu investovali všechno včetně sou-

  kromých finančních prostředků. Zkoušeli

  jsme se dostat také knadacím. Ale pokud

  začínáte, je výsledek téměř nulový. Člověk

  neví, co si má myslet, když vidíme aslyší-

  me, že například dětské domovy si užívají

  několikrát vroce dovolenou umoře, vzimě

  jsou nalyžích, nábytek azařízení mění

  skoro každý rok, opravují azvelebují své

  objekty... Tohle unás patří dokategorie snů.

  Pochopila jsem, že jen schopnost ašikovnost

  člověka klepšímu výsledku nestačí. Existují

  totiž stále zažité systémy aokruhy organi-

  zací ilidí, které jsou spolu nějak propojené,

  adalší prostě šanci nedostanou,“ povzdech-

  la si Katarína.

  Přála by si proto mnohé změnit, ale

  především aby pro své malé klienty brzy

  našli stálé aochotné ruce pomocníků, kteří

  by například dokázali zvelebit zahradu Do-

  mečku apřizpůsobit ji dětským potřebám,

  nebo najít dobré sponzory, kteří by přispěli

  naoplocení celého objektu, výměnu starých

  anevyhovujících matrací nebo darovali

  nejrůznější sportovní potřeby, které tu děti

  postrádají. Tady, vDomečku pod skalami,

  čekají už rok nakaždou pomocnou ruku. 

  Myslím si, že si

  zasloužíme pozornost

  jako všichni ostatní.

  Tu nám například

  ita média dluží.

  VDOMEČKU

  by si přály

  víc hraček,

  sportovních

  potřeb

  avybavení

  narůzné

  aktivity. Najít

  ochotné dárce

  je stále tvrdý

  oříšek.

• Strana 20

  

  můžeš / číslo 10 - 2012

  VÝTVARNÍCI KONTA BARIÉRY

  Humor na obrázcích Jiřího

  Slívy lze bez nadsázky

  označit za inteligentní.

  Je snadno pochopitelný,

  nemusíte hledat jinotaje.

  Kouzlo jeho karikatury

  spočívá i v tom, že vidí

  humor tam, kde byste

  ho nehledali. Jeho humor

  nebolí a není krutý.

  Už téměř čtyřicet let.

  KARIKATURISTOU

  MIMO PLÁN

  Text: PAVEL HRABICA

  Foto: JAN ŠILPOCH

  Mimochodem – máte rád černý humor?

  Černý humor? Hranice se nesmírně posunu-

  ly aposunují. To, co bylo černým humorem

  dříve, je dnes součástí hlavního proudu.

  Houpání se nanebožtících nebo to, co ně-

  kdy vídávám včasopise Sorry, to bych si asi

  nikdy netroufl, ale všechno přitvrzuje.

  Kam byste vtomto ohledu nikdy

  nevkročil?

  Snažím se, aby můj černý humor neurážel,

  pokud se ovšem dá něco zmé tvorby nazvat

  černým humorem. Spíš bych použil slovo

  sarkasmus.

  Myslíte, že si lidé shandicapem

  umějí dělat sami ze sebe srandu?

  Nebo – lze se bavit najejich účet?

  Černý humor najejich adresu bych dělat ne-

  chtěl. Pokud mám ovšem vlastní zkušenost,

  Jiří Slíva:

• Strana 21

  můžeš / číslo 10 - 2012

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  Kdo je Jiří Slíva

  Narodil se 4. 7. 1947 vPlzni. Výtvarník, bás-

  ník, věnuje se litografii, píše verše pro děti.

  Vystudoval hutní průmyslovku vPlzni

  aVŠE vPraze (ekonomika průmyslu).

  Začínal sverši akresbami vdeníku

  Mladá fronta, kreslil pro Mateřídouš-

  ku. Odroku 1979 je navolné noze. Jeho

  kresby publikovaly noviny Die Zeit, The

  New York Times, The Wall Street Journal

  adalší. Ilustroval kolem 150 knih.

  Vmládí se věnoval hudbě, dodnes hraje

  nakytaru vevolném sdružení českých

  umělců Grafičanka.

  info

  tak ti pozitivně naladění handicapovaní si

  dokážou dělat legraci pro mě až krutou. Ale

  já bych to vždy přenechal jim. Nesmírně si

  vážím všech, kteří dokážou pozitivně vnímat,

  apak se ani sami necítí jako handicapovaní.

  Váš humor byl ije poměrně klidný,

  nekonfliktní, rozhodně ne ale

  komunální satira, nebo dokonce

  agitační.

  Moje témata? Hudební, cirkusová, literár-

  ní, sportovní. Nechtěl jsem tepat nešvary,

  protože tepat se smělo jen jedním směrem.

  Frustrovaný jsem ztoho nebyl, akdyby mě

  něco naštvalo achtěl bych to tepat, tak by

  to tehdy stejně nikdo neotiskl. Tepat se směl

  Reagan arakety vzápadní Evropě, nesměla

  se tepat sovětská invaze doAfghánistánu.

  Pokom jste zdědil schopnost

  najít vběžných situacích humor?

  Nebo jste se to naučil?

  Otec měl docela dobrý smysl pro humor. Už

  jako klukovi se mi líbili Suchý se Šlitrem, Ivan

  Vyskočil, Stephen Leacock. Ikvůli tomu jsem

  se vydal zPlzně doPrahy; měl jsem pocit, že

  pravá scéna je vprávě Praze, apřihlásil jsem

  se dohlavního města navysokou. Ještě jsem

  ale netušil, dokterého spektra se tady zařa-

  dím. Věnoval jsem se vté době spíš hudbě,

  kreslení přišlo až později. VPlzni jsem totiž

  bubnoval vbigbítu, jednu sezonu jsem hrál

  ivtriu Petra Skoumala. Aprotože jsem měl

  spoustu básniček, tak jsem se je osmělil uká-

  zat Honzovi Vodňanskému; ten mě okamžitě

  poslal doMladé fronty. Tam si všimli, že mám

  naokraji básniček nějaké kresby, poprosili

  mě, abych je obtáhl tuší, atak vznikla rubrika

  Jiřího Slívy. Tak jsem se stal necíleně aneplá-

  novaně karikaturistou. Posléze se mě ujali

  moji guruové Jiří Šalamoun aJiří Andrle;

  odnich jsem dostal výtvarnou školu, anavíc

  jsem začal hrát vkapele Grafičanka.

  Řada kreslířů tvrdí, že éra doroku 1989

  byla zlatou érou kreslířů-humoristů.

  Schválně se ale podívejte nastarší ročníky

  tehdejších časopisů. Humoristické kresby

  byly všude, ale leckde si jimi ulehčovali prá-

  ci. Redaktor dal pět obrázků aměl stránku

  zaplněnou. Dnes byste se ale zasmál tak

  jedné třetině – možná.

  Humor byl vté době, jako všechno

  vmédiích, přísně střežen. Zažil jste to?

  Jednou jsem nakreslil potápěče vestarém

  skafandru, jak má přes sklo ty mřížky, víte?

  Aněkdo se podíval natu stránku vproti-

  světle anadruhé straně byla fotografie

  chilského komunistického vůdce Corvalá-

  na, který se vtomto úhlu ocitl zamřížemi.

  „Snad ztoho nebude žádný průšvih,“ říkal

  tehdy redaktor. Když jsem to ale vyprávěl

  nějakým západním karikaturistům, tak ti mi

  vpodstatě záviděli. „My si můžeme kreslit,

  co chceme, ale vůbec snikým to nehne. Ty

  ztoho můžeš mít aspoň průšvih.“

  Kreslíte humor naobjednávku?

  Že vás někdo poprosí, abyste mu

  zhmotnil konkrétní zadané téma?

  mě je národním svátkem předvídat, jestli se

  kauza, kterou nějakým způsobem ilustruji,

  vyvine ajestli bude vůbec ještě zatýden

  kauzou; dneska je všechno strašně rychlé.

  Kdysi, v70. nebo 80. letech, jsem se ptal

  západoněmeckého karikaturisty, jak může

  být zrovna vPraze, když pokrývá karikatu-

  rami tamní vrcholící volby. „Udělal jsem obě

  varianty možného výsledku. Když vyhraje

  SPD ikdyž vyhraje CDU.“ Někdy se mi stane,

  že musím taky nakreslit dvě varianty. Spíš se

  ale snažím být nadčasový.

  Častým tématem vašeho humoru

  jsou největší lidské slasti, tedy jídlo

  apití. Kde jste ktomu přišel?

  To se vyvinulo samo. Měl jsem asi pět obráz-

  ků natéma kavárna. Protože jsem potřeboval

  sponzora navýstavu, nalistoval jsem tehdy

  ještě Zlaté stránky. Dovolal jsem se doJacob-

  se, jestli by něco nedali zato, že budou napo-

  zvánce. Jim se obrázky líbily, kromě peněz

  přidali kafe pro hosty ahostesky. Povýstavě

  se sami ozvali, jestli bych neměl takových

  obrázků skávovou tematikou dvanáct, že by

  chtěli kalendář. Tak jsem obrázky dokreslil,

  zarok si řekli odalší apak ještě jednou.

  Najednou jsem měl 36 monotematických

  kreseb. Dal jsem je najednu zdalších výstav

  ajeden Američan, který ji viděl, mi vzkázal,

  že kdybych jich prý mě víc, vydá mi vAmeri-

  ce celou knížku. Protože vUSA zrovna nastal

  boom kaváren. Když jste se chtěl doté doby

  sněkým někde sejít, tak maximálně uham-

  burgeru. Takže tady se sešly mé obrázky

  atouha Ameriky pokavárnách.

  Je obtížné kreslit vlastně nakomerční

  objednávku pro klienta?

  Kupodivu ne. Nikdo mě nenutil kreslit vtipně

  kávovary, stačí, když je to okávě, kavárně,

  olidech pijících kávu. Nemusím kreslit dopří-

  běhů firemní loga. Někdy je to zajímavý úkol.

  Třeba když se ozve firma vyrábějící technické

  plyny. Co stím? Tak se zrodila vzducholoď

  vetvaru plynové bomby. Nebo pojišťovnu

  jsem pojal jako anděla strážného. Ikdyž je to

  komerce, nesmí vtom scházet poetika.

  Kde jste měl nejvzdálenější výstavu?

  VOttawě vKanadě. Protože byla iprodejní,

  tak tam také pár kreseb zůstalo. To jsou asi

  nejvzdálenější moje obrázky, okterých vím.

  Nejvzdálenější – ale neprodejní – expozici

  jsem ovšem měl vJaponsku.

  Národy se liší svým pojetím

  achápáním humoru.

  Musíte to respektovat?

  Jistě. Třeba vTurecku prý neznají anděly.

  Ani král jim nic neříká. Ale teď už se itam

  globalizují... 

  Delší verze rozhovoru na www.muzes.cz

  Konto BARIÉRY připravuje 11. aukční salon výtvarníků. Díla budou vystavena

  vKarolinu mezi 21. listopadem a7. prosincem. Aukce děl, jejíž výtěžek

  jde napodporu vzdělání studentů se zdravotním postižením,

  se uskuteční vneděli 9. prosince 2012 vModré posluchárně Karolina vPraze.

  JIŘÍ SLÍVA objevuje elegentní humor tam,

  kde ho málokdo hledá avidí.

  Stává se to, ale nedělám to. Žádají mě oto

  občas vredakcích, jenže kdybych nato

  přistoupil, byl bych předem okleštěný azba-

  vený vlastní invence. Mě přitom nejvíc baví

  hledání nápadu. Například přispívám už 14

  let dotýdeníku Euro…

  Říkal jste ale, že se vkresbách

  politice vyhýbáte aEuro je ekonomický

  ipolitický časopis.

  Jenže já vystudoval vysokou ekonomickou

  aosm let jsem pracoval vústavu pro filozofii

  asociologii, takže nejsem úplně mimo. Pro

• Strana 22

  

  NOVÉ ZAHRANIČNÍ TECHNOLOGIE

  můžeš / číslo 10 - 2012

  Internetovým světem

  hýbe už více než rok

  fenomén domácího 3D

  tisku. Možnost vyrábět si

  soukromě různé drobnosti,

  ale i komplexnější výrobky

  bude mít zcela jistě dopad

  na společnost i ekonomiku,

  který zatím není nikdo

  schopen odhadnout. Jaké

  možnosti by mohl 3D

  tisk nabídnout do života

  handicapovaným?

  VYTISKNOUT SI

  KOMPENZAČNÍ POMŮCKU?

  Text: ŠTĚPÁN BENEŠ

  Foto: ARCHIV

  P

  rincip 3D tisku je vzásadě jednoduchý.

  Představte si klasickou počítačovou

  inkoustovou tiskárnu. Ta funguje tak,

  že podle předlohy, kterou jí kabelem

  zpočítače pošlete, nanáší slabou vrstvu

  inkoustu napatřičná místa avytváří tak napa-

  píře slova nebo obrázky. 3D tiskárna funguje

  obdobně, pouze kromě pohybu podvouroz-

  měrné škále přidává iosu třetí. Pokabelu

  obdrží zovládacího počítače předlohu, což je

  3D model věci, kterou má vyrobit. Její tisková

  hlava pak nasebe začne zespodu nahoru vršit

  vrstvy materiálu (existuje několik různých

  metod – nejčastěji však nějaké obdoby plastu)

  jednu podruhé tak přesně, aby sposlední

  vrstvou vytvořily daný předmět. Co dokáže tis-

  kárna vytvořit, je omezené pouze její velikostí

  apředstavivostí jejích operátorů. Předměty

  umí tiskárna inakopírovat. Stačí prostorovým

  skenerem osvítit předlohu atiskárna se může

  pustit dozdařilých reprodukcí.

  Existují samozřejmě velké průmyslové mo-

  dely takových tiskáren, které jsou vrozvoji už

  od80. let minulého století. Tisknout drobnosti

  lze již ale idoma natiskárnách, které nejsou

  omoc větší než rozměrnější modely klasických

  domácích nebo kancelářských multifunkčních

  tiskáren. Návody najejich výrobu mnohdy

  kolují pointernetu, lze je samozřejmě koupit

  ihotové, některé znich se umějí dokonce

  samy replikovat – to znamená vyrobit sou-

  částky, ze kterých jsou smontovány. Nevyrobí

  pochopitelně všechny, ale smalým přispěním

  lidské práce aněkolika doplňkových součás-

  tek se tak dají velmi snadno šířit dál. Některé

  projekty jsou tzv. open-source, tedy otevřené

  pro všechny. Sehnat se tak dají nejen plány

  nasamotnou tiskárnu, ale iovládací software

  amodely věcí, které může tiskárna vyrábět.

  Vytisknout si lze ivdomácích podmínkách

  leccos. Kvidění byly píšťalky, obaly namo-

  bilní telefony, rychlospínací přezky napásek,

  brýlové obroučky, doma vyráběné šperky,

  kusy nábytku, jednoduché hračky aposta-

  vičky, dokonce inářadí (klíče) nebo bohužel

  isoučásti střelných zbraní. Kromě věcí denní

  potřeby lze ale 3D tiskárnu využít inapř. pro

  výrobu kompenzačních pomůcek.

  Ruce z tiskárny

  Před nedávnem proběhla americkým tiskem

  zpráva odvouleté holčičce Emmě Lavelleové,

  která odnarození trpí artrogryfózou, formou

  onemocnění, kvůli kterému není schopna

  silou vlastních svalů ovládat ruce. Pomohli jí

  ale vnemocnici vamerickém státě Delaware,

  jejíž výzkumní inženýři dokázali sestrojit malý

  avelmi lehký exoskeleton pod názvem WREX,

  který Emmě nyní pomáhá hýbat rukama.

  Exoskelet pro horní končetiny je připev-

  něný zezadu naplastovém korzetu, podob-

  ně, jako by to byla motýlí křídla, avypadá

  jako vnější pohyblivá kostra. Lehká plastová

  konstrukce kopíruje nejen tvar Emminých

  rukou, ale také funkci kloubů. Plastové

  součásti jsou poskládány dopohyblivých

  celků, kterým pomáhají igumičky aněkolik

  kovových spojovacích součástek. Podle po-

  pisu to zní možná krkolomně, ruce pacienta

  se však doexoskeletu upevní pouze jedním

  suchým zipem nazápěstí. Chytře vyřešená

  mechanika pak malé pacientce umožňuje

  rukama pohnout tak, že asistuje chybějí-

  Fascinující není ani

  tak exoskelet samotný,

  ale spíše způsob,

  jakým byl vyroben.

• Strana 23

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í 

  můžeš / číslo 10 - 2012

  ERA PORADNA

  ?

  Pobírám sociální dávky, které mi

  chodí naběžný účet. Co se pro mě

  změní se zavedením sociálních

  karet? Děkuji.

  Odletošního července začínají úřady

  práce postupně zvát příjemce sociál-

  ních dávek kpřevzetí sociální karty,

  tzv. sKarty, nakterou budou vypláceny

  dávky svýjimkou důchodů anemocen-

  ské. Jedná se např. orodičovské pří-

  spěvky, příspěvky nabydlení, podporu

  vnezaměstnanosti atd.

  Pokud jste příjemcem některé zdávek

  anecháváte si ji zasílat přímo naúčet

  vbance, nemusíte se této změny vůbec

  obávat. Velmi jednoduše zařídíte, aby

  vám dávky chodily stále bezhotovostně

  naúčet jako nyní. Stačí, když při přebírá-

  ní sKarty nahlásíte, že chcete zasílání dá-

  vek nasvůj účet zachovat. Ato je vše, nic

  se pro vás nezmění. Dávky budou chodit

  naúčet apro čerpání dávky nemusíte

  sKartu používat. Pokud pobíráte dávky

  prostřednictvím poštovní poukázky,

  rovněž vám doporučuji požádat ojejich

  zasílání naEra osobní účet. Účet je totiž

  dostupný navšech poštách aposkytuje

  výrazné zvýhodnění pro handicapované.

  ?

  Myslíte si, že je vhodné dávat kapes-

  né osmiletému dítěti? Pokud ano,

  vjaké výši?

  Optimální výše kapesného je zcela

  individuální záležitost. Jsou rodiny, kde

  rodiče dávají peníze ipěti- až šestiletým

  dětem, aby například mohly někomu

  zrodiny koupit dárek. Naproti tomu

  jsou ipřípady, kdy děti vevěku 10–15 let

  své pravidelné kapesné nedostávají. Já

  si myslím, že je vhodné, aby dítě začalo

  dostávat kapesné snástupem doškoly.

  Jak velkou částku budete dětem vyplácet,

  záleží především narodinné finanční

  situaci. Nezapomínejte nato, že kapesné

  by mělo dětem sloužit nejen knákupům

  věcí pro osobní potřebu, ale ikespoření.

  Dítě by se mělo naučit, že dlouhodobé

  spoření se vživotě vyplatí.

  Doporučuji například dávat část

  kapesného podle toho, jak dítě pomáhá

  vdomácnosti. Jde odobrou cestu. Naučí

  se, že pro získání peněz je potřeba něco

  udělat. Další možností, jak se mohou

  děti zdokonalit vevztahu kfinancím, je

  návštěva zábavního portálu pro mladé

  www.eraklub.cz. 

  Na vaše dotazy odpovídá

  Milan Jursík,

  výkonný manažer

  marketingu

  Poštovní spořitelny.

  Pokud máte jakýkoliv

  dotaz na Milana Jursíka

  z Poštovní spořitelny,

  napište jej na adresu info@ muzes.cz

  nebo Redakce časopisu Můžeš,

  Melantrichova 5, 110 00 Praha 1.

  cí sílu anedostatečnou kloubní hybnost.

  Emma může rukama nejen hýbat, velmi

  rychle se je naučila znovu běžně používat.

  Říká přístroji dokonce „magické ruce“.

  Fascinující nacelém případu ale není

  ani tak exoskelet samotný, který rozhodně

  není prvním pokusem vtéto oblasti, ale

  spíše způsob, jakým byl vyroben. Nakon-

  strukci stačil jeden šikovný inženýr, počítač

  vybavený programem pro vytváření 3D mo-

  delů a3D tiskárna, která dokázala přesně

  navržené plastové součástky „vytisknout“.

  Nejedná se sice odomácí stolní model, ale

  okomerčně vyráběnou aprodávanou tiskár-

  nu odfirmy Stratasis (model Dimension),

  která je určena pro profesionálnější využití

  arozměry je podobná automatu nakávu.

  Itak se ale vejde domalé dílny.

  Výhody pro pacienty

  Výhod má toto řešení hned několik. Díky

  rychlému alevnému zpracování se dá exoske-

  let nadále vylepšovat asoučástky upravovat

  po dle toho, jak Emma poroste. Plastové prove-

  dení je navíc lehké, variabilní, ajak už bylo ře-

  čeno, levné navýrobu. Velkou výhodou je také

  možnost rozbité součástky velmi rychle znovu

  vyrobit avyměnit. To by navíc teoreticky už

  zvládli iEmmini rodiče doma nanějaké menší

  domácí 3D tiskárně. Stačí ktomu mít uložené

  3D modely jednotlivých součástek. Naopak

  vezmíněné nemocnici je díky 3D tisku možné

  vyrábět velmi rychle asnadno kompenzač-

  ní pomůcky přímo namíru jednotlivých

  pacientů, což je jinak proces, který by zabral

  nepoměrně více času. Ten pak může být využit

  třeba naexperimentování, jaká podoba či

  funkce bude pacientům vyhovovat více.

  Odtéto zprávy už je jen kousek kúvaze,

  co všechno by bylo možné vyrábět vsekto-

  ru kompenzačních pomůcek rychle, levně

  atřeba ivezcela domácích podmínkách

  vlastní pomocí. Co třeba dlahy? Obroučky

  nabrýle? Speciálně tvarované psací či jídel-

  ní potřeby nebo jiné drobné kompenzační

  pomůcky? Anebo dokonce součástky složi-

  tějších protetických pomůcek, které se musí

  běžně docela často měnit? Nebo součástky

  invalidních vozíků. Amožná nejsme ani

  daleko oddoby, kdy bude někdo schopen

  „vytisknout“ kvalitní, pevný alehký rám

  invalidního vozíku, jak se říká, zapakatel. 

  „MAGICKÉ

  RUCE“, jak si

  jim malá

  Emma zvykla

  říkat, jsou

  důmyslným,

  avšak

  jednoduchým

  plastovým

  exoskeletem,...

  ... KTERÝ

  ZAPOMOCI

  technologie

  3D tisku velmi

  snadno

  navrhli

  avyrobili

  namíru přímo

  vnemocniční

  dílně.

  JEDNOTLIVÉ SOUČÁSTKY

  lze snadno vyměnit, celý systém

  pak snadno zvětšit, jak Emma poroste.

• Strana 24

  NÁZORY

  

  můžeš / číslo 10 - 2012

  Známá pražská advokátka se věnuje případům

  soudního řešení nehod s trvalými následky.

  I když se zdá, že je tu vše jasné, podrobnější pohled

  ukazuje na neznalosti poškozených. A proto se stává,

  že lidé s postižením trpí do konce života.

  ZUZANA ŠPITÁLSKÁ:

  NEBOJTE SE SOUDU!

  Foto: JAN ŠILPOCH

  P

  řestože se značně zvýšily znalosti ve-

  řejnosti oprávních otázkách apřesto-

  že unás působí řada organizací, které

  se starají opostižené, znovu aznovu

  se setkávám spřípady naprosto zby-

  tečně ztracených často milionových nároků

  naodškodnění. Přitom jde orelativně jedno-

  duchou situaci – určité nároky nelze získat

  jinak než rozhodnutím soudu.

  Automatické odškodnění neexistuje

  Nikdo, kdo je povážném úrazu nebo jiném

  fatálním poškození zdraví, se nemůže spo-

  léhat naautomatické odškodnění ze strany

  pojišťovny – třeba nazákladě pojištění

  odpovědnosti zaškodu zprovozu vozidla –

  musí se sám aktivně zajímat, jaké jsou jeho

  skutečné nároky, aty pak uplatnit ařádně

  doložit. Není výjimkou, že např. poškozený

  zdopravní nehody dostane poštou dotazník

  pojišťovny, vněmž jsou vypočítány všechny

  možné případné náhrady.

  Výčet těchto nároků aplnění ze strany

  pojišťovny však představuje vždy jen zá-

  kladní odškodnění. Ale! Uopravdu těžkých

  úrazů nemusí být toto základní odškodnění

  plněním definitivním, jenže pojišťovna

  natuto skutečnost poškozeného neupo-

  zorňuje. Je nakaždém zpoškozených, aby

  myslel nabudoucnost aaktivně se zajímal

  oto, zda jsou všechny možnosti odškodnění

  již vyčerpány, neboť vněkterých případech

  rozhoduje okonečné výši odškodnění soud

  vrámci občanskoprávního řízení nazákladě

  žaloby podané poškozeným.

  Nejčastějším předmětem této žaloby je

  nárok nadalší zvýšení odškodnění zaztížení

  společenského uplatnění, které vpodstatě

  představuje odškodnění zatrvalé poškození

  zdraví dobudoucna avcelkovém kontextu

  náhrady škody zpravidla představuje částku

  pro poškozeného nejvyšší. Vnáhradě zaztí-

  žení společenského uplatnění se promítá

  ztráta či omezení možností poškozeného

  uplatnit se vdalším poúrazovém životě kvůli

  následkům úrazu, tedy omezení pohybli-

  vosti, invalidizace, omezení pracovního

  uplatnění ivolnočasových aktivit.

  Základní odškodnění zaztížení společen-

  ského uplatnění stanoví podle druhu aroz-

  sahu následků nazdraví vždy kvalifikovaný

  lékař azpravidla mimosoudně vyplácí pojiš-

  ťovna, další zvýšení základní náhrady pak

  vodůvodněných případech přiznává svým

  rozhodnutím soud – samozřejmě zapřed-

  pokladu, že se poškozený tohoto dalšího

  zvýšení domáhá prostřednictvím žaloby.

  Dokumenty je třeba schraňovat

  Takže postižení ijejich rodiny by si měli

  aneodkladně pořídit důležité dokumenty,

  bez kterých své nároky později jen těžko

  uplatní, ajiž odpočátku je velmi pečlivě

  schraňovat. Pravidla soudního řízení jsou

  neúprosná apovinnost prokázat výši škody

  je vždy napoškozeném.

  Jde tedy především odoklady onehodě

  (protokoly, příp. obžaloba, trestní příkaz či

  rozsudek ztrestního řízení) nebo záznam

  opracovním úrazu. Dále jde odoklady

  kprokázání jednotlivých dílčích nároků,

  např. účty kpoškozeným věcem nebo čestné

  prohlášení ověcné škodě, doklady ovyna-

  ložených nákladech spojených sléčením,

  např. ozaplacených regulačních poplatcích,

  doplatcích naléky azdravotnické či rehabi-

  litační pomůcky, potvrzení zaměstnavatele

  oztrátě výdělku, potvrzení ČSSZ ovýši vy-

  placených nemocenských dávek, rozhodnutí

  opřípadném přiznání plného nebo částečné-

  ho invalidního důchodu atd.

  Otálení se nemusí vyplatit

  Tyto případy mají vždy určitou promlčecí

  lhůtu, která je minimálně dvouletá, takže

  uplatnění nároků usoudu není třeba uspě-

  chat, nadruhé straně se ale otálení nemusí

  vyplatit. Také výběr advokáta, který žalobu

  vypracuje, je důležitý. Vžádném případě

  byste neměli být první, komu spodobným

  případem pomáhá. Zkušenost je vtakové

  situaci nezbytná podmínka konečného

  úspěchu! Hledejte, akdyž narazíte uadvo-

  káta najakoukoliv nejistotu, běžte jinam.

  Astejně důležitá věc – náklady soudního

  řízení budou vpřípadě vašeho úspěchu

  uloženy kzaplacení protistraně.

  Připravit se ale musíte nato, že pojišťov-

  ny mají často své velmi zkušené advokáty

  atýmy soudních znalců, kteří budou bojovat

  okaždou korunu případné náhrady. Takový

  postup je vsoudním řízení naprosto obvyk-

  lý. Nenechte se proto odradit, buďte věcní,

  důslední, azejména dobře připravení! Jde

  openíze, které vám potěžké nehodě nebo

  pracovním úrazu mohou ještě dlouhá léta

  pomáhat při řešení těžkostí – dnes třeba

  ještě netušených.

  Nebojte se soudu, jiná cesta vtomto

  případě neexistuje! 

  Záznam amezititulky (zj)

  Kdo je

  JUDr.Zuzana Špitálská?

  Absolventka Právnické fakulty

  UK vPraze, dcera známé právničky

  apolitičky JUDr.Dagmar Burešové.

  Od1996 pracuje jako samostatná

  advokátka.

  Kontakt: zuzana.spitalska@akandel.cz

  info

• Strana 25

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  můžeš / číslo 10 - 2012

  „Je to asi všude stejné,“

  řekla mi při mé prázdninové

  návštěvě východočeského

  Mladkova Alena Kotyzová

  z místního klubu

  Senzačních seniorů, který

  má krásně staročesky

  poetický název Babinec.

  „Začnou prázdniny, rodiče

  si rozeberou naše babičky

  pro svá vnoučata a nám

  začnou jiné starosti.

  Scházet se a pracovat

  začneme až s příchodem

  podzimu.“

  KLUBY OŽÍVAJÍ S PODZIMEM

  Text: ZDENĚK PROCHÁZKA

  Foto: FRANTIŠEK BATYSTA

  Ž

  e tento – samozřejmě trochu nadnesený

  – obraz seniorského léta platí obecně,

  jsme si ověřili skolegyní Romanou

  Junkovou při našich cestách porepubli-

  ce – atak například ivšechny různé ad-

  ministrativní záležitosti, které skluby SENSEN

  Romana vyřizuje, dostávají trochu letní skluz.

  Teď zrovna finišujeme srozdělováním

  grantu, který jsme obdrželi napodporu

  činnosti klubů SENSEN odministerstva

  práce asociálních věcí. Ty nejaktivnější

  získají vítaný příspěvek třeba nafinancování

  lektorů navýuku práce spočítači, pronájmy

  sportovních zařízení, nacestovné, nákup

  projektoru, promítacího plátna...

  Zároveň připravujeme krozdělení další

  várku počítačů, které tentokrát poputují

  především naseverní Moravu, kde náš

  severomoravský ambasador Ivan Sekanina

  neúnavně organizuje činnost nových klubů

  SENSEN – léto neléto.

  Zalistujte v Národní kronice

  Cesty povýchodních Čechách jsem využil

  také kněkolika milým setkáním sčleny naší

  široké seniorské rodiny aktěm nejmilejším

  patřilo popovídání smanžely Dobiášovými

  vjejich pohádkové roubence vŘíčkách vOr-

  lických horách, kteří spolu se sestrou pana

  Dobiáše Věrou Ryskovou pravidelně přispí-

  vají doNárodní kroniky literárně zpraco-

  vanými amoudrými postřehy proloženými

  vzpomínkami naživot. Určitě si je vyhledej-

  te nawebu www.sensen.cz, vycházejí pod

  titulkem Dneska.

  Vtéto souvislosti bych také rád upozornil

  naskvělý článek Marcely Pecháčkové Sen-

  zační senioři sbírají své vzpomínky, který vy-

  šel vmagazínu Lidových novin Pátek. Reakcí

  naněj byly další zajímavé příspěvky doNá-

  rodní kroniky, například obsáhlé vzpomínky

  Svatopluka Slavíka Honba zavětrem, které

  jsou nejen poutavé čtení, ale mohou být

  iinspirací pro další přispěvatele. Článkem si

  můžete zalistovat také nanašem webu.

  Senzační senior rekordmanem

  Ale léto není jen dobou lenošení ahlídání

  vnoučat – dokládá to výborná zpráva, kte-

  rá přišla zjižních Čech: člen českobudě-

  jovického klubu SENSEN Aktiv Jan Pihera

  vyhrál závodhandicapovaných sportovců

  naspeciálně upravených kolech zVrchlabí

  naZlaté návrší astal se držitelem nového

  českého rekordu – jeho jméno tak bude

  zapsáno doČeské knihy rekordů. Po-

  drobnosti spolu spozoruhodnými snímky

  odšestašedesátiletého Jana Pihery, který

  je nejen výborný handbiker, ale iskvělý

  fotograf – najdete nanašem webu vrubri-

  ce Aktuality.

  Takže když se tak ohlédnu zatím uplynu-

  lým létem, skutečně nebylo pouze lenošivé

  či naplněné často náročnými babičkovskými

  povinnostmi. Příkladem může být mimo jiné

  pražský klub SENSEN při Komunitním cen-

  tru Prádelna, kde snad ani nezaznamenali,

  že je léto: organizovali výlety poměstech

  vcelé republice, pravidelně měla otevřeno

  internetová kavárna anejen nadeštivé dny

  byly připraveny projekce celovečerních

  filmů pro pamětníky.

  Hlásí se nám noví zájemci ozaložení

  klubu SENSEN, jejichž vlaječky se tak

  vprůběhu podzimu objeví nanaší webové

  mapce. Podzim je tedy už skutečně tady

  apřináší mj. vrámci Mezinárodního dne

  seniorů záplavu nejrůznějších akcí – veletr-

  hů, seminářů, setkání, besed… Jsme zváni

  nadesítky akcí aje nám líto, že nemůžeme

  vyhovět všem. Ale někde se někdy určitě

  uvidíme.

  Klikněte si nanáš web www.sensen.cz,

  kde najdete další zajímavé novinky. 

  DOČESKÉ KNIHY REKORDŮ bude zapsán výkon handbikera

  Jana Pihery zbudějovického klubu SENSEN.

• Strana 26

  

  můžeš / číslo 10 - 2012

  TIP NA VÝLET

  FILMOVÉ ZÁMKY

  Zámek Kačina je z velké

  části přístupný pro lidi

  na mechanickém vozíku.

  Ovšem ani ti s elektrickým

  pohonem nepřijdou

  zcela zkrátka.

  Unikátní knihovna,

  historická lékárna, park

  a bezbariérová toaleta

  jsou dostupné pro všechny.

  Text: RADEK MUSÍLEK, PAVEL HRABICA

  Foto: KATEŘINA MUSÍLKOVÁ,

  PAVEL HRABICA

  E

  legantní bílý zámek patří mezi nejvý-

  znamnější stavby empírové architek-

  tury vČechách. Jeho vzhled někomu

  jistě připomene sídlo amerických

  prezidentů. Kačina leží severový-

  chodně odKutné Hory vobci Svatý Mikuláš.

  Zámek nechal postavit tehdejší nejvyšší pur-

  krabí Království českého Jan Rudolf Chotek

  vletech 1806–1824. Dnes je správcem této

  národní kulturní památky Národní země-

  dělské muzeum. Takže vedle historie rodu

  Chotků je zde představena také expozice

  Muzea českého venkova.

  Zpohledu vozíčkáře představují podstat-

  nější problém hlavně tři schody uhlavního

  vchodu. Naty sice průvodkyně ochotně

  arychle položí dvě dřevěné ližiny, ovšem

  sklon je pro samostatný pohyb příliš prud-

  ký. Mechanický vozík lze vytlačit jedině

  sasistencí. Vmém případě se pomoci ujal

  ochotný náhodný návštěvník. Bylo trochu

  napínavé, jestli mě udrží asprávně se strefí

  koly nanájezd. Ale všechno dobře dopadlo.

  „Zpraxe máme bohužel vyzkoušeno, že

  električáky nevyjedou. Při záklonu totiž

  dřou bateriemi ozem,“ omluvně dodává

  přihlížející průvodkyně. Ujistila mě však, že

  pro mechanické vozíky se vždy najdou po-

  mocné ruce. Kromě schodů může někomu

  ještě vadit několik metrů poněkud neuspo-

  řádané hrubé dlažby při příjezdu kevchodu.

  Jakmile se však ocitnete uvnitř, nic vám

  nebrání vprohlídce tzv. Chotkovské expo-

  Kačina

  Jak se tam dostat: Leží vobci Svatý

  Mikuláš. Příjezd zPrahy posilnici

  č. 2 odKutné Hory přes Nové Dvory.

  Rovněž je možné jet přes Kolín nebo

  podálnici D11, odkteré je zámek

  vzdálen cca 20 km najih odChlumce

  nad Cidlinou.

  Návštěvní doba:

  duben–říjen: úterý–neděle,

  vždy od9.00 do17.00 hod., poslední

  prohlídka začíná v17.00 hodin

  listopad–březen: pondělí–pátek,

  vždy od8.30 do14.30, poslední

  prohlídka začíná v14.30 hodin,

  pouze pro předem objednané skupiny

  od10 osob

  Vstupné se pohybuje podle zvolené

  trasy pro dospělé od80 do230 Kč,

  dětem astudentům je poskytována

  sleva. ZTP/P zdarma.

  Podrobnější informace na

  www.nzm.cz/kacina/

  info

  zice, tedy šlechtických komnat areprezen-

  tativních prostorů. Nedostupná je naopak

  výstava Muzea českého venkova vprvním

  patře stejně jako kaple azámecké diva-

  dlo. „Tam se nám ještě nepodařilo přístup

  vybudovat. Důvodem jsou hlavně finance,

  ovšem itechnická náročnost,“ povzdechla

  si zdejší velmi vstřícná průvodkyně. Beztak

  je prohlídka zajímavá. Kvidění je iobrázek

  malé šlechtičny sobrnou navozíku.

  Jakmile se ocitnete opět před vchodem,

  stačí ujet pár desítek metrů klevému křídlu

  zámku, kde se nachází předpisový dře-

  věný nájezd. Ten umožňuje bezbariérový

  přístup kekrásné chotkovské knihovně,

  TOHLE

  VŠECHNO

  UVIDÍ

  bez problémů

  inávštěvník

  naelektrickém

  vozíku.

  Prohlídku

  komnat však

  zvládnou kvůli

  třem schodům

  jen lidé na

  „mechaničáku“.

• Strana 27

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  můžeš / číslo 10 - 2012

  

  provoněné historické lékárně, novodobé

  kavárně atoaletě pro vozíčkáře. Není sice

  znejprostornějších, ale měla by stačit. Klíče

  jsou kvyzvednutí upokladny. Jelikož vstup

  naWC zachoval původní křídlové dveře,

  je nezbytná asistence při otevírání. Při mé

  návštěvě zde nefungovalo osvětlení, což

  průvodkyně vysvětlila starými elektrickými

  rozvody ještě zdoby Chotků!

  Elegance čisté empírové architektury

  si všimli čeští izahraniční filmaři, takže

  Kačinu často používají knatáčení. Zavšech-

  ny připomeňme zposlední doby Tři sezony

  vpekle, Kletbu bratří Grimmů nebo dánský

  snímek Královská aféra. Knihovna je použita

  jako pozadí pro pořad Kalendárium vČeské

  televizi. Bolek Polívka se zde proháněl

  nakoni vreklamě nanejmenovanou

  paštiku. Akdyž jsme utoho prohánění, tak

  rozlehlý anglický park je bezproblémově

  přístupný pozpevněných cestičkách sdro-

  boučkým štěrkem.

  Krásný Dvůr

  „Dříve jsme byli takoví neznámí. Ale jak tu

  natočili ty filmy, začali sem lidé mnohem víc

  jezdit,“ poznamenává pokladní nazámku

  vKrásném Dvoře. Apřestože nejde obezba-

  riérovou historickou památku, onávštěvní-

  ky shandicapem prý nemají nouzi.

  Slávu zámku přineslo nejprve třetí

  pokračování série režiséra Dušana Kleina

  oBásnících – Jak básníkům chutnáživot.

  Rudolf Hrušínský nazdejším dvoře maloval,

  Eva Vejmělková tu provázela aPavel Kříž ji

  sváděl. Jiří Menzel si opár let později zase

  vybral zámek ajeho krásný park jako kulisu

  příběhu Konec starých časů podle Vladislava

  Vančury. Vhlavní roli zazářil Josef Abrhám.

  Zatím naposledy se sem vrátil režisér Milan

  Cieslar sfilmem To horké léto vMarienba-

  du obásníku Goethovi akrásné mladičké

  Ulrice. Mimochodem – Goethe Krásný Dvůr

  opravdu navštívil.

  Zpohledu vozíčkáře je třeba rovnou říci,

  že zámek není bezbariérový aani se tak ne-

  tváří. Expozice je vprvním patře, kam vedou

  schody. Schodiště je relativně široké, ale

  strmé. „Naplošinu, nebo dokonce výtah, ne-

  máme peníze aasi by to bylo itechnicky slo-

  žité,“ doplňuje místní pokladní. Ti, kteří jsou

  schopni se zvozíku zvednout azvládnout

  schody doprvního patra, mají vyhráno, když

  jim ostatní lidé vozík vynesou. Vpatře lze už

  bez potíží projíždět jednotlivými místnostmi.

  „Horší je, když vozíček poschodech vytahují

  isčlověkem,“ posteskla si paní pokladní. Ani

  otakové návštěvníky tu ale prý není nouze.

  „Museli bychom tu mít pár silných chlapů,

  kteří by vozíčkáře vynášeli dopatra. Ale to

  víte, jsme tu samé ženské,“ uzavírá pokladní

  aprůvodkyně vjedné osobě.

  Bez schodů, jen smírně vyšším kamen-

  ným prahem, lze vpřízemí absolvovat

  malou expozici dobových kočárků nebo

  se občerstvit vmístní zámecké vinárně,

  restauraci akavárně vjednom zbývalých

  hospodářských křídel zámku.

  Výhodou je neplacené parkovitě uzá-

  mecké brány. Nečekejte ovšem asfaltované

  plochy acestičky. Naštěstí udusaný přírodní

  povrch nečiní problém, pokud zrovna není

  přehnaně mokro. Nepřijedete-li naelek-

  trickém vozíku, asistence druhé osoby při

  tlačení rozhodně potěší.

  Jestli jste naelektrickém vozíku, navyná-

  šení poschodech dozámku můžete zapo-

  menout. Ale lákadlem knávštěvě může být

  rozlehlý park. Ten rod Černínů koncipoval

  ipodlefrancouzských Versailles. Procházka

  parkem je nezapomenutelný zážitek. Cestič-

  ky jsou štěrkové, nijak mimořádně udržova-

  né. Nasilniční kolo abrusle zapomeňte. Zde

  Krásný Dvůr

  Jak se tam dostat: OdPrahy je

  nejlepší příjezd pokarlovarské silnici.

  Odbočte zaHořovičkami směr

  Podbořany, odtud je to necelých 6 km.

  Ze severních Čech je nejkratší cesta

  buď přes Žatec nebo odKlášterce

  nad Ohří.

  Návštěvní doba:

  je od1. dubna do31. října. Vdubnu

  aříjnu je otevřeno jen ovíkendech

  asvátcích, vostatních měsících

  denně kromě pondělí, vždy od10 do16

  až 18 hodin (podle měsíce).

  Základní vstupné je 80 Kč, snížené

  60 Kč (platí ipro držitele průkazů

  ZTP/P). Osoba doprovázející ZTP/P

  má vstup volný. Prohlídky jsou

  sprůvodkyní každou celou hodinu.

  Podrobnější informace na

  www.krasnydvur.cz.

  info

  se elektrický vozík stává výhodou, protože

  vozíčkáři bez motoru se až naněkteré dlou-

  hé rovinaté úseky bez pomoci druhé osoby

  neobejdou.

  Je tu kvidění řada umělých vodních

  ploch. Tvůrci vystavěli iumělý romantický

  vodopád. Navštivte Panův templ, který se

  zhlédl vantické architektuře asloužil jako

  hudební pavilon. Vparku je také čínský

  pavilon agotický templ – dnes bohužel chát-

  rající anepřístupná rozhledna. Zapozornost

  stojí ipamětní deska se jmény slavných

  návštěvníků atorzo tisíciletého dubu. 

  KRÁSNÝ DVŮR

  není zpohledu

  vozíčkáře

  bezbariérový

  aani se tak netváří.

  Expozice je vprvním

  patře, kam vedou

  schody. Schodiště

  je relativně široké,

  ale strmé.

• Strana 28

  

  PORADNA

  můžeš / číslo 10 - 2012

  V posledních několika

  měsících jsme v médiích

  doslova zavaleni různými

  informacemi o sKartě,

  a to z různých zdrojů.

  K systému zavádění

  těchto karet se vyjadřují

  politické strany, média,

  organizace pro zdravotně

  postižené i jednotliví

  občané.

  sKARTA  INFORMACE V KOSTCE

  J

  ak se však vevšech těch informacích vy-

  znat? Co minimálně bych měl/a osKartě

  vědět, abych něco neza nedbal/a?

  Natyto dvě otázky se pokusíme odpo-

  vědět vtomto stručném článku. SKarta

  samozřejmě vyvolává ispoustu otázek

  vespecifických případech (např. osoby

  zbavené způsobilosti kprávním úkonům,

  zdravotně postižené děti). Nicméně natyto

  konkrétní dotazy ráda odpoví Poradna pro

  život spostižením Ligy vozíčkářů. Kontakty

  naleznete pod tímto článkem.

  Co je sKarta?

  sKarta neboli karta sociálních systémů

  má nahradit stávající průkazy TP, ZTP či

  ZTP/P (má tedy identifikační funkci) adále

  má sloužit jako nosič dávek pro osoby se

  zdravotním postižením (příspěvek namo-

  bilitu, nazvláštní pomůcku), dále příspěv-

  ku napéči, dávek státní sociální podpory

  apomoci vhmotné nouzi. Tyto dávky vám

  tedy nově přijdou navaši sKartu (až vám

  bude vydána).

  Kdo sKartu dostane?

  sKartu postupněobdrží všechny osoby, které

  pobírají výše uvedené dávky anebo vlastní

  průkaz osoby se zdravotním postižením.

  Kdy přesně ji dostanu já?

  Vdobě vzniku tohoto článku byl zahájen

  ostrý provoz vydávání sKaret, nicméně není

  známo přesné datum, dokdy mají být roz-

  dány všechny. Neexistuje tedy zákonem či

  jiným právním předpisem dané datum, kdy

  všichni již musí sKartu vlastnit.

  Co pro to musím udělat?

  Vy osobně pouze čekáte, až vás přísluš-

  nýúřad práce písemně vyzve kvyzvednutí

  sKarty. Médii běžely poplašné zprávy ohled-

  ně složitého zakládání účtů uČeské

  spořitelny ataké opodomních obchod-

  nících-podvodnících, kteří nabízejí ote-

  vření účtu zapoplatek 300 Kč. Otevření

  účtu ksKartě je automatické azdarma,

  vy se tedy nemusíte sami onic starat

  anic zazaložení účtu neplatíte.

  Co s ní mám vlastně dělat

  (k čemu slouží)?

  Karta nahradí váš dosavadní průkaz

  TP, ZTP či ZTP/P, pokud jej vlastníte.

  Bude tedy sloužit kidentifikaci, pří-

  padně kmožnosti uplatnění výhod

  aslev pro osoby se zdravotním

  postižením. NasKartu vám budou

  vypláceny příspěvky či dávky

  (viz Co je sKarta?). Kpenězům se

  dostanete těmito způsoby:

  - zaplatíte přímo kartou vobchodech,

  které umožňují platbu kartami

  - vyberete si finance zbankomatu

  - necháte si dávky bezplatně přeposílat

  nasvůj vlastní účet

  - vyberete si při platbě vevybraných ob-

  chodech hotovost přímo napokladně (tzv.

  cashback)

  - inadále lze zvolit vodůvodněných

  případech výplatu dávky složenkou

  (od1. 1. 2013 bude však zřejmě složenka

  zpoplatněna)

  Kde řešit případné problémy?

  Případné problémy adotazy ksKartě by

  vám měli zodpovědět napříslušném ÚP.

  Sem doporučuji směřovat dotazy týkající se

  jednotlivých dávek. Ktomuto účelu existuje

  také linka 844844803. Problémy adotazy

  technického rázu či informace opodmín-

  kách účtu ksKartě (poplatky, výběry atd.)

  by vám měli pomoci vyřešit nabezplat-

  né lince kontaktního centra prosKartu

  800752782. 

  Lucie Marková,

  Poradna pro život spostižením Ligy vozíčkářů

  poradna@ligavozic.cz

  Bezplatná linka 800100250

• Strana 29

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  můžeš / číslo 10 - 2012

  Správní řízení o příspěvku na péči,

  přiznání průkazu mimořádných výhod

  Odpovídáme na nejčastější dotazy čtenářů,

  které zajímají jejich práva a možnosti.

  ?

  Moje kamarádka utrpěla poauto-

  nehodě mozkový infarkt anyní se

  potýká sdrobnými poruchami paměti

  aztrátou řeči. Ačkoliv absolvuje různé

  terapie, její stav se zlepšuje velmi pozvol-

  na anení vůbec jisté, zda se zcela zotaví.

  Přitom se sama stará onezletilou dcerku.

  Měla by nárok napřidělení průkazu ZTP

  apřípadně příspěvek napéči?

  Odpověď: Nazákladě informací uvedených

  vevašem dotazu nelze říci, zda kamarádka

  napříspěvek napéči či naprůkaz osoby se

  zdravotním postižením (TP, ZTP či ZTP/P)

  máči nemá nárok.

  Příspěvek napéči je podle zákona oso-

  ciálních službách č. 108/2006 Sb. posky-

  tován osobám, které jsou závislé napéči

  druhé osoby. Řízení opříspěvku probíhá

  nazákladě žádosti oprávněné osoby

  (vtomto případě vaší kamarádky) naúřa-

  du práce (dále jen ÚP) vmístě bydliště.

  Vrámci správního řízení je provedeno so-

  ciální šetření vmístě bydliště žadatele, kde

  se posuzuje soběstačnost osoby vběžném

  prostředí. Sociální šetření provádí pra-

  covnice ÚP. Výsledkem je sepsaná zpráva,

  která je zaslána posudkovému lékaři České

  správy sociálního zabezpečení (ČSSZ),

  který nárok napříspěvek napéči posuzuje

  ze zdravotního hlediska. Od1. 1. 2012 po-

  sudkový lékař nazákladě lékařských zpráv

  kezdravotnímu stavu žadatele anazákladě

  zprávy ze sociálního šetření posuzuje těch-

  to 10 základních životních potřeb podle

  vyhlášky č. 505/2006 Sb.:

  . MOBILITA: Zaschopnost zvládat tuto zá-

  kladní životní potřebu se považuje stav, kdy

  osoba je schopna zvládat vstávání ausedání,

  stoj, zaujímat polohy, pohybovat se chůzí

  krok zakrokem, popřípadě ispřerušováním

  zastávkami, vdosahu alespoň 200 m.

  . ORIENTACE: Zaschopnost zvládat tuto

  základní životní potřebu se považuje stav,

  kdy osoba je schopna poznávat arozeznávat

  zrakem asluchem, mít přiměřené duševní

  kompetence.

  . KOMUNIKACE: Zaschopnost zvládat tuto

  základní životní potřebu se považuje stav,

  kdy osoba je schopna dorozumět se aporo-

  zumět, ato mluvenou srozumitelnou řečí

  apsanou zprávou.

  . STRAVOVÁNÍ: Zaschopnost zvládat tuto

  základní životní potřebu se považuje stav,

  kdy osoba je schopna vybrat si kekonzuma-

  ci hotový nápoj apotraviny.

  . OBLÉKÁNÍ A OBOUVÁNÍ: Zaschopnost

  zvládat tuto základní životní potřebu se

  považuje stav, kdy osoba je schopna vybrat

  si oblečení aobutí přiměřené okolnostem,

  oblékat se aobouvat se.

  . TĚLESNÁ HYGIENA: Zaschopnost zvládat tuto

  základní životní potřebu se považuje stav, kdy

  osoba je schopna použít hygienické zařízení,

  mýt si aosušovat si jednotlivé části těla.

  . VÝKON FYZIOLOGICKÉ POTŘEBY: Zaschop-

  nost zvládat tuto základní životní potřebu

  se považuje stav, kdy osoba je schopna včas

  používat WC, vyprázdnit se, provést očistu,

  používat hygienické pomůcky.

  . PÉČE O ZDRAVÍ: Zaschopnost zvládat tuto

  základní životní potřebu se považuje stav,

  kdy osoba je schopna dodržovat stanovený

  léčebný režim.

  . OSOBNÍ AKTIVITY: Zaschopnost zvládat

  tuto základní životní potřebu se považu-

  je stav, kdy osoba je schopna vstupovat

  dovztahů sjinými osobami, stanovit si

  adodržet denní program, vykonávat aktivity

  obvyklé věku aprostředí. 

  . PÉČE O DOMÁCNOST: Zaschopnost zvládat

  tuto základní životní potřebu se považuje

  stav, kdy osoba je schopna nakládat spenězi

  vrámci osobních příjmů adomácnosti, ma-

  nipulovat spředměty denní potřeby.

  Podle počtu nezvládnutých úkonů je poté

  stanovuje stupeň příspěvku napéči:

  Osoba starší 18 let věku se považuje

  zazávislou napomoci jiné fyzické osoby ve

  a) stupni I(lehká závislost – 800 Kč),

  jestliže zdůvodu dlouhodobě nepříznivého

  zdravotního stavu není schopna zvládat tři

  nebo čtyři základní životní potřeby,

  b) stupni II (středně těžká závislost –

  4000 Kč), jestliže zdůvodu dlouhodobě ne-

  příznivého zdravotního stavu není schopna

  zvládat pět nebo šest základních životních

  potřeb,

  c) stupni III (těžká závislost – 8000 Kč),

  jestliže zdůvodu dlouhodobě nepříznivého

  zdravotního stavu není schopna zvládat

  sedm nebo osm základních životních potřeb,

  d) stupni IV (úplná závislost – 12000

  korun), jestliže zdůvodu dlouhodobě ne-

  příznivého zdravotního stavu není schopna

  zvládat devět nebo deset základních život-

  ních potřavyžaduje každodenní pomoc,

  dohled nebo péči jiné fyzické osoby.

  Jak tedy uvádím vúvodu, nelze určit

  kamarádčin nárok nadávku bez znalosti její

  soběstačnosti vrámci výše uvedených kri-

  térií. Nazákladě výše uvedených informací

  doporučuji zvážit podání žádosti odávku.

  Co se týkáprůkazu osoby se zdravotním

  postižením, ten je přiznáván podle zákona

  č. 329/2011 Sb., oposkytování dávek

  osobám se zdravotním postižením, vetřech

  stupních: TP, ZTP aZTP/P.

  Průkaz TP náleží osobám, které jsou

  po dle zákona osociálních službách považo-

  vány pro účely příspěvku napéči zaosoby

  závislé napomoci jiné osoby vestupni I(leh-

  ká závislost).

  Průkaz ZTP náleží osobám, které jsou

  podle zákona osociálních službách považo-

  vány pro účely příspěvku napéči zaosoby

  závislé napomoci jiné osoby vestupni II

  (středně těžká závislost), aosobám starším

  18 let, které nejsou schopny zvládat základ-

  ní životní potřeby voblasti mobility nebo

  orientace zdůvodu úplné nebo praktické

  hluchoty.

  Průkaz ZTP/P náleží osobám, které jsou

  podle zákona osociálních službách považo-

  vány pro účely příspěvku napéči zaosoby

  závislé napomoci jiné osoby vestupni III

  (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná zá-

  vislost), aosobám, ukterých bylo pro účely

  příspěvku namobilitu zjištěno, že nejsou

  schopny zvládat základní životní potřeby

  voblasti mobility nebo orientace, svýjim-

  kou osob sluchově postižených.

  Vaše kamarádka tedy může také požádat

  opřiznání průkazu osoby se zdravotním

  postižením. Pro nárok najednotlivé stupně

  tohoto průkazu bude rozhodný přiznaný

  stupeň příspěvku napéči anebo schopnost

  zvládat potřebu mobility či orientace (bude

  se vycházet zposudku vypracovaného

  vrámci řízení opříspěvku napéči). 

  Navaše dotazy odpovídajípracovníci

  Poradny pro život spostižením Ligy vozíčkářů

  www.ligavozic.cz

• Strana 30

  můžeš / číslo 10 - 2012

  

  AUTOMOTO

  Jak vypadá ideální garáž pro handicapovaného?

  Má suché spojení s domem, dostatek místa na šířku

  i na délku a dálkové ovládání vrat.

  ABY GARÁŽ

  NEBYLA MALÁ

  Text: PETR BUČEK

  Foto: ARCHIV AUTORA

  K

  do si může nechat postavit garáž

  namíru svému postižení, je vevelké

  výhodě. Většina obvyklých garáží

  mu totiž bude malá. Platí to přede-

  vším pro vozíčkáře.

  „Nejčastěji se dnes staví apoužívají

  garáže srozměrem 6 x 4 nebo 5 x 3 metry.

  Narozměrech garáží zvláště vnovostavbách

  se šetří agaráž bývá tak úzká, že uvětšiny

  vozů můžete plně otevřít jen jednu stranu

  dveří,“ říká Jan Boštík, vozíčkář aprovozo-

  vatel portálu Svět-Garáží.cz.

  VČesku dnes jezdí vprůměru auta

  větších rozměrů než před 20 lety, čemuž se

  trochu přizpůsobují rozměry garáží. Přibý-

  vá také dvojgaráží, které handicapovaným

  nabízejí více prostoru než úzké akrátké

  boxy.

  Přesto málokterá garáž splní to, co očeká-

  vá člověk navozíku: aby byla dost široká pro

  pohodlné přesednutí zvozíku aaby měla

  dostatek prostoru pro příjezd kautu.

  Svět-Garáží.cz doporučuje vozíčkářům,

  aby se poohlédli potakové garáži, kde jim

  vedle auta zbude minimálně prostor ove-

  likosti 130 centimetrů. To platí pro běžná

  pětidveřová auta, sedany či kombíky.

  Majitelé třídveřových aut potřebují ještě

  více místa. Vozíčkář, který si vozík skládá

  arozkládá sám, potřebuje alespoň 150 cm.

  Kdo převáží vozík vzavazadlovém

  prostoru auta, potřebuje vgaráži zaautem

  podobně velký odstup – okolo 130 až 150

  centimetrů.

  Stále více lidí používá pro převoz

  handicapovaného člena rodiny dodávkové

  auto. Sjeho parkováním vgaráži je to ještě

  složitější.

  Garáže na sídlišti nevyhoví

  „Zcela nevhodné jsou řadové garáže, které

  často sousedí sčeskými sídlišti. Vozíčkář se

  donich nemůže vejít, azdodávky už vůbec

  ne. Mnoho vozíčkářů musí používat větší

  auta typů dlouhých kombi, MPV, dodávek

  ataková, která mají různé nástavby napří-

  klad pro nakládání vozíků. Takové vozy se

  dostarých garážových kolonií nemohou

  vejít,“ říká Jan Boštík.

  Zásadním problémem bývá vjezd dořa-

  dových garáží. Většinou nebývá bezbariéro-

  vý. Podobný problém je svraty garáží jedno-

  duchých sídlištních garáží. Nemívají dálkové

  ovládání, proto představují pro vozíčkáře

  mnohdy nepřekonatelnou bariéru.

  Jak naopak vypadá ideální garáž? Měla

  by vzniknout namíru postižení řidiče nebo

  handicapovaného člena rodiny.

  „Radím především přemýšlet, plánovat,

  projektovat anešetřit,“ uvádí vozíčkář Jan

  Boštík zportálu Svět-Garáží.cz.

  Základními prvky ideální garáže jsou

  bezbariérový vstup, vrata nadálkové

  IDEÁLNÍM ŘEŠENÍM

  je garáž propojená

  uvnitř sdomem.

  Handicapovaný

  nemusí čelit

  nástrahám počasí.

• Strana 31

  můžeš / číslo 10 - 2012

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  SLOUPEK

  Martina KOVÁŘE

  Parkování vsuchu

  – můj sen,

  má noční můra

  Vždycky jsem toužil mít garáž. Rozumíte –

  nemuset vystupovat dosněhu, nelézt doza-

  mrzlého auta sledem zanehty zbroušení

  průzoru napředním okně, nezmoknout při

  vykládání kol asbírání nákupu zbláta pod

  kufrem, být uchráněn před zloději.

  Atak máme garáž vedruhém patře pod

  zemí. Sláva! Měl jsem trochu obavy zpar-

  kování, nesnáším totiž odřené auto – natož

  svou vinou. Pamatuji, jak jsem byl jednou

  vhotelu vMarseille zaparkován autovýta-

  hem, kde nakaždé straně bylo míň místa

  než pro krabici odbot. Nešlo vystoupit, ale

  nezasekl jsem se. Jindy zase vluxusním sídle

  nejmenované pojišťovny byl supermoderní

  „zašupovací“ systém, který auto naroštech

  sám někam uklidil. Dopadlo to dobře, stačil

  jsem utéct, ujet, auto bylo někam odneseno

  apak ho obsluha zase našla.

  Snadšením jsem se tedy vydal donové

  podzemní garáže. Vedvojitém šneku jsem se

  vpiruetě trochu ztrácel – abohužel: Dvojitý

  axel jsem dokončil sodřeným nárazníkem.

  Aha, naschůzi nájemníků se pak ujišťuje-

  me, že máme odřená auta všichni, protože

  nám je ničí architekt ajeho normovaný

  rantl zbetonu. Ten obrušujeme elektrony

  apoklicemi pomalu, takže drhneme stále,

  snad ale méně.

  Libuji si, že jsem vbezpečí, ale jednou

  ráno přijdu kautu anaproti soused křičí

  – nemám světla! Aopravdu – xenony jeho

  octavii chybí avedle zase chybí navigace

  – nikde prý není větší klid nazlodějnu než

  vnoci vpodzemí.

  Vyjíždím jednou se synkem ajen taktak brz-

  dím – požární vrata zavřená. Vystupujeme

  asilou mnoha koňských sil zmáháme spolu

  desetimetrové šoupačky – nikde nikdo není,

  stejně jako signál mobilu. Dobré ale je, že se

  tu neztratíte, tedy svýjimkou našeho dědy –

  ten si spletl patra, jako se to stává vgarážích

  nákupních center.

  Taky se bojíte vjet někam zazávoru? Já jo,

  protože mám obavy zexspirace. Jednou

  vLinci jsem nejdříve dlouho hledal kasu, pak

  se domáhal slevy, pak jsem marně hledal auto,

  až vypršela 15minutová lhůta pro odjezd.

  Takže vgaráži si udělejte dost času navše

  potřebné. Ale pozor: stává se, že se najednou

  rozhostí všude tma. Senzory vás totiž nevi-

  dí, takže teď chromej, aještě slepej – akde

  je ten výtah...

  

  Autor je bývalý automobilový závodník,

  člen rady Konta BARIÉRY.

  ovládání, vnitřní šířka garáže taková, aby

  šlo otevřít oboje dveře vozu aještě zbýval

  prostor namanipulaci svozíkem zboku

  ivzadu zavozem.

  Pamatovat je dobré také navýšku idélku

  garáže. Garáž slouží déle než právě použí-

  vaný automobil aten příští může být ještě

  oněco vyšší nebo delší.

  Samostatnou kapitolou jsou auta snájez-

  dovými rampami pro vozíčkáře. Rampy jsou

  boční, zadní nebo se používají až třímetrové

  nájezdové ližiny.

  Parkování zpříjemní i maličkosti

  Veledůležitou součástí garáže pro handica-

  povaného jsou automatická vrata.

  Natrhu je celá řada ovladačů – odběž-

  ných dálkových přes kódovací klávesnice až

  počtečky prstů.

  Jejich prstový skener řídí pohon pomocí

  otisku prstu, obvykle je možné uložit až 99

  různých otisků.

  Otevírání azavírání vrat lze také spojit

  sosvětlením vgaráži. Řidič se při vyjíždění

  nebo vjíždění dogaráže nemusí starat oroz-

  svěcování azhasínání.

  Osvětlení se zapíná automaticky nazvo-

  lenou dobu, většinou vrozmezí jedné až

  pěti minut.

  Některé pohony jsou vybaveny volitel-

  ným osvětlením, které je možné zapínat

  ivypínat dálkovým ovladačem vrat.

  „Pokud vsadíte naběžné vypínače,

  nezapomeňte je nechat umístit maximálně

  vevýšce 120 centimetrů nad zemí. Myslete

  také namísto pro odkládací police,“ radí Jan

  Boštík. Velmi důležité je podle něj použít

  vprostoru před garáží zámkovou dlažbu

  svytápěním. Vpřípadě mrazů nebo sněhové

  kalamity sníh sám odsebe roztaje anení ho

  nutné odklízet.

  Nejlepším řešením pro vozíčkáře je tak-

  zvaná suchá garáž, která je přímo spojena

  sbytem nebo domem ahandicapovaný

  přejíždí apřesedá vsuchu iteple.

  Který typ garáže vybírat

  Ajaký stavební materiál pro garáž zvolit? Cih-

  lovou, dřevěnou, nebo plechovou? „Hlavně

  musí být bezúdržbová. To rozhodně nebudou

  dřevěné garáže anejobyčejnější levné ple-

  chové garáže vceně okolo deseti tisíc korun.

  Takové garáže potřebují nátěry, odstraňování

  rzi, majitel musí hlídat zátěž sněhu nastřeše,“

  vysvětluje Jan Boštík. Lepší volbou jsou podle

  něj montované garáže zbetonu nebo dražší

  kvalitní silnostěnné plechové garáže.

  Nejdražší variantou garáže je garáž

  vyzděná odzedníka nebo stavební firmy.

  Montované garáže vyjdou levněji.

  Nechat si postavit garáž zcihel přijde

  naasi 200000 korun. Umontované betonové

  garáže je nutné počítat svýdaji okolo 40000

  korun, dřevěné garáže apřístřešky stojí od40

  do90000. Kvalitní plechová garáž somítkou

  může stát okolo 50 až 80000 korun. 

  Více na www.autembezpecne.cz

  TRENDEM

  POSLEDNÍCH

  LET

  jsou dvojgaráže.

  Vozíčkáři vnich

  naleznou

  dostatek místa

  pro nastupování

  ivystupování

  zauta.

• Strana 32

• Strana 33

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  můžeš / číslo 10 - 2012

  POČÍTAČE A SPORT

  KONTO BARIÉRY

  Melantrichova 5, Praha 1

  Možná vás spojení těchto slov překvapí. Do titulku

  rekapitulace letních aktivit Konta BARIÉRY ale patří.

  Foto: JAN ŠILPOCH

  Golf třikrát v hlavní roli

  Sport lidí se zdravotním postižením pod-

  poruje Konto BARIÉRY už více než osm let.

  Odté doby, kdy Český paralympijský výbor

  diskriminuje tělesně handicapované spor-

  tovce ařadu znich zata léta odsportu úplně

  odehnal, protože jim odepřel finanční pro-

  středky, nakteré měli nárok, postavili jsme se

  nastranu těch slabších. Nemůžeme finan-

  covat vrcholový sport, ale podpora vřádu

  několika milionů korun ročně je už znát.

  Trošku vypočítavě jsem zjistila, že sport,

  jehož prostřednictvím lze získat peníze

  napodporu každodenního sportování

  handicapovaných, je golf. Navíc je to sport,

  který má skvělé rehabilitační účinky pro

  dosti širokou cílovou skupinu. Je to sport,

  kde vedle sebe mohou hrát vjednom flightu

  zdraví ahandicapovaní naprosto rovnopráv-

  ně. To vše je přitažlivé jak pro handicapo-

  vané hráče, tak pro sponzory. Nagolfových

  hřištích se naše logo, naši sponzoři anaši

  handicapovaní klienti objevili hned třikrát.

  Vpolovině června spolupořádalo Konto

  BARIÉRY mezinárodní golfový turnaj handi-

  capovaných vgolfovém Resortu Darovanský

  dvůr.

  VGolf Resortu Black Bridgese 12. 7.

  konal již šestý ročník benefičního golfové-

  ho turnaje Tomas Cup. Opět pod heslem

  „Tomášové pomáhají Tomášům“. Hráči, tak

  jako každoročně, pomohli jednomu handi-

  capovanému Tomášovi.

  Anakonci prázdnin, 25. srpna, uspořádal

  Golfový klub Beřovice spolu sKontem BARIÉ-

  RY aČeskou golfovou asociací handicapova-

  ných Den otevřených dveří. Lidé navozíčku

  i„amputáři“ mohli odpalovat míčky díky

  dvěma paragolferům, speciálním vozíkům,

  které umožní hrát golf ivozíčkářům. Pořízení

  vozíku není levná záležitost, stojí přibliž-

  ně stejně jako pěkné auto. Ty dva zde byly

  zásluhou Konta BARIÉRY afirmy Otto Bock,

  kteří je vBeřovicích prezentovali. Namístě

  mohli přítomní konzultovat svoje zdravot-

  ní omezení spřítomnými fyzioterapeuty.

  Ofinancování sportovních pomůcek se mohli

  poradit snámi zKonta BARIÉRY.

  Zlatý hřeb sportovního

  léta Konta BARIÉRY

  Vúterý 21. 8. byly naportálu iDNES vydra-

  ženy osobní dárky věnované českými medai-

  listy zOH vLondýně. Nejvýše se vyšplhala

  cena zadres šampiona mezi bikery Jarosla-

  va Kulhavého, dražitel zaplatil 145 tisíc ko-

  run. Holinky Báry Špotákové dosáhly ceny

  100000 korun. Dobročinná aukce spor-

  tovních suvenýrů odvšech deseti českých

  medailistů vynesla 576 tisíc korun astala se

  rekordní internetovou aukcí posledních let.

  Výtěžek rozdělili organizátoři mezi Konto

  BARIÉRY anadaci Rakovina věc veřejná.

  Konto BARIÉRY jako příjemce peněz vybralo

  Honzíka, Jakuba, Lukáše, Petra aJarosla-

  va. Všichni si budou moci pořídit speciální

  sportovní pomůcky pro lidi shandicapem.

  Díky těm, kteří 21. 8. naportálu iDNES tak

  zuřivě dražili.

  Dobrý projekt, u kterého nechybíme

  Díky dlouholeté, exkluzivní spolupráci

  Konta BARIÉRY sMicrosoftem jsme se

  stali partnery programu TechSoup vČeské

  republice. Tento program umožňuje nezis-

  kovým organizacím získávat softwarové

  dary odIT společností Microsoft, GiftWorks

  aSAP. Celkově již více než 400 neziskových

  organizací získalo zhruba 5000 licencí vcel-

  kové tržní hodnotě převyšující 43 milionů

  korun. Odléta je novým partnerem adalším

  dárcem vprogramu společnost Cisco. Idíky

  tomu mohou proto neziskové organizace

  navíc vrámci tohoto projektu žádat nyní

  odary zportfolia síťových prvků, jako jsou

  routery, switche apodobně.

  Mezi „trháky“ vžebříčku zájmu vede MS

  Windows 7 Upg za295 korun (cena natrhu

  je téměř 6000 korun) nebo MS Office Pro-

  fessional Plus 2010 za764 korun (natrhu

  přes 13000 korun).

  Konto BARIÉRY podporuje projekt proto,

  že ho považujeme zamimořádně vstřícné

  gesto pro neziskové organizace. Nebojte

  se ho využít. Registrace zabere pár minut.

  Budete překvapeni, jak je to jednoduché.

  Veškeré informace vám vnadaci podá

  můj kolega Petra Hazuza. Poradí případně

  isregistrací, která se standardně dá zařídit

  naadrese www.techsoup.cz. Pomoci ale

  může přímo iPetr, kontaktujete ho bez obav

  naadrese: petr.hazuza@bariery.cz 

  Mějte se pěkně azaměsíc

  sdobrými zprávami

  zMelantrichovy ulice na shledanou.

  Vaše Božena Jirků

  PARAGOLFER

  zatím

  připomíná

  návštěvníkům

  golfových hřišť

  spíš vozítko

  zMarsu.

  Usilujeme

  oto, aby se

  stal součástí

  vybavení

  každého

  vhodného

  resortu.

• Strana 34

  

  můžeš / číslo 10 - 2012

  NA CESTÁCH

  Dánsko jsem znal jenom

  jako zemi, kam jezdím

  čas od času s národním

  týmem reprezentovat

  Českou republiku

  v curlingu. Naše týdenní

  cesta, kterou jsme zahájili

  v hlavním městě Kodani,

  nás ale přesvědčila,

  že si tu užívají především

  ti, jimž jsou blízká slova

  jako klid, vyrovnanost

  a smysl pro estetiku.

  ZEMĚ

  S DOBRÝM VKUSEM

  Text afoto: ŠTĚPÁN BENEŠ

  K

  rálovství dánské ajeho hlavní město

  Kodaň jsou dosažitelné hned něko-

  lika způsoby. Dá se tam letět, což je

  nejrychlejší, pak také jet nasever

  Německa autem azbytek překonat

  trajektem. Poslední variantou je jet „suchou

  nohou“, tedy celou dobu popevnině. Tato

  varianta je nejdelší ataké trvá nejdéle,

  avšak pro lidi, kterým podobně jako mně

  při vyslovení slova trajekt ihned naskakuje

  jméno Estonia, se jedná ovcelku přijatelnou

  variantu.

  Odměnou jsou mosty

  Překonat zhruba 1200 kilometrů doKodaně

  lze poklidnou jízdou spřestávkou naoběd

  zahezkých 12–13 hodin aponekonečných

  německých dálnicích vás země odmění

  krásnými mosty, které spojují hlavní dánské

  ostrovy. Ten první – mezi pevninskou částí,

  tedy poloostrovem Jutland, aprostředním

  ostrovem Fyn, je přitom jen malá demover-

  ze impozantní stavby, která spojuje Fyn se

  Sjaelandem, ostrovem, najehož východ-

  ním cípu se rozkládá Kodaň. Platí se zde

  mýtné, avšak výhled stojí zato. Zejména

  pokud hned zamostem sjedete donejbližší

  vesničky napobřeží adojedete navýběžek,

  ze kterého je namost krásný pohled. Bude-li

  větrno amoře bude divoké, bude výhled ješ-

  tě impozantnější. Pravděpodobnost je velká.

  VDánsku je větrno všude apoměrně často.

  Je to rovinatá země, vždyť nejvyšší vrchol

  měří pouhopouhých 171 metrů nad mořem.

  Dánsko tedy není země, kterou byste

  navštívili kvůli horským vrcholům, není to

  ani země, která by oplývala pocelém světě

  vyhlášenými památkami amísty. Nena-

  vštívíte ho ani pro vyhlášenou atmosféru,

  kterou lze nasát například veFrancii.

  Nabízí ale zážitky zcela jiné, přesně takové,

  jaké očekáváte odSkandinávie. Je to země

  neuvěřitelně klidná avyrovnaná, plná mo-

  derní architektury adesignu. Že je veskan-

  dinávských zemích obecně vyšší životní

  standard, je věc všeobecně známá; je třeba

  ale zdůraznit, že to tamní lidé nedávají

  nijak okázale najevo. Projevuje se to zvlášt-

  ním domáckým pocitem, který návštěvníky

  okamžitě obklopí.

  Standardy nejsou vysoké jen pro běž-

  nou populaci, ale ipro handicapované.

  Vevztahu knim by mohly jít severské země

  příkladem. Izde jsou chodníky upravené

  (místy by ale vylepšit potřebovaly), měst-

  ská hromadná doprava přístupná, hotely

  jsou napostižené návštěvníky připravené.

  My jsme volili hotely zřetězce Scandic

  arozhodně jsme nebyli zklamáni. Pokoje

  byly ukázkově bezbariérové, vybavené

  madly, jedna zpostelí byla vždy polohovací

  naelektrický pohon. Platilo to jak pro hotel

  vKodani, kde jsme zůstali potři dny, tak

  pro hotel vměstě Aarhus, kam jsme zamířili

  nadruhou polovinu naší cesty.

  Kodaň, to je tradice

  Hlavní město Kodaň je zvláštně okouzlující

  multikulturní místo, ataké výkladní skříň

  moderní architektury, která se nebojácně

  mísí se starými domy. Ty připomínají, že

  město má dlouhou přístavní tradici. Kdo

  se rád baví, najde zde lunapark Tivoli, pro

  vyznavače alternativního životního stylu je

  svatým poutním místem čtvrť Christiania

• Strana 35

  

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  můžeš / číslo 10 - 2012

  azdejší tovární haly předělané naobytné

  prostory vestylu květinové generace. Apro

  ostatní je Kodaň nádherné město napro-

  cházky aposezení vkavárnách. Prohlédnout

  si je můžete zlodi, která je přístupná asveze

  vás spletitou sítí místních vodních kanálů.

  Kdo se cítí, může si zapůjčit imořský kajak

  aprojet si město naněm.

  Kodaň je také dobrá základna pro výlety

  pookolí. Doporučit lze především Roskil-

  de, staré město ležící naseveru ostrova

  přímo nabřehu fjordu. Roskilde je bývalé

  hlavní královské město Dánska astojí zde

  impozantně velká katedrála, vníž jsou

  pohřbeni dánští panovníci. Stojí nakopci

  asejdete-li zněj dolů, najdete tu pěkné

  muzeum Vikingů včetně fungující restaurá-

  torské dílny, která dodnes staví arenovuje

  lodě starým způsobem. Vikingové byli

  zdatní mořeplavci, obchodníci adobyvate-

  lé atuto historii zde připomínají nejen lodě

  beroucí dech (jedna zrestaurovaných lodí

  se sposádkou před několika lety vypra-

  vila naplavbu doIrska), ale ipamátky

  pobojích skmeny Vikingů připlouvajících

  zNorska. Vedle starých lodí je zde imoder-

  ní restaurace, cifry vjídelním lístku jsou

  stejné jako vČeské republice. Nesmíte jen

  zapomenout, že dánská koruna se vůči té

  české musí vynásobit třemi.

  Naše cesta pokračovala doměsta Aarhus,

  které jsme využili jako základnu pro výlety

  dookolí. Aarhus je taktéž přístavní měs-

  to, je druhé největší vDánsku analézá se

  prakticky naopačném konci země, zhruba

  uprostřed poloostrova Jutland. Město má

  malebnou starou část, samo ale ničím zvlášť

  nevyniká. Pro milovníky umění je zde však

  AroS, hypermoderní galerie.

  Noblesní Skagen

  Asi 150 kilometrů nasever odAarhusu

  leží přímořské město Skagen. Městečko je

  klasickým přímořským letoviskem, avšak

  malým, bez opulentních hotelů. Odpočinek

  umoře zde má tradici už mnoho staletí

  avdánské společnosti platí, že kdo má

  domek veSkagenu, patří mezi smetánku. Je

  to poznat inavysoké koncentraci drahých

  sportovních vozů, které jinak vcelém Dán-

  sku prakticky neuvidíte. Ještě dva kilometry

  nasever odsamotného města leží úzký

  pevninský výběžek, který je nejsevernějším

  bodem Dánska.

  Zajíždí jako špička kopí domoře ase-

  tkávají se zde dvě části Severního moře.

  Navýběžek však nevede žádná upravená

  cesta, dá se tam dojít pěšky nebo může-

  te využít dopravu maringotkou taženou

  traktorem, která by měla být schopná vzít

  ivozíčkáře. Tomu však vplážovém písku

  nezbude než se dívat zokna. Itak je ale

  Skagen město, které stojí zanávštěvu, pro

  sportovní povahy se zde nabízí například

  mořský kajaking.

  Cestou mezi Skagenem aAarhusem leží

  univerzitní apřístavní město Aalborg. Protí-

  nají ho vody Limského fjordu, obě poloviny

  města spojuje zvedací most. Kolem vody je

  ukázková pobřežní promenáda, která opět

  potěší všechny příznivce hezké architektury

  aefektivního využití prostoru. Limský fjord

  sám je obklopený malými městečky, ze kte-

  rých si určitě vyberete pro strávení klidného

  dne to své.

  Naseverozápadním pobřeží Jutlandu

  je národní park. Vyplňuje ho řada přímoř-

  ských vesniček, většina znich je tvořena

  prázdninovými domky, které je sice možné

  si najmout, ale během léta jsou beznaděj-

  ně plné. Cestou jsme narazili nauskupení

  pobřežních dělostřeleckých pevností, umně

  schovaných dotravnatých kopečků. Je zde

  také slavný maják Rubjerg Knude, který

  spostupujícím časem už zpoloviny pohltila

  písková duna. Nadunu kmajáku se ale svo-

  zíkem lze dostat jen těžko, vede kní písková

  cesta schůdná pouze se statným doprovo-

  dem aterénními koly.

  Pokud si jako vozíčkáři rádi odpočinete

  vzemi, kde se ani necítíte jako vozíčkáři,

  je Dánsko příjemná dosažitelná varianta.

  Snad jediné, co trochu odporuje celkovému

  prakticky dokonalému dojmu, je kvalita

  místních řidičů, neboť se místy zdá, že občas

  nechávají rozum doma. 

  PŘÍZRAČNÉ

  MOSTY

  přes rozbou-

  řené moře,

  ale iklidná

  moderní

  zákoutí

  měst, to vše

  je Dánsko.

  Nanávštěv-

  níka čeká

  klidná amo-

  derní země,

  navíc

  velmi přívě-

  tivá khandi-

  capovaným.

  VIKINGSKÁ KULTURA iumění mořeplavby

  promlouvají vmuzeu nabřehu ordu.

  VROSKILDE stojí majestátní katedrála,

  pohřebiště dánských králů.

• Strana 36

• Strana 37

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í 

  můžeš / číslo 10 - 2012

  SLOUPEK

  Ondřeje Neffa

  Zašpatným světlem

  Chyba! Není žádné špatné světlo. Někdy

  je málo světla, ale ipak se dá fotit. Mohou

  nastat různé situace. Bohuslav Večeřa

  vesvé sérii nazvané Končící den se zaměřil

  na– řekl bych – západ slunce, soudě podle

  toho, že nad rybníkem není mlha. Expozice

  je přizpůsobena nejjasnější partii, tedy

  slunci ajeho odleskům vmracích.

  Není to technicky nic moc těžkého – vysoký

  jas slunce aosvícených mraků stáhnou ex-

  pozici napřijatelnou míru. Pak se můžeme

  starat jen okompozici – zde je dobře, že

  horizont není vevodorovné ose, ale vhorní

  třetině obrazu.

  Podobně je řešený Východ slunce nad

  Královskou oborou, jak nazval svůj snímek

  Ivan Navrátilík.

  Technicky je snímek řešen složitěji. Slunce

  je schováno dokoruny stromů, což je

  oblíbený avždy dobře fungující trik. Kromě

  toho ale je zde použito metody HDR (High

  Dynamic Range), kdy se snímek skládá ze

  dvou avíce obrázků různě exponovaných –

  najasy anastíny. Stále více nových mode-

  lů fotoaparátů umí skládat HDR už rovnou

  vefoťáku. Touto metodou se vyvarujeme

  hrozby příliš hlubokých stínů.

  Petr Žižka se pustil dovysloveně noční fotky.

  To je zajímavá disciplína! Zde je konfronta-

  ce Měsíce akorun stromů. Vždy ale musí být

  nějaký zdroj světla, když ne Měsíc, tak třeba

  pouliční lampa, rozsvícené okno, reflektory

  automobilu. To je alfa aomega noční fotky –

  musíme se odpíchnout odsvětelného zdroje

  apak si můžeme dovolit ivelmi temné tóny

  vezbytku obrazu.

  Variantou nazápady avýchody slunce je

  isnímek Bohumila Dobrovolského. Byl po-

  řízen zaplného slunce, ovšem jas slunečních

  paprsků stáhl expozici právě tak, jak jsem to

  popsal uprvní ukázky. Technicky to není nic

  těžkého, chce to jen jedno – vidět afotit!

  Ktomu vám přeji dobré „špatné“ světlo! 

  Autor je novinář aspisovatel.

  VAŠE FOTOGRAFIE

  BOHUMIL DOBROVOLSKÝ

  IVAN NAVRÁTILÍK

  BOHUSLAV VEČEŘA PETR ŽIŽKA

  Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

  děkujeme, že posíláte snímky dorubriky

  Vaše fotografie naadresu www.muzes.cz.

  Jsou zde každému knahlédnutí aOndřej

  Ne znich pravidelně vybírá ty nejlepší.

  Ty pak otiskujeme

  aautoři dostanou honorář.

  Uvítáme libovolná témata, nicméně

  příroda je teď napodzim krásně zbarvena,

  atak se pokuste zaměřit především nani.

  Snímky prosím posílejte co největší. (jš)

• Strana 38

  

  můžeš / číslo 10 - 2012

  KŘÍŽOVKA

  BIG BEN

  K

  aždý úder zvonu nahodinové věži

  britského parlamentu ukrajuje ze

  života Londýňanů další čtvrthodinu.

  Big Ben však není jméno věže, která patří

  ksymbolům Londýna. Jmenuje se tak její

  největší zvon.

  Věž shodinami nabřehu Temže přitahuje

  pozornost tisíců turistů, ikdyž nikdo znich

  si nemůže ověřit, zda údaj, zda nahoru vede

  343 schodů, je správný.

  Ani přesná hmotnost Big Benu není zná-

  ma. Udávají se cifry mezi třinácti ašestnácti

  tunami. Ukrále britských zvonů nikdo ne-

  pozná, že je lehce naprasklý. Sparlamentem

  je věž spojena nejen stavebně, ale možno

  říci ipracovně. (tajenka) věžních hodin

  totiž dává veznámost světlem, že parla-

  ment právě zasedá. Vedne tuto signalizaci

  obstarává vlajka nad nedalekou Viktoriinou

  věží. 

  Vodorovně: A. Spřádat; touš; temnota; spolek německých přístavních měst. – B. Poupě kaparovníku; franský král;

  sbohem; madridský sportovní klub. – C. Typ našeho fotografického objektivu; český tanečník; kanadský zpěvák. – D.

  Anglický konzervativec; části elektromotorů; jídla. – E. Tajenka. – F. Kosmetický prostředek; část vejce; město poblíž

  Tokia. – G. Patřící Ivě; jalovička; kverulant. – H. Chmelovina; turistické přístřeší; německy „úhoř“; obyvatelé světadílu.

  – I. Ohony; tibetský kultovní objekt; SPZ Trnavy; cídit.

  Svisle: 1. Brit; značka cukrátek. – 2. Na 50 procent. – 3. Operativní řízení. – 4. Koupací nádoby; jméno řeckého

  básníka Dimakise. – 5. Souhvězdí; dopravní linka; SPZ Svitav. – 6. Skotská látka; a sice. – 7. Bezvěrec; koryto. – 8.

  Statečný člověk (zastarale); vnitřní rodidla. – 9. Rezavět. – 10. Forma; škubat. – 11. Desky; první latinský překlad bible.

  – 12. Avšak; druh slitiny. – 13. Citoslovce heknutí; šťouch; norské sídlo. – 14. Papoušek; slovenský kraj. – 15. Nenavinout.

  – 16. Kviknouti. – 17. Turecké sídlo; druh slitiny.

  Pomůcka: Alay, Ese, Minos, Openar, Soka. Zdroj: Panoráma křížovek 5/2000, str. 108

  NA CO SE

  MŮŽETE TĚŠIT

  V LISTOPADOVÉM

  DVOJČÍSLE?

  Reportáž z kojeneckého

  ústavu v Mostě,

  který je úspěšný,

  ale přesto roste snaha

  jej zrušit

  Novinky automobilek

  pro řidiče s postižením

  Reportáž

  z bezbariérového

  Zermattu

  Rozhovor s manekýnkou

  na vozíčku

  Zajímavé čtení pro hlavu i srdce!

  Informace, servis!

  Správné řešení tajenky z předchozího čísla (Alfred Brehm): DUŠEVNÍ SCHOPNOSTI

  Luštitelé – výherci:

  VÝHERCŮM GRATULUJEME!

  Ceny pro vylosované úspěšné luštitele poskytla Nadace Charty 77 – Konto BARIÉRY.

  Správně vyluštěnou tajenku zasílejte prosím vždy nejpozději

  do 15. následujícího měsíce na adresu redakce: Melantrichova 5, 110 00 Praha 1.

  POZOR!

  Jeden vylosovaný

  čtenář získá za správně

  vyluštěnou křížovku

  mobilní telefon a dva

  knihu.

  Mobilní telefon:

  Jindřiška Podmanická

  U stadionu 1503

  431 11 Jirkov

  Knižní cena:

  Karel Švejda

  Fráni Šrámka 22

  150 00 Praha 5

  Knižní cena:

  Ivana Marková

  Na košíku 295

  251 67 Pyšely

  1

  A

  B

  C

  D

  E

  F

  G

  H

  I

  2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17

• Strana 39

• Strana 40