Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 22



NOVÉ ZAHRANIČNÍ TECHNOLOGIE

můžeš / číslo 10 - 2012

Internetovým světem

hýbe už více než rok

fenomén domácího 3D

tisku. Možnost vyrábět si

soukromě různé drobnosti,

ale i komplexnější výrobky

bude mít zcela jistě dopad

na společnost i ekonomiku,

který zatím není nikdo

schopen odhadnout. Jaké

možnosti by mohl 3D

tisk nabídnout do života

handicapovaným?

VYTISKNOUT SI

KOMPENZAČNÍ POMŮCKU?

Text: ŠTĚPÁN BENEŠ

Foto: ARCHIV

P

rincip 3D tisku je vzásadě jednoduchý.

Představte si klasickou počítačovou

inkoustovou tiskárnu. Ta funguje tak,

že podle předlohy, kterou jí kabelem

zpočítače pošlete, nanáší slabou vrstvu

inkoustu napatřičná místa avytváří tak napa-

píře slova nebo obrázky. 3D tiskárna funguje

obdobně, pouze kromě pohybu podvouroz-

měrné škále přidává iosu třetí. Pokabelu

obdrží zovládacího počítače předlohu, což je

3D model věci, kterou má vyrobit. Její tisková

hlava pak nasebe začne zespodu nahoru vršit

vrstvy materiálu (existuje několik různých

metod – nejčastěji však nějaké obdoby plastu)

jednu podruhé tak přesně, aby sposlední

vrstvou vytvořily daný předmět. Co dokáže tis-

kárna vytvořit, je omezené pouze její velikostí

apředstavivostí jejích operátorů. Předměty

umí tiskárna inakopírovat. Stačí prostorovým

skenerem osvítit předlohu atiskárna se může

pustit dozdařilých reprodukcí.

Existují samozřejmě velké průmyslové mo-

dely takových tiskáren, které jsou vrozvoji už

od80. let minulého století. Tisknout drobnosti

lze již ale idoma natiskárnách, které nejsou

omoc větší než rozměrnější modely klasických

domácích nebo kancelářských multifunkčních

tiskáren. Návody najejich výrobu mnohdy

kolují pointernetu, lze je samozřejmě koupit

ihotové, některé znich se umějí dokonce

samy replikovat – to znamená vyrobit sou-

částky, ze kterých jsou smontovány. Nevyrobí

pochopitelně všechny, ale smalým přispěním

lidské práce aněkolika doplňkových součás-

tek se tak dají velmi snadno šířit dál. Některé

projekty jsou tzv. open-source, tedy otevřené

pro všechny. Sehnat se tak dají nejen plány

nasamotnou tiskárnu, ale iovládací software

amodely věcí, které může tiskárna vyrábět.

Vytisknout si lze ivdomácích podmínkách

leccos. Kvidění byly píšťalky, obaly namo-

bilní telefony, rychlospínací přezky napásek,

brýlové obroučky, doma vyráběné šperky,

kusy nábytku, jednoduché hračky aposta-

vičky, dokonce inářadí (klíče) nebo bohužel

isoučásti střelných zbraní. Kromě věcí denní

potřeby lze ale 3D tiskárnu využít inapř. pro

výrobu kompenzačních pomůcek.

Ruce z tiskárny

Před nedávnem proběhla americkým tiskem

zpráva odvouleté holčičce Emmě Lavelleové,

která odnarození trpí artrogryfózou, formou

onemocnění, kvůli kterému není schopna

silou vlastních svalů ovládat ruce. Pomohli jí

ale vnemocnici vamerickém státě Delaware,

jejíž výzkumní inženýři dokázali sestrojit malý

avelmi lehký exoskeleton pod názvem WREX,

který Emmě nyní pomáhá hýbat rukama.

Exoskelet pro horní končetiny je připev-

něný zezadu naplastovém korzetu, podob-

ně, jako by to byla motýlí křídla, avypadá

jako vnější pohyblivá kostra. Lehká plastová

konstrukce kopíruje nejen tvar Emminých

rukou, ale také funkci kloubů. Plastové

součásti jsou poskládány dopohyblivých

celků, kterým pomáhají igumičky aněkolik

kovových spojovacích součástek. Podle po-

pisu to zní možná krkolomně, ruce pacienta

se však doexoskeletu upevní pouze jedním

suchým zipem nazápěstí. Chytře vyřešená

mechanika pak malé pacientce umožňuje

rukama pohnout tak, že asistuje chybějí-

Fascinující není ani

tak exoskelet samotný,

ale spíše způsob,

jakým byl vyroben.