Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 31

můžeš / číslo 10 - 2012

Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

SLOUPEK

Martina KOVÁŘE

Parkování vsuchu

– můj sen,

má noční můra

Vždycky jsem toužil mít garáž. Rozumíte –

nemuset vystupovat dosněhu, nelézt doza-

mrzlého auta sledem zanehty zbroušení

průzoru napředním okně, nezmoknout při

vykládání kol asbírání nákupu zbláta pod

kufrem, být uchráněn před zloději.

Atak máme garáž vedruhém patře pod

zemí. Sláva! Měl jsem trochu obavy zpar-

kování, nesnáším totiž odřené auto – natož

svou vinou. Pamatuji, jak jsem byl jednou

vhotelu vMarseille zaparkován autovýta-

hem, kde nakaždé straně bylo míň místa

než pro krabici odbot. Nešlo vystoupit, ale

nezasekl jsem se. Jindy zase vluxusním sídle

nejmenované pojišťovny byl supermoderní

„zašupovací“ systém, který auto naroštech

sám někam uklidil. Dopadlo to dobře, stačil

jsem utéct, ujet, auto bylo někam odneseno

apak ho obsluha zase našla.

Snadšením jsem se tedy vydal donové

podzemní garáže. Vedvojitém šneku jsem se

vpiruetě trochu ztrácel – abohužel: Dvojitý

axel jsem dokončil sodřeným nárazníkem.

Aha, naschůzi nájemníků se pak ujišťuje-

me, že máme odřená auta všichni, protože

nám je ničí architekt ajeho normovaný

rantl zbetonu. Ten obrušujeme elektrony

apoklicemi pomalu, takže drhneme stále,

snad ale méně.

Libuji si, že jsem vbezpečí, ale jednou

ráno přijdu kautu anaproti soused křičí

– nemám světla! Aopravdu – xenony jeho

octavii chybí avedle zase chybí navigace

– nikde prý není větší klid nazlodějnu než

vnoci vpodzemí.

Vyjíždím jednou se synkem ajen taktak brz-

dím – požární vrata zavřená. Vystupujeme

asilou mnoha koňských sil zmáháme spolu

desetimetrové šoupačky – nikde nikdo není,

stejně jako signál mobilu. Dobré ale je, že se

tu neztratíte, tedy svýjimkou našeho dědy –

ten si spletl patra, jako se to stává vgarážích

nákupních center.

Taky se bojíte vjet někam zazávoru? Já jo,

protože mám obavy zexspirace. Jednou

vLinci jsem nejdříve dlouho hledal kasu, pak

se domáhal slevy, pak jsem marně hledal auto,

až vypršela 15minutová lhůta pro odjezd.

Takže vgaráži si udělejte dost času navše

potřebné. Ale pozor: stává se, že se najednou

rozhostí všude tma. Senzory vás totiž nevi-

dí, takže teď chromej, aještě slepej – akde

je ten výtah...



Autor je bývalý automobilový závodník,

člen rady Konta BARIÉRY.

ovládání, vnitřní šířka garáže taková, aby

šlo otevřít oboje dveře vozu aještě zbýval

prostor namanipulaci svozíkem zboku

ivzadu zavozem.

Pamatovat je dobré také navýšku idélku

garáže. Garáž slouží déle než právě použí-

vaný automobil aten příští může být ještě

oněco vyšší nebo delší.

Samostatnou kapitolou jsou auta snájez-

dovými rampami pro vozíčkáře. Rampy jsou

boční, zadní nebo se používají až třímetrové

nájezdové ližiny.

Parkování zpříjemní i maličkosti

Veledůležitou součástí garáže pro handica-

povaného jsou automatická vrata.

Natrhu je celá řada ovladačů – odběž-

ných dálkových přes kódovací klávesnice až

počtečky prstů.

Jejich prstový skener řídí pohon pomocí

otisku prstu, obvykle je možné uložit až 99

různých otisků.

Otevírání azavírání vrat lze také spojit

sosvětlením vgaráži. Řidič se při vyjíždění

nebo vjíždění dogaráže nemusí starat oroz-

svěcování azhasínání.

Osvětlení se zapíná automaticky nazvo-

lenou dobu, většinou vrozmezí jedné až

pěti minut.

Některé pohony jsou vybaveny volitel-

ným osvětlením, které je možné zapínat

ivypínat dálkovým ovladačem vrat.

„Pokud vsadíte naběžné vypínače,

nezapomeňte je nechat umístit maximálně

vevýšce 120 centimetrů nad zemí. Myslete

také namísto pro odkládací police,“ radí Jan

Boštík. Velmi důležité je podle něj použít

vprostoru před garáží zámkovou dlažbu

svytápěním. Vpřípadě mrazů nebo sněhové

kalamity sníh sám odsebe roztaje anení ho

nutné odklízet.

Nejlepším řešením pro vozíčkáře je tak-

zvaná suchá garáž, která je přímo spojena

sbytem nebo domem ahandicapovaný

přejíždí apřesedá vsuchu iteple.

Který typ garáže vybírat

Ajaký stavební materiál pro garáž zvolit? Cih-

lovou, dřevěnou, nebo plechovou? „Hlavně

musí být bezúdržbová. To rozhodně nebudou

dřevěné garáže anejobyčejnější levné ple-

chové garáže vceně okolo deseti tisíc korun.

Takové garáže potřebují nátěry, odstraňování

rzi, majitel musí hlídat zátěž sněhu nastřeše,“

vysvětluje Jan Boštík. Lepší volbou jsou podle

něj montované garáže zbetonu nebo dražší

kvalitní silnostěnné plechové garáže.

Nejdražší variantou garáže je garáž

vyzděná odzedníka nebo stavební firmy.

Montované garáže vyjdou levněji.

Nechat si postavit garáž zcihel přijde

naasi 200000 korun. Umontované betonové

garáže je nutné počítat svýdaji okolo 40000

korun, dřevěné garáže apřístřešky stojí od40

do90000. Kvalitní plechová garáž somítkou

může stát okolo 50 až 80000 korun. 

Více na www.autembezpecne.cz

TRENDEM

POSLEDNÍCH

LET

jsou dvojgaráže.

Vozíčkáři vnich

naleznou

dostatek místa

pro nastupování

ivystupování

zauta.