02/2012

• Strana 1

  Je nová Škoda Citigo

  vhodná pro vozíčkáře?

  strana 30

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  

  /

  

  J edn o tl i vý vý t is k  K č / Pře d pl a ti t el é   K č

  Koupí

  tohoto

  časopisu

  podpoříte

  Konto

  BARIÉRY

  www.muzes.cz

• Strana 2

  p ř í m á c e s t a k m o b i l i t ě

  Volejte zdarma: 800 100 659

  vecom@vecom.cz

  www.vecom.cz

  Ovenecká 32, 170 00 Praha 7

  Lipůvka 397, 679 22 Lipůvka

  Příčná 2, 736 01 Havířov

  Kompletní v˘roba a dodávka v‰ech typÛ

  plo‰in pro tûlesnû postiÏené: ‰ikmé

  schodi‰Èové plo‰iny, vertikální zdviÏné

  plo‰iny, schodi‰Èové sedaãky a schodolezy.

  Inz_Vecom_A4 17.5.2007 13:12 Stránka 1

  zrcadlo_1_21str.indd 2 12.10.2009 13:03:43

• Strana 3

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  můžeš / číslo 2 - 2012

  EDITORIAL OBSAH

  DOBRÉ ZPRÁVY

  Monoski vdalším kraji

  Podpora dopravní infrastruktury

  Česká asociace paraplegiků

  EU konzultuje bariéry

  Zajíček pořádá zimní tábory

  Taxislužba pro vozíčkáře

  Studenti vkůži vozíčkářů 4–5

  ANKETA

  Jste spokojeni se změnami naúřadech práce? 6

  TÉMA: ÚŘADY PRÁCE

  Martin Žárský:

  Bojujeme proti mýtům 8–10

  Zpráva zKladna:

  Policie zbytečně vpohotovosti 11–12

  Vzdělání je cesta kúspěchu ivzahraničí 13–15

  PŘÍKLAD PRO OSTATNÍ

  Knihovna veVarech se stará 16–17

  PŘÍBĚH OSOBNOSTI

  Radost ižal nastrunách 18–19

  ALENA SKOUMALOVÁ: DOMÁCÍ NÁSILÍ

  Lidé by se neměli bát ozvat 20–21

  SLEDGE HOKEJ

  Malmö Open:

  hry pro lidi shandicapem izdravé 22

  ÚHEL POHLEDU

  Podnikatel, nebo invalida? 23

  NOVÉ ZAHRANIČNÍ TECHNOLOGIE

  Roboti jen tak pro radost 24–25

  TIP NA VÝLET

  Kam vúnoru? Navýstavu,

  nalyže či dozámeckých zahrad 26–27

  NÁZORY

  Diskuse ointegraci ainkluzi pokračuje 28–29

  AUTO MOTO

  Malá velká Škoda Citigo 30–31

  PORADNA

  Sociální reforma 2012 33

  KONTO BARIÉRY,

  MELANTRICHOVA , PRAHA 

  Staráme se opomoc iozákony 33

  NA CESTÁCH

  Curychem navozících 34–35

  VAŠE FOTOGRAFIE

  Třikrát experiment

  KŘÍŽOVKA

  Absolutní monarcha 38

  MARTIN ŽÁRSKÝ:

  BOJUJEME PROTI

  MÝTŮM

  STR. 

  RADOST I ŽAL

  NA STRUNÁCH

  STR. 

  ROBOTI JEN TAK

  PRO RADOST

  STR. 

  CURYCHEM

  NA VOZÍCÍCH

  STR. 

  Vydává: Sdružení přátel Konta BARIÉRY vespolupráci sNadací Charty 77

  Šéfredaktor: Jindřich Štěpánek (e-mail: jindrich.stepanek@muzes.cz, mobil: 722966233)

  Redakce: Zdeněk Jirků (e-mail: zdenek.jirku@muzes.cz),

  Radek Musílek (e-mail: radek.musilek@muzes.cz), Jan Šilpoch (e-mail: jan.silpoch@muzes.cz)

  Manažerka redakce: Kateřina Uhrová (e-mail: katerina.uhrova@muzes.cz, mobil: 722966510).

  Korektorka: Martina Čechová

  Adresa redakce: Melantrichova 5, 11000 Praha 1

  Mobil: 722966510. Telefon: 224242973

  Web: www.muzes.cz. E-mail: info@muzes.cz

  Nevyžádané příspěvky se nevracejí.

  Cena jednoho výtisku je 30 Kč, pro předplatitele 20 Kč.

  Celoroční předplatné 240 Kč. ISSN 1213-8908. Toto číslo vychází vúnoru 2012.

  Vychází zafinanční podpory Ministerstva zdravotnictví ČR aMinisterstvo pro místní rozvoj ČR.

  Art director: Jiří Bušek. Grafická úprava asazba: Jan Bělovský.

  Tisk: Grafotechna Print, s. r. o., Lýskova 1594/33, Praha-Stodůlky

  Rozesílá Postservis Praha, Poděbradská 39, Praha 9

  Volný prodej: Česká pošta, s. p.

  Foto natitulní straně: Jan Šilpoch

  Jací jsme dárci?

  Když vám dá nevidomý neomaleně najevo, že bys-

  te mu namísto drobných mincí měli dát spíš ban-

  kovky, může to pro vás být šok. Podobně jako když

  vidíte jiného nevidomého, který nachodníku hraje

  naharmoniku atašku napeníze má knoze přivá-

  zanou silným řetězem svisacím zámkem.

  Oba zážitky pocházejí zpražských ulic ana-

  značují, jak široké spektrum překvapení se nabízí tomu, kdo se

  rozhodl věnovat peníze potřebným.

  Jsou ale dárci napodobné zážitky připraveni? Neodradí je?

  Přesná čísla opočtu těch, kteří se rozhodli věnovat peníze něko-

  mu naulici, nebo kolik vlastně čeští filantropové dali nadobro-

  činné účely, neexistují. Kdispozici jsou jen údaje znadací asta-

  tistiky ministerstva financí. Vyplývá znich, že dárců vČesku

  neubývá. Kontu BARIÉRY například trvale přispívá na40 tisíc

  lidí, ajde očástky oddvaceti korun výše.

  Zhruba 60 procent Čechů o sobě tvrdí, že občas přispějí

  nacharitu. Polovina ztoho věnuje částku dosta korun ročně,

  třetina dopěti set. Zajímavé však je, že trvalý bankovní dárcov-

  ský příkaz mají pouze dvě procenta Čechů, což je vesrovnání se

  západoevropskými zeměmi aUSA málo.

  Pokud ale nastane kdekoliv vesvětě přírodní katastrofa, pat-

  ří Češi knejštědřejším.

  Zatímco vzahraničí se traduje, že chudí dávají víc než bohatí

  (velkou roli zde hrají důchodci, kteří dávají nacharitu ze svých

  úspor), vČesku je tomu trochu jinak. Podle statistiky minister-

  stva financí, která však eviduje pouze dary osob podávajících

  daňová přiznání, darují Češi snižšími příjmy stejně jako ti bo-

  hatí (tedy lidé sdaňovým základem nad 600 tisíc korun ročně).

  Ipřes relativitu těchto údajů je to potěšující zpráva. Lze ji číst

  totiž itak, že Češi dokážou darovat peníze potřebným, protože

  si už zřejmě uvědomují, jak dobře se unás většině lidí proza-

  tím žije. Nejenže se tu už pogenerace neválčí, ale volně dýcháme

  vzávětří krize, která namnohé evropské země dopadá tak tvr-

  dě, že si to většina znás ani neumí představit.

  Dějiny naší země ukazují, že nic netrvá věčně. Atak pokud se

  někdy současný stav relativní blaženosti změní khoršímu, pak

  se teprve ukáže, jací dárci skutečně jsme.

  Přeji vám čas nazamyšlení. 

  JINDŘICH ŠTĚPÁNEK

  Partneři

  redakce:

• Strana 4

  

  DOBRÉ ZPRÁVY

  můžeš / číslo 2 - 2012

  Monoski v dalším kraji

  Česká asociace paraplegiků

  Zajíček pořádá zimní tábory

  Centrum handicapovaných lyžařů se sídlem

  vJanských Lázních zřizuje vHlinsku naPar-

  dubicku první pobočku. Jedná se opilotní

  projekt, který by chtěl postupně rozšířit

  sportovní centra pro lidi spostižením doco

  největšího počtu krajů České republiky.

  Specializovaných kurzů monoski se ujala

  lyžařská škola Ski Fanatic veSki areálu Hlin-

  sko. Dva kurzy se již uskutečnily, dobřezno-

  vého se ještě stále můžete přihlašovat. Ter-

  mín je 5.–9. března 2012, cena 2750 korun.

  Cena zahrnuje ubytování, stravu (snídaně

  avečeře), jízdné navlecích, pojištění avy-

  školeného instruktora monoski. Otevřete si

  www.skifanatic.cz/monoski.

  Přímo vJanských Lázních probíhá

  celá řada týdenních ivíkendových kurzů

  lyžování namonoski ibiski až dozačát-

  ku dubna. Více informací opřihláškách,

  termínech, cenách ikontaktech nawww.

  monoski.info 

  Svaz paraplegiků změnil svůj název naČes-

  kou asociaci paraplegiků – CZEPA. Zkratka

  má základ vanglickém překladu Czech

  paraplegic association.

  Jedná se oobčanské sdružení lidí ochr-

  nutých popoškození míchy zcelé ČR. Pod-

  poruje zlepšení zdravotní isociální péče

  ahájí zájmy apráva této skupiny vozíč-

  kářů. Svaz paraplegiků založil adokonce

  roku 2010 provozoval jako svou organizač-

  ní jednotku Centrum Paraple atransfor-

  moval ji vobecně prospěšnou společnost.

  Strategický plán České asociace paraplegi-

  ků je zaměřen narychlou aúčinnou pomoc

  lidem poporanění míchy vmístě jejich

  bydliště.

  Úspěšně se daří realizovat informační

  kampaně oživotě vozíčkářů, připomínková-

  ní legislativy, poradenství, ato inaspinál-

  ních jednotkách, vrehabilitačních ústavech

  avmístě bydliště klientů. Kromě jiných

  připravovaných projektů se chystá zprovoz-

  nění sociální sítě vozíčkářů Vozejkov. www.

  czepa.cz  (mus)

  Občanské sdružení Zajíček nakoni si klade

  zacíl zlepšení psychického afyzického stavu

  znevýhodněných dětí amládeže. Iproto pořá-

  dá integrační zimní pobyty nahorách. Ty jsou

  určeny primárně prorodiny sdětmi srůznými

  handicapy apro rodiny vsociální tísni.

  Vítány jsou ale iúčastníci bezznevýhod-

  nění. Nazimní tábory jezdí děti srodiči či ji-

  ným doprovodem. Hlavní náplní je lyžování,

  zimní radovánky všeho druhu aspolečenské

  hry či výtvarné činnosti.

  Stále je možné podávat přihlášky kpo-

  bytu nafaře Boží Dar vtermínu 25. 2.– 4. 3.

  2012. Cena naosobu anoc je individuální

  podle sociální situace rodiny (už odsymbo-

  lické ceny 10 Kč/osoba/noc po130 Kč/oso-

  ba/noc). Ubytování je skromné, ale útulné.

  Podrobnosti ochotně sdělí Markéta Šul-

  cová: 731009645 (ne SMS) nebo m.sulco-

  va@zajiceknakoni.cz Podrobnosti oveške-

  rých aktivitách sdružení naleznete nawww.

  zajiceknakoni.cz 

  Podpora

  dopravní

  infrastruktury

  Státnífond dopravní infrastruktury vyhlásil

  pro rok 2012 program zaměřený nazvýšení

  bezpečnosti dopravy ajejího zpřístupnění

  osobám somezenou schopnostípohybu

  aorientace. Konečný termín podání žádosti

  je 17. 2. 2012.

  Příspěvek navybranou investiční akci

  může činit maximálně 70 procent ceny,

  pouze výjimečně může být přiznána úhrada

  100 procent stavební části projektu.

  Příjemcem příspěvku může být stát, resp.

  jeho organizačnísložka nebo státníorgani-

  zace, která hospodaří smajetkem vevlast-

  nictví státu.

  Podobně tak kraj ajeho organizační slož-

  ka, která vykonává správu majetku kraje,

  aobec se svými organizačními složkami

  vykonávajícímisprávu majetku obce. Peníze

  lze využít například kbudování bezbarié-

  rových úprav chodníků, vodicích linií atd.

  Podrobnější informace najdete nawww.sfdi.

  cz vsekci příspěvky. 

  EU konzultuje

  bariéry

  Evropskákomise chce

  znát názor veřejnosti

  naopatřeníodstraňu-

  jícípřekážky pro osoby

  se zdravotním posti-

  žením. Proto zaháji-

  laveřejnou konzultaci osvých budoucích

  plánech naodstranění bariér trápících

  Evropany spostižením. Až do29. 2. 2012

  se můžete zapojit se svým vyjádřením ivy.

  Komise sbírá inspiraci pro návrhy Evropské-

  ho aktu přístupnosti. Jejich předložení se

  očekává napodzim tohoto roku. Iniciativa

  usiluje orovnoprávný přístup kfyzickému

  prostředí, dopravě ainformačním ikomu-

  nikačním službám. Prospěch zní budou mít

  také lidé somezenou pohyblivostí, např.

  starší občané. Cílem je shromáždit názory

  podnikatelů, osob se zdravotním postižením

  aširoké veřejnosti.

  Naadrese http://ec.europa.eu/justice/

  newsroom/discrimination/opinion/111207_

  en.htm otevřete sekci Public consultations,

  pak European Accessibility Act anakonec

  modrý nápis Response to the consultation…

  Zde odpovíte nadvacet otázek vangličtině.

  Nenechte se tím odradit. Můžete použít

  například internetové překladače. 

  ZAJÍČEK NAKONI přesedlal vzimě

  nalyže, spostižením ibez něj. Foto: archiv

  JÍZDA NAMONOSKI je mezi lidmi sposti-

  žením stále populárnější. Foto: archiv

• Strana 5

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  můžeš / číslo 2 - 2012

  V

  ážená redakce, před

  časem jsem vás žádal

  oco nejpodrobnější

  souhrn nových reforem

  ze sociální oblasti. Vled-

  novém čísle jste mně

  iostatním čtenářům

  Můžeš tento přehled

  přinesli, takže děkuji.

  Zmého pohledu to příliš radostné počtení

  nebylo, ale jak jsem psal už minule, nebu-

  du to raději hodnotit.

  Zdraví Vladimír Rejlek, Plzeň

  Vážený pane Rejlku, věříme, že námi

  přinášené informace budou kužitku všem

  čtenářům. Těší nás, pokud jste spokojen

  skvalitou poradenského servisu. Samo-

  zřejmě sám obsah sdělení je věc druhá aje

  otázkou subjektivního pohledu. (red)

  M

  ilí přátelé, doda-

  tečně bych chtěl

  poděkovat zatipy zčlán-

  ku Kam vplískanici?

  Domuzea (11/2011).

  Přestože letošní zima se

  zdá být knám nepohyb-

  livým mnohem milo-

  srdnější než ta loňská,

  stejně se raději držím někde vteple. Ale

  proč taky někdy neosvěžit ducha nějakým

  uměním? Pomnoha letech jsem se vypra-

  vil doNárodní galerie anelitoval jsem.

  Vřele doporučuji iostatním!

  Súctou Karel Polanský,

  Praha

  (Dopis byl redakčně krácen aupraven)

  Vážený pane Polanský, těší nás vaše radost

  znávštěvy galerie. Určitě se snámi podělte

  iosvé příští zážitky. Tato výzva platí ipro

  ostatní čtenáře. Tipů navolnočasové aktivi-

  ty není nikdy dost! (red)

  D

  obrý den, ráda bych

  se podělila osvoje

  zkušenosti spůjčová-

  ním kompenzačních

  pomůcek, okterém

  jste psali včlánku

  Kvalita zaslušnou cenu

  (12/2011). Můj bratr

  pomozkové příhodě

  načas nemohl chodit, atak jsem přemýš-

  lela, kde si půjčit vozík.

  Vnemocnici mi neporadili, vprodejně

  kompenzačních pomůcek nedaleko byd-

  liště tuto službu neposkytovali. Naštěstí

  rychle pomohl kamarád, který mi půjčil

  svůj rezervní. Později jsem našla místo,

  kde by mi pomůcku půjčili, ale vdané

  chvíli jsem asi trochu zmatkovala. Bylo

  toho namě moc.

  Dnes už bratr vozík naštěstí nepotře-

  buje. Vaším prostřednictvím tedy zároveň

  děkuji kamarádovi, díky kterému znám

  iváš měsíčník.

  Spřáním všeho dobrého

  Jana Novotná, Karlovy Vary

  (Dopis byl redakčně krácen aupraven)

  Vážená paní Novotná, díky zaváš příběh,

  který má, jak se zdá, šťastný konec. Je prav-

  da, že lidé, kteří dourčité chvíle vživotě ne-

  potřebovali vozík nebo podobnou pomůcku,

  zpravidla nevědí, kam se obrátit.

  Velkým pomocníkem je dnes internet, ale

  skutečně není nad podporu odkamaráda.

  Imy se připojujeme kpoděkování nám

  neznámému ochotnému čtenáři. (red)

  D

  obrý den, přeji vám

  šťastný nový rok

  atrochu vás použiju jako

  takovou vrbu, protože si

  musím někomu postě-

  žovat. Nebude mi to nic

  platné, ale myslím si, že

  něco prostě vůči postiže-

  ným není úplně fér.

  Vůbec se mi nelíbilo chování pana

  Krásy, který vyzýval postižené, aby ihned

  vprvních lednových dnech šli žádat

  naúřad práce opříspěvek namobilitu,

  aby se „jim“ tzv. ukázalo, jak tu reformu

  nezvládli. Jenže tímto se „jim“ rozhodně

  nic neukáže, zákon je zákon, ale odnesou

  to postižení čekající vefrontách, apan

  Krása se najejich úkor večer vTV zprá-

  vách pěkně zviditelní, jako je tomu ostat-

  ně téměř vždy. Jenže pan Krása vtěch

  frontách, které se snaží svými výzvami

  vyvolat, určitě nestál, že. Tak jen doufám,

  že mu postižení občané zase někdy uměle

  nezvednou image tím, že ho poslechnou,

  protože jak známo, žádosti se mohly vkli-

  du podávat až do31. ledna 2012.

  Děkuji zapochopení; jsme odběratelé

  MŮŽEŠ již léta ajistě existuje způsob,

  jak upozornit lidi, aby nato panu Krásovi

  neskočili.

  Hanka aIvan Molitorisovi

  Své postřehy anázory nám pište

  nainfo@muzes.cz nebo naadresu

  Redakce časopisu Můžeš,

  Melantrichova 5, 11000 Praha 1. 

  Z REDAKČNÍ POŠTY

  Jak nevidomí vnímají krásu?

  Prostě si sáhnou.

  strana 14

  ČA S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  

  1 / 20 12

  

  Jed n o t l iv ý v ý ti s k   K č / P ř ed p l a t it e l é  K č

  Koupí

  tohoto

  časopisu

  podpoříte

  Konto

  BARIÉRY

  www.muzes.cz

  Postižené novorozeně

  a osudové dilema rodičů

  očima lékaře Vladimíra Pucholta

  strana 16

  ČA S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  

  1 1 /2 01 1

  

  Jed n o t l iv ý v ý ti s k   K č / P ř ed p l a t it e l é  K č

  Koupí

  tohoto

  časopisu

  podpoříte

  Konto

  BARIÉRY

  www.muzes.cz

  Je nová Škoda Citigo

  vhodná pro vozíčkáře?

  strana 30

  ČA S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  

  2 / 20 12

  

  Jed n o t l iv ý v ý ti s k   K č / P ř ed p l a t it e l é  K č

  Koupí

  tohoto

  časopisu

  podpoříte

  Konto

  BARIÉRY

  www.muzes.cz

  Postižení

  není profese,

  říká Šimon

  Ornest

  strana 8

  ČA S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  

  1 2 /2 01 1

  

  Jed n o t l iv ý v ý ti s k   K č / P ř ed p l a t it e l é  K č

  Koupí

  tohoto

  časopisu

  podpoříte

  Konto

  BARIÉRY

  www.muzes.cz

  Taxislužba

  pro vozíčkáře

  Odzačátku ledna mohou lidé spostižením

  vPraze astředních Čechách využít novou

  taxislužbu pro vozíčkáře. Nato, že taková

  služba natrhu dosud chyběla, upozornil

  vesvém zářijovém čísle iMůžeš.

  Vsoučasné době jsou kdispozici dvě

  vozidla Volkswagen Caddy, která jsou vyba-

  vena nájezdovou plošinou aspeciálními bez-

  pečnostními pásy selektronickým jištěním.

  Spasažérem navozíku mohou jet další dvě

  osoby naběžných sedadlech. Přeprava je

  nabízena non-stop 365 dní vroce.

  PoPraze aokolí se platí 24,90 Kč/

  Km, začekání 4 Kč/min. Přistavení vozu

  je zdarma. Minimální cena cesty vPraze

  aokolí musí být alespoň 250 Kč. Mimo

  tento region se účtuje 20 Kč/km aminimál-

  ní cena musí dosáhnout 500 Kč. Telefon

  776440044, více informací nastránkách

  www.taxiprovozickare.cz 

  Studenti

  v kůži postižených

  Studenti katedry speciální pedagogiky

  apsychologie Pedagogické fakulty Univer-

  sity Karlovy absolvovali vzimním semestru

  projekt Jedeme vtom svámi. Jeho autorem

  je o. s. Asistence. Vysokoškoláci vyrazili

  doulic Prahy navozících. Sledovali, zdali

  jsou podmínky pro pohyb veměstě srovna-

  telné stěmi, které běžně znají. Během svých

  cest studenti kromě přístupnosti veřejného

  prostoru adopravy sledovali ireakce okolí

  načlověka navozíku.

  Vneposlední řadě se učili iasistenčním

  dovednostem. Své zkušenosti shrnuli

  vzávěrečných semestrálních pracích, ze

  kterých byly hlasováním vybrány tři nejlep-

  ší. Video zjejich cesty je nahttp://youtu.

  be/66Hzxic9yho 

  AUTOMOBILY jsou upraveny

  pro nájezd vozíku. Foto: archiv

• Strana 6

  

  můžeš / číslo 2 - 2012

  ANKETA / DOBRÉ ZPRÁVY

  Převedení agendy naúřa-

  dy práce považuji zapo-

  někud nepřipravené.

  Přinejmenším postránce

  informační. Lidé nevědí,

  kam asčím přesně

  mají jít. Vozíčkáři třeba

  netuší, zda se dobudovy

  dostanou, léta byli zvyklí

  chodit jinam.

  Panují nejasnosti, které

  nedokážou osvětlit ani

  sami úředníci. Například

  jak to bude, když má

  někdo příspěvek napéči

  vprvním stupni, ale

  je držitelem průkazu

  ZTP/P.

  Nepřijde oprůkazku

  asní spojené výhody?

  Místo objasnění se jim

  dostane rady vyčkat, jak

  se vše vyvine. Není to ale

  všude stejné. Někde pa-

  nují zmatky, jinde ne. 

  PAVLA ŘEHOŘOVÁ

  vozíčkářka

  Záměr sjednocení

  výplatního místa je

  jistě žádoucí akopíruje

  moderní trendy vsociální

  administrativě. Zásad-

  ním problémem – nebo

  naopak předností –

  přechodu nanový trend

  bude realizace změn

  naúrovni technického

  aIT zabezpečení, kvalifi-

  kace apřístupu personá-

  lu, zajištění dostupnosti,

  manažersko-organizační

  zajištění, spolupráce obcí

  aúřadů práce atd.

  Nechci se tedy stavět

  nastranu těch, kteří

  kritizují nepřipravenost

  nových krajských úřadů

  práce, askonečným

  soudem bych počkal

  až dodruhého pololetí

  2012. Teprve tehdy bu-

  deme moci konstatovat,

  že máme moderní prokli-

  entsky orientovaný sys-

  tém – nebo státní aparát

  stavící další bariéry těm,

  kterým by měl pomáhat

  sjejich odstraňováním.

  Naúřednicích, které

  se přeškolují nanovou

  agendu, jsem zatím viděl

  spíše rozpaky. 

  PhDr. PETR VOJTÍŠEK

  Okamžik – sdružení

  pro podporu nejen nevidomých

  Moje osobní zkušenost

  spřechodem naúřady

  práce je vpodstatě pozi-

  tivní. Šel jsem dostejné

  budovy, jako jsem byl

  dosud zvyklý, jen stím

  rozdílem, že dojiných

  dveří. Zanimi sice seděla

  jiná úřednice, než kekte-

  ré jsem chodil dříve, ale

  byla odvacet let mladší

  amoc sympatická…!

  Žádný zmatek se neko-

  nal. Prakticky okamžitě

  jsem byl se svoužádostí

  opříspěvek namobilitu

  odbaven.

  Samo snížení bývalého

  příspěvku nabenzin se

  mi ale zrovna moc nelíbí.

  Ananěkteré otázky kbu-

  doucímu fungování se mi

  také nedostalo uspokoji-

  vé odpovědi. Bylo mi nic-

  méně řečeno, že úředníci

  sami vlastně ještě nevědí.

  Tak uvidíme… 

  JIŘÍ SEMAN

  vozíčkář

  Zatýden účinnosti

  nových anovelizovaných

  právních předpisů mohu

  říci, že handicapovaným

  občanům sociální reforma

  život výrazněji nezkom-

  plikovala. Umístění, atím

  idosažitelnost úřadů,

  zůstala navětšině míst

  vPraze tam, kde byli lidé

  žádající odávky zvyklí,

  aani nápor nebyl takový,

  jaký se vkrizových scéná-

  řích předpokládal.

  Co se týká dávek podle

  nového právního předpi-

  su, osobně se domnívám,

  že nastavený systém je

  pro lidi se zdravotním

  postižením příznivější

  vtom smyslu, že opří-

  spěvek namobilitupo-

  žádají jednou, adokud

  nedojde kezměně jejich

  zdravotního stavu, je jim

  vyplácen, aniž by oněj

  museli opakovaně žádat

  anárok dokládat. Jedním

  zvážnějších problémů je

  asi dostupnost potřeb-

  ných praktických infor-

  mací. Ne každý se vnové

  problematice rychle

  adobře orientuje ane

  vždy získá informace

  zesprávného zdroje. 

  Mgr. EVA SVĚRČINOVÁ

  ředitelka kontaktního pracoviště

  v Praze 6 – Úřadu práce

  JSTE SPOKOJENI

  SE ZMĚNAMI

  NA ÚŘADECH

  PRÁCE?

  SBÍRKA POMOHLA. Finanční prostředky

  napořízení pětimístného osobního automo-

  bilu získala služba Osobní asistence Velké

  Meziříčí odúčastníků benefičního koncertu

  Muzikanti dětem azdarů vybraných při

  letošní Tříkrálové sbírce.

  ABY CHODNÍKY NEKLOUZALY. Zvlášt-

  ní trasy chodníků vytipovalo město Olo-

  mouc pro zimní údržbu vblízkosti zastávek

  MHD, uškol adomů sbyty pro seniory

  aosoby se zdravotním postižením. Pamato-

  valo také naokolí institucí, kam tito občané

  často docházejí.

  MŮŽETE SI VYBÍRAT. Strakonicko má

  katalog poskytovatelů sociálních služeb.

  Dostupný je naobecních úřadech, upo-

  skytovatelů těchto služeb avelektronické

  podobě nawww.kpss st.cz, www.strakonice.

  eu, www. chanceinnature. cz.

  NAEUROZÁMEK SEUROKLÍČEM.

  Zapůjčí jej Mateřské centrum Břežánek

  vDolních Břežanech proti vratné záloze

  300 Kč rodičům sdětmi dotří let alidem

  se zdravotním handicapem. Kontakt:

  e-mail: mcbrezanek@seznam.cz,

  tel. č. 773619138.

  SLYŠELI NASTÍŽNOSTI OBČANŮ. Pro

  občanský průkaz nebo cestovní doklady

  naMagistrát města Brna už se nebudete

  trmácet přes schody. Dobudovy vHusově

  ulici je vstup bez bariér porampě.

  ZASTAVTE SE NASVAČINKU. Dva-

  náct lidí se zdravotním postižením najde

  zaměstnání vkavárně veSportovním areálu

  vPraze-Satalicích. Pracovní místa pro ně

  slibuje vytvořit obecně prospěšná společnost

  Všude dobře. Pro zájemce: e-mail: eibich@

  vsude-dobre.cz, tel. č. 733331182.

  PLÁNUJETE JARNÍ VÝLETY? Vcykloatla-

  su tras zVrchlabí doHřenska najdete nejen

  popisy úseků sjízdných vozíčkáři, ale také

  informace omožnosti ubytování astravová-

  ní vdané lokalitě.

  SVOZÍKEM DOTATER. Bezbariérové

  chodníky naosmi trasách nabízí správa

  Tatranského národního parku. Vespeciální

  brožuře sdetailními mapkami naně odka-

  zuje označení symbolem vozíčkáře. Další

  informace na: www.lesytanap.sk.

  MŮŽETE SI ZACVIČIT IODPOČÍVAT.

  Bezbariérové přístupy má volnočasový areál

  vBakově nad Jizerou.

  BEZ PRŮVODCE. Obecní dům vMělníku

  je bez architektonických bariér. Inávštěvní-

  ci na„nakulatých nohách“ se mohou volně

  pohybovat pocelém objektu.  (nouz)

• Strana 7

  Předplaťte si časopis

  Předplatné na dva roky

  se slevou za 380 Kč!

  Pokud si předplatíte Můžeš na dva roky,

  ušetříte proti ročnímu předplatnému 100 Kč

  a proti volnému prodeji 316 Kč.

  Soutěž o kartu Handy Card!

  Jak se jmenuje speciální motorové vozidlo pro vozíčkáře,

  které se bude na jaře vyrábět v Lošticích na Hané?

  Odpovědi na tuto otázku zasílejte do 15. následujícího měsíce na adresu redakce:

  Melantrichova 5, 110 00 Praha 1

  nebo na mailovou adresu: info@muzes.cz. Odpovědi označte slovem SOUTĚŽ.

  Minulou otázku správně zodpověděla

  Romana Mühlbauerová z Kunešova v okrese Domažlice.

  Vylosovaný autor správné odpovědi získá kartu Handy Card.

  Ta přináší velké množství slev, kromě jiného na servis aut a pohonné hmoty.

  Mobilní telefon za vyluštěnou křížovku!

  Vylosovaní luštitelé křížovky na str. 38 získávají mobilní telefony.

  Postižené novorozeně

  a osudové dilema rodičů

  očima lékaře Vladimíra Pucholta

  strana 16

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  

  1 1/ 20 1 1

  

  Je d n o tl i v ý vý t i s k   K č / P ře d p l a ti t e l é   Kč

  Koupí

  tohot o

  časop isu

  podpo říte

  Konto

  BARI ÉRY

  www.muzes .cz

  Postižení

  není profese,

  říká Šimon

  Ornest

  strana 8

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  

  1 2/ 20 1 1

  

  Je d n o tl i v ý vý t i s k   K č / P ře d p l a ti t e l é   Kč

  Koupí

  tohot o

  časop isu

  podpo říte

  Konto

  BARI ÉRY

  www.muzes .cz

  Jak nevidomí vnímají krásu?

  Prostě si sáhnou.

  strana 14

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  

  1 /2 01 2

  

  Je d n o tl i v ý vý t i s k   K č / P ře d p l a ti t e l é   Kč

  Koupí

  tohot o

  časop isu

  podpo říte

  Konto

  BARI ÉRY

  www.muzes .cz

  Chcete-li

  roční předplatné

  změnit na zvýhodněné

  dvouleté, kontaktujte

  bezplatnou linku

  České pošty

    

• Strana 8

  

  můžeš / číslo 2 - 2012

  TÉMA: Úřady práce

  Pobočky úřadu práce

  převzaly od ledna

  agendu výplaty všech

  forem sociálních dávek

  a sociální pomoci.

  Celorepublikové opatření,

  které nebylo a nemělo

  být jen administrativní,

  vzbuzovalo loni halasné

  diskuse a spory. Náměstek

  generálního ředitele Úřadu

  práce Martin Žárský tvrdí,

  že mnohé podstatné

  skutečnosti však zůstaly

  stranou.

  BOJUJEME

  PROTI MÝTŮM

  Text. ZDENĚK JIRKŮ

  Foto: JAN ŠILPOCH

  Nejprve si znovu řekněme, proč tato

  změna vůbec přišla.

  Nejjednodušší, ale doposud málo srozumitel-

  né je to, že dochází kpřesnějšímu vymezení

  kompetencí veveřejné správě. Platilo aplatí,

  že stát má zabezpečovat agendy, které jsou

  univerzální, tedy shodné nacelém území

  státu. Obce se pak zabývají specifickou

  agendou, která se týká přímo jejich území.

  Takže dávkové agendy převádíme naúřad

  práce jako státní organizaci. Praktický dopad

  je vtom, že stát ručí zavýplatu dávek všem,

  kdo splňují příslušné zákonné podmínky.

  Obce pak mohou přispívat spřihlédnutím

  kekonkrétní sociální situaci, mohou uplatnit

  svá kritéria ametody sociální práce, mohou

  využít svých specifických zdrojů anástrojů.

  Řekněme ale, že se takto narušuje

  blízký kontakt srealitou, znalost míst-

  ních podmínek, specifických podmínek

  života konkrétní rodiny.

  To je dost trvanlivý mýtus. Právě změna,

  okteré se bavíme, totiž zajišťuje, aby veřej-

  ná správa nebyla vizolaci odreálného živo-

  ta. Kompetence se sice rozdělují, ale zároveň

  konstatujeme ivzákoně, že existuje jedna

  veřejná správa, která má jedny klienty.

  Proto se buduje ipříslušný nástroj,

  jednotný informační systém, což prakticky

  znamená, že pracovníci naměstských nebo

  obecních úřadech budou znát, jak rozhodu-

  je ojejich klientech ÚP, ale zároveň povedou

  tzv. kartu klienta sociální práce, doníž

  budou zaznamenávat veškeré specifické

  okolnosti apotřeby života toho člověka.

  Tato informace pak bude pro rozhodnutí ÚP

  klíčová. Takže nelikvidujeme kontakt sre-

  alitou, naopak doinformací orozhodování

  opomoci zavádíme jistý pořádek.

  Bude tedy ta karta klienta schopna

  zachycovat izměny, řekněme zhoršení

  nebo izlepšení sociální situace ob-

  čana-žadatele?

  Musí být. Musí dosystému přinášet všechny,

  právě zvlášť změněné faktory, jak jsme vso-

  ciální práci zvyklí. Termín „jednou provždy“

  měníme vrozhodování na„nyní, když…“

  Ať tak,či tak, stejně bude záležet

  nakvalitě podkladů, třeba iodposud-

  kových lékařů. Adobře víme, že právě

  oni často rozhodují jen podle písem-

  ných podkladů, aniž by klienta viděli.

  Víme, že posudkoví lékaři musí mít takovou

  odbornou úroveň aschopnost komplexního

  zpracování informací, že mohou dobře roz-

  hodnout izpísemných podkladů. Ty jim zpra-

  vidla připravují sociální pracovnice sdobrou

  znalostí terénu, života klientů ijejich rodin.

  Přesto chceme směřovat kcíli, kte-

  rý představuje osobní kontakt každého

  klienta sposudkovým lékařem. Ale říkám

  otevřeně, že dnes to prostě zkapacitních

  důvodů zvládnout nelze. Právě proto se

  mění imetodika sociálního šetření. Ještě

  doloňska bylo zvykem, který jistě vaši čte-

  náři znají, že sociální pracovník přišel, měl

  seznam třiceti šesti úkonů ajenom zaškrt-

  nutím vyplnil, zda je klient zvládá nebo ne.

  Prostě černobílé posouzení. To samozřejmě

  nebylo schopné postihnout objektivně celý

  problém. Nová metodika se opírá omnohem

  jemnější arůznorodější pohledy. Nebudu

  zacházet dodetailů, ale už rok nevyplňují

  Martin Žárský

  �

• Strana 9

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í 

  můžeš / číslo 2 - 2012

• Strana 10

  

  můžeš / číslo 2 - 2012

  TÉMA: Úřady práce

  sociální pracovníci strnulé tabulky, ale mají

  širokou škálu variant, jak stav nemocného

  nebo postiženého člověka vyjádřit.

  Zužuje se tak iprostor pro zneužívání

  sociálního systému, který ubírá po-

  třebnými lidem?

  Objektivně ano. Subjektivně také, především

  proto, že motivuje sociální pracovníky, aby

  byli dovednější, uměli lépe komunikovat,

  dokázali dobře popsat konkrétní situaci. Tedy

  isituaci mezní, kdy není úplně jasné, jaké

  faktické dopady nemoc nebo postižení má

  azda by člověk mohl svyužitím dobře cílené

  komplexní rehabilitace adalších forem po-

  moci mnohem více využít svého potenciálu.

  Mnoho vašich čtenářů pobírá příspěvek

  napéči. Tedy peníze, které jsou určeny jen

  apouze naúhradu nutných úkonů, případně

  prostředků souvisejících snemocí nebo posti-

  žením. Příspěvek napéči se ale – bohužel – stal

  prostě dotací rodinných rozpočtů, avmnoha

  případech klientům neslouží vůbec nebo jen

  zmalé části. Žádný zákon ale nepostihne, jak

  má být vjednotlivých případech účel takové

  pomoci naplněn. Takže můžeme jen vnásled-

  ných kontrolách zjistit, že příspěvek napéči

  svůj účel neplní, apak zasáhnout.

  Ajsme uzačátku našeho rozhovoru: Jen

  sociální pracovníci vmístě mohou zjistit, že

  je něco špatně, ajen ÚP může způsob výpla-

  ty dávky změnit, nebo vkrajním případě do-

  konce odejmout. Máme znalost konkrétních

  lidí vkonkrétních situacích astátní správu

  naprosto kvalifikovanou rozhodnout. Vidím

  to jako dobré řešení.

  Jenomže kde je motivace klienta

  zlepšit svůj stav, stát se „neklientem“,

  vyřadit se ze systému státní sociální

  pomoci?

  To je skoro historicko-politická otázka. Hlá-

  sáme solidaritu mezi zdravými anemocnými,

  už méně solidaritu mezi velmi potřebnými

  ařekněme hraničními případy. Žádný zákon

  tohle dobře neumí anemůže umět. Je to velké

  téma změny společenské atmosféry. Dnes je

  neformálně oceněn ten, kdo dokáže sociální

  systém využít apřijít si nanějaké peníze.

  Jedinec, který by dobrovolně prohlásil

  – já žádnou pomoc nepotřebuji, už jsem

  natom lépe, mám svých prostředků dost

  –, může být cílem posměchu. Jsem proto

  příznivcem řešení, které není založeno jen

  napřímých peněžních dávkách, ale přede-

  vším narozvinutých službách nejrůznějších

  organizací. Jinak řečeno, opravdu potřeb-

  ným je přece jedno, zda si službu kupují

  zastátní dávky nebo ji dostávají odsubjektů

  přímo financovaných zveřejných rozpočtů.

  Vždy by ale měli mít možnost si samo-

  statně vybrat, atím ohodnotit kvalitu po-

  skytovatele. Zkrátka je to všechno mnohem

  složitější amýtů kolem zajištění optimálních

  forem sociální pomoci je mnoho. Včetně

  různých návrhů nazákladě zahraničních

  zkušeností, které se při podrobnějším zkou-

  mání ukazují srovnatelně složité snámi.

  Dnes totiž není problém podívat se zahrani-

  ce avidět, že vcelé Evropě nakonec hledají

  cesty pomoci – stejně jako my.

  Mohou být výsledkem tohoto hledání

  další radikální změny vsociální pomoci?

  Stručně řečeno, nejvíce bude záležet nare-

  álných možnostech společnosti. Anaroz-

  hodnutích, komu ačemu dávat přednost.

  Odpověď není jednoduchá. Sociální politika

  jistě vyjadřuje nějaké civilizační hodnoty,

  ale zároveň je provázena množstvím iluzí

  amýtů. Sociální služba, placená služba, je

  přece docela normální ekonomická aktivita.

  Avní mají mít všichni poskytovatelé stejné

  podmínky. Jenomže když tam proudí nějaké

  dotace, už prostředí rovné není. Proto abso-

  lutně souhlasím spodmínkou, aby příspěvek

  napéči byl použitelný jen knákupu přesně

  definované služby.

  Mohlo by to vést také kvyšší úrovni

  těchto služeb, klepší kvalifikaci ado-

  vednostem lidí, kteří tam pracují?

  VEvropě je dobře známý pojem „služba

  vobecném ekonomickém zájmu“. To zna-

  mená musí nabízet žádoucí produkty, musí

  působit vrámci soutěže, ne pokřiveného

  trhu. My ovšem máme historicky vyvinutou

  síť zařízení snějakou strukturou aznovu

  aznovu vidíme, jak je těžké nastolit jejich

  férovou soutěž.

  Kdybychom ze dne naden nasadili

  natuto strukturu objektivní veřejnou

  objednávku, věcně iekonomicky přesně

  definovanou, systém by se zhroutil. Takže

  musíme postupovat dílčími kroky. Apřitom

  víc avíc pracovat sobjektivními fakty. Jen

  ty porazí mýty. Například když začnete tzv.

  kupecky počítat, zda je efektivnější domácí

  nebo tzv. ústavní péče, kupodivu zjistíte, že

  skutečné společenské náklady nadomácí

  péči – včetně vyřazení domácího pečo-

  vatele zpráce, zplacení jeho sociálního

  azdravotního pojištění, ze společenských

  kontaktů, snížení jeho vlastní spotřeby

  zboží aslužeb všeho druhu–, vyjde vám, že

  domácí péče je pěkně drahá záležitost. Tím

  ji nezatracuji, jen připomínám, jaké má

  tahle zdánlivě obyčejná záležitost spole-

  čenské souvislosti.

  Dnes je velmi dobře známo, že nejefek-

  tivnějším modelem je sdílení péče mezi

  neformálně pečujícími aprofesionálními

  poskytovateli terénních aambulantních

  služeb. Otěchto společenských souvislos-

  tech bychom měli diskutovat mnohem víc

  než ozměně místa, kam si chodíme pro

  dávky. 

  Kdo je

  Mgr.Martin Žárský

  Absolvent Střední školy sociálně-právní

  vOstravě akatedry sociální práce

  Filozofické fakulty UK. Krátce působil

  vzařízení s péčí omentálně postižené,

  odr. 1996 naMV ČR, kde se věnoval

  prevenci delikvence dětí amladistvých.

  Od2001 naMPSV jako ředitel odboru

  sociálních služeb asociálního

  začleňování, oddubna 2011 náměstek

  generálního ředitele Úřadu práce České

  republiky.

  info

  Ještě doloňska bylo zvykem, že sociální

  pracovník přišel, měl seznam třiceti šesti úkonů

  ajenom zaškrtnutím vyplnil, zda je klient zvládá

  nebo ne. Prostě černobílé posouzení.

  �

• Strana 11

  

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  můžeš / číslo 2 - 2012

  Na úřady práce přešly

  začátkem roku úřednice,

  které agendu vyplácení

  sociálních dávek

  zvládaly už na obecních

  a městských radnicích.

  Proč tedy k prvnímu lednu

  tolik nervozity,

  a dokonce i výzev

  k protestům?

  ZPRÁVA Z KLADNA:

  POLICIE ZBYTEČNĚ

  V POHOTOVOSTI

  Text: ZDENĚK JIRKŮ

  Foto: JAN ŠILPOCH

  Ř

  editelka kladenského Úřadu

  práce Lenka Staňková nevypadá

  vprvních minutách pracovního

  dne nijak nervózně. Ikdyž sem

  tam otočí hlavu kmonitoru, kte-

  rý ukazuje situaci nachodbách,

  je si jistá, že drama nebude. Už

  proto, že poletech dobré spolupráce skla-

  denským magistrátem, jehož sociální odbor

  měl tyto dávky dosud nastarosti, je nový

  tým, který kní přešel, naprosto připravený.

  Perfektně umí lidem vysvětlit změny, pomoci

  jim snovými formuláři, apředevším obyčej-

  nými srozumitelnými slovy rozluštit mnohdy

  kostrbatou češtinu zákona ivyhlášek.

  Prostory, kam nyní budou chodit lidé zce-

  lého Kladenska, nejsou ani zdaleka luxusní.

  Léta tu úřadovali zaměstnanci Poldovky. Její

  nekonečný abizarně zarůstající areál začíná

  přímo pod okny Lenky Staňkové. Později

  odklientů uslyšíme, že původní pracoviště

  vRozdělově bylo modernější, ale každého

  návštěvníka nakonec především zajímá, zda

  jeho nároky budou přesně avčas uspokojeny.

  Za spokojenost ručíme

  „Zato ručíme. Nevidím důvod, proč bychom

  tento závazek neměli dodržet,“ říká ředitelka.

  „Jiná varianta ani prakticky není možná. Kdo

  splňuje zákonný nárok, dostane všechno, co

  má.“ Její jistota je viditelně opřená ozkuše-

  nost změsta aokresu, který prodělal vpo-

  sledních dvaceti letech bouřlivou proměnu.

  Doly skončily aobrovský kolos Poldi se idíky

  nepromyšlené privatizaci ocitl nad hlubokou

  propastí. Tisíce lidí přišly opráci, tisíce se

  musely rekvalifikovat, mnozí museli hledat

  záchranu vblízké Praze, ale dnes není výsle-

  dek tragický – nezaměstnanost přesahuje jen

  mírně celostátní průměr. Akaždý den se daří

  najít nějaká nová místa pro stovky žadatelů,

  dokonce ipro postižené. Jenomže nadcháze-

  jící rok má být horší. Opravdu? Firmy zatím

  nesignalizují velké propouštění, ale iúřad

  práce obezřetně čeká nadalší hlášení.

  Takže iředitelka dobře ví, jaké situace

  mohou nastat – ztráta práce jednoho člena

  rodiny mění celou její sociální situaci.

  Akdyž je nabývalém příjmu propuštěného

  závislý člověk se zdravotním postižením,

  stát může amusí reagovat. „Sociální šetření

  budou pokračovat, nejsme tu jen okénko pro

  přijímání žádostí, ale budeme pokračovat

  vdřívější běžné praxi městských aobecních

  úřadů, tedy pečlivě zkoumat konkrétní po-

  měry, potřeby amožnosti každého klienta.“

  Policie v pohotovosti

  První žadatelé, které potkáváme, vypada-

  jí trochu nejistě amají imenší problémy

  OBVYKLÉ NÁŘKY nanedostatek informací se nekonaly.

  Pracovnice samospráv odvedly loni dobrou práci.

  �

• Strana 12

  SLOUPEK

  Jiřiny ŠIKLOVÉ

  Nejistota vyvolává

  bezmoc azté

  pramení vztek

  Demokracie je složitý systém. Dává lidem mož-

  nost, ale ipovinnost rozhodovat anést zato

  odpovědnost ivoblastech, kterým nerozumějí.

  Vyhláška č. 182/1991 Sbírky byla nahrazena

  zákonem č. 329/2011 Sb., oposkytování dá-

  vek osobám se zdravotním postižením aozmě-

  ně souvisejících zákonů. Dávka naprovoz

  motorového vozidla anaindividuální dopravu

  se nyní nazývá příspěvkem namobilitu aje

  nutné oni požádat atd.

  Vroce 2007 byla zavedena registrace

  sociálních služeb, institut hmotné nouze,

  jinak stanoven příspěvek napéči azměna

  vposuzování sociálního minima, akdyž si

  nato občané iúředníci jakžtakž zvykli, tak

  se to mění. Třeba je to jen ajen kdobrému,

  ale vlidech, denně vmédiích informovaných

  orůzných podvodech asoučasně nutnosti

  šetření, to vyvolává nejistotu.

  Nejistota vyvolává bezmoc azté pramení

  ivztek. Nakoho? No naúřady aúředníky,

  kteří se vtom také zatím nevyznají, amají-li

  vypočítat osminásobek minimálního příjmu

  aještě přihlížet kvěku žadatele, tak nato

  musí mít nejen kalkulačku, ale ipevné nervy.

  Když jsem šla naodběr krve nakliniku

  načeskobudějovickém náměstí, zjistila

  jsem, že vchod je nyní zdruhé strany budovy

  aodběry vjiném patře avšude jsem si muse-

  la vzít číslo, pak sledovat čísla nadisplejích

  ahledat správný vchod. Asi se to tím pro

  personál zrychlilo, ale mě, relativně ještě

  přizpůsobivou, to znejistilo, znervóznilo

  anadávala jsem naty novoty.

  Podobně aještě více budou hubovat naúřa-

  dech pacienti, či moderněji řečeno klienti,

  když se všechny dávky ajejich výpočet

  přenášejí nakrajské pobočky Úřadu práce

  ČR, aoni byli zvyklí vyřizovat si je naobcích.

  Třeba je to správné, ale je nutné změny napřed

  lidem vysvětlit, včem je to pro ně lepší aco

  tím stát ušetří. Zatím se to nestalo. Atak proti

  sobě budou stát dvě strany: Občan, který neví,

  proč má jezdit jinam, než byl dosud zvyklý,

  apřetížený úředník, který říká „já zato

  nemohu, mně to tak nařídili“. Úřad bude stát

  mezi jedním adruhým člověkem aznovu se

  vynoří my aoni. Úřad tajemný, vzdálený,

  nesrozumitelný, nepřístupný, anedá se mu

  ani vynadat. Má-li se tato distanc odstranit či

  snížit, je třeba jasně, jednoduše, narůzných

  úrovních srozumitelnosti lidem vysvětlit, proč

  se to takto mění aco jim to přinese.

  

  Autorka je socioložka,

  členka rady Konta BARIÉRY.

  

  můžeš / číslo 2 - 2012

  TÉMA: Úřady práce

  sorien tací, prostě hledají správnou kance-

  lář. Dana Horáková zDružce přinesla dokla-

  dy svého zdravotně postiženého manžela.

  Proč ne on sám? „Má vážné respirační one-

  mocnění atady jsou chodby plné všelijakých

  laciných deodorantů. To mu nedělá dobře.

  Čeká venku.“ Tak vida – třeba inešikovné

  pokusy zlepšit naveřejnosti tolikrát vČe-

  chách proklínanou osobní čistotu mohou

  být pro klienty bariérou.

  Pana Horáka má nastarosti inanovém

  úřadu Helena Spěváčková. Sjeho ženou

  se zná dobře, atak vidíme docela přátel-

  ské setkání, které má daleko kestrohému

  úřednímu procesu. Avůbec nevadí, že

  referentka má zatím svou docela obsáhlou

  agendu nerozbalenou. Namagistrátu se

  totiž pochopitelně úřadovalo až doposled-

  ního pracovního dne 2011 adnes je teprve

  2. ledna. Stejně je natom všech osmnáct

  přestěhovaných pracovnic – spisy mají

  vbednách odbanánů. Když připočteme

  zatím nefunkční software, mohly by spíš

  demonstrovat právě ony.

  Nachodbách mezitím trochu ubylo

  žadatelů. Všechny žádosti totiž mohou být

  podány až dokonce ledna. Ale věř jim,

  říká si český člověk, když denně vmédiích

  vidí aslyší katastrofické azaručené zprá-

  vy ozhroucení celého systému. VKladně

  se tedy zatím nic nehroutí, akdyby –

  zachrání nás městský policista, povolaný

  pro jistotu jako připomínka nutného klidu

  apořádku.

  Lenka Staňková ale připomíná ještě jed-

  nu důležitou změnu. Nový systém zaručuje

  doslova každému oprávněnému žadateli

  výplatu jeho dávky zavšech okolností. Dříve

  se například vněkterých menších obcích

  mohlo stát, že dávky se krátily, protože

  vměstské pokladně prostě scházely peníze.

  Úřad práce je státní orgán, apokud se

  nezadrhne celá česká ekonomika, bude mít

  potřebné prostředky vždycky.

  Nemáme růžové brýle?

  Celá sociální reforma se bolestně dere

  nasvět zavelkých sporů politiků ane-

  malého pokřiku různých zájmových

  skupin. Ten by chtěl uloupnout nějakou

  veřejnou zakázku, jiný si hodlá naúdajné

  apokalypse nahnat body pro příští volby.

  Všichni jsou pro štědrý sociální stát akaždé

  omezení těchto výdajů označují zakonec

  světa. Jenomže svět dnes nemá konec, je

  prostupný aviditelný celý. Vrepublice,

  která má letité potíže dosáhnout špiček

  evropské produktivity, jen těžko můžeme

  být se státní pomocí všichni spokojeni.

  Kdyby byl stát levnější – ale právě převe-

  dení agend naúřady práce má ušetřit tři

  čtvrtě miliardy.

  Libuše Fišerová je vedoucí skupiny osm-

  nácti referentek, které přešly nakladenský

  úřad zmagistrátu. Má hodně práce avelkou

  starost, aby se něco nedobrého nestalo už

  vprvních hodinách. Takže je spíš vpohybu

  ananás má jen pár minut: „Zatím nevidím

  velké výhody nového systému. Nám všem

  přibude práce, každá bude mít nastarosti

  více žadatelů. Dál budeme vterénu naso-

  ciálních šetřeních. Uvidíme…“

  Začátkem ledna jsme nakladenském

  úřadu neviděli ani konflikty, ani zoufalství.

  Těsně vedle pohřbeného obrovského

  hutního podniku vědí oživotě už dávno

  své. Pomůže jim tato zkušenost ivdobě,

  kdy musíme zásadně měnit své představy

  osociálních jistotách? 

  Delší verze nawww.muzes.cz

  ŘEDITELKA

  LENKA STAŇKOVÁ

  byla už odrána

  ostražitá.

  Ale pak zvítězil

  její přehled

  adůvěra

  kvlastním lidem.

  Každý den se daří najít

  nějaká nová místa

  pro stovky žadatelů,

  dokonce ipro postižené.

  �

• Strana 13

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  můžeš / číslo 2 - 2012

  SLOUPEK

  Jiřiny ŠIKLOVÉ

  Zatímco v Česku se od začátku ledna skloňují

  ve všech pádech úřady práce, málokdo si uvědomuje,

  že v zahraničí mají lidé s postižením při hledání

  zaměstnání či vyplácení dávek podobné problémy.

  Legislativa jednotlivých států používá srovnatelné

  nástroje a lidé s postižením se v nich ne vždy zcela

  orientují. Vyplynulo to z rozhovorů s vozíčkáři

  z pěti zemí, kteří se nedávno zúčastnili

  (až na Američanku Sherry Ramsey Schulzovou) turnaje

  v curlingu ve Finsku.

  VZDĚLÁNÍ

  JE CESTA K ÚSPĚCHU I V ZAHRANIČÍ

  Text: RADEK MUSÍLEK

  Foto: ARCHIV

  N

  aotázky odpovídali sportovci

  navozíku, tedy lidé aktivní

  arelativně samostatní. Většina

  znich má práci, takže jsou

  vtomto ohledu úspěšní. Přes-

  to, nebo možná právě proto,

  si někteří nebyli příliš jisti

  normami existujícími pro práci lidí sposti-

  žením unich doma akonkrétní čísla bylo

  třeba dohledat. Všeobecně se ale shodli, že

  největší šanci získat zaměstnání mají mladší

  aco nejsamostatnější lidé svysokoškolským

  vzděláním, kteří žijí vevětším městě.

  Finsko

  Tuomo Aarnikka

  Pracuje jako inspektor vespolečnosti Valvi-

  ra, což je národní dozorový orgán pro blaho

  azdraví voblasti zdravotnických prostředků

  (včetně pomůcek pro zdravotně postižené).

  Situace lidí spostižením vjeho zemi patří

  knejlepším vEvropě. Materiální podpora ze

  strany státu je poměrně štědrá, takže ibez

  práce se nežije úplně špatně. To podle ně-

  kterých lidí vede ktomu, že někdy nepracují

  ani ti, kteří by mohli. Přesto řada Finů spo-

  stižením pracovat chce, ale nesežene místo.

  Jsou úspěšní jen asi vpadesáti procentech

  případů. Ato patří severské státy vtěchto

  číslech ktěm lepším.

  Největší překážkou jsou předsudky

  astrach ze strany zaměstnavatelů. Bojí se

  dodatečných nákladů, jako jsou úhrada

  dopravy nebo penzijní výdaje. Zpřibližně

  tří milionů obyvatel vekonomicky aktivním

  věku je něco málo přes čtvrt milionu lidí

  spostižením.

  Pokud společnost zaměstnává dlouho-

  době nezaměstnané osoby se zdravotním

  postižením, vláda ji podporuje. Platí část

  mzdy afinancuje vybudování přístupného

  pracovního prostředí. Činí tak bez ohle-

  du nato, jestli se jedná ovozíčkáře nebo

  očlověka sjiným druhem postižení. Existují

  také speciální dílny pro zdravotně postiže-

  LIDÉ SPOSTI

  ŽENÍM mají

  veFinsku jed-

  ny znejlepších

  podmínek,

  ale ani tam

  není vše bez

  problémů.

  �

• Strana 14

  

  můžeš / číslo 2 - 2012

  TÉMA: Úřady práce

  né. Fungují tam pomocníci adalší aktivity

  napodporu zdravotně postižených osob.

  „Pokud jde omůj příjem, tak pobírám

  nejnižší základní důchod odstátu, kekte-

  rému si mohu normálně vydělávat. Vyšší dů-

  chody mají lidé, jimž jsou hrazeny prostřed-

  nictvím pojišťoven,“ říká Tuomo Aarnikka.

  Slovensko

  Radoslav Ďuriš

  Je zaměstnán jako programátor aadmi-

  nistrátor. Jelikož si nebyl uvšech norem

  zcela jistý, občas se opomoc obrátil nasvou

  kamarádku Alenu Kánovou. Vystudovala

  práva ataké jezdí navozíku.

  NaSlovensku je vzákoně oslužbách

  zaměstnanosti zakotvena povinnost zaměst-

  navatele zaurčitých podmínek zaměstnávat

  občany se zdravotním postižením. První

  podmínkou je, že musí mít nejméně 20 za-

  městnanců. Zadruhé úřad práce, sociálních

  věcí arodiny musí evidovat mezi uchazeči

  opráci osoby se zdravotním postižením

  vpočtu, který představuje 3,2 % zcelkového

  počtu zaměstnanců firmy.Úřad práce také

  poskytuje příspěvek nazřízení chráněné

  dílny nebo pracoviště. Slovensko ale patří

  vEvropě kzemím snejnižším podílem lidí

  zaměstnaných nachráněných pracovištích.

  Podíl lidí spostižením nacelkové popula-

  ci činí oficiálně 5 % (přibližně čtvrt milionu

  obyvatel), což představuje poměrně nízké

  číslo. Ovšem počet rok odroku narůstá azá-

  roveň může jít ozkreslení, protože hodně

  lidí není nikde evidováno. Veskupině práce

  schopných má zaměstnání 42 %. Itak je

  podíl lidí spostižením mezi všemi zaměst-

  nanými Slováky pětkrát nižší, než činí jejich

  podíl mezi všemi nezaměstnanými.

  Radoslav Ďuriš říká: „Vesmyslu zákona

  osociálním pojištění není nárok nainva-

  lidní důchod nijak vázán navýši příjmů,

  takže mohu pracovat avydělávat souběžně

  sdůchodem.“

  Polsko

  Agnieszka Kachel

  Zaměstnavatelem Agnieszky je velké polské

  nakladatelství Murator, vněmž působí

  napozici asistentky ředitele. „Já žiji veVar-

  šavě, kde je situace pro lidi spostižením

  lepší než vevětšině částí Polska,“ tvrdí. „Ani

  tady to ale není nijak růžové. Podle mých

  informací jsou natom handicapovaní kole-

  gové vČechách lépe.“

  Polský systém klasifikuje tři stupně

  závažnosti postižení. Rozlišuje také, zda

  přišel člověk kesvému handicapu vmládí

  nebo při práci. Vedruhém případě činí plný

  invalidní důchod přibližně 870 zlotých,

  ostatní mají o140 zlotých měsíčně méně.

  Zlotý je přitom 5,5 Kč aprůměrná měsíční

  mzda vPolsku činí 3680 zlotých, tedy lehce

  přes 20 tisíc korun. „Když pobíráte důchod,

  můžete si kněmu přivydělat do70 %

  průměrné mzdy. Pokud to překročíte, část

  důchodu vám odeberou. Přesáhne-li příjem

  130 % průměrného platu, dávky jsou zcela

  pozastaveny.

  Subjekt, který dává práci nejméně 25

  zaměstnancům, musí přijmout alespoň 6 %

  lidí se zdravotním postižením. Jinak platí

  pokutu dospeciálního fondu. Pro některé

  společnosti je povinný podíl snížen na2 %.

  To platí například pro školy, státní správu

  akulturní instituce.

  Motivací pro zaměstnavatele jsou dotace

  navytváření pracovních míst. Každé dva

  měsíce dostávají až 160 % minimální mzdy

  zakaždého zaměstnance spostižením. Výše

  subvence záleží namíře handicapu. Pracuje

  asi 40 % lidí spostižením, přičemž zhruba

  desetina znich jsou lidé stěžkým postižením.

  Německo

  Martin Schlitt

  Původní profesí fotograf, odsvého úra-

  zu namotorce je nezaměstnaný. Při vší

  smůle měl však ištěstí, protože nehoda byla

  klasifikována jako pracovní úraz, anavíc

  nedlouho před ní uzavřel velmi dobrou

  pojistku. Dnes je tedy rentiér asúsměvem

  dodává: „Moje práce je činit mou manželku

  šťastnou. Kromě toho se ale věnuji také řadě

  koníčků adomácnosti.“

  Když člověk vNěmecku získá postižení

  během ekonomicky aktivního života, absol-

  vuje vstupní test schopností. „Vregionálních

  centrech existují zkušební místa – většinou

  napojená naspeciální školy. Tam určí míru

  vašich možností. Třeba jestli dokážete

  pokračovat vesvé původní profesi. Mně

  doporučili rekvalifikaci nazlatníka nebo

  optika. Stejně to ale nezvládám.“

  Najít si práci, pokud máte nějaký handi-

  cap, není snadné ani vNěmecku. Sdůcho-

  dem okolo 1000 eur apříspěvky nasociální

  služby se prý dá vcelku vyžít, ale žádný

  vysoký standard nemůžete čekat. Pokud si

  přivyděláváte kdůchodu, nesmíte překročit

  jeho výši, jinak oněj přijdete. Nějaký druh

  zdravotního postižení má přitom asi 6,8

  milionu Němců, tedy přibližně osm procent

  populace. Jen zhruba 17 % znich pracuje

  nebo pracovat chce. Apřibližně šestina lidí

  ztéto aktivní skupiny se řadí mezi neza-

  městnané.

  Hranice zavazující firmy zaměstnávat

  osoby se zdravotním postižením je od20

  pracovních míst. Vtakovém případě se

  požaduje 5% podíl. Uveřejné správy je hra-

  nice 6 %. Jinak je zaměstnavatel povinen

  uhradit kompenzační částku podle míry

  POLSKO

  má ustátní

  správy snížený

  povinný podíl

  zaměstnanců

  spostižením.

  VNěmecku je

  to naopak.

  RADOSLAV je úspěšný nejen vpráci

  arodinném životě,

  ale zažívá isportovní úspěchy.

  �

• Strana 15

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í 

  můžeš / číslo 2 - 2012

  SLOUPEK

  Daniely FILIPIOVÉ

  Nedůstojné

  divadlo

  Nový rok, rok 2012, nám přináší mno-

  ho změn. Voblasti daní, zdravotnictví

  asociální politiky. Některé změny se budou

  týkat všech, některé jen určitých skupin.

  Osoby závislé nasociálních dávkách již oně

  nebudou žádat naobecních či městských

  úřadech, ale nově naúřadech práce. Přesu-

  nutí „sociálních záležitostí“ naúřady práce

  má svou logiku – vše se vyřídí najednom

  kontaktním místě.

  Je zřejmé, že (jako každá novinka) má tato

  změna své odpůrce. Lidé obecně nemají rádi

  razantní změny. Všichni máme své rituály,

  které jen neradi měníme. Nazměny jsou

  nejcitlivější lidé snějakým typem handicapu

  astaří lidé. Je to celkem logické. Tato skupi-

  na lidí má většinou pohybové aorientační

  potíže, atak je pro ně „nová cesta“ anové

  prostředí neznámou, ze které mají, dovolím

  si říci, obavy, ne-li přímo strach. (Zejména

  pro staré lidi je každá novinka stresují-

  cí. Oto více, týká-li se přímo či nepřímo

  financí.)

  Osoby spostižením pohybového aparátu

  jsou nazměny citlivé zejména vzhledem

  kbariérové/bezbariérové cestě kmístu

  určení apřístupu apohybu ponovém

  neznámém objektu. Známe to všichni.

  Jdeme-li někam, kde to neznáme, azejména

  my, kteří ssebou nemáme doprovod amáme

  domluvenou schůzku nastanovený čas,

  vyrážíme spředstihem aobavami, jak se

  namísto dostaneme azda tam bude vše tak,

  jak potřebujeme.

  Mnohé úřady práce jsou vnových ob-

  jektech, kde klienti nemusí mít obavy

  (respektive neměli by mít) zpřístupnosti

  objektu. Mnohé jsou ale vestarých bu-

  dovách, kde se bariéry vyskytují, nebo je

  vnich kvazibezbariérová úprava (rampa

  přes schodišťové rameno – takže jako by

  nebyla žádná, elektrická plošina, jejíž

  obsluhy se těžko dovoláváme azaní

  dvoukřídlé dveře, jejichž jedna polovina

  kprůjezdu většího vozíku nestačí ata

  druhá je již léta nepoužívaná, tedy prak-

  ticky nefunkční…). To všechno způsobí

  vdaném objektu pozdvižení astředem

  pozornosti je handicapovaný.

  Zajímalo by mě proto, zda si někdo dal prá-

  ci stím, aby zjistil, zda jsou všechny úřady

  práce přístupné. Zda je situace zmapovaná

  aeventuálně je navrženo důstojné řešení.

  Být osobou závislou nadávkách není nic

  příjemného. Vyvolat svou přítomností výše

  zmíněné divadlo je nedůstojné.

  

  Autorka je senátorka.

  nedodržení. Přibližně 58 tisíc subjektů

  nezaměstnává ani jednu osobu spostiže-

  ním. Průměrně je povinný podíl naplňován

  kolem 4 %, tedy pod zákonem stanovenou

  hranicí.

  Spojené státy americké

  Sherry Ramsey Schulzová

  Má práci naplný úvazek jako učitelka nazá-

  kladní škole. Také je pojištěna prostřednic-

  tvím okresu, kde bydlí, ale musí zato platit.

  Americký systém pojištění je značně odlišný

  odevropských standardů. Řada lidí dokonce

  žádné nemá, takže si musí platit izdravotní

  péči zvlastních peněz. „Věci jsou vtomhle

  ohledu bezútěšné. Veškolství se nanás jen

  zvyšuje tlak asnižují platy.“

  Lidí se zdravotním postižením je vUSA

  okolo 27 milionů, tedy přibližně 9 % po-

  pulace. Znich pracuje nebo chce pracovat

  21,5 %, přičemž mezi nimi panuje 13%

  nezaměstnanost.

  „Osobám se zdravotním postižením

  se doporučuje získat práci,“ říká Sherry

  Ramsey Schulzová. „Musí to ale zvládat

  především navlastní pěst. Pokud se jim

  to nepovede, dostávají dávky sociálního

  zabezpečení. Kživotu to ale není nic moc.“

  Pro sociálně slabé obyvatele funguje tzv.

  Section 8 housing. Platí mnohem nižší

  částky zabydlení. „Pokud si ale vyděláte

  něco navíc, okamžitě vám oto sníží státní

  podporu. Je smutné, že stát takhle udržuje

  některé lidi vchudobě.“

  Americké zákonodárství přísně potírá

  diskriminaci lidí spostižením, kteří chtějí

  pracovat. Nařizuje například zaměstnavateli

  takovému člověku přiměřeným způsobem

  přizpůsobit pracoviště.Zaměstnavatel, který

  dá práci podobu alespoň 36 měsíců člověku

  se zdravotním postižením, může získat

  finance zveřejného fondu. Náhrada však

  nesmí překročit dvacetinásobek průměr-

  ného platu zakaždé pracovní místo. Také

  existuje fond naúhradu nákladů spojených

  se zaměstnáváním asistentů pomáhajících

  pracovníkům spostižením.

  „Řekla bych, že snáz hledají práci ženy,“

  tvrdí Sherry Ramsey Schulzová. „Situace

  mužů je podle mého obtížnější, ovšem

  nepočítám-li válečné veterány. Ti mají

  odstátu spoustu peněz adostávají nejen

  potřebné pomůcky, ale isportovní vybavení.

  Další dobře zajištěnou skupinou jsou ilidé,

  kterým se stal úraz při práci, aneporušili

  přitom žádná bezpečností pravidla.“ 

  SHERRY je

  sportovkyně

  tělem iduší

  arozhodně

  není pasivním

  poživatelem

  sociálních

  dávek.

  MARTIN SCHLITT měl při vší smůle štěstí,

  protože žije zrenty avěnuje se

  hlavně svým koníčkům.

• Strana 16

  můžeš / číslo 2 - 2012

  

  Karlovy Vary jsou známé

  díky lázním a filmovému

  festivalu. Za pozornost

  však stojí i zdejší krajská

  knihovna. Může se

  pochlubit nejen moderním

  vybavením, ale především

  vstřícným přístupem

  k lidem s různými druhy

  postižení. Zásluhu na tom

  má i Konto BARIÉRY.

  KNIHOVNA VE VARECH BODUJE

  Text: RADEK MUSÍLEK

  Foto: ARCHIV

  P

  rvní podmínkou je samozřejmě

  bezbariérovost prostředí. Tomuto

  požadavku odroku 2005 vyhovuje

  nová budova knihovny. Vedle běž-

  ných automatických dveří, výtahů

  anájezdové rampy pro vozíčkáře

  zde funguje také signální navigač-

  ní zařízení pro lidi se zrakovým postižením.

  Systém bezpečně navede uživatele napo-

  žadované místo vknihovně. Vpřípadě, že

  čtenáři nechtějí znějakého důvodu komu-

  nikovat přímo sobsluhou, mohou využít

  automat napůjčování knih. Kdo si chce ušet-

  řit cestu avrácení knih vyřídit třeba během

  nákupů, tomu slouží dva biblioboxy přímo

  vcentru Karlových Varů. Dopravní dostup-

  nost je totiž asi nejslabší místo knihovny.

  Nanedalekou zastávku přijede garantova-

  ně přibližně jen každý čtvrtý autobus bez

  bariér, takže se musí počítat sčekáním. To

  ovšem neplatí pro cestující se zrakovým

  asluchovým postižením, kterým nějaký ten

  schod nevadí. Ti přitom tvoří hlavní část

  zákazníků snějakým handicapem.

  Knihovna přijala myšlenku nazvanou

  Nevidomí aneslyšící – přijďte mezi nás.

  Zřízeno bylo ispeciální oddělení pro lidi

  spostižením. To vespolupráci sneziskovými

  organizacemi připravilo astále připravuje

  řadu aktivit pro tuto cílovou skupinu. Jejich

  náplní jsou především různé přednášky

  akurzy zaměřené odpočítačů přes jazyky

  až poumělecké činnosti. Myslí se přitom

  inaseniory arodiče dětí spostižením. Naty

  se podle Michaely Kožíškové, projektové

  manažerky Krajské knihovny Karlovy Vary,

  často zapomíná. Právě počítačové kurzy pro

  rodiče dětí spostižením, seniory, neslyšící

  adržitele průkazu ZTP loni podpořilo Konto

  BARIÉRY částkou 124000 Kč.

  Pro lidi se zrakovým postižením

  Lidé, kteří vidí špatně nebo vůbec, mohou

  využít nabídku přibližně tří tisíc titulů

  zvukových knih. Pro jejich poslech si lze

  zapůjčit také přehrávač. Funguje imožnost

  telefonické rezervace. Pro čtenáře je kdis-

  pozici speciální zařízení kpřevodu tištěných

  materiálů naobrazovku počítače (Recognita

  Plus 5.0) doprovázené hlasem (OutSpoken)

  aprogram pro zvětšení textu speciální lupou

  ZoomText. Nejnověji bylo vybavení oboha-

  ceno okamerovou zvětšovací lupu Presto

  vestolní verzi se čtecím stolkem. Kvyzkou-

  šení jsou ikompenzační pomůcky jako zvu-

  kové ahmatové hodinky, pomůcky dodo-

  mácnosti ipro zábavu. Všechny speciální

  služby jsou uvedeny nawebových stránkách

  knihovny nawww.knihovna.kvary.cz vsekci

  Pro návštěvníky – Pro nevidomé.

  Sluchové postižení vede

  Nejužší spolupráci knihovna navázala

  skomunitou lidí se sluchovým postiže-

  ním. Michaela Kožíšková vzpomíná, že

  napočátku byla svým způsobem náhoda.

  „Vroce 2004 nás při jedné prezentač-

  ní akci vhotelu Thermal oslovil Mirek

  Plachý, neslyšící předseda Klubu nesly-

  šících ahluchoněmých lidí vKarlových

  Varech. Navrhl nám spolupráci anám se ta

  myšlenka zalíbila. Vedle obvyklých vzdě-

  lávacích kurzů jsme začali společnými

  silami organizovat kurzy českého znako-

  PŘÍKLAD PRO OSTATNÍ

  MEZI AKTIVITY připravené pro lidi spostižením patří irůzné umělecké činnosti,

  vtomto případě malování.

  VYZKOUŠET se dají různé pomůcky.

• Strana 17

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  můžeš / číslo 2 - 2012

  KNIHOVNA VE VARECH BODUJE

  vého jazyka pro veřejnost, později ipro

  knihovníky. Několik kolegů se později

  veznakovce vzdělávalo dále, takže teď už

  se sneslyšícími slušně domluví.“

  Zapět let prošlo díky knihovně kurzem

  znakové řeči 182 lidí. Vrámci Karlovarské-

  ho kraje jde přitom oojedinělou příležitost.

  Vsoučasnosti se téměř každý měsíc konají

  přednášky stlumočením doznakového

  jazyka. Mezi lidmi se sluchovým postižením

  je oně velký zájem.

  „Máme už stálý okruh návštěvníků ze

  sdružení kolem pana Plachého. Naschůzích

  se navzájem informují, co knihovna pro ve-

  řejnost připravuje, amy podle jejich zájmu

  zajistíme tlumočení. Trochu menší zájem

  je ohodně odborné přednášky svědeckou

  tematikou. Tam je problém se složitými

  výrazy amožností plnohodnotně sledovat

  překlad isamu prezentaci. Jinak ale panuje

  oboustranná spokojenost,“ dodává Kožíš-

  ková.

  Knihovna už vyzkoušela inovinku vpo-

  době simultánního přepisu mluvené řeči

  naplátno. Nabízí ho Česká unie neslyšících,

  oblastní organizace Praha.

  Tuto velmi zajímavou službu lze domlu-

  vit přímo sjejím hlavním organizátorem

  Jaroslavem Winterem (www.prepis.cz).

  Přepis je vhodný hlavně pro ohluchlé, kteří

  nemají problém se psanou češtinou.

  Stejně jako pro lidi se zrakovým postiže-

  ním ipro návštěvníky se sluchovým handi-

  capem provozuje knihovna specializovanou

  sekci nasvých webových stránkách www.

  návštěvníci, ale ioficiální ocenění. Vpro-

  sinci 2009 získala vLondýně mezinárodní

  cenu vrámci soutěže JODI AWARDS

  zaDigitální přístup on-line neboli ocenění

  zaumožnění přístupu kekultuře handica-

  povaným občanům prostřednictvím digi-

  tálních technologií (www.jodiawards.org.

  uk). Avroce 2011 dostala knihovna cenu

  Mosty zaveřejné aktivity zpřístupněné

  neslyšícím, speciální vzdělávací programy

  včeském znakovém jazyce adalší aktivity

  pro handicapované.

  Knihovnice na vozíku

  Mezi padesáti pracovníky knihovny jsou

  itři lidé spostižením. Jednou znich je vo-

  zíčkářka Martina Vejvodová. Vknihovně

  působí odroku 2006. Zabývá se správou

  elektronických zdrojů arešeršemi. Podle

  jejích slov jí prostředí knihovny napros-

  to vyhovuje. „Kvůli mému vozíku se tu

  nemuselo vůbec nic předělávat, protože

  všechno je bezbariérové apřístupné.“

  Doknihovny jezdí vlastním speciálně

  upraveným autem.

  Nejdůležitější však je, že bariéry nemají

  vesvých hlavách ani ostatní kolegové. Podle

  jejích slov jsou spolupracovníci velmi pří-

  jemní. „Vevšem se mi snaží vyjít vstříc. Mají

  pochopení pro mé potřeby. Občas se necítím

  dobře nebo je hrozné počasí, atak můžu

  pracovat zdomova.“ Martině Vejvodové

  kolegové dokonce pomáhali získat peníze

  navozík. 

  ČTYŘNOHÝ DOPROVOD

  je vknihovně také vítán.

  HESLO „nevidomí aneslyšící, přijďte mezi

  nás“ funguje.

  MARTINA VEJVODOVÁ

  je navozíku avknihovně pracuje.

  knihovna.kvary.cz vsekci Pro návštěvníky –

  Pro neslyšící.

  Ocenění

  Vstřícnost karlovarské krajské knihovny

  klidem shandicapem patří vnaší zemi

  zatím bohužel spíš kmenšině. Odměnou

  zasnahu mohou být nejen spokojení

• Strana 18

  PŘÍBĚH OSOBNOSTI

  

  můžeš / číslo 2 - 2012

  Světově proslulý houslista Jicchak Perlman je jediným

  houslovým virtuosem, který nemusí při svých

  vystoupeních stát, ale může sedět. Sám by se totiž

  na vlastních nohou neudržel. Následkem dětské obrny

  je tělesně postižený.

  RADOST I ŽAL

  NA STRUNÁCH

  Text: ANDREJ HALADA

  Foto: ARCHIV

  K

  lavíristé přijdou napódium, used-

  nou nastoličku ahrají. Ivioloncel-

  lista sedí nažidli anástroj si opírá.

  Houslisté však podle dlouholeté

  tradice během svých vystoupení

  stojí. Berou to jako samozřejmost

  avědí také, že jejich hudební kari-

  éra jim nepřinese jen bolavé prsty, ale rovněž

  problémy se zády anohama.

  Izraelský – nebo přesněji židovský –

  houslista Jicchak Perlman je výjimkou.

  Zatímco kolegové přicházejí napódium

  svižným krokem, jeho příchod bývá poma-

  lejší. Sviditelnými obtížemi se opírá oberle

  aikrátká cesta uličkou mezi hráči orchestru

  mu chvíli trvá. Aněkdy to dokonce není

  příchod, spíš příjezd – to když použije svůj

  elektrický vozík. Využívá ho hlavně vpo-

  sledních letech, kdy své umělecké působení

  rozšířil iodirigování.

  Publikum ho ovšem vždy vítá potleskem

  anikomu nevadí, že to trvá opár desítek

  sekund déle, než bývá obvyklé. Když

  Perlmana lidé všude nasvětě vítají, oceňují

  nejen jeho hudební proslulost aschopnosti.

  Vyjadřují iobdiv arespekt kjeho nelehké

  celoživotní cestě.

  Dar i prokletí

  Jicchak Perlman se narodil 31. srpna 1945

  vTel Avivu, který se tehdy nalézal nabrit-

  ském mandátním území vPalestině; stát

  Izrael zde vznikl až vroce 1948. Jicchakovi

  rodiče odešli vetřicátých letech 20. století

  zPolska, seznámili se ale až vPalestině.

  Otec Chajm se živil jako holič. Křestní jméno

  Rodiče jeho

  mimořádný hudební

  talent objevili vechvíli,

  kdy ani ne tříletý

  chlapec poslouchal

  rádio abyl schopen

  bez potíží přezpívat

  operní árie.

  JICCHAK PERLMAN vevěku třinácti let,

  když vystupoval vpořadu Eda Sullivana.

  Jicchak má biblický původ (včeské podobě

  Izák, vanglické transkripci Itzhak) ajeho

  doslovný význam zní „bude se smát“. Jméno

  je vespojení spříjmením Perlman prosla-

  vené už zminulosti. Jazykovědec Eliezer

  Jicchak Perlman (1858–1922), známý také

  jako Eliezer Ben Jehuda, se stal klíčovou

  postavou vobrození moderní hebrejštiny.

  Zázračné dítě – přesně to byl malý

  Jicchak. Rodiče jeho mimořádný hudební

  talent objevili vechvíli, kdy ani ne tříletý

  chlapec poslouchal rádio abyl schopen

  bez potíží přezpívat operní árie, které mu

  znáhodného poslechu utkvěly vpaměti.

  Vetřech apůl letech dostal své první housle

  – ikdyž to byla spíš hračka než kvalitní

  hudební nástroj. Otec mu housle koupil

  vsecond handu začástku odpovídající šesti

  dolarům.

  Někdy si osud slidmi zahraje podivným

  způsobem. Jicchakovi nadělily sudičky

  přemíru talentu, ale když mu byly čtyři

  roky, potkalo ho onemocnění: dětská obrna.

  Vpůlce 20. století šlo ozávažnou nemoc,

  která mohla člověka doživotně postihnout

  ochrnutím. Přesně tohle popisuje známý

  román australského spisovatele Alana Mar-

  shalla Už zase skáču přes kaluže; unás ho

  zfilmoval režisér Karel Kachyňa.

  Jicchakova léčba trvala dlouhou dobu,

  lékařům se ale nepodařilo zcela elimino-

  vat následky choroby. Odté doby musel

  používat kchůzi berle, nemohl sportovat,

  nosit těžké předměty atd. Ale snad právě

  tato omezení byla ipříčinou, proč se malý

  klučina plně soustředil nahudební cestu.

  Při hraní nahousle nepotřebujete být příliš

  mobilní.

  Velkou roli ale hrála iJicchakova matka.

  Byla to právě ona, která stypickou vlastností

  židovských matek – naprostou vírou vjedi-

  nečnost svého syna – vedla Jicchaka ktomu,

  aby co nejvíce cizeloval svou houslovou

  dovednost. Vesvé oddanosti byla ovšem

  zároveň oproštěna odnadměrné lítostivosti;

  někdy až nečekaně tvrdě dbala nacvičební

  rutinu asynovi nic neodpustila. Velmi dobře

  si uvědomovala, že její syn bude vživotě

  znevýhodněn anebude to mít lehké. Záro-

  veň však chápala, že může handicap obejít,

  že může díky svému talentu dosáhnout

  výsledků, kjakým se drtivá většina běžných

  lidí nikdy ani nepřiblíží.

  Byla to právě Jicchakova matka, kdo

  usoudil, že synova hudební dráha by se

  měla odvíjet vjiné zemi, než byl Izrael. Ne

  snad že by protitomuto státu měla rodina

  nějaké výhrady. Ale bylo zřejmé, že vpa-

• Strana 19

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  můžeš / číslo 2 - 2012

  desátých letech, kdy země musela bojovat

  opřežití aekonomicky se teprve rozvíjela,

  se zde Jicchakovi nemůže dostat takového

  hudebního růstu, jaký by byl možný na-

  příklad vEvropě nebo vUSA. Když se tedy

  vroce 1958 Jicchak súspěchem předvedl

  coby „zázračný chlapec“ vamerické televiz-

  ní show moderátora abaviče Eda Sullivana,

  bylo rozhodnuto: přestěhují se zaoceán.

  Lyrický tón stradivárek

  DoUSA odjela nejprve jen matka se synem

  aprvní měsíce byly krušné. Perlman nato

  vzpomínal: „Než jsem si zvykl, bylo to těžké.

  Musel jsem opustit všechny své kamarády,

  neuměl jsem anglicky, těžko jsem se doro-

  zumíval. Tatínek zanámi přijel až poroce.

  Trvalo mi půl roku, než jsem se ztěch

  chmurných nálad vyhrabal. Ale víte, když je

  člověk dítě, věci jdou rychle, arychle se také

  mění vaše vnímání.“

  Rodině se nakonec podařilo etablovat se

  vNew Yorku, Jicchcak tu pět let studoval

  nahudebních školách pod vedením vynikají-

  cích pedagogů. Vroce 1967 se oženil – jeho

  manželka je houslistka anarodilo se jim

  celkem pět dětí. Ikdyž poprvé vystupoval

  veslavné Carnegie Hall už vroce 1963, nebyla

  jeho finanční situace zpočátku bůhvíjaká.

  Jako student si například přivydělával hraním

  navečeřích pro různé židovské organizace.

  Odpočátku sedmdesátých let ale jeho

  kariéra míří prudce vzhůru. Hraje snejslav-

  nějšími orchestry avystupuje snejvětšími

  hvězdami typu Luciana Pavarottiho. Po-

  zornost publika si získává svým hudebním

  uměním ipřirozenou otevřeností avelkým

  smyslem pro humor. Jako by chtěl dostát

  svému křestnímu jménu… Hraje nejen

  klasický repertoár, ale také jazzové sklad-

  by, ačasto vystupuje isansámbly vžánru

  klezmer, což je židovská folklorní hudba

  zoblasti východní Evropy.

  Pro jeho hru je typická absolutní technic-

  ká dokonalost anedostižná imaginace. Už

  jeho učitelé říkali, že to, co je schopen vyčíst

  znot avyjádřit přednesem, unikoho jiného

  neviděli. Perlmanovou silnou stránkou je

  lyričnost, dojeho hudby jako by se promítal

  smutek inezměrná životní energie, kterou

  vsobě židovský národ nese už potisíciletí. Je

  nepochybné, že dohraní dává Perlman ivše

  zvlastního osudu, kde se bolest iradost pro-

  línají. Široké posluchačské vrstvy to mohly

  slyšet například vjeho nahrávce houslového

  partu khudbě zfilmu Schindlerův seznam,

  který vroce 1993 natočil Steven Spielberg.

  Perlman coby velká umělecká hvězda

  udělal iobrovský kus práce pro komunitu

  tělesně postižených. Prosazoval například

  už odsedmdesátých let, aby koncertní síně

  avšechny veřejné prostory, kde se hraje

  hudba, byly bezbariérové. Snaprostou

  samozřejmostí pořádá četné koncerty,

  které mají podpořit instituce či organizace

  zabývající se činností voblasti handicapo-

  vaných. Ijeho častá mediální vystoupení –

  především vrůzných talk show – mají zacíl

  upozornit natuto část společnosti.

  Je nicméně příznačné, že vduchu vý-

  chovy své matky se on sám nelituje – abo-

  juje. Když nakoncertě dohraje, odloží své

  housle Stradivari zroku 1714, uchopí berle

  apostaví se. Sviditelnou námahou, ale

  přesto súsměvem, se publiku vestoje ukloní

  apoděkuje. 

  JICCHCAK PERLMAN

  je idržitelem cen Grammy,

  hrál také vBílém domě

  pro Baracka Obamu.

  Už jeho učitelé říkali,

  že to, co je schopen

  vyčíst znot avyjádřit

  přednesem, unikoho

  jiného neviděli.

• Strana 20

  

  můžeš / číslo 2 - 2012

  DOMÁCÍ NÁSILÍ

  Alena Skoumalová:

  LIDÉ BY SE

  NEMĚLI BÁT

  OZVAT

  Skupina domácího

  násilí se setkává

  s nejrůznějšími hrůzami,

  které jsou za zdmi

  domovů schopni připravit

  svým nejbližším rodinní

  příslušníci. Počínaje

  hladověním přes

  nedostatečnou hygienu

  až po fyzické týrání.

  V čele skupiny

  od počátku stojí

  npor. Mgr. Bc. Alena

  Skoumalová.

• Strana 21

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  můžeš / číslo 2 - 2012

  Text a foto: LENKA FOJTÍKOVÁ

  Skupina domácího násilí vBrně je

  jediná svého druhu vČeské republice.

  Proč azčí iniciativy vlastně vznikla?

  Byl tu tehdy odvážný ředitel městského

  ředitelství policie dr.plk.JUDr.Jaroslav

  Vaněk, který se nechal inspirovat vRakous-

  ku avAmerice.

  Kolik jste zadobu své existence

  řešili případů?

  Ročně to bývá sedmdesát až devadesát trest-

  ných činů. Okolo šedesátky znich pak končí

  podáním návrhu naobžalobu. Počet se stále

  pohybuje nastejné úrovni. Kromě toho se

  ale zabýváme také přestupky, atěch ročně

  řešíme těsně pod tři stovky, avykázáním

  násilných osob zmísta bydliště.

  Jaké procento se týká osob

  shandicapem?

  Malé. Je to opravdu minimum. Mentálně

  itělesně postižení mohou tvořit ze všech

  případů zhruba jedno procento.

  Myslíte si, že nanich není domácí

  násilí pácháno vtak velkém množství

  jako nazdravých lidech?

  To si vůbec nemyslím. Je to proto, že se

  ktěmto případům prostě policie těžko do-

  stává. Vůbec tím ale nechci říci, že se tělesně

  postiženým osobám vnaší republice domácí

  násilí vyhýbá. Jak už jsem ale řekla, je pros-

  tě problém se ktěmto osobám dostat.

  Auž vůbec nevím, jak je to utělesně

  postižených umístěných vústavech. Znám

  jen takové lepší ústavy, protože jsem tam

  byla pozvaná.

  Tam ale všechno funguje tak, jak má.

  Možná proto jsem tam také byla pozvána.

  Chápu třeba ale rodiny, kdy jejich rodinný

  příslušník je umístěn vnějakém zařízení

  aoni si ho berou navíkendy domů.

  Možná tuší, že se vústavu děje něco

  nedobrého, ale situaci neřeší, protože jsou

  rádi, že jim alespoň vnějakých mezích

  někdo pomáhá zvládat péči opostiženého

  člověka.

  Jak tedy přijdete napřípady,

  kdy je týraný někdo postižený?

  Ktěmto informacím se dostáváme především

  odterénních sociálních pracovníků, ataké

  odlékařů. Proškolením procházejí ipracovní-

  ci různých obecně prospěšných společností.

  Umějí rozlišit, jestli někde dochází kdomácí-

  mu násilí nebo ksebepoškozování.

  Když přijmeme informaci opodezření

  nadomácí násilí, kontaktujeme podle místa

  bydliště ohrožené osoby sociální pracovnici

  asní tam společně navštívíme postiženou

  osobu.

  Hodně tedy záleží hlavně napozornos-

  ti sousedů, kteří upozorní odpovědné

  orgány.

  Ano. Měli jsme třeba případ, kdy sousedé

  volali, že se kestaré paní přistěhoval vnuk

  spřítelkyní aodté doby je zbytu slyšet hluk

  asprosté nadávky. Málokdy se stane, že

  bychom se něco dozvěděli přímo odpostiže-

  ných lidí.

  Čím si to vysvětlujete?

  Postižení se bojí podávat natoho, nakoho

  jsou odkázáni, ikdyž jim ubližuje, nějaké

  oznámení. Násilník vám to samozřejmě

  neřekne, ajak se ktomu chcete jinak dostat?

  Měli jste mezi nimi isexuální

  zneužívání?

  To jsme neřešili. Ktakovému případu se

  zatím naše skupina vBrně nedostala. Zatím

  spíše šlo ozanedbání péče anedostateč-

  nou výživu, kdy jsou lidé podvyživení ažijí

  vešpatných podmínkách.

  Můžete být konkrétnější?

  Vesměs jde oproblémy voblasti nedosta-

  tečné hygieny avýživy. Ti bezmocní jsou

  špinaví, spí vprostředí, kam by člověk ani

  psa neuložil, vnepovlečených peřinách

  se zaschlými výkaly izvratky. Lidé nasvé

  postižené blízké třeba berou nemalé peníze,

  ale dají jim například zaden jen tři suché

  rohlíky, ktomu nějakého lakrumáčka zvý-

  prodeje avodu zvodovodu.

  Zmínila jste se, že se vaše skupina

  zabývá ipřestupky. Proč? Ty by

  přece měly řešit přestupkové komise

  městských úřadů…

  To je pravda. Přestupky policie neřeší, ale

  je povinna přijímat oznámení ospáchání

  přestupku apojeho zdokladování je předává

  nakonkrétní městský úřad, kde kpřípadu do-

  šlo. Naše skupina má ale takovou výjimku, že

  děláme něco nad rámec své práce, ato spočívá

  vevyslýchání podezřelých. Vpřestupcích totiž

  můžeme odkrýt azachytit ipočínající domácí

  násilí. Zveme si knám agresory aupozorníme

  je, že ojejich jednání víme, ikdyž bylo zatím

  kvalifikováno jen jako přestupek.

  Pokud by ale dotyčný vesvém jednání

  pokračoval, může mu hrozit například

  vykázání zbytu. Prostě snimi promluvíme.

  Přestupkové komise jsou zato velmi rády.

  Co máte namysli, když mluvíte

  opřestupcích?

  To je různé. Například si představte situaci,

  kdy muž dostane výplatu, opije se, přijde

  domů azačne ženě škaredě nadávat, může

  padnout inějaká facka. Potom zase chodí

  dopráce, dává narodině peníze avrámci

  možností se stará ioděti. Začtrnáct dnů ale

  zase třeba něco provede.

  Přestupky se tedy zabýváte hlavně

  kvůli prevenci?

  Pokud ohrožená osoba nepodá návrh upře-

  stupkové komise dotří měsíců, že má zájem,

  aby se vše projednávalo, tak se to prostě

  podle zákona opřestupcích založí anikdo

  to neřeší.

  Během prvního tři čtvrtě roku činnosti

  naší skupiny jsem si zjistila, že ženy prostě

  návrh nepodají. Musí totiž složit pět set

  korun. Pokud je to navíc vrodinách, kde je

  muž násilné povahy, ale jinak dává peníze

  aoděti se jakžtakž stará, tak žena ví, že

  když muž dostane dva tisíce pokuty, jde to

  zjejich společných peněz. Ženy proto návr-

  hy většinou nepodávají.

  Podávají je jen ty, které jsou rozhodnuté,

  že se chtějí rozvést, amají to vhlavě zcela

  ujasněno. Chtějí se manžela zbavit. Jejich

  cílem je získat pro rozvodové řízení papír

  osvěření dítěte dopéče.

  My zastupujeme takovou preventivní

  stránku přestupku, protože kdybychom to

  neudělali, přijde knám paní, vypláče se, my

  to ohodnotíme jako přestupek apošleme

  napřestupkovou komisi. Ona návrh nepodá,

  takže si pak muž dál žije postarém anic se

  ho vlastně nedotkne. 

  Rozhovor vdelší verzi nawww.muzes.cz

  Lidé nasvé postižené blízké třeba berou

  nemalé peníze, ale dají jim například zaden

  jen tři suché rohlíky, ktomu nějakého

  lakrumáčka zvýprodeje avodu zvodovodu.

  Kdo je

  Alena Skoumalová

  Alena Skoumalová je vedoucí skupiny

  domácího násilí Policie České republiky

  vBrně.

  Skupina existuje šest let apracuje vní

  šest policistů apět policistek.

  info

  

• Strana 22

  

  SLEDGE HOKEJ

  můžeš / číslo 2 - 2012

  MALMÖ OPEN:

  HRY PRO LIDI S HANDICAPEM I ZDRAVÉ

  Text afoto: ZDENĚK DVOŘÁK

  P

  ozápase ale tento pravý poto-

  mek Vikingů odepjal své více než

  metrákové tělo odsáněk, postavil

  se nanohy aodkráčel došatny

  posvých. Jeho nohy byly napros-

  to zdravé. Mohl si tedy vybrat

  kterýkoliv sport, ale zvolil si sledge

  hokej. Vtu chvíli jsem si naplno uvědomil, jak

  veŠvédsku přistupují ktělesně postiženým

  lidem – bez jakýchkoliv předsudků aomezení.

  Plné haly i přijetí na radnici

  Postoj švédské společnosti kezdravotně po-

  stiženým spoluobčanům se utváří už desítky

  let. Dnes jsou bezezbytku vnímaní jako její

  plnohodnotní členové. Idíky sportu. Idíky

  Malmö Open, zřejmě nejvýznamnějším me-

  zinárodním hrám handicapovaných nasvětě

  spětatřicetiletou historií, které už objevili

  isportovci zČeské republiky.

  Malmö Open je rozsáhlá akce, která je

  vetřetím největším švédském městě vidět

  doslova nakaždém rohu. Patří jí významná

  sportoviště včetně víceúčelové haly, která

  hostí každý rok velké reprezentační zápasy,

  zástupce výprav přijímají namístní radnici.

  Ztribun sledují klání nejen účastníci her, ale

  imnoho obyvatel Malmö ahostů.

  Švédsko dalo světu sledge hokej – atur-

  naj naMalmö Open se dá směle označit

  zamistrovství Evropy. Sjíždí se naněj elitní

  týmy Německa, Nizozemska, Velké Britá-

  nie, Norska, Polska, asamozřejmě izČeské

  republiky. Anevedou si špatně. Žraloci

  zKarlových Varů si už vyzkoušeli, jaké to

  je zahrát si otitul, katraktivnějším celkům

  patří vždy iSedící Medvědi Zlín. Právě díky

  nim jsem hry handicapovaných mohl vroce

  2008 prožít navlastní kůži jako redaktor

  štábu televize Nova ačlen jejich výpravy.

  Bez lítosti

  Byl to silný zážitek. VMalmö jsem si

  ověřil, že kezdravotně handicapovaným

  spoluobčanům se dá přistupovat zcela bez

  předsudků, pocitů lítosti, odvracení hlav.

  Tihle lidé nejsou společností veŠvédsku

  přijímáni sjinými výhradami, než jaké mají

  blonďáci kčernovlasým. Tedy sežádnými.

  Společně pracují, chodí poulicích, nakupu-

  jí, sedí vkavárnách, baví se, asamozřejmě

  isportují. „Švédská společnost je sociální

  amultikulturní, to vše je podloženo sever-

  skou náturou. Tím, jak je to geograficky

  rozsáhlé území asměrem nasever hustota

  obyvatel řídne, je pro každou obec důleži-

  té mít jasno vevztahu kevšem sociálním

  skupinám. Azájem seveřanů opřežití je

  provázen ivnímáním potřeb lidí sposti-

  žením jako jednotlivců iskupin patřících

  nedílně doběžné společnosti,“ potvrdil

  Roman Herink, pravidelný účastník Malmö

  Open ajeden ze zakladatelů českého sledge

  hokeje.

  Jeden příklad zavšechny: zlínská výpra-

  va se ubytovala vpenzionu vjedné zvesnic

  nedaleko Malmö. Skromná budova posta-

  vená ztolik veŠvédsku oblíbeného dřeva

  nebyla bezbariérová. Chyběly vní výtahy

  inájezdy, sjejichž pomocí by vozíčkáři pře-

  konali schody. Vmnoha zemích, mezi které

  patří iČesko, by to byl problém nebo impulz

  kfinančně náročné přestavbě zařízení. Zde

  majitelka penzionu prostě přinesla dřevěné

  kolejničky sbité zfošen, aty vždy podvou

  položila přes schody. Pod každé kolo vozíku

  jedno. Pro vozíčkáře veŠvédsku nevymýšlejí

  složitá ačasto zbytečná zařízení, snaží se

  jim jednoduše vyjít vstříc.

  Chtěl být s bráchou,

  tak hraje sledge hokej

  Malmö Open je akce, kde společně

  sportují zdraví itělesně postižení anikdo se

  nad tím nepozastavuje. Příklad sobrovitým

  Vikingem je jen jeden zmnoha. Ato idíky

  Čechům.

  Například vezlínském sledge hokejo-

  vém týmu Sedící Medvědi působí bratři

  Petr aPavel Julinovi. Petr trpí zrakovou

  poruchou, přesto se stal nepostradatelným

  vedoucím družstva avtéto funkci uplatňuje

  svůj nepopiratelný organizační talent. Pavel

  řádí nakluzišti: góly dává nebo jim zabra-

  ňuje. Sledge hokej si vybral, přestože nemá

  žádné zdravotní omezení. „Chtěl jsem být

  co nejvíc sbráchou, proto spolu sportuje-

  me. Díky sledge hokeji mám mezi vozíčkáři

  spoustu přátel. Jsou to normální lidé, které

  je bláhové litovat. Své životy žijí naplno, bez

  omezení,“ prohlásil Pavel Julina. „Zdravotně

  handicapovaným azdravým to může do-

  hromady naprosto bez problémů fungovat,

  ato ivesportu. Afunguje: my sbráchou

  jsme jedním zmnoha důkazů,“ vzkázal Petr

  Julina. 

  Obrovitý útočník FIFH Malmö dělal zlínským

  sledge hokejistům největší problémy a právě jeho

  gól rozhodl o vítězství Švédů. Kdyby nebyl zdravotně

  handicapovaný – napadlo mě při pohledu z ochozů

  stadionu – mohl se prosadit i v jiných sportech.

  SLEDGE HOKEJ je lední hokej uzpůsobený vozíčkářům

  ahraje se naspeciálních sáňkách se dvěma hokejkami vrukou.

• Strana 23

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  můžeš / číslo 2 - 2012

  ÚHEL POHLEDU

  Představte si obvyklou

  tržní situaci. Velká firma

  pronajímá prostory

  obchodníkům. Časem dojde

  k rekonstrukci objektu

  a majitel se rozhodne

  neprodloužit dosavadní

  nájemní smlouvy.

  Přednese nové podmínky.

  Maloobchodník je nemůže

  přijmout. Odchází. Změním

  váš pohled, když dodám,

  že maloobchodník je člověk

  s postižením?

  PODNIKATEL, NEBO INVALIDA?

  Text afoto: RADEK MUSÍLEK

  J

  edná se opříběh Miloše Honoska, který

  se obrátil nanaši redakci. Jde oaktivní-

  ho muže stělesným postižením. Nesedí

  sice navozíku, ale má omezené mož-

  nosti pohybu. Přesto před lety založil

  malou společnost sručením omezeným

  naprodej oříšků asušeného ovoce.

  Získal tak obživu nejen on, ale idalší dvě

  pracovnice, rovněž postižené.

  Provozoval malý stánek uvnitř objektu

  Tesco Hradec Králové. Zapřibližně dva met-

  ry čtvereční platil deset tisíc korun měsíčně,

  což odpovídalo možnostem firemních tržeb.

  Když ovšem Tesco přistoupilo krekonstrukci

  prostor, nájemní smlouvu nadobu určitou

  neprodloužilo. Stejně jako dalším čtyřem

  obchodníkům. Místo dosavadního stánku

  přišlo snabídkou obchůdku orozloze dva-

  ceti pěti metrů anájmem dvaceti pěti tisíc.

  To pan Honosek odmítl, protože takové

  nájemné by nezvládl. Pustil se dohledání

  nového místa pro svůj stánek, ovšem marně.

  Propustil dvě pracovnice, pozastavil činnost

  společnosti asám se ocitl bez práce.

  Opomoc aradu se obrátil naNadační

  fond pro podporu zaměstnávání osob se

  zdravotním postižením, který mu ochotně

  vyšel vstříc. Konci jeho podnikání se však

  zabránit nepodařilo. Nevzdal se aabsolvoval

  rekvalifikační kurz krizového managemen-

  tu. Referentka zaměstnanosti zÚřadu práce

  Hradec Králové Irena Nesvačilová potvrzuje,

  že pan Honosek je velmi snaživý člověk,

  snímž se skvěle spolupracuje.

  Pan Honosek se dovolává lidského

  přístupu. „Podívejte se, já zaměstnával sebe

  adalší dvě ženy spostižením. Místo aby

  byl někdo rád, že existuje fungující firma

  dávající práci třem lidem, přístup Teska nás

  prakticky odsoudil klikvidaci. Netajím se

  tím, že jsem byl neprodloužením nájem-

  ní smlouvy zaskočen. Především proto,

  že jsem se bohužel mylně domníval, že

  ivtržním prostředí je možné při dobré vůli

  vyjít takto specifické situaci vstříc.“ Myslí

  si, že najedné straně někteří proklamují

  hesla osnaze pomáhat lidem spostižením

  vuplatnění, anadruhé straně to nedělají,

  když mají možnost dokázat svá slova vpra-

  xi. „Nadační fond Tesco předává tučné šeky

  nadobročinnost, ale když může podpořit

  anonymního obchodníka bez mediální pub-

  licity, neudělá nic.“

  Atady vyvstává otázka, jestli pan Ho-

  nosek vlastně nevolá popozitivní diskri-

  minaci. Chceme ovlivňovat jednání mezi

  dvěma tržními subjekty, protože jeden

  znich provozuje člověk spostižením?

  Patří tohle ještě dokoncepce zaměstnává-

  ní lidí spostižením? Tesco neudělalo nic

  špatného. Investovalo dorekonstrukce

  anabídlo lepší prostory zavíc peněz. Ber

  nebo nech být. Zanadnárodním řetězcem

  však zřejmě nestojí morální nárok natako-

  vé jednání.

  Když si vozíčkář založí firmu, měl by

  být pro obchodní partnery vprvní řadě

  podnikatel, nebo invalida? Odpovědět si

  musí každý sám. Záleží naúhlu pohledu.

  Vdruhém případě však existuje riziko, že

  sním nebudou chtít normálně obchodo-

  vat. Hrozí totiž, že je nařkne znelidského

  přístupu. 

  Najedné straně

  někteří proklamují

  hesla osnaze pomáhat

  lidem spostižením

  vuplatnění, anadruhé

  straně to nedělajÍ.

  MILOŠ HONOSEK je ipřes své tělesné postižení podnikavý člověk.

  Zaskočil ho však fakt, že některým obchodním partnerům je to jedno.

• Strana 24

  

  NOVÉ ZAHRANIČNÍ TECHNOLOGIE

  můžeš / číslo 2 - 2012

  Jak pokrok v oblasti robotiky pomalu postupuje

  ke světlým zítřkům, je dostatek času věnovat se

  i lidské stránce tohoto výzkumu. Stále častěji se totiž

  objevují robotická zařízení, která zastanou práci

  asistenta nebo prostě jen tvoří člověku milou společnost.

  Text: ŠTĚPÁN BENEŠ

  Foto: ARCHIV

  J

  edním ztakových robotů je PR2 spo-

  lečnosti Willow Garage. Nejedná se

  okousek, který by bylo možné si běžně

  koupit, ale ovýsledek déletrvajícího

  výzkumu, jak by mohli roboti pomáhat

  člověku vběžném životě. Společnost

  nestaví roboty vklasickém slova smy s -

  lu, ale spíše se zabývá vývojem funkčních

  robotických bytostí. Jde jim hlavně oto, aby

  jejich výtvory nějak pomáhaly člověku, ať

  už zastáním běžných domácích prací nebo

  nošením piva zledničky.

  Je vysoký jako vozíčkář

  Robot PR2 je vysoký asi právě jako člověk

  sedící nainvalidním vozíku. Jeho tvar nejde

  úplně přesně popsat, proporcemi se ale

  vzdáleně podobá lidské postavě. Spočívá

  nabílém odvětrávaném podstavci, který

  slouží kpohybu, pokračuje vytvarovaným

  torzem spolu se sofistikovanými robotic-

  kými pažemi akončí „hlavou“ sestavenou

  zněkolika samostatných dílů.

  Robot své okolí zvědavě studuje přes

  systém kamer asenzorů, hlava ipaže jsou

  velmi operativně pohyblivé. Jeho forma

  není tak důležitá, důležitý je spíš systém,

  nakterém funguje. Běží naspeciální

  platformě ROS, která je volně dostupná

  nainternetu. Zjednodušeně řečeno: každý

  si ji může stáhnout avyužít kprogramo-

  vání jak PR2, tak ivlastních robotických

  projektů. PR2 se tak vlastně stává jakousi

  prázdnou formou, kterou lze naprogramo-

  vat prakticky kčemukoli, naco stačí lidská

  fantazie ačemu dostačuje ergonomie

  robota samotného. Tímto způsobem aote-

  vřeností světu pak vývoj probíhá mnohem

  rychleji.

  Nejzajímavější novinkou ale je, že se spo-

  lečností Willow Garage pracuje navytvoření

  nových funkcí arozměrů možných robo-

  tických pomahačů Henry Evans. Henry je

  těžký kvadruplegik, který může hýbat pouze

  hlavou avelmi omezeně prsty narukou.

  Prakticky se neobejde bez neustálé pomoci

  své ženy, případně dalších lidí. Mrtvice ho

  navíc připravila omožnost mluvit. Tým

  Willow ale vzal robota PR2 asHenrym ho

  seznámil. Azačaly experimenty.

  Pomáhá i s holením

  Tým pracuje speciálně namožnostech, které

  by takovýto robot mohl nabídnout tělesně

  handicapovaným. Jak bylo řečeno, Henry se

  sám ani nepoškrábe natváři, když potřebu-

  je. Pomocí speciálního ovládacího programu

  ale dokáže ovládat robota aten to udělá

  zaněj, případně pouze prostě přiblíží svou

  paži ketváři, aby se oni mohl Henry poškrá-

  bat. Najeho příkaz dokáže také přemísťo-

  vat věci nebo mu pomoci sholením, kde

  Henry lidskou pomoc spíše nesnáší, neboť

  není nikdy spokojen svýsledkem. Inženýři

  aprogramátoři přitom studují možnosti,

  jakým způsobem by šel takový robot nejlépe

  ovládat. První verze připomíná videohru.

  Henry vlastně sedí upočítače, kde se zobra-

  zují ovládací prvky, aobraz zkamery robota

  ROBOTI

  JEN TAK

  PRO RADOST

  BABYLOID je

  takové malé

  tamagoči.

  Pokud je oněj

  postaráno, je

  spokojené asvou

  radostí dokáže

  předcházet

  například

  depresím

  pokročilého věku.

• Strana 25

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í 

  můžeš / číslo 2 - 2012

  ERA PORADNA

  ?

  Dobrý den, dcera si ipřes můj

  výslovný nesouhlas půjčila ubanky

  navánoční dárky. Nyní mám vážné

  obavy, že jí dluhy přerostou přes hlavu

  anedokáže vše splácet. Jak by se měla

  vtakové situaci případně chovat?

  Pokud by vaše dcera měla problémy

  se splácením, je nutné, aby ihned kon-

  taktovala banku asnažila se situaci co

  nejrychleji vyřešit. Například vPoštovní

  spořitelně se snažíme sklientem najít

  řešení situace tak, aby to bylo přijatelné

  pro obě strany.

  Budu se opakovat, ale znovu doporu-

  čuji rozdělit si peníze naurčité „hromád-

  ky“, které budou sloužit pro různé účely.

  Jednu zčástí ať si vyhradí naprioritní

  aneodkladné platby, další nafinanční

  rezervu pro výdaje pro chod domácnosti.

  Výdaje, které mohou počkat, je výhodné

  odložit.

  Nejhorší možností, jakou by mohla

  zvolit, je řešení dluhu další půjčkou.

  ?

  Poslední dobou sleduji velký roz-

  mach bankovních aplikací pro tzv.

  smartphony. Jsem klientem Poš-

  tovní spořitelny atakovou službu bych

  sradostí uvítal. Neuvažujete oněčem

  podobném?

  Samozřejmě jsme si nemohli nevšim-

  nout současného trendu rozšiřování

  chytrých zařízení asnimi spojených slu-

  žeb. Rozhodli jsme se proto zareagovat

  uvedením aplikace smartbankingu, tedy

  internetového bankovnictví optimali-

  zovaného pro chytré telefony atablety.

  Smartbanking Ery bude uzpůsoben pro

  systémy iOS (iPhone, iPad) aAndroid

  (telefony HTC, Samsung…). Pro tablety

  je aplikace speciálně přizpůsobená, ana-

  bízí tak načeském trhu dosud klientsky

  nejpřívětivější podobu.

  Smartbanking odEry nabízí aktivní

  funkce jak pro klienty banky (např. infor-

  mace ozůstatcích naúčtu, historii trans-

  akcí, možnost příkazu kúhradě, splátku

  kreditní karty atd.), tak ipro ne klienty

  (např. možnost vyhledat bankomat či

  pobočku nebo kurzovní lístek).

  Aktivace služby vyžaduje autorizační

  SMS klíč, aby byla zajištěna autenticita

  uživatele. SMS klíč přijde natelefonní

  číslo, které jste si sjednal vbance při

  zřízení služby internetového bankov-

  nictví. 

  Na vaše dotazy odpovídá

  Milan Jursík,

  výkonný manažer

  marketingu

  Poštovní spořitelny.

  Pokud máte jakýkoliv

  dotaz na Milana Jursíka

  z Poštovní spořitelny,

  napište jej na adresu info@ muzes.cz

  nebo Redakce časopisu Můžeš,

  Melantrichova 5, 110 00 Praha 1.

  atento počítač slouží jako sofistikované dál-

  kové ovládání. Svým způsobem se tak tento

  robot dokáže stát novým Henrym Evansem,

  jeho avatárem, který by ho při dostatečné

  funkčnosti dokázal fyzicky zastoupit.

  Zatím je ještě načem pracovat, první

  výsledky ale vypadají slibně. Tým Willow

  Garage věří, že jim svýzkumem ovládacího

  rozhraní apsaním specifických kusů kódu

  různých příkazů ačinností pro robota pomů-

  že fronta nadšenců skrze volně dostupnou

  platformu ROS. Aby bylo možné uvažovat

  oreálném zapojení doběžného života,

  muselo by se zjednodušit především ovládání

  ahlavně jeho uživatelské pohodlí. Snad PR2

  nezůstane jen unošení piva zledničky.

  Jednou by se snad mohlo podařit, aby

  roboti běžně nahrazovali naše nefungují-

  cí končetiny. Už teď dokáže jiný výrobek

  společnosti snázvem Texai nahradit naši

  intelektuální nepřítomnost, například

  zdůvodu nemoci. Texai je vlastně pojízdná

  tyč, najejímž horním konci je obrazovka,

  která může zobrazit člověka marodícího

  například doma vposteli. Prostřednictvím

  přenosného počítače skamerou tak může

  být člověk pomocí monitoru nejen přítomen

  stovky kilometrů daleko, ale také srobotem

  pohybovat vprostoru, jako by byl namís-

  tě sám osobně. Aže nemá ruce? Nevadí,

  rozkazy je možné rozdávat přes mikrofon

  areproduktory.

  Robot jako dítě

  Sdruhým robotem se vrátíme doJaponska,

  země robotice zaslíbené, kterou nazdejších

  stránkách prezentujeme vsouvislosti sněja-

  kým tím „zlepšovákem“ velmi často. Jedná

  se orobota snázvem Babyloid, který je

  určený pro pomoc starším lidem. Nepomáhá

  jim ale ani tak fyzicky jako spíš duševně.

  Robot samotný vypadá jako nemluvně

  zabalené vzavinovačce. Je obalený jemnou

  pleteninou, zníž vykukuje pouze robotic-

  ká hlava, postranách jsou malé pohyblivé

  ručičky. Robot má evokovat malé dítě, ato

  se vším, co kněmu patří. Umí velice dobře

  napodobovat lidské emoce. Jeho oči se

  umějí přivírat, pusa měnit tvary atváře pod

  očima barvy, aby bylo jasné, zda se „děťát-

  ROBOT R umí nejen nosit

  pivo zledničky, ale dokáže

  podle příkazů nahradit

  iosobního asistenta

  handicapovaným lidem.

  Jednou by se snad

  mohlo podařit,

  aby roboti běžně

  nahrazovali naše

  nefungující končetiny.

  ko“ červená nebo brečí, zda je šťastné nebo

  ne. To vše doprovází odpovídajícími zvuky

  aběda, jak se oněj nestaráte dobře.

  Můžeme namítnout, že podobné

  funkce by snad nabídla inějaká „chytřejší“

  panenka nesoucí odpovídající cenovku.

  Rozdíl je však ten, že zatímco panenka je

  určena spíše dětem, Babyloid má obrovský

  vliv naseniory. Jeho tvůrce vrámci svého

  výzkumu zjistil, že takový robot je plně

  schopen dělat seniorům společnost adá se

  sním velmi účinně předcházet například

  depresím. Chytrou kombinací jednoduché-

  ho designu, funkčnosti ainterakcí sokolím,

  která zahrnuje jen několik základních

  emocí agrimas, byl ale vevýsledku stvořen

  velmi efektivní terapeutický nástroj, který

  by mohl mít obrovský vliv nazlepšování

  duševní kondice. 

• Strana 26

  

  můžeš / číslo 2 - 2012

  TIP NA VÝLET

  KAM V ÚNORU?

  NA VÝSTAVU, NA LYŽE

  ČI DO ZÁMECKÝCH ZAHRAD

  Pokud venku mrzne nebo je jinak nevlídno,

  lze zajít do muzea, ale i do přírody, a to třeba

  do zámeckého areálu nebo zoologické zahrady.

  Přinášíme pár tipů, kde mají otevřeno i v zimě

  a jsou snadno dostupné i vozíčkářům.

  budou moci vyzkoušet, osahat, vyfotit apo-

  dobně. Navýstavu se dostanou ilidé navozí-

  ku, dovýstavních prostor je lze napožádání

  přepravit pojízdnou rampou avýtahem.

  Vstupné: dospělí 40 Kč, děti

  adržitel průkazu ZTP 20 Kč, rodinné 60 Kč

  www.zcm.cz

  .

  Na Pražský hrad

  za poklady Romanovců

  VCísařské konírně naPražském hradě se

  poprvé vhistorii představuje výběr nejkva-

  litnějších uměleckých děl apředmětů ze

  sbírek Muzeí moskevského Kremlu. Jsou tu

  vystaveny šperky, zbraně, oblečení carské

  rodiny včetně uniforem aslavnostních

  ženských šatů, ato až do4. března 2012.

  Předměty jsou sestaveny dotematických

  celků, které ilustrují roli ruských panovníků,

  události nacarském dvoře, ale isoukromý

  anáboženský život carské rodiny vRusku

  v16. a17. století.

  Vzácné šperky, drahé kameny, ikony ivzác-

  né historické zbraně, které Romanovci shro-

  mažďovali pocelá staletí, doPrahy poprvé

  vhistorii zapůjčil Kreml. Mezi další zajímavos-

  ti patří například obuv zdobená perlami nebo

  oblečení členů carských rodin – slavnostní

  ženské šaty iuniformy mladých carevičů.

  DoCísařské konírny se dá jednoduše vjet

  svozíkem, stačí překonat jeden schod.

  Vstupné: plné 160 Kč,

  snížené 80 Kč, rodinné 240 Kč

  www.kulturanahrade.cz

  Text: PETR BUČEK

  Foto: CZECHTOURISM,

  ZÁPADOČESKÉM MUZEU VPLZNI

  .

  Plzeň:

  Středověk na vlastní kůži

  VZápadočeském muzeu vPlzni začala

  nová interaktivní výstava, která návštěvní-

  ky přenese doobdobí středověku. Mohou

  se tu dozvědět spoustu informací otomto

  historickém období, ale také si vyzkoušet

  středověk navlastní kůži: ocitnou se vestře-

  dověké kuchyni, mohou se navléknout

  dodobových oděvů iválečného vybavení,

  dojde inanepohodlí útrpného práva, ražbu

  mincí, psaní brkem ařadu dalších činností.

  Nechybí tu ani řada poznatků aaktuálních

  zjištění oživotě obyvatel pozdně středově-

  kého královského města.

  Co je ovšem důležité: návštěvníci si všechny

  exponáty výstavy, která končí 11. března 2012,

  .

  Procházka po zámeckém

  parku v Lednici

  Zámky jsou sice vevětšině případů vzimě

  zavřené, ale jejich zahrady zvou naklidnou

  procházku. Donekonečna se dá například

  prozkoumávat park ulednického zámku. Je

  téměř bezbariérový anabízí krásné výhledy

  nazámek ajeho park. Pak se dá podél řeky

  pokračovat další dva kilometry až kMinare-

  tu aještě dál kezřícenině Janohradu.

  Zámek sice zůstává zavřený až dodubna,

  ovíkendech ovšem můžete vyrazit doakvá-

  ria Malawi (11 až 16 hodin). Jsou tu ryby

  zafrických jezer Malawi aTanganika, zpro-

  tější nádrže se pozornosti dožaduje obří

  jihoamerický sumec či dravé piraně.

  Lednicko-valtický areál je naseznamu

  UNESCO.

  Vstupné doakvária Malawi:

  dospělí: 60 Kč, rodinné: 130 Kč.

  Děti, studenti, důchodci: 30 Kč.

  http://zamek-lednice.info/

• Strana 27

  VÝHLEDY

  BEZ BARIÉR

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  můžeš / číslo 2 - 2012

  

  Raketa startuje

  i pro vozíčkáře

  Žižkovský televizní vysílač zdaleka

  nedosahuje té proslulosti jako petřínská

  rozhledna. Pro někoho je „socialistická

  raketa“ zlet 1985–92 vysloveně ošklivá,

  jinému se její bizarní tvary zamlouvají.

  Co ale věži chybí naoblibě, to dohání

  velikostí: měří úctyhodných 216 metrů

  aje nejvyšší pražskou stavbou.

  Jak se nahoru dostanou vozíčkáři?

  Výtahem. Kněmu je ovšem poněkud

  netypický přístup: nevede přeshlavní

  vchod apokladnu, kde jsou schody.

  Bezbariérový přístup kvýtahu je zulice

  Fibichova přes podzemní prostory věže.

  Není to tu sice bůhvíjak hezké, ale svůj

  účel tahle cesta plní.

  Zpraktického hlediska je nejlepší

  domluvit se předem sobsluhou věže,

  resp. pokladny, že se osoba navozíč-

  ku chystá knávštěvě, aje tudíž třeba

  zajistit otevření podzemního vchodu.

  Stačí zavolat natelefon 210320081. Je

  to přímo obsluha věže, otéto variantě

  vstupu tam vědí aneměl by být problém

  zajistit vše potřebné. Pokud však půjde

  vozíčkář sdoprovodem, pak lze vše vy-

  řešit namístě bez nutnosti objednávání.

  Doprovázející osoba zajde dopokladny

  avše vyřídí.

  Vyhlídka je vevýšce 93 metrů.

  Vozíčkář se nedostane až krozměrným

  oknům, brání mu vtom pár schodů,

  ale ize středové části plošiny je dobrý

  výhled, ikdyž asi není tak atraktivní jako

  když zPetřína koukáte přímo nahistoric-

  kou část Prahy aVltavu. Vidíte opravdu

  daleko, hlavně východním směrem

  naKolín, navíc naúplně jiné části Prahy,

  než najaké je člověk zvyklý. Především

  systém vinohradských ažižkovských ulic

  hned pod vámi je zajímavý.

  Věž nyní prochází rekonstrukcí, opra-

  vuje se restaurace vevýšce 66 metrů.

  Vyhlídkové patro ale bude ještě nějaký

  čas otevřené. Tak téhle příležitosti kná-

  vštěvě „rakety“ ještě využijte! 

  Andrej Halada

  ŽIŽKOVSKÁ VĚŽ má dost bizarní tvary.

  .

  Valašské muzeum

  v přírodě

  Jednou ze stálic, která zůstává otevřená

  celoročně, je Valašské muzeum vpřírodě

  vRožnově pod Radhoštěm vBeskydech. To

  se skládá ze čtyř rozlehlých areálů, naob-

  jevování každého znich budete potřebo-

  vat hodinu až dvě. Handicapovaným lze

  doporučit, aby spoznáváním muzea začali

  vDřevěném městečku, kde stojí selská sta-

  vení, zvonice ahospůdka. Je to nejstarší část

  avede porovině.

  Vydat se ovšem můžete idoMlýnské

  doliny, Valašské dědiny či pokračovat autem

  dalších deset kilometrů naPustevny dohor-

  ského sedla, kde stojí vzácný soubor staveb

  slovenského architekta Dušana Jurkoviče.

  Isem se handicapovaní lehce dostanou.

  Kousek pod Pustevnami je velké parkoviště,

  až nahoru se jde posilnici, byť vzimě může

  být zasypaná sněhem. Když už jste tady,

  nenechte si ujít restauraci vLibušíně. Vaří tu

  parádní valašská jídla jako kyselici, bram-

  boráky ihalušky nanejrůznější způsoby.

  Vlednu se tu koná sochařské sympozium,

  jehož výsledkem jsou krásné ledové sochy,

  které tu stojí až dojara.

  Valašské muzeum dnes schraňuje 15000

  etnografik zaměřených natradiční způsob

  obživy naValašsku, 3000 kusů lidového

  aměšťanského nábytku, 22000 kusů oble-

  čení adalších věcí. Filmaři si odtud každý

  rok půjčí na800 předmětů.

  Ceny vstupného: Dřevěné městečko:

  60 Kč dospělí, 30 Kč děti, rodina 120 Kč.

  Otevřeno: až dobřezna denně

  (kromě pondělí) od10 do16 hodin

  www.vmp.cz

  .

  Tip na lyžování:

  Troják

  Malé lyžařské středisko Troják vHostýn-

  ských vrších nahranicích okresů Kroměříž,

  Vsetín aZlín se odletošního roku snaží

  orientovat inahandicapované. Iproto tu

  letos postavili přímo nasvahu bezbarié-

  rovou budovu asnadno přístupné WC.

  Naparkovišti hned vedle pokladen jsou dvě

  parkovací místa pro vozíčkáře. Pracuje tu

  iinstruktor slyžařskoulicencí pro handi-

  capované. Vpůjčovně je možné si půjčit

  skořepinu.

  Lyžaři tady mohou využít tří vleků Tat-

  rapoma vyjíždějících donadmořské výšky

  500 metrů atři vleky pro děti azačátečníky.

  Výhodou také je, že vleky se rozjíždějí jen

  několik desítek metrů odhlavní silnice.

  Středisko má zasněžování, průměrně se

  tu lyžuje sto dnů vsezoně.

  Naoběd je možné vyrazit doHotelu

  Troják aHostince Troják.

  Cena: držitelé ZTP aTP průkazu lyžují

  za50 Kč. Vtýdnu 8 až 20 hodin: 260 Kč, děti

  do 12 let 200 Kč. Ovíkendu: 340 Kč, děti

  280 Kč. Děti dopěti let zdarma.

  www.trojak.cz

  .

  Zoologická zahrada

  Liberec

  Další ze stálic otevřených vzimě, které navíc

  potěší malé ivelké, jsou zoologické zahrady.

  Proč si knávštěvě nevybrat třeba nějakou

  ztěch menších? Třeba libereckou, která je

  nejstarší vČesku. Dá se projít zadvě až tři

  hodiny aurčitě stojí zavidění.

  Je tu na1500 zvířat vtéměř 170 druzích.

  Zdejší zvláštností, která láká návštěvníky

  zeširoka daleka, jsou bílí tygři. Více než

  padesát let se tu chovají sloni. Návštěvníky

  zajímají také takini čínští či skupina šimpan-

  zů. Teď jsou tu kvidění idvě gorily – samec

  Tadao asamice Shinda, které pocházejí ze

  Zoo Dvůr Králové. Jejich pavilon je vrekon-

  strukci, tak našly dočasné útočiště vLiberci.

  Aprý se jim tu líbí. Měly by tu zůstat doza-

  čátku letních prázdnin.

  Vzoo nechybí bezbariérové WC.

  Vstupné: dospělí 85 Kč vzimě,

  děti dotří let zdarma, děti 3 až 15 let 55 Kč.

  ZTP 55 Kč, ZTP/P zdarma

  www.zooliberec.cz 

• Strana 28

  

  můžeš / číslo 2 - 2012

  NÁZORY

  Celý loňský rok jsme se věnovali tématu integrace

  a inkluze dětí s postižením. Nejrůznější hlasy

  upozorňovaly na našich stránkách na složitost

  tohoto záměru a množství problémů, nejen odborných,

  ale i ekonomických a legislativních.

  Nyní přinášíme další pohled – člen naší redakční rady,

  psycholog a speciální pedagog Jiří Jankovský upozorňuje

  na nesmyslné směšování dvou skupin – dětí se

  zdravotním postižením a dětí ze špatných

  sociálních poměrů.

  DISKUSE O INTEGRACI A INKLUZI POKRAČUJE

  Text: JIŘÍ JANKOVSKÝ

  Foto: JAN ŠILPOCH

  V

  Praze se 16. listopadu 2011

  uskutečnila mezinárodní

  konference kinkluzivnímu

  vzdělávání pod názvem Škola

  pro všechny. Vystoupil jsem

  zde asmými názory nainkluzi

  velmi konvenovalo vystoupení

  nejenom domácích, ale především zahranič-

  ních účastníků (Dánsko, Rakousko, Maďar-

  sko), znichž jasně vyznělo, jak je nemoud-

  ré, pokud nerozvážně opouštíme osvědčené

  metody práce apřístupy vytvořené vrámci

  – unás vposledních letech nejrůznějšími

  aktivisty tolik kritizovaného azatracova-

  ného – speciálního školství pro děti, žáky

  astudenty se speciálními vzdělávacími

  potřebami, resp. se zdravotním postižením.

  Zejména svystoupením dánského hosta Pre-

  bena Siersbaeka by se měli seznámit ti, kteří

  mnohdy zcela mylně uvádějí Dánsko jako

  zemi súplným inkluzivním vzděláváním,

  kde tzv. speciální školství prý vůbec neexis-

  tuje. Sám jsem byl vDánsku nastáži vespe-

  ciální škole pro žáky stělesným akombino-

  vaným postižením astejnou zkušenost mám

  ize spolupráce našeho centra sobdobnými

  zařízeními veFrancii, Rakousku aNěmecku,

  tedy svyspělými zeměmi, kde je rozvinutý

  tzv. sociální stát.

  Zkušenosti hovoří jasně

  Bezmála čtyřicet let pracuji sosobami se

  zdravotním postižením, vnaprosté většině

  sdětmi. Odroku 1993 jsem ředitelem cen-

  tra ARPIDA. Jedním ze základních principů

  jeho činnosti je právě integrace (inkluze).

  Není bez zajímavosti, že za18 let existence

  jsme ze škol při tomto centru integrovali

  dotzv. hlavního vzdělávacího proudu už

  65 žáků stělesným postižením. Pro zajíma-

  vost, jen veškolním roce 2010/11 to bylo

  šest žáků, přičemž se utěchto žáků jednalo

  ovelmi závažná postižení (např. SMA,

  meningomyelokela shydrocefalem atěžkou

  skoliosou, artrogryposa, DMO, stav potěžké

  kontuzi mozku – polytrauma, organický

  psychosyndrom). Nicméně každé integraci

  těchto žáků doběžných škol předcházela

  dlouhodobá komplexní akoordinovaná

  péče multidisciplinárního týmu odborníků

  (specializovaných lékařů, fyzioterapeutů,

  ergoterapeutů, klinických logopedů, psy-

  chologů, speciálních pedagogů, sociálních

  pracovníků adalších odborníků) unás. Díky

  intenzivní individuální péči došlo kúpravě

  jejich zdravotního stavu doté míry, aby jim

  byly vytvořeny podmínky pro úspěšnou inte-

  graci vběžné škole. Tito žáci však ipointe-

  graci zůstávají nadále našimi ambulantními

  klienty. Samozřejmě vše se děje vúzké

  spolupráci srodiči integrovaného žáka,

  neboť rodiče dětí se zdravotním postižením

  vnímáme jako partnery, kteří jsou důležitý-

  mi členy týmu, jenž ojejich dítě pečuje.

  S univerzálními modely

  nevystačíme

  Vestručnosti lze tedy říci, že má-li být integ-

  race zdařilá ainkluzivní vzdělávání úspěšné,

  je nutné pro ni získat nejen ředitele školy,

  pedagogický sbor abudoucí spolužáky, ale

  také rodiče těchto spolužáků, neboť právě

  snimi mohou snadno nastat problémy.

  Jakýkoliv neúspěch ostatních žáků veškole

  si totiž mohou jejich rodiče účelově spojovat

  právě sintegrací spolužáka se zdravotním

  postižením. Problém tedy nejsou tolik dis-

  kutované architektonické bariéry vestarších

  školních budovách, ale bohužel spíše vnitřní

  bariéry vnás samých.

  To však neznamená, že integrace nemá

  také své limity. Podle mého soudu je užáků

  stělesným postižením limitujícím faktorem

  např. kombinace tělesného postižení se

  středně těžkým, popřípadě těžkým ahlubo-

  kým postižením mentálním. Dále to může být

  závažné tělesné postižení vyžadující speci-

  DĚTI SPOSTIŽENÍM nepotřebují jen šanci,

  ale téměř vždy speciální péči.

• Strana 29

  můžeš / číslo 2 - 2012

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  DISKUSE O INTEGRACI A INKLUZI POKRAČUJE

  fickou péči týmu odborníků (např. pokročilá

  forma svalové dystrofie aj.). Prosazování

  bezvýhradné integrace vnímám tedy vtomto

  kontextu zavelmi neodpovědný přístup, kte-

  rý nejvíce ubližuje právě žákům se zdravot-

  ním postižením. Rodiče těchto žáků by měli

  mít proto možnost odpovědně (nazákladě

  dostatečného množství validních informací)

  zvážit, oč jim při vzdělávání jejich dítěte se

  zdravotním postižením nejvíce jde. Zda oto,

  aby bylo jejich dítě vzděláváno společně se

  zdravýmivrstevníky, což bezpochyby oboha-

  cuje obě skupiny, nebo zda preferují zlepšení

  zdravotního stavu dítěte (např. uDMO verti-

  kalizaci dítěte). Měli by odpovědně zvažovat

  ito, jak kvalitní základní vzdělání má jejich

  dítě možnost získat vtzv. hlavním vzdělá-

  vacím proudu, popřípadě vespeciální škole.

  Kvalita získaného vzdělání totiž výrazně

  ovlivní kvalitu jeho budoucího života. Každý

  psycholog pracující vSPC, popřípadě vPPP,

  velmi dobře ví, jak tristní je nezvládnutá

  integrace. Zanedbatelným argumentem není

  ani známý fakt, že dítě se zdravotním posti-

  žením se potřebuje porovnávat svrstevníky,

  kteří mají stejné problémy jako ono (tedy

  např. vozíčkář svozíčkářem atp.). Vkaždém

  případě by však měli rodiče vždy preferovat

  oprávněné zájmy svého dítěte.

  Důležité jsou informace

  Jsem proto přesvědčen, že je třeba poskyt-

  nout rodičům dětí se zdravotním postiže-

  ním vždy úplné arelevantní informace,

  najejichž základě se pak mohou svobodně

  (se znalostí věci) rozhodnout ozpůsobu

  základního vzdělávání jejich dítěte, atak jim

  ponechat volbu mezi možnostmi, které vda-

  ném případě přicházejí vúvahu. Nikdo znás

  nemá totiž právo odsuzovat ani ty rodiče,

  kteří nezvládnou (odmítnou) život sdítětem

  stěžkým zdravotním postižením arozhod-

  nou se svěřit ho doústavní péče!

  Ovšem někteří aktivisté unás znejrůzněj-

  ších osobních důvodů zcela účelově spojují

  kritiku, jíž se nám dostalo kvůli způsobu

  vzdělávání dětí ztzv. nepřizpůsobivých

  skupin obyvatelstva (viz strategie proti

  sociálnímu vyloučení), sproblematikou osob

  se zdravotním postižením. Bez uzardění tak,

  lidově řečeno, míchají dohromady jablka

  ahrušky. Dalším problémem je unás tradiční

  resortismus, projevující se vtéto oblasti

  nesourodou legislativou. Stačí jen porovnat

  prováděcí vyhlášku č. 73/2005 Sb., resp.

  č. 147/2011 Sb., školského zákona slegislati-

  vou týkající se sociálních služeb, tedy zákona

  č. 108/2006 Sb., ajeho prováděcí vyhlášky

  č. 505/2006 Sb., vplatném znění. Anakonec

  – už výše jsem naznačil, že tak často prokla-

  movaná tvrzení oneexistenci speciálních škol

  vevyspělých zemích EU se mnohdy nezaklá-

  dají napravdě. Vědí to izmínění aktivisté, ale

  znejrůznějších důvodů se jim tato skuteč-

  nost nehodí při prosazování jejich osobních

  zájmů. Zcela tak pomíjejí pozoruhodnou

  ajiž několik století existující tradici našeho

  speciálního školství, kterou oceňují odborníci

  zcelého světa...  (redakčně kráceno)

  Autor je ředitelem centra pro rehabilitaci osob

  se zdravotním postižením Arpida

  vČeských Budějovicích

  NAŠE TRADICE speciálního školství je ceněná vevšech vyspělých zemích,

  protože vyznává individuální diferenciaci.

  Problém nejsou

  tolik diskutované

  architektonické bariéry

  vestarších školních

  budovách, ale bohužel

  spíše vnitřní bariéry

  vnás samých.

• Strana 30

  můžeš / číslo 2 - 2012

  

  AUTOMOTO

  Po dlouhých desetiletích se Škoda pouští do výroby

  auta, u kterého je možné volit mezi karoserií

  tří- a pětidveřovou. To je dobrá zpráva

  pro handicapované, jimž se taková volba hodí.

  MALÁ VELKÁ

  ŠKODA CITIGO

  Text: PETR BUČEK

  Foto: JAN ŠILPOCH

  T

  řídveřová auta mají zpravidla

  velké přední dveře. Citigo není

  výjimkou. Díky velkému otvoru se

  lépe nastupuje napřední sedadla.

  Prostřední sloupek karoserie

  je posunutý dozadu, což ulehčuje

  nakládání vozíku zapřední seda-

  dlo. Avšak veŠkodě Citigo moc místa mezi

  předním sedadlem aprostředním sloupkem

  karoserie nezbývá.

  Naleznou ho tam spíše řidiči menších

  postav, kteří mají své sedadlo posunuté

  dopředu.

  Kdo však chce vozík nakládat „přes sebe“

  apřehodí si ho nasedadlo spolujezdce, bude

  střídveřovou miniškodovkou spokojený.

  Menším postavám však mohou vadit

  příliš rozměrné přední dveře, nakteré ne-

  dosáhnou. Vtakovém případě se hodí spíše

  auto spaterými dveřmi. Jeho uvedení natrh

  zatím automobilka tají, ale patrně kněmu

  dojde letos vlétě.

  Volbu mezi dvěma typy karoserie srůz-

  ným počtem dveří jiné škodovky nenabí-

  zejí. Ani fabie, ani octavie nemají narozdíl

  odvětšiny konkurentů navýběr pro ty, kteří

  by raději sáhli poautě sjedním párem dveří.

  Škoda začala nazačátku letošní zimy

  prodávat nové citigo právě střídveřovým

  kabátem. Základní cena nové Škody Citigo

  je 179900 korun. „Cenou nová škodovka ni-

  jak nevybočuje. Není ani levnější, ani dražší

  než konkurence,“ říká František Malina

  ze společnosti Josef Hurt, která se věnuje

  přestavbám vozů pro postižené.

  Miniauto není mini

  Citigo patří dokategorie minivozů. Jsou vel-

  mi vhodné doměstského provozu, ale jejich

  jízdní pohodlí avnitřní prostor jsou větší,

  než se zdá. Zvládnou proto idelší vyjížďky.

  Škoda Citigo slitrovým motorem se třemi

  válci asvýkonem 55 kW (silnější ze dvou

  nabízených verzí) umí mile překvapit klid-

  nou asvižnou jízdou podálnici.

  Hlavními konkurenty pro novou mini-

  škodovku nejsou jenom její dva přímí bratři

  DROBEK.

  Nadélku měří

  malá škodovka

  3,5 metru.

  – Volkswagen Up aSeat Mii. Všechny tři

  vozy totiž koncern Volkswagen navrhl až

  namaličkosti vdesignu identicky. Výro-

  bu těchto trojčat má nastarosti továrna

  Volkswagenu vBratislavě.

  Mezi konkurenty pro Škodu Citigo lze

  zařadit například ivozy Suzuki Splash,

  Hyundai i10, Citroën C1 ajeho sourozence

  Toyotu Aygo aPeugeot 107. Azapome-

  nout nelze ani nanový Fiat Panda, který

  je nejprodávanějším miniautem vEvropě

  ivČeské republice.

  „Kdo jezdí sám, ahlavně nakrátké

  vzdálenosti, tomu miniauto často stačí. Han-

  dicapovaným přestavujeme vtéto kategorii

  často minivozy, jako jsou Suzuki Splash, Kia

  Picanto nebo Hyundai i10,“ uvádí František

  Malina. Miniauta zpravidla mají základ-

  ní cenovku pod úrovní 200 tisíc korun.

  Za179900 dostává Škoda Citigo dozáklad-

  ní výbavy nazvané Active přední aboční

  airbagy, které mají ochránit při nárazu ze

  strany také hlavu cestujících.

  Dále nechybí ABS, avšak stabilizační

  systém ESP je kmání zapříplatek 6000 ko-

  run. Klimatizace stojí dalších 16 tisíc korun

  aautorádio 4500 Kč. Všechny tyto doplňky

  jsou součástí výbavy Elegance, sníž přijde

  citigo nejméně na209900 korun.

  Nanovinku dává mladoboleslavská

  automobilka handicapovaným stejné slevy

  jako naostatní škodovky. „Vozy prodáváme

  pomocí obchodních center společnosti Car

  Club, která je provozovatelem programu

  Škoda Handy. Obecně se poskytuje sleva pro

  ZTP šest procent apro ZTP/P jedenáct pro-

  cent,“ říká Jakub Šulc ztiskového oddělení

  Škody.

  Škoda Handy má vsoučasnosti osm

  poboček udealerů škodovek vPraze, Brně,

  Ostravě, Českých Budějovicích, Děčíně,

  Plzni, Chlumci nad Cidlinou aveZlíně.

  Lenoch to není

  Navýběr je ze dvou litrových tříválcových

  benzinových motorů. Liší se výkonem

  44 a55 kW. Silnější varianta je odeset tisíc

  korun dražší než slabší motor.

  Podle Františka Maliny lze očekávat,

  že oŠkodu Citigo projeví mezi handicapo-

  vanými řidiči zájem hlavně mladší astarší

  generace. Tedy ti, kteří nepotřebují vozit

  více lidí ahoru zavazadel.

  Citigo nemá nasvé rozměry úplně malý

  kufr. Nabízí utohoto 356 centimetrů dlou-

  hého auta 251 litrů objemu. Svým tvarem

  připomíná úzkou, ale hlubokou vanu.

  „Kufr bývá uminiaut pro ty, kteří po-

  třebují nakládat elektrický vozík spomocí

  jeřábku, moc malý,“ tvrdí František Malina

  zfirmy naúpravu aut. Sama Škoda Citigo je

  však natrhu zatím krátce apraktické zkuše-

  nosti sjejí přestavbou chybí.

  Se slabším zdvojice motorů se citigo roz-

  jede až narychlost 160 km/h, se silnějším je

  maximální rychlost ještě o11 km/h vyšší.

  Znuly na100 km/h zrychlí za14,4 sekun-

  dy, rychlejší varianta to zvládne za13,2 s.

  Citigo má poháněná přední kola apěti-

  stupňovou převodovku. Zatím bohužel jen

• Strana 31

  můžeš / číslo 2 - 2012

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  SLOUPEK

  Martina KOVÁŘE

  Jak

  nezapadnout

  amít soudnost

  Ztráta vlastní soudnosti aadheze jsou

  pro nás imobilní obecně průšvih. Myslíme

  si totiž, že kam nevyjdeme anevylezeme,

  tam vyjedeme. Avtom může být kámen

  úrazu.

  Myslím, že zejména vzimě bychom

  tomuto faktu měli věnovat zvýšenou

  pozornost. Už jsem kdysi vzpomínal, kde

  všude jsem zapadl, kdo mi pomohl ajak

  se většinou ztráta adheze vyskytla ruku

  vruce se zmíněnou ztrátou soudnosti.

  Problém je prostě vtom, že nám technika

  apokrok dávají křídla. Vzimě ivlétě.

  Auto, čtyřkolka, ale taky lyže, plavání,

  potápění nebo handbike – to vše dává

  chabrusovi nový pocit svobody avol-

  nosti, okterou kdysi přišel. Ataké nové

  starosti.

  Kdysi jsem totiž uvězněný vmonoski

  třeba jel lanovkou nahoru adolů jako

  naorloji, protože zamrzla karabina

  avlek nešel zastavit nebo jsem jen málo

  řval.

  Anebo nahandbiku jsem zase jednou

  zůstal vlese viset zabřicho nazvýšeném

  prahu proti vjezdu aut dolesa. Nacestě

  zHolešovic doStromovky jsem jindy vjel

  dotramvajových kolejí anemohl vystou-

  pit. Myslel jsem, že pojedu nabiku až

  naŠtrosmajerák apak natočnu…

  Tam všude nám většinou rádi pomohou

  lidé cizí nebo vlastní, anavíc vidí to cizí

  neštěstí! Ale to právě není ono. Atak to

  pokoušíme dál adál.

  Jednou vúnoru jsem jel nedočkavě

  naryby kolem Blanice aúporně hledal

  nezamrzlé místo. Bylo třicet čísel sněhu

  anešlo vystoupit, tak jsem to aspoň tro-

  chu nahodil zauta – jen tak pro pocit…

  Ašťastný jsem přijel domů, protože jsem

  tam dojel – avrátil se!

  Možná by bylo řešení – jak tehdy radil

  jeden můj známý – mít celý rok obuté

  zimní gumy, řetězy, poslouchat GPS

  avozit naviják.

  To ostatně tehdy také radil mé partnerce,

  která, chuděra, jako husitská žena vy-

  hrabávala allroada ztřeboňského bláta,

  kam místní nejezdí ani sekat trávu.

  To teda taky není ono, říkala pak.

  Tak snad odhadujete adhezi lépe

  než já.

  

  Autor je bývalý automobilový závodník,

  člen rady Konta BARIÉRY.

  manuální. Někteří konkurenti nabízejí pro

  některé handicapované ivhodnější automa-

  tické řazení.

  Specialitou městské škodovky jsou auto-

  matické brzdy doměsta. Systém rozpozná

  překážku azačne sám brzdit, když to řidič

  auta neudělá. Automatickým brzdám bývá

  přisuzována velká budoucnost, Škoda

  Citigo spolu se svými sourozenci Seatem Mii

  aVolkswagenem Up je však průkopníkem

  mezi levnými miniauty, která zatím dostáva-

  la spíše levnější techniku.

  Systém se jmenuje uškodovky City Safe

  Drive astojí 10 tisíc korun kzákladní výbavě

  ačtyři tisíce kvyšším výbavám.

  Škodovky jsou nejčastěji kupovaná auta

  vČesku, ataké lidé spostižením je volí

  NASTUPOVÁNÍ. Třídveřové citigo má velké dveře

  adíky tomu dobrý přístup ksedadlu řidiče. Sedadlo je nízko nad silnicí.

  nejčastěji. „Je to stejné jako ucelkových pro-

  dejů: asi třetina vozů, které přestavujeme,

  jsou škodovky,“ potvrzuje František Malina.

  Nejčastěji jsou to malé alevné fabie,

  které dostaly vpodobě modelu Citigo ještě

  menšího sourozence.

  Handicapovaným se hodí také Škoda

  Roomster, která vyniká především velkým

  kufrem avariabilními zadními sedačkami.

  Ty jsou rozdělené dotří samostatných kusů

  alze je vpřípadě potřeby zauta jednoduše

  vyndat. „Přestavujeme ioctavie, super-

  by aŠkody Yeti. Toto SUV má sice vyšší

  sedadla, ale například sportovcům to vůbec

  nevadí,“ uzavírá František Malina. 

  Další informace nawww.autembezpecne.cz

• Strana 32

  můžeš / číslo 2 - 2012

  

  PORADNA

  Dotazy z Poradny pro život s postižením

  Vybrané dotazy se i tentokráte týkají aktuální tématiky,

  tedy příspěvku na mobilitu, a dále změn v nároku

  na podporu v nezaměstnanosti.

  ?

  Dobrý den, pobírala jsem invalidní dů-

  chod III. stupně, vprosinci mi byl důchod

  snížen nastupeň II. NaOSSZ mi doporu-

  čili, že se mám jít hlásit naÚP. Zajímalo

  by mě, jestli budu mít nárok nanějakou

  podporu azčeho ji budou počítat. Invalidní

  důchod III. stupně jsem pobírala od15. 1. 2010,

  předtím jsem byla zaměstnaná.

  Odpověď: Dobrý den, nárok napodporu

  vnezaměstnanosti má od1. 1. 2012 osoba,

  která má alespoň jeden rok pojištění (za-

  městnání) zposledních dvou let. Náhradní

  dobou zaměstnání je mimo jiné právě pobí-

  rání invalidního důchodu III. stupně. Nárok

  napodporu vnezaměstnanosti byste tedy

  podle vámi uvedených údajů měla splňovat.

  Pokud jste splnila dobu zaměstnání ná-

  hradní dobou, bude se výše podpory počítat

  následovně:

  1. podobu prvních dvou měsíců vevýši

  0,15násobku

  2. další dva měsíce vevýši 0,12násobku

  3. pozbývající podpůrčí dobu vevýši

  0,11násobku průměrné mzdy vnárodním

  hospodářství za1. až 3. čtvrtletí kalendář-

  ního roku předcházejícího kalendářnímu

  roku, vekterém byla žádost otuto podporu

  podána. Podle sdělení ministerstva práce

  asociálních věcí ze dne 8. prosince 2011

  činí za1. až 3. čtvrtletí roku 2011 průměrná

  mzda vnárodním hospodářství 23726 Kč.

  ?

  Dobrýden, dá se někde

  nainternetu nalézt

  kestažení žádost opříspěvek

  namobilitu?

  Odpověď: Dobrýden, formulář žádosti

  opříspěvek namobilitu naleznete nainte-

  grovaném portálu MPSV nahttp://portal.

  mpsv.cz/soc vsekci Formuláře. Pokud ale

  žádost podáváte až nyní vúnoru, peníze

  zaleden už nedostanete. 

  Navaše dotazy odpovídají pracovníci

  Poradny pro život spostižením Ligy vozíčkářů

  www.ligavozic.cz/poradna

  Sociální reformu vysvětlujeme

  inawww.muzes.cz

  Příspěvek na bydlení

  – počítání 10leté lhůty

  Vrámci Poradny pro život spostižením

  jsme řešili výklad novely zákona ostátní

  sociálnípodpoře, kteráplatíod1. 1. 2012.

  Příspěvek nabydlení (dávka státní sociální

  podpory) má být nově poskytován pouze

  nadobu omezenou – ato max. podobu 84

  měsíců vrozhodném období 10 let.

  SOCIÁLNÍ REFORMA 

  Výjimku ztohoto omezujícího pravidla

  tvoří byt

  a) užívanýosobou, kterébyl poskytnut

  příspěvek naúpravu tohoto bytu podle

  zákona upravujícího poskytovánídá-

  vek osobám se zdravotním postižením,

  b) zvláštního určení podle občanského

  zákoníku, pokud je užívaný osobou,

  jejíž zdravotní stav zvláštní úpravu

  vyžaduje,

  c) kde rodinu tvoří výlučně osoby starší

  70 let.

  Vrámci dotazu naMPSV jsme zjišťo-

  vali, zda se tato lhůta 10 let začne počítat

  ažoddata 1. 1. 2012, anebo se budou sčítat

  doby poskytování příspěvku již před datem

  1. 1. 2012.

  MPSV nás vesvém vyjádření ujistilo, že

  lhůta 10 let se začne počítat až oddata 1. 1.

  2012. To znamená, že vrámci zpřísnění le-

  gislativy by nemělo dojít ksituaci, že někdo

  zdůvodu dlouhodobého pobírání příspěvku

  nabydlení ztratí ihned kdatu 1. 1. 2012

  nárok natento příspěvek. 

  Lucie Marková,DiS.,

  vedoucíprogramu Poradenství

  ainformace Ligy vozíčkářů

  avedoucíslužby odbornésociálníporadenství

  lucie.markova@ligavozic.cz

  Bezplatná linka 800100250

  Změny, které přináší

  sociální reforma,

  se dotýkají velkého

  množství osob

  s postižením. Tentokrát

  se věnujeme příspěvku

  na bydlení a nejčastějším

  dotazům čtenářů.

• Strana 33

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  můžeš / číslo 2 - 2012

  STARÁME SE

  O POMOC I O ZÁKONY

  KONTO BARIÉRY

  Melantrichova 5, Praha 1

  Začalo to v únoru 1993. Poprvé se sešla rada nově

  ustanoveného projektu nadace, jejímž doyenem byl

  profesor Zdeněk Matějček, uznávaná autorita v oblasti

  péče o handicapované a znevýhodněné děti. Ačkoliv náhle

  v roce 2004 odešel, v radě dodnes pracují stejní odborníci,

  garanti důvěry tohoto nejstaršího nadačního projektu.

  Foto: ARCHIV

  K

  dyž dnes projednáváme nazasedá-

  ní kolem stovky žádostí aprojektů

  měsíčně, vzpomenu si súsměvem

  na122 žádostí, které BARIÉRY

  podpořily během prvního roku čin-

  nosti. ZBARIÉR se stal respekto-

  vaný projekt, rozdělil zaléta práce

  více než 300 milionů korun. Zatouto částkou

  se skrývají tisíce mechanických ielektrických

  vozíků, speciálních kočárků, chodítek, zve-

  dáků, stropních mobilních systémů, řečových

  procesorů, sluchátek či pomůcek pro zrakově

  postižené. Jsou to ibezbariérové úpravy

  domů abytů, kde žijí rodiny shandicapova-

  nými členy.

  Atmosféra, vekteré dnes žijí lidé se

  zdravotním postižením,se vcelé společnosti

  za20 let změnila. Prostředí je vlídnější,

  služby profesionálnější, společnost pocho-

  pila, že tito lidé jsou součástí jejího života,

  že knám patří aobohacují náš život. Hodně

  jsme se natom podíleli, Konto BARIÉRY pře-

  kvapovalo veřejnost zdařilými kampaněmi,

  které naživot této skupiny upozorňovaly.

  Neubývají nám dárci, pořád nás podporuje

  pravidelnými měsíčními příspěvky více než

  40000 lidí. Získali jsme pevné místo vna-

  dačním sektoru aroční rozdělené částky,

  dosahující vposledních letech okolo

  60 milionů korun, nás posunuly nadruhé

  místo vpomyslném žebříčku nadací.

  Tyto výsledky nás ale izavazují. Byli

  bychom špatnými členy přátelského spole-

  čenství, které vneziskovém sektoru panuje,

  kdybychom se starali jen osvůj píseček

  arezignovali nadůvěru, kterou nám dávají

  desetitisíce pravidelných dárců. Proto pova-

  žuji zanutné vyjádřit se ktomu, co se nám

  veveřejné diskusi vposlední době nelíbí.

  Především – zmatená aviditelně mani-

  pulovaná diskuse ozdanění hazardu. Jsem

  přesvědčena, že zatím stáli představitelé

  některých sázkových kanceláří. Je to přitom

  prosté: peníze naveřejně prospěšné účely byly

  doposud určeny nejen naně. Naše nadace

  patří mezi těch nemnoho nezpochybnitelných

  organizací, které tyto prostředky využívaly

  veprospěch potřebných aopravdu pomáhaly

  tam, kde měly. Přesto si myslím, že každá

  sázková kancelář, kasino nebo herna mají své

  zisky zdaňovat stejně jako velká plynárenská

  společnost či vinař zjižní Moravy. Nebojím se.

  Věřím, že prosperující podniky tohoto byznysu

  ze svého zisku dobrou charitu podpoří. Jisté

  ale je, že těm, kteří nemají dobré úmysly, se už

  nevyplatí zakládat účelově podivné „neziskov-

  ky“, které sloužily oklikou jen kplnění jejich

  kapes. Proto tolik křiku.

  Nový rok přinesl velké změny vsociál-

  ním systému. Někomu připadají nesprávné,

  někomu zatím nejsou jasné. Chtějí přinést

  úspory právě tím, že zamezí zneužívání

  široké škály sociálních dávek apříspěvků,

  amyslím, že se ukáže, že nakonec zajistí

  podporu těm nejpotřebnějším vestejné,

  ne-li větší míře než doposud. Je jasné, že

  nemohou být populární. Ale nepřipojili jsme

  se anepřipojíme se kprojevům fňukání ani

  kprofesionálním nadávačům, kteří potřebují

  publikum, potřebují aplaus. Nikdy nemůže-

  me souhlasit stím, aby si někdo přisvojoval

  právo mluvit aorganizovat protesty jménem

  všech zdravotně postižených, ikdyž má

  navývěsním štítě slovo „národní“. Navíc se

  tyto nereprezentativní názory přímo dotkly

  naší nadace apoškodily iKonto BARIÉRY.

  Nastůl se mi totiž dostal názor člověka,

  který informoval nainternetu osvém zvlášt-

  ním novoročním předsevzetí. Ruší pravi-

  delný příspěvek naKonto BARIÉRY právě

  proto, že nesouhlasí snaivními anevěcnými

  protesty proti sociální reformě. Napsal

  doslova: „Ekluje se mi nadále dobrovolně

  přispívat těm, kteří se nechávají reprezento-

  vat podřadnými politikáři typu Václava Krá-

  sy“. Chci pisatele ujistit, že Konto BARIÉRY

  je pro konstruktivní ivelmi tvrdou diskusi

  svládou apodporuje otevřené aověřené

  argumenty. Snažíme se být uvšech změn,

  nahlas připomínat zájmy postižených abu-

  deme vtom pokračovat. Máme nato právo

  oto větší, že odstátu si pro Konto BARIÉRY

  nebereme ani korunu. 

  Zdravím vás atěším se navaše názory

  Božena Jirků

  ŽÁCI

  DRUHÉ TŘÍDY

  Základní

  školy vBílé

  ulici vPraze 6

  připravili pro

  Konto BARIÉRY

  vlastní charita-

  tivní projekt.

• Strana 34

  

  můžeš / číslo 2 - 2012

  NA CESTÁCH

  Švýcarsko je země, jejíž

  jméno bychom na žebříčku

  nejzajímavějších turis-

  tických destinací hledali

  jen marně. Pokud člověk

  není nadšeným lyžařem či

  zde nemá ulité nějaké to

  konto, bude mít Švýcar-

  sko na svém návštěvním

  seznamu spíše v nižších

  polohách. Když jsem ale

  hledal důvod, proč je ne-

  navštívit, vlastně jsem

  nenašel ani jeden. Je to

  lokalita neprávem opomí-

  jená a začít se dá například

  krásným městem Curych.

  CURYCHEM NA VOZÍCÍCH

  Text afoto: ŠTĚPÁN BENEŠ

  H

  lavní město stejnojmenného

  kantonu hostí 366 tisíc lidí, na-

  bývá ale přidružením okolních

  oblastí dojedné aglomerace

  velikosti 1,1 milionu obyvatel.

  Dostupnost je jeho první výho-

  da. Létá se sem přímo zPrahy,

  nijak draho, aletadlo letí jen něco okolo

  hodiny. My jsme doměsta zavítali nakonci

  října, tři vozíčkáři bez doprovodu.

  Vykládka zletadla probíhá standardním

  způsobem analetišti je pro vozíčkáře per-

  fektní servis iznačení. Doměsta se následně

  lze dostat několika způsoby. Pro majetnější

  je tu místní taxislužba, pro ostatní jezdí

  autobusy aměstské vlaky. Hned nazačátku

  třeba říci, že zdejší železniční doprava je –

  podobně jako třeba veFinsku – navysoké

  úrovni asíť pokrytí je více než dostatečná.

  Nás tedy orientační tabule vedly především

  dopokladen místních drah, jejichž služby

  jsme se těšili vyzkoušet.

  Už sjednodenní jízdenkou vruce apoma-

  lém zdržení uinformační tabule jsme se bez

  problémů přesunuli výtahem napříslušné

  nástupiště. Překvapivě to nebylo nikam

  nahoru, ale naopak dolů, nádraží je vpod-

  zemí pod letištěm. Ne všechny vlaky jsou ale

  bezbariérové. Je třeba vyhledat si příslušný

  spoj snízkou nástupní hranou, jezdí docent-

  ra každých asi 30 minut. To nám napověděla

  krátká informace zoficiálních stránek švýcar-

  ských drah anásledné doptání upokladen.

  Curych se rozkládá naseverním břehu

  curyšského jezera aobepíná jej shora jako

  písmeno U. Tento bezprostřední kontakt

  svodou je hlavní devízou města acentrum

  se rozkládá naněkolika čtverečních kilo-

  metrech právě vtéto oblasti. Cesta vlakem

  docentra trvala něco pod 20 minut. Mož-

  ností, kde vystoupit, je více. My jsme zvolili

  malou stanici popřejezdu hlavního nádra-

  ží, nalézající se dva bloky odCuryšského

  jezera avpohodlné docházkové vzdálenosti

  docentra města.

  Oběd s intelektuály

  Tentokrát vlak překvapil azastavil pro

  změnu nahorním nástupišti, dolů se tedy

  SMĚREM KCENTRU ahistorické části

  se domy anáměstíčka stávají tradičnějšími.

• Strana 35

  

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  můžeš / číslo 2 - 2012

  CURYCHEM NA VOZÍCÍCH

  muselo výtahem, opět bez sebemenších

  problémů. Místní teploty nebezpečně sahaly

  knule, sněhovou pokrývkou jsme se ale

  brodit nemuseli aběhem dne nás několikrát

  příjemně ohřálo sluníčko. Větší zimu než

  vPraze jsme ale díky blízkosti Alp přece jen

  pocítili.

  První naše kroky, přesněji tempa nana-

  šich vozících, vedly napromenádu přímo

  ujezera. Díky rannímu letu bylo ještě časné

  dopoledne, polovina jezera byla zakryta

  oparem mlhy aaž napár lodivodů byla

  hladina zcela prázdná. Vydali jsme se, jak se

  lidově říká, posvých směrem naLindenhof,

  kopec zeleně uprostřed historického centra

  Curychu zvaný Schipfe, který sliboval pěkný

  rozhled poměstě. Je to kněmu odmísta,

  kde se město dotýká severního břehu jezera,

  asi dva apůl kilometru podél břehu řeky

  Limmat.

  Vycházka podél vody vzbuzuje vzpo-

  mínky naPrahu, vCurychu je místy ivelmi

  podobná architektura, která přispívá kdo-

  máckému pocitu, město ale působí útulněj-

  ším dojmem. Cesta kolem vody nás zavedla

  naněkolik malebných náměstí, ajak jsme

  se přibližovali kpůvodnímu historickému

  centru města, potkávali jsme stále tradič-

  nější domy. Pod samotným Lindenhofem

  se rozkládá čtvrť Schipfe, nejstarší část

  Curychu apůvodně rybářská oblast. Vidět je

  zde možné starý rybářský přístav azároveň

  tržiště reprezentované jedním domem

  sahajícím až khladině řeky. Zaním se již

  rozkládají křivolaké uličky, které jsou sice

  navozíku sjízdné, nicméně bez pomoci jsou

  příliš příkré. Protože právě jimi se dostává

  nahoru naLindenhof, museli jsme jeho

  návštěvu kvůli absenci doprovodu vzdát.

  Nebylo čeho litovat, malebné uličky

  ablízkost řeky nám zážitek plně vynahra-

  dily. Nazpáteční cestu jsme se přesunuli

  nadruhý břeh anávrat směrem kústí řeky

  dojezera sliboval potkat slavnou kavárnu

  Odeon, kterou v19. a20. století navštěvo-

  vala řada intelektuálů aumělců, zavšechny

  jmenovitě třeba Albert Einstein, ale také

  Lenin. Cestou potkáte historické budovy

  policejní stanice aradnice ataké kostel

  Grossmünster, který působí majestátně.

  Proti hlavní ulici jako by stál napiedestalu

  aopět kněmu vede kopec, který by byl sdo-

  provodem zvládnutelný, leč bez něj se nám

  dotoho nechtělo; hladové žaludky nás navíc

  nevyhnutelně přitahovaly spíše kOdeonu.

  Měli jsme však smůlu. Ani tak netvo-

  řil překážku malý schůdek dovnitř, jako

  spíše naprostá obsazenost místa. Vestínu

  velikánů intelektuálního světa evidentně

  rádo obědvá mnoho obyvatel Curychu apři

  celkem příznivých kavárenských cenách se

  není čemu divit. Snad tedy příště, Alberte

  aVladimíre Iljiči.

  Jezerní odpoledne

  Obloukem jsme se vrátili kjezeru. To už

  nám přálo slunečné počasí, atak následo-

  vala procházka popobřežní promenádě.

  Ta je samozřejmě zcela přístupná stejně

  jako mola, ataké je možné svézt se lodí. Asi

  popůl kilometru krásné pobřežní procházky

  se nalevém břehu nalézá Arboretum, krás-

  ně upravený park, který nabídl něco zeleně,

  apromenáda zaním pokračuje okolo přísta-

  vu plachetnic. Pokud si procházku zadob-

  rého počasí vychutnáte, zabere vám klidně

  idvě hodiny; podél vody se dá zastavovat

  anačetných lavičkách isedět, případně

  krmit vodní ptactvo. Pokud je jasno, jsou

  navíc naobzoru zcela jasně vidět vrcholky

  majestátních Alp, které jsou velmi blízko

  odměsta. Krásně doplňují už tak fascinující

  pohled přes jezero.

  Město jezero doslova objímá, atak je

  zobou břehů vždy krásně vidět nejen jeho

  centrum tam, kde se dotýká vody, ale iobyt-

  né čtvrti kolem jezera, táhnoucí se naobou

  březích dovzdálenosti několika, možná

  idesítek kilometrů. Zástavba navíc stoupá

  směrem dokopce, anad představou takové-

  ho celoročního výhledu se nám sbíhaly sliny.

  Konec přístavních mol hlídá majestátní

  socha lva, která zároveň označuje pomyslný

  začátek města pro lodní dopravu. Roz-

  hodli jsme se vyzkoušet, zda ipromenáda

  podruhé straně bude tak krásně přístup-

  ná. Pomalé zastávce napárek vrohlíku

  (bagetě) aubezbariérových toalet vestánku

  přímo ubřehu jezera jsme zjistili, že přístup-

  ná je. Je navíc stejně malebná jako protější

  břeh azčetných mol je krásně vidět silueta

  města se všemi jeho kostelními věžemi.

  Zastavit se můžete včetných kavárnách

  iustánků smístním občerstvením. Barev-

  ný podzim namístních stromech zároveň

  pomalu ohlašoval konec naší jednodenní

  návštěvy. Zbylé franky (mimochodem vzhle-

  dově velmi vyvedené peníze) jsme utratili

  cestou nanádraží vprodejně cukrovinek,

  kde jsme vyzkoušeli slavné avČR ne tolik

  dostupné francouzské makronky. 20 franků

  vystačilo jen namalou krabičku, poochut-

  nání ale budete litovat, že jste si nekoupili

  větší. Osladkosti ale nouze nebude, jste pře-

  ce veŠvýcarsku. Vzemi bank, ale především

  vzemi čokolády. 

  ODEON.

  Slavná kavár-

  na intelektuá-

  lů, vekteré r ád

  sedával Albert

  Einstein

  či Vladimír

  Iljič Lenin.

  Neuděláte-li

  si včas rezer-

  vaci, nesedne-

  te si.

  První naše kroky,

  přesněji tempa

  nanašich vozících,

  vedly napromenádu

  přímo ujezera.

• Strana 36

  VAŠE FOTOGRAFIE

  

  můžeš / číslo 2 - 2012

  ŠIMON NOSEK

• Strana 37

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í 

  můžeš / číslo 2 - 2012

  SLOUPEK

  Ondřeje Neffa

  Třikrát

  experiment

  Posledně jsem tu vyzýval kodvaze kex-

  perimentování. Nevím, zdali moje slova

  byla popudem Kateřině Musílkové, nic-

  méně elán, sjakým se vrhla doobtížné

  fotografie zasložitých světelných pod-

  mínek, odvahu předpokládá. Nawebové

  stránce muzes.cz najdete jejích snímků

  při umělém světle víc, zde se zastavím

  jen nad jedním.

  Nechci ho posuzovat postránce výtvar-

  né, Kateřina má vesvé sérii ipoutavější

  fotky – této vytýkám nepřehlednost. Při

  scénické fotografii platí zásada, že čím

  méně osob je nafotce, tím líp, tady jich

  je přehršel ajedna překrývá druhou.

  Postránce technické je však fotka

  vpořádku. Jednoduché to není. Prostře-

  dí je tu tmavé aosoby jsou nasvícené

  prudkým světlem – navíc ženy mají bílé

  sukně. Nejsnadnější cesta, jak to řešit:

  nastavíme prioritu clony, zvolíme bodo-

  vé měření expozice avylaborujeme ISO

  tak, abychom získali udržitelnou dobu

  osvitu. No apak přepneme naruční

  expozici M aručně přeneseme naměřené

  hodnoty clony ačasu. To je celý ten trik!

  Také Šimon Nosek experimentoval. Jeho

  obrázky jsou jen částečně barevné. Ně-

  které fotoaparáty (například kompakty

  odCanonu) nabízejí zvláštní volbu

  jedné barvy vjinak černobílé fotce. Zde,

  jak se domnívám, autor dosáhl efektu

  editací, protože barvy jsou dvě – žlutá

  ačervená.

  To se dělá pomocí funkce volný výběr.

  Lze toho dosáhnout různými cestami,

  nejsnazší je tzv. polygonovým lasem, kdy

  klademe pomocí levého tlačítka myši

  uzlové body apomalu obkroužíme ten

  motiv, který chceme mít – vtomto přípa-

  dě – barevný. Když je výběr hotov, výběr

  obrátíme (invertujeme) azbytek obrazu

  zbavíme barev. Je to jednoduché azde

  je výsledek velmi funkční, tudíž efektní

  iefektivní.

  No aabychom si odtechnických experi-

  mentů odpočinuli, podívejme se dotře-

  tice naexperiment obrazový. Kateřina

  Škvorová pojala svoji krajinářskou

  fotku netradičně. Nejsou tu žádné hory,

  doly avody. Jen pásmo kukuřice apás-

  mo mračen.

  Právě vjednoduchosti je síla toho

  obrázku. Je čitelný, přehledný, barevně

  silný, atudíž působivý. Kmaximálnímu

  zjednodušení je někdy třeba více odvahy

  než kesložité editační ekvilibristice. 

  Ondřej Neff

  Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

  děkujeme, že posíláte snímky dorubriky Vaše fotografie naadresu www.muzes.cz.

  Jsou zde každému knahlédnutí aOndřej Neff znich pravidelně vybírá ty nejlepší.

  Ty pak otiskujeme aautoři dostanou honorář 500 Kč.

  Uvítáme libovolná témata, nicméně je zima, atak se zaměřte především nani.

  Snímky prosím posílejte co největší.

  

  Přeji vám dobré světlo. (jš)

  KATEŘINA MUSÍLKOVÁ

  KATEŘINA ŠKVOROVÁ

• Strana 38

  

  můžeš / číslo 2 - 2012

  KŘÍŽOVKA

  ABSOLUTNÍ MONARCHA

  K

  rálovský absolutismus veFrancii dovr-

  šil král Ludvík XIV. zdynastie Bour-

  bonů (1638–1715, odr. 1643 fran-

  couzský král). Těžil zvedoucího postavení

  Francie potřicetileté válce. Vlády se ujal

  posmrti ministerského předsedy kardinála

  J. Mazarina, nejmenoval nového minis-

  terského předsedu apředsedal státní radě

  sám. Šlechtě odebral veškerou politickou

  moc – charakteristický pro tento stav je jeho

  výrok… (tajenka).

  Zasvé expanze vyvolal vletech 1667 až

  1668 devoluční válku, vletech 1672–1678

  válku oNizozemsko avletech 1701–1714

  vedl válku odědictví španělské. Zajeho vlá-

  dy nastal vrcholný rozkvět dvorské kultury,

  podporoval rovněž zakládání manufaktur

  aprůplavů. 

  Vodorovně: A. Základní téma; řezací nástroj; černošedá barva. – B. Akvarijní ryba; osahání; kus látky k ovinutí chodidla

  do obuvi. – C. Biblická postava; okolo (básnicky); úvaha. – D. Město v Namibii; moučka z kurkumy; označení výrobků pro

  diabetiky; starší vztažné zájmeno. – E. Přitakání; tajenka; stará solmizační slabika. – F. Mužské jméno; pobídka; jméno

  Destinnové; bulharské pohoří. – G. Otopy; Asiat; zvuk zvonu. – H. Frapantní; francouzsky „s“; výkvět společnosti. – I.

  Výzdoba; korýši; listnatý strom.

  Svisle: 1. Hlavní město Rovníkové Guineje; předložka. – 2. Oschnout na povrchu; předložka. – 3. Francouzský herec;

  protiklad. – 4. Evropan; zasyčení; větné spojení. – 5. Tlumok; splývavý obřadní šat. – 6. Slovenský básník. – 7. Částečně

  připravený pokrm. – 8. Římsky 999; citoslovce podivení; druh pepře. – 9. Lesklý nátěr; předložka; kód Ekvádoru. – 10.

  Řádní členové akademie věd. – 11. Jezerovitě rozšířené ústí řeky. – 12. Maďarské víno; rumunské město. – 13. Váhavé

  přitakání; plošná míra (slovensky); solmizační slabika. – 14. Nic; pták příbuzný čápu. – 15. SPZ Tachova; naprostá

  neplatnost. – 16. Kód Spojených arabských emirátů; kozácký náčelník.

  Pomůcka: avec, Dej, Okáli. Zdroj: Panoráma křížovek 5/2000, str. 100

  NA CO

  SE MŮŽETE TĚŠIT

  V BŘEZNOVÉM

  ČÍSLE?

  Reportáž o vozíčkáři,

  který úspěšně bojuje

  s nadváhou

  Sloupek socioložky

  Jiřiny Šiklové

  Novinky automobilek

  pro lidi s postižením

  Reportáž o muži,

  který jezdí na vozíku

  a zdolává horolezecké stěny

  Rozhovor s úspěšnou

  designérkou,

  která navrhla unikátní knihu

  pro nevidomé

  Zajímavé čtení pro hlavu i srdce!

  Informace, servis!

  Správné řešení tajenky z předchozího čísla: JEDNOPATROVÉ OCHOZY

  Luštitelé – výherci:

  VÝHERCŮM GRATULUJEME!

  Ceny pro vylosované úspěšné luštitele poskytla Nadace Charty 77 – Konto BARIÉRY.

  Správně vyluštěnou tajenku zasílejte prosím vždy nejpozději

  do 15. následujícího měsíce na adresu redakce: Melantrichova 5, 110 00 Praha 1.

  POZOR!

  Jeden vylosovaný

  čtenář získá

  za správně vyluštěnou

  křížovku mobilní

  telefon a dva knihu.

  Mobilní telefon:

  Filip Jakeš

  Štětice 66

  397 01 Písek

  Knižní cena:

  Klára Ryšková

  Skořepka 2

  110 00 Praha 1

  Knižní cena:

  PhDr. Milan Kalina

  ČS armády 34

  160 00 Praha 6

  1

  A

  B

  C

  D

  E

  F

  G

  H

  I

  2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16

• Strana 39

  Postižené novorozeně

  a osudové dilema rodičů

  očima lékaře Vladimíra Pucholta

  strana 16

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  

  1 1/ 20 1 1

  

  Je d n o tl i v ý vý t i s k   Kč / P ře d p l a ti t e l é   Kč

  Koupí

  tohot o

  časop isu

  podpo říte

  Konto

  BARI ÉRY

  www.muzes .cz

  Postižení

  není profese,

  říká Šimon

  Ornest

  strana 8

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  

  1 2/ 20 1 1

  

  Je d n o tl i v ý vý t i s k   Kč / P ře d p l a ti t e l é   Kč

  Koupí

  tohot o

  časop isu

  podpo říte

  Konto

  BARI ÉRY

  www.muzes .cz

  Jak nevidomí vnímají krásu?

  Prostě si sáhnou.

  strana 14

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  

  1 /2 01 2

  

  Je d n o tl i v ý vý t i s k   Kč / P ře d p l a ti t e l é   Kč

  Koupí

  tohot o

  časop isu

  podpo říte

  Konto

  BARI ÉRY

  www.muzes .cz

• Strana 40