Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 13

Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

můžeš / číslo 2 - 2012

SLOUPEK

Jiřiny ŠIKLOVÉ

Zatímco v Česku se od začátku ledna skloňují

ve všech pádech úřady práce, málokdo si uvědomuje,

že v zahraničí mají lidé s postižením při hledání

zaměstnání či vyplácení dávek podobné problémy.

Legislativa jednotlivých států používá srovnatelné

nástroje a lidé s postižením se v nich ne vždy zcela

orientují. Vyplynulo to z rozhovorů s vozíčkáři

z pěti zemí, kteří se nedávno zúčastnili

(až na Američanku Sherry Ramsey Schulzovou) turnaje

v curlingu ve Finsku.

VZDĚLÁNÍ

JE CESTA K ÚSPĚCHU I V ZAHRANIČÍ

Text: RADEK MUSÍLEK

Foto: ARCHIV

N

aotázky odpovídali sportovci

navozíku, tedy lidé aktivní

arelativně samostatní. Většina

znich má práci, takže jsou

vtomto ohledu úspěšní. Přes-

to, nebo možná právě proto,

si někteří nebyli příliš jisti

normami existujícími pro práci lidí sposti-

žením unich doma akonkrétní čísla bylo

třeba dohledat. Všeobecně se ale shodli, že

největší šanci získat zaměstnání mají mladší

aco nejsamostatnější lidé svysokoškolským

vzděláním, kteří žijí vevětším městě.

Finsko

Tuomo Aarnikka

Pracuje jako inspektor vespolečnosti Valvi-

ra, což je národní dozorový orgán pro blaho

azdraví voblasti zdravotnických prostředků

(včetně pomůcek pro zdravotně postižené).

Situace lidí spostižením vjeho zemi patří

knejlepším vEvropě. Materiální podpora ze

strany státu je poměrně štědrá, takže ibez

práce se nežije úplně špatně. To podle ně-

kterých lidí vede ktomu, že někdy nepracují

ani ti, kteří by mohli. Přesto řada Finů spo-

stižením pracovat chce, ale nesežene místo.

Jsou úspěšní jen asi vpadesáti procentech

případů. Ato patří severské státy vtěchto

číslech ktěm lepším.

Největší překážkou jsou předsudky

astrach ze strany zaměstnavatelů. Bojí se

dodatečných nákladů, jako jsou úhrada

dopravy nebo penzijní výdaje. Zpřibližně

tří milionů obyvatel vekonomicky aktivním

věku je něco málo přes čtvrt milionu lidí

spostižením.

Pokud společnost zaměstnává dlouho-

době nezaměstnané osoby se zdravotním

postižením, vláda ji podporuje. Platí část

mzdy afinancuje vybudování přístupného

pracovního prostředí. Činí tak bez ohle-

du nato, jestli se jedná ovozíčkáře nebo

očlověka sjiným druhem postižení. Existují

také speciální dílny pro zdravotně postiže-

LIDÉ SPOSTI

ŽENÍM mají

veFinsku jed-

ny znejlepších

podmínek,

ale ani tam

není vše bez

problémů.

�