Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 14



můžeš / číslo 2 - 2012

TÉMA: Úřady práce

né. Fungují tam pomocníci adalší aktivity

napodporu zdravotně postižených osob.

„Pokud jde omůj příjem, tak pobírám

nejnižší základní důchod odstátu, kekte-

rému si mohu normálně vydělávat. Vyšší dů-

chody mají lidé, jimž jsou hrazeny prostřed-

nictvím pojišťoven,“ říká Tuomo Aarnikka.

Slovensko

Radoslav Ďuriš

Je zaměstnán jako programátor aadmi-

nistrátor. Jelikož si nebyl uvšech norem

zcela jistý, občas se opomoc obrátil nasvou

kamarádku Alenu Kánovou. Vystudovala

práva ataké jezdí navozíku.

NaSlovensku je vzákoně oslužbách

zaměstnanosti zakotvena povinnost zaměst-

navatele zaurčitých podmínek zaměstnávat

občany se zdravotním postižením. První

podmínkou je, že musí mít nejméně 20 za-

městnanců. Zadruhé úřad práce, sociálních

věcí arodiny musí evidovat mezi uchazeči

opráci osoby se zdravotním postižením

vpočtu, který představuje 3,2 % zcelkového

počtu zaměstnanců firmy.Úřad práce také

poskytuje příspěvek nazřízení chráněné

dílny nebo pracoviště. Slovensko ale patří

vEvropě kzemím snejnižším podílem lidí

zaměstnaných nachráněných pracovištích.

Podíl lidí spostižením nacelkové popula-

ci činí oficiálně 5 % (přibližně čtvrt milionu

obyvatel), což představuje poměrně nízké

číslo. Ovšem počet rok odroku narůstá azá-

roveň může jít ozkreslení, protože hodně

lidí není nikde evidováno. Veskupině práce

schopných má zaměstnání 42 %. Itak je

podíl lidí spostižením mezi všemi zaměst-

nanými Slováky pětkrát nižší, než činí jejich

podíl mezi všemi nezaměstnanými.

Radoslav Ďuriš říká: „Vesmyslu zákona

osociálním pojištění není nárok nainva-

lidní důchod nijak vázán navýši příjmů,

takže mohu pracovat avydělávat souběžně

sdůchodem.“

Polsko

Agnieszka Kachel

Zaměstnavatelem Agnieszky je velké polské

nakladatelství Murator, vněmž působí

napozici asistentky ředitele. „Já žiji veVar-

šavě, kde je situace pro lidi spostižením

lepší než vevětšině částí Polska,“ tvrdí. „Ani

tady to ale není nijak růžové. Podle mých

informací jsou natom handicapovaní kole-

gové vČechách lépe.“

Polský systém klasifikuje tři stupně

závažnosti postižení. Rozlišuje také, zda

přišel člověk kesvému handicapu vmládí

nebo při práci. Vedruhém případě činí plný

invalidní důchod přibližně 870 zlotých,

ostatní mají o140 zlotých měsíčně méně.

Zlotý je přitom 5,5 Kč aprůměrná měsíční

mzda vPolsku činí 3680 zlotých, tedy lehce

přes 20 tisíc korun. „Když pobíráte důchod,

můžete si kněmu přivydělat do70 %

průměrné mzdy. Pokud to překročíte, část

důchodu vám odeberou. Přesáhne-li příjem

130 % průměrného platu, dávky jsou zcela

pozastaveny.

Subjekt, který dává práci nejméně 25

zaměstnancům, musí přijmout alespoň 6 %

lidí se zdravotním postižením. Jinak platí

pokutu dospeciálního fondu. Pro některé

společnosti je povinný podíl snížen na2 %.

To platí například pro školy, státní správu

akulturní instituce.

Motivací pro zaměstnavatele jsou dotace

navytváření pracovních míst. Každé dva

měsíce dostávají až 160 % minimální mzdy

zakaždého zaměstnance spostižením. Výše

subvence záleží namíře handicapu. Pracuje

asi 40 % lidí spostižením, přičemž zhruba

desetina znich jsou lidé stěžkým postižením.

Německo

Martin Schlitt

Původní profesí fotograf, odsvého úra-

zu namotorce je nezaměstnaný. Při vší

smůle měl však ištěstí, protože nehoda byla

klasifikována jako pracovní úraz, anavíc

nedlouho před ní uzavřel velmi dobrou

pojistku. Dnes je tedy rentiér asúsměvem

dodává: „Moje práce je činit mou manželku

šťastnou. Kromě toho se ale věnuji také řadě

koníčků adomácnosti.“

Když člověk vNěmecku získá postižení

během ekonomicky aktivního života, absol-

vuje vstupní test schopností. „Vregionálních

centrech existují zkušební místa – většinou

napojená naspeciální školy. Tam určí míru

vašich možností. Třeba jestli dokážete

pokračovat vesvé původní profesi. Mně

doporučili rekvalifikaci nazlatníka nebo

optika. Stejně to ale nezvládám.“

Najít si práci, pokud máte nějaký handi-

cap, není snadné ani vNěmecku. Sdůcho-

dem okolo 1000 eur apříspěvky nasociální

služby se prý dá vcelku vyžít, ale žádný

vysoký standard nemůžete čekat. Pokud si

přivyděláváte kdůchodu, nesmíte překročit

jeho výši, jinak oněj přijdete. Nějaký druh

zdravotního postižení má přitom asi 6,8

milionu Němců, tedy přibližně osm procent

populace. Jen zhruba 17 % znich pracuje

nebo pracovat chce. Apřibližně šestina lidí

ztéto aktivní skupiny se řadí mezi neza-

městnané.

Hranice zavazující firmy zaměstnávat

osoby se zdravotním postižením je od20

pracovních míst. Vtakovém případě se

požaduje 5% podíl. Uveřejné správy je hra-

nice 6 %. Jinak je zaměstnavatel povinen

uhradit kompenzační částku podle míry

POLSKO

má ustátní

správy snížený

povinný podíl

zaměstnanců

spostižením.

VNěmecku je

to naopak.

RADOSLAV je úspěšný nejen vpráci

arodinném životě,

ale zažívá isportovní úspěchy.

�