Strana 23
Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í
můžeš / číslo 2 - 2012
ÚHEL POHLEDU
Představte si obvyklou
tržní situaci. Velká firma
pronajímá prostory
obchodníkům. Časem dojde
k rekonstrukci objektu
a majitel se rozhodne
neprodloužit dosavadní
nájemní smlouvy.
Přednese nové podmínky.
Maloobchodník je nemůže
přijmout. Odchází. Změním
váš pohled, když dodám,
že maloobchodník je člověk
s postižením?
PODNIKATEL, NEBO INVALIDA?
Text afoto: RADEK MUSÍLEK
J
edná se opříběh Miloše Honoska, který
se obrátil nanaši redakci. Jde oaktivní-
ho muže stělesným postižením. Nesedí
sice navozíku, ale má omezené mož-
nosti pohybu. Přesto před lety založil
malou společnost sručením omezeným
naprodej oříšků asušeného ovoce.
Získal tak obživu nejen on, ale idalší dvě
pracovnice, rovněž postižené.
Provozoval malý stánek uvnitř objektu
Tesco Hradec Králové. Zapřibližně dva met-
ry čtvereční platil deset tisíc korun měsíčně,
což odpovídalo možnostem firemních tržeb.
Když ovšem Tesco přistoupilo krekonstrukci
prostor, nájemní smlouvu nadobu určitou
neprodloužilo. Stejně jako dalším čtyřem
obchodníkům. Místo dosavadního stánku
přišlo snabídkou obchůdku orozloze dva-
ceti pěti metrů anájmem dvaceti pěti tisíc.
To pan Honosek odmítl, protože takové
nájemné by nezvládl. Pustil se dohledání
nového místa pro svůj stánek, ovšem marně.
Propustil dvě pracovnice, pozastavil činnost
společnosti asám se ocitl bez práce.
Opomoc aradu se obrátil naNadační
fond pro podporu zaměstnávání osob se
zdravotním postižením, který mu ochotně
vyšel vstříc. Konci jeho podnikání se však
zabránit nepodařilo. Nevzdal se aabsolvoval
rekvalifikační kurz krizového managemen-
tu. Referentka zaměstnanosti zÚřadu práce
Hradec Králové Irena Nesvačilová potvrzuje,
že pan Honosek je velmi snaživý člověk,
snímž se skvěle spolupracuje.
Pan Honosek se dovolává lidského
přístupu. „Podívejte se, já zaměstnával sebe
adalší dvě ženy spostižením. Místo aby
byl někdo rád, že existuje fungující firma
dávající práci třem lidem, přístup Teska nás
prakticky odsoudil klikvidaci. Netajím se
tím, že jsem byl neprodloužením nájem-
ní smlouvy zaskočen. Především proto,
že jsem se bohužel mylně domníval, že
ivtržním prostředí je možné při dobré vůli
vyjít takto specifické situaci vstříc.“ Myslí
si, že najedné straně někteří proklamují
hesla osnaze pomáhat lidem spostižením
vuplatnění, anadruhé straně to nedělají,
když mají možnost dokázat svá slova vpra-
xi. „Nadační fond Tesco předává tučné šeky
nadobročinnost, ale když může podpořit
anonymního obchodníka bez mediální pub-
licity, neudělá nic.“
Atady vyvstává otázka, jestli pan Ho-
nosek vlastně nevolá popozitivní diskri-
minaci. Chceme ovlivňovat jednání mezi
dvěma tržními subjekty, protože jeden
znich provozuje člověk spostižením?
Patří tohle ještě dokoncepce zaměstnává-
ní lidí spostižením? Tesco neudělalo nic
špatného. Investovalo dorekonstrukce
anabídlo lepší prostory zavíc peněz. Ber
nebo nech být. Zanadnárodním řetězcem
však zřejmě nestojí morální nárok natako-
vé jednání.
Když si vozíčkář založí firmu, měl by
být pro obchodní partnery vprvní řadě
podnikatel, nebo invalida? Odpovědět si
musí každý sám. Záleží naúhlu pohledu.
Vdruhém případě však existuje riziko, že
sním nebudou chtít normálně obchodo-
vat. Hrozí totiž, že je nařkne znelidského
přístupu.
Najedné straně
někteří proklamují
hesla osnaze pomáhat
lidem spostižením
vuplatnění, anadruhé
straně to nedělajÍ.
MILOŠ HONOSEK je ipřes své tělesné postižení podnikavý člověk.
Zaskočil ho však fakt, že některým obchodním partnerům je to jedno.