Strana 35
Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í
můžeš / číslo 2 - 2012
CURYCHEM NA VOZÍCÍCH
muselo výtahem, opět bez sebemenších
problémů. Místní teploty nebezpečně sahaly
knule, sněhovou pokrývkou jsme se ale
brodit nemuseli aběhem dne nás několikrát
příjemně ohřálo sluníčko. Větší zimu než
vPraze jsme ale díky blízkosti Alp přece jen
pocítili.
První naše kroky, přesněji tempa nana-
šich vozících, vedly napromenádu přímo
ujezera. Díky rannímu letu bylo ještě časné
dopoledne, polovina jezera byla zakryta
oparem mlhy aaž napár lodivodů byla
hladina zcela prázdná. Vydali jsme se, jak se
lidově říká, posvých směrem naLindenhof,
kopec zeleně uprostřed historického centra
Curychu zvaný Schipfe, který sliboval pěkný
rozhled poměstě. Je to kněmu odmísta,
kde se město dotýká severního břehu jezera,
asi dva apůl kilometru podél břehu řeky
Limmat.
Vycházka podél vody vzbuzuje vzpo-
mínky naPrahu, vCurychu je místy ivelmi
podobná architektura, která přispívá kdo-
máckému pocitu, město ale působí útulněj-
ším dojmem. Cesta kolem vody nás zavedla
naněkolik malebných náměstí, ajak jsme
se přibližovali kpůvodnímu historickému
centru města, potkávali jsme stále tradič-
nější domy. Pod samotným Lindenhofem
se rozkládá čtvrť Schipfe, nejstarší část
Curychu apůvodně rybářská oblast. Vidět je
zde možné starý rybářský přístav azároveň
tržiště reprezentované jedním domem
sahajícím až khladině řeky. Zaním se již
rozkládají křivolaké uličky, které jsou sice
navozíku sjízdné, nicméně bez pomoci jsou
příliš příkré. Protože právě jimi se dostává
nahoru naLindenhof, museli jsme jeho
návštěvu kvůli absenci doprovodu vzdát.
Nebylo čeho litovat, malebné uličky
ablízkost řeky nám zážitek plně vynahra-
dily. Nazpáteční cestu jsme se přesunuli
nadruhý břeh anávrat směrem kústí řeky
dojezera sliboval potkat slavnou kavárnu
Odeon, kterou v19. a20. století navštěvo-
vala řada intelektuálů aumělců, zavšechny
jmenovitě třeba Albert Einstein, ale také
Lenin. Cestou potkáte historické budovy
policejní stanice aradnice ataké kostel
Grossmünster, který působí majestátně.
Proti hlavní ulici jako by stál napiedestalu
aopět kněmu vede kopec, který by byl sdo-
provodem zvládnutelný, leč bez něj se nám
dotoho nechtělo; hladové žaludky nás navíc
nevyhnutelně přitahovaly spíše kOdeonu.
Měli jsme však smůlu. Ani tak netvo-
řil překážku malý schůdek dovnitř, jako
spíše naprostá obsazenost místa. Vestínu
velikánů intelektuálního světa evidentně
rádo obědvá mnoho obyvatel Curychu apři
celkem příznivých kavárenských cenách se
není čemu divit. Snad tedy příště, Alberte
aVladimíre Iljiči.
Jezerní odpoledne
Obloukem jsme se vrátili kjezeru. To už
nám přálo slunečné počasí, atak následo-
vala procházka popobřežní promenádě.
Ta je samozřejmě zcela přístupná stejně
jako mola, ataké je možné svézt se lodí. Asi
popůl kilometru krásné pobřežní procházky
se nalevém břehu nalézá Arboretum, krás-
ně upravený park, který nabídl něco zeleně,
apromenáda zaním pokračuje okolo přísta-
vu plachetnic. Pokud si procházku zadob-
rého počasí vychutnáte, zabere vám klidně
idvě hodiny; podél vody se dá zastavovat
anačetných lavičkách isedět, případně
krmit vodní ptactvo. Pokud je jasno, jsou
navíc naobzoru zcela jasně vidět vrcholky
majestátních Alp, které jsou velmi blízko
odměsta. Krásně doplňují už tak fascinující
pohled přes jezero.
Město jezero doslova objímá, atak je
zobou břehů vždy krásně vidět nejen jeho
centrum tam, kde se dotýká vody, ale iobyt-
né čtvrti kolem jezera, táhnoucí se naobou
březích dovzdálenosti několika, možná
idesítek kilometrů. Zástavba navíc stoupá
směrem dokopce, anad představou takové-
ho celoročního výhledu se nám sbíhaly sliny.
Konec přístavních mol hlídá majestátní
socha lva, která zároveň označuje pomyslný
začátek města pro lodní dopravu. Roz-
hodli jsme se vyzkoušet, zda ipromenáda
podruhé straně bude tak krásně přístup-
ná. Pomalé zastávce napárek vrohlíku
(bagetě) aubezbariérových toalet vestánku
přímo ubřehu jezera jsme zjistili, že přístup-
ná je. Je navíc stejně malebná jako protější
břeh azčetných mol je krásně vidět silueta
města se všemi jeho kostelními věžemi.
Zastavit se můžete včetných kavárnách
iustánků smístním občerstvením. Barev-
ný podzim namístních stromech zároveň
pomalu ohlašoval konec naší jednodenní
návštěvy. Zbylé franky (mimochodem vzhle-
dově velmi vyvedené peníze) jsme utratili
cestou nanádraží vprodejně cukrovinek,
kde jsme vyzkoušeli slavné avČR ne tolik
dostupné francouzské makronky. 20 franků
vystačilo jen namalou krabičku, poochut-
nání ale budete litovat, že jste si nekoupili
větší. Osladkosti ale nouze nebude, jste pře-
ce veŠvýcarsku. Vzemi bank, ale především
vzemi čokolády.
ODEON.
Slavná kavár-
na intelektuá-
lů, vekteré r ád
sedával Albert
Einstein
či Vladimír
Iljič Lenin.
Neuděláte-li
si včas rezer-
vaci, nesedne-
te si.
První naše kroky,
přesněji tempa
nanašich vozících,
vedly napromenádu
přímo ujezera.