02/2013

• Strana 1

  Ivan Nestával:

  Tady je

  můj ráj!

  strana 

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  ●

  /

  ●

  J e dn ot l i v ý v ý ti s k  Kč / P ř ed p l a ti te l é  Kč

  Koupí

  tohoto

  časopisu

  podpoříte

  Konto

  BARIÉRY

  www.muzes.cz

• Strana 2

  p ř í m á c e s t a k m o b i l i t ě

  Volejte zdarma: 800 100 659

  vecom@vecom.cz

  www.vecom.cz

  Ovenecká 32, 170 00 Praha 7

  Lipůvka 397, 679 22 Lipůvka

  Příčná 2, 736 01 Havířov

  Kompletní v˘roba a dodávka v‰ech typÛ

  plo‰in pro tûlesnû postiÏené: ‰ikmé

  schodi‰Èové plo‰iny, vertikální zdviÏné

  plo‰iny, schodi‰Èové sedaãky a schodolezy.

  Inz_Vecom_A4 17.5.2007 13:12 Stránka 1

  zrcadlo_1_21str.indd 2 12.10.2009 13:03:43

• Strana 3

  3

  EDITORIAL OBSAH

  můžeš / číslo 2 - 2013

  DOBRÉ ZPRÁVY

  Cestování dostupné všem

  Universal Learning Design

  Neziskový e-shop

  Výstava Vidět súsměvem

  Internet amůj handicap 4–5

  ANKETA

  Jsou Češi tolerantní? 6

  TÉMA: PROČ NÁM VADÍ „JINÍ“ LIDÉ

  Pavel Varvařovský: Zatím to stále drhne 8–10

  Setkání sjiným světem.

  Opravdu jiným...? 11–12

  Tolerance zahranicemi.

  Handicap až nadruhém místě 13–14

  TIP NAVÝLET

  NaKramolín se jezdí smonoski 15–17

  CENA JAROSLAVA SEIFERTA

  Vladimír Binar:

  Poezie anaděje jsou sourozenci 18–19

   LET KONTA BARIÉRY

  Železný muž 20–22

  NACESTÁCH

  Malta:

  Medový ostrov, kde vítr neutichá 23–25

  NOVÉ ZAHRANIČNÍ TECHNOLOGIE

  Vsouboji se sněhem 26–27

  PORADNA

  Novinky zlegislativy pro osoby shandicapem

  Sleva nadani, právo policie

  naodtažení označeného vozu 28–29

  AUTO-MOTO

  Jak usadit dítě vautě 30–31

  VAŠE FOTOGRAFIE

  Zimní radovánky 32

  KONTO BARIÉRY

  MELANTRICHOVA , PRAHA 

  Našemu charitativnímu projektu je 20 let 33

  VÝSTAVY BEZ BARIÉR

  1200 panenek vPraze 34–35

  SENSEN

  Ukládáme svou paměť – natisíc let 37

  KŘÍŽOVKA

  Brazilská hádanka 38

  PAVEL

  VARVAŘOVSKÝ:

  ZATÍM

  TO STÁLE DRHNE

  /

  STR. 8

  VLADIMÍR BINAR:

  POEZIE ANADĚJE

  JSOU SOUROZENCI /

  STR. 18

  MALTA: MEDOVÝ OSTROV,

  KDE VÍTR NEUTICHÁ /

  STR. 23

  VÝSTAVY BEZ BARIÉR:

  1200 PANENEK VPRAZE /

  STR. 34

  Vydává: Sdružení přátel Konta BARIÉRY

  vespolupráci sNadací Char ty 77

  Šéfredaktor: Jindřich Štěpánek

  (e-mail:jindrich.stepanek@muzes.cz, mobil: 722966233)

  Redakce: Zdeněk Jirků (e-mail: zdenek.jirku@muzes.cz),

  Pavel Hrabica (e-mail: pavel.hrabica@muzes.cz),

  Radek Musílek (e-mail: radek.musilek@muzes.cz),

  Jan Šilpoch (e-mail: jan.silpoch@muzes.cz)

  Manažerka redakce: Kateřina Uhrová

  (e-mail: katerina.uhrova@muzes.cz, mobil: 722966510).

  Korektorka: Martina Čechová

  Adresa redakce: Melantrichova 5, 11000 Praha 1

  Mobil: 722966510. Telefon: 224242973

  Web: www.muzes.cz. E-mail: info@muzes.cz

  Nevyžádané příspěvky se nevracejí.

  Cena jednoho výtisku je 30 Kč, pro předplatitele 20 Kč.

  Celoroční předplatné 240 Kč.

  Zvýhodněné dvouleté předplatné 380 Kč.

  ISSN 1213-8908. Toto číslo vychází vúnoru 2013.

  Vychází zafinanční podpory Ministerstva zdravotnictví ČR

  aMinisterstvo pro místní rozvoj ČR.

  Art director: Jiří Bušek. Grafická úprava asazba: Jan Bělovský.

  Tisk: Grafotechna Print, s. r. o., Lýskova 1594/33,

  Praha-Stodůlky

  Rozesílá Postservis Praha, Poděbradská 39, Praha 9

  Volný prodej: Česká pošta, s. p.

  Foto natitulní straně: Jan Šilpoch

  Vpražské rodině, kde mají teenagera

  svrozenou vadou sluchu, dominuje jedno

  velké přání. Až úspěšně dostuduje – asnad

  se dostane idoreprezentace veflorbalu,

  protože ho odmalička hraje adíky dvou-

  fázovému tréninku vešpičkovém klubu je

  skutečně dobrý – tak se odstěhuje doŠvéd-

  ska. Kvůli tomu, že během turnajů (díky

  sluchadlům) vnímá, že oněm někteří

  spoluhráči hovoří jako omentálovi.

  Je docela možné, že ivy jste vautobuse,

  metru či tramvaji zažili, že když přistoupí

  dítě sDownovým syndromem, tak si odněj

  leckdo odsedne.

  Společným jmenovatelem je tu jinakost.

  Ti, kteří jsou jaksi jiní, nebývají naší spo-

  lečností stoprocentně přijímáni. Je přece

  mnohem jednodušší odvrátit zrak, nebo

  ještě hůře – ušklíbnout se než někomu

  takovému pomoci. Potvrzuje to ostatně

  vrozhovoru ojinakosti iombudsman

  Pavel Varvařovský nastraně osm.

  Nedávný průzkum STEM poukázal

  nato, že téměř tři čtvrtiny obyvatel

  (68 procent) naší země jsou hrdé nato,

  že jsou českými občany. Současně by si až

  polovina znich vybrala – podle průzkumu

  jiné agentury GfK – pro život raději jinou

  zemi. Nejde oprotimluv. Podle sociologů

  apsychologů jde opřirozenou reakci na

  to, že lidé zde sice žijí rádi, mají tu své

  domovy, předky akořeny, nicméně je

  štvou ti, kteří jim jaksi kazí radost ze všed-

  nodenního života. Ať jde opolitiky nebo

  spoluobčany, kteří se neumějí keslabším

  apotřebným chovat.

  Ze studie Výzkumného ústavu práce

  asociálních věcí vyplývá, že mají zájem

  odejít především vysokoškoláci vevěku 30

  až 39 let, kteří jsou navíc dobře jazykově

  vybaveni. Ti totiž mají skutečně šanci najít

  vjiné zemi pracovní ilidské uplatnění.

  Jeden se takovým někdy ani nediví.

  Vzemi, kde povyšujeme rodinu nade

  všechno, ale čím dál méně se sezdáváme,

  čím dál více se rozvádíme arekordně málo

  se loučíme snašimi zemřelými, se leckomu

  nežije úplně lehce.

  Jen jaksi bolí, že odejít chtějí právě ti

  vzdělaní.

  Atak nezbývá než si uvědomit, že jina-

  kost včeském, moravském či slezském po-

  dání je úplně jiná než vzemích svyspělým

  sociálním systémem – ahlavně myšlením.

  Aže jiní jsme vlastně my.

  Přeji vám inspirativní čtení. 

  JINDŘICH ŠTĚPÁNEK

  Partneři

  redakce:

  Jsme jiní

• Strana 4

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  4

  můžeš / číslo 2 - 2013

  DOBRÉ ZPRÁVY

  Cestování

  dostupné všem

  Uzávěrka první výzvy Ministerstva pro

  místní rozvoj ČR kpředkládání žádostí

  odotace zNárodního programu podpory

  cestovního ruchu pro rok 2013 je

  15. února 2013.

  Výše dotace tvoří maximálně poloviční

  podíl faktických výdajů zcelkového rozpo-

  čtu akce, zbylých 50 % rozpočtu tvoří vlastní

  zdroje žadatele. Přiznaná dotace musí být

  vyčerpána dokonce roku 2013. Rámcový

  rozpočet v1. výzvě Národního programu

  podpory cestovního ruchu narok 2013 je

  50 mil. Kč. Podrobnosti najdete nainterne-

  tových stránkách ministerstva pro místní

  rozvoj: www.mmr.cz/cs/Podpora-regionu-

  a-cestovni-ruch. 

  Universal

  Learning Design

  Již třetí ročník

  konference zamě-

  řené nauniverzál-

  ní přístupnost do-

  kumentů osobám

  se smyslovým

  postižením při-

  pravují zaměst-

  nanci střediska

  Teiresiás Masary-

  kovy univerzity

  vespolupráci

  sUniverzitou

  Johanna Keplera vLinci. Poúspěších před-

  chozích ročníků bylo rozhodnuto, že

  Universal Learning Design se uskuteční

  11. až 15. února 2013 opět vBrně.

  Tematické zaměření se nebude příliš

  lišit odpředchozích ročníků. Konference by

  se měla znovu stát především platformou

  kesdílení zkušeností mezi odborníky, kteří

  praktickým způsobem zajišťují obecnou

  přístupnost vzdělávání navysokých školách

  stejně jako otevřenou bránou pro širší zain-

  teresovanou veřejnost.

  Konference bude rozdělena dočtyř zá-

  kladních tematických sekcí:

  n Standardy pro zajišťování obecné

  přístupnosti vysokých škol atestování osob

  se specifickými nároky

  n Jazyková kompetence sluchově posti-

  žených, role znakových jazyků atranskripce

  mluvené řeči vterciárním vzdělávání

  n Obecná přístupnost elektronických

  dokumentů aveřejných knihoven pro účely

  terciárního vzdělávání

  n Kompenzační nástroje specifických

  poruch učení adalších typů diverzity vter-

  ciárním vzdělávání

  Jako klíčový mluvčí vystoupí profesor

  Arthur I. Karshmer, vedoucí katedry analy-

  tiky atechnologie naFakultě managemen-

  tu univerzity vSan Francisku. Mezi jeho

  odborné zájmy patří problematika počítačo-

  vých rozhraní pro uživatele se specifickými

  nároky azpřístupňování matematiky pro

  zrakově postižené.

  Vpřednáškových sálech budou pre-

  zentovány příspěvky večtyřech jazycích.

  Příspěvky přednášené vangličtině budou

  simultánně tlumočeny domezinárodního

  znakového jazyka, dále je možno využít

  přepisu doanglického ičeského jazyka.

  Semináře akulaté stoly nabídnou prostor

  učitelům, organizacím ainstitucím,

  které mají zájem prezentovat své učební

  metody adidaktické nebo servisní techno-

  logie. Více informací hledejte na:

  www.uld-conference.org. 

  Neziskový

  e-shop

  Obecně prospěšná společnost Neziskovky.cz

  spustila nový web snázvem To atohle

  (www.toatohle.cz). Projekt souvisí snárůs-

  tem žádostí především velkých firemních

  klientů opomoc spřípravou plánů firem-

  ního dobrovolnictví. Společnosti mohou

  pomáhat potřebným, ato tak, že darují

  vlastní výrobky či další předměty doprodeje

  prostřednictvím těchto stránek azároveň si

  jiné zboží ve-shopu nakoupí. Výtěžek vy-

  užije organizace Neziskovky.cz napodporu

  neziskových organizací především voblasti

  vzdělávání pracovníků.

  „Je spousta firem, které chtějí něco

  dobrého dělat, ale nevědí co. Aty se nanás

  často obracejí se žádostí opomoc,“ říká

  Hana Prchalová, fundraiserka o. p.s. Nezis-

  kovky.cz. „Pro jejich pracovníky teď máme

  zajímavou alternativní nabídku – aby se sešli

  nakreativním workshopu aspolečně vyro-

  bili věci, které my pak prodáme azískáme

  zato finanční prostředky. Každý nám ale sa-

  mozřejmě nejvíc pomůže tím, že si vnašem

  obchodě něco koupí. 

  Výstava Vidět

  súsměvem

  Středisko rané

  péče SPRP Brno

  vespolupráci

  sTechnickým

  muzeem vBrně

  vás zve navý-

  stavu Vidět

  súsměvem.

  Vprostorách

  expozice Kultura nevidomých ji lze navštívit

  až do1. března.

  Narození dítěte rodině přináší radostné

  období naplněné očekáváním aplánováním

  budoucnosti. Ale někdy se stane, že je všech-

  no jinak – umiminka se projeví závažné

  zdravotní postižení. To je pro rodinu vprv-

  ních chvílích velká rána, život se jí obrátí

  VÁŽENÍ ČTENÁŘI,

  své postřehy anázory

  nám pište

  nainfo@muzes.cz

  nebo naadresu redakce

  časopisu MŮŽEŠ,

  Melantrichova 5,

  11000 Praha 1.

  ZAJÍMAVÉ ČTENÍ

  PRO HLAVU ISRDCE!

  Informace, servis.

  Čtěte Můžeš

  nawww.muzes.cz

  DOTACE NAROZVOJ cestovního ruchu

  mohou také zpřístupňovat památky.

  Ilustrační foto: Kateřina Musílková

  NÁKUPEM vnetradičním internetovém obchodě

  podpoříte Neziskovky.cz. Foto: Radek Musílek

• Strana 5

  můžeš / číslo 2 - 2013

  5

  ZREDAKČNÍ POŠTY

  naruby. Raná péče nabízí rodině podporu

  odbornou ilidskou. Výstava představuje

  veřejnosti, co je to raná péče ajaké byly za-

  čátky této služby. Návštěvník se dozví, jakou

  podporu dávají poradkyně rané péče rodině

  sdítětem se zrakovým nebo kombinovaným

  postižením ajaké pomůcky kestimulaci

  zraku icelkové podpoře vývoje dítěte se

  používají. Informace omuzeu najdete na:

  www.technicalmuseum.cz. 

  Internet amůj

  handicap

  Již devátým rokem se mohou autoři se

  zdravotním postižením zúčastnit literární

  soutěže Internet amůj handicap. Úkolem

  je ukázat, jak jim internet nebo také telefon

  pomáhá vyrovnat se shandicapem, jak

  ovlivňuje jejich život.

  Tři poslední ročníky literární soutěže

  Internet amůj handicap vyhráli nevido-

  mí autoři. Přeruší vítěznou sérii Zdeňka

  Rybáka, Lukáše Tremla aJaroslava Čajky

  někdo stělesným, sluchovým či jiným

  zdravotním postižením? Devátý ročník

  soutěže, který vyhlásilo sdružení BMI, má

  uzávěrku 17. února 2013. Mohou se ho

  zúčastnit autoři sjakýmkoli zdravotním

  znevýhodněním.

  Naúčastníky devátého ročníku literární

  soutěže čekají hodnotné ceny. Soutěžní

  práci opatřenou poštovní ielektronickou

  adresou je třeba poslat velektronické

  podobě nejpozději do17. února 2013

  naadresu info@helpnet.cz. Přihlášením

  dosoutěže vyjadřuje autor souhlas stím,

  že jeho dílo může být bezplatně zveřej-

  něno.

  Soutěžní práce může mít rozsah ma-

  ximálně 600 slov. Při hodnocení se bude

  přihlížet jak kliterární úrovni textu, tak

  kobsahové zajímavosti. Dosoutěže nebu-

  dou přijaty práce, které byly přihlášeny

  vpředcházejících ročnících, jejich autoři

  se však mohou zúčastnit soutěže snovým

  příspěvkem. Vyhlášení výsledků apředání

  cen se uskuteční nakonferenci INSPO

  16. března 2013 vKongresovém centru

  Praha, kam budou pozváni všichni sou-

  těžící. Zvláštní cenu udělí také měsíčník

  Můžeš. Řadu dalších užitečných informací

  naleznete na: www.helpent.cz. 

  Užitečné rady

  pro švadlenky

  Přeji dobrý den!

  Se zájmem jsem

  si přečetla článek

  Kalhoty sušima.

  Jsem tak trochu

  zoboru, šiji si

  sama, chodím

  pouze vkalhotách,

  protože mám

  dvě francouzské

  hole. Kalhoty pro

  chladnější počasí

  si většinou celé

  vypodšívkuji nějakou jemnou bavlněnou

  látkou nebo dederonovou podšívkou, kte-

  rou všiji pouze dopásku, jinak je vkalho-

  tách volně vložená.

  Pro účel vozíčkáře bych volila podložit

  pouze přední díl kalhot – podšívku pevně

  přišít naboční akrokový šev avmístě

  kolena složit záhybek pro větší pohod-

  lí. Pro velké zateplení bych doporučila

  vatelín, který je už zjedné strany našit

  napodšívku, nebo normální vatelín pod-

  ložit jemnou podšívkou aprošít, apotom

  stříhat podle tvaru kalhot; myslím, že by

  to stačilo jen pod přední díl.

  Jak jsem již psala, chodím ofrancouz-

  ských holích. Ráda bych se zeptala ostat-

  ních čtenářů, zda nemají nějaký tip nato,

  jak vyřešit časté padání holí nazem.

  Když si je opřu při placení upokladny

  nebo okuchyňskou linku, každou chvíli je

  musím sbírat. Poutka naruce mám, ale to

  není ono. Výrobci by tam měli namonto-

  vat nějaký protiskluzový materiál. Budu

  vděčná zaradu, pokud oněčem víte.

  Přeji hodně úspěchů vpodnikání asrdečně

  zdravím!

  Emilie Černá, Dobřichov

  (dopis byl redakčně upraven)

  Vážená paní Černá, díky zaužitečné rady

  azkušenosti zpraxe. Pokud má někdo

  další podobné postřehy, neváhejte se

  oně snámi podělit. Apotěšíte nejen paní

  Černou, ale jistě idalší čtenáře, pokud

  poradíte, jak naneposlušné hole, které se

  rády sesouvají kzemi, jakmile je někde

  opřete.

  (red)

  Dobrovolníků přibývá

  Vážení přátelé vre-

  dakci Můžeš, děku-

  ji zatéma dobro-

  volnictví. Je milé

  slyšet, že jsou mezi

  námi lidé, kterým

  nejde jen ovlastní

  prospěch. Pesi-

  misté sice řeknou,

  že to ti lidé stejně

  dělají pro sebe, ať

  už kvůli dobrému

  pocitu nebo kvůli

  řešení vlastních problémů. Natom ale pře-

  ce nezáleží. Je-li ta pomoc užitečná amile

  poskytovaná, není přece chyba, když

  přinese dobrý pocit itomu, kdo pomáhá.

  Nebo by pro takové pesimisty bylo hodnot-

  nější, kdyby to ti lidé dělali sodporem, ale

  skrze racionální rozhodnutí, že jdou plnit

  sociálně odpovědný závazek, protože je to

  pro společnost užitečné? Itakový postoj je

  přece utilitární, protože by jim šlo olepší

  společnost, vekteré by se ijim samým

  žilo lépe. Takže neřešme tolik pohnutky,

  starejme se ovýsledky! Skepticky lze sha-

  zovat všechny dobré úmysly aideje. Bez

  nich to ale přece vůbec nejde! Ikdyž nic se

  nemá přehánět. Je potěšující, že čím dál

  víc lidí si vtéto věci umělo udělat správný

  názor adobrovolně se rozhodlo jít pomá-

  hat – ať už tam či jinde.

  Vše dobré přeje

  Karolína Sobotková, Brno

  Vážená paní Sobotková, těší nás váš

  zájem onámi zvolené téma aceníme si

  ivyjádření jasného postoje. Vždyť diskuse

  azamyšlení je přesně to, co chceme našimi

  články vyvolávat.

  (red)

  Témata vMůžeš

  Vážená redakce,

  jednak vám všem

  přeji všechno dobré

  donového roku

  2013 ajednak se

  chci zeptat, najaká

  témata se můžeme

  vMůžeš letos těšit.

  Jakým způsobem

  vlastně zaměření

  jednotlivých čísel

  vybíráte? Můžeme

  my jako čtenáři

  výběr témat ovlivnit?

  Karel Urban, Úštěk

  Vážený pane Urbane, díky zapřání

  donového roku. Plánujeme vněm přinést

  například tato témata: postoj kjinakosti

  unás, ohlédnutí zasociálními reformami,

  raná péče, architektura abezbariérovost,

  ústavní péče adalší příběhy lidí srůzný-

  mi druhy postižení, jimž pomohlo Konto

  BARIÉRY. To totiž slaví 20 let odsvého

  vzniku.

  Pokud jde ozpůsob výběru témat, tak jde

  okolektivní domluvu redakce avedení

  Konta BARIÉRY. Snažíme se reflektovat

  aktuální dění azájem našich čtenářů.

  Reagujeme napodněty, které přicházejí

  doredakce, mluvíme slidmi spostiže-

  ním isprofesionály, kteří jim pomáhají.

  Ztoho, co slyšíme, si utváříme obraz, jak

  by mělo které číslo vypadat. Určitě nám

  tedy případné podněty napište, máte reál-

  nou šanci ovlivnit výběr témat nebo jejich

  konkrétní zpracování.

  (red)

  Své postřehy anázory

  nám pište na

  info@muzes.cz

  nebo naadresu

  Redakce časopisu Můžeš,

  Melantrichova 5

  11000 Praha 1. 

  DOBROVOLNÍCI:

  Pomoc idobrý pocit ze života

  strana 8–13

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  

  12 / 20 12

  

  Je d no t l i v ý v ý t i sk   K č / P ř e d pl a t i t el é   K č

  Koupí

  tohoto

  časopisu

  podpořít e

  Konto

  BARIÉ RY

  www.muzes.cz

  M12_2012.indd 1 11/6/2012 10:14:29 PM

  DOBROVOLNÍCI:

  Pomoc idobrý pocit ze života

  strana 8–13

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  

  12 / 20 12

  

  Je d no t l i v ý v ý t i sk   K č / P ř e d pl a t i t el é   K č

  Koupí

  tohoto

  časopisu

  podpořít e

  Konto

  BARIÉ RY

  www.muzes.cz

  M12_2012.indd 1 11/6/2012 10:14:29 PM

  Michal Budinský:

  Konto Míša

  mi zachránilo

  život

  strana 17

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  ●

  /  

  ●

  Je dn o t li v ý v ý t i sk   Kč / P ř ed p l at i t el é  K č

  Koup í

  toho to

  časo pisu

  podp oříte

  Kont o

  BARI ÉRY

  www.muz es.cz

  JAROSLAV ČAJKA zvítězil se svým

  příspěvkem Jsem krásný achytrý! naloňském

  ročníku literární soutěže Internet

  amůj handicap. Foto: Ivan Navrátilík

• Strana 6

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  6

  můžeš / číslo 2 - 2013

  Žiju vČesku odroku

  1995, smalými přestáv-

  kami, kdy jsem se vracel

  domů. Vpolovině

  90. let jsem ještě neuměl

  česky, ale měl jsem uvás

  problém domlouvat se

  anglicky.

  Češi tehdy vyžadovali,

  abych se jako cizinec

  naučil česky. Teď už se to

  dost změnilo, pro Čechy

  je ale domlouvání včešti-

  ně pro to, abyste si získal

  jejich důvěru, hodně

  podstatné. 

  RICARD CAI

  Čína, fotograf

  Žiji vČechách třicet let

  ařekla bych splnou zod-

  povědností, že ne.

  Čechům vadí, když oni

  mají zahrádky sbram-

  borami arybízem avy

  si nasvoji zahradu

  nakoupíte

  avysadíte malajské

  cedry, tak vás přestávají

  naulici zdravit.

  Když osobě Češi prohla-

  šují, že tolerantní jsou,

  tak mají spíš namysli to,

  že jsou lhostejní. Toleran-

  ce je totiž ctnost. Když je

  vám něco jedno, není to

  tolerance, ale nezájem. 

  MARINA RICHTER

  Rusko, malířka

  Češi jsou mimořádně

  tolerantní. Zavíc než

  dvacet let, co vČeské

  republice žiji, jsem se ne-

  setkal například stím, že

  by mi někdo dal najevo,

  že jsem cizinec. Lidé se

  podle přízvuku amluvy

  občas ptají, ze které části

  Jugoslávie pocházím, ale

  to je vše.

  Někdy postřehnu, že jsou

  irádi, že jsem se usadil

  právě tady, že jsem si

  Česko vybral zasvůj dru-

  hý domov. Češi se příliš

  nezajímají osoukromí

  druhých, nejsou vlezlí,

  nevyptávají se napo-

  drobnosti. NaBalkáně

  jsou lidé přímější, také

  více projevují emoce, což

  Češi postrádají. Ale to

  uvás nepovažuji zanic

  negativního. 

  SLOBODAN KOLJEŠIĆ

  Srbsko, obchodník svínem

  Porozdělení společné

  republiky se to výrazně

  zlepšilo. Když jsem se

  vroce 1974 nastěhovala

  doPrahy, tak rok dva mi

  chodily domů anonymní

  korespondenční lístky

  psané napsacím stroji –

  jeďte domů, my vás tady

  nechceme. Byla jsem

  ztoho rozčarovaná.

  Poroce 1989 ahlavně

  poroce 1992 se to oto-

  čilo. Když lidé zjistí, že

  jsem původem Slovenka,

  někdy prosí, ať naně

  mluvím slovensky. Češi

  tolerantní jsou, ale mu-

  sejí si zvyknout. Nesmíte

  naně moc tlačit, pak při-

  jmou ito, co jim zpočátku

  nešlo pod nos. 

  MARTA PAWLICOVÁ

  Slovensko, novinářka

  Jsou

  Češi tolerantní?

  PRAHOU POKOLEJÍCH. Více než

  60 procent vlaků pro osobní

  dopravu vhlavním městě má

  bezbariérové řešení. Na30 lin-

  kách jezdí 806 vlaků aprůměr-

  ně přepraví denně přes 100000

  cestujících.

  HLEDÁTE INFORMACE? Vstup-

  te! Nový web spustila Národní

  knihovna České republiky. Je

  přístupný také pro nevidomé

  aslabozraké. Aktualizace

  www.nkp.cz byla ukončena

  1. 12. 2012.

  MOHOU CHODIT DOPRÁCE.

  Místo pro mne je název projektu

  sociálně terapeutické dílny

  vAlbrechticích. Umožňuje třice-

  ti lidem se zdravotním postiže-

  ním získat pracovní dovednosti

  pro uplatnění natrhu práce.

  Kontakt: tel. č.: 554610817.

  DOHLÉDNOU NATO ISTRÁŽNÍCI.

  Reklamní poutače nachodní-

  cích nesmí ohrožovat bezpeč-

  ný pohyb lidí se zdravotním

  postižením vulicích Pardubic.

  Rozhodla otom komise pro

  bezbariérovost při městském

  úřadu.

  SOCIÁLNÍ PODNIK BODOVAL.

  Kavárna PředMěstí vŠumperku

  uspěla vsoutěži Czech Gastro-

  nomy Awards. Získala ocenění

  jako Kavárna roku Olomoucké-

  ho kraje. Rezervace natel. č.:

  583214454 a776292908.

  NEJLEPŠÍ MÍSTO PRO ŽIVOT.

  Druhý ročník výzkumu Místo pro

  život dal jedničku Královéhradec-

  kému kraji. Zdejší firmy aúřady

  vykázaly nejvíc zaměstnaných lidí

  se zdravotním postižením, hro-

  madná doprava nabízí největší

  podíl bezbariérových spojů.

  NAPOVÍ, KAM ANO. Odzačátku

  roku 2013 by měla být vnabídce

  informačních center publikace

  Praha bez bariér.

  SKONÍČKEM ZAPRACÍ.

  Českobudějovické občanské

  sdružení Koníček pomáhá lidem

  se zdravotním postižením najít

  zaměstnání vrámci evropského

  projektu Podpora natrhu práce.

  Zájemci se mohou přihlásit

  kdykoliv během roku, projekt

  skončí vříjnu 2013. Kontakt:

  e-mail: konicekcb@seznam.cz,

  tel. č.: 774429779.

  NEJEN VOLOMOUCI. Sociální

  služby poskytuje osobám se

  zdravotním postižením, rodi-

  nám sdětmi aseniorům obecně

  prospěšná společnost Maltéz-

  ská pomoc, Olomouc, Wurmo-

  va ul. č. 841. Více informací

  nae-mail: michal.umlauf@

  maltezskapomoc.cz, tel. č.:

  257534934.

  VEŘEJNÝ OCHRÁNCE PRÁV ZVE.

  Ochránce pořádá 20. 2. 2013

  panelovou diskusi aworkshop,

  jejichž cílem je zhodnotit uplat-

  ňování antidiskriminačního zá-

  kona včeském prostředí, pojme-

  novat faktické, institucionální

  azákonné bariéry anavrhnout

  způsoby řešení problémů

  voblasti rovného zacházení.

  CHYTRÉ ZASTÁVKY VPRAZE.

  Zastávkové informační systé-

  my tramvají iautobusů budou

  signalizovat příjezd garan-

  tovaného nízkopodlažního

  spoje. Dopravní podnik vrámci

  zlepšení dostupnosti aktuálních

  dat odopravě opatřuje vybraná

  nástupiště hned několika druhy

  informačních systémů srůzným

  informačním rozsahem.

  MAJÍ SEDMILETÉ ZKUŠENOSTI.

  Agentura pro chráněné bydlení

  Dolmen vSokolově pomáhá

  osobám se zdravotním amentál-

  ním postižením obstát vsamo-

  statném životě. Kontakt: e-mail:

  lutonska@dolmen-sokolov.cz,

  tel. č.: 774716737.

  SIMULTÁNNÍ PŘEPIS. Již dvě

  instituce umožňují svým klien-

  tům se sluchovým postižením

  komunikovat pomocí simultán-

  ního přepisu mluvené řeči. Jsou

  to Poštovní spořitelna aVoda-

  fone Česká republika. Poštovní

  spořitelna vevšech svých 73

  Era finančních centrech pocelé

  České republice aVodafone

  zatím vpilotním provozu ve12

  prodejnách vosmi městech. Si-

  multánní přepis zajišťuje vobou

  případech nadálku on-line

  společnost Transkript online.

  ABSOLVENTI SE NEZTRATÍ. Ma-

  turanti Obchodní akademie pro

  zdravotně postižené vJanských

  Lázních jsou pro praktický život

  dobře vybaveni. Opouštějí školu

  připraveni nejen odborně, ale ise

  znalostí dvou cizích jazyků.

  

  (nouz)

  ANKETA

  DOBRÉ ZPRÁVY

• Strana 7

  PŘEDPLAŤTE SI ČASOPIS

  Jiří Suchý: Kdybych byl lékařem,

  ordinoval bych poezii

  strana 18

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  

  11 / 20 12

  

  Je d no t l i v ý v ý t i sk   K č / P ř e d p la t i t e lé   K č

  Koupí

  tohoto

  časopis u

  podpoří te

  Konto

  BARIÉ RY

  www.muzes.c z

  DOBROVOLNÍCI:

  Pomoc idobrý pocit ze života

  strana 8–13

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  

  12 / 20 12

  

  Je d no t l i v ý v ý t i sk   K č / P ř e d pl a t i t el é   K č

  Koupí

  tohoto

  časopisu

  podpořít e

  Konto

  BARIÉ RY

  www.muzes.c z

  M12_2012.indd 1 11/6/2012 10:14:29 PM

  Michal Budinský:

  Konto Míša

  mi zachránilo

  život

  strana 17

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  ●

  /  

  ●

  Je dn o t li v ý v ý t i sk   Kč / P ř ed p l at i t el é  K č

  Koup í

  toho to

  časo pisu

  podp oříte

  Kont o

  BARI ÉRY

  www.muz es.cz

  Výhodné předplatné nadva roky za380 Kč!

  Pokud si předplatíte Můžeš nadva roky,

  ušetříte proti ročnímu předplatnému

  100 Kč aproti volnému prodeji

  316 Kč.

  Proč si předplatit časopis Můžeš: 1. Přispějete tím naKonto BARIÉRY.

  2. Ušetříte, při předplatném nadva roky je to 380 Kč. 3. Můžete vyhrát mobilní

  telefon akartu Handy Card.

  Jak se jmenuje celým jménem muž,

  podle něhož bylo před dvaceti lety

  pojmenováno Konto Míša?

  Odpovědi natuto otázku zasílejte do15. následujícího měsíce

  naadresu redakce: Melantrichova 5, 11000 Praha 1

  nebo namailovou adresu: info@muzes.cz.

  Odpovědi označte slovem SOUTĚŽ.

  Minulou otázku správně zodpověděla

  Marie Krejčíková zTřebíče.

  Vylosovaný autor správné odpovědi získá kartu Handy Card.

  Ta přináší velké množství slev, kromě jiného naservis aut

  apohonné hmoty.

  Soutěž okartu Handy Card!

  Objednávám předplatné

  časopisu Můžeš

  roční předplatné za240 Kč

  dvouleté předplatné za380 Kč

  JMÉNO APŘÍJMENÍ:

  NÁZEV ORGANIZACE:

  FORMA ÚHRADY:

  ULICE: ČÍSLO POPISNÉ:

  MĚSTO:PSČ:

  TELEFON:

  Vyplněný objednávkový kupon zašlete naadresu:

  Redakce časopisu MŮŽEŠ, Melantrichova 5, 11000 Praha 1

  Chcete-li

  roční předplatné

  změnit nazvýhodněné

  dvouleté, kontaktujte

  bezplatnou linku

  České pošty

  800300302

  složenkou převodem fakturou

• Strana 8

  8

  můžeš / číslo 2 - 2013

  TÉMA: Proč nám vadí „jiní“ lidé

  8

  Text: ZDENĚK JIRKŮ

  Foto: JAN ŠILPOCH

  Vnaší zemi žije mnoho lidí, kteří se

  liší odnormálu. Lidí zjiných kultur, ale

  ilidí spostižením nebo prostě odlišných

  znějakých zvláštních příčin. Jaká je

  vaše zkušenost sobranou práv těchto

  spoluobčanů?

  Zosmi tisíc podání, která nám ročně při-

  cházejí, se nezdá, že právě toto by byl velký

  problém. Alespoň ne naprvní pohled. Ač se

  onás Češích říká ledacos, myslím, že nejsme

  nějak zvlášť nesnášenliví nebo netolerantní.

  Bydlím navesnici naDrahanské vysočině,

  atak dobře vím, že máme docela slušný

  práh tolerance. Jistě, když se před dvaceti

  lety otevřel nejen svět, ale ibrány nejrůz-

  nějších ústavů, byli jsme trochu zaskočeni.

  Pohled napostižené, natož bezprostřední

  kontakt snimi, vyvolával jisté rozpaky nebo

  odstup, jistou ostražitost.

  Dodnes vidíte, jak třeba snaha vybu-

  dovat chráněné bydlení pro mentálně

  postižené vyvolává neuvěřitelné protesty

  potenciálních sousedů, protože by jim to

  prý snižovalo ceny nemovitostí. Je to hlou-

  post vyvolaná nikoli národní povahou, ale

  obyčejnou neinformovaností. Moje dcera

  ■ Veřejný ochránce práv má tisíce podnětů o„jiných“ lidech ročně.

  ■ Česká společnost není podle jeho názoru nesnášenlivá.

  ■ Tolerance se musí pěstovat vždy avšude.

  žije léta vNizozemsku (mimochodem –

  věnuje se postiženým lidem), takže vím, že

  když dotamější restaurace přijede autobus

  shandicapovanými, personál ani nemrkne

  okem, ikdyž ví, že úklid bude trochu větší.

  Tohle ještě dobře neumíme, ale ne proto,

  že bychom byli zlí.

  Každý den vidíme, že jsme si celkem

  přivykli najinou barvu pleti, nacizince,

  třeba inaexotické kultury. Ovšem sám

  mnohdy zažiji trapnou situaci vmetru,

  když nastoupí skupinka lidí sDownovým

  syndromem apár cestujících si odsedne,

  nebo dokonce opustí vagon.

  PAVEL VARVAŘOVSKÝ

  může stejně jako jeho předchůdce

  Otakar Motejl opravdu vážně prohlásit:

  Nakaždodenní politice jsem nezávislý.

• Strana 9

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  můžeš / číslo 2 - 2013

  9

  Generální názor není ani zde možný. Byl

  by zploštělý. Dostali jsme například několik

  podnětů naveřejnou dopravu vrůzných

  městech. Šlo opřipuštění asistenčních

  psů bez náhubku dotramvají aautobusů.

  Někteří vaši čtenáři to dobře znají, jsou časté

  případy, kdy je dost důležité, aby pes náhu-

  bek neměl, protože jen tak může pomoci,

  něco podat atd.

  Vjednom městě předpis tohle naprosto

  chápe, vjiném to umožněno není. Takže se

  snažíme napříslušné radnici vysvětlit, ojak

  specifický problém jde. Ale odpověď zní –

  ne, ne, ne! Nyní pomáháme jedné stěžova-

  telce podat žalobu. Pak si říkáte, co ví aco

  Zatím

  to stále

  drhne

  Nikomu principiálně nevadí, že se dosousedství nastěhuje

  romská rodina, ale velmi vadí, když to způsobuje každodenní,

  nebo dokonce celonoční hluk.

  

  Pavel VARVAŘOVSKÝ:

  Tak to je opravdu trapné. Druhá věc však

  je, že my nemáme rádi, když někdo nad

  míru nerespektuje zažité zvyklosti. Nikomu

  principiálně nevadí, že se dosousedství na-

  stěhuje romská rodina, ale velmi vadí, když

  to způsobuje každodenní, nebo dokonce

  celonoční hluk. Ale to by vadilo, ikdyby

  ten kravál dělali Francouzi. Jsme zkrátka

  trochu konzervativnější, ovšem určitě ne

  xenofobní.

  To je vaše lidská zkušenost snámi jed-

  notlivci. Ale pak je tu stát ajeho orgány,

  úřady, samospráva avůbec svět, které-

  mu se nevyhneme. Itam vidíte zlepšení?

  chce pochopit příslušný úředník oživotě

  postižených…

  Jde spíše oneznalost, nebo onějaký

  chlad, malé vcítění doproblémů druhých?

  Je to směs. Avůbec nemusí jít onedosta-

  tek ochoty. Vtéto zemi jsou některé úřady

  přeplněné, doslova dramaticky přetížené.

  Kdo zná například úřady práce splnými

  chodbami anekonečným čekáním, musí si

  položit otázku, kdy se tamější referentky

  definitivně zblázní. Kdo tam ty lidi posílá

  aproč, to ovlivnit nemohou. Poslanec, který

  hlasoval pro tento model sociální reformy,

  by vtomto prostředí nevydržel ani půl dne.

  Tím neomlouvám zbytečné excesy, tvrdost

  anedůvěru vůči lidem. Jen chci, abychom

  byli trochu spravedlivější při hledání příčin,

  proč žadatel odchází nespokojený, někdy

  inazlobený. Mám tuto definici – vztah

  úřadů astátu vůbec klidem se zlepšuje, ale

  zatím to stále drhne.

  Nakolik se natomto drhnutí podílí sama

  politika?

  Všichni víme, že přes všechny teorie apostmo-

  derní koncepty ovlivňuje lidské chování ivzor,

  příklad. Vezměte doslova epidemii trestních

  oznámení. Přitom trestní právo by mělo vnej-

  různějších sporech přijít až naposled.

  Ale proč by obyčejní lidé měli mnohem

  více vážit, zda takové oznámení podají, když

  Kdo je

  JUDr.Pavel Varvařovský

  Veřejný ochránce práv. Poabsolutoriu práv

  pracoval jako podnikový právník. Od

  soudce Nejvyššího soudu ČSFR, od

  soudce Nejvyššího soudu ČR.

  Vletech – soudce Ústavního

  soudu. Vroce  zvolen Poslaneckou

  sněmovnou veřejným ochráncem práv

  (ombudsmanem). Člen Rady vlády ČR pro

  lidská práva ačlen vědecké rady Právnické

  fakulty UK.

  info

  denně vidí, jak si poslanci ajiní reprezen-

  tanti společnosti si mezi sebou vyřizují účty,

  spory arozbroje právě touto formou. Když

  může ústavní činitel banalitou zahlcovat

  státní orgány, proč ne já? Chovat se podle

  práva, to není podmíněno znalostí tisíců pa-

  ragrafů. Všeobecně známý avážený Vojtěch

  Cepl míval krásný příklad – když půjde malý

  kluk sotcem nebo dědou poprvé dokostela,

  mohou vzniknout jen dvě situace: Buďto se

  mu dostane předem jakési instruktáže, nebo

  jen pokynu – Františku, dělej všechno jako

  já, anebo mu neřeknou vůbec nic, protože

  normální dítě se vneznámé situaci prostě

  orientuje podle vzoru.

• Strana 10

  10

  můžeš / číslo 2 - 2013

  TÉMA: Proč nám vadí „jiní“ lidé

  ani ombudsmana, ani soudy, ani kdovíjaké

  změny zákonů.

  Aještě něco. Začali jsme netolerancí kji-

  ným lidem. Ale nám hodně škodí iošklivě

  rozšířená netolerance kjinému názoru. Sjis-

  tým překvapením najednou vidím, jak lidé,

  kteří se před rokem 1989 angažovali vboji

  zasvobodu slova, najednou tvrdě vystupují,

  když si dovolíte říci něco jiného, než si myslí

  oni.

  Napsal jsem třeba, že už se mi zdá, že

  počet nejrůznějších světových aevropských

  kontrolních komisí, aktivistů avýborů, které

  knám jezdí posuzovat lidská práva, je tak

  velký, že si někdy myslím, že je jich snad

  více než těch sledovaných zlořádů. Zažil

  jsem ikritiku údajně malého počtu stížností

  týkajících se udávané diskriminace. Amůj

  názor – opřený ofakta adocela podrobnou

  analýzu situace – byl okamžitě napaden. To

  je pak dost smutné.

  Jistě mi potvrdíte, že mnoho stížností

  se vašich rukou ocitne zbytečně. Dávno

  mohly být vyřešeny vmístě, kde pro-

  blém vznikl.

  Víte, my žijeme vjakési obrácené inverzi. Ze

  sledování počasí víme, že když je inverze,

  tak nahorách svítí slunce adole je pošmour-

  no. Sproblémy občanů to bývá obráceně

  – vmalé obci, menším městě, se zpravidla

  najde někdo rozumný ařešení je nasvětě.

  Čím výš, tím je přístup chladnější, formál-

  nější, zamračenější. Takže potřebovali

  bychom, aby se nevyřizovaly spisy, ale zkou-

  maly (inanejvyšších úrovních) lidské osudy

  abolesti. Naco jiného ten stát máme...

  

  Unás bohužel je člověk,

  který se chová podle

  přirozeného práva,

  podle obyčejných

  lidských měřítek, často

  považován zaidiota.

  Iproto, že dobrých

  vzorů je zkrátka málo.

  Unás bohužel je člověk, který se chová

  podle přirozeného práva, podle obyčejných

  lidských měřítek, často považován zaidiota.

  Iproto, že dobrých vzorů je zkrátka málo.

  Právě vpolitice – každodenně zobrazované

  všudypřítomnými médii. Takže my jsme sice

  tolerantní kté jinakosti, okteré jsme začali,

  ale pohříchu ikporušování pravidel.

  Léta jste byl také členem Ústavního sou-

  du. Jaká je vaše zkušenost zuplatňování

  práva tam, kde výchova, kultura avzory

  selhávají? Tedy upřípadů skutečné ne-

  návisti – rasové, politické, národnostní…

  Někdy to může vypadat, že nenávisti je

  unás mnoho. Nemyslím si to. Nepodléhej-

  me mediálním zkratkám. Dobře víme, že

  dobré zprávy skoro nikoho nezajímají. Mám

  mnoho příkladů, kdy jsme lidem opravdu

  pomohli, ale skoro se otom neví. Nechci

  propagovat naši kancelář, kde se sedmde-

  sát právníků každodenně probírá doslova

  hromadami stížností. Chci jen upozornit,

  že obyčejný den vtéto zemi přece není plný

  násilí, útlaku abezohlednosti. Druhá věc je

  obyčejná vulgarita, neotesanost, cynismus.

  Ovšem to mohou jen velmi těžko postihnout

  soudy.

  Nebylo by vlastně lepší, kdyby jakýmsi

  ombudsmanem byl vlastně každý? Nebo

  skoro každý?

  Tak toho se asi nedožijeme. Umíme dobře

  nadávat nastát, vládu, poslance. Atvr-

  dě je odsoudit zaskutečné idomnělé

  hříchy, ale když tuto ostrou řeč skončí-

  me, řekneme – ateď jdu zakamarádem,

  musí mi pomoci, třeba jen poradit, jak co

  nejvíc zkrátit daně. Takže také podvod.

  Nemusí být každý ochránce lidských práv,

  stačí, když bude žít podle tří základních

  právních pravidel platných už oddob

  předřímských: smlouvy se mají plnit,

  nikomu se nemá škodit akaždému nechť

  je dáno, co jeho jest. Nato nepotřebujeme

  Je to znak

  blahobytu

  Vlednu 1990 přijel po41 letech doPrahy

  Pavel Tigrid, spisovatel avydavatel exilo-

  vého časopisu Svědectví. Zeptala jsem se

  ho, jaký největší rozdíl je mezi námi aZá-

  padem. „Vy jste bílí,“ odpověděl, ajá mu

  nerozuměla. Pochopila jsem to ale vtémže

  roce vlétě, když jsem přijela doPaříže

  aviděla, že mezi chodci skoro převažují

  lidé tmavší pleti nebo trochu dožluta.

  VeVídni rozdávali naulicích bulvární

  noviny arůzné reklamy také snědí muži;

  vBonnu, tehdejším hlavním městě západ-

  ního Německa, či lépe řečeno Spolkové re-

  publiky Německo, převládaly vprůvodech

  školních dětí také ty tmavší. „Ti bohatí

  jezdí vautech, takže vměstské dopravě je

  neuvidíš,“ vysvětlila mi přítelkyně ado-

  dala: „Až uvás bude opravdu svoboda

  avyšší životní úroveň, tak se kvám taky

  pohrnou cizinci zaprací.“

  VeŠvédsku vté době demonstrovali řidiči

  autobusů indického původu, kteří chtěli

  při výkonu povolání mít nahlavě místo

  čepice se štítkem indický turban ananěm

  znak stockholmské městské dopravy. Jestli

  to prosadili, už nevím. Skoro navšech pře-

  chodech byly obrubníky chodníků snížené,

  aby lidé navozíčku mohli bez problémů

  přejíždět ulice, azvuková signalizace pro

  nevidoucí. Naněkterých stanicích autobu-

  sů oznamoval ztlumeným hlasem automat

  číslo dopravního prostředku, který vjíždí

  dostanice. Taky jsem tam viděla tři čáry,

  podle kterých se může člověk se slepeckou

  holí řídit vestanici metra, apozději právě

  tohle prosazovalo Konto BARIÉRY inana-

  šich nástupištích. „Tito lidé jsou trochu jiní

  než většina obyvatel, ale vkaždém případě

  patří mezi nás,“ zdůrazňovala přítelkyně

  ajá tyto názory pomalu přijímala zasvé.

  Ano, patří mezi nás; jinakost některých

  občanů je třeba respektovat aumožnit jim

  zařazení dovětšiny.

  Asi před dvěma lety jsem přijela doKyjeva

  aněkdo mi tam položil stejnou otázku,

  jakou jsem dala já před třiadvaceti lety

  Pavlu Tigridovi. Měla jsem chuť odpově-

  dět: „Vy jste bílí,“ apak dodat: „Až budete

  bohatší asvobodnější, tak se kvám také

  pohrnou cizinci ahandicapovaní lidé

  navozíčcích se budou pohybovat nejen

  poulicích, ale inavštěvovat výstavy,

  adokaždé veřejné čítárny idokostela

  budete mít bezbariérový přístup. Jinakost

  je totiž znakem blahobytu té které země.“

  Nakonec jsem to neřekla; těžko se to

  vysvětluje.

  

  Autorka je socioložka,

  členka rady Konta BARIÉRY.

  SLOUPEK

  Jiřiny ŠIKLOVÉ

  

  ZVON VPRŮCHODU kpražské kanceláři

  ombudsmana je symbolický, zatímco

  důslednost Pavla Varvařovského skutečná.

• Strana 11

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  můžeš / číslo 2 - 2013

  11

  Setkání sjiným světem.

  Opravdu jiným?

  Text: ZDENĚK JIRKŮ

  Foto: JAN ŠILPOCH

  L

  ibanonský novinář Hassan Ezzddine

  líčí první setkání snaší zemí – před

  pětadvaceti lety přišel studovat

  doPrahy akdyž se nauniverzitě

  seznámil shezkou dívkou, pozval

  ji jeden zučitelů napohovor avaroval, že

  takový kontakt je pro ni ipro republiku

  nebezpečný, protože: Kdoví, kdo to je! Co

  vlastně zamýšlí? Pro koho pracuje? Dnes

  spíše úsměvná historka, jakoby vystřižená

  zfilmu okádrovácích. Jenomže lidí, kteří

  sebarvou pleti, náboženstvím, kulturou,

  každodenními zvyky nebo třeba viditelným

  postižením odlišují, potkáváme stále více.

  Svoboda nejenže otevřela hranice, ale také

  vrata ústavů anejrůznějších zařízení, kde

  odlišní lidé zůstávali skryti před námi, „nor-

  málními“ Čechy.

  Hassan se tehdy nelekl, přes všechny

  projevy netolerance vystudoval aléta už žije

  apracuje vPraze, takže může srovnávat:

  „Mnohé se tu změnilo, tolerance určitě při-

  bylo, aikdyž média někdy přinesou zprávu

  orasistické nebo náboženské netoleranci,

  dobře vím, že jde omalé skupinky extremis-

  tů nebo také olidi, kteří osvětě nic nevědí

  avědět nechtějí. Ale třeba mezi mladými

  studenty je nesnášenlivost opravdu vzác-

  ná. Ahlavně – vidím, že se lidé přestali při

  pohledu nacizince bát. Koneckonců – dřív

  se báli imezi sebou.“

  Arabové mají vmnohém smůlu

  Kéž by měl pravdu! Zkaždodenního života

  víme, že právě naarabskou komunitu se

  umějí někteří, ato ipolitici, novináři ajiní

  veřejní činitelé, dívat skrz prsty. Anivčes-

  kých amoravských hospodách není vzác-

  ností slyšet – jsou to zakuklení teroristé,

  muslimští fanatici, chtějí nás ovládnout,

  obsadit, donutit kpřijetí jejich víry! Astejně

  moudře titíž lidé odhalují znovu aznovu

  světové židovské spiknutí, temné struktury

  bradatých rabínů vdlouhých pláštích, pod

  nimiž skrývají rituální nože nabroušené

  natělíčka našich dětí. Středověk? Ne, jen

  letitá usazenina hlouposti azjednodušených

  receptů nabolesti světa, azejména navlast-

  ní osobní problémy anedobrý osud.

  Jenomže právě vesložitějších situacích

  rády vykvétají zjednodušené pravdy arady,

  

  ■ Jsou Češi xenofobní? Libanonský novinář Hassan Ezzddine ví své.

  ■ VČesku pomalu mizí strach zjinakosti.

  ■ Cizincům se snažíme čím dál víc naslouchat.

  ŠÁDÍ SHANAÁH je dnes respektovaným analytikem mezinárodních vztahů.

  Palestinec sčeským pasem? Čech sarabským otcem? Koho to zajímá...

• Strana 12

  12

  můžeš / číslo 2 - 2013

  TÉMA: Proč nám vadí „jiní“ lidé

  právě včasech společenských potíží začínají

  poletovat výkřiky: Vyžeňte je abude pokoj!

  Omezte dávky těm darmožroutům bez

  práce! Došlápněte si napeníze pro posti-

  žené, stejně jich mají moc! Konkrétní lidé

  přestávají existovat, před očima zrudlýma

  nenávistí je jen nepřátelská masa, která

  potřebuje dostat zavyučenou – tu Romové,

  tu Vietnamci, tu nezaměstnaní, tu málo

  pohybliví anemotorní senioři.

  Šádí Shanaáh má palestinského tatín-

  ka ačeskou maminku. Nevypadá vůbec

  exoticky, naopak, spíš jako nordický filmový

  herec. Když přišel před mnoha lety dočeské

  základní školy, zeptala se ho učitelka při

  výtvarné výchově před všemi dětmi – ti

  Palestinci, to jsou teroristé, že?

  Zeptala se malého kluka, který útlé dět-

  ství prožil mezi národem bez domova, bez

  možnosti návratu kekořenům, bez naděje.

  A– bohužel – když se kesvým příbuzným

  vrací, žádnou změnu nevidí. Někteří už

  všechno vzdali aodešli doAmeriky, jiní

  čekají nazázrak aněkteří berou dorukou

  zbraně. Zoufalá situace rodí zoufalce.

  Proto létají naizraelské civilisty rakety,

  proto vybuchují autobusy snevinnými

  lidmi. Šádí, dnes uznávaný vysokoškolský

  učitel namezinárodní univerzitě vPraze

  avítaný analytik vmnoha médiích, ví ona-

  šich zjednodušených pohledech své: „Lidé,

  kteří nečetli zKoránu ani řádku, dokážou

  hodinu vyprávět omuslimských teroristech.

  Kdo vnaší zemi ví, že mnozí Palestinci jsou

  křesťané, kdo slyšel okřesťanských Koptech

  vEgyptě, kde tvoří desetinu obyvatelstva

  adrží svou víru postaletí?“ Hassan nabízí

  jedno zmožných vysvětlení: „Bohužel jsou

  vtéto zemi velmi malé znalosti současné-

  ho arabského světa. Jen velmi vzácně se

  překládá skvělá moderní arabská literatura,

  která vůbec není náboženská nebo mystic-

  ká, naopak. Velmi otevřeně analyzuje naše

  osudy, naše chyby ailuze.

  Kde jsou včeských filmech nebo ivte-

  levizi vynikající arabské filmy oceněné

  nasvětových festivalech? Nikdo zde nepíše

  oskvělých arabských ženách, profesorkách

  avědkyních, opolitičkách, které dosáhly

  navysoká místa apomáhají tak emancipovat

  miliony žen.“ Azase jsme uobyčejné neinfor-

  movanosti. Dnes, vdobě miliard dostupných

  informací! Ale také utradic pevně usazených

  vlidských duších. Takže: Židé tě vždycky

  okradou! Romové pracovat nebudou! Kdo je

  muslim, chystá bombu! Postižení patří zazdi

  ústavů! Charita je podvod!

  Zrcadlo vpodobě

  postižených aseniorů

  Právě téma postižených aseniorů je ale

  nepříjemné zrcadlo, které nám, roduvěrným

  Čechům, nastavuje muslimský svět. Vtaměj-

  ší rodině je nepředstavitelné, aby handica-

  povaný malý nebo velký člověk zůstal bez

  pomoci alásky nejbližších. Ať je islám, jaký

  je, vede lidi kobrovské solidaritě, kne-

  zpochybnitelné samozřejmosti postarat se

  vrodině opotřebné. Kdo by opustil postiže-

  

  né dítě, je společensky navěky znemožněný.

  Kdo by se nepostaral ostaré abezmocné

  rodiče, sklidil by opovržení celého okolí.

  Úctu přináší splněná, třeba inepsaná povin-

  nost, všeobecný odpor každá snaha vyvázat

  se ztéto tradice. To dobře známe uinašich

  hluboce věřících křesťanů, jenže ti jsou vté-

  hle zemi také trochu exotickou menšinou.

  Zatím jsme nazačátku cesty kpochopení

  arespektování odlišnosti lidských životů.

  Shanaáhovi mají pozoruhodnou zkušenost

  – vpalestinské polovině jejich rodiny se

  narodila holčička sDownovým syndromem.

  Akdyž ji příbuzní přivezou nanávštěvu

  doČech, okolí se jen diví, jakou lásku asa-

  mozřejmou sounáležitost jí projevují. Žádný

  ústav, žádná izolace, naopak: tato posti-

  žená dívka nebude nikdy opuštěna, nikdy

  se neocitne vevzduchoprázdnu. To není

  přikrášlená pověst, to je každodenní život

  vkultuře, kterou většinou známe jen zcest

  dopřímořských letovisek.

  Ale všechny tyto rozdíly nevedou – ato

  je opravdu důležité – zdejší Araby kpod-

  ceňování Čechů. Šádí má díky své dvojí

  identitě zajímavý pohled: „Už mé jméno

  přitahuje pozornost, což není úplně záporný

  jev. Nastřední škole jsem byl předmětem

  docela mimořádného zájmu spolužaček,

  což rozhodně nebylo nepříjemné. Ale také

  si uvědomuji, jak je česká společnost docela

  zbytečně atomizovaná – varabském světě je

  nemyslitelné, aby děti celá léta nemluvily se

  svými rodiči, aby se sourozenci rozešli nacelý

  život, aby vás nezajímalo, jak žijí ajestli něco

  nepotřebují vaši příbuzní anaopak. Tak se

  ztrácí nejen spousta jistot, ale ienergie, kte-

  rou by třeba ti nejslabší potřebovali. Možná

  Lidé, kteří nečetli

  zKoránu ani řádku,

  dokážou hodinu

  vyprávět omuslimských

  teroristech.

  ktomu přispívá icelkem rozvinutý systém

  sociálních služeb, který vČesku máme. Vět-

  šina Arabů by něco zněj ráda viděla idoma.

  Ale jak dlouho vydrží, když denně slyšíme,

  že je příliš drahý?“

  Novinář Hassan nazávěr přidává pro-

  fesionální zážitek: Když před časem psal

  doarabského tisku otragické smrti malé

  holčičky, která vBratislavě spadla dobazé-

  nu autopila se, pravdivě uvedl, že největší

  problémy pak měl personál – údajně kvůli

  špatně zabezpečenému sportovišti.

  Reakce čtenářů byla jednoznačná – aco

  rodiče? Jak je možné, že dítě nehlídali?

  To je pro nás nepochopitelné! Takový hlas

  pak slyšíme odlidí, kteří jsou vmnohém

  amnohém jiní než my, ale kteří proto

  nepřestávají být lidmi. Poslouchat je může

  být často důležitější než věřit „osvědčeným

  pravdám“.

  

  HASSAN EZZDDINE

  pozorně sleduje práci českých kolegů.

  Aněkdy nerozumí zjednodušením,

  kterými naše média nešetří.

• Strana 13

  můžeš / číslo 2 - 2013

  13

  Text: PAVEL HRABICA

  Foto: ARCHIV AUTORA

  I

  rena Moozová prožila srodinou odroku

  1990 většinu času vzahraničí. Šéfuje

  evropským zastoupením včlenských

  zemích Evropské unie. Předtím strávi-

  la zhruba patnáct let nastipendijních

  apracovních pobytech vdiplomatických

  funkcích veŠpanělsku, Rakousku, Francii

  aŠvýcarsku. Nyní žije smanželem advěma

  dcerami už tři roky vBruselu.

  Máme víc škatulek

  Ze zkušenosti ví (mezi podřízenými měla

  donedávna vBruselu ikolegu navozíčku),

  že se vzápadním světě načlověka nejdřív

  pohlíží podle toho, co umí, ne jaký je. „Unás

  máme lidi, kteří jsou zjiného prostředí, zjiné

  země nebo něčím odlišní odvětšiny, zaška-

  tulkované. VČechách je Američan apriori

  dobrý, Ukrajinec špatný apodobně. Nazápad

  odnašich hranic tohle není tak podstatné,

  ačkoli to pochopitelně neplatí stoprocentně,“

  shrnuje své zkušenosti Irena Moozová.

  Zřejmě nejméně tolerantní prostředí

  zažila Irena Moozová během působení

  vUNESCO vPaříži. „VeŠpanělsku lidé ská-

  čou dostropu, když zvládnete alespoň po-

  přát dobrý den. VRakousku se dívají naváš

  cizí přízvuk snadhledem, akdyž konverzace

  vněmčině zadrhává, klidně přejdou doan-

  gličtiny. Francouzi si ale potrpí naperfektní

  francouzštinu,“ vzpomíná napařížské pů-

  sobení. „Francie je charakteristická kastov-

  nictvím: nejste posuzováni podle toho, co

  umíte avíte, ale odkud pocházíte, najakou

  mateřskou, základní, střední avysokou ško-

  lu jste chodili, vjaké čtvrti bydlíte...“

  Madridská škola tolerance

  „První velkou zkušenost jsem si odbyla vle-

  tech 1990 až 1991 během ročního stipendia

  vMadridu,“ vybavuje si. Poprvé vživotě

  byla delší dobu vsilně mnohonárodnostním

  prostředí. Vestudijní skupině byly zastoupe-

  ny všechny kontinenty, barvy pleti isvětové

  názory. „Zajímavé to bylo vdobě, kdy začal

  první konflikt vPerském zálivu. Každý kjeho

  hodnocení přistupoval zjiné historické

  zkušenosti. Jinak to viděli kolegové zMaroka

  nebo Alžíru, tedy ze zemí, jež zažily fran-

  couzskou kolonizaci, ajinak třeba student

  zUSA, který byl navíc absolventem vojenské

  námořní akademie. Ten se vjednu chvíli

  dostal doizolace, řada spolužáků se sním už

  zprincipu nechtěla vůbec bavit. Takže to pro

  mě byla hodně velká škola tolerance.“

  Pobyt vMadridu byl pro ni zásadní

  vtom, že se naučila vnímat diskusi jako dia-

  log, ne jako jednostranný tok názorů. „Bylo

  sice porevoluci, ale vČeskoslovensku se

  ještě příliš nepěstoval odlišný názor, ikdyž

  se doba změnila. Tady jsem najednou byla

  konfrontována sjinými světovými názory, ji-

  nými kulturami, slidmi zjiných kontinentů,

  kteří se dívali odlišně inanás vEvropě.“

  ■ Česká tolerance vůči cizím prvkům ještě není naúrovni západní Evropy.

  ■ Jak se národy chovají kseniorům, tak se chovají khandicapovaným.

  ■ Zkušenosti avzdělání mohou být vČesku naobtíž.

  Tolerance

  zahranicemi

  HANDICAP AŽ NA

  DRUHÉM MÍSTĚ

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  

  IRENA MOOZOVÁ

  prožila posledních dvacet

  let putováním poevropských

  metropolích.

• Strana 14

  14

  můžeš / číslo 2 - 2013

  TÉMA: Proč nám vadí „jiní“ lidé

  dá vúvahu, že aby namístě pro vozíčkáře

  parkovali zdraví řidiči. „Nevzpomínám

  si, že bych tady viděla parkovat muže bez

  dítěte. Není to jen věc předpisů, ale obecné

  kultury.“

  Ještě jeden zajímavý postřeh má spojený

  sčeským prostředím apostoji klidem shan-

  dicapem. „Pokud jde ocharitu, myslím, že

  Česká republika je vesrovnání se světem

  velmi vyspělá. Zvlášť systém dárcovských

  SMS je unikátní. Zvláštní však je, že lidé do-

  kážou spíš poslat DMS než převést nevido-

  mého přes ulici…“ Zřejmě trpíme podivným

  ostychem, držíme si khandicapovaným

  zbytečný odstup.

  Úspěch je taky „jinakost“

  Zajímavé zkušenosti stolerancí nebo netole-

  rancí vcizím ačeském prostředí má její dcera

  Klára. Odmalička chodila dopředškolních

  zařízení idoškol vcizině. „Má dcera se dnes

  Smalým dítětem nakafe?

  Doobchoď áku!

  Otoleranci se však veŠpanělsku dozvě-

  děla nejvíc skrze vztah Španělů kdětem.

  Praha vprvní polovině 90. let byla podle ní

  kmatkám skočárky ještě hodně nepřátel-

  ská. „Docentra jsem se skočárkem vůbec

  nevydávala, rychle jsem zjistila, že prosit

  někoho, aby vám sním pomohl donebo

  zautobusu MHD, stojí nadlidské úsilí.

  Spousta lidí se odvracela, dělali, že ženskou

  skočárkem nevidí,“ vzpomíná. Také zajít

  smalým dítětem dorestaurace bylo obtížné.

  Skamarádkami si prý vyměňovaly horké

  tipy, kde jsou kmatkám sdětmi vstřícní.

  „Kuriózní bylo, že první anadlouho jediné

  místo, kde byl prostor vyhrazený dětem,

  byla IKEA. Takže jsme si skamarádkami

  dávaly rande tam...“ Súsměvem dodává, že

  vmnoha českých restauracích spíš tolerovali

  hosty se psem než sdítětem.

  Vpolovině 90. let proto byla vMadridu,

  kde prožila rodina čtyři roky, příjemně

  překvapena, že přijít naoběd či večeři

  dorestaurace sjedním nebo více dětmi je

  

  Kuriózní bylo, že první anadlouho jediné místo,

  kde byl prostor vyhrazený dětem, byla IKEA.

  Takže jsme si skamarádkami dávaly rande tam...

  cítí lépe vcizím prostředí než včeském,“

  uvádí Irena Moozová. Včeském prostředí

  je prý dnes Klára vnímána jako cizorodý

  prvek. „Příliš mnoho viděla, zažila, studovala

  namezinárodních školách, mluví více jazyky,

  je schopná se adaptovat vjiném prostředí.

  Jako cizí prvek byla vnímána dokonce

  ivČesku, kde nějaký čas studovala naně-

  mecké škole, zatímco vevropské škole

  vBruselu je standardně vnímána jako člo-

  věk, který má multinárodnostní zkušenost.

  Je dokonce považována zadivnou, protože

  má oba rodiče ze stejného státu, anavíc

  stejné barvy pleti. To je tam neobvyklé. Její

  spolužáci mají rodiče většinou každého zji-

  ného státu, jiné národnosti ačasto iodlišné

  barvy pleti.“

  Rozhled aznalosti jsou podle její dcery

  včeské společnosti handicapem. „Klára

  zjistila, že česká společnost nedokáže moc

  dobře akceptovat příslušníka vlastní komu-

  nity, který se posunul dál.“ 

  naprosto samozřejmé. „Všude měli sedačky

  pro malé děti, vřadě podniků byly dětské

  koutky, dítě bylo ize strany personálu stejně

  vítané jako dospělý člověk. Myslím, že

  natoleranci kdětem aseniorům poznáte,

  jak se ten či onen národ pak chová khandi-

  capovaným.“

  Máme zbytečný odstup?

  Zatímco vČesku až nedávno vněkterých

  obchodních centrech zkušebně vyhradi-

  li parkovací místa pro ženy nebo matky

  skočárky, vzemích, kde Irena Moozová

  pracovala, je už to dlouhou dobu samozřej-

  mé. „Vedle míst pro handicapované existují

  také širší stání, aby mohl rodič povystoupe-

  ní zauta manipulovat skočárkem isdítětem

  vsedačce.“

  Vtěchto zemích se téměř nesetkáte

  stím, že by natakto vyhrazených místech

  zaparkoval někdo jiný, auž vůbec nepřipa-

  SMANŽELEM, který pracoval několik let ivMoskvě,

  mají bohaté zkušenosti slidmi různých etnik.

  OSLAVA

  OSMNÁCTIN

  Kláry Moozové

  (urostřed).

  Vbruselském bytě

  se sešla „téměř

  celá Evropa“.

  KLÁRA

  MOOZOVÁ

  (třetí zprava)

  je pro kamarády

  aspolužáky

  exotem: má rodiče

  jedné národnosti...

• Strana 15

  15

  můžeš / číslo 2 - 2013

  TIP NAVÝLET

  Respekt

  kjinakosti

  Je to až neuvěřitelné, jak jsme každý jiný.

  Nemluvím ovzhledu, to vskutku pro život

  asoužití se zbytkem společnosti není

  důležité. Mluvím opovaze. Ozpůsobu

  chování se klidem, opřístupu knim.

  Ozájmech, nadání, názorech naživot.

  Dal by se sepsat celý seznam vlastností,

  čím se jeden oddruhého odlišujeme.

  Vidíme to nejen ucizích lidí, ale ivkru-

  hu našich nejbližších. Rodiče se zájmem

  amnohdy ispřekvapením sledují, jak se

  jejich vlastní děti liší jedno oddruhého.

  Mnohdy jako oheň odvody…

  Jinakost je pro společnost ale nesmír-

  ně důležitá. Různost názorů, pohledů

  nasvět, samozřejmě inadání asklonů

  kté či oné činnosti vytváří ucelenou živo-

  taschopnou společnost.

  Co je ale nesmírně důležité, je respekt

  knázoru druhého. Kjinakosti. Člo-

  věk sjiným názorem nebo postojem

  kdané otázce není nepřítel. Naopak nás

  odlišnost názoru obohacuje. Nutí nás

  zamyslet se aposoudit, zda se nepleteme,

  zda naodlišném postoji našeho kolegy,

  přítele nebo ipartnera či jiného rodinné-

  ho příslušníka není kus pravdy. Zda není

  chyba nanaší straně.

  Bohužel se velmi často vpráci setká-

  vám sapriorními postoji. Strváním

  nasvém bez schopnosti alespoň zvážit,

  zda natom, co tvrdí druhý, něco není.

  Diskuse mezi lidmi, kteří se snaží vytvořit

  něco nového, je totiž základem úspěchu,

  kterým může být třeba dobrý zákon.

  Vzpomínám nadobu, kdy jsem ještě

  vykonávala svou profesi architekta, jak

  jsme se skolegy nad projektem nesmírně

  hádali, jak jsme vášnivě argumentovali,

  abychom pak znašich názorů vytvořili

  úspěšnou práci. Co bylo natěchto sporech

  důležité asoučasně krásné, bylo to, že

  vokamžiku, kdy jsme skončili sprací,

  byli jsme nadále přátelé, kteří, jak se říká,

  spolu chodí napivo.

  Při psaní těchto řádků jsem si vzpomněla

  naněco, oco se svámi musím podělit. Je

  vtom obrovský kus pravdy. Manželova

  babička, když viděla rodinné dohady, říká-

  vala: „Jak se může dohodnout svět, když se

  mnohdy nedohodnou lidé vrodině!“ Každý

  spor byl vtu ránu ukončen. Začněme tedy

  každý usebe. Přemýšlejme otom, co říká

  ten druhý. Proč to říká. Co ho ktomu vede.

  Časem uvidíme, že lidé začnou respektovat

  inaše názory. Chovejme se klidem, kjejich

  jinakosti, tak, jak bychom chtěli, aby se

  oni chovali knám.

  

  Autorka je senátorka.

  SLOUPEK

  Daniely FILIPIOVÉ

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  ■ Lipenský areál koncentruje nabídku pro handicapované.

  ■ Zájem vozíčkářů tu přitahuje vstřícnost personálu.

  ■ Reklama se mezi sportovci spostižením šíří ústně.

  NaKramolín

  se jezdí

  smonoski

  Text: PAVEL HRABICA

  Foto: JAN ŠILPOCH

  R

  ekreační oblast kolem obce Lipno

  vjižních Čechách se sjezdovkami,

  turistickými trasami pro běžkaře,

  pěší acyklisty, si Nizozemci nevy-

  hlédli náhodou. Vnejbližším okolí

  zdejšího skiareálu, pojmenovaného podle

  hory Kramolín (900 m n. m.) anedaleko

  břehů přehradní nádrže totiž krajina odpo-

  vídá jejich představám oúměrně vysokých

  horách, kde mohou uskutečnit své „vysoko-

  horské“ pěší ilyžařské sny.

  Mírný terén akvalitní infrastruktura

  této části Šumavy vposledních letech

  nachází oblibu iulidí spohybovým posti-

  žením.

  Důkazem toho byl iletošní lednový Den

  shandicapem (jeden ze tří zimních), který

  pořádal společně Skiareál Lipno sprovo-

  zovateli zdejší bobové dráhy apoprvé se

  doLipna bez bariér připojila izajímavá roz-

  hledna – Stezka korunami stromů otevřená

  vlétě 2012.

  Zájemci si tu mohli vyzkoušet například

  jízdu namonoski vdoprovodu lyžařských

  instruktorů, otestovat bobovou dráhu, vy-

  stoupat nad vrcholky stromů pospeciální

  vyhlídkové cestě rozhledny nebo navštívit

  akvapark vybavený bazénovým zvedákem

  pro vozíčkáře.

  Během této akce byly všechny atrakce

  ijízdy pro handicapované ijejich dopro-

  vod atřeba isourozence zdarma. Onákla-

  dy se dělí prostřednictvím grantu MMR ČR

  alipenští pořadatelé.

  

  IVAN NESTÁVAL

  se se svým synem Ivánkem

  vydává nakramolínskou

  sjezdovku každý víkend.

• Strana 16

  16

  můžeš / číslo 2 - 2013

  TIP NAVÝLET

  Specializovaní instruktoři

  „Poprvé jsme zkušebně pozvali najeden den

  rodiny shandicapovanými dětmi vzimní

  sezoně 2009/2010,“ přibližuje akci Zuzana

  Kolářová, manažerka projektu Lipno bez

  bariér. Ona sama má blízko jak kareálu, tak

  klidem snejrůznějším postižením, protože

  má nevidomou dceru.

  „Před třemi lety pořídil skiareál první

  monoski achtěli jsme si otestovat zájem

  otento druh lyžování mezi handicapova-

  nými.“ Skiareál nechal vyškolit tři lyžařské

  instruktory, kteří jsou vpřípadě zájmu

  schopni buď obsluhovat handicapovaného

  lyžaře, nebo zaškolovat rodiče, aby sami

  zvládli řízení monoski se svými dětmi.

  Potřech letech se pravidelné pořádá-

  ní Dnů shandicapem už neomezuje jen

  nazimní sporty, ale objevují se vnabídce

  ivlétě.

  Zuzana Kolářová připomíná, že ohlas

  bezplatných akcí se postupně promítá

  idozvyšujícího se zájmu handicapovaných

  sportovců ajejich rodin imimo tyto speciál-

  ní akce. „První reklamu jsem dělala vlastně

  mezi známými, například včeskobudějovic-

  ké Arpidě, hodně pomohl facebook, dávala

  jsem informace inainternetovou stránku

  vašeho časopisu.“

  Připouští, že nejlepší reklamou je tichá

  pošta iniciovaná těmi, kteří si areál ajeho

  nabídku vyzkoušeli právě při bezplatných

  akcích. Řada znich se vrací doLipna, ikdyž

  si platí vše sami. Vozík odstavený uzákladní

  

  Syn lyžoval oddvou apůl roku. Když se dozvěděl,

  že se dá jezdit inajedné lyži vsedačce,

  dal mi impulz ajá se oto začal víc zajímat.

  dolní stanice lanovky tu už neberou jako

  něco výjimečného. Jak potvrdil Michal Bu-

  kovský, jeden ze školených instruktorů, pra-

  videlně sem jezdí jeden dospělý lyžař, který

  začínal právě nazdejší vypůjčené monoski.

  „Stane se, že je tu tolik handicapovaných,

  že se celý den knormálnímu lyžování nebo

  výuce nedostaneme.“

  Pomoc handicapovaným

  Jedním zpravidelných návštěvníků skiareá-

  lu je Ivan Nestával zHluboké nad Vltavou.

  Jeho syn Ivan se před třemi lety ponemoci

  ocitl navozíku, ale jen první rok nemoci

  vynechali lyžování. „Syn lyžoval oddvou

  apůl roku. Když se dozvěděl, že se dá jezdit

  INSTRUKTOŘI,

  kteří doprovázejí

  handicapované

  lyžaře

  namonoski,

  jsou naLipně

  celkem tři.

  RODIČE DĚTÍ OCEŇUJÍ PÉČI,

  kterou personál areálu jejich dětem věnuje.

  LYŽOVÁNÍ přináší handicapovaným lyžařům

  silné emocionální prožitky.

  JÍZDA není podle vyškolených lyžařů tak obtížná,

  jak vypadá naprvní pohled.

• Strana 17

  můžeš / číslo 2 - 2013

  17

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  inajedné lyži vsedačce, dal mi impulz ajá

  se oto začal víc zajímat.“ Dnes jeho syn

  jezdí jak státovou asistencí, tak samostatně.

  Urputnost Ivana Nestávala byla také jedním

  zpodnětů, proč se iskiareál začal víc anga-

  žovat vnabídce možností pro handicapova-

  né. Připomeňme, že Konto Ivánek organi-

  zované spomocí Konta BARIÉRY přispělo

  Ivánkovi mj. napořízení monoski.

  „Původně jsem chtěl založit nějaké sdru-

  žení pro ty, kteří mají podobný problém jako

  my,“ vzpomíná Ivan Nestával. „Abychom

  získali podporu třeba nanákup monoski

  (cena monoski se pohybuje kolem 60 až

  70 tisíc Kč – pozn. autora) adalší výdaje

  spojené stímto sportem. Vím, že většina

  rodin napodobné věci peníze nemá.“

  Lipno bezbariérové

  Lipno bez bariér chce vytvářet nové programy

  pro handicapované scílem začlenit je

  dlouhodobě doturistického ruchu Lipenska.

  Dlouhodobá koncentrace nizozemských

  turistů vtéto oblasti Šumavy dala vzniknout

  husté infrastruktuře zařízení aslužeb,

  kde se samozřejmě počítá isnávštěvníky

  shandicapem. Skiareál nabízí vsoučasnosti

  tři monoski se skořepinami různých velikostí,

  včetně dětské sedačky.

  Kromě příležitostně pořádaných Dnů

  shandicapem vrámci lyžařského areálu je

  bezbariérově zařízen iakvapark nedaleko

  místní pláže.

  Plošina tu umožňuje vstup vozíčkářům

  idosauny anamasáže, kdispozici jsou

  např. dětské vozíky pro pohyb kolem

  bazénů aspeciální zvedák vplaveckém

  bazénu. Vblízkosti skiareálu je bezbariérový

  apartmán, vnedalekém okolí je idalší bohatá

  nabídka bezbariérového bydlení.

  Jak nalyže naLipno?

  ZČeských Budějovic se lze naLipno vydat

  buď přes Český Krumlov ( km), nebo přes

  Kaplici aVyšší Brod ( km). ZPrahy je

  naKramolín asi  km, zPlzně  km. Areál

  naKramolíně anaSlupečném vrchu nabízí

  pět hlavních tratí lehké astřední obtížnosti,

  pro monoski je určena především sjezdovka

  č.  Jezerní.

  info

  SKIAREÁL LIPNO

  je vhodný pro sváteční lyžaře ipro ty,

  kteří přesedají zvozíku namonolyži.

  IVÁNEK NESTÁVAL

  zvládá jízdu namonoski ibez

  bezprostřední asistence svého otce.

  LIDÉ

  NAVOZÍKU,

  nebo

  namonoski

  nejsou naLipně

  pro zdravé

  sportovce už

  žádnou atrakcí.

  Ponějaké době, kdy hledal podporu

  aspolupráci ivjiných lyžařských středis-

  cích, došel sprovozovateli areálu pod Kra-

  molínem koboustranně přijatelnému řešení.

  Dnes nedá Ivan Nestával nazdejší zařízení

  dopustit. Tvrdí, že co doposkytovaných

  služeb, možností vblízkém okolí ahlavně

  přístupu vlekařů, instruktorů idalšího

  personálu to má naLipně světovou úroveň.

  Pro vozíčkáře mají připravené igelity napři-

  krytí odstavených vozíků, když prší nebo

  sněží. Vlekaři, jak jsme se sami přesvědčili,

  kontrolují, když vítr igelit odhrne. Apokud

  jsme měli možnost registrovat, nejednalo se

  ogesto kvůli přítomnosti novinářů.

  „Namalém prostoru je koncentrovaná

  nabídka aktivit, nemusíte je hledat ajezdit

  zanimi narůzná místa,“ říká Ivan Nestával.

  Se synem jezdí vzimě lyžovat naLipno

  jednou týdně, třeba ijen nahodinu apůl,

  je to pravidlo, které si se synem stanovili.

  „Nemyslím, že jízda namonoski je náhra-

  dou zaklasické lyžování. Jsem přesvědčen

  otom, že kdyby si to vyzkoušel zdravý člo-

  věk, leckdo by utohoto způsobu sportování

  zůstal,“ říká súsměvem. 

  Před třemi lety pořídil

  skiareál první monoski

  achtěli jsme si

  otestovat zájem otento

  druh lyžování mezi

  handicapovanými.

• Strana 18

  18

  ■ Čerstvě oceněný básník aspisovatel tvrdí, že se zbytečně vzdáváme krásy.

  ■ Dobrý verš je reflektorem ozařujícím doposud neviděná místa.

  ■ Kouzlo protézy vzniklo vrehabilitačním ústavu.

  můžeš / číslo 2 - 2013

  CENA JAROSLAVA SEIFERTA

  VLADIMÍR BINAR:

  Poezie anaděje

  jsou sourozenci

  Foto: JAN ŠILPOCH

  N

  ěkteří čtenáři si všimli, či dokonce

  mě upozornili, jak podstatnou roli

  hraje vmých textech světlo. Musím

  se přiznat, že jsem si toho nebyl

  nikdy vědom, ale když jsem otom

  přemýšlel, uvědomil jsem si, že jsem si tuto

  jistou posedlost světlem zřejmě odnesl

  zdětství prožitého naHorácku, vkrajině

  obklopující Velké Meziříčí anedaleký Tasov.

  Je to hornatý kraj, nad nímž se donedozírna

  klenou zvlněné, nasebe jakoby naskládané

  světelné obzory…

  Zamého dětství to byl kraj rozčleněný

  dovětších amenších kamenitých políček

  aluk, najejichž mezích nebo přímo upro-

  střed obilných polí se tyčily obrovské žulové

  balvany rozpálené slunečním žárem. Kdysi

  je hospodáři, alespoň ty menší, podkopávali

  aspouštěli dohlubin země, aby je nemuseli

  při obdělávání polí obkroužit. Ovšem při

  nuceném zakládání JZD je vojáci nemilosrd-

  ně rozstříleli… Vtéto krajině avžáru těchto

  balvanů domě vrůstalo světlo, které jsem pak

  hledal jak vesvých prvních básnických po-

  kusech, tak vliteratuře: unás to byli Mácha,

  Březina, Deml, Nezval, Holan, Zahradníček,

  vesvětě Baudelaire, Apollinaire, Faulkner,

  amohl bych vyjmenovat celou řadu dalších.

  Hledání světla nás provází pocelý život,

  především však ho musíme nacházet vživotě

  samém! Veškerá skutečnost, sníž se denně

  setkáváme, se může stát světelným zřídlem,

  reflektorem osvěcujícím zatemněnost všeho,

  co žijeme aco nás potkává. Ať je to krajina,

  rosná kapka, kamínek, záblesk hvězdy vnoč-

  ní ulici, zasněžený dvůr továrny, dým nad

  městem nebo třeba nenadálé setkání snezná-

  mým, avšak snámi souznícím člověkem...

  Čím víc se nám zdá náš život kompli-

  kovaný, smutný, či dokonce tragický, tím

  houževnatěji bychom měli hledat každý,

  iten nejprchavější záblesk nové naděje. Pro

  mě byla aje tím paprskem vedle vlastního

  životního dění, vněmž je téměř vždy skryto

  něco nového azázračného, především

  poezie. Možná je to překvapivé, ale poezií

  rozumím nejen verše, ale iprózu, drama,

  výtvarné umění avlastně všechna další

  umělecká vyjádření krásy, spočívající pro

  mě především vodhalování aosvětlování

  lidského osudu. Protože co nás nejvíce trápí

  ačasto bolí, co potřebujeme poznat ačemu

  porozumět? To je přece náš vztah knejbliž-

  šímu okolí, kesvětu, kjiným lidem, kevší

  zdánlivě neměnné realitě. Ato poezie, ta

  skutečná poezie, dokáže! Každý dobrý verš

  je reflektorem – ozařujícím, atak odhalují-

  cím místa dosud zastíněná, temná či doté

  chvíle neviděná.

  Zapomínáme

  naživotadárnou poezii

  Dnes jistě nežijeme zrovna lehkou dobu,

  ale naživotadárnou schopnost poezie jsme

  bohužel zcela zapomněli. Apřitom je to tak

  prosté! Vždyť unás byla tradice – možná

  více než stoletá, že vkaždých novinách –

  často naprvní straně – vycházely verše.

  Nebyla to žádná ozdoba, ornament, ale sa-

  mozřejmost… Aty básně psali často největší

  čeští básníci! Jen si připomeňme období

  Mnichova, květen 1945… Vpadesátých le-

  tech to byly ty dnes směšné politické veršíky,

  agitky, ataké všedesátých letech minulého

  století noviny prostě bez básně nevyšly.

  Jistěže nejednou šlo opříležitostné, dobové

  aněkdy málo podařené texty, ale přece je-

  nom vnovinách něco promluvilo kčlověku

  jiným jazykem. Ahledalo nové osvětlení pro

  zdánlivě známý jev, věc nebo událost.

  Kolik úplně nových pohledů objevili pro

  nás Nezval, Holan, Halas, Seifert amnozí

  další! Dnes lidé zjejich tvorby neznají skoro

  nic asama jejich jména pomalu zarůstají

  mechem zapomnění. Kde jsou časy, kdy

  se nadobrou poezii stály fronty, přestože

  vycházela vdesetitisícových nákladech!

  Vysvětlení, že poezii vlastně dobře nahradi-

  la populární hudba, je ploché aprázdné. Jde

  oto, jaká tato hudba je: buď je to Kryl apár

  PRÁCE NAFAKULTĚ

  je především pravidelným

  setkáním snovými

  milovníky literatury.

• Strana 19

  můžeš / číslo 2 - 2013

  19

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  dalších, nebo…? Umělecké dílo přináší totiž

  nejen nový pohled, ale také katarzi, očištění.

  Ato odběžné písničky asi čekat nemůžeme.

  Nemluvě okvalitě jejího jazyka. Zkrátka

  jde ozboží určené krychlé spotřebě, ato

  přece nemůže plnit funkci objevitele, atím

  ani funkci pomocníka při hledání světla…

  Jistě však může přinášet peníze, ovšem

  právě proměna našeho světa napouhé dvě

  polohy – vydělej, utrať, vydělej, utrať – pod

  smrtícím tlakem peněz působí, že více avíce

  skutečných hodnot znašeho obzoru mizí …

  Utrpení je to jediné,

  oco se mohu opřít!

  Mám nezapomenutelnou zkušenost zdlou-

  hého léčebného pobytu vestátním rehabi-

  litačním ústavu vChuchelné naHlučínsku.

  Jeho zkratka SUR mi dodnes neodbytně

  připomíná surrealismus. Bylo mi přes dvacet

  apotříleté sádře vypadala moje noha jako

  seschlá větvička. Přitom se potěžkém úrazu

  zprvu zvažovalo, zda ji nebude třeba ampu-

  tovat. Když mě tam stou větvičkou přivezli,

  poznal jsem, co to znamená. Jen si představ-

  te ložnici pro dvacet spáčů, kde každý večer

  zní rachot protéz odhazovaných zapostele!

  Dvacet umělých nohou! To nebyla Stohlavá

  žena Maxe Ernsta, ale Stonohý muž!

  někde strašně vrzaly dveře. Marně jsme se

  rozhlíželi, odkud zvuk pochází.

  Nakonec nám došlo, že Pavlovi vrže proté-

  za. Takhle se randit nedalo, to, že já se belhal

  odvou holích, ještě šlo, ale vrzající proté-

  za? Vrátili jsme se doústavu, Pavel sundal

  protézu apromazali jsme ji sádlem zčínské

  vepřové konzervy, kterou jsme dostali kveče-

  ři. Když jsme pak konečně došli krybníčku,

  přivítala nás už jen tichá nazelenalá hladina

  lesknoucí se jako zrcadlo. Mohli jsme vněm

  spatřit svou tvář… Apřísvit toho podvečer-

  ního vodního zrcadla tvoří další fazetu toho

  světla, které jsem si odnesl zdětství…

  Naděje pro obyčejný den

  Ponucené přestávce vobdobí normalizace

  přednáším oddevadesátých let naFilozo-

  fické fakultě UK českou afrancouzskou

  literaturu, především poetiku básnického

  textu. Nanáš obor by se měli hlásit zapálení

  milovníci literatury, jazyka ikultury.

  Ale ti jsou bohužel mezi studenty vmen-

  šině. Zkušenost posledních let mě navíc za-

  číná přesvědčovat, že pokud poezie nebude

  nikde vidět aslyšet, ani její největší pří znivci

  mezi našimi studenty, povětšině příští

  učitelé, nebudou mít příliš velkou příleži-

  tost seznámit sjejí životadárnou silou své

  žáky. Pro všudypřítomnou černou kroniku,

  ať politickou, kriminální či tragickou, není

  vmédiích téměř nanic jiného místo. Kruh

  zapomnění natisíciletou součást civilizace,

  poezii vtom smyslu, jak jsem oní mluvil,

  se tak bude více avíce svírat. Můžeme ho

  prolomit? Věřím, že ano. Už tím, že každý

  znás, byť třeba sám, sáhne pobásni nebo

  próze spotřebou či touhou objevit nový

  pohled nazdánlivě obyčejné věci, lidské

  vztahy, situace. Právě lidé, kterým jejich ži-

  vot přichystal těžký úděl, mohou vknihách,

  tedy vpoezii, nalézt novou energii inaději

  pro další obyčejný den. 

  (Mezititulky azáznam zj )

  Kdo je

  PhDr.Vladimír Binar

  Narodil se roku . Literární historik,

  básník, prozaik, editor, překladatel

  apedagog. Pomaturitě () musel

  pracovat jako papírenský abetonářský

  dělník. Vystudoval Filozofickou fakultu UK

  (), kde také několik let učil (–).

  Vdobě normalizace působil vesvobodném

  povolání jako publicista apřekladatel.

  Po se vrátil naFF, kde vyučuje českou

  afrancouzskou literaturu. Zdíla: román

  Playback, výbor zbásní (–) Hlava

  žáru, soubor povídek Číňanova pěna. Vroce

   získal Cenu Jaroslava Seiferta, kterou

  uděluje Nadace Charty .

  info

  Ajak se ti chlapi mazlili stěmi svými

  pahýly! Jak je laskali! To byl svět jasných

  vztahů, všechno předstírání šlo stranou, zů-

  stala jen ta pravá člověčí dřeň. Skutečně až

  nakost… Dobro azlo byly odsebe odděleny

  jako světlo atma. Ano, bez utrpení se prav-

  dy nedobereš! Adobrého přítele nenajdeš!

  Dodnes se přátelím sPavlem, nádražním

  posunovačem, kterému vagon ujel nohu.

  Naprvního máje vždycky všichni mrzáci

  bez rozdílů – ampuťáci, vozíčkáři, berlaři,

  vyrazili domájového průvodu, pochopitel-

  ně pod transparentem SUR CHUCHELNÁ

  ZDRAVÍ PRVNÍ MÁJ! To měl natočit Buñuel!

  Průvod končil namístním hřišti upárků

  apiva. Pavel ajá jsme si tam jednou se

  dvěma hezkými místními dívkami domluvili

  podvečerní rande ublízkého rybníčku. Když

  jsme tam vyrazili, najednou se vrozkvetlé

  třešňové aleji ozvaly podivné zvuky, jako by

  Každý dobrý verš

  je reflektorem –

  ozařujícím, atak

  odhalujícím místa dosud

  zastíněná, temná či

  doté chvíle neviděná.

  CENA J. SEIFERTA laureáta očividně dojala.

  PRO NADACI CHARTY 77

  je Seifertova cena důležitým poděkováním

  tvůrcům české literatury.

  Vtomto případě také statečnému básníkovi,

  který ani vtěžkých dobách nemlčel.

• Strana 20

  20

  můžeš / číslo 2 - 2013

  20 LET KONTA BARIÉRY

  ■ Úraz upoutal Zbyňka Švehlu navozík, ale také vybičoval kesportovnímu výkonu.

  ■ Člověk navozíku se musí vyrovnávat somezeními, která život přináší, iléta poúrazu.

  ■ Konto BARIÉRY pro lidi spostižením představuje jistotu aoporu.

  Text: RADEK MUSÍLEK

  Foto: JAN ŠILPOCH

  Z

  byněk Švehla si přídomek „železný“

  zaslouží hned zněkolika důvodů.

  Především je několikanásobným

  účastníkem nejtvrdšího triatlono-

  vého závodu nasvětě – havajského

  Ironmana. Vroce 2003 ho úspěšně dokončil

  jako první Evropan navozíku. Prokázal tak,

  že má železnou vůli isvaly. Patří kpředním

  českým sportovcům spostižením. Úspěchy

  ale slaví ivsoukromém apracovním životě.

  Dopříběhu tohoto skromného amilého

  chlapíka přitom vstoupilo iKonto BARIÉRY.

  Vroce 1994 mu bylo devatenáct let

  asmladickým zápalem se věnoval triatlo-

  nu. Během závodu vKarlových Varech ho

  však potkal osudový pád zkola. „Byla to

  obyčejná jezdecká chyba. Jak jsme vtom

  věku šli dovšeho svervou, rozjel jsem to

  zkopce apřed jednou zatáčkou moc prud-

  mě jejím případem občas strašili, že když

  budu blbnout, dopadnu stejně. Vzpomněl

  jsem si nani prakticky hned potom pádu,

  když jsem nemohl pohnout nohama,“

  popisuje Zbyněk první okamžiky poúra-

  zu. Přesto přiznává, že nějakou dobu věřil

  vnávrat zdraví, adodává: „Už si to přesně

  nepamatuji, těch pocitů se člověku honí

  hlavou hodně. Člověk myslí nabudoucnost.

  Zatěch devět měsíců, co jsem se dával

  dohromady, byla spousta času napřemýš-

  lení.“

  Železný muž

  Toužil jsem se coby triatlonista vrátit do

  bazénu. Ta úvaha byla jednoduchá. Voda

  přece patří krehabilitaci, ajá se navíc

  vtomto živlu cítil mnohem přirozeněji.

  ce přibrzdil,“ vzpomíná Zbyněk snotnou

  dávkou nadhledu. Nikdo ho tedy nesrazil

  ani doničeho nenarazil. Prostě skončil

  iskolem vpoli. Bohužel nápor nevydržel

  první bederní obratel, došlo kporušení

  míchy adoživotnímu ochrnutí dolních

  končetin.

  Strašili ho ochrnutím

  „Vevzdálenější rodině jsem měl příbuznou,

  která byla ochrnutá inaruce. Oddětství

• Strana 21

  můžeš / číslo 2 - 2013

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  21

  přirozeněji. Asi jsem ivěřil vuzdravení,“

  přiznává Zbyněk.

  Velký sportovní návrat

  Tehdy ještě nebylo možné snadno dohledat

  kontakty ainformace nainternetu. Hodně

  tak záleželo natom, koho potkáte. Zby-

  něk znal ztelevize Centrum Paraple, kde

  najednom zkurzů potkal Jana Nevrklu

  zKontaktu bB. Ponějakém čase tohle jméno

  zmínila ilékařka vrehabilitačním ústavu

  vKladrubech. „Bylo to legrační,“ směje se

  Zbyněk. „Zeptala se mě, jestli bych souhla-

  sil, aby namě dala Honzovi spojení. On měl

  totiž tenkrát pověst podivína, před kterým

  někteří lidé dokonce varovali.“ Zbyněk však

  naštěstí varování nedbal azačal pod vede-

  ním Jana Nevrkly plavat. Ato byl začátek

  velkého sportovního návratu.

  Muž, který se při triatlonových závodech

  dostal navozík, začal opět trénovat. Apode-

  víti letech odnešťastné nehody se zapsal

  nejen dočeské historie sportu. Díky nezlom-

  né vůli úspěšně dokončil nejtěžší triatlonový

  závod této planety, havajského Železného

  muže – Ironmana. Závodníci musí vnároč-

  ných klimatických podmínkách tropů uplavat

  3,8 km, ujet nakole (handbiku) 180 km

  auběhnout (ujet navozíku) maratonskou

  vzdálenost 42,2 km. Osedm let později si

  Zbyněk Švehla napoloviční trati připsal ititul

  mistra světa. To když vkategorii handcycle

  nafloridském Clearwateru zvítězil vefinálo-

  vém závodě série IRONMAN 70,3.

  Voda Zbyňkovi přinesla imanželku, která

  dělala najednom plaveckém kurzu veStra-

  konicích dobrovolnici. Před rokem se poos-

  mileté známosti vzali adnes jsou šťastnými

  rodiči desetiměsíční Magdalenky. Zbyněk

  tak musí skloubit sport srolí manžela,

  otcovstvím iprací. Někdy je to dost náročné,

  ale užívá si to.

  Konto BARIÉRY astudium

  Aprávě voblasti studia jako přípravy nabu-

  doucí profesi sehrálo Konto BARIÉRY veZbyň-

  Život poúrazu míchy navíc svá úskalí

  poodhaluje postupně, člověka bez zkušeností

  nenapadnou přidružené zdravotní kompli-

  kace. Asnovými životními rolemi vpodobě

  studia, práce irodiny přicházejí nové výzvy

  kpřekonávání limitů. „Dodnes nastávají situ-

  ace, kterým musím čelit jinak, než bych čekal.

  Hodně jsem si to uvědomil například vsouvis-

  losti se svým otcovstvím,“ přiznává Zbyněk.

  Podle svých slov měl Zbyněk velké štěstí

  naokolnosti. Narehabilitaci šel dovino-

  hradské nemocnice kIvě Synovcové. Její

  lidský přístup avelké zkušenosti mu výrazně

  pomohly. Před tím cvičila třeba iJana

  Kašpara aJana Potměšila. Druhým, asnad

  ještě významnějším momentem bylo setkání

  se sdružením Kontakt bB, které podporuje

  studium, rehabilitaci asport bez bariér. Pře-

  devším pak jde opohyb vevodě pro osoby

  stělesným postižením. „Toužil jsem se coby

  triatlonista vrátit dobazénu. Ta úvaha byla

  jednoduchá. Voda přece patří krehabilita-

  ci, ajá se navíc vtomto živlu cítil mnohem

  Dodnes nastávají

  situace, kterým

  musím čelit jinak,

  než bych čekal. Hodně

  jsem si to uvědomil

  například vsouvislosti

  se svým otcovstvím.

  ŽIVEL, KTERÝ POMÁHÁ LÉČIT

  avozíčkářům dává volnost pohybu.

  Zbyněk se vevodě cítí jak doma.

  Poúrazu se doní chtěl rychle vrátit.

  VYPRACOVANÉ SVALY,

  zakteré by se nemusel stydět ani sportovec bez

  postižení. Anení divu. Ironman plave 3,8 km...

  VŽDY

  USMĚVAVÝ

  SYMPAŤÁK,

  tak působí

  Zbyněk Švehla

  nalidi vesvém

  okolí.

  

• Strana 22

  22

  můžeš / číslo 2 - 2013

  20 LET KONTA BARIÉRY

  ❛ Aktuální informace

  pro osoby spostižením.

  ❛ Inzerce zaměstnání,

  seznámení aprodej či

  nákup pomůcek pro lidi

  shandicapem.

  ❛ Archiv článků.

  ❛ Fotografická

  soutěž vrubrice Vaše

  fotografie.

  ❛ Videa afotografie

  ze zajímavých akcí.

  ❛❛ www.muzes.cz

  mohou číst inevidomí

  aslabozrací!

  ZAJÍMAVÉ ČTENÍ

  PRO HLAVU ISRDCE!

  Informace, servis.

  Čtěte Můžeš

  nawww.muzes.cz

  kově životě největší roli. Ještě před úrazem

  se stal studentem Vysoké školy ekonomické

  vPraze naFakultě financí aúčetnictví, obor fi-

  nance. Reálně však kestudiu nastoupil až jako

  vozíčkář. „Konto BARIÉRY mi poskytovalo

  několik let štědré finanční podpory prostřed-

  nictvím stipendia. Také mi výrazně pomohl

  projekt Počítače proti bariérám. Díky němu

  jsem získal svůj první počítač. To jsou hezké

  příklady konkrétní hmatatelné pomoci,“ po-

  chvaluje si Zbyněk. Většina obdržených peněz

  prý padla nadopravu, protože doškoly jezdil

  svým autem. Ajako poctivý student musel

  najezdit hodně kilometrů!

  Konto BARIÉRY podpořilo iZbyňkovo

  sportování. „Vždy, když jsem to potřeboval,

  mi bylo pomoženo. Věřím, že jsem nabí-

  zenou pomocnou ruku nikdy nezneužil.

  Vdobě hádek mezi sportovními svazy mi

  poskytlo ipříspěvek nahavajské závody.“

  Hlavní roli Konta BARIÉRY vidí Zbyněk

  vtom, že představuje pro lidi spostižením

  jistotu aoporu. „UBARIÉR jsme si tak

  nějak už zvykli, že tu prostě jsou amůžeme

  se naně vždycky obrátit. Nejde přitom jen

  openíze, ale ioradu. Víte, že jsou tady

  lidé, kteří se vám budou snažit pomoci. Se-

  ženou kontakty, informace, zkrátka nejste

  nasvé problémy sami. Ato je fajn pocit,“

  uzavírá Zbyněk své líčení vztahu keKontu

  BARIÉRY.

  Práce vIBM

  Idíky této podpoře „železný muž“ úspěšně

  vystudoval anašel si práci uspolečnosti

  IBM. Stará se zde ofinanční administraci

  vkonzultantské divizi. Ze strany zaměstna-

  vatele přitom coby vozíčkář cítí podporu.

  „Když jsem hledal práci, tak mi snad nikde

  jinde můj vozík při výběrovém řízení tolik

  nepomohl. Cítil jsem velký akcent společen-

  ské odpovědnosti adoslova hlad poza-

  městnání člověka spostižením. Bylo to až

  nahranici pozitivní diskriminace. Ale určitě

  rozhodlo imoje vzdělání zVŠE aznalost an-

  gličtiny,“ usmívá se Zbyněk. Zaměstnavatel

  mu přitom vychází vstříc ivotázce sportu.

  Jednou týdně pracuje zdomova amůže si

  brát dovolenou ivdobě, kdy je ostatním

  kolegům prakticky zapovězena.

  Idíky tomu je vesvých téměř třiceti osmi

  letech stále navrcholu formy. Přestože

  tréninku už nemůže dát to, co před deseti

  

  lety. „Je to psychická droga. Sport pořád

  domého života patří anechce se mi jen tak

  se ho zbavit. Když jsem vroce 2003 dokončil

  toho Ironmana, završil se tak můj sportovní

  osud. To byl absolutní vrchol. Triatlonista,

  který se poúrazu plnohodnotně vrátil! Co si

  přát víc?“ Akdyž Zbyněk říká plnohodnot-

  ně, není to jen slovní obrat. Vždyť ivozíčkář

  se může umístit vprvní třetině startovního

  pole! „Pocit zápolení se zdravými je vzrušu-

  jící, asamozřejmě mi dělá víc než dobře, že

  mezi nimi nejsem jen dopočtu. Handicap

  jako by vté chvíli nebyl. Jsem mezi kama-

  rády, stojíme společně nastartu avšichni

  máme někde hodně daleko před sebou

  cílovou čáru. Překonáváme obdobné obtíže,

  které nám dlouhý závod klade docesty. To

  mám rád. Asi tuto simulaci opravdového

  života apropojení sbytím před úrazem

  kespokojenosti stále potřebuji.“ 

  ... NAHANDBIKU pak jede 180 km

  akončí jízdou navozíku vdélce maratonského běhu 42,2 km.

  Je to psychická droga.

  Sport pořád domého

  života patří anechce

  se mi jen tak se ho

  zbavit. Když jsem vroce

  2003 dokončil toho

  Ironmana, završil se tak

  můj sportovní osud. To

  byl absolutní vrchol.

  Triatlonista, který se

  poúrazu plnohodnotně

  vrátil! Co si přát víc?

• Strana 23

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  můžeš / číslo 2 - 2013

  23

  NACESTÁCH

  ■ Je to země, kde jsou lidé shandicapem vítáni.

  ■ Nejezdí se sem jen zakoupáním, ale především zahistorií.

  ■ Nejdražší katedrála pochází zroku 1573.

  Text: MICHAELA BUČKOVÁ

  Foto: AUTORKA

  T

  en vítr tady nikdy neustává. Zběsile

  tančí mezi prádlem pověšeným nad

  mou hlavou vjedné zúzkých uliček

  Valletty, malebného hlavního města

  Malty, státu, který dostal název podle

  sladkého medu ajehož vlajku zdobí mal-

  tézský kříž napočest rytířů, kteří tu dlouhá

  staletí vládli.

  Není to Itálie, ikdyž ravioli zde považují

  zajedno znárodních jídel – stejně jako

  britské hranolky nebo smaženou rybu.

  Není to ani arabská země, byť místní jazyk

  – maltština – je vlastně nejčistější forma

  arabštiny (ajako jediný arabský jazyk se

  píše latinkou).

  Ostrov Malta ležící 80 kilometrů odSi-

  cílie je zajímavou směsí mnoha kultur,

  Malta:

  Medový ostrov,

  kde vítr neutichá

  PŮVABNÁ MĚSTEČKA

  nabřehu moře zdobí

  modro-bílé bárky

  místních rybářů.

  Jejich úlovky se dají

  koupit natrzích.

  které tímto malým ostrovem prošly. Leží

  totiž nastrategickém místě mezi Evropou

  aAfrikou azájem oněj měly vposledních

  několika stoletích všechny mocnosti. Ataké

  se tady vystřídaly.

  „NaMaltu se nejezdí kvůli koupání

  adlouhým písečným plážím,“ varuje nás

  nazačátku průvodkyně Adriana Oliva,

  Slovenka, která naMaltě žije už 27 let. „Sem

  se jezdí zahistorií, vtom je naše bohatství,

  akdo to pochopí, bude se sem vracet,“

  dodává se zápalem. Zdejší pláže jsou krásné,

  ale kamenité. Ale zdejší památky jsou ještě

  krásnější – abudete mít co dělat, abyste je

  zatýden objeli.

  Je to také země, kde jsou handicapovaní

  vítáni. Lidé navozíčku se dostanou téměř

  všude (pokud se zrovna nejedná opodzem-

  ní katakomby svatého Pavla nebo dvoupat-

  rový inkvizitorský palác veVittoriose – tady

  ustísněných kobek má bohužel vozíčkář

  smůlu).

  Všude jinde ale mají nájezdy ibezbariéro-

  vé toalety. Ty nechybějí uNárodního archeo-

  logického muzea veVallettě ani ukatedrály

  svatého Jana, dojet lze až megalitickým

  

  NaMaltu se jezdí zahistorií, vtom

  je naše bohatství, akdo to pochopí,

  bude se sem vracet.

• Strana 24

  24

  můžeš / číslo 2 - 2013

  NACESTÁCH

  chrámům Ggantija nasousedním ostrově

  Gozo anaspoustu dalších míst. Ale pěkně

  popořadě.

  Zamaltézskými rytíři doValletty

  Vulici voní čerstvě vyprané prádlo azdejší

  vápencová dlažba je staletími uklouzaná.

  Úzkými uličkami se proplétám nahoru

  nahlavní třídu Valletty, která je prý skoro 24

  hodin denně plná lidí.

  Stejně je tomu idnes. Dostat se až sem

  nakopec může někoho stát velké úsilí, jenže

  navštívit toto město, které si maltézští rytíři

  postavili nazelené louce v16. století jako

  centrum nově získaného útočiště, se vyplatí.

  „Nelze přijet naMaltu anenavštívit Vallet-

  tu,“ říká nekompromisně naše průvodkyně.

  Valletta – stará důstojná dáma – má

  totiž mocné kouzlo. To pochopíte, když se

  budete jen tak bez cíle chvíli ztrácet vjejích

  uličkách nebo když se posadíte nalavičku

  vHorních nebo Dolních zahradách abudete

  Může se hodit

  NaMaltě se hovoří maltsky aanglicky.

  Jak se tam dostat

  Letadlem zVídně. Společnost Air Malta

  tam létá x týdně, dopoledne v. h

  nebo večer v h. Let trvá  hodiny a

  minut. Zpáteční letenka se dá pořídit

  od Kč včetně poplatků.

  Přímo zPrahy se začne létat . května

  , ato každý týden vsobotu. Odlet

  bude ve., odčervna pak přibudou ilety

  vestředu ve hodin. Let potrvá , hodiny,

  cena letenky od Kč včetně poplatků.

  Když se vozíčkář nahlásí dopředu, letecká

  společnost mu zajistí vozíček iasistenci

  naletišti.

  Co ochutnat

  Každé jídlo začíná předkrmem. Tím jsou

  tapas – malá jídla podávaná schlebem.

  Nastůl se nosí olivy nakládané naspoustu

  způsobů, sušená rajčata, geniální pasta ze

  sušené rajčatové šťávy (takhle specialita

  se až  dnů suší zaobčasného míchání

  naslunci achutná báječně), sýry Gbejna

  (spepřem či bazalkou), klobásy, nakládaná

  zelenina, smažené lilky aspousta dalších

  dobrot.

  Jí se tu také spousta ryb, národním jídlem

  je pak králík – často připravený trochu

  nazpůsob našeho guláše.

  Maltské víno je proslavené. Například

  chardonnay zostrova Gozo má specifickou

  slanější chuť aosloví ity, kteří zrovna tuto

  odrůdu nemusí.

  www.malta-info.cz

  info

  sledovat moře pod sebou aposlouchat ne-

  zaměnitelné zvuky tohoto města, vekterém

  stojí nejdražší katedrála amaltézského

  rytíře potkáte jen tak naulici.

  Doparlamentu

  Bezbariérový je veVallettě Velmistrovský

  palác (dovšech pater se dostanete výtahem

  aschody jsou překryté nájezdy). Chodby

  budovy uprostřed města, kde sídlí prezident

  aparlament, hlídají zbroje maltézských

  rytířů, obdivovat zde můžete gobelínovou

  síň adají vám nahlédnout dovšech pokojů

  aslavnostních zasedacích síní. Ahádejte,

  odkud pocházejí ty obrovské křišťálové

  lustry? Samozřejmě zČeska!

  Palác ale může být zavřený – to když

  prezident nebo parlamentní činitelé přijí-

  mají velvyslance, nebo dokonce nějakého

  prezidenta. Součástí je izbrojnice, kde lze

  obdivovat výzbroj maltézských rytířů, kní

  ale vede několik schodů.

  

  Atak raději spěcháme dál. „Tohle že je

  nejkrásnější kostel nasvětě?“ ptám se před

  vchodem dokatedrály svatého Jana. Zvenku

  vypadá nenápadně, skoro se mi ani dovnitř

  nechce jít… Ale je to šok! Tolik zlata najed-

  nom místě jsem ještě nikdy neviděla. Aasi

  už nikdy neuvidím.

  Otéto katedrále postavené vroce 1573

  se říká, že je nejen nejkrásnější, ale inej-

  dražší nasvětě. Její cena je nevyčíslitelná.

  Ornamenty jsou zdobené 24karátovým

  zlatem, jsou tu iobrazy slavného malíře

  Caravaggia, který naMaltě našel útočiště,

  když naněj vItálii vydali zatykač.

  Katedrála se skládá zosmi menších

  bočních kaplí (stejně jako je namaltézském

  kříži osm cípů – každý znich reprezentuje

  jednu jazykovou skupinu). Renovace jedné

  zkaplí stojí půl milionu eur. Katedrála je

  bezbariérová, má boční nájezd.

  Další bezbariérovou zajímavostí je kino

  Malta 5D. Během dvaceti minut se zde do-

  zvíte (azažijete navlastní kůži) ipoutavou

  Vulici voní čerstvě vyprané prádlo azdejší

  vápencová dlažba je staletími uklouzaná. Úzkými uličkami

  se proplétám nahoru nahlavní třídu Valletty.

  POHLED

  zhorních zahrad

  Valletty naúzké

  uličky tohoto

  půvabného

  města

  VYKUPUJEME

  ZLATO, stojí

  nacedulích před

  zlatnictvími.

  Zlatníci se

  prý chtějí

  zásobit dobách

  ekonomické

  krize.

• Strana 25

  můžeš / číslo 2 - 2013

  25

  historii Malty. Pozor nalétající koule zkano-

  nu či nastřepiny bomb svržených naostrov

  zadruhé světové války!

  Zamaltézským rytířem

  Anakonec jsme potkali itoho maltézského

  rytíře. Jmenuje se markýz de Piro, provází

  nás svým šlechtickým domem, kde se zasta-

  vil čas arovnou by tu bylo možné natáčet

  příběh oAngelice. Ostatně ho naMaltě také

  točili. Malta totiž patří koblíbeným místům

  filmařů.

  Ten dům – Casa Rocca Piccolla (naMaltě

  má totiž každý dům své jméno, které se píše

  inadopisy) – naRepublic Street bohužel

  není bezbariérový; přesto se vyplatí kolem

  něj aspoň projít, zda nezahlédnete paní

  markýzu nebo jejího 71letého chotě. Jen se

  ho neptejte, zda je maltézský rytíř; velmi

  nerad otom hovoří.

  Zatajemstvím Malty

  Malta má však isvé tajemství, se kterým si už

  podesetiletí lámou hlavu nejslavnější vědci,

  astrologové či záhadologové – neolitické

  chrámy. Jsou starší než pyramidy vEgyp-

  tě ikeltské Stonehenge, vznikly vletech

  3600–2500 před naším letopočtem. Je jich tu

  několik, předpokládá se, že sloužily kuctívá-

  ní matky plodnosti, že jí sem byly přinášeny

  obětiny. Kdo však postavil tato monstra

  zobrovských balvanů, která pustí paprsky

  slunce až doposlední místnosti přesně vden

  letního azimního slunovratu, není vůbec

  jasné. „Známe důvod, proč tu stojí, zhruba

  víme, kdy je postavili, ale nevíme, kdo tito

  lidé byli akde žili. Potéto kultuře totiž nezů-

  staly vůbec žádné pozůstatky, ani vykopávky

  neprokázaly, že by tu vté době někdo žil,“

  říká naše průvodkyně Adriana Oliva.

  Jsou magické, sálají energií. Gganti-

  ja naostrově Gozo nabízí krásný výhled

  nahlavní město tohoto ostrova Viktorii,

  chrámy Mnajdra aHaggar Qim ležící jen

  500 metrů odsebe najihu ostrova Malta

  adalší. Až kchrámům vedou pohodlné as-

  faltové cesty avzázemí navozíčkáře myslí

  istoaletami.

  Magická mořská okna ajeskyně

  Malta kromě staleté historie nabízí také ma-

  gické mořské scenérie. Blue Grotto najihu

  ostrova Malta je soustava jeskyň skřišťálově

  čistou vodou avýhledem naneobydlený

  ostrov Filfla.

  Ostrov Gozo se pyšní svým Azurovým ok-

  nem – Azur Windows, skalnatým útvarem,

  oknem, kterým se dá naloďce vjet domoř-

  ského bazénku skřišťálově čistou vodou.

  

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  NATRZÍCH

  vpřímořském

  městečku

  Marsaxlokku,

  které se konají

  každou neděli,

  se dá koupit vše

  – odsladkých de-

  zertů (naobrázku)

  poponožky.

  BLUE GROTTO,

  magické

  skalní útvary

  sjeskyněmi

  akřišťálově

  čistou vodou,

  najdou turisté

  najihu ostrova

  Malta.

  ITAKHLE ROZBOUŘENÉ MOŘE

  můžete vidět naMaltě najaře.

  Ataky spoustu kvetoucích rostlin.

  JEDNO ZMNOHA KVĚTINÁŘSTVÍ

  vcentru Valletty. Navánoce tu prodávají vánoční

  růže, najaře pak čerstvé kytky.

  DOLNÍ ZAHRADA

  veVallettě nabízí vlétě příjemný stín

  avýhled namoře apřístav.

• Strana 26

  26

  můžeš / číslo 2 - 2013

  NOVÉ ZAHRANIČNÍ TECHNOLOGIE

  ■ Vozíčkáře dokáže zima dokonale znehybnit.

  ■ WheelBlades jsou minilyže, které brání zapadnutí předního kolečka dosněhu.

  ■ Částečnou konkurencí je FreeWheel, čili jedno velké kolo upevněné před vozíkem.

  Vsouboji se sněhem

  Text: ŠTĚPÁN BENEŠ

  Foto: ARCHIV AUTORA, OTTO BOCK

  S

  níh představuje obvykle pohromu

  pro každého, kdo má problémy

  spohyblivostí. Špatně chodící lidé

  pro jistotu ani nevycházejí, ati, kteří

  musí, věnují většinu své pozornosti

  tomu, aby neupadli anenadělili si frakturu.

  Pro vozíčkáře znamená sníh aled problémy

  zase zjiných úhlů pohledu.

  Neriskuje sice zlomeninu při pádu,

  ale vyšší vrstva sněhu jej mnohdy doká-

  že dokonale znehybnit. Kola se zaboří,

  obruče namočí apopříchodu dobudovy

  dostává zabrat uklízečka, která se musí

  postarat ohromádky sněhu čerstvě opada-

  né zvozíku. Existuje však řada možností,

  jak snepřízní počasí vpodobě bílé nadílky

  zdařile válčit nejen vkaždodenním životě,

  ale dokonce inahorách.

  Vozík nalyžích

  Tím nejnovějším vylepšovákem jsou malé

  lyžičky napřední kolečka, zvané Wheel-

  Blades. Vymyslel je švýcarský kvadruplegik

  Patrick Mayer, sám už 12 let upoutaný

  navozík, navíc vzemi, kde není sněhová

  pokrývka nic výjimečného.

  WheelBlades vypadají doslova jako malé

  lyže, jsou odhadem asi 20 centimetrů dlouhé

  a10 cm široké. Najejich vrchní části je při-

  pevněny speciální konstrukce, dokterých za-

  padnou přední kolečka mechanického vozíku

  nebo třeba ikočárku se šířkou pneumatiky

  od1,8 do6 centimetrů. Kolečka se zajistí po-

  jistným mechanismem, minilyže tedy nemají

  šanci nanechtěné pohyby, nebo dokonce

  odpadnutí vté nejhorší možné chvíli. Před

  jízdou nasněhu stačí minilyže položit nazem

  kpředním kolečkům, vozík mírně nad-

  zvednout apři opětovném položení nechat

  kolečko zapadnout dopřipraveného otvoru.

  Vázání se zacvakne ajízda může pokračovat.

  Upevněním malých předních koleček

  dominilyží WheelBlades se zvětší dosedací

  plocha nasněhové pokrývce alépe se rozloží

  váha. Snasazenými minilyžemi se tedy už

  vozík nezaboří ajede vzorně posněhu. Díky

  kompaktní velikosti zachovávají minilyže

  také všechny výhody vpohyblivosti, které

  skýtají moderní mechanické vozíky. Neza-

  drhnou se ozadní velká kola při pohybu

  dostran azprezentačních videí je patrné,

  že velmi ochotně apružně reagují nazmě-

  ny směru. Vozík lze spolehlivě abezpečně

  pustit dolů ze zasněženého kopce, dosně-

  hu už se nezaboří ani sváhou dospělého

  muže. Inarovince je díky lepší trakci možné

  dosáhnout rychlosti až 10 km vhodině.

  Ajakmile se dojede domíst, kde už nejsou

  zapotřebí, jednoduše se sundají aodklidí

  dobatohu, kam se spolehlivě vejdou ise

  vším ostatním, co je přes den potřeba.

  Použití WheelBlades má samozřejmě své

  limity. Nejlépe doplněk funguje napevné

  udusané sněhové pokrývce, ostatně právě tak

  jako klasické lyže. Využijete je tedy přede-

  vším nahorách, případně vevýše položených

  destinacích, kde se nachodnících či silnicích

  povaluje vrstva pevného sněhu. Je také více

  než vhodné doplnit jejich použití výměnou

  zadních gum zaterénní model, který sám

  osobě zvětšuje dosedací plochu anáslednou

  trakci. Pokud se budou bořit zadní kola, mi-

  nilyže natěch předních budou bezmocné.

  Pro české zájemce otento produkt máme

  dobré zprávy. Není nutné objednávat ho ze

  zahraničí, vČR je vdistribuci firmy Otto

  Bock zacenu necelých 5500 korun. Súhra-

  dou odzdravotní pojišťovny ale není možné

  počítat.

  Místo dvou jen jedno

  Produkt, který by aktuálně přímo konkuroval

  výrobku WheelBlades, není kdispozici (pokud

  nepočítáme amatérské domácí konstrukční

  PATRICK MAYER

  se svým vynále-

  zem – minilyžemi

  napřední kolečka

  WheelBlades.

  Ty dokáží značně

  ulehčit pohyb

  nabílé pokrývce.

• Strana 27

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  27

  můžeš / číslo 2 - 2013

  pokusy, které by se jistě našly). Lyže se však

  nehodí všude. Příliš nepomohou včerstvém

  prašanu ani vrozbředlém sněhu anáhlých

  závějích vměstském terénu. Průchodnost

  mechanického vozíku vzimním městě však lze

  zvýšit například využitím přípojného kolečka

  FreeWheel amerického vynálezce akvad-

  ruplegika Patricka S. Doughertyho.

  FreeWheel tvoří jedno velké kolo upev-

  něné vpohyblivé vidlici, která pokračuje

  pevnou trubkou zakončenou zaklapávacím

  upevněním. Celá konstrukce se snadno

  nasadí azajistí uprostřed stupačky mecha-

  nického vozíku. Dvě malá přední kolečka

  vozíku se upevněním FreeWheelu povzne-

  sou oněkolik centimetrů dovzduchu ajsou

  nahrazena větším předním kolem. To zacho-

  vává prakticky celý manévrovací rozsah

  vozíku avýrazně zlepší průchodnost tam,

  kde by malá přední kolečka nestačila. Trak-

  ce je díky velikosti kola iprofilu pneumatiky

  mnohem lepší než uhladkých předních

  koleček moderních vozíků. Uživatel tak

  přejede přes kořeny nalesních cestách, blá-

  tem, pískem napláži nebo právě sněhovou

  pokrývkou. Stejně jako vpřípadě minilyží

  WheelBlades je ale nutné vesněhu, stejně

  tak jako ivmnoha jiných těžších terénních

  podmínkách, doplnit použití FreeWheel

  terénními pneumatikami nazadních kolech,

  které zlepší trakci ilépe rozloží váhu.

  IFreeWheel má své nedostatky. Jeho

  konstrukce je řešena pro upevnění pouze

  napevnou, neskládací stupačku, tedy ide-

  álně naneskládací vozík spevným rámem.

  Pevný rám stupačky, pro bezpečné uchycení

  kolečka by pravděpodobně šlo nahradit

  namíru svařenou klecí, avšak takové pokusy

  nejsou pochopitelně výrobcem odzkoušené,

  anelze se tedy naně spolehnout – mohlo by

  dokonce dojít kpoškození stupačky. Další

  nevýhodou může být pro někoho nepříjem-

  ně vysoká cena, která šplhá přes deset tisíc

  korun. VČR distribuuje kolečko FreeWheel

  firma BezBrzd, s. r. o.

  Udělej si sám

  Nebývá zvykem natěchto stránkách pre-

  zentovat výtvory domácí svépomoci, jeden

  nápad si však nelze nechat pro sebe. Objevil

  se najednom americkém diskusním fóru

  ocyklistice aje poměrně originální.

  Kdo má chvilku času atrpělivosti, může

  si trakci zadních kol svého vozíku nana-

  mrzlém či zasněženém terénu vylepšit sám

  pomocí plastových stahovacích pásků, které

  prodává zapár korun každý obchod skutil-

  skými potřebami.

  Tyto pásky se dají přetáhnout přes gumu

  aráfek, utáhnout apřečnívající kus od-

  štípnout kleštěmi. Pokud se takto instalují

  pravidelně vmenších rozestupech poce-

  lém obvodu kola, vznikne vlastně obdoba

  automobilových pneumatik skovovými

  hroty. Kolo by poté teoreticky nemělo tolik

  klouzat, ale lépe poslouchat napovely

  kcestě vpřed.

  Zda tento nápad funguje ajaká je trvan-

  livost plastových pásků, to už budete, milí

  čtenáři, vpřípadě zvědavosti muset vyzkou-

  šet sami. Ofunkčnosti se nazmíněném fóru

  už nikdo nešířil, sám autor vyfotil realizaci

  při použití nasvém jízdním kole. Výsledky

  tak nejsou zaručeny. 

  Použití WheelBlades má samozřejmě své limity.

  Nejlépe doplněk funguje napevné udusané sněhové

  pokrývce, ostatně právě tak jako klasické lyže.

  PŘEDNÍ KOLEČKO

  se doWheelBlades

  jednoduše zasadí apojistí

  vázáním. Vhodné je však

  je doplnit ještě terénními

  zadními koly.

  ALTERNATIVOU

  DOMĚSTA

  nebo sušších

  podmínek může

  být FreeWheel.

  Ulehčí pohyb

  veměstě...

  ... IVPÍSKU, SNĚHU,

  NEBO BAHNĚ.

  Snadno si poradí

  iskořeny na

  lesních cestách.

  Vzhůru dopřírody!

• Strana 28

  28

  můžeš / číslo 2 - 2013

  PORADNA

  ■ Důchody se odledna opět zvyšují.

  ■ Valorizaci si lze jednoduše vypočítat.

  ■ sKarty nabídnou více služeb zadarmo.

  Novinky zlegislativy pro osoby shandicapem

  důchodů) se zvýší o60 Kč (z2270 Kč

  na2330 Kč). Procentní výměra důchodu,

  která je individuální vzávislosti nazís-

  kaných dobách důchodového pojištění

  adosahovaných příjmech, vzroste o0,9 %.

  Proveďte si kontrolní výpočet:

  Pokud váš důchod doledna 2013 činil např.

  7980 Kč, vypočte se jeho výše následujícím

  způsobem:

  1) Odvýše důchodu odečtěte částku

  2270 Kč – to je původní výše základní výmě-

  ry důchodu. 2) Zbylou část tvoří tzv. procentní výmě-

  ra – vnašem případě částka 5710 Kč.

  3) Procentní výměru vynásobte číslem

  1,009, tedy 5710 x 1,009 = 5762 Kč (nová

  výše procentní výměry).

  4) Kzákladní výměře 2270 Kč připočtě-

  te částku 60 Kč, získáte tak novou částku

  základní výměry 2330 Kč.

  5) Sečtěte novou základní anovou

  procentní výměru 2330 + 5762 = 8092 Kč

  (nová výše důchodu).

  Systém sKaret se změní!

  Předseda vlády Petr Nečas aministryně

  práce asociálních věcí Ludmila Müllerová

  se najednání svedením České spořitelny

  aČeské pošty dohodli, že sKarta bude

  přátelštější, nabídne více služeb zdarma

  aumožní čerpat dávky složenkou.

  Shodli se, že:

  n sKarta je průkazka, její používání pro

  platby bude dobrovolné

  n Idržitelé sKarty budou moci čerpat sociál-

  ní dávky nazákladě poštovní poukázky

  n Lidé se zdravotním postižením mohou

  zdarma vybírat zsKarty peníze vhotovos-

  ti upřepážek napobočkách ČS

  n Odledna budou všechny výběry sKartou

  zbankomatů ČS zdarma

  n sKarty jsou chráněny proti exekucím

  n Neplánuje se žádná povinná výplata dů-

  chodů přes sKarty

  n Od2. pololetí 2013 bude možné čerpat

  sociální dávky také poštovní poukázkou

  ČP

  n Systém se postupně zavádí, držitelům

  bylo vydáno více než 160000 karet

  n Změny si vyžádají úpravu legislativy

  amodifikaci smlouvy mezi ČS aMPSV

  Ozměně systému sKaret vás budeme

  průběžně informovat natěchto stránkách

  časopisu Můžeš. 

  LUCIE MARKOVÁ

  Poradna pro život spostižením Ligy vozíčkářů

  poradna@ligavozic.cz

  Bezplatná linka 800100250

  Valorizace důchodů pro rok 2013

  Odlednové splátky roku 2013 se zvýšily

  všechny důchody vyplácené zčeského

  důchodového systému, které byly přiznány

  před 1. 1. 2013. Zvýšení provedla Česká

  správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) auto-

  maticky, není potřeba oně žádat.

  Zvyšují se důchody starobní (včetně

  předčasných starobních), invalidní (pro

  invaliditu prvního, druhého itřetího stup-

  ně), vdovské, vdovecké asirotčí. Základní

  výměra důchodu (stejná pro všechny druhy

  sKarta bude přátelštější,

  nabídne více služeb zdarma

  aumožní čerpat dávky

  složenkou.

  Zvýhodněné předplatné

  nadva roky je 380 Kč.

  Kdo daruje certifikát

  stímto předplatným,

  získá další předplatné

  nadva roky za350 Kč.

  DARUJTE

  CHCETE PŘÍBUZNÝM ČI ZNÁMÝM

  UDĚLAT RADOST?

  Darujte zvýhodněné předplatné

  časopisu Můžeš.

  Kdispozici je certifikát spředplatným nadva roky

  adarujícímu se tím předplatné automaticky ještě sníží.

  Podrobnosti vredakci Můžeš

  natel.: 224242973 aadrese info@muzes.cz

  Jiří Suchý: Kdybych byl lékařem,

  ordinoval bych poezii

  strana 18

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  

  11 / 20 1 2

  

  Je d n ot l i v ý v ý t i s k   K č / Př e d p l at i t e l é   K č

  Koupí

  tohoto

  časopi su

  podpoř íte

  Konto

  BARI ÉRY

  www.muzes. cz

  DOBROVOLNÍCI:

  Pomoc idobrý pocit ze života

  strana 8–13

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  

  12 / 20 1 2

  

  Je d n ot l i v ý v ý t i s k   K č / Př e d p l at i t e l é   K č

  Koupí

  tohoto

  časopis u

  podpoří te

  Konto

  BARIÉ RY

  www.muzes. cz

  M12_2012.indd 1 11/6/2012 10:14:29 PM

  Michal Budinský:

  Konto Míša

  mi zachránilo

  život

  strana 17

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  ●

  /  

  ●

  Je d no t l iv ý vý t i sk   Kč / P ř e dp l a ti t el é  K č

  Koupí

  tohoto

  časopisu

  podpořít e

  Konto

  BARIÉRY

  www.mu zes.cz

• Strana 29

  můžeš / číslo 2 - 2013

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  Sleva nadani, právo policie

  naodtažení označeného vozu

  ■ Policie nesmí označenému vozidlu nasadit „botičku“.

  ■ Stupeň průkazu osob se zdravotním postižením nemusí odpovídat stupni

  příspěvku napéči, byť posudek vychází ze stejných životních potřeb.

  ?

  Dobrý den, prosím vás oinformaci ohled-

  ně slevy nadani. Jsem vinvalidním důcho-

  du III. stupně apracuji dvě hodiny denně.

  Doslechla jsem se, že odroku 2013 pracující

  důchodci přijdou odaňové zvýhodnění. Nevím,

  jestli se to týká jen starobních důchodců nebo

  iinvalidních. Děkuji.

  ODPOVĚĎ:

  Předpokládám, že se vám jedná onávrh

  zákona ozměně daňových, pojistných

  adalších zákonů vsouvislosti se snižováním

  schodků veřejných rozpočtů. Vrámci tohoto

  návrhu zákona je obsažen inávrh nazrušení

  slevy nadani zpříjmu upoplatníka, který

  pobírá starobní důchod (buď zčeského,

  nebo zahraničního důchodového pojištění).

  Uinvalidních důchodců (bez ohledu nastu-

  peň invalidního důchodu) není zrušení této

  slevy nadani navrhováno – zůstává tedy

  zachována jak základní sleva napoplatníka,

  tak sleva nazákladě pobírání invalidního

  důchodu.

  Výše uvedený návrh zákona zamítl 5. 12.

  2012 Senát ČR abude jej znovu projednávat

  Poslanecká sněmovna ČR – změny uvedené

  vtomto návrhu tedy nebyly douzávěrky

  tohoto čísla definitivně schváleny.

  ?

  Dobrý den, měl bych navás jeden dotaz.

  Je nějak právně ošetřeno vzákoně, že vo-

  zidlu označenému značkou pro přepravu

  osob se zdravotním postižením nemůže Policie

  ČR ani městská policie zamezit vodjezdu po-

  mocí botičky anebo vozidlo odtáhnout? Může

  policie anebo městská policie nějak takto

  označené vozidlo zablokovat, anebo vžádném

  případě nesmí nijak zamezit odjezdu tohoto

  označeného vozidla? Děkuji zaodpověď.

  ODPOVĚĎ:

  Úvodem své odpovědi upřesňuji označení

  vozidla, okterém se zmiňujete. Předpoklá-

  dám, že máte namysli parkovací průkaz

  pro osoby se zdravotním postižením (znak

  vozíčkáře doauta, od1. 8. 2011 tzv. označe-

  ní O7); ten je přiznáván osobám sprůkazem

  ZTP (svýjimkou osob se sluchovým postiže-

  ním) anebo osobám sprůkazem ZTP/P.

  Policie je oprávněna auto soznačením

  vozíčkáře odtáhnout nazáchytné parkoviště

  (zde žádná výjimka pro vozidla označená

  výše uvedeným znakem neexistuje); tyto

  případy se také běžně dějí – např. při bloko-

  vém čištění komunikací anebo vpřípadě, kdy

  vozidlo parkuje nanevhodném místě, kde

  ohrožuje plynulost či bezpečnost provozu.

  Zákonem oobecní policii č. 553/1991

  Sb. azákonem opolicii ČR č. 273/2008 Sb.

  je však zakázáno takto označené vozidlo

  zajistit tzv. botičkou.

  ?

  Dobrý den, prosím oradu. Pánovi znaší

  oblastní organizace byla přiznána

  průkazka ZTP/P. Úřad práce mu ale

  příspěvek napéči přiznal vevýši II. stup-

  ně stím, že průkazka apříspěvek napéči

  se posuzují každý jinak aže když mu byla

  přiznána průkazka ZTP/P, tak nemusí mít při-

  znán příspěvek napéči vestupni III. nebo IV.

  Domnívám se ale, že jestliže mu byly přiznány

  výhody III. stupně, tak ipříspěvek napéči by

  měl být přiznán vIII. nebo IV. stupni. Děkuji

  zaodpověď.

  ODPOVĚĎ:

  Obávám se, že vtomto případě mají úřed-

  níci ÚP pravdu. Uprůkazu osob se zdra-

  votním postižením iupříspěvku napéči se

  sice vychází zposuzování deseti základních

  životních potřeb, neznamená to ale, že

  osobě musí nutně náležet vždy stejný stupeň

  příspěvku napéči aprůkazu.

  Průkaz osoby se zdravotním postižením

  totiž náleží postiženému zatěchto podmí-

  nek:

  Průkaz TP náleží osobám, které jsou

  po dle zákona osociálních službách považo-

  vány pro účely příspěvku napéči zaosoby

  závislé napomoci jiné osoby vestupni I(leh-

  ká závislost).

  Průkaz ZTP náleží osobám, které jsou

  podle zákona osociálních službách považo-

  vány pro účely příspěvku napéči zaosoby

  závislé napomoci jiné osoby vestupni II

  (středně těžká závislost) aosobám starším

  18 let, které nejsou schopny zvládat základ-

  ní životní potřeby voblasti mobility nebo

  orientace zdůvodu úplné nebo praktické

  hluchoty.

  Průkaz ZTP/P náleží osobám, které jsou

  podle zákona osociálních službách považo-

  vány pro účely příspěvku napéči zaosoby

  závislé napomoci jiné osoby vestupni III

  (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná zá-

  vislost), aosobám, ukterých bylo pro účely

  příspěvku namobilitu zjištěno, že nejsou

  schopny zvládat základní životní potřeby

  voblasti mobility nebo orientace, svýjim-

  kou osob sluchově postižených.

  Je velmi pravděpodobné, že vpřípadě

  vámi zmiňovaného pána bylo naznáno, že

  nezvládá potřebu mobility anebo orientace

  zdůvodu jiného než sluchového postižení;

  ztoho titulu mu byla přiznána průkazka

  ZTP/P.

  Nicméně stupeň příspěvku napéči se

  odvíjí odpočtu nezvládnutých základních

  životních potřeb (není tedy závislý napři-

  znaném stupni průkazu osoby se ZP):

  Osoba starší 18 let věku se považuje

  zazávislou napomoci jiné fyzické osoby ve

  a) stupni I(lehká závislost), jestliže zdů-

  vodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního

  stavu není schopna zvládat tři nebo čtyři

  základní životní potřeby,

  b) stupni II (středně těžká závislost),

  jestliže zdůvodu dlouhodobě nepříznivého

  zdravotního stavu není schopna zvládat pět

  nebo šest základních životních potřeb,

  c) stupni III (těžká závislost), jestliže

  zdůvodu dlouhodobě nepříznivého zdravot-

  ního stavu není schopna zvládat sedm nebo

  osm základních životních potřeb,

  d) stupni IV (úplná závislost), jestliže

  zdůvodu dlouhodobě nepříznivého zdravot-

  ního stavu není schopna zvládat devět nebo

  deset základních životních potřeb avyžadu-

  je každodenní pomoc, dohled nebo péči jiné

  fyzické osoby.

  Pán podle vámi uváděného II. stup-

  ně příspěvku napéči nezvládá 5 nebo 6

  základních životních potřeb (amezi nimi je

  buď mobilita či orientace – díky níž zřejmě

  obdržel průkaz ZTP/P). 

  Navaše dotazy odpovídají

  pracovníci Poradny Ligy vozíčkářů

  Bezplatná linka 800100250

  www.ligavozic.cz/poradna

  VÁŽENÍ ČTENÁŘI,

  své postřehy anázory

  nám pište

  nainfo@muzes.cz

  nebo naadresu redakce

  časopisu MŮŽEŠ,

  Melantrichova 5,

  11000 Praha 1.

  ZAJÍMAVÉ ČTENÍ

  PRO HLAVU ISRDCE!

  Informace, servis.

  Čtěte Můžeš

  nawww.muzes.cz

  29

• Strana 30

  30

  můžeš / číslo 2 - 2013

  AUTO-MOTO

  30

  ■ Sdítětem shandicapem není nutné jezdit doobchodu, prodejci ukáží autosedačky doma.

  ■ Když není dětská autosedačka otočná, lze upravit sedadlo auta tak, aby se otáčelo.

  ■ Někdy pomůže běžná autosedačka, jindy je nutné sáhnout poryze speciálním výrobku.

  Text: PETR BUČEK

  Foto: PATRON

  L

  eckterému handicapovanému dítěti

  běžná autosedačka nestačí. Je třeba,

  aby se otáčela, musí mít pětibodový

  pás nebo speciální klíny pro pevnější

  usazení.

  Dobrá zpráva nazačátek: Firmy nabízejí-

  cí dětské autosedačky pro malé handicapo-

  vané cestovatele tvrdí, že přijedou kzájem-

  cům domů apředvedou své produkty přímo

  vmístě bydliště. Odpadá tak někdy složité

  cestování doprodejny, zvláště když bezpeč-

  né apohodlné cestování pro potomka zaručí

  rodině až koupená sedačka.

  „Zákazníky navštěvujeme. Namístě zjis-

  tíme, jakou sedačku dítě potřebuje, sjakými

  úpravami. Vjiném případě bychom sedačku

  posílali několikrát tam azpátky poštou,“ říká

  František Havlan ze společnosti Protec Metal.

  Tato firma upravuje pro postižené

  dítě autosedačky značky Storchenmühle

  namíru. Základní sedačka přijde nanece-

  lých sedm tisíc korun aje totožná sesedač-

  kou pro zdravé děti. Její úpravy mohou při

  využití všech možných doplňků cenu zvýšit

  až na15 tisíc korun.

  Jedná se osedačku pro větší děti sváhou

  od15 do36 kilogramů – tedy zhruba odčtyř

  dodvanácti let. Obvykle se vní zdravé dítě

  upevňuje bezpečnostními pásy auta. Ty jsou

  však pro některé postižené děti příliš volné

  ahrozí, že by ze sedačky mohly vyklouz-

  nout. Protec Metal umí autosedačky vybavit

  pětibodovým pásem, příplatek zatakovou

  úpravu činí okolo dvou tisíc korun.

  Kmání je kromě jiného také středová

  zarážka proti sesunutí dítěte, opěrka pro

  nohy arůzné vycpávky pro oblast beder či

  pro okolí hlavy dítěte.

  Speciální sedačky do60 kilogramů

  Návštěvu přímo doma slibuje také společ-

  nost Patron. Vjejím katalogu nechybí hned

  několik různých dětských autosedaček pro

  handicapované.

  „Nabízíme možnost předvedení avyzkou-

  šení autosedaček vefiremní vzorkové pro-

  dejně, dále pak nasvých dalších pobočkách

  vrepublice. Vpřípadě, že klient nemá mož-

  nost zajet knám, nabízíme zdarma klientům

  službu – vyzkoušení apředvedení autoseda-

  ček přímo vdomácím prostředí,“ uvádí Jan

  Zaplatílek, pracovník firmy Patron Bohemia.

  Vjejím ceníku lze najít autosedačky

  pro různé věkové skupiny: odnarození

  dočtyř let aodčtyř roků do12 let. Také

  tyto sedačky lze různě rozšiřovat odoplňky

  pro stabilizaci azpevnění sezení handica-

  povaných dětí apro jejich větší bezpečnost.

  „Jedná se oabdukční klíny, boční peloty,

  Jak usadit

  dítě vautě

  SEDAČKA

  MONTEREY SAM

  nabízí otočnou

  základnu,

  která usnadní

  nastupování

  ivystupování

  dítěte. Je určená

  dětem od9

  do36 kilogramů.

  Nechybí jí

  pětibodový pás.

• Strana 31

  můžeš / číslo 2 - 2013

  SLOUPEK

  Martina KOVÁŘE

  Pozor, žena

  zavolantem

  Že jsou řidičky obecně horší nebo ne-

  bezpečnější nasilnicích než řidiči-muži,

  je určitě mýtus, který je nutné neustále

  vyvracet. Kromě toho, že je to moderní

  – tedy přidávat genderové parametry

  navšechno možné –, je to také korektní.

  Zejména ztoho důvodu, že ženy statistic-

  ky všude nasvětě způsobují méně nehod

  než muži. To je prostě fakt.

  Vposlední době dělám řidiče rodinné-

  mu „autobusu“ adávám si velký pozor

  narůzná hodnocení kolemjedoucích

  posádek.

  Občas se sice stává, že se auto přede mnou

  dopustí nějakého prohřešku – zejména

  proti „plynulosti silničního provozu“ –

  apodle siluety adlouhých vlasů by to

  mohla být žena. Ale nemusí to tak být.

  Nekomentuji to proto, že vonom autě

  mnohdy není dáma, ale sedí tam hipísák,

  květinový muž, sněžný muž nebo jiný typ

  vlasáče.

  Aten má vautě spoustu jiných starostí

  – také třeba proto, že má naplný pecky

  puštěný The Doors.

  Stejně jako můj táta. Ten se kupříkladu

  už čtyřikrát pokusil vycouvat sotevřeným

  kufrem Octavie Combi 4 x 4 zgaráže.

  Marně – pokaždé zničil zvednuté páté

  dveře. Takže já se raději dovětších

  genderových kritik nepouštím. Zejména

  když vedle některé zemancipovaných

  pilotek sedíte aněkam vás vezou, protože

  nemůžete řídit.

  Známe takové situace avtu chvíli je nám

  dobře. Hlavně že jedeme. Jel jsem jednou

  vmládí někam doBrna namejdan abyl

  jsem rád, že si můžu dát pivo. Přítomná

  slečna hostitelka tvrdila, že jezdí vpoho-

  dě, ruční řízení atrojkový bavorák jí prý

  nevadí. Neptala se nanic – nablinkry,

  naalarm ani nato, kde to má zpátečku.

  Prostě si sedla ajela. Já jsem seděl vedle

  ní překvapeně apotěšeně – až doprvní

  zatáčky nakruhovém objezdu.

  Znejistěl jsem, když stále nebrzdila –

  říkám si hmmm – ona snad umí ibrzdit

  levou nohou, spravou naplynu! Ale na-

  opak! Auto pod plynem nakruháči stále

  zrychlovalo aasi jenom díky dobrému

  podvozku se neroztočilo. Pochvíli ticha

  nakrajnici pak klidně povídá, že si spletla

  pedály – brzdu splynem. Jak prosté,

  lidské. Takže já nekritizuji ajsem vklidu.

  Jenom když se zaplného provozu vautě

  přede mnou řidička maluje apak si dělá

  obočí, tak zpozorním.

  

  Autor je bývalý automobilový

  závodník, člen rady Konta BARIÉRY.

  31

  SLOUPEK

  Martina KOVÁŘE

  stolečky, bezpečnostní pásy nebo opěrky

  hlavy,“ vypočítává Jan Zaplatílek.

  Patron Bohemia prodává sedačky BeSafe,

  Monterey aSascha. Sedačka Sascha vychází

  vstříc irodičům svelkými dětmi. Je vyrábě-

  na všesti variantách snosností od30 do60

  kilogramů. Cena této speciální sedačky pro

  handicapované děti se podle provedení

  pohybuje okolo 40 tisíc korun.

  Jak otočit sedačku

  Pro děti somezenou pohyblivostí je důležitá

  také možnost otočení sedačky směrem

  kedveřím auta. Bez toho může být nasedání

  avystupování dítěte komplikované. „Vna-

  bídce máme sedačky spevnou iotočnou

  základnou. Ta slouží klepšímu vkládání

  avyjímání dítěte doauta azauta. Ocení to

  zejména rodiče větších handicapovaných

  dětí, se kterými je manipulace obtížnější,“

  vysvětluje Jan Zaplatílek.

  Jinou cestu volí strakonická firma Protec

  Metal. Její sedačky nejsou otočné, sází totiž

  naúpravu auta takovým způsobem, že se

  otočí sedadlo isdětskou sedačkou.

  „Výhodou je, že takové otočné sedadlo

  vautě zůstává, ikdyž dítě vyroste zjedné

  sedačky apotřebuje jinou nebo následně

  slouží idospělému člověku spostižením,“

  říká František Havlan. Zaúpravu sedadla

  namožnost otáčení si firma Protec Metal

  účtuje 27 tisíc korun bez DPH.

  Vedle speciálních sedaček pro různé typy

  handicapů vystačí některé postižené děti

  sběžnou autosedačkou. Stále více firem totiž

  dává svým sedačkám dopřední části před

  břicho ahrudník dítěte pultík, který zpevňu-

  je jeho sezení. Takové lze je najít například

  uvýrobců dětských autosedaček Cybex nebo

  Kiddy.

  

  Více nawww.AutemBezpečně.cz

  Základní sedačka přijde

  nanecelých sedm tisíc korun

  aje totožná sesedačkou pro zdravé děti.

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  DĚTSKÁ

  AUTOSEDAČKA SASCHA

  je kmání všesti verzích

  auveze dítě

  až do60 kilogramů.

  MONTEREY

  je jednodušší

  sedačkou

  spětibodovým

  pásem

  asrůznými

  opěrkami

  pro hlavu azáda.

• Strana 32

  32

  můžeš / číslo 2 - 2013

  VAŠE FOTOGRAFIE

  Zimní radovánky

  Zima je pro fotografii vděčné téma.

  Vgaleriích naserveru Můžeš.cz jsou za-

  tím jen dvě zimní série. První je odLucie

  Obstové. Jsou to tři pečlivě komponova-

  né zimní krajiny. Natéto ukázce vidíme

  správné vedení šikmých linií, které se

  protínají, adoprůsečíku je umístěn vý-

  razný obrazový prvek. Slabinou série je

  určitá tónová nevýraznost. Izimě platí,

  že krajinu je nejlepší fotit ráno nebo ve-

  čer – snízkým sluncem –, přičemž sníh

  je dobré fotit vprotisvětle.

  Ajak nabezvýraznou oblohu? Doporu-

  čuje se polarizační filtr, ale ten nefungu-

  je vždy tak, jak odněho čekáme. Lepší

  je přechodový filtr, kdy najedné straně

  je čiré sklo adruhá strana je neutrálně

  temná. Tento filtr dokáže udělat snud-

  nou oblohou doslova divy.

  Petr Žižka poslal sérii vánočních foto-

  grafií. Vystihl vzácnou zimní situaci,

  kdy mráz obalí větve jinovatkou.

  To vede kmoc hezkým efektním sním-

  kům, zvlášť když ještě svítí sluníčko.

  Tohle se ovšem musí fotit ráno, protože

  slunce celou tu nádheru brzy rozpustí.

  Jednu námitku ale přece jen mám:

  Rámečky jsou dobrá věc, velmi užitečná.

  Ale ozdobné rámečky, ty bychom měli

  vypustit zrepertoáru. Tohle ne, fakt ne!

  Leda byste mě chtěli vidět, jak pláču. To

  je ze zimní tematiky protentokrát vše.

  SMarií Harcubovou se podíváme

  najejího Samíka. Roztomilá fotka, ta

  záclona nahlavě Samíkovi vysloveně

  sluší, vypadá jak panská kuchařka.

  Prozradím malý trik: Pejskové azvířata

  obecně mívají zapadlé oči – pokud je ne-

  fotíme sbleskem anebo zaspecifických

  světelných podmínek. Ale dá se tomu

  pomoci veditoru: nástrojem Laso udě-

  láme výběr anástrojem Úrovně zvýšíme

  kontrast – nástroj má tři jezdce, levý,

  střední apravý. Levý necháme vklidu,

  pravý potáhneme doleva astřední mu

  pošleme vstříc. Aoči se rozsvítí! Výběr je

  dobré trochu rozostřit, vparametrech

  nástroje nastavíme stupeň rozpití. Je to

  vobrazových bodech azáleží naveli-

  kosti fotky – čím větší fotka, tím větší

  rozpití laso potřebuje. Nutno vyzkoušet

  (asamozřejmě: všechny editace děláme

  nakopii původní fotky). Viz snímek

  Samíka vpravo.

  Vpolovině ledna začalo sněžit, tak

  doufám, že se příště setkáme jen nad

  zasněženými fotkami. 

  Autor je novinář aspisovatel.

  SLOUPEK

  Ondřeje NEFFA

  Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

  děkujeme, že posíláte snímky dorubriky Vaše fotografie naadresu www.muzes.cz.

  Jsou zde každému knahlédnutí aOndřej Neff znich pravidelně vybírá ty nejlepší.

  Ty pak otiskujeme aautoři dostanou honorář.

  Uvítáme libovolná témata, nicméně zima je velmi fotogenická,

  atak se pokuste zaměřit především nani. Snímky prosím posílejte co největší.

  Přeji vám dobré světlo. (jš)

  

  LUCIE OBSTOVÁ

  MARIE HARCUBOVÁ

  (fotka vpravo je poúpravách)

  PETR ŽIŽKA

• Strana 33

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  můžeš / číslo 2 - 2013

  33

  KONTO BARIÉRY Melantrichova 5, Praha 1

  Našemu charitativnímu

  projektu je 20 let

  ■ Napočátku byla obrovská důvěra veřejnosti.

  ■ Pomáháme jedincům irodinám, podporujeme rozvoj občanské společnosti.

  ■ Tradice Konta BARIÉRY je vkladem pro budoucnost.

  N

  ejsem nostalgická, snažím se žít

  především přítomností abudouc-

  ností, ale vzpomínky navznik

  prvního kontinuálního charita-

  tivního projektu moderní historie

  unás, dokterého se zapojily desetitisíce

  lidí, jsou silné. Kontu BARIÉRY je dvacet

  let stejně jako naší republice. Nazačát-

  ku jsme měli jediné – obrovskou důvěru

  veřejnosti. Získali jsme ji úspěšnou sbírkou

  naKonto Míša. Touto sbírkou jsme Čechy

  aSlováky učili, co to je charita, učili jsme

  se to ale imy vnadaci. Neměli jsme žádné

  zkušenosti. Bylo nás pár, akdyby mi ten-

  krát někdo řekl, že zadvacet let budeme

  středně velkou „firmou“ sobratem kolem

  60 milionů korun ročně, smála bych se.

  Co jsme se naučili? Především jak získat

  věrohodnost před veřejností. Dnes nás

  pravidelně adlouhodobě podporuje

  40000 (!) dárců. Máme důvěru takového

  množství lidí. Přispívají nám pravidelně

  – už dvacet let. To žádná další nadace ne-

  dokázala zopakovat. Aže se snažily! Máme

  důvěru velkých donátorů, klíčových firem,

  bank izahraničních společností. To vše

  proto, že můžeme každému ukázat, kolika

  tisícům rodin ijednotlivců jsme pomohli,

  jaké praktické problémy života postižených

  jsme vyřešili, jak pozitivně jsme změnili

  život celých rodin – odpříspěvků navozík

  přes počítač, plošinu nebo výtah, stipen-

  dium pro středoškoláky ivysokoškoláky,

  bezbariérovou koupelnu, nové sluchadlo,

  bezbariérovou úpravu školy nebo jiného

  veřejného prostoru až ponejmodernější

  vybavení novorozeneckých oddělení špič-

  kových nemocnic. Stopu Konta BARIÉRY

  dnes najdete namnoha místech včetně

  nejzapadlejších vesniček.

  Já zanejdůležitější stopy považuji ty,

  které jsme zanechali vduších lidí. Naučili

  jsme se pomáhat, naučili jsme ivelkou

  část společnosti, že pomáhat je normální,

  běžné, samozřejmé. Kdo si dnes ještě vzpo-

  mene, že před dvaceti lety byla dobročinná

  sbírka raritou, výjimkou, skoro senzací?

  Naučili jsme se také číst vtisících žádos-

  tí, poznat aověřit si, kde je pravda, kdo

  opravdu pomoc potřebuje akdo se chce

  jen přiživit naobčanské solidaritě. Naučili

  jsme se spolupracovat sobecními aměst-

  skými samosprávami, dalšími neziskovými

  organizacemi, smédii isústředními orgány

  státní správy.

  Konto BARIÉRY je dnes dospělý, zralý

  projekt. Přesto nesměřujepouze kdokona-

  lému administrativnímu zvládnutí obrov-

  ské agendy, kchladnému aodtažitému

  úřadování. Zůstali jsme normálními lidmi,

  denně jsme vkontaktu smnožstvím part-

  nerů, snašimi klienty ajejich rodinami,

  smnohými neziskovkami, které vdrsných

  ekonomických podmínkách znovu aznovu

  obhajují svou existenci aúžasnou práci.

  Pomáháme jim vtom. Bedlivě se zamýšlí-

  me nad sociální situací aotevřeně říkáme

  vládě, parlamentu idalším státním orgá-

  nům, co si myslíme akde vidíme problémy.

  Musím říci, že náš hlas je vtomto prostředí

  respektován. Ito je výsledek dvacetileté

  práce.

  Nadace Charty 77, založená vroce 1978

  veStockholmu Františkem Janouchem

  pro pomoc československým obráncům

  lidských práv, přišla před více než dvaceti

  lety doČeskoslovenska, kde se ujala úplně

  nového úkolu – vpodmínkách demokratic-

  ké společnosti založit moderní charitativní

  projekt. Tento úkol splnila aplní ho denně.

  Skoro už dávná tradice se propojila sdneš-

  kem. Pomáhat lidem, kteří to potřebují.

  Dvě věty, dokterých se vejde celá naše

  činnost akteré budou platit inadále.

  Jsme tu pro vás. Věřím, že dalších dva-

  cet let...

  

  Vaše Božena Jirků

  Nazačátku jsme měli

  jediné – obrovskou

  důvěru veřejnosti.

  Získali jsme ji úspěšnou

  sbírkou naKonto Míša.

  Touto sbírkou jsme

  Čechy aSlováky učili,

  co to je charita, učili

  jsme se to ale imy

  vnadaci.

  MALÝ KLUK

  SE MALUJE

  NAKLAUNA.

  Tímto

  kontroverzním

  televizním

  spotem jsme

  oslovili vúnoru

  1993 veřejnost

  azískali

  desetitisíce

  dárců.

• Strana 34

  34

  můžeš / číslo 2 - 2013

  ■ Kam sdětmi, když je venku pod psa?

  ■ Zapanenkami Barbie doPrahy, obdivovat stavebnici Merkur doPolice nad Metují

  či prachatické Muzeum loutky acirkusu. Platí totiž, že kdo si hraje, ten nezlobí.

  VÝSTAVY BEZ BARIÉR

  Text: MICHAELA BUČKOVÁ

  Foto: DOLLSLAND, GABRIEL URBÁNEK

  K

  do zná panenku Barbie, ten život

  zani dal by..., zpívá skupina Kašpá-

  rek vrohlíku vjedné ze svých nej-

  slavnějších písniček. Jenže je spousta

  panenek Barbie, které nikdy vživotě

  mít nebudete. Panenky zluxusních kolekcí,

  které stojí stovky eur aděti si snimi vlastně

  ani hrát nemohou. Jsou určené dosbírky.

  Aprávě takovou sbírku je možné vidět

  vPraze – jen pár kroků odStaroměstského

  náměstí. Vedvou sálech historického domu

  ze 16. století vRytířské ulici lze ve45 expo-

  zicích zhlédnout přes 1200 panenek Barbie.

  Ataké 3000 jejich doplňků a60 dopravních

  prostředků (kola, motorky, čtyřkolky, auta,

  limuzíny, letadla akaravany) pro Barbie

  ajejího mužského kamaráda Kena.

  Muzeum vystavuje na360 sběratelských

  skvostů – panenku Barbie jako císařovnu

  Josefínu, královnu Alžbětu I. či Marii An-

  1200 panenek vPraze

  pburnové, Marilyn Monroe, Elizabeth Tay-

  lor, Elvisovi, Johny Deppovi jako správnému

  pirátovi či postavičkám zPána prstenů. Je tu

  prostě celé filmové nebe. Stejně jako britský

  princ William se svou ženou Kate. „Když si

  je vyfotíte zblízka, nafotce to ani nepozná-

  te,“ ukazuje nadokonalé rysy postav Milan

  Beneda.

  VGALERII jsou

  kvidění filmové

  ihudební hvězdy

  jako panenky Barbie.

  IDracula může být

  jako Barbie, dokonce

  iShrek či Harry Potter

  tu mají své zastoupení.

  toinettu vyrobené vlimitované edici se sbě-

  ratelskou hodnotou téměř 100000 Kč. Každá

  taková panenka je opatřena certifikátem.

  „Je to spodivem, ale největší nadšení naše

  sbírka vzbuzuje užen odtřiceti dočtyřiceti

  let. Často naně dcery volají: Mami, už jdeme

  domů, ale ony stojí jako uvytržení uregálu

  anechtějí odejít,“ říká manažer galerie Milan

  Beneda adodává, že se jedná osoukromou

  sbírku ženy, která patří dotéto věkové skupi-

  ny. „Prostě si tím splnila svůj dětský sen.“

  Slavné hvězdy imodely návrhářů

  Aby to nebyl ráj pro maminky! Kde jinde

  může vPraze najednom místě normální smr-

  telnice takhle zblízka obdivovat dokonalé

  modely módních návrhářů jako Givenchyho,

  Giorgia Armaniho, Versaceho nebo boty

  Christiana Louboutina. Tyhle panenky jsou

  vjejich modelech oblečené acena jedné

  znich se může vyšplhat inadeset tisíc korun.

  Okousek dál koukám dotváře věčně

  mladé zpěvačce Cher, herečkám Audrey He-

• Strana 35

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  můžeš / číslo 2 - 2013

  35

  PRACHATICE:

  Muzeum české loutky acirkusu

  Princezny, krále, čerty, kašpárky naprováz-

  ku adalší loutky lze obdivovat vPrachati-

  cích vExpozici české loutky acirkusu, která

  vznikla teprve před šesti lety. První adruhé

  patro expozice je bezbariérové, vede sem

  výtah, vozíčkář se dostane idodivadelní-

  ho sálu, kde si děti mohou sdivadélkem

  pohrát. Vpřízemí nechybějí bezbariérové

  toalety.

  První část muzea se věnuje českým

  loutkám, přestavují tu nejstarší loutkáře,

  rodinná aspolková divadla iprofesionální

  scény. Kromě tradičních čertů akašpárků

  se tu setkáte sloutkami zhotovenými podle

  předloh Mikoláše Alše či Jiřího Trnky.

  Toto muzeum se kromě loutek věnuje jako

  jediné vČesku také cirkusu. Proto se tu

  ocitnete vcirkusové manéži shrazdami,

  perskou tyčí, jednokolkami, žonglérským

  náčiním ascirkusovými kostýmy. Součástí

  expozice je imotocykl, nakterém jezdili

  medvědi sCibulkou, ataké spousta plakátů,

  fotografií adokumentů věnujících se cirku-

  su. Vefilmových ukázkách ožívají vrukou

  předních českých kouzelníků vystavené

  kouzelnické rekvizity aaparáty (nejstarší

  zpočátku 19. století).

  Minout ovšem nesmíte ani panoptikum

  svoskovými hlavami historických osobností

  aspohyblivou mořskou pannou.

  MŮŽE SE HODIT

  Otevírací doba:

  Úterý–neděle: 9–17 hodin

  Vstupné:

  dospělí: 50 Kč, děti 6 až 15 let,

  senioři nad 60 let astudenti: 30 Kč

  www.nm.cz

  

  Výstava angličáků

  vUměleckoprůmyslovém

  muzeu

  Tak tohle je něco pro kluky.

  Vpražském Uměleckoprůmys-

  lovém muzeu je výstava angličáků

  Matchbox, které zasáhly několik generací

  dětí idospělých. Koncem 40. let začala ang-

  lická firma Lesney vyrábět kovové miniatur-

  ní modely aut, strojů arůzných hraček.

  První mimořádný úspěch zaznamena-

  la sminiaturní verzí korunovačního

  kočáru, které se vroce 1953 prodalo

  přes milion kusů.

  Napražské výstavě je kvidění

  patnáct set modelů – odprvních

  hraček zpřelomu čtyřicátých apa-

  desátých let až pomodely veteránů

  znedávné doby.

  Aproč dostala autíčka název

  Matchbox? Protože se auta měla vejít

  dokrabiček odzápalek, anglicky

  matchbox. Vstup pro vozíčkáře je za-

  jištěn přes zahradu muzea. Uvstupu

  dozahrady je umístěn zvonek. Muzeum je

  vybaveno výtahem, návštěvnické toalety

  jsou vhodné ipro vozíčkáře.

  MŮŽE SE HODIT

  Otevírací doba:

  úterý 10–19, středa–neděle 10–18,

  pondělí zavřeno

  Vstupné:

  Výstava: dospělí 80 Kč, mládež 15–18 let,

  studenti SŠ, VŠ, důchodci, invalidé: 40 Kč,

  děti do15 let zdarma

  rodinné vstupné: výstava 150 Kč

  www.upm.cz

  

  IDracula může být jako Barbie, dokonce

  iShrek či Harry Potter tu mají své zastou-

  pení. Nechybí československá Barbie vkroji

  ani její kolegyně zThajska, Portorika, Aus-

  trálie či Eskymačka. Zajímavé jsou panenky

  zedice Swarovski. Akdybyste to nevěděli,

  tak Barbie má 135 povolání – je letuškou,

  policistkou, pilotkou, kosmonautkou…

  Avšechny tyhle profese tady můžete vidět.

  Tatínci se většinou zastaví uvitríny

  panenek naHarley Davidsonu. Kopie těchto

  motorek jsou prý naprosto dokonalé. Pro ně

  je tu také sbírka aut snázvem Hot Wheels –

  rychlá kola. Obdivovat tu mohou iprvní auto

  vyrobené pro Barbie aKena. Aměli byste

  slyšet, jak dokonalá rádia tahle auta mají.

  Starší holčičky pak milují výstavu pane-

  nek Monster High. Představují děti známých

  monster, jako jsou Frankenstein, Dracula

  adalší. Anarozdíl odsvých rodičů jsou to

  dokonale hodné holky se spoustou dobrých

  vlastností. Je jich tu vmalé místnůstce 81,

  cenu mají kolem sta tisíc.

  „Investovat dopanenek se vyplatí,“ směje

  se můj průvodce Milan Beneda. „Některé

  Barbie zlimitovaných edicí zvýšily svou

  cenu i400krát.“ Sehnat panenky zlimito-

  vaných edicí je totiž věda. Panenky patřící

  donejvyšší sběratelské řady Platinum label

  se vyrábějí vnákladu maximálně 1200 pro

  celý svět. Azájem oně je obrovský.

  Tohle muzeum je tak trochu schované.

  Jeho návštěvníci musejí zazvonit nazvonek

  apak vyjet výtahem dodruhého patra. Je

  však bezbariérové: kvýtahu vede příjemný

  nájezd, apokud není muzeum přeplněné,

  dá se imezi regály pohybovat pohodově.

  Mohou sem vjet imaminky skočárky.

  MŮŽE SE HODIT

  Otevírací doba:

  Galerie je otevřena denně od10.00 do18.00

  vRytířské 6, Praha 1.

  Vstupné:

  Dospělí: 150 Kč

  Děti, studenti, senioři, ZTP: 60 Kč

  Rodinné vstupné 2 + 2: 250 Kč

  Děti dotří let zdarma

  Více informací ogalerii naleznete na

  www.dollsland.eu

  nebo nawww.facebook.com/dollsland.eu.

  

  VMUZEU JE KVIDĚNÍ

  1200 panenek Barbie.

  MATCHBOX GARAGE.

  Accessory Packs, 1959

  THOMAS FLYABOUT zroku 1909.

  řada Models of Yesteryear, 1973

  LINCOLN CONTINENTAL. Série 1-75, 1964

• Strana 36

  36

  můžeš / číslo 2 - 2013

  INZERCE

  INZERÁTY MŮŽETE

  POSÍLAT nainternetovou

  adresu info@muzes.cz,

  nebo písemně naadresu

  Redakce Můžeš,

  Melantrichova 5,

  11000 Praha 1

  ZAMĚSTNÁNÍ

  NABÍDKA ZAMĚSTNÁNÍ

  POZOR! Nanáš statek (Noutonice)

  hledáme urgentně podkoního – nástup

  možný ihned, slušné platové ohodno-

  cení, ubytování vareálu statku. Více

  info naipo@centrum.cz nebo natel.:

  603551910. Zn: 19122012

  Společnost AB-PLUS shání dosvých

  řad zaměstnance napozici telemarke-

  téra. Práce je vykonávaná osm hodin

  denně vsídle: Satalice, Panelová

  406/19. Nástup od2. 1. 2013. Úkolem

  zaměstnance je prodej kancelářských

  potřeb potelefonu. Kontaktujte: Simona

  Šturmová, tel.: 607617659, Jiří Macho-

  ta, tel.: 775892815. Zn: 20122012

  Pokud se zajímáš se oekozemědělství

  audržitelný životní styl, nabízím práci

  sbydlením nastatku nasamotě uTábo-

  ra. Podmínkou ř. p.T, časová flexibilita,

  samostatnost, spolehlivost, fyzická

  zdatnost. Praxe velkou výhodou, ale

  stačí šikovnost asmysl pro hospodaření.

  toze73@seznam.cz . Zn: 29122012

  Hledáme účetního pro malé občanské

  sdružení ajednoho člena OSVČ (speciál-

  ní pedagog + soukromý zemědělec).

  Práce zdomova, vpřípadě nadšení

  achuti pracovat vproblematice speciál-

  ní pedagogiky možná další spolupráce

  se sdružením. Nápadů je plno, ale málo

  kolegů, kteří pomohou :-) Smlouva

  odílo, později možný úvazek. Prosíme

  oživotopisy e-mailem nakontakt@

  machackovi.cz . Zn: 02012013-1

  Hledáme výpomoc nafarmu – jed-

  noduchá manuální práce, občas fyzicky

  náročnější, ale záleží nadohodě. Malo-

  vání, kydání, zahradnické práce. Nabíd-

  něte, pokusíme se využít. Rekonstruuje-

  me prostory pro neziskovou organizaci.

  Vedoucí farmy je speciální pedagog.

  Klidně ivíkendově, nárazově. Hledáme

  kolegy snadšením pro věc :-) kontakt@

  machackovi.cz . Zn: 02012013-2

  Přijmeme pracovnici naúklid kance-

  lářských apřilehlých prostor. Činnost je

  vykonávaná vpobočce naší společnosti

  vOstravě-Vítkovicích. Požadujeme: spo-

  lehlivost, preciznost. Nabízíme: zázemí

  stabilní společnosti – jistotu zaměstnání

  napracovní smlouvu – příjemné pra-

  covní prostředí přizpůsobení pracovní

  doby potřebám zaměstnance – ostatní

  dohodou. kubatikova@seznam.cz.

  Zn: 06012013-1

  Přijmeme donašeho kolektivu OZP

  pracovnici pro administrativní činnosti

  vykonávané vpobočce naší společnosti

  vOstravě-Vítkovicích. Náplň práce:

  znalost práce sPC – vkládání dat doin-

  terního systému – příprava podkladů

  pro fakturaci – dobrá znalost MS Office,

  Excel – schopnost učit se novým věcem

  – spolehlivost, preciznost. Nabízíme:

  zázemí stabilní společnosti – jistotu

  zaměstnání napracovní smlouvu – pří-

  jemné pracovní prostředí – přizpůsobení

  pracovní doby potřebám zaměstnance –

  ostatní dohodou. kubatikova@seznam.cz.

  Zn: 06012013-2

  Hledám několik ručních pletařek

  napletení svetrů – odměna zaupletení

  250–350 Kč. Materiál dodám. Výplata

  ihned při předání. Nejlépe Středočeský

  kraj. Zn.: 03122012

  Katalogový prodej – Dedra – Spo-

  lečnost Dedra je český výrobce bytové

  kosmetiky již odroku 1995. Zabývá se

  prodejem drogerie, věcmi dodomác-

  nosti, dekoracemi, dárky, oblečením

  apod. Žádné vstupní poplatky. Při regis-

  traci apodání první objednávky dárek.

  Zn.: 30112012

  Hledám kuchaře dohotelové restau-

  race. Plat 16000 Kč, Hotel Rakovec ***,

  Brno, Rakovecká 13. Zn.: 28112012

  Společnost Autovars Opel aChevrolet

  hledá prodejce nových vozů. Vhodné pro

  osoby se zdravotním postižením – osoby

  navozíčku. Máme bezbariérové praco-

  viště. Nástupní mzda 15000 + prémie.

  CV zasílejte prosím namail: vlasta.

  vitova@verve-invest.cz. Zn.: 27112012

  HLEDÁM ZAMĚSTNÁNÍ

  Hledám zaměstnání, nabízím rychlou

  práci naPC, velmi dobrou znalost

  pravopisu ČJ, adaptabilitu, nazkrácený

  pracovní úvazek. Tel.: 222718359.

  Zn: 12122012

  Hledám jakoukoliv práci, kterou mohu

  vykonávat zdomova. Pouze poctivou

  abez poplatků předem. Pokud je práce

  výdělečná apoctivá, tak se dají veškeré

  vstupní poplatky zaplatit zprvních

  vydělaných peněz. Děkuji. pavelkubat@

  seznam.cz. Zn: 14122012

  Hledám domácí práci nazkrácený

  úvazek. Mám pokročile uživatelskou

  znalost práce naPC. Možno nějakou

  administrativu nebo redakční práci.

  Mám rok praxe jako redaktor. Jsem plně

  invalidní. Děkuji zanabídky. o.soucek@

  seznam.cz. Zn: 16122012

  39letý VŠ ekonomického směru

  smnohaletou praxí jako obchodní

  zástupce hledá uplatnění naHPP

  vobchodní oblasti, vbankovnictví,

  popř. ivjiném oboru. Mohu nabíd-

  nout znalost MS Office, komunikativní

  avyjednávací schopnosti, samostatné

  rozhodování, práci vtýmu iindividuálně,

  zkušenosti svedením menšího kolekti-

  vu, schopnost naučit se rychle novým

  věcem. Mohu nastoupit ihned. Děkuji

  zavaše nabídky, vpřípadě zájmu zašlu

  podrobné CV. Ne práce naŽL apráce

  vpojišťovnictví. j.j.koutecky@seznam.cz.

  Zn: 27122012

  Hledám práci pro OZP vokresech

  Hořovice, Beroun, Praha. Mám středo-

  školské vzdělání smaturitou, znalost

  italského jazyka ařidičský průkaz B.

  Jsem zodpovědná, samostatná, spoleh-

  livá. Životopis napožádání zašlu. helca.

  vondruskova@seznam.cz.

  Zn: 01012013

  Hledám práci jako pomocná mzdová

  účetní (získání praxe), vroce 2005 jsem

  absolvovala kurz mzdového účetnictví

  sosvědčením, chci získat praxi apozději

  pracovat jako samostatná mzdová účet-

  ní. Lenka.Prochazkova@email.cz.

  Zn: 05012013

  Dobrý den, velmi ráda bych konečně

  našla chápajícího muže do40 let, který

  se rád seznámí s37letou inteligentní

  středoškolačkou zokresu Mladá Bole-

  slav sDMO dolních končetin anebude

  mu vadit, že při chůzi venku se pohybuje

  pomocí dvou francouzských holí.

  Zn.: 18092012

  KOUPÍM, PRODÁM

  Prodám fusak (šedivý) odfirmy Teplo

  domova. Použitý jednu sezonu. Prodyš-

  ný, omyvatelný, nepromokavý, materiál

  porotex. http://obchod.teplodomova.cz/

  Fusak-KOR-fleece.html Možno zaslat

  nadobírku. Tel.: 775199833. Třemošni-

  ce (okr. Chrudim). Cena 1000 Kč.

  Zn: 08122012

  Koupím vozík Babetta BVH-1. Přijedu

  kamkoliv. Děkuji zanabídky. horakma@

  email.cz. Zn: 16122012

  Prodám menší nejetý elektrický skútr

  pro tělesně handicapované aseniory

  SHOPRIDER. Cena 19000 Kč (původ-

  ní cena 42000 Kč) – dohoda možná.

  Náhradní díly aservis jsou zajištěny.

  Lomnice nad Popelkou, tel.: 739611249.

  Zn: 21122012

  Prodám Fiat Stilo 1.2 16V, rok výroby

  2003, první majitel, koupen nový vČR,

  najeto 150 tis. km, manuální převodov-

  ka, ruční ovládání API, velmi dobrý stav

  vozu, pravidelný servis pouze vautori-

  zovaném servisu Fiat, před dvěma roky

  kompletní GO, ABS, mlhovky, 6x airbag,

  dešťový asvětelný senzor, palubní počí-

  tač, ovládání předních oken elektrické,

  centrální zamykání. Cena 50000 Kč,

  tel.: 736509701. Zn: 29122012

  Prodám nové originálně zabalené

  ortopedické matrace, nosnost 150 kg,

  dva kusy 90 x 200. PŮVODNÍ CENA

  24000 Kč, NYNÍ 19000 Kč. sandoors@

  atlas.cz. Zn: 05012013

  Prodám elektrický čtyřkolový skútr

  HS-890 CADIZ DMA. Je 3–4 roky starý,

  téměř nepoužívaný. Původní cena

  65000 Kč, aktuální cena 49000 Kč.

  Porychlém kontaktování možná další

  sleva. Podrobnější informace viz http://

  www.dmapraha.cz/katalog/elektricke-

  skutry/0/406 Kontakt: František Němec,

  Praha 6. Tel.: 737213035. Volejte

  prosím včasovém rozmezí 10–20 hodin.

  E-mail: frantisek.nemec@praha.eu.cz.

  Zn: 08012013

  Prodám pásový schodolez tři roky

  starý, ale téměř nepoužívaný. Cena

  schodolezu 35000 Kč. Kontakt: Petra

  aJan Vlčkovi 602569562, lanc@pov.cz.

  Zn: 08012013

  NABÍZÍM

  Doučování matematiky ZŠ uvás

  doma, individuální přístup, příprava

  nazkoušky naSŠ, jednotlivci imalé

  skupinky, vždy podvou hodinách, cena

  130 Kč/hod., telefon: 605309725,

  e-mail: doucovani.matematiky-zs@

  seznam.cz. Zn: 07012013

  Hledám práci na4–6 hod. úklid nebo

  vybalování zboží vobchodě. Děkuji

  zanabídky. Jen Brno – spolehlivá. Jsem

  vplném invalidním důchodu, 58 let.

  miluse.polaskova@klikni.cz.

  Zn: 07012013-1

  Vlastním dva průmyslové šicí stroje

  aměla bych zájem odomácí práci, pro-

  sím ozvěte se. petramaskova1@seznam.

  cz. Zn: 07012013-2

  Hledám práci odzaměstnavatele

  nadoma vPraze naHPP, ne naŽL,

  skenování, vyhledávání nainternetu,

  vytvoření www.stránek nawebnode,

  webgarden apod. Jsem spolehlivá,

  příjemná. Děkuji zanabídky. karlikovai@

  email.cz. Zn: 08012013-1

  Jsem vČID zPrahy ahledám práci

  nejraději zdomova nebo nazkrácený

  úvazek (administrativa, kompletace vý-

  robků). Prosím pište nae-mail.janhela@

  centrum.cz. Zn: 08012013-2

  Dobrý den, nabídněte mi prosím

  práci. Jsem maminka sprůkazem

  ZTP-P aráda bych si nějakou korunku

  přivydělala. JanaBryolova@seznam.cz.

  Zn: 08012013-3

  Hledám jakoukoliv práci zoblasti

  obchodu, administrativy, práci nadoma,

  ale imanuální práci. Jsem spolehlivá,

  ochotná učit se novým věcem. Mám

  praxi vpotravinářství, základy PC, Word,

  Excel, internet. Vlastním ŘP sk. B.

  Zn.: 26112012

  SEZNÁMENÍ

  Ahoj, hledám tímto způsobem dívku

  nebo ženu podobného věku, můžeš být

  ismalým rošťákem. Jsem lehce posti-

  žený (vada řeči) arád bych už nebyl sám

  azaložil si rodinu. Existuješ? Jen Ústí nad

  Labem ablízké okolí. Zn: 16122012

  Hledám muže navšední den isvátek,

  naprocházky, cestování, turistiku, ne-

  chci zbytek života být sama, je mi 70 let

  achci žít aktivně. Hledám muže zokolí

  Tábora, který také nechce být sám.

  Zdena. Zn.: 03122012

  Ahoj, jmenuji se Alena, 48 let

  – baculka, vinvalidním důchodu, ale so-

  běstačná. Mám polodlouhé černé vlasy

  ahnědé oči, abstinentka, nekuřačka.

  Jsem obyčejná skromná žena, domácí

  typ pro každý den. Ráda peču, vařím,

  ráda se starám odomov. Hledám hod-

  ného muže 50–70 let. Zn.: 24092012

• Strana 37

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  můžeš / číslo 2 - 2013

  37

  Ukládáme svou

  paměť – natisíc let

  ktzv. velkým dějinám apomohla plastic-

  ky zprostředkovat život vnaší době.

  Tajné trezory

  Jakou důležitost těmto záznamům

  přikládají badatelé Národního muzea,

  přestože může jít zdnešního pohledu

  či zpohledu nezúčastněných lidí třeba

  jen ovšední fakta apříběhy, dokládá,

  že jejich digitální nosič bude každoroč-

  ně uložen vtajných trezorech muzea

  spolu snejcennějšími předměty českého

  národního kulturního dědictví, jako je

  keltská hlava z2. století př. n. l. nalezená

  uMšeckých Žehrovic, diamantový náhr-

  delník Naděždy Kramářové nebo zlatý

  stodukát Ferdinanda III.

  Všichni vkladatelé obdrželi slavnostní

  certifikát sobrázkem Bohumila Hraba-

  la odIvy Hüttnerové dokládající jejich

  spolupráci naNárodní kronice, která je

  pro ně, jak říkají, především naplněním

  touhy většiny znás: zanechat posobě

  ■ První příspěvek doNárodní kroniky napsal Zdeněk Mahler.

  ■ Shromažďujeme vzpomínky veformě zpráv, fotografií avideí.

  ■ Příspěvky budou vtajných trezorech Národního muzea.

  sňatek, promoci, dokončení nového domu,

  zajímavou cestu, podnikatelský úspěch,

  dožití významného věku, vyléčení znemoci,

  ale iúmrtí nebo nešťastnou událost. Může

  jít iojevy askutečnosti se širším významem

  – památná místa, historii skoro zapomenu-

  tou, skvělé osobnosti, slavnostní události,

  proměny obcí akrajiny, stavby atd. Mnohé

  ztěchto faktů zůstávají skryty vrodinných

  nebo lokálních archivech ačasto naně sedá

  prach zapomnění. Akolikrát vživotě si

  uvědomíme, naco všechno jsme se nestihli

  zeptat své babičky, dědy, svých rodičů...

  Text: ZDENĚK PROCHÁZKA

  Foto: JAN ŠILPOCH

  H

  odnocení našich životů přešláplo

  zlevé nohy napravou – pravda

  však pojedné daleko nedoská-

  če… Kdyby zkušeností seniorů

  bylo pouze to, co napříště nedě-

  lat, bylo by to málo?

  Tato slova napsal vhistoricky prvním

  příspěvku, který byl vložen před osmi

  měsíci doNárodní kroniky, spisovatel,

  dramatik ascenárista Zdeněk Mahler. Dal

  jí tehdy dovínku přání, aby nejen zachyco-

  vala naše životy, ale ipomáhala obnovovat

  národní paměť abyla impulzem květšímu

  porozumění mezi generacemi.

  VNárodním muzeu se uskuteční

  významná událost proprojekt Národní

  kroniky: dotrezorů Národního muzea po-

  prvé uložíme digitální nosič spříspěvky,

  které doní přišly vuplynulém roce.

  Odkonce května, kdy Konto BARIÉ-

  RY spustilo projekt SENSEN – Senzační

  senioři, se Národní kronika (přístupná

  nawebu www.sensen.cz) plní nejen

  zprávami, vzpomínkami apříběhy, ale

  uložili jsme icelé unikátní kroniky či

  deníky, jež jsou cenným osobním svě-

  dectvím onašich moderních dějinách.

  Národní kronika uchovává třeba vzpo-

  mínky naokupaci vroce 1968 zachycené

  pracovnicí Československého rozhlasu

  vPraze, zápisky vojenského leteckého

  mechanika, vzpomínky natotální nasa-

  zení zadruhé světové války či nastudium

  české dívky vefrancouzském lyceu před

  druhou světovou válkou, historii staré

  Poruby… Zachycuje ale izdnešního

  pohledu všední události: zprávu ošacho-

  vém memoriálu nebo zápisky zvýletu

  doŠvýcarska, vzpomínku na„mé nejlepší

  Vánoce vživotě“, na„mého nejlepšího

  učitele“, na„můj rodný dům“…

  Prach zapomnění

  Připomeňme si, sjakou stále platnou

  výzvou jsme projekt Národní kroniky

  spolu sNárodním muzeem odstarto-

  vali: Určitě se většina znás shodne, že

  vkaždé rodině, vživotě každého znás

  ivnašem okolí se vyskytnou události, kdy

  cítíme potřebu nějak je zaznamenat pro

  budoucnost. Může jít onarození dítěte,

  Imy jednou odejdeme asvé vzpomínky si

  vezmeme ssebou. Nenechme své vzpomín-

  ky zapadat prachem. Uložme svou paměť.

  Snažíme se aktivovat amotivovat nejen

  seniory, ale všechny obyvatele této země

  inaše krajany, aby tu posobě zanechali

  své vzpomínky. Pro své děti, vnuky ipro

  společnost jako takovou. Národní kronika

  zachycuje to, co zažíváme každý běžný den,

  to, co jde mimo velké dějiny, aje připravena

  přijmout vše, co její přispěvatelé pokládají

  zadůležité, aniž by tyto záznamy nějak

  upravovala, selektovala nebo hodnotila

  jejich závažnost.

  Národní muzeum hodlá Národní kroniku

  velektronické podobě uchovat natisíc let,

  aby pak sloužila jako významný doplněk

  pro budoucí generace nějaké smysluplné

  svědectví, svou životní zkušenost. Jak to

  vesvých unikátních vzpomínkách Honba

  zavětrem, uložených vNárodní kronice,

  vyjádřil Svatopluk Slavík: „Když větší

  díl života pominul aten zbytek, který

  je snad ještě před námi, je stále astále

  menší, tu člověk najednou zpozoruje, že

  se nějaký děj již poněkolikáté opaku-

  je aže je stále podobný. Potom snad

  začne trošku uvažovat otom, co bylo,

  co vytvořil, co zná anebo umí, achtěl by

  si ztoho možná postavit jakýsi pomník,

  protože chápe, že je již nakonci. Zane-

  chat nějakou trvalou památku, že tady

  byl ažil. Ani já nejsem výjimkou. Ten můj

  pomník, toto moje vyprávění.“ 

  PATRON PROJEKTU

  Národní kronika

  Zdeněk Mahler říká:

  Važme si zkušeností

  seniorů auchovejme

  jejich paměť.

  SENSEN

• Strana 38

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  můžeš / číslo 2 - 2013

  Čtěte Můžeš

  nawww.muzes.cz

  38

  Brazilská hádanka

  O

  jedné znejzáhadnějších událostí to-

  hoto století, která se stala vroce 1908

  naSibiři poblíž říčky Podkamenná

  Tunguzka, bylo popsáno již mnoho papíru.

  Málo se však ví otom, že něco podobného se

  přihodilo před více než 66 lety ivhlubinách

  brazilského pralesa poblíž hranic sPeru. Před

  druhou světovou válkou konal svou cestu

  vpovodí řeky Curucá otec Fedele d’Alviano.

  Podle jeho svědectví bylo prý 13. srpna 1930

  ráno jako každé jiné, ovšem kolem osmé

  hodiny se najednou zešeřilo. Slunce se za-

  barvilo krvavě rudě azoblohy se začal sypat

  jemný červený prach, který pokrýval prales

  iřeku. Náhle se ozval rychle zesilující svist,

  jako by letěl dělostřelecký granát. Rybáři

  nařece zpozorovali ohnivou kouli padající

  kzemi jako blesk. Všichni pak, dokonce ilidé

  veměstech vzdálených skoro 250 km, slyše-

  li… (tajenka), při nichž se otřásala země. 

  VODOROVNĚ: A. Podpěra; brouk vruboun posvátný; zvuk vodního mlýna. – B. Důlní pracoviště;

  belgický zpěvák italského původu; čtvercová část dórského vlysu. – C. Jméno herečky Vránové;

  hudební dílo; zkratka souhvězdí Aries; několikanásobný vítěz Velké Pardubické. – D. Bicykly;

  představený kláštera; sourozenec (nářečně); hájové byliny. – E. Tajenka – F. Značka koupelové

  pěny; zahraniční křížovkářský časopis; stařec; americký norek. – G. Španělské mužské jméno;

  anglický šlechtický titul; nápor; mřížka. – H. Nájem; zelenina; posilující léky. – I. Zařízení navýrobu

  stejnosměrného proudu; národohospodář; budapešťský sportovní klub.

  SVISLE: 1. Protiklad; rumunské město. – 2. Hemiedrie. – 3. Dravý pták; opasek. – 4. Starogermánský

  znak; ženské jméno. – 5. Orientální plášť; odbytový podnik; značka decimetru. – 6. SPZ Svitav;

  primáti; zkratka bývalých automobilových opraven. – 7. Srbská čepice; samice kočkovité šelmy. – 8.

  Karetní trumf; kožešinová šelma. – 9. Krutý člověk; travina; prkenný strop (nářečně). – 10. Latinsky

  „milovat“; javor. – 11. Tetraboritan sodný; jméno Vergilia. – 12. Kmitnutí; český folklorista; značka

  thulia. – 13. Francouzský určitý člen; revolver; mohyla. – 14. Italsky „atom“; tropická šťáva. –

  15. Zápasnický chvat; staroegyptská bohyně. – 16. Posuzovatelka vědeckého díla. – 17. Totéž;

  vápencové území.

  Pomůcka: atomo, Čvor, metopa, Pek. Zdroj: Panorama křížovky 1/1997, str. 44

  1

  A

  B

  C

  D

  E

  F

  G

  H

  I

  2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17

  NACO

  SE MŮŽETE TĚŠIT

  VBŘEZNOVÉM

  ČÍSLE?

  ❛ Reportáž

  zÚstavu sociální péče

  vLobendavě.

  ❛ Rozhovor

  se ředitelem Domova

  Sue Ryder

  Matějem Lejsalem.

  ❛ Jak jezdí nevidomí

  Jizerskou 50?

  ❛ Reportáž vozíčkáře

  zcesty poRakousku.

  ZAJÍMAVÉ ČTENÍ

  PRO HLAVU ISRDCE!

  Informace, servis.

  Správné řešení tajenky zpředchozího čísla:

  GENERALISSIMUS

  LUŠTITELÉ – VÝHERCI:

  VÝHERCŮM GRATULUJEME!

  Ceny pro vylosované úspěšné luštitele poskytla Nadace Charty 77 – Konto BARIÉRY.

  Správně vyluštěnou tajenku zasílejte prosím

  vždy nejpozději do15. následujícího měsíce naadresu redakce:

  Melantrichova 5, 11000 Praha 1.

  Mobilní telefon:

  Lenka Pokorná

  Březinova 971

  28002 Kolín 2

  Knižní cena:

  Dagmar Veselá

  Elplova 16

  62900 Brno-Líšeň

  Knižní cena:

  Božena Moravcová

  Polní 262

  27715 Tišice

  Jeden vylosovaný

  čtenář získá

  zasprávně

  vyluštěnou

  křížovku mobilní

  telefon

  adva knihu.

  KŘÍŽOVKA OCENY

• Strana 39

  Správné řešení tajenky zpředchozího čísla:

  GENERALISSIMUS

  LUŠTITELÉ – VÝHERCI:

  VÝHERCŮM GRATULUJEME!

  Ceny pro vylosované úspěšné luštitele poskytla Nadace Charty 77 – Konto BARIÉRY.

  Správně vyluštěnou tajenku zasílejte prosím

  vždy nejpozději do15. následujícího měsíce naadresu redakce:

  Melantrichova 5, 11000 Praha 1.

• Strana 40

  Plavci shandicapem zářili

  veStrakonicích

  strana 18

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  

  9 /2 01 2

  

  Je d n o tl i v ý vý t i s k   Kč / P ře d p l a ti t e l é   Kč

  Koupí

  tohoto

  časopi su

  podpoř íte

  Konto

  BARI ÉRY

  www.muzes .cz

  DOBROVOLNÍCI:

  Pomoc idobrý pocit ze života

  strana 8–13

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  

  1 2/ 20 1 2

  

  Je d n o tl i v ý vý t i s k   Kč / P ře d p l a ti t e l é   Kč

  Koupí

  tohoto

  časopi su

  podpoř íte

  Konto

  BARI ÉRY

  www.muzes. cz

  M12_2012.indd 1 11/6/2012 10:14:29 PM

  Média o lidech s handicapem:

  bariéry přetrvávají

  strana 8

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  

  1 0/ 20 1 2

  

  Je d n o tl i v ý vý t i s k   Kč / P ře d p l a ti t e l é   Kč

  Koupí

  tohoto

  časopi su

  podpoř íte

  Konto

  BARI ÉRY

  www.muzes .cz

  Michal Budinský:

  Konto Míša

  mi zachránilo

  život

  strana 17

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  ●

  /  

  ●

  Je d no t l iv ý v ýt i s k   K č / Př e dp l a ti t e lé   Kč

  Koupí

  tohoto

  časopis u

  podpoří te

  Konto

  BARIÉRY

  www.m uzes.cz

  Jiří Suchý: Kdybych byl lékařem,

  ordinoval bych poezii

  strana 18

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  

  1 1/ 20 1 2

  

  Je d n o tl i v ý vý t i s k   Kč / P ře d p l a ti t e l é   Kč

  Koupí

  tohoto

  časopi su

  podpoř íte

  Konto

  BARI ÉRY

  www.muzes .cz

  Děkujeme našim předplatitelům zato,

  že nás pravidelně čtou ajsou věrni

  časopisu, který přináší lidem

  spostižením avšem těm, kteří se jim

  snaží pomáhat, užitečné informace.

  5 důvodů,

  proč si předplatit časopis Můžeš:

  ❛ Doručování pravidelně první den vměsíci.

  ❛ Nemalá finanční úspora.

  ❛ Přístup doarchivu článků.

  ❛ Soutěže adárky.

  ❛ Stálý přehled oprávních úpravách

  týkajících se lidí spostižením.