Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 37

Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

můžeš / číslo 2 - 2013

37

Ukládáme svou

paměť – natisíc let

ktzv. velkým dějinám apomohla plastic-

ky zprostředkovat život vnaší době.

Tajné trezory

Jakou důležitost těmto záznamům

přikládají badatelé Národního muzea,

přestože může jít zdnešního pohledu

či zpohledu nezúčastněných lidí třeba

jen ovšední fakta apříběhy, dokládá,

že jejich digitální nosič bude každoroč-

ně uložen vtajných trezorech muzea

spolu snejcennějšími předměty českého

národního kulturního dědictví, jako je

keltská hlava z2. století př. n. l. nalezená

uMšeckých Žehrovic, diamantový náhr-

delník Naděždy Kramářové nebo zlatý

stodukát Ferdinanda III.

Všichni vkladatelé obdrželi slavnostní

certifikát sobrázkem Bohumila Hraba-

la odIvy Hüttnerové dokládající jejich

spolupráci naNárodní kronice, která je

pro ně, jak říkají, především naplněním

touhy většiny znás: zanechat posobě

■ První příspěvek doNárodní kroniky napsal Zdeněk Mahler.

■ Shromažďujeme vzpomínky veformě zpráv, fotografií avideí.

■ Příspěvky budou vtajných trezorech Národního muzea.

sňatek, promoci, dokončení nového domu,

zajímavou cestu, podnikatelský úspěch,

dožití významného věku, vyléčení znemoci,

ale iúmrtí nebo nešťastnou událost. Může

jít iojevy askutečnosti se širším významem

– památná místa, historii skoro zapomenu-

tou, skvělé osobnosti, slavnostní události,

proměny obcí akrajiny, stavby atd. Mnohé

ztěchto faktů zůstávají skryty vrodinných

nebo lokálních archivech ačasto naně sedá

prach zapomnění. Akolikrát vživotě si

uvědomíme, naco všechno jsme se nestihli

zeptat své babičky, dědy, svých rodičů...

Text: ZDENĚK PROCHÁZKA

Foto: JAN ŠILPOCH

H

odnocení našich životů přešláplo

zlevé nohy napravou – pravda

však pojedné daleko nedoská-

če… Kdyby zkušeností seniorů

bylo pouze to, co napříště nedě-

lat, bylo by to málo?

Tato slova napsal vhistoricky prvním

příspěvku, který byl vložen před osmi

měsíci doNárodní kroniky, spisovatel,

dramatik ascenárista Zdeněk Mahler. Dal

jí tehdy dovínku přání, aby nejen zachyco-

vala naše životy, ale ipomáhala obnovovat

národní paměť abyla impulzem květšímu

porozumění mezi generacemi.

VNárodním muzeu se uskuteční

významná událost proprojekt Národní

kroniky: dotrezorů Národního muzea po-

prvé uložíme digitální nosič spříspěvky,

které doní přišly vuplynulém roce.

Odkonce května, kdy Konto BARIÉ-

RY spustilo projekt SENSEN – Senzační

senioři, se Národní kronika (přístupná

nawebu www.sensen.cz) plní nejen

zprávami, vzpomínkami apříběhy, ale

uložili jsme icelé unikátní kroniky či

deníky, jež jsou cenným osobním svě-

dectvím onašich moderních dějinách.

Národní kronika uchovává třeba vzpo-

mínky naokupaci vroce 1968 zachycené

pracovnicí Československého rozhlasu

vPraze, zápisky vojenského leteckého

mechanika, vzpomínky natotální nasa-

zení zadruhé světové války či nastudium

české dívky vefrancouzském lyceu před

druhou světovou válkou, historii staré

Poruby… Zachycuje ale izdnešního

pohledu všední události: zprávu ošacho-

vém memoriálu nebo zápisky zvýletu

doŠvýcarska, vzpomínku na„mé nejlepší

Vánoce vživotě“, na„mého nejlepšího

učitele“, na„můj rodný dům“…

Prach zapomnění

Připomeňme si, sjakou stále platnou

výzvou jsme projekt Národní kroniky

spolu sNárodním muzeem odstarto-

vali: Určitě se většina znás shodne, že

vkaždé rodině, vživotě každého znás

ivnašem okolí se vyskytnou události, kdy

cítíme potřebu nějak je zaznamenat pro

budoucnost. Může jít onarození dítěte,

Imy jednou odejdeme asvé vzpomínky si

vezmeme ssebou. Nenechme své vzpomín-

ky zapadat prachem. Uložme svou paměť.

Snažíme se aktivovat amotivovat nejen

seniory, ale všechny obyvatele této země

inaše krajany, aby tu posobě zanechali

své vzpomínky. Pro své děti, vnuky ipro

společnost jako takovou. Národní kronika

zachycuje to, co zažíváme každý běžný den,

to, co jde mimo velké dějiny, aje připravena

přijmout vše, co její přispěvatelé pokládají

zadůležité, aniž by tyto záznamy nějak

upravovala, selektovala nebo hodnotila

jejich závažnost.

Národní muzeum hodlá Národní kroniku

velektronické podobě uchovat natisíc let,

aby pak sloužila jako významný doplněk

pro budoucí generace nějaké smysluplné

svědectví, svou životní zkušenost. Jak to

vesvých unikátních vzpomínkách Honba

zavětrem, uložených vNárodní kronice,

vyjádřil Svatopluk Slavík: „Když větší

díl života pominul aten zbytek, který

je snad ještě před námi, je stále astále

menší, tu člověk najednou zpozoruje, že

se nějaký děj již poněkolikáté opaku-

je aže je stále podobný. Potom snad

začne trošku uvažovat otom, co bylo,

co vytvořil, co zná anebo umí, achtěl by

si ztoho možná postavit jakýsi pomník,

protože chápe, že je již nakonci. Zane-

chat nějakou trvalou památku, že tady

byl ažil. Ani já nejsem výjimkou. Ten můj

pomník, toto moje vyprávění.“ 

PATRON PROJEKTU

Národní kronika

Zdeněk Mahler říká:

Važme si zkušeností

seniorů auchovejme

jejich paměť.

SENSEN