Strana 3
3
EDITORIAL OBSAH
můžeš / číslo 2 - 2013
DOBRÉ ZPRÁVY
Cestování dostupné všem
Universal Learning Design
Neziskový e-shop
Výstava Vidět súsměvem
Internet amůj handicap 4–5
ANKETA
Jsou Češi tolerantní? 6
TÉMA: PROČ NÁM VADÍ „JINÍ“ LIDÉ
Pavel Varvařovský: Zatím to stále drhne 8–10
Setkání sjiným světem.
Opravdu jiným...? 11–12
Tolerance zahranicemi.
Handicap až nadruhém místě 13–14
TIP NAVÝLET
NaKramolín se jezdí smonoski 15–17
CENA JAROSLAVA SEIFERTA
Vladimír Binar:
Poezie anaděje jsou sourozenci 18–19
LET KONTA BARIÉRY
Železný muž 20–22
NACESTÁCH
Malta:
Medový ostrov, kde vítr neutichá 23–25
NOVÉ ZAHRANIČNÍ TECHNOLOGIE
Vsouboji se sněhem 26–27
PORADNA
Novinky zlegislativy pro osoby shandicapem
Sleva nadani, právo policie
naodtažení označeného vozu 28–29
AUTO-MOTO
Jak usadit dítě vautě 30–31
VAŠE FOTOGRAFIE
Zimní radovánky 32
KONTO BARIÉRY
MELANTRICHOVA , PRAHA
Našemu charitativnímu projektu je 20 let 33
VÝSTAVY BEZ BARIÉR
1200 panenek vPraze 34–35
SENSEN
Ukládáme svou paměť – natisíc let 37
KŘÍŽOVKA
Brazilská hádanka 38
PAVEL
VARVAŘOVSKÝ:
ZATÍM
TO STÁLE DRHNE
/
STR. 8
VLADIMÍR BINAR:
POEZIE ANADĚJE
JSOU SOUROZENCI /
STR. 18
MALTA: MEDOVÝ OSTROV,
KDE VÍTR NEUTICHÁ /
STR. 23
VÝSTAVY BEZ BARIÉR:
1200 PANENEK VPRAZE /
STR. 34
Vydává: Sdružení přátel Konta BARIÉRY
vespolupráci sNadací Char ty 77
Šéfredaktor: Jindřich Štěpánek
(e-mail:jindrich.stepanek@muzes.cz, mobil: 722966233)
Redakce: Zdeněk Jirků (e-mail: zdenek.jirku@muzes.cz),
Pavel Hrabica (e-mail: pavel.hrabica@muzes.cz),
Radek Musílek (e-mail: radek.musilek@muzes.cz),
Jan Šilpoch (e-mail: jan.silpoch@muzes.cz)
Manažerka redakce: Kateřina Uhrová
(e-mail: katerina.uhrova@muzes.cz, mobil: 722966510).
Korektorka: Martina Čechová
Adresa redakce: Melantrichova 5, 11000 Praha 1
Mobil: 722966510. Telefon: 224242973
Web: www.muzes.cz. E-mail: info@muzes.cz
Nevyžádané příspěvky se nevracejí.
Cena jednoho výtisku je 30 Kč, pro předplatitele 20 Kč.
Celoroční předplatné 240 Kč.
Zvýhodněné dvouleté předplatné 380 Kč.
ISSN 1213-8908. Toto číslo vychází vúnoru 2013.
Vychází zafinanční podpory Ministerstva zdravotnictví ČR
aMinisterstvo pro místní rozvoj ČR.
Art director: Jiří Bušek. Grafická úprava asazba: Jan Bělovský.
Tisk: Grafotechna Print, s. r. o., Lýskova 1594/33,
Praha-Stodůlky
Rozesílá Postservis Praha, Poděbradská 39, Praha 9
Volný prodej: Česká pošta, s. p.
Foto natitulní straně: Jan Šilpoch
Vpražské rodině, kde mají teenagera
svrozenou vadou sluchu, dominuje jedno
velké přání. Až úspěšně dostuduje – asnad
se dostane idoreprezentace veflorbalu,
protože ho odmalička hraje adíky dvou-
fázovému tréninku vešpičkovém klubu je
skutečně dobrý – tak se odstěhuje doŠvéd-
ska. Kvůli tomu, že během turnajů (díky
sluchadlům) vnímá, že oněm někteří
spoluhráči hovoří jako omentálovi.
Je docela možné, že ivy jste vautobuse,
metru či tramvaji zažili, že když přistoupí
dítě sDownovým syndromem, tak si odněj
leckdo odsedne.
Společným jmenovatelem je tu jinakost.
Ti, kteří jsou jaksi jiní, nebývají naší spo-
lečností stoprocentně přijímáni. Je přece
mnohem jednodušší odvrátit zrak, nebo
ještě hůře – ušklíbnout se než někomu
takovému pomoci. Potvrzuje to ostatně
vrozhovoru ojinakosti iombudsman
Pavel Varvařovský nastraně osm.
Nedávný průzkum STEM poukázal
nato, že téměř tři čtvrtiny obyvatel
(68 procent) naší země jsou hrdé nato,
že jsou českými občany. Současně by si až
polovina znich vybrala – podle průzkumu
jiné agentury GfK – pro život raději jinou
zemi. Nejde oprotimluv. Podle sociologů
apsychologů jde opřirozenou reakci na
to, že lidé zde sice žijí rádi, mají tu své
domovy, předky akořeny, nicméně je
štvou ti, kteří jim jaksi kazí radost ze všed-
nodenního života. Ať jde opolitiky nebo
spoluobčany, kteří se neumějí keslabším
apotřebným chovat.
Ze studie Výzkumného ústavu práce
asociálních věcí vyplývá, že mají zájem
odejít především vysokoškoláci vevěku 30
až 39 let, kteří jsou navíc dobře jazykově
vybaveni. Ti totiž mají skutečně šanci najít
vjiné zemi pracovní ilidské uplatnění.
Jeden se takovým někdy ani nediví.
Vzemi, kde povyšujeme rodinu nade
všechno, ale čím dál méně se sezdáváme,
čím dál více se rozvádíme arekordně málo
se loučíme snašimi zemřelými, se leckomu
nežije úplně lehce.
Jen jaksi bolí, že odejít chtějí právě ti
vzdělaní.
Atak nezbývá než si uvědomit, že jina-
kost včeském, moravském či slezském po-
dání je úplně jiná než vzemích svyspělým
sociálním systémem – ahlavně myšlením.
Aže jiní jsme vlastně my.
Přeji vám inspirativní čtení.
JINDŘICH ŠTĚPÁNEK
Partneři
redakce:
Jsme jiní