05/2012

• Strana 1

  Adolf Born: Macha a Šebestovou

  reklamě nikdy nedám

  strana 20

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  

  /

  

  J edn o tl i vý vý t is k  K č / Př e dp l ati t el é   K č

  Koupí

  tohoto

  časopisu

  podpoříte

  Konto

  BARIÉRY

  www.muzes.cz

• Strana 2

  p ř í m á c e s t a k m o b i l i t ě

  Volejte zdarma: 800 100 659

  vecom@vecom.cz

  www.vecom.cz

  Ovenecká 32, 170 00 Praha 7

  Lipůvka 397, 679 22 Lipůvka

  Příčná 2, 736 01 Havířov

  Kompletní v˘roba a dodávka v‰ech typÛ

  plo‰in pro tûlesnû postiÏené: ‰ikmé

  schodi‰Èové plo‰iny, vertikální zdviÏné

  plo‰iny, schodi‰Èové sedaãky a schodolezy.

  Inz_Vecom_A4 17.5.2007 13:12 Stránka 1

  zrcadlo_1_21str.indd 2 12.10.2009 13:03:43

• Strana 3

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  můžeš / číslo 5 - 2012

  EDITORIAL OBSAH

  DOBRÉ ZPRÁVY

  Veletrh neziskových organizací

  Jako zázrakem

  Orientační závody

  Abilympiády

  Běhy pro život 4–5

  ANKETA

  Jak váš úřad vychází vstříc neslyšícím,

  jejichž postižení je zhlediska sociálních

  bariér největší? 6

  TÉMA: NESLYŠÍCÍ

  Jaroslav Hrubý:

  Světu ticha nerozumíme 9–10

  Mekka znakového jazyka

  je ve Washingtonu 11

  Život vzadních lavicích 12–13

  Trenér 14–15

  Haló, chci vyznat lásku.

  Pomůžete mi? 16–17

  PARALYMPIONIK

  Zlatá naděje 18–19

  UMĚLCI KONTA BARIÉRY

  Adolf Born: Do 75 to byl dětský věk 20–21

  ZÁŽITKY BEZ BARIÉR

  Festival na vozíčku 22–23

  NOVÉ ZAHRANIČNÍ TECHNOLOGIE

  Vozík „na stojáka“ 24–25

  TIP NA VÝLET

  Jizerská hřebenovka:

  výhledy a spousta zajímavostí 26–27

  PORADNA

  Sociální reforma (ne)známá

  Jak je to s platností průkazů

  TP, ZTP nebo ZTP/P 28–29

  AUTO  MOTO

  Praktické doplňky do auta zlevňují 30–31

  KONTO BARIÉRY, MELANTRICHOVA ,

  PRAHA 

  Samé dobré zprávy 33

  NA CESTÁCH

  Za krásami Provence 34–35

  VAŠE FOTOGRAFIE

  Jaro je tady 37

  KŘÍŽOVKA

  Roztodivná zvířata III 38

  JAROSLAV HRUBÝ:

  SVĚTU TICHA

  NEROZUMÍME

  STR. 

  ZLATÁ NADĚJE

  STR. 

  PRAKTICKÉ

  DOPLŇKY DO AUTA

  ZLEVŇUJÍ

  STR. 

  ZA KRÁSAMI

  PROVENCE

  STR. 

  Vydává: Sdružení přátel Konta BARIÉRY vespolupráci sNadací Charty 77

  Šéfredaktor: Jindřich Štěpánek (e-mail: jindrich.stepanek@muzes.cz, mobil: 722966233)

  Redakce: Zdeněk Jirků (e-mail: zdenek.jirku@muzes.cz),

  Radek Musílek (e-mail: radek.musilek@muzes.cz), Jan Šilpoch (e-mail: jan.silpoch@muzes.cz)

  Manažerka redakce: Kateřina Uhrová (e-mail: katerina.uhrova@muzes.cz, mobil: 722966510).

  Korektorka: Martina Čechová

  Adresa redakce: Melantrichova 5, 11000 Praha 1

  Mobil: 722966510. Telefon: 224242973

  Web: www.muzes.cz. E-mail: info@muzes.cz

  Nevyžádané příspěvky se nevracejí.

  Cena jednoho výtisku je 30 Kč, pro předplatitele 20 Kč.

  Celoroční předplatné 240 Kč. Zvýhodněné dvouleté předplatné 380 Kč.

  ISSN 1213-8908. Toto číslo vychází vkvětnu 2012.

  Vychází zafinanční podpory Ministerstva zdravotnictví ČR aMinisterstvo pro místní rozvoj ČR.

  Art director: Jiří Bušek. Grafická úprava asazba: Jan Bělovský.

  Tisk: Grafotechna Print, s. r. o., Lýskova 1594/33, Praha-Stodůlky

  Rozesílá Postservis Praha, Poděbradská 39, Praha 9

  Volný prodej: Česká pošta, s. p.

  Foto natitulní straně: Jan Šilpoch

  Zrcadlo

  Není žádným tajemstvím, že vada sluchu je pova-

  žována zajedno znejtěžších postižení. Oto otřes-

  nější je, když ji někteří zneužívají. Zvláště zavrže-

  níhodným způsobem pracují například lidé, kteří

  neslyšícím nabízejí pro ně nevýhodné půjčky. Ne-

  vysvětlí jim záludnosti takového kroku, achladně

  je tak přivádějí izahranici chudoby.

  Přitom být neslyšícím znamená už samo osobě nemalé výda-

  je. Naslouchadla dotují zdravotní pojišťovny jednou zaněkolik

  let, ale pokud si je kupříkladu teenager rozbije při sportu, ne-

  zbývá rodičům než investovat až desítky tisíc donového.

  Podobné je to se servisem. Prohlídka adrobná oprava na-

  slouchadel trvající několik minut vyjde inaněkolik tisícikorun.

  Atak přestože existují agentury, které zdarma pomáhají ne-

  slyšícím prostřednictvím videohovorů napsat dopis, někam za-

  telefonovat nebo vyřídit inzerát, přestože veřejnoprávní televize

  má nasvém webu klasické pohádky stlumočením doznakového

  jazyka, přestože se otevírají kavárny sneslyšící obsluhou aza-

  městnání takovým nabízejí idalší firmy, zůstávají neslyšící lidé

  zrcadlem naší společnosti.

  Jak si totiž vysvětlit kupříkladu fakt, že někteří rodiče

  nechtějí, aby jejich děti chodily dotřídy shandicapovanými

  dětmi? Azakazují jim snimi kamarádit imimo školu? Nebo

  proč matka rozmlouvá dceři, která si chce vzít muže shan-

  dicapem za manžela, aby to nedělala, protože si zbytečně

  zkomplikuje život?

  Někteří rodiče postižených dětí raději změní potomkům

  školu. Jiní, pokud mají to štěstí a jejich okolí dokáže jisté

  znevýhodnění pochopit, se snaží být naopak nasvé děti při-

  měřeně tvrdí apřipravují je tak nanástrahy, které je vživotě

  čekají. Vřele doporučuji vtéto souvislosti sloupek Jiřiny Šik-

  lové nastraně 15.

  Pokud tedy nedokážeme lidi shandicapem vnímat jako sobě

  rovné a zároveň nezneužívat jejich nelehkou životní situaci

  (anaopak trestat ty, kteří se toho neštítí), nepatříme dovyspě-

  lé Evropy. Vtomto případě se už nelze naněco nebo naněkoho

  vymlouvat.

  Přeji vám inspirativní čtení. 

  JINDŘICH ŠTĚPÁNEK

  Partneři

  redakce:

• Strana 4

  

  DOBRÉ ZPRÁVY

  můžeš / číslo 5 - 2012

  Veletrh neziskových organizací

  VNárodní technické knihovně Praha se

  11. 5. od11 do19 hodin koná NGO Market.

  Najiž 13. ročníku veletrhu se představí

  téměř 200 neziskových organizací znejrůz-

  nějších oblastí činnosti.

  Nabídne nejen unikátní přehled českých

  izahraničních neziskových organizací

  apřímý kontakt sjejich aktivitami, ale díky

  bohatému doprovodnému programu také

  příjemné azábavné strávení volného času

  pro celou rodinu isdětmi.

  Pořadatelem je Nadace Forum 2000.

  Vstup zdarma.

  Návštěvníci se mohou „navlastní kůži“

  zúčastnit řady workshopů, praktických

  ukázek činnosti organizací, hudebních vy-

  stoupení, dobrovolnické burzy, netradičních

  sportovních disciplín, diskusí, seminářů

  iprojekcí dokumentárních filmů stema-

  tikou občanské společnosti. Pro děti je

  připraven dětský koutek. Vzhledem ktomu,

  že Evropský rok 2012 je věnován tématu

  aktivního stárnutí asolidarity mezi gene-

  racemi, doplní toto téma celkový program

  veletrhu. Více informací najdete nawww.

  ngomarket.cz. 

  Orientační

  závody

  TJ Opava, oddíl orientačního běhu, pořádá

  vsobotu 5. 5. 2012 každoroční orientační

  závod pro lidi se zdravotním postižením.

  Soutěž bude tentokrát jednou zdoprovodných

  akcí vícedenního závodu vorientačním běhu

  Haná Orienteering festival, který se uskuteční

  začesko-polské spolupráce vokolí Zlatých

  Hor. Start orientačního závodu zdravotně po-

  stižených je předběžně plánován na14 hodin.

  Vestejný den od10 hodin proběhne izávod

  Českého poháru vtrail-o, kterého se mohou

  zúčastnit vesvých kategoriích jak zdravotně

  postižení, tak izdraví sportovci. Trail-o je dis-

  ciplína zaměřená naorientaci, nasprávné čte-

  ní ainterpretaci mapy. Tento sport byl vyvinut

  proto, aby byl orientační běh dostupný ilidem

  somezenou hybností. Při závodu je povolen

  mechanický či elektrický vozík, berle nebo

  asistent pohybu. Rychlost není rozhodující.

  Obě akce týkající se zdravotně postiže-

  ných proběhnou vcentru závodů vespor-

  tovně-rekreačním areálu Bohemaland blízko

  Zlatých Hor. Všichni zájemci oúčast včetně

  doprovodu budou mít možnost se vmístě

  konání závodu ubytovat astravovat. Další

  informace hledejte nahttp://www.apropo-

  vozickari.com/aktuality. 

  Jako zázrakem

  Šestý ročník benefiční akce Jako zázrakem

  se uskuteční 17. 5. 2011 vPraze naVyše-

  hradě od14.00 do22.00 hodin mezi Sta-

  rým purkrabstvím akapitulním chrámem

  sv. Petra aPavla. Pořadatelem je občanské

  sdružení Asistence. Výtěžek zdobrovolné-

  ho vstupného aprodeje občerstvení půjde

  veprospěch lidí se zdravotním postižením.

  Vedle řady stánků svýrobky chráněných

  dílen se bude napódiu odehrávat hlavní

  kulturní program. Vystoupí zde například

  Buchty aloutky nebo divadelní soubor

  Klubu absolventů. Součástí odpoledne

  bude ipředstavení práce samotného sdru-

  žení. 

  Abilympiády

  VELETRH neziskovek má bohatý program

  a myslí i na děti. Foto: archiv

  ORIENTAČNÍ ZÁVODY nemusejí být jen

  pro zdravé běžce. Foto: archiv

  VYŠEHRADSKÁ BENEFICE je příjemné

  místo pro setkávání. Foto: archiv

  ABILYMPIÁDY

  se těší

  zájmu dětí

  i dospělých.

  Foto:

  Ladislav

  Polnický

  Dvě květnové soboty budou veznamení

  abilympiád neboli soutěžních přehlídek

  schopností adovedností osob se zdravotním

  postižením vprofesních ivolnočasových

  aktivitách. Dne 19. 5. se vpražském Jedlič-

  kově ústavu aškolách uskuteční 11. ročník

  abilympiády pro děti amládež odšesti

  doosmnácti let. Celou akci doprovodí

  od10 do17 hodin iTrhy chráněných dílen

  pořádané o. s. Borůvka vhistorickém areálu

  Vyšehradu. Dospělí soutěžící se pak zúčastní

  jubilejního, 20. ročníku národní abilympiá-

  dy vPardubicích 25.–26. 5. Dějištěm bude

  opět zimní stadion ČEZ aréna. Vceloden-

  ním doprovodném programu nebude chybět

  prodejní expozice výrobků chráněných dílen

  avýstava rehabilitačních akompenzačních

  pomůcek ABI-REHA. 

• Strana 5

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  můžeš / číslo 5 - 2012

  V

  ážení vredakci, posí-

  lám Vám svou reakci

  načlánek spanem Žár-

  ským, který si protiřečí.

  Měl jsem pocit, že tento

  omyl je třeba napravit.

  Myslím, že aniVám

  vredakci není protiřečení

  lhostejné. Panu Žárskému

  jsem reakci poslal, nicméně bez odpovědi.

  Především bych se chtěl krátce podělit

  osvůj pohled napojmy mýtus aobjektiv-

  ní. Jsem kvadruplegik, osm let navozíku.

  1. mýtus

  Osobní kontakt srevizní lékařkou jsem

  si musel vyžádat – nazákladě chybné-

  ho posouzení sociální pracovnice mi

  byla přiznána nižší kategorie, což bylo

  revizním posudkem napraveno. Hlavním

  argumentem pro osobní setkání bylo to,

  že vevýzvě mi bylo tvrzeno, že ibez mé

  osoby lzeprovést „objektivní posouzení

  zdravotního stavu“. Právě posouzení

  vycházejícího „ze záznamu“ je neobjektiv-

  ní, jelikož není přítomen skutečný objekt

  – zdravotně postižený. Vím, jak velmi se

  odsebe liší stejné diagnózy ajak subjek-

  tivní je posouzení (neznalých) sociálních

  pracovnic.

  Proto tvrzení „bojujeme proti mýtům“

  je vrozporu sVaším tvrzením, že „posud-

  koví lékaři musí mít takovou odbornou

  úroveň aschopnost komplexního zpra-

  cování informací, že mohou rozhodnout

  izpísemných dokladů“. Takový lékař ne-

  existuje. Je nutné posuzovat „teď atady“.

  Vaše tvrzení je mýtem. Takový omyl je

  možné napravit seznámením se srealitou

  posudkových komisí.

  2. mýtus

  Stále dokola omílaná fráze: „Příspěvek

  napéči se – bohužel – stal prostě dotací

  rodinných rozpočtů...“ Vypadlo vám slovo

  „někdy“. Aupevnil jste tak mýtus otom,

  že příspěvek napéči je vpodstatě zne-

  užíván. Ano, dále to uvádíte napravou

  míru – pozdě. Členové domácnosti také

  pracují veprospěch postiženého, oddaně

  apoctivě. Jak poctivě – otom rozhoduje

  objektivně revizní lékař asociální pracov-

  nice.

  3. mýtus

  Tvrdíte, že„… domácí péče je pěkně

  drahá záležitost...“. Bylo dost srovnání

  domácí vs. ústavní péče. Kupecké počty

  ukázaly, že ta domácí je zhruba pět-

  až desetkrát levnější, ato bez ohledu

  na„vztahové“ a„zdravotní“ aspekty atd.

  Vy stále ještě tuto otázku diskutujete avy-

  tváříte mýtus ojiných, lepších možnos-

  tech péče ohandicapované.

  Přeji hodně štěstí vdalším boji proti

  mýtům.

  Spozdravem Zbyšek Lorenz

  (Dopis byl redakčně krácen)

  Vážený pane Lorenzi, děkujeme zavaši

  obsáhlou reakci, kterou jsme však nemohli

  otisknout vcelé podobě, jelikož by nezbylo

  místo nadalší dopisy. Jistě nás chápete.

  Sám uvádíte, že pan Žárský naváš dopis

  nereagoval. Ito lze chápat jako formu

  odpovědi. Nám nepřísluší interpretovat

  jeho slova ani obhajovat či vyvracet určité

  výroky. (red)

  V

  ážení amilí, jsem

  Vám vděčná zašok

  způsobený tématem

  tloustnutí. Vyděsilo mě

  to, protože už nejsem

  nejmladší, mám svoje

  postižení akila přibývají.

  Člověk otom slyší všude,

  ale když se řekne, že my

  invalidé to odneseme ještě hůř, raději se

  omezím. Takže pro inspiraci ostatním:

  přestala jsem jíst hranolky, nepiji coca-

  -colu, vyhýbám se sladkému avečernímu

  hltání utelevize. Ještě mě čeká víc pohy-

  bu azeleniny, ale všechno postupně, teď

  jsem zrušila ty největší hříchy!

  Tak schutí dohubnutí!

  Marie Červená

  Vážená paní Červená, držíme vám palce

  adoufáme, že jsme takto pozitivně inspiro-

  vali iřadu dalších lidí. Věřte, že kzamyšlení

  přinutilo toto téma také alespoň jednoho

  zautorů článků. (red)

  V

  ážená redakce, po-

  sledně jste hodně psali

  opočítačích. Ijá Vám

  teď píši napočítači svůj

  názor. Můžeš přineslo

  zajímavé protichůdné

  názory natenhle výdoby-

  tek dnešní doby. Ať už si

  otom myslíme, co chce-

  me, bez počítačů to momentálně nejde.

  Někdo si může dovolit pózy bez počítače,

  ale to jsou výjimky. Takže milí vozíčkáři

  ajinak postižení, naučte se stím pracovat,

  protože Vám to může pomoci aneovládat

  to znamená být ještě větší invalida, než

  každý už jsme. Komu to nedošlo, tak má

  smůlu.

  Jindřich Petera – vozíčkář, důchodce

  (Dopis byl redakčně upraven akrácen)

  Vážený pane Petero, kvašemu názoru

  asi není potřeba něco dodávat. Snad jen

  upozornit, že někdo by třeba chtěl, ale

  zrůzných důvodů nemůže. Pokud jsou ty

  důvody např. materiální, snaží se Konto

  BARIÉRY pomáhat. Občas však nestačí ani

  to. (red)

  Své postřehy anázory nám pište

  nainfo@muzes.cz nebo naadresu

  Redakce časopisu Můžeš,

  Melantrichova 5, 11000 Praha 1. 

  Z REDAKČNÍ POŠTY

  Běhy pro život

  Nadační fond Tesco pořádá již 5. ročník Běhu

  pro život. Výtěžek zcelé akce bude věnován

  naproškolení nových pěstounů anapříspě-

  vek pěstounským rodinám pečujícím osvě-

  řené děti. Cílem je získat natento účel mini-

  málně čtyři miliony korun. Podpořit projekt

  můžete jak účastí najednotlivých bězích, tak

  založením profilu virtuálního běžce nawww.

  behprozivot.cz, kde získáte idalší informa-

  ce. Také lze zasílat dárcovské SMS vefor-

  mě DMS BEHPROZIVOT vhodnotě 30 Kč

  načíslo 87777. Jednotlivé běhy budou mít

  trasy dlouhé přibližně čtyři kilometry ajsou

  navrženy tak, aby je zvládl každý. Trasu bude

  možné proběhnout iprojít krokem třeba

  skočárkem či čtyřnohým přítelem. Každý

  zběhů doprovodí zábavný program včetně

  atrakcí pro děti. Všichni zaregistrovaní obdrží

  startovní číslo, originální tričko Běhu pro

  život, občerstvení amedaili vcíli. Startovné

  činíminimálně 200 Kč (pro děti do14 let

  aseniory nad 65 let činí 50 Kč). Vkvětnu se

  uskuteční tyto běhy, vždy od15.00 hodin:

  5. 5. Pardubice – Pernštýnské náměstí; 12. 5.

  České Budějovice – náměstí Přemysla Otaka-

  ra II.; 19. 5. Brno – Avion Shopping Park;

  26. 5. Plzeň – náměstí Republiky. 

  DOMLUVÍTE SE BEZ TLUMOČNÍKA.

  Nacenu MOSTY 2011 bylo nominováno

  zazorganizování kurzu znakového jazyka

  pro úředníky magistrátu astrážníky městské

  policie město Chomutov. Cenu každoročně

  vyhlašuje Národní rada osob se zdravotním

  postižením ČR.

  ZÁKAZNÍCI SI POCHVALUJÍ. Chléb,

  pivní rohlíky, housky, koblihy či tvarožníky

  – to je sortiment pekárny NaNávsi vJílovém

  uPrahy, kde vrámci projektu obecně pro-

  spěšné společnosti Startujeme našlo zaměst-

  nání deset lidí smentálním postižením.

  HLEDÁTE PRÁCI? Občanské sdružení Me-

  sada pomáhá vrámci projektu Podporované

  zaměstnání osobám se zdravotním postiže-

  ním naPísecku, Vimpersku aJindřichohra-

  decku najít audržet si zaměstnání. Více na:

  www.mesada.eu.  (nouz)

  BĚHY PRO ŽIVOT by měl zvládnout

  skoro každý. Foto: archiv

  Je nová Škoda Citigo

  vhodná pro vozíčkáře?

  strana 30

  ČA SO PI S PR O T Y, KT EŘ Í SE NE VZ DÁ V A JÍ

  

  2 / 20 12

  

  Jed n o t l iv ý v ý ti s k   K č / P ř ed p l a t it e l é  K č

  Koupí

  tohoto

  časopisu

  podpoříte

  Konto

  BARIÉRY

  www.muzes.cz

  Jak se odpoutat odvozíku

  strana 26

  ČA SO PI S PR O T Y, KT EŘ Í SE NE VZ DÁ V A JÍ

  

  3 / 20 12

  

  Jed n o t l iv ý v ý ti s k   K č / P ř ed p l a t it e l é  K č

  Koupí

  tohoto

  časopisu

  podpoříte

  Konto

  BARIÉRY

  www.muzes.cz

  Jan Kačer: Muž bez počítače

  strana 16

  ČA SO PI S PR O T Y, KT EŘ Í SE NE VZ DÁ V A JÍ

  

  4 / 20 12

  

  Jed n o t l iv ý v ý ti s k   K č / P ř ed p l a t it e l é  K č

  Koupí

  tohoto

  časopisu

  podpoříte

  Konto

  BARIÉRY

  www.muzes.cz

• Strana 6

  

  můžeš / číslo 5 - 2012

  ANKETA / DOBRÉ ZPRÁVY

  Kobčanům se zdravot-

  ním handicapem, kteří

  přicházejí naMagistrát

  hl. m. Prahy, přistupu-

  jeme individuálně. Ať

  se jedná ovozíčkáře,

  nevidomé či neslyšící.

  Kromě zvlášť vyhraze-

  ných úředních hodin

  napřepážce Praha bez-

  bariérová jsou referenti

  připraveni snávštěvníky,

  kteří mají takové problé-

  my, jednat individuálně.

  Samozřejmostí je diskrét-

  nost, snaha omaximální

  porozumění. Tlumočníka

  doznakové řeči nebylo

  třeba zajišťovat – po-

  stačila písemná forma.

  Vpraxi jde oojedinělé

  případy, zhlediska úřadu

  jsme žádné obtíže při

  takových jednáních neza-

  znamenali. 

  IVAN KABICKÝ

  náměstek primátora

  Hlavního města Prahy pro oblast

  zdravotnictví, sociální a bytovou politiku

  Magistrát města Brna

  má vrámci komunitního

  plánování zřízeno tzv.

  Socioinfocentrum, tedy

  místo, kam se mohou

  občané obracet opomoc,

  radu vrámci sociálních

  dávek či řešení neuspo-

  kojivé sociální situace.

  Tady je kdispozici např.

  indukční smyčka pro

  nedoslýchavé, kteří si ji

  zde mohou bez problémů

  pustit. Co se týče neslyší-

  cích, spolupracuje město

  Brno sněkolika nezisko-

  vými organizacemi, mj.

  také sUnií neslyšících,

  kdy přispíváme finanční-

  mi prostředky načinnost

  tlumočníků.

  Pokud někdo zneslyší-

  cích navštíví magistrát,

  vyhledáme pomoc

  tlumočníka tak, aby byl

  neslyšící občan řádně

  obsloužen aodcházel

  zúřadu spokojený. 

  MGR. PAVEL ŽÁRA M. A.

  tiskový mluvčí Magistrátu města Brna

  Sneslyšícími se pracov-

  níci úřadu, ale ipolitičtí

  reprezentanti Jihlavy

  setkávají zcela běžně.

  Jedna zpracovnic Ma-

  gistrátu města Jihlavy

  ovládá znakový jazyk, ale

  běžně se se sluchově han-

  dicapovaným klientem

  domluvíme napřepážce

  docela snadno pomocí

  tužky apapíru nebo

  psaním textu namoni-

  tor, případně si klient

  sám přivádí tlumoční-

  ka. Navětší aoficiální

  jednání rovněž přichází

  tlumočník.

  Běžně přicházejí zá-

  stupci města (primátor,

  náměstci primátora)

  nebo úřadu (tajemník,

  vedoucí odborů, tiskový

  mluvčí) narůzná setkání

  abesedy, které pořádají

  organizace neslyšících.

  Vposlední době tyto akti-

  vity ustaly, ale zhruba

  před dvěma třemi roky

  jsem byl zván achodil

  jsem nasetkání několi-

  krát doroka. 

  RADEK TULIS

  tiskový mluvčí Magistrátu města Jihlavy

  Ostravská radnice je

  nastyk sobčany se

  sluchovým postižením

  dobře připravena. Celko-

  vě 25 úředníků našeho

  magistrátu ovládá

  poabsolvování kurzů

  znakovou řeč.

  Deset znich přitom

  dosáhlo již druhého

  znalostního stupně,

  tedy víc než základní

  komunikaci. Inadále se

  ale zdokonalují vdalším

  konverzačním kurzu.

  Ostatní úředníci mají

  úroveň znakové řeči

  vprvním znalostním

  stupni. Dovýuko-

  vých kurzů chodí naši

  zaměstnanci jedenkrát

  týdně. Vpřípadě potřeby,

  nejedná-li se osložité

  případy, je náš úřad

  vtomto směru soběstač-

  ný apříslušní úředníci

  jsou schopni jednání

  sneslyšícími vyřídit bez

  tlumočníka. 

  ANDREA VOJKOVSKÁ

  tisková mluvčí Magistrátu města Ostravy

  JAK VÁŠ ÚŘAD

  VYCHÁZÍ VSTŘÍC

  NESLYŠÍCÍM,

  JEJICHŽ POSTIŽENÍ

  JE Z HLEDISKA

  SOCIÁLNÍCH

  BARIÉR NEJVĚTŠÍ?

  JEJICH VÝROBKY MÁTE MOŽNÁ

  VAUTĚ. Vsetínské družstvo Irisa vyrábí

  vedle plastových dílů doautomobilů také vá-

  noční ozdoby. Šedesát procent zaměstnanců

  jsou lidé se zdravotním postižením. Kontakt:

  e-mail: irisa@irisa.cz, tel. č. 571484411.

  PRO PAS BEZ ČEKÁNÍ. Rezervační elek-

  tronický systém mají nakrálovéhradeckém

  magistrátu. Přístup je bez bariér, návštěvník

  spohybovými problémy si může vypůjčit

  ortopedický vozík.

  INVESTUJÍ  MILIONŮ. Moravskoslez-

  ský kraj našel finanční prostředky navybu-

  dování dvou zařízení – domova pro 15 osob

  se zdravotním postižením achráněného

  bydlení pro 12 klientů veVelkých Hošticích.

  RADY IZKUŠENOSTI ZDARMA. Sobě-

  slavská Rolnička, zařízení Diakonie ČCE,

  seznámí zájemce vesvé sociálně-terapeu-

  tické dílně se zpracováním keramiky, dřeva,

  textilu astvorbou vitráží. Informace: tel. č.

  733127040, e-mail: std@rolnicka.cz.

  ZÁŽITEK URČITĚ NEVŠEDNÍ. Uhelné

  safari organizuje těžební společnost skupiny

  Czech Coal. Zájemci se mohou oddubna

  doříjna seznámit stechnologií těžby hnědé-

  ho uhlí zbezprostřední blízkosti uhelného

  lomu. Některé termíny mohou využít iná-

  vštěvníci se zdravotním postižením ajejich

  doprovod. Informace aobjednávky: e-mail:

  safari@czechcoal.cz.

  NEZŮSTÁVAJÍ ZABRANOU. Domov pod

  Kuňkou vobci Ráby vPardubickém kraji po-

  sílá své klienty „dosvěta“. Pět znich dochází

  dozaměstnání mimo areál domova, pracují

  uzaměstnavatelů napracovní smlouvy

  nebo dohodu opracovní činnosti. Kontakt:

  e-mail: info@dpkr.cz, tel. č. 466415636.

  VRACÍME, CO JSME ZRUŠILI… Sně-

  movna schválila návrat kdřívější praxi

  vezpůsobu poskytování příspěvku nakoupi

  motorového vozidla pro osobu se zdravot-

  ním postižením. Opět platí, že opříspěvek

  je možné žádat popěti letech odposkytnutí

  toho předchozího.

  VÍTANÝ PŘÍSPĚVEK NAČINNOST.

  Novinkou vposkytovaných grantech pro rok

  2012 je vJičíně samostatný grant naaktivi-

  ty sportovců se zdravotním postižením.

  POSPÍCHÁTE VBRNĚ DODIVADLA?

  Volejte: 608275301. Vrámci udržitelné

  mobility zavedlo město dopravu osob se

  zdravotním postižením speciálními mini-

  busy.

  POSTUPUJE DOCELOSTÁTNÍHO FI

  NÁLE. Město Vsetín získalo také zapřístup-

  nost úřední desky pro osoby se zdravotním

  postižením první místo vkrajském kole

  soutěže Zlatý erb.

  POČÍTAJÍ ISVOZÍČKÁŘI. Bezbariérový

  přístup včetně toalet nabízí Hotel Rozvoj

  vKlatovech. Kontakt: 376311609.

  KUDY NAMAGISTRÁT ČI DOLÉKÁR

  NY. Dvojjazyčný – včeštině aangličtině

  – atlas pro vozíčkáře aosoby spohybovými

  potížemi připravuje Brno.  (nouz)

• Strana 7

  Předplaťte si časopis

  Předplatné na dva roky

  se slevou za 380 Kč!

  Pokud si předplatíte Můžeš na dva roky,

  ušetříte proti ročnímu předplatnému 100 Kč

  a proti volnému prodeji 316 Kč.

  Soutěž o kartu Handy Card!

  Jak se jmenuje designérka, která získala v soutěži

  Národní cena za studentský design druhé místo za knihu

  pro zrakově postižené?

  Odpovědi na tuto otázku zasílejte do 15. následujícího měsíce na adresu redakce:

  Melantrichova 5, 110 00 Praha 1

  nebo na mailovou adresu: info@muzes.cz. Odpovědi označte slovem SOUTĚŽ.

  Minulou otázku správně zodpověděl Stanislav Dušek z Šestajovic.

  Vylosovaný autor správné odpovědi získá kartu Handy Card.

  Ta přináší velké množství slev, kromě jiného na servis aut a pohonné hmoty.

  Mobilní telefon za vyluštěnou křížovku!

  Vylosovaní luštitelé křížovky na str. 38 získávají mobilní telefony.

  Je nová Škoda Citigo

  vhodná pro vozíčkáře?

  strana 30

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  

  2 /2 01 2

  

  Je d n o tl i v ý vý t i s k   K č / P ře d p l a ti t e l é   Kč

  Koupí

  tohot o

  časop isu

  podpo říte

  Konto

  BARI ÉRY

  www.muzes .cz

  Jak se odpoutat odvozíku

  strana 26

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  

  3 /2 01 2

  

  Je d n o tl i v ý vý t i s k   K č / P ře d p l a ti t e l é   Kč

  Koupí

  tohot o

  časop isu

  podpo říte

  Konto

  BARI ÉRY

  www.muzes .cz

  Jan Kačer: Muž bez počítače

  strana 16

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  

  4 /2 01 2

  

  Je d n o tl i v ý vý t i s k   K č / P ře d p l a ti t e l é   Kč

  Koupí

  tohot o

  časop isu

  podpo říte

  Konto

  BARI ÉRY

  www.muzes .cz

  Chcete-li

  roční předplatné

  změnit na zvýhodněné

  dvouleté, kontaktujte

  bezplatnou linku

  České pošty

    

• Strana 8

  

  můžeš / číslo 5 - 2012

  TÉMA: Neslyšící

  Pozoruhodná osobnost otce neslyšící dcery,

  spoluautora prvního československého kochleárního

  implantátu, elektronika a také odborníka na speciální

  pedagogiku v sobě slučuje nejen moudrost,

  ale také sílu z letitého boje za pochopení

  neslyšících a jejich potřeb.

  SVĚTU TICHA

  NEROZUMÍME

  Text: ZDENĚK JIRKŮ

  Foto: JAN ŠILPOCH

  Umíme si vůbec představit, jak vypadá

  svět ticha, tedy svět neslyšících?

  Ne. Vada sluchu je velice těžké zdravotní

  postižení, které však široká veřejnost téměř

  nechápe. Tito lidé vypadají úplně normál-

  ně, chodí, běhají, skáčou, zkrátka naprvní

  pohled je všechno vpořádku. Apak se poku-

  síte overbální kontakt anajednou si myslíte,

  že jsou postiženi mentálně. To je dávný,

  tisíciletý archetyp. Už Aristoteles prohlásil,

  že neslyšící nejsou schopni myšlení. Tím nad

  nimi vyřkl to, co nazývám vzdělávacím pro-

  kletím. Svatý Pavel asvatý Augustin se zase

  domnívali, že neslyšící nemohou být spase-

  ni, protože „nemohou dospět kvíře vBoha,

  jelikož kvíře se dochází prostřednictvím

  kázání, tj. mluveného slova“. Justiniánův

  zákoník ze 6. století pak ty znich, kteří se

  nenaučili mluvit nebo psát, zbavil svépráv-

  nosti. Ikdyž si nemyslím, že by dnešní mladí

  lidé příliš hloubali oAristotelovi, věčném

  zatracení či legislativě okolo neslyšících,

  přece jenom znervózní, potkají-li neslyšícího

  nebo třeba jenom nedoslýchavého anemo-

  hou se sním rychle asnadno domluvit. Jak

  již jsem řekl, je to vnás nějak potisíciletí

  zakódováno, ikdyž děláme všechno možné,

  abychom se tohoto (anejen tohoto) vztahu

  kjinakosti zbavili.

  Ale minimálně sto let máme vnaší

  zemi pokusy omoderní přístupy kpo-

  stiženým, máme světoznámé speciální

  školství, máme vysokoškolská speciál-

  ní pracoviště. Avy tvrdíte, že staro-

  dávné archetypy přetrvávají?

  To je právě to hrozné. Myslím, že otomto

  tématu vím hodně aměl bych být chladný

  profesionál. Ale když začala nedoslýchat

  moje maminka, vadilo mi, že jí musím

  všechno třikrát opakovat nebo psát. Sa-

  mozřejmě jsem se zato styděl astydím se

  dodneška. Jenom říkám poctivě to, co jiní

  třeba zakrývají isami před sebou.

  Řekl jste, že vaše maminka byla ne-

  doslýchavá; vaše dcera je neslyšící. Je

  vtom tak zásadní rozdíl?

  Každý typ postižení může mít obrovské

  spektrum závažnosti vevelikosti, vdobě,

  kdy kněmu došlo, veschopnosti daného

  jedince adaptovat se, vpomoci rodiny atd.

  Uzrakově postižených každý chápe, že

  je rozdíl mezi obrýleným aúplně slepým.

  Usluchově postižených to nechápe (nebo

  chápat nechce) skoro nikdo. Všichni jsou

  zkrátka hluší. Přitom nedoslýchaví se

  sluchadly odpovídají těm brýlatým amohou

  smenšími či většími problémy zvládnout

  mluvenou řeč. Myslím, že jsem první, kdo

  napsal, že ivezdravotním postižení platí

  Hegelův zákon ozměně kvantity vkvalitu.

  Prostě úplná ztráta sluchu vrozená či získa-

  ná vútlém věku před rozvinutím mluvy je

  naprosto jiná kategorie než nedoslýchavost.

  Většina lidí si říká: „No, neslyší, ale vidí,

  amohou se tedy bez problémů vzdělávat

  čtením.“ Jenže neslyšící, adokonce ani

  mnozí nedoslýchaví nečtou! Tedy přeslabi-

  kují všechno, ale vůbec nechápou, co čtou.

  Vmozku máme tzv. syntaktické centrum,

  místo, které ovládá schopnost rozumět gra-

  matice. Apokud tohle centrum není včas sti-

  mulováno plnohodnotným jazykem, zanik-

  ne. Je přitom jedno, je-li to jazyk mluvený

  nebo znakový, protože iznakový jazyk má

  svou vlastní gramatiku, ikdyž vypadá úplně

  jinak. Právě tak musíme včas stimulovat

  sluchové centrum. Unedoslýchavých dětí

  spomocí sluchadel, uneslyšících spomocí

  kochleárních implantátů. Prostě dětství

  sluchově postiženého dítěte je neúprosný

  souboj sčasem. Ateď si vtom představte

  rodiče, kteří ještě včera vůbec netušili, co

  může vada sluchu způsobit, akteří dostávají

  často protichůdné rady ododborníků, kteří

  sice sami slyší, ale velice často jsou zase

  postiženi tím, čemu se říká profesionální

  slepota. Ale abychom jen nehudrali – dnešní

  technika obrovsky pomáhá isluchově posti-

  Jaroslav Hrubý:

  �

• Strana 9

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í 

  můžeš / číslo 5 - 2012

• Strana 10

  

  můžeš / číslo 5 - 2012

  TÉMA: Neslyšící

  Zanejúžasnější změnu zaposledních dvacet

  let považuji, že neslyšící začali toužit

  povzdělání aže byly vytvořeny podmínky,

  kdy ioni mohou získat středoškolské,

  adokonce ivysokoškolské vzdělání.

  ženým. Rozvoj sluchadel je srovnatelný se

  zdokonalováním mobilních telefonů. Máme

  kochleární implantáty.

  Ktěm nejtěžším případům: co je horší

  – vrozená, nebo později vživotě získa-

  ná úplná hluchota?

  Když sluch ztratíte vpozdějším věku, zpra-

  vidla umíte číst amáte rozvinutou mluvu,

  ikdyž má tendenci se časem zhoršovat.

  Ale nikdy nezní jako mluva mentálně

  postižených. Pokud má vaše okolí dostatek

  pochopení atrpělivosti, může vám psát avy

  odpovídat srozumitelným hlasem. Máte

  ale jiný obrovský problém. Víte, co je zvuk

  aoco všechno vás hluchota připravila.

  Náhlé anezrušitelné vědomí, že už nikdy

  nic neuslyšíte. To je obrovský psychický

  problém. Když se narodíte bez sluchu nebo

  ho ztratíte vútlém dětství, netušíte, oco jste

  přišel. Ale teď přicházejí všechny ty strašné

  problémy, okterých jsem hovořil před chvílí.

  Máte-li skvělé rodinné prostředí, kterému se

  onen zmíněný zápas sčasem podaří alespoň

  ustát (zcela zvítězit vněm asi nelze), má-li

  rodina pomoc moudrého logopeda, který již

  netrpí předsudky vůči znakovému jazyku,

  Kdo je doc. Ing.

  Jaroslav Hrubý, CSc.

  Jaroslav Hrubý vystudoval

  radioelektroniku na Elektrotechnické

  fakultě ČVUT. Poté pracoval v Ústavu

  radiotechniky a elektrotechniky ČSAV.

  V roce 1984 přešel se svými aspiranty do

  Ústavu fyziologických regulací ČSAV,

  kde založili Laboratoř elektronických

  smyslových náhrad.

  Ve stejném roce ukončili vývoj prvního

  prototypu našeho kochleárního

  implantátu. V roce 1991 byl jmenován

  1. místopředsedou nově ustaveného

  vládního výboru pro zdravotně

  postižené občany. Od r. 2005 do r. 2011

  přednášel fyziologii sluchu, komunikaci

  a další předměty související se

  sluchovým postižením na Pedagogické

  fakultě Univerzity Hradec Králové.

  J. Hrubý je autorem nebo editorem

  mnoha mezinárodních monografií,

  má čtrnáct patentů a téměř šest

  desítek původních článků apříspěvků

  publikovaných ve sbornících konferencí.

  Řada jeho publikací měla významný

  mezinárodní ohlas.

  info

  gvální hluchota neposkytuje dostatek bodů

  naplné invalidní důchody. Žije se jim velice

  těžce. Vím to ipodle své dcery, vysokoško-

  lačky, jíž brzy skončí mateřská dovolená.

  Skvěle odezírá, mluví, umí dobře anglicky

  atrochu iněmecky. Komunikuje skýmkoliv

  očemkoliv pomocí SMS ainternetu. Roze-

  slali jsme desítky dopisů avýsledek: práci

  nemá aasi mít nebude. Abohužel kroky

  současného ministra práce asociálních věcí

  svědčí otom, že oproblémech zdravotně

  postižených buď nemá ani potuchy, nebo je

  naprostý asociál.

  Co podle vás dělá společnost špatně?

  Převážná většina naší společnosti čte bulvár,

  sleduje zprávy otzv. celebritách aje zvyklá

  posuzovat každého jenom podle oblečení

  akomunikace. Dokonalý aobratný řečník

  má vždy větší šanci než člověk snedoko-

  nalým mluvením. Jsme zkrátka naučeni

  posuzovat druhého podle mluvních zvuků,

  které vydává. Když nám to nezní příjem-

  ně nebo alespoň normálně, máme někdy

  dost ostrou tendenci takového člověka

  odmítnout, ostrakizovat, zavrhnout. Ne-

  dokonalá nebo ztracená mluva je pro nás

  často isynonymem pro duševní zaostalost

  nebo přímo mentální postižení. Začal jsem

  Aristotelem. Už vestaré řečtině byl stejný

  výraz pro němotu ahloupost, slabomyslnost

  nebo natvrdlost (eneos). To se přeneslo přes

  latinu (surdus) třeba idoangličtiny (dumb)

  aněkterých dalších jazyků. Jenže neslyšící

  nejsou hloupí, jsou prostě hluší... 

  Delší verze rozhovoru nawww.muzes.cz

  �

  ale dokáže ho využít při vyvozování nebo

  korekci mluvené řeči, máte-li vlohu odezírat

  (je to stejný dar jako třeba absolutní sluch),

  která se dá rozvinout, naučíte-li se číst

  apsát, máte zcela jiné šance než ten, kdo

  něco zuvedeného postrádá.

  Pojďme kdalším společenským souvis-

  lostem. Základním problémem mnoha

  postižených je práce, ato nejen zeko-

  nomických důvodů.

  Zaminulého režimu se neslyšící poměrně

  dobře živili vmanuálních profesích. Celkem

  to šlo, protože ipříjmová diferenciace mezi

  řekněme méně avíce kvalifikovanými

  lidmi byla malá. Nyní pochopili, že ma-

  nuální práce znamená minimální mzdu,

  aoni se iunás perou zahraniční uchazeči.

  Zaměstnavatel dá slyšícím samozřejmě

  přednost, protože se naně dá zařvat, že

  třeba padá cihla… Zanejúžasnější změ-

  nu zaposledních dvacet let považuji, že

  neslyšící začali toužit povzdělání aže byly

  vytvořeny podmínky, kdy ioni mohou získat

  středoškolské, adokonce ivysokoškolské

  vzdělání. Jenže ani tak jistotu zaměstnání

  nemají. Přitom jim ale ani úplná prelin-

• Strana 11

  

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  můžeš / číslo 5 - 2012

  Jednou z mála českých neslyšících, kteří studovali

  i v zahraničí, je Radka Nováková. Před dvanácti lety

  absolvovala roční stáž v Mekce neslyšících,

  na univerzitě Gallaudet ve Washingtonu.

  MEKKA ZNAKOVÉHO JAZYKA

  JE VE WASHINGTONU

  Text: PAVEL HRABICA

  Foto: ARCHIV

  K

  do tam chce studovat, musí se

  naučit americký znakový jazyk.

  Mají specializovaný kurz před

  začátkem semestru aměsíc se učí

  americký znakový jazyk. Pak se

  mohou zapojit dostudia, vzpomí-

  ná. Začátky jsou podle ní tvrdší,

  je to stejné jako pro každého cizince, který

  se vydá nastudium dociziny.

  Ten velký pocit svobody

  Ale pak prý není podle Novákové problém

  studium zvládnout. „Americký znakový

  jazyk má podobnou gramatiku jako český,

  stejně tak je obdobné využívání prostoru

  amimika, ale znaková zásoba je jiná. Je

  to vpodstatě zcela cizí jazyk.“ Neslyšící

  nazývají univerzitu „rájem neslyšících“, kam

  se touží dostat každý, kdo chce studovat

  vysokou školu. Není to proto, že je škola

  vUSA, anavíc veWashingtonu, ale proto,

  že je podmínkám života neslyšících asilně

  nedoslýchavých dokonale přizpůsobena.

  „Existují dva pohledy naGallaudetovu

  univerzitu: jeden, že je to uzavřená věc pro

  neslyšící, druhý, že je to ráj, kde se člověk

  cítí zcela svobodně akde může bez potíží

  získat vzdělání. Ktomu se kloním ijá.“

  Přitažlivost univerzity tkví ivtom, že

  zde vyučují, jak Radka Nováková říká, silné

  neslyšící osobnosti, které unás vdobě, kdy

  se otevíralo toto studium, scházely. Kromě

  toho nabízí univerzita desítky oborů – odfil-

  mu přes účetnictví aekonomii až popolito-

  logii nebo sociální práci.

  Znaková američtina:

  třetí jazyk v USA

  „Výhodou Gallaudetovy univerzity je, že

  vUSA se lingvisticky zkoumá znakový

  jazyk od60. let, mají vtomto směru velký

  náskok. Americký znakový jazyk je vUSA

  poangličtině ašpanělštině třetí nejpo-

  užívanější jazyk. Unás je nachvostu jak

  početně, tak postránce informovanosti

  veřejnosti.

  Bylo velmi příjemné, když jsem byla

  mimo univerzitu, mimo objekty školy,

  azjistila jsem, že tamní společnost má

  zkušenost sneslyšícími. Znají základní

  pojmy: jak poděkovat nebo podat důležitou

  informaci.“

  Ve východní Evropě vedeme

  Radka Nováková to vysvětluje tím, že

  vAmerice jsou běžné slovníky znakového

  jazyka, vmédiích jsou rozšířené informa-

  ce oneslyšících, pořádají se kurzy výuky

  znakového jazyka, zaujaly ji nabídky zá-

  jmových aktivit propojených se znakovým

  jazykem.

  „To my zatím nemáme, nemáme kvalitní

  slovník znakového jazyka, unás existuje

  imálo kurzů znakového jazyka.“

  Přesto tvrdí, že vrámci zemí východní

  Evropy můžeme být spokojeni. Podobné

  možnosti, jako jsou nafilozofické fakultě

  vPraze, neslyšící vpodstatě vevšech zemích

  bývalého východního bloku vůbec nemají.

  Sněčím podobným se nyní začíná vpolském

  Krakově; vMaďarsku, Rumunsku avdalších

  státech Radka Nováková oničem takovém

  neví. 

  Více nawww.Gallaudet.edu

  Gallaudet v datech

  Univerzita byla založena roku 1864. Je

  to jediná univerzita nasvětě určená

  výhradně neslyšícím. Byla nazvána

  poThomasovi Hopkinsi Gallaudetovi,

  duchovním, který vroce 1817 založil vUSA

  první školu pro neslyšící. Inspiraci předtím

  hledal naškolách pro neslyšící vEvropě.

  Neslyšící zde mohou studovat celkem

  39 bakalářských směrů (umělecké

  avědecké). Vsoučasnosti zde studují

  necelé dva tisíce posluchačů zUSA

  adalších zemí.

  Většina pracovníků, vedení školy

  avyučující jsou neslyšící včetně rektora

  univerzity.

  info

  RADKA

  NOVÁKOVÁ

  považuje svůj

  dvanáctimě-

  síční pobyt

  naGallau-

  detově

  univerzitě

  pro neslyšící

  zaneocenitel-

  nou zkuše-

  nost. Řadu

  poznatků

  využívá do-

  dnes při práci

  nafilozofické

  fakultě.

• Strana 12

  

  můžeš / číslo 5 - 2012

  Radka Nováková se

  narodila neslyšícím

  rodičům jako neslyšící.

  Přesto zvládla vystudovat

  střední i vysokou školu;

  tu první dokonce bez

  tlumočníka. Dnes je

  jednou z opor Ústavu

  českého jazyka

  a komunikace Filozofické

  fakulty Univerzity Karlovy

  v Praze v oboru čeština

  v komunikaci neslyšících.

  ŽIVOT

  V ZADNÍCH

  LAVICÍCH

  Text: PAVEL HRABICA

  Foto: JAN ŠILPOCH

  J

  ako malé dítě – zhruba vetřech letech –

  si začala uvědomovat, že většina lidí se

  dorozumívá jinak, než byla ona zvyklá

  doma srodiči. „Jednou jsem pozorova-

  la ostatní děti nahřišti aviděla jsem,

  že si povídají. Tak jsem si řekla, že

  budu jako ony, azačala stejně otevírat

  pusu. Maminku to překvapilo, ptala se mě,

  co dělám.“ Poprvé se dozvěděla, že kromě

  otvírání pusy používají ostatní děti adospělí

  ihlasy, tedy zvuky. „Až potom jsem postup-

  ně přestala napodobovat slyšící azačala

  používat znakový jazyk.“

  Vystudovala bez tlumočníka

  „Základní školu pro neslyšící jsem, stejně

  jako moji rodiče, vychodila vpražských Rad-

  licích. Pak jsem hledala nějaké další možnosti

  vzdělání, ale moc jich pro neslyšící nebylo;

  rozhodla jsem se proto pro Integrovanou

  střední ekonomickou školu vPardubicích.

  Vybrala jsem si čtyřletou ekonomii smaturi-

  tou astudovala jsem normálně se slyšícími.“

  Kdo by čekal, že dolavic usedla stlu-

  močníkem znakového jazyka, mýlil by se.

  Dodnes sama nechápe, jak školu určenou

  lidem bez sluchového postižení vlastně

  zvládla. „Vždycky jsem přišla nahodinu,

  vedle mě seděl slyšící, já odněho průběžně

  opisovala aztěch poznámek jsem se učila,

  protože podle výkladu jsem se orientovat

  aučit nemohla. Pokud bylo něco těžšího,

  řešila jsem to individuálně svyučujícím,

  doučováním apodobně.“

  Praktický život nainternátu avPardu-

  bicích zvládala bez cizí pomoci aidnes se

  dokáže vzákladních věcech se slyšícími do-

  mluvit – třeba psanou poznámkou. Spolužáci

  nastřední se sice snažili, někteří měli zájem

  ioznakový jazyk, ale většinou prý slidmi

  veškole, či spíše mimo školu, příliš nekomu-

  nikovala. Sblížící se maturitou si uvědomo-

  vala, že by se její život aprofesní zaměření

  mělo ubírat směrem kesvětu neslyšících

  aznakového jazyka. Připraveným jde štěstí

  vstříc. Vtom čase se vPraze naFF UK otevíral

  první, doslova testovací ročník češtiny vko-

  munikaci neslyšících. Radka úspěšně složila

  přijímací testy astala se jednou zprvních

  posluchaček, jak dnes říká „pokusným

  králíkem“, zdeseti neslyšících nebo nedoslý-

  chavých studentů adalších dvaceti slyšících,

  kteří byli přijati nanový obor.

  Máme svůj vlastní jazyk

  „Vůbec jsem nebyla nasměrovaná najazyky,

  ale rozhodující bylo, že obor byl zaměřen

  naneslyšící. Postupem času mě ale stu dium

  znakového jazyka začalo velmi zajímat

  apoukončení fakulty jsem zde zakotvila

  jako vyučující.“ Až tady si uvědomila, že

  znakový jazyk není jen „nějaký“ způsob

  dorozumívání, že je to současně jazyk jako

  kterýkoli jiný, že se jedná oživý jazyk, který

  má minulost, současnost ivývoj.

  „Vespolečnosti jsou dva pohledy nane-

  slyšící. První je medicínský, atomu se věnuje

  TÉMA: Neslyšící

  RADKA NOVÁKOVÁ

  se dnes se snaží

  propojovat světy slyšících

  a neslyšících jako

  vysokoškolská pedagožka,

  ale má i řadu dalších

  aktivit mimo svou

  alma mater.

• Strana 13

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í 

  můžeš / číslo 5 - 2012

  speciální pedagogika. My sledujeme jazykově-

  lingvistický pohled, respektujeme neslyšící

  jako jazykovou akulturní menšinu. Máme svůj

  vlastní jazyk. Já sama jsem to až donástupu

  navysokou školu nevěděla. Používala jsem

  svůj znakový jazyk idoma srodiči, ale vůbec

  nic jsem oněm nevěděla. Až navysoké škole

  jsem se oněm dozvěděla, dozvěděla jsem se

  orozdílech mezi českým mluveným jazykem

  ačeským znakovým jazykem. To je hlavní cíl

  výzkumu znakového jazyka. Je to vlastně jazy-

  ková katedra, hodně se to zaměřuje nalingvis-

  tiku, asoučasně inapedagogiku.“

  Jedním ze základních cílů vysokoškolské-

  ho studia nafakultě je vtomto oboru sbli-

  žovat svět neslyšících aslyšících, vytvářet

  spojovací mosty mezi dvěma samostatnými

  jazykovými kulturami.

  Ale ani tady nebyly začátky nakonci

  90. let snadné. Neslyšící studenti se zde

  setkávali také snepochopením některých

  přednášejících. Najedné zpřednášek filozo-

  fie, která byla společná pro více oborů, přišli

  stlumočnicí znakového jazyka. „Posadili

  se doprvní lavice, tlumočnice se postavila

  vedle přednášejícího. Ten se ale rozčilil,

  že tlumočnice nasebe strhává pozornost

  iostatních studentů, místo aby vnímali jeho

  výklad, avykazoval neslyšící studenty istlu-

  močnicí dozadních lavic.“

  Dopadlo to tak, že dnes už mají neslyšící

  přednášky filozofie oddělené. Při líčení této

  epizody si uvědomíte, jak nepřekonatelnou

  aněkdy nesmyslnou bariérou může být ne-

  slyšení veslyšícím světě. Zcela jiná situace je

  nakatedře, kde většina slyšících pedagogů

  včetně ředitelky ovládá znakový jazyk. Kro-

  mě toho zde působí tři stálí tlumočníci, kteří

  se napřednáškách střídají.

  Když komunikace vázne v rodině

  Nepochopení, bariéry aproblémy však pro-

  vázejí, jak Mgr.Radka Nováková upozorňuje,

  ji istudující oboru ivevlastních rodinách.

  Široko daleko vpříbuzenstvu Mgr.Radky

  Novákové nikdo znakový jazyk nepoužíval

  anepoužívá. Nejvíce si to uvědomovala astá-

  le uvědomuje narodinných setkáních.

  Vzpomíná, jak nasetkáních sedávala sro-

  diči někde vkoutě avšichni tři si znakovali

  sami pro sebe. Bariéra ticha mezi neslyší-

  cími aslyšícími bývá vtakových případech

  velká ivrámci rodiny, nejen vespolečnosti

  jako takové.

  „Vždycky jsem se divila, proč se ani

  babička, maminka mé maminky, nenaučila

  znakový jazyk. Jenže babička je zgenerace,

  kdy se poneslyšících striktně vyžadovalo,

  aby se učili mluvit, aznakování se zakazova-

  lo. Takže já se sbabičkou nedomluvím, ato

  je mi líto. Babička je pro mě nesrozumitelná.

  Pro maminku ne, jsou nasebe zvyklé déle,“

  vysvětluje Radka Nováková.

  Podobně natom byli ijejí spolužáci, se kte-

  rými vpočátcích oboru studovala. Sedm znich

  mělo slyšící rodiče asourozence, ale znich se

  znakový jazyk nikdo neučil, až později, když

  dostudovali, se rodiče dvou spolužáků začali

  se znakovým jazykem seznamovat. Radka

  upozorňuje, že pro lidi, jejichž prvním jazy-

  kem, tedy jazykem rodným, je znakový jazyk,

  bude čeština vždy jazykem cizím.

  „Já sama se češtinu učím stále, pořád sní

  mám nějaké problémy. Neslyšící potřebují

  češtinu, především vpsané formě, celý

  život. Mluvená není tak směrodatná, ale

  záleží, najaké úrovni avjaké míře se užívá

  znakový jazyk, aby jeho prostřednictvím po-

  chopili gramatická pravidla. Záleží natom,

  jestli mají neslyšící svůj první jazyk dobře

  osvojený. Pokud nemají znakový jazyk osvo-

  jený nadobré úrovni, pak nemají načem

  stavět, jsou vpodivném bezjazyčí, nemají

  vžádném jazyce oporu. Jen pokud máte

  nějaký jazyk jako svůj rodný, můžete se učit

  další,“ uzavírá Mgr.Radka Nováková. 

  SLOUPEK

  Daniely FILIPIOVÉ

  Naučit se alespoň

  trochu mluvit

  Sneslyšícím člověkem jsem se poprvé

  setkala jako pěti- šestiletá holčička ubabič-

  ky naprázdninách. Byla jsem sbabičkou

  vmístním koloniálu apřed námi byl pán,

  který vydával zvláštní zvuky aprodavačce

  předal papír se seznamem věcí, které potře-

  buje. Musím říci, že jsem zněj měla strach.

  Ty zvuky mě, malé dítě, děsily. Svěřila jsem se

  stím ababička sdědou mi všechno vysvětlili.

  Bát se rozhodně nemusím. Je to normální

  člověk, který má jen problém se sluchem

  amluvením. Pochopila jsem tak pro mě nové

  slovo – hluchoněmý. Ale už jsem si podlouhá

  léta neuvědomovala, co dalšího nemilého

  tento handicap ssebou přináší. Že to není jen

  neschopnost mluvit aslyšet.

  Později jsem zjistila, jak funguje znaková řeč.

  Myslela jsem, že pro každé slovo existuje

  znakový ekvivalent, ale byla jsem rychle vy-

  vedena zomylu. Dozvěděla jsem se, že ulidí

  svrozenýmpostižením sluchu je situace

  nejvážnější. Některá slova ani nechápou.

  Vysvětlete neslyšícímu, co to je hukot moře,

  šumění listí vevětru, zpěv kosa zaletního

  podvečera.

  Myslela jsem, že neslyšící mají úžasnou vý-

  hodu. Nemusí umět cizí jazyky, aby se vci-

  zině domluvili – mají přece svou znakovou

  řeč! Omyl! Znakových řečí je hned několik,

  ato jen vnaší republice.

  Uvědomila jsem si, že hluchota ssebou při-

  náší sociální izolaci. Kdo znás „zdravých“ je

  schopen se domluvit sneslyšícím, komuni-

  kovat sním? Neslyšící si tak popovídají zase

  jen sneslyšícími. Mají myslím oprávněný

  dojem, že jim společnost nerozumí, nechápe

  je, atak je vytěsňuje. To je logicky uzavírá

  dovelmi malé komunity.

  Společnost neslyšícím nevěnuje příliš velkou

  pozornost, ani co se týče odstraňování ba-

  riér. Jak dáte vědět neslyšícímu, že je třeba

  rychle evakuovat objekt, když je například

  neslyšící žena zavřena vkabince azkouší si

  šaty? Vibrace podlahy, které by nanebezpečí

  upozornily, nikde nainstalovány nejsou. Jak

  může neslyšící kdekoliv akdykoliv zavolat

  pomoc načísle 112 pro sebe či jiného člově-

  ka vohrožení?

  Pomohla by samozřejmě technika. Ale je

  zřejmé, že chybí finance, amnohdy ivůle.

  Jediné, ahlavně rychlé řešení, jak si vinklu-

  zi pomoci, je nastraně samotných neslyší-

  cích. Snažit se anaučit se alespoň trochu

  mluvit. Vím, že je to těžké, ale je to vjejich

  zájmu. Kintegraci musí udělat krok obě

  skupiny – slyšící iti neslyšící.

  

  Autorka je senátorka.

  NESLYŠÍCÍ STUDENTI si museli

  své místo naslunci vrámci FF UK

  vpočátcích vybojovat. Ne všichni

  slyšící pedagogové plně chápali jejich

  touhu povysokoškolském vzdělání.

  Vybrala jsem si

  čtyřletou ekonomii

  smaturitou astudovala

  jsem normálně se

  slyšícími.

• Strana 14

  

  můžeš / číslo 5 - 2012

  TÉMA: Neslyšící

  Byl vrcholovým sportovcem a připravoval se

  na olympijské hry. Během chvíle se však jeho

  život zásadně změnil. Po úrazu Pavel Martínek

  dočasně ochrnul, a především navždy přišel

  o sluch. Nikdy se však nevzdal. Dnes úspěšně

  trénuje sportovce s tělesným postižením.

  Učí je bojovat na soutěžích i v životě.

  TRENÉR

  Text: RADEK MUSÍLEK

  Foto: JAN ŠILPOCH

  V

  červnu 1994 se tehdy jeden-

  advacetiletý judista připravo-

  val naolympiádu vAtlantě.

  Pozdárném složení poslední

  zkoušky 2. ročníku nafakultě

  tělesné výchovy asportu skama-

  rády plánovali cyklistický výlet

  doKrkonoš. Nasraz poblíž Hradce Králové

  ujednoho spolužáka přijel oden dřív. Ostatní

  ještě dodělávali jeden zápočet. Studijní pocti-

  vost se nakonec ukázala být osudová.

  „Volný večer jsme skamarádem chtěli

  využít, atak jsme vyrazili nadiskotéku

  doHradce. Bohužel ještě naschodech dosálu

  jsme potkali partu opilých mladíků, kteří str-

  čili mého kamaráda ze schodů.“ Jelikož Pavel

  coby judista měl pro strach uděláno, ohradil

  se apožadoval pro kamaráda omluvu. „Bo-

  hužel jsem netušil, že se jedná onechvalně

  známou partu hradecké mafie, která nebyla

  zvyklá nažádné odporování.“ Přišlo brutální

  napadení několikanásobnou přesilou. Stím

  si neporadil ani urostlý sportovec trénovaný

  vbojovém umění. Takové věci zvládají jen

  akční hrdinové naplátnech kin. Následky

  byly opravdu vážné. Zlomenina báze lební,

  těžký otřes mozku imíchy apoúrazový zápal

  mozkových blan snásledkem úplné hluchoty.

  Týden ležel Pavel vbezvědomí najednotce

  intenzivní péče hradecké nemocnice anikdo

  nevěděl, jestli se probere kživotu.

  Šok na kapačkách

  Když se nakonec probudil, nevěděl, co se

  děje. „Pouze jsem pozoroval lidi kolem, jak

  mi něco říkají aukazují. Já je ale neslyšel,

  adokonce jsem se skoro nemohl hýbat.“ To

  byl pro činorodého akomunikativního Pavla

  velký šok. „Jsem hodně živý člověk. Doté

  doby mi prakticky žádný sport nebyl cizí,

  anajednou ležím vposteli anemůžu si ani

  sám sednout.“ Nemocnice doté doby znal jen

  ze zátěžových testů apreventivních vyšetření

  pro sportovce. Teď tam ležel „nakapačkách“.

  „Myslím, že to bylo asi nejtěžší období

  vmém životě. Ale pomohla mi pevná vůle

  vypěstovaná ze sportuivrozený optimis-

  mus.Překonal jsem tuto zlou fázi života,

  adíky tomu se mi podařilo zvítězit nad zdra-

  votními neduhy.“ Pavel se postupně opět po-

  stavil nanohy. Azačal se vracet doživota se

  vším všudy. Dostudoval, oženil se, narodil se

  mu syn Viktor aprakticky druhým dítětem

  se mu stal Sportovní club Jedličkova ústavu

  Praha, jehož je předsedou. Dnes byste

  naprvní pohled nepoznali, že tenhle urostlý

  atlet měl někdy zdravotní problémy.

  Spravedlnost byla slepá

  Čekal ho však ještě jeden nepříjemný zážitek.

  Tím byl soud sviníky incidentu vedoucího

  kúrazu. „Jako korunní svědek jsem poprav-

  dě vypovídal, že si nic nepamatuji. Bláhově

  jsem myslel, že pravda zvítězí…“ Zatímco

  Pavel je tedy doživotně hluchý, spravedlnost

  SPORTEM

  ŽIJE prakticky

  neustále jako

  trenér, učitel

  tělocviku,

  předseda

  Sportovního

  Clubu Jedlič-

  kova ústavu

  Praha nebo

  hrdý otec ta-

  lentovaného

  hokejisty.

• Strana 15

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  můžeš / číslo 5 - 2012

  SLOUPEK

  Jiřiny ŠIKLOVÉ

  Jsou silnější

  než většina lidí

  Když byly moje děti malé, brávala jsem

  nachalupu občas ssebou ijejich přátele. Jeden

  zkluků, který snámi také jezdil, trochu divně

  vyslovoval některá slova, trochu „huhňal“,

  ale ty děti byly ještě malé. Jmenoval se Jiříček

  ahrál si aběhal sostatními podvoře ivlese

  adupal nohama dotaktu ukytary při

  ohníčku. Mně se to alespoň tak jevilo. Když se

  setmělo, tak ale neodpovídal. Jako by neslyšel.

  To jsem musela vyběhnout achytit ho zatep-

  lákovou bundu zakrkem nebo zarameno

  adůrazně říkat, aby už šel kvečeři. Smál se

  ivztekal stejně jako ostatní kluci.

  Teprve dodatečně jsem se odjeho maminky,

  která vystudovala logopedii, dozvěděla, že

  jejich Jiříček je hluchoněmý aže ho odma-

  lička učila odezírat amluvit tak, že si sahal

  nahrdlo. Všímala jsem si pak toho kluka

  více, byla kněmu vstřícnější, apředevším

  jsem obdivovala jeho maminku. Jak to ob-

  vykle bývá, když jsou nějaké obtíže sdětmi,

  rozvedli se apřestěhovali se zPrahy. Moje

  děti ijejich kamarádi naněj ale vzpomínali.

  Vynikal prý vestopování, veschovávané,

  vhledání pokladu.

  Jak to všechno zvládla jeho maminka, to

  dosud nechápu. Vemně to vzbuzovalo úctu

  kní iktomu klukovi, akdyž jsem byla na-

  štvaná navlastní děti, či spíše sama nasebe,

  protože jsem snimi neměla dostatečnou

  trpělivost, tak jsem si vzpomněla najeho

  maminku.

  Nevím, jak to zařídit, aby se takto znevýhod-

  něné děti narodily zrovna rodičům, kteří to

  snimi umějí, aaby to obě strany, děti iro-

  diče, zvládly hned ponarození. Myslím, že

  určitá tvrdost vyplývající ztoho, že nikdo nás

  naten handicap předem neupozornil – jeho

  maminka asi věděla, že bychom pak změnili

  své chování aže já bych nato ostatní děti

  upozornila – je dobrý přístup. On sám nevy-

  žadoval nic navíc. Neočekával ani soucit, ani

  větší pozornost. Byl jako ostatní, ato byla asi

  ta nejlepší škola pro jeho životní uplatnění.

  Jde tedy okombinaci určité tvrdosti, nároč-

  nosti aodborných znalostí nastraně rodičů,

  především matek. Ataké jakési bezohlednosti

  nastraně jeho kamarádů aspolužáků? Ta

  kombinace musí být vyvážená doslova nalé-

  kárnických vahách, aby takové dítě nezraňo-

  vala asoučasně ho navíc nehandicapovala

  ještě soucitem aohledy. Ty jsou sice znakem

  dobrého vychování, ale tomu znevýhodněné-

  mu dítěti nepřímo přinášejí jiná očekávání

  adalší těžkosti vuplatnění.

  

  Autorka je socioložka,

  členka rady Konta BARIÉRY.

  byla slepá. Díky dobrému advokátovi vyvázli

  útočníci jen spodmínečným trestem.

  Poničenému sluchovému aparátu nepo-

  mohlo ani voperování kochleárního implan-

  tátu postupně doobou uší.Se svým okolím

  však Pavel komunikuje velmi zdatně. Jeli-

  kož dříve slyšel, mluví prakticky normálně.

  Jen se zdá, jako kdyby měl trochu plný nos.

  „Vlastní hrdelní hlas cítím, atak mám čás-

  tečnou zpětnou vazbu. Často však nasadím

  špatnou hlasitost, protože neodhadnu okol-

  ní ruch. Proto občas můj důvěrný hovor slyší

  celá tramvaj,“ říká se smyslem pro humor,

  který je mu vlastní. Jinak se naučil odezírat

  ze rtů. Kde to nestačí, pomůžou gesta, prsty

  nebo tužka apapír. Znakovou řeč neovládá.

  Nikdy se nezařadil dokomunity neslyšících.

  „Hodně mě mrzí, že nemohu ihned reago-

  vat narůzné hlášky aslovní humor kolem

  sebe. Dřív mě to hodně bavilo, ale člověk si

  zvykne inahorší věci.“ Společenská aveselá

  nátura však Pavlovi zůstala.

  Kpráci mezi lidmi stělesným postiže-

  ním ho přivedla shoda okolností. „Během

  hospitalizace jsem měl naVinohradech

  adodává: „Vždyť bych se snimi ani nedo-

  mluvil, když neumím znakovku.“ Zpočátku

  sice navštívil pár center pro lidi se sluchovým

  postižením, ale svět slyšících je mu prý bližší.

  Ahlavně chce předávat vlastní zkušenosti

  především dětem stělesným handicapem.

  Vlastní sportovní cíle navrcholové úrovni

  musel přehodnotit, talent však zdědil jeho

  dnes už třináctiletý syn Viktor. Kničemu ho

  nenutí, ale už teď žije sportem iMartínek ju-

  nior. Především hokejem. Možná tak jednou

  naplní sen oúčasti naolympijských hrách.

  Ten se poúrazu rozplynul nejen Pavlovi, ale

  kdysi ijeho otci. Také vrcholově sportoval

  ataké se zranil, ikdyž méně vážně. „Syn

  Viktor je můj nejcennější poklad amyslím,

  že je moc šikovný. Beru ho často imezi děti

  spostižením, takže samozřejmě umí jezdit

  inavozíku atricyklu.“

  Sport je pro radost a zábavu

  Zauplynulých šestnáct let pracoval Pavel

  snespočtem dětí. Zahlavní funkci sportu

  považuje radost azábavu. „Těší mě, když

  SOUHRA

  NESLYŠÍCÍHO

  TRENÉRA Pavla

  Martínka aatleta

  stělesným

  postižením

  Františka Serbuse

  je fascinující. Oba

  věří, že společně

  přivezou zLondýna

  paralympijskou

  medaili.

  spolubydlícího Honzu Potměšila, jehož

  otec byl můj profesor nafakultě tělesné

  výchovy asportu. Ten mě vlastně přesvěd-

  čil, abych vestudiu pokračoval, zacož mu

  moc děkuji.“ Kpůvodnímu manažerskému

  atrenérskému studijnímu směru si přidal

  tělesnou asportovní činnost lidí stělesným

  postižením arehabilitaci. Věci, snimiž měl

  zcela novou osobní zkušenost.

  Svěřenci to dotáhli na olympiádu

  Ještě při studijní odborné praxi nastoupil

  vroce 1996 doJedličkova ústavu aškol, kde

  se vté době právě otevíraly nové prostory

  včetně krásné tělocvičny adalšího zázemí

  pro sport. Zalíbilo se mu tam natolik, že

  zůstal dodnes. Učí tělocvik, trénuje, vede

  Sportovní club JÚ Praha atěší se zúspěchů

  svých svěřenců, znichž to někteří dotáhli až

  naparalympiádu. „Několikrát jsem se setkal

  sdotazem, proč netrénuji sluchově postižené.

  Odpovídám, že stouto skupinou nemám prak-

  ticky nic společného,“ říká Pavel súsměvem

  vidím, jak se umých svěřenců postupně

  zlepšují fyzické, ale ipsychické asociální

  dovednosti. Samozřejmě ne uvšech. Platí to

  jen pro ty, kteří mají zájem. Velké úspěchy

  některých členů Sportovního clubu Jedlič-

  kova ústavu Praha považuji zatřešničku

  nadortu. Náš klub se neustále vyvíjí avě-

  řím, že správným směrem. Vzačátcíchmě

  ani vesnu nenapadlo, že budeme mít tak

  úspěšné sportovce.“ Dnes patří SC JÚ Praha

  mezi nejúspěšnější anejaktivnější sportovní

  kluby vČR. Naparalympiádu vLondýně

  připravujepět atletů, jednoho boccistu

  ajednoho cyklistu.

  Takto vrcholová příprava si pochopitelně

  žádá určité financování, takže další důležitou

  rolí Pavla Martínka je imanažerská pozice.

  „Vdobě hospodářského útlumu to není

  zrovna jednoduché. Moc děkuji všem věrným

  podporovatelům, jejichž pomoci si velmi

  vážíme.“ Není pochyb otom, že ikekono-

  mickým potížím se neslyšící trenér postaví

  čelem. Úspěšné zdolávání překážek by se

  totiž mohlo stát jeho životním mottem. 

• Strana 16

  

  můžeš / číslo 5 - 2012

  TÉMA: Neslyšící

  Když se řekne „hovor pro neslyšící“, většina z nás

  zvedne udiveně obočí. Otázka, jak služba pod tímto

  názvem ve skutečnosti funguje, je na místě. Odpověď

  lze najít v pardubickém centru společnosti Telefónica

  Czech Republic, a. s., odkud tuto službu poskytují.

  HALÓ,

  CHCI VYZNAT LÁSKU.

  POMŮŽETE MI?

  Text: PAVEL HRABICA

  Foto: JAN ŠILPOCH

  T

  elefonování je pro neslyšící zaběž-

  ných podmínek nereálné. Přitom

  řadu záležitostí ivevěku internetu

  adalších vymožeností neuskuteční-

  te bez telefonického hovoru. „Právě

  tady si zdravý člověk uvědomí, že

  zákaznické linky energetických

  společností, velkých nadnárodních firem

  nebo telefonních operátorů jsou právě lidem

  sporuchou slyšení nedostupné. Obtížné je

  také například ráno omluvit dítě narych-

  lo veškole, když nemáte mobilní telefon

  učitele, či si domluvit návštěvu zubaře, který

  se e-mail podívá možná jednou zatýden

  avše zapisuje jeho sestřička přes telefon,“

  říká vedoucí centra Alena Užachovová. Její

  podřízení dokážou zprostředkovat vpodstatě

  jakoukoli prosbu okontakt avyřízení žádostí,

  se kterými se naně klienti obracejí.

  Hovory 24 hodin

  Nejedná se oklasické informace otelefonních

  číslech, ale vlastně ozprostředkované přetlu-

  močení hovoru odneslyšícího keslyšícímu.

  Pět operátorek ajeden operátor jsou svým

  způsobem tlumočníky mezi oběma stranami.

  Služba vznikla původně vroce 1997

  veZlíně vespolupráci sUnií neslyšících

  Brno, odroku 2004 sídlí vPardubicích.

  Odúnora 2010 je služba bezplatná pro

  zákazníky všech operátorů mobilních ipev-

  ných linek pocelé České republice.

  Ten, kdo chce službu Hovor pro neslyšící

  využívat, zašle kvůli registraci mailem nebo

  faxem kopii průkazu ZTP, následně je uložen

  dodatabáze azačne službu ihned bezplatně

  využívat. Hovory jsou propojovány nepřetrži-

  tě 24 hodin denně, ato iovíkendech.

  Vpočátcích této služby komunikovali ope-

  rátoři sneslyšícími výhradně prostřednictvím

  klávesnicového telefonu smalou obrazovkou,

  který byl napojen natelefonní linku, afaxu.

  Rozvoj internetu amobilních sítí přinesl nové

  propojovací kanály – fax přes počítač, e-mail,

  SMS, ICQ, anejnověji také aplikaci, která

  umožňuje přes mobilní telefon přímou komu-

  nikaci podobně jako ICQ. „Typickou otázkou

  neslyšícího je: proč zprostředkováváme poža-

  davky přes e-maily, když je může dotyčný po-

  slat rovnou konkrétní osobě nebo úřadu. My

  však víme, že neslyšící mají problém vklasické

  komunikaci, zvláště ti odnarození neslyšící,

  amají tak vkomunikaci se zdravým člověkem

  zábrany adoufají, že my to zaně vyřídíme

  lépe,“ přibližuje situaci Alena Užachovová.

  Vnuk na ICQ, děda na faxu

  Jak tedy spojení mezi neslyšícím, operáto-

  rem ainstitucí či člověkem, kterého neslyšící

  volá, vpraxi vypadá? „Nejběžnější je případ,

  kdy si neslyšící potřebuje domluvit návštěvu

  usvého lékaře,“ popisuje Alena Užachovo-

  vá. „Neslyšící pošle například faxem poža-

  davek naobjednání klékaři atelefonické

  spojení. Operátorka lékaři zavolá, upozor-

  ní, že se jedná ozprostředkování hovoru

  sneslyšícím, zjistí odlékaře volné termíny,

  zkonzultuje opět přes fax sklientem, zda mu

  termín vyhovuje, nebo najdou jiný čas, apak

  klientovi faxem návštěvu lékaře potvrdí.“

  Podobně probíhá zprostředkování přes

  e-mail, SMS nebo ICQ. ICQ získává podle

  pracovnic pardubického centra stále víc

  naoblibě především mezi mladšími klienty.

  Je také podle Aleny Užachovové nejrychlejší

  nadomluvu, protože operátorka hovoří

  natelefonu súčastníkem, jehož klient volá,

  „MNOHDY JSOU

  ROZHOVORY

  emocionálně

  velmi silné,“ říká

  Martina Trnko-

  vá. „Neslyšící

  nám velmi dů-

  věřují, berou nás

  jako rodinu.

• Strana 17

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í 

  můžeš / číslo 5 - 2012

  Hovory

  pro neslyšící včíslech

  Provoz linky je nonstop 24 hodin den-

  ně po celý rok a zdarma.

  Denně zprostředkuje pardubické

  centrum 80 až 90 požadavků klientů.

  Nejsilnější provoz je od 9 do 16 až 17

  hodin.

  Zastoupení věkových kategorií klientů:

  Statistika ukazuje, že službu využívají

  tyto věkové kategorie:

  od 21 do 40 let – 30 procent

  od 41 do 60 let – 34 procent

  61 až 80 let – 34 procenta

  do 20 a nad 80 let po jednom procentu.

  Vsoučasnosti využívá pravidelně

  služeb centra asi 500 registrovaných

  držitelů průkazu ZTP.

  info

  aon-line předává otázky aodpovědi. Každá

  zoperátorek (pracuje zde ale ijeden muž)

  musí při hovoru využívat iněkolik komu-

  nikačních kanálů. Dostane požadavek napří-

  klad faxem, e-mailem nebo SMS, vyhledá

  požadované spojení (například fotostudio či

  opravu televizoru), telefonicky zjistí to, co

  zákazník shání, avýsledek zpětně mailuje či

  faxuje, případně zákazníkovi pošle SMS.

  Vkomunikaci neslyšící – neslyšící se často

  kombinují techniky, kdy například vnuk volá

  dědovi. Vnuk má počítač aICQ, děda jen

  telefon sfaxem. Někdy je komunikační pro-

  pojení až neuvěřitelné. Například neslyšící

  stejně jako velmi špatně vidící paní, která je

  ale schopná mluvit, vytočí linku, představí se

  ařekne, co potřebuje. Operátorka jí odpoví

  faxem, paní si vzkaz přečte, potvrdí to hla-

  sem, azase čeká nafaxovou odpověď.

  Rozhoduje empatie

  „Vprůměru může hovor trvat pět sedm

  minut, ale pokud se nemůžeme dovolat

  třeba nazákaznickou linku kvůli reklamaci

  odběru elektřiny, věnuje tomu operátorka

  třeba celý den, než se vše vyřídí,“ vysvětluje

  Alena Užachovová. „Jindy shání člověk služ-

  bu, poněčem pátrá, někoho shání, ale neví

  přesně koho, takže nám trvá déle, než se

  protelefonujeme kekonkrétní osobě, hovorů

  je tedy víc.“ Osobní hovory, kdy si lidé chtějí

  jen popovídat, trvají ihodinu adéle.

  Všichni jsou všichni zde vyškoleni nato,

  aby byli empatičtější než naběžných zá-

  kaznických linkách. „Vzhledem ktomu, že

  víme, že vyjadřování neslyšících písemnou

  formou včeštině je pro ně mnohdy složité,

  snažíme se jim vyjít maximálně vstříc avzá-

  jemně si porozumět,“ vysvětluje vedoucí.

  Co se tedy nalince nejčastěji vyřizuje?

  To napovídá pohled dohlášení, která ope-

  rátorky (ajeden operátor) vždy poukon-

  čení hovoru vyplní – kdo volal, jak dlouho

  se hovor vyřizoval, jestli se jednalo ohovor

  soukromý, telefonát lékaři, pracovní

  apodobně. „Důvody volání kopírují slyšící

  populaci, ráno to jsou volání klékařům,

  omlouvání dětí doškoly, volání nainstitu-

  ce aúřady, pak následují telefonáty kvůli

  práci, hledání práce, odpoledne avečer

  převažují nejvíce osobní hovory podobně

  jako ovíkendech.“

  Cesta do soukromí

  Operátoři se však nevyhnou ani rozhovo-

  rům zcela soukromým, odvyřizování těch

  nejsmutnějších rodinných záležitostí přes

  žádost orecept nabuchtu odbabičky až

  pohádky avyznání lásky. „Klienti nás už

  zaty roky berou jako členy své rodiny, pro-

  tože sestava je tady víceméně stejná,“ říká

  Martina Trnková, jedna zoperátorek. „Pod

  našimi odpověďmi neslyšícím, které posí-

  láme, jsou tedy naše křestní jména Radek,

  Dáša, Iva, Martina, Jana aZdena, aklienti

  někdy jmenovitě poděkují. Nemůžeme ale

  jejich ileckdy emočně silné rozhovory brát

  osobně, ikdyž víme, že nás tihle lidé pouště-

  jí dosvého soukromí.“

  Linka je pozaregistrování, kdy neslyšící

  zašle mailem nebo faxem kopii svého prů-

  kazu ZTP, bezplatná. „Je to odúnora 2010,

  kdy jsme vrámci služeb navíc prosadili, že

  zdarma je tato služba ipro zákazníky ostat-

  ních operátorů mobilních apevných linek,“

  říká vedoucí centra.

  Alena Užachovová připouští, že tři čtvr-

  tiny stávajících uživatelů linky oceňují, že

  cítí empatii, pochopení operátorek aurčitou

  osobní vazbu, kterou si kejménům, jimiž

  končí vyřizované hovory, zaněkolik let

  vytvořili. 

  VEDOUCÍ PARDUBICKÉHO CENTRA

  hovorů pro neslyšící Alena Užachovová

  se snaží služby neustále propagovat.

  NEJSTARŠÍ KOMUNIKAČNÍ ZAŘÍZENÍ

  pro neslyšící – telefonní klávesnice

  (vlevo) a stále ještě užívaný fax

• Strana 18

  

  můžeš / číslo 5 - 2012

  PARALYMPIONIK

  Mezi nejžhavější medailové

  kandidáty bude na

  londýnské paralympiádě

  patřit David Drahonínský.

  Lukostřelec na vozíku,

  který ve své disciplíně

  prohání i zdravé

  konkurenty. Před čtyřmi

  lety přivezl z Pekingu

  kov nejcennější.

  Letošní obhajoba

  je pro něj reálný cíl.

  ZLATÁ NADĚJE

  Text: RADEK MUSÍLEK

  Foto: JAN ŠILPOCH

  S

  e střelbou zkladkového luku

  vkategorii W1 začal před jedenácti

  lety. To mu bylo devatenáct abyl

  dva roky poúrazu páteře. Přihodil

  se mu, když jako náměsíčný vypadl

  ze třetího patra aporanil si míchu.

  Kromě nohou má částečně posti-

  ženou ihorní polovinu těla včetně rukou.

  Svůj handicap dohání pilným tréninkem

  acelkovou fyzickou přípravou.

  Naparalympiádu doAtén jel ještě vroli

  diváka, ale už odva roky později vybojoval

  vItálii namistrovství světa stříbro. Azarok

  nato si zJižní Koreje přivezl týmový titul

  světového šampiona. Stejný úspěch si při-

  psal ivloni. Vedle již zmíněného individuál-

  ního zlata zČíny si roku 2010 ještě vystřílel

  titul vicemistra Evropy avroce 2011 zopa-

  koval druhé místo nasvětě.

  Možná jednou i olympiáda?

  Pod Českým lukostřeleckým svazem závodí

  doma ivsoutěži zdravých sportovců. Vroce

  2006 obsadil vRokycanech nahalovém

  mistrovství republiky třetí místo, avestejném

  roce se naStrahově stal dokonce mistrem ČR

  KLIDNÁ RUKA při vypouštění šípu je nezbytný předpoklad úspěchu.

  Napnout luk přitom není žádná hračka ani pro úplně zdravé střelce.

• Strana 19

  můžeš / číslo 5 - 2012

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  vevenkovní soutěži. Nabízí se tak myšlen-

  ka, zda by nemohl reprezentovat naši zemi

  inaolympiádě. „Můj typ luku bohužel nepatří

  mezi olympijské disciplíny, jinak bych samo-

  zřejmě moc rád startoval,“ říká David. Záro-

  veň dodává, že diskuse ozařazení kladkového

  luku se už nějakou dobu vedou, ovšem zatím

  bez výsledku. Vloni mu jen těsně utekla účast

  nasvětovém šampionátu zdravých.

  Zdraví soupeři jsou podle Davida vpohodě

  anemají sjeho postižením problém. „Nejdů-

  ležitější je, že mě berou jako regulérního kon-

  kurenta, který je dokáže porazit. Nejsem tam

  jen nějaký chudák navozíku, kterého mezi

  sebe vezmou ze soucitu.“ To Davidovi zvyšuje

  sebevědomí apomáhá knejlepším výsled-

  kům mezi vozíčkáři. „Když porazím silného

  chodícího soupeře, je to skvělý pocit. Při vší

  skromnosti – sdomácí vozíčkářskou konku-

  rencí bych si vesvé kategorii moc nezastřílel.“

  Trénink je dvoufázový

  Trénink je prakticky každodenní. Nastřel-

  nici vpražských Malešicích chybí David

  jen vúterý, kdy využívá domácí trenažér.

  Připravuje se dvoufázově, což vyžaduje

  ipoctivou rehabilitaci vpodobě posilování,

  plavání amasáží. „Jinak by tu zátěž moje

  tělo nevydrželo. Regenerace je strašně

  důležitá.“ Svděčností přitom mluví osvých

  sponzorech. „Soukromá zdravotnická síť

  Santé avýrobce zdravotnických produktů

  B Braun mi vpřípravě hodně pomáhají.“

  David je momentálně naprvním místě

  vesvětovém žebříčku mezi lukostřelci

  spostižením. Díky tomu dostal sdalšími

  sedmi soupeři pozvání doLondýna naprvní

  květnový týden ktestovacímu závodu před

  paralympiádou, což je dobré pro seznámení

  se sprostředím.

  Kromě lukostřelby se vevolném čase

  naše paralympijská naděje věnuje iflorbalu.

  Ovšem nejen sportem je člověk živ. Respek-

  tive sportem, byť vrcholovým, se člověk spo-

  stižením uživí jen těžko. David tedy vystu-

  doval magisterský obor mezinárodní vztahy

  aevropská studia naMetropolitní univerzitě

  Praha. Vrámci projektu Erasmus dokonce

  absolvoval dva semestry atři měsíce pracovní

  stáže naUniverzitě Viadrina veFrankfurtu

  nad Odrou. Nyní pracuje pro Všeobecnou

  zdravotní pojišťovnu jako projektový mana-

  žer. Nejedná se sice ojeho původní zaměření,

  ale práce ho baví, astudium si tedy možná

  ještě rozšíří onový obor. Navíc si pochvaluje

  vstřícnost svého zaměstnavatele.

  Vrchol sezony

  Teď je ale hlavním zájmem blížící se vrchol

  sezony, ne-li sportovní kariéry. 29. srpna až

  5. září se utká dvanáct lukostřelců vpsychic-

  ky náročném systému kvalifikace anásledné

  eliminace. Střílí se nasedmdesát metrů. Při

  eliminaci soupeří vždy dvojice závodníků.

  Každý má kdispozici tři šípy. Pojejich vyčer-

  pání se udělí buď dva body tomu lepšímu,

  nebo pojednom bodu při rovnosti hodnoty

  zásahů vterči. Takto se pokračuje, dokud

  někdo zdvojice nedosáhne vsoučtu šesti

  bodů. Ten pak postupuje dál.

  „Paralympijská soutěž je náročná, takže

  dokud závodím, nevěnuji se ničemu jinému.

  Nafandění avýlety bude čas potom. Cíle je

  jasný – obhajoba zlata zPekingu, ale budu

  rád zakaždou medaili!“ 

  KLADKOVÝ LUK zatím bohužel není olympijská disciplína, jinak by David možná pomýšlel

  na unikátní start mezi paralympioniky i olympioniky.

  Nejdůležitější je, že mě berou jako regulérního

  konkurenta, který je dokáže porazit.

  Nejsem tam jen nějaký chudák navozíku,

  kterého mezi sebe vezmou ze soucitu.

  ZKUSTE TOHLE NASTŘÍLET

  na sedmdesát metrů a s vlivem větru.

• Strana 20

  můžeš / číslo 5 - 2012

  UMĚLCI KONTA BARIÉRY

  

  Adolf Born patří k těm českým umělcům,

  které ve světě znají. Jeho charakteristické postavičky

  najdete v příbězích o Machovi a Šebestové, Julesu

  Vernovi nebo Alexandru Dumasovi. Na jeho obrázcích

  v Boříkových lapáliích vyrůstaly celé generace.

  DO  TO BYL DĚTSKÝ VĚK

  Text: PAVEL HRABICA

  Foto: JAN ŠILPOCH

  Vtéměř dvaaosmdesáti běháte

  posvém domě popříkrých schodech

  čile nahoru adolů. Kde berete kondici?

  Dokud máte pocit, že ještě nejste starý nebo

  moc starý, tak zvládnete ledacos. Je pravda,

  že jsem už musel přestat se svým oblíbe-

  ným sportem – lyžováním. Sjezdovky jsem

  odložil, ale když dávají tento sport vtelevizi,

  nenechám si ho ujít.

  Vkolika letech jste tedy nabyl dojmu,

  že už asi nejste mladý, že jste – dejme

  tomu – starý?

  Osobně si myslím, že to bylo někdy vpět-

  asedmdesáti. Doté doby jsem to bral jako

  dětský věk.

  Zajímalo by mě, co jste si opětasedm-

  desátnících myslel vedvaceti…

  To máte pocit, že třicetiletý člověk je naod-

  pis. Je zajímavé, jak se měřítko posunuje

  ajak je člověk čím dál tolerantnější vněja-

  kém odsuzování. Protože vidíte, že hranice

  se někdy nacházejí hodně, hodně daleko.

  Můj přítel dr.František Dvořák se nedáv-

  no dožil 92 let; dotéto doby neměl žádné

  zdravotní potíže, až potomto datu se nějaké

  projevily, ale jsou opravdu drobné. Jeho

  studenti, snimiž jezdíval posvětě zapo-

  znáním, si stěžovali, že ať přijeli doVídně,

  Benátek nebo doPaříže, sotva vystoupili

  zautobusu, pan profesor je hned někam po-

  poháněl. „Pane profesore, vždyť my si taky

  potřebujeme odpočinout!“ prosili ho, ale on

  už byl vždycky daleko vpředu.

  Nemáte někdy pocit, že dřív hleděly

  děti více nato, aby se osvé rodiče

  vestáří lépe postaraly, zatímco dnes

  čekáme, že to zanás udělá stát?

  Víte, vejminek, kam šli rodiče, když zestár-

  li, amladí oně pečovali, to je záležitost

  dávného Rakousko-Uherska, ještě iprvní

  republiky, ataké vesnice. Tuhle návaznost

  dost přetrhaly nacismus akomunismus; ten

  se jako ovšechny staral, tedy iostaré lidi.

  Abych byl upřímný, netrápím se tím. Třeba

  jen proto, že si nemyslím, že by měli staří

  amladí žít společně. Mladší generace mají

  vždycky jiné starosti ajá se tím netrápím.

  Pro mě je zázrak, že mohu cestovat, kam

  se mi zlíbí, aneřeším, jestli si mladí myslí

  Adolf Born

• Strana 21

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  můžeš / číslo 5 - 2012

  DO  TO BYL DĚTSKÝ VĚK

  Kdo je Adolf Born

  Narodil se 12. června 1930 vČeských

  Velenicích vrodině železničáře. Hovoří

  česky a německy. Vystudoval výtvarnou

  výchovu na PF UK Praha. Považuje se za

  nostalgického monarchistu.

  Ilustroval takřka 400 knížek u nás

  i ve světě. Podílí se pravidelně na

  dobročinných aukcích Konta BARIÉRY.

  Podílel se na kreslených filmech

  pro děti i dospělé, jeho kresby jsou

  součástí úvodních titulků filmů jako

  Jak utopit doktora Mráčka aneb Konec

  vodníků vČechách, dvou epizod cyklu

  o Básnících a dalších snímků. Celkem

  spolupracoval na 62 filmech.

  info

  něco jiného. My jsme jako kluci seděli nad

  mapou Paříže, neuměli jsme si názvy přečíst

  francouzsky, ale koukali jsme, kam bychom

  šli, kdybychom se tam dostali. To dnešní

  generace vůbec nezná. Inteligentní lidé spolu

  umějí žít bez ohledu navěk. Stejně svět spěje

  vždycky khoršímu, ne klepšímu. Načlověka

  nečeká vdalším vývoji nic příznivého.

  Proč myslíte?

  Třeba mezilidská komunikace. Veškerá

  korespondence takové Boženy Němcové je

  uhistoriků vkrabici. Kde bude internetová

  komunikace dnešních generací? Zinternetu

  stejně nic nezůstane, naše období je ztohoto

  pohledu zánikové. Předcházející staletí může-

  me posuzovat podle dochovaných písemností.

  Díky markýze Marie de Sévigné, francouzské

  šlechtičně, která tvořila literaturu tak, že psala

  dopisy své dceři, máme dodnes podrobný ob-

  raz 17. století, zvyků šlechty, oblékání, mravů,

  stolování, jídel apodobně. Historikové zjejích

  zápisků čerpají dodnes.

  Něco snad ponás zbude, ne?

  Jediné, oco mají lidé ještě zájem, jsou

  péefka. Vyrábějí je, posílají, sběratelé je

  sbírají. Jinak lidé dotek shistorií ztrácejí.

  Řekněte dneska mladým lidem, aby přeložili

  dočeštiny výrok běžný zaRakousko-Uher-

  ska: Mutr pucovala fotrovi nagongu šláfrok.

  Máma čistila tátovi nachodbě župan.

  Jak vy si píšete se světem? Papírově,

  nebo elektronicky?

  Samozřejmě napapíru arukou. Přiznám,

  že není-li zbytí, manželka, která internet

  ovládá, přepíše mé ručně psané dopisy

  dopočítače apošle.

  Každoročně přispíváte doaukcí

  Konta bariéry svými kresbami.

  Proč jste ale nikdy svou tvorbu

  nevyužil komerčně?

  Obrazy dávám, protože je dávají iostatní

  kolegové; když je někdo koupí, jen dobře.

  Když jsme sMilošem Macourkem, dej mu

  pánbů lehké nebe, udělali Macha aŠebesto-

  vou, řekli jsme si, že je nebudeme používat

  jinak, než jak byli stvořeni. Maximálně

  doknížek, jako odkaz naknihu nebo kresle-

  ný film, ale nikde ne komerčně. Tenhle slib

  musím dodržet.

  Kde dnes čerpáte nápady? Vminulosti,

  nebo vás inspiruje idnešní doba?

  Spíš ze vzpomínek, to řeknu otevřeně. Vy

  dobře víte, že pro mě je nejlepší období

  rakousko-uherské monarchie. První repub-

  liku považuji už zaúpadek. Kvůli tomu se

  namě nemůžete zlobit. Vždyť se podívejte:

  Koloniální mocnosti daly kdysi svobodu

  koloniím – adnes se tam lidé vraždí. To, co

  bylo vybudované, leží vniveč, je vtros-

  kách. Jednou dojde kmorálnímu soudu

  koloniálních mocností, že opustily své

  kolonie; příští generace je odsoudí, ikdyž

  jen morálně. Netvrdím, že se tam vtěch

  časech lidé nepobíjeli, ale mám dojem, že

  mnohem méně.

  Zvykli by si dnes lidé namonarchii?

  Jistě. Vždyť napoměry vpolitice nadává

  dnes kdekdo. Monarchie dávala lidem řád,

  platila pravidla, akdyž někde postavili

  silnici akolem stromořadí, stálo ještě zasto

  let. AMasaryk adalší tuhle jistotu ařád

  zničili. Pravda ale asi také je, že monar-

  chie už byla dost oslabená, když se jim to

  podařilo.

  Vy asi máte hodně rád Vídeň,

  nemýlím se?

  Vídeň je naše hlavní město. Kdo by neměl

  rád své hlavní město? Moje žena mě sice

  školí, že Vídeň je prima, ale Praha je archi-

  tektonicky zajímavější. Jenže Vídeň, ataké

  Mnichov, jsou města nás Čechů. Mnichov,

  tam celá generace utečenců žila, vBavor-

  sku. Dotyk Bavorska aČech je tak blízký,

  nerad používám výraz bratrský. Protože

  bratrské vztahy můžeme mít jedině sTurky.

  STurky?

  Jsou to naši nejbližší příbuzní. Mají povahu

  jako my. Mají totiž enormní smysl pro

  humor aenormní smysl pro bordel jako

  Češi. To je opravdu bratrský národ. Já tam

  byl pětadvacetkrát třicetkrát, vím, očem

  mluvím. Ať mi to císař pán odpustí. 

  Jediné, o co mají

  lidé ještě zájem, jsou

  péefka. Vyrábějí je,

  posílají, sběratelé je

  sbírají. Jinak lidé dotek

  shistorií ztrácejí.

• Strana 22

  

  můžeš / číslo 5 - 2012

  ZÁŽITKY BEZ BARIÉR

  Text: VLADISLAV SOBOL

  Foto: ARCHIV NADACE OKD

  S

  novátorskou myšlenkou přišel

  před rokem Jiří Suchánek,

  který jako nový ředitel ostrav-

  ské Nadace OKD hledal nové

  programové priority ataké

  způsob, jak prospěšné aktivity

  dosud regionální nadace před-

  stavit vdalších částech republiky. „Jako

  student jsem pořádal festivaly, nakterých

  jsme vždy mysleli inaznevýhodněné lidi

  anaráželi tak nanejrůznější překážky –

  odtechnických až pofinanční. Proto jsme

  se rozhodli podpořit pořadatele velkých

  kulturních akcí vnetradičním prostředí,

  kteří mají snahu vytvořit pro lidi navo-

  zíčku co nejlepší podmínky,“ vysvětlil Jiří

  Suchánek. Tato aktivita zároveň navazuje

  FESTIVAL

  NA VOZÍČKU

  Města, veřejné instituce

  nebo třeba kulturáky

  jsou pro lidi na vozíčku

  rok od roku dostupnější.

  Vychutnat si v pohodě

  hudební festival je naopak

  pro mnohé vozíčkáře stále

  nepředstavitelné. Změnit

  to chce Nadace OKD,

  která po loňském pilotním

  ročníku letos pomůže

  uspořádat čtyři festivaly

  bez bariér.

  namnohaletou podporu projektů zamě-

  řených naintegraci handicapovaných

  dopracovního procesu.

  Hlavní ulehčení pro handicapované bude

  spočívat vtechnických úpravách areálů.

  Spomocí Nadace OKD vybudují pořadate-

  lé speciální tribuny pro vozíčkáře, rampy

  pro překonávání terénních překážek nebo

  bezbariérová WC. NaColours of Ostrava jim

  budou kdispozici upravené taxíky, pražská

  přehlídka United Islands zase chystá plošinu

  naspouštění vozíčkářů zKarlova mostu

  naKampu. Handicapovaným lidem budou

  kdispozici odborní asistenti, kteří je budou

  provázet nejen nafestivalu, ale také při

  cestách znádraží, dohotelu nebo nadopro-

  vodný program.

  Zdravotně znevýhodněným bude zasvě-

  cen také doprovodný program. Vokolí baru

  skouzelným názvem bezBAR, vekterém

  budou žíznivé hosty obsluhovat vozíčkáři,

  vyroste například chráněný stan sprostorem

  pro prezentaci činnosti chráněných dílen

  aprodej jejich produktů. Kdostání budou

  nejen tradiční textilní nebo keramické vý-

  robky, ale také netradiční hudební nástroje

  nebo medové výrobky zprodukce první

  chráněné medodílny vČeské republice.

  „Představíme také internetový portál www.

  pracepostizenych.cz, najehož vzniku se

  nadace podílela. Jde oojedinělý e-shop sna-

  bídkou produkcechráněných dílen, přičemž

  provozovatel ručí zaserióznost organizací,

  které se nawebu prezentují,“ dodal Jiří

  Suchánek.

  Nabídka jednotlivých festivalů bude ještě

  mnohem širší aindividuální. Připravují se

  mimořádné slevy vstupného nebo dopro-

  vodné programy. Podrobnosti zveřejní jed-

  notlivé festivaly nasvých webech, kompletní

  přehled mohou zájemci najít naadrese

  www.nadaceokd.cz/zazitkyBB. 

  COLOURS A DALŠÍ. Dva české a dva moravské hudební festivaly letos mohou

  bez problémů navštívit vozíčkáři díky aktivitě Nadace OKD.

• Strana 23

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í 

  můžeš / číslo 5 - 2012

  KTERÉ FESTIVALY

  BUDOU DÍKY

  NADACI OKD

  BEZ BARIÉR?

  United Islands České spořitelny

  Termín: .. . 

  Místo: Praha

  Málokterá kulturní akce rozzáří Prahu tak

  jako festival United Islands. Načtyřech

  vltavských ostrovech vystoupí 100 kapel z15

  zemí, připraveny jsou také nehudební scény

  aklubová vystoupení.

  Hlavními taháky jsou kromě úžasné atmosfé-

  ry nizozemská stálice evropské taneční scény

  Kraak and Smaak, objev anglické klubové

  scény Haight Ashbury, kultovní newyorský

  kytarista Popa Chubby nebo jedna znejrych-

  lejších cimbálovek nasvětě Cimbaliband.

  www.unitedislands.cz

  Colours of Ostrava

  Termín: .. . 

  Místo: Ostrava

  Dnes již legendární mezinárodní festival

  world music se letos přesune zromantického

  prostředí Černé louky aSlezskoostravského

  hradu dopostindustriálního prostoru Dolní

  oblasti Vítkovic. Tento evropsky památkově

  chráněný areál bývalého dolu, železáren ahuti

  se mění navzdělávací, kulturní aspolečenské

  centrum, které nemá vČesku obdoby.

  Hlavními hvězdami jedenáctého ročníku

  budou světoznámá Islanďanka Björk, kanad-

  ská zpěvačka askladatelka Alanis Morissette,

  fenomenální americký zpěvák Bobby McFerrin

  aamerická zpěvačka, tanečnice aperformerka

  Monáe. Spolu snimi se představí desítky dalších

  hostů, odpozoruhodných kapel zcelého světa

  až počeskou hudební špičku reprezentovanou

  například Michalem Prokopem nebo kapela-

  mi Charlie Straight, Laura ajejí tygři, Mňága

  aŽďorp nebo Krásné nové stroje.

  www.colours.cz

  Štěrkovna Open Music

  Termín: .. . 

  Místo: Hlučín

  Festival Štěrkovna Open Music je vesrovnání

  sostatními nejmenší, naHlučínsku ho však

  již roky považují zanejvětší hudební událost

  vregionu.

  Letos potěší diváky například kapely Mand-

  rage, Wohnout, Yo Yo Band, Traband, Rybičky

  48, Citron nebo znovuobnovená Jasná páka

  sDavidem Kollerem.

  www.sterkovnamusic.com

  Živá ulice

  Termín: .. . 

  Místo: Plzeň

  Multižánrový festival, jehož cílem je oživit léto

  obyvatelům inávštěvníkům Plzně divadlem,

  hudbou ahappeningy. Nástupce osmnácti

  ročníků festivalu Naulici přináší dozápadočes-

  ké metropole coby největší akce Plzeňského

  kraje hudbu, divadlo, vzdělávací projekty

  iprogram pro rodiny sdětmi či obří pískoviště

  pro ty nejmenší. Slibně zní nápady pořadatelů

  nauspořádání festivalu polévky (prvního vČes-

  ku) avytvoření plzeňského Hyde Parku, tedy

  zóny určené nasetkávání lidí avýměnu názorů.

  www.zivaulice.eu

  Jiří Suchánek:

  Text: VLADISLAV SOBOL

  Foto: ARCHIV NADACE OKD

  Zhruba před rokem jste představil

  nový program zaměřený napodporu

  chráněných dílen. Jak se osvědčil?

  Mám ztoho opravdu dobrý pocit. Loni

  jsme podpořili přes 30 chráněných dílen

  zcelé republiky. Některým to pomohlo

  udržet výrobu, jiné mohly přijmout nové

  zaměstnance, aněkteré dokonce rozší-

  řily svůj výrobní program. Tak vznikla

  například originální medodílna, kterou

  provozuje sdružení Šťastný domov zKos-

  telce nad Orlicí.

  Včem spočívala podpora Nadace

  OKD?

  Hlavní impulz byl samozřejmě finanční.

  Spolupráce ale probíhala celý rok astále

  pokračuje. Odchráněných dílen naku-

  pujeme propagační předměty, bereme je

  nanaše akce, kde mohou prodávat své

  výrobky. Podpořili jsme také vznik interne-

  tového e-shopu www.pracepostizenych.cz,

  kde se chráněné dílny mohou prezentovat

  anabízet svou produkci.

  Teď vyrážíte nafestivaly…

  Snažíme se myslet nazdravotně znevý-

  hodněné lidi nejen prostřednictvím po-

  moci suplatněním natrhu práce, chceme

  jim také zjednodušit přístup kekultuře

  azábavě. Proto poloňském pilotním

  projektu naColours of Ostrava navštíví-

  me čtyři velké české amoravské festivaly

  aspolečně spořadateli tam připravíme

  co nejlepší podmínky pro handicapované

  lidi.

  Tedy další úroveň integrace?

  Přesně tak. Naším cílem je přilákat zakul-

  turou nejen vozíčkáře, ale idalší osoby

  sjiným fyzickým nebo mentálním handica-

  pem. Nechceme znich vytvářet izolované

  skupinky, naopak je nenásilně začleníme

  doprogramu jednotlivých festivalů. Zá-

  měrně jsme vybírali akce, které jsou svým

  způsobem novátorské aotevírají obzory

  zdravým inemocným.

  Co dalšího vaše nadace chystá?

  Vletošním grantovém kole rozdělíme ko-

  lem 60 milionů korun. Jako obvykle pod-

  poříme hlavně severomoravské neziskové

  organizace, budeme se opět angažovat

  napoli pracovní integrace handicapova-

  ných. Největší novinkou je celorepublikový

  program Sídliště žije, jehož cílem je zlepše-

  ní života lidí nasídlištích. Hlavní podmín-

  kou pro získání grantu je přitom aktivní

  zapojení obyvatel. 

  CHCI, ABY FESTIVALY

  BAVILY I LIDI NA VOZÍČKU

  Nadace OKD se zaměřuje na rozvoj

  Moravskoslezského kraje a na několik

  celorepublikových projektů, mezi které patří pomoc

  handicapovaným. Její ředitel Jiří Suchánek tvrdí,

  že kromě chráněných dílen se nadace letos rozhodla

  podporovat i několik festivalů.

  ŘEDITEL SUCHÁNEK S TUŽKOU.

  Hornická nadace hledá nápady

  přímo mezi lidmi. Napište to!

• Strana 24

  

  NOVÉ ZAHRANIČNÍ TECHNOLOGIE

  můžeš / číslo 5 - 2012

  VOZÍK

  „NA STOJÁKA“

  Text: ŠTĚPÁN BENEŠ

  Foto: ARCHIV

  S

  vému vynálezu říká TEK Robotic

  Mobilization Device (volně přelo-

  ženo jako „přístroj pro robotickou

  mobilizaci“) apředstavila ho teprve

  nedávno. Nejsnadněji jde popsat

  jako kombinace velmi skladného

  elektrického vozíku arehabilitačního

  přístroje pro vozíčkáře, vněmž obvykle dosa-

  hují vzpřímené polohy, která jim má zajistit

  přirozený rozvoj těla. Toho často využívají

  např. paraplegici, pro které vzpřímená poloha

  znamená úlevu jak vzádech, tak ivcelkové

  tělesné kondici. Zpět ale ksamotnému přístro-

  ji TEK. Jeho základ tvoří velmi nízká aúzká

  platforma naněkolika malých kolečkách,

  která jsou navíc zvelké části ukryta vsamot-

  né konstrukci. Ta dále obsahuje elektroniku

  apohon. Zpřední části ční dovýšky železná

  tyč opatřená mechanismem pro sklápění

  azvedání anasamém vrcholku jsou upevněna

  madla pro ruce. Přístroj vypadá trochu jako

  klasické gyroskopické vozítko Segway pro

  stojícího člověka opřeného opřední tyč. Popis

  zní možná trochu těžkopádně, představu je

  ale možné si docela dobře udělat zfotografií,

  které tento článek doprovázejí. Pojďme se

  tedy raději věnovat funkcím tohoto smělého

  pokusu osesazení invalidního vozíku zmono-

  polního trůnu mobility.

  Nástup zezadu

  První výhoda zařízení spočívá vmožnosti

  nastoupit doněj ze zadní části. Není tak

  nutné pěstovat svalovou hmotu ani se mod-

  lit zahladké apřesné dosednutí dovozíku

  při přesedání prakticky zčehokoli. Prvním

  krokem je umístění nohou dopřiprave-

  ných drážek, které jim nedovolí následný

  samovolný pohyb dopředu ani vzad, přesto

  je však nijak nepoutají popruhy. Drážka

  je umístěna jako pevný prvek vplatformě

  přístroje.

  DOMA, VOBCHODĚ, VPRÁCI. Evoluce

  předurčila člověka kevzpřímené poloze ata

  je pro něj ivzhledem kjeho okolí nejpři-

  rozenější. Dosáhnete dohorních regálů

  akolegové kvám nemusí sklápět zrak. Díky

  malým rozměrům se navíc všude vejdete.

  Nestává se příliš často, aby výrobci inovovali věc,

  jejíž základní design se během jednoho století změnil

  jen pramálo. Turecká firma AMS Mekatronik se o to

  přesto pokusila a představuje po sto letech první

  smělou inovaci mechanického invalidního vozíku.

• Strana 25

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í 

  můžeš / číslo 5 - 2012

  ERA PORADNA

  ?

  Vnedávné době jsem zdědil po-

  měrně vysoký obnos, který bych

  nyní rád investoval donemovitosti.

  Poradíte mi dojaké?

  Zpohledu růstu hodnoty dané nemovi-

  tosti jsou určitě velice lukrativní pozemky

  vokolí větších měst. Dále jsou to nemo-

  vitosti nacházející se vcentrech velkých

  měst anovostavby. Pro nákup, popřípadě

  výstavbu novostavby iletos platí, že je vý-

  hodné proinvestovat co nejvíce finančních

  prostředků dokonce roku 2012. Odledna

  2013 totiž vzroste sazba DPH zdnešních

  14 % nazatím plánovaných 17,5 %.

  ?

  Ráda bych své dceři založila účet

  azároveň jí tam spořila nějaké

  korunky. Poradíte mi, jaké produkty

  jsou pro tento účel nejvýhodnější?

  Ideální volbou jsou dětské spořicí účty.

  Uvětšiny bank jsou zřizovány kběžné-

  mu účtu, uněkterých je lze založit zcela

  samostatně, adokonce nemají žádnou

  výpovědní lhůtu, takže peníze jsou kdis-

  pozici, kdykoliv je potřeba. Příkladem

  může být Era První konto, které je určeno

  přímo kespoření pro děti. Vedení konta

  iveškeré vklady naněj jsou bez poplatku

  adíky dobrému úroku se peníze výhodně

  zhodnocují, což lze jednoduše sledovat

  přes internetové bankovnictví.

  Podosažení 10 let věku dítěte lze

  převést část peněz naEra osobní účet.

  Formou kapesného tak můžete dát kdis-

  pozici část naspořených financí aučit tak

  svého potomka samostatnému hospoda-

  ření spenězi.

  ?

  Dobrý den, Poštovní spořitelna prý

  umožňuje placení složenek vob-

  chodech. Chtěl bych se zeptat, co je

  natom pravdy avkterých prodejnách

  je to možné. Děkuji.

  Era / Poštovní spořitelna skutečně

  již vprosinci loňského roku spustila

  vpilotním provozu službu, díky které

  mohou zákazníci zaplatit složenky ipři

  běžném nákupu. Vsoučasné době je

  placení složenek přístupné vevybraných

  prodejnách spotřebních družstev skupiny

  COOP ataké vJednotách vNové Pace

  aJindřichově Hradci.

  Služba funguje velice jednoduše.

  Obsluze prodejny předáte složenku nebo

  vyplněný formulář apokladní zadá poža-

  dované údaje. 

  Na vaše dotazy odpovídá

  Milan Jursík,

  výkonný manažer

  marketingu

  Poštovní spořitelny.

  Pokud máte jakýkoliv

  dotaz na Milana Jursíka

  z Poštovní spořitelny,

  napište jej na adresu info@ muzes.cz

  nebo Redakce časopisu Můžeš,

  Melantrichova 5, 110 00 Praha 1.

  Krokem číslo dvě je umístění polstro-

  vaného apoměrně širokého popruhu

  pod sedací část uživatele. Svozítkem je

  možné si pak pomocí dálkového ovládání

  dojet blíže aumístit nohy dodržáků pod

  koleny, které ještě více přispějí kestabilitě

  vmomentě, kdy se pomocí přístroje člověk

  postaví. Popruh pod sedací částí těla je

  následně upevněn ksamotné konstrukci

  zvedáku, kam je přitažen ručně pomocí

  páčky.

  Posledním krokem je bederní pás, který

  si uživatel zapne okolo zad vjejich nejnižší

  části ajehož konce upevní kvrchní části

  konstrukce zvedáku. Pak už následuje

  jediné. Uživatel se chytne madel vpřední

  části apomocí zcela zanedbatelné síly se

  vyzvedne dovzpřímené polohy, vekteré jej

  zvedák následně pohodlně udrží. Mecha-

  nismu pomáhá při zvedání, ale naopak ipři

  klesání apři udržování vzpřímené polohy

  plynová pružina fungující jako výkonný

  posilovač. Kezvedání, sedání či jakýmkoli

  dalším manévrům spřístrojem tedy není

  nutné disponovat velkou fyzickou silou.

  Přístroj pak sčlověkem vevzpřímené

  poloze pohybuje podobně jako elektrický

  vozík. Pohyb se ovládá joystickem, případ-

  ně dálkovým ovladačem. Naprvní pohled

  zprezentačních videí vypadá platforma

  velmi stabilně ipři skutečnosti, že naní stojí

  dospělý, celkem vysoký muž.

  Možná trochu pracné, nicméně dal-

  ší výhody přístroje ihned následují. Ta

  nejhlavnější je především medicínská. Aby

  mohlo tělo přirozeně fungovat, potřebuje

  být vevzpřímené poloze. To je evoluční

  fakt, který nelze obejít, aosoby upoutané

  nainvalidní vozík pronásledují (zejména

  ponáhlém usednutí naněj vechvíli, kdy

  bylo tělo zvyklé fungovat normálně – třeba

  poúraze) různé doprovodné problémy,

  odkrácení šlach až pozažívací obtíže.

  Ideálně by tedy ivozíčkáři měli pomocí

  různých rehabilitačních přístrojů postát

  alespoň několik hodin denně. To je po-

  chopitelně náročné zařídit. Ne každý má

  takový zvedací přístroj doma ane každý

  má možnost naněm rehabilitovat něko-

  lik hodin denně zacenu oželení běžných

  povinností azákladní mobility.

  To TEK RMC vcelku dobře řeší. Celý den

  je tak možné pohybovat se vevzpřímené

  poloze, např. vzaměstnání, nanákupech

  apodobně. Přirozená zkušenost se tedy

  navrací. Kolegům vpráci můžete koukat

  doočí avobchodě dosáhnete inavrch-

  ní regály. Květšině věcí lze také přijet

  navelmi krátkou vzdálenost, srovnatelnou

  smožnostmi přiblížení stojící osoby amůže

  tak být konec artistickému naklánění či

  vymýšlení nejpohodlnějších úhlů. Pomocí

  polohovací tyče lze samozřejmě během

  dne fungovat aposadit se třeba nažidli

  nebo se vobchodě přiblížit níže uložené-

  mu zboží. Pohyblivost je díky speciální

  konstrukci až překvapivě dobrá avelmi

  variabilní. Dvě 12voltové gelové baterie

  vydrží přístroj napájet navzdálenost 14,4

  kilometru amaximální rychlost pohybu je

  3,2 kilometru vhodině. Samotný váží 80

  kilogramů aunese člověka omaximální

  váze 90 kilogramů. Povybití je samozřejmě

  možné jej opětovně nabíjet.

  Výhodou je velikost

  Přístroj má také obrovskou výhodu oproti

  itomu nejmenšímu zaktivních mechanic-

  kých vozíků. Je totiž menší. Našířku měří

  jen 39 centimetrů, nadélku má něco okolo

  60 centimetrů. To mu vkombinaci svyso-

  kou stabilitou acitlivým ovládáním propůj-

  čuje možnost proplétat se itěmi nejužšími

  uličkami např. vobchodech či projíždět

  velmi úzkými dveřmi. Je tak možné běžně

  fungovat ivprostoru, který nebyl původně

  pro bezbariérové použití plně upraven. Jed-

  no má ale TEK RMC přece jen sinvalidními

  vozíky společné. Schody zatím překonat

  nedokáže.

  Ikdyž nevypadá zatím naprvní pohled

  nijak zvlášť vábně aruka designéra by

  mu jedině prospěla, výhody, které nabízí,

  jeho neohrabaný vzhled dozajista předčí.

  Jedná se také oprvní typ, další evoluce

  se povychytání všech technických mušek

  může již soustředit inadesign. Je také

  bezesporu nutné pochválit tvůrce tohoto

  přístroje zajejich sebevědomou snahu

  inovovat apřekonat invalidní vozík zcela

  novou formou mobility. Cena přístroje není

  známa, prozatím se jeho využívání sjedná-

  vá individuálně nazákladě poptávkového

  formuláře. Doufejme však, že se jednou

  zpodobného přístroje stane alespoň

  důstojný doplněk tradičních invalidních

  vozíků. 

  PROZATÍM NEVYPADÁ NIJAK VÁBNĚ,

  funguje ale náramně. Masivní

  konstrukce dospělého člověka

  pohodlně udrží a dovoluje mu

  netušené možnosti pohybu.

• Strana 26

  TIP NA VÝLET

  

  můžeš / číslo 5 - 2012

  Jizerské hory – to je ráj všech, kdo se pohybují

  s pomocí kol. Vozíčkářů, rodičů s kočárky, cyklistů.

  Hřebenovku totiž protíná místy až dokonalá asfaltka,

  o stoupání a klesání tu sice není nouze,

  ale tyhle hory tím dělá dostupné pro každého.

  JIZERSKÁ

  HŘEBENOVKA:

  VÝHLEDY A SPOUSTA

  ZAJÍMAVOSTÍ

  Text a foto: PETR BUČEK

  P

  okud Jizerské hory neznáte, jejich

  průzkum je třeba začít tím základ-

  ním: krásnou túrou – ze Smědavy

  naJizerku azpět jinou trasou. Jde

  opěknou téměř čtrnáctikilomet-

  rovou vycházku, která je ovšem

  snadno zvladatelná jak pro rodiny

  smalými dětmi, tak ivozíčkáře. Celá totiž

  vede poasfaltu.

  Není divu, že ji vmapách můžete najít

  označenou jako promenádní. Abývá tu

  rušno – zahezkého počasí si tu opravdu

  můžete připadat jako někde napromená-

  dě. „Provoz“ se zahustí zejména vokolí

  Jizerky, magické osady táhnoucí se údolíč-

  kem mezi rašelinami sdokonalou horskou

  atmosférou. Leží vnadmořské výšce asi

  800 metrů.

  Výchozím bodem naší túry bude Smě-

  dava, kekteré se přijíždí poté, co minete

  přehradu Souš. Tady je možné nechat auto,

  ikdyž zaparkování se tu platí. Stojí tu dře-

  vem obložená turistická chata sklasickým

  jídelním lístkem, startovní čára kmnoha

  túrám: vydat se odtud můžete naSmrk,

  NaKnajpu či krašeliništím Jizery.

  My se vydáváme nadruhou stranu –

  domalebné chalupářské osady Jizerka, kde se

  před světem už léta schovává bývalý komu-

  nistický pohlavár Lubomír Štrougal akam

  nachatu helikoptérou létá miliardář Petr

  Kellner. Dnes se tu domy téměř neprodávají,

  apokud ano, tak je třeba si připravit pořádnou

  sumu rovnající se luxusnímu bytu vPraze.

  Vzhůru na Jizerku

  Scházíme kturistickým rozcestníkům pod

  chatou Smědava adáváme se poasfaltce

  doleva. Trasa začíná stoupáním, kde je třeba

  trochu zabrat.

  Míjí se známý kiosek sobčerstvením,

  který bývá mimo sezonu zavřený. Nabízí

  jednoduché občerstvení araritu vpodobě

  volných cen – zákazník zaplatí tolik, kolik

  mu přijde vhodné.

  Tady se cesta rozdvojuje aje to jen navás,

  kterou trasu si vyberete, protože obě větve

  vedou naJizerku. My se vydáváme doprava.

  Ještě popojdeme okousek výš azačínají

  krásné výhledy naokolní hory. Sice je dnes

  pěkné počasí, ale dokonalý výhled kalí lehký

  opar. Nejdeme poúplně rovině – je to taková

  zvlněná trasa – teď už smírnějším stoupáním

  aklesáním. Nový asfalt střídají křivé panely,

  ale itady se dá projet navozíčku.

  Míjíme Černý vrch azastavujeme až

  ubunkru, zbytku vojenského opevnění

  postaveného před druhou světovou válkou.

  Dá se vejít dovnitř, což uvítají zejména malí

  zvědaví kluci, pro něž bude průhled minia-

  turním okénkem ze střílny velký zážitek.

  ZELENÁ

  TABULKA

  svozíčkářem

  – tak je

  nahřebenech

  Jizerských hor

  označena trasa

  pro vozíčkáře.

• Strana 27

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  můžeš / číslo 5 - 2012

  Odtud se dá lesní cestou – požluté – dojít

  naJizerku. Pohodlněji se tam ale dostane-

  te, pokud budete poasfaltce ještě kousek

  pokračovat až naparkoviště před osadu

  Jizerka. Tady se lze občerstvit anebo můžete

  vydržet ještě kousek dál adát si něco až

  naJizerce. Ta už je totiž zarohem, nebo

  spíše pod majestátním čedičovým vrchem

  Bukovcem.

  Asfaltová cesta se vine dolů, chalupy,

  není jich více než dvacet třicet, jsou posta-

  vené vtradičním horském stylu adodá-

  vají Jizerce, osadě založené v16. století,

  nezapomenutelnou atmosféru. Najaře se tu

  všechno zelená, napodzim se údolím valí

  mlha stoupající zrašelinných tůní, vzimě

  to tu sníh občas odřízne odsvěta azdejší

  běžkařské terény jsou vyhlášené. Vždyť se

  tu také běhá slavná Jizerská padesátka.

  Zapěkného počasí tady sice bývá

  hlava nahlavě, ale itak stojí zato nachvíli

  zpomalit, užít si to tu adát si třeba oběd.

  Zastavte vPanském dvoře, který pochází

  zroku 1829 aje dnes chráněnou kulturní

  památkou.

  NaJizerku vminulosti přicházeli hledači

  drahých kamenů – najít se tu daly safíry,

  rubíny, vzácné smaragdy adalší drahokamy.

  Vroce 1829 zde začala fungovat sklárna,

  kde se dělalo duté sklo askleněné tyče. Vté

  době žilo naJizerce 450 lidí, fungovala tu

  škola, restaurace… Byla to plnohodnotná

  vesnice se vším všudy. Itoto období připo-

  míná Muzeum Jizerských hor, které dnes

  sídlí vbudově bývalé školy.

  Na chatu vrtulníkem

  Oběd byl dobrý amy se pomalu vydáváme

  zpět naSmědavu. Půjdeme jinou cestou –

  kolem Rašeliniště Jizerky. Ještě poslední

  pohled naJizerku a… Nestačíme se divit.

  Nad osadou shorou Bukovcem vpozadí

  krouží vrtulník. Zachvíli sedá naheliport

  nedaleko domu Petra Kellnera. Motory běží

  aběhem pěti minut se vrtulník zase zvedá,

  obletí Jizerku amizí zakopci. Zdá se, že

  někdo odKellnerů dorazil „nachatu“. Děti

  vše zvědavě sledují: „Mami, tati, proč také

  nelétáme nachatu vrtulníkem?“ rozesměje

  mě jejich otázka.

  Raději jdeme objevovat rašeliniště

  naMalé Jizerské louce, odkterých jsme už

  jenom kousek. Cenná rašelinná společen-

  stva aojedinělý vřesovec čtyřřadý protíná

  potok Jizerka. Rašeliniště se dá objevovat

  znaučného chodníku, kterým provázejí

  naučné cedule. Tohle místo bylo vroce

  1960 vyhlášeno národní přírodní rezer-

  vací.

  Vracíme se naasfaltku apokračujeme

  naSmědavu. Itady je cesta lehce sjízdná,

  dostupná pro každého. Dovede nás zpět

  narozcestí kestánku, kde se obě naše

  dnešní cesty spojí, odkud se sejde zkopce

  (pozor, je docela prudký) dolů zpět keSmě-

  davské chatě.

  NaJizerku se lze ze Smědavy vydat

  idalší trasou. Počervené. Tahle cesta kolem

  Rašeliniště Jizery apřes Jelení stráň je však

  delší avede terénem. 

  Harrachov

  – Mumlavské vodopády

  ZJizerky je to už jen kousek oblíbeného

  krkonošského střediska Harrachov. Do-

  konce se tam dá zJizerky dojít poturis-

  tických chodnících, ty se ovšem nedají

  zdolat navozíčku. Moc pěknou azajíma-

  vou trasu pro vozíčkáře ovšem najdeme

  vHarrachově. Vede zcentra pomodré

  turistické značce kMumlavským vodopá-

  dům, osm metrů vysokému anejvodnatěj-

  šímu vodopádu vKrkonoších. Jsme naho-

  rách, proto itady je třeba se připravit

  nastoupání. Vede podél potoka Mumlavy,

  kde vkorytě leží obrovské balvany adalší

  zajímavé útvary jako obří hrnce akotle.

  Některé znich mají průměr pět až sedm

  metrů ahloubku tři metry. Poasfaltce lze

  dojít až naVoseckou boudu, je to ovšem

  velmi ostré stoupání doprudkého kopce.

  www.harrachov.cz

  Vysílač Ještěd

  Tohle je zajímavá architektonická exkurze.

  Výlet nadominantu Libereckého kraje

  avysílač, kde je zároveň hotel arestaurace.

  Je možné sem vyjet autem nebo lanovkou,

  vtéto pozoruhodné stavbě se dá přespat.

  Avěřte, že je to velký zážitek, když tady

  zůstáváte přes noc, venku zuří bouřka aro-

  zehrává stavbu podivnou směsicí zvuků.

  Vysílač byl postaven v60. letech aarchitekt

  Karel Hubáček zaněj dostal prestižní Per-

  retovu cenu Mezinárodní unie architektů.

  Je vysoký 94 metrů, vybavení – jak pokojů,

  tak restaurace – zůstává původní. Stavba

  byla roce 2005 zařazena mezi národní

  kulturní památky Česka ausiluje se ozápis

  naUNESCO. Vysílač se stal ikulisou české-

  ho filmu Grandhotel.

  www.jested.cz

  Bobová dráha Janov nad Nisou

  Vyzkoušejte trochu adrenalinu. VJanově

  naNisou ležícím mezi Libercem aJab-

  loncem nad Nisou je celoročně vprovozu

  unikátní dráha skaruselem, vekteré se

  bob otočí o450 stupňů. Dráha zdolá-

  vá 78metrové převýšení acelkem 22

  zatáček (ztoho 13 levých a9 pravých).

  Můžete se sem vypravit inadelší výlet:

  uareálu je isamoobslužná restaurace.

  Provozní doba: denně 10 až 18 hodin

  Cena: dospělí 1 jízda 70 Kč

  (5 jízd 300 Kč), děti do140 cm

  40 Kč (180 Kč)

  www.bobovadrahajanov.cz 

  Kam se ještě

  v Jizerských horách

  podívat

  HŘEBENOVÉ PARTIE Jizerských hor protíná asfaltová cesta,

  kterou uvítají vozíčkáři, ale i rodiny s kočárkem či cyklisté.

• Strana 28

  můžeš / číslo 5 - 2012

  

  PORADNA

  SOCIÁLNÍ REFORMA NEZNÁMÁ

  Otázky čtenářů se tentokrát týkají především sociální

  reformy. Je to pochopitelné, reforma přináší změny,

  které nejsou každému na první pohled jasné.

  ?

  Jsem spastik, odnarození mám DMO

  levé ruky anohy. Ruku mám zcela

  ochrnutou anejsem schopen zvládat

  věci, ukterých jsou třeba obě ruce.

  Noha je méně postižená anemám problém

  cca do1 km chodit. Jsem držitelem průkazu

  ZTP amám částečný invalidní důchod.

  Podle dostupných informací onové sociál-

  ní reformě jsem se dočetl, že nemám moc

  nadějí naobnovu průkazu ZTP, tedy nově

  ani napříspěvek namobilitu, protože jsem

  neměl anejspíš mít nebudu nárok napří-

  spěvek napéči (hygienické potřeby, obléci

  se atd. sjednou rukou svedu) achůze

  do200 m mi zatím potíže nedělá. Průkaz

  ZTP aznak „vozíčkáře“ doauta mi hodně

  pomáhá hlavně při každodenních náku-

  pech. Pro mě je zcela nereálné cestovat

  islehkým zavazadlem nebo sbatohem

  nazádech vpřeplněné MHD. Musím mít

  volnou zdravou ruku. Nyní to řeším tak,

  že když můžu využít průkaz ZTP, jezdím

  nakoupit několikrát týdně nebo ikaždo-

  denně. Prostě zdravý člověk si např. vob-

  chodě nakoupí věci najednou ajá musím

  doobchodu přijet druhý den pro zbytek

  nákupu. To ale bez slevy abez ZTP půjde

  velmi těžko.Můžete mi prosím odpově-

  dět, zda se mám obávat ohledně obnovy

  průkazky ZTP?

  

  Odpověď: Dobrýden, od1. 1. 2012 sku-

  tečně došlo kezměně posuzování nároku

  naprůkazy osob se zdravotním postižením

  TP, ZTP či ZTP/P. Podle zákona č. 329/2011

  Sb., oposkytování dávek osobám se zdra-

  votním postižením, náleží nově průkazy

  zatěchto podmínek:

  Průkaz TP náleží osobám, které jsou pod-

  le zákona osociálních službách považovány

  pro účely příspěvku napéči zaosoby závislé

  napomoci jiné osoby vestupni I(lehká

  závislost).

  Průkaz ZTP náleží osobám, které jsou

  podle zákona osociálních službách považo-

  vány pro účely příspěvku napéči zaosoby

  závislé napomoci jiné osoby vestupni II

  (středně těžká závislost), aosobám starším

  18 let, které nejsou schopny zvládat základ-

  ní životní potřeby voblasti mobility nebo

  orientace zdůvodu úplné nebo praktické

  hluchoty.

  Průkaz ZTP/P náleží osobám, které jsou

  podle zákona osociálních službách považo-

  vány pro účely příspěvku napéči zaosoby

  závislé napomoci jiné osoby vestupni III

  (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná zá-

  vislost), aosobám, ukterých bylo pro účely

  příspěvku namobilitu zjištěno, že nejsou

  schopny zvládat základní životní potřeby

  voblasti mobility nebo orientace, svýjim-

  kou osob sluchově postižených.

  Posuzovánízvládánímobility aorientace

  probíhápodle vyhlášky č. 505/2006 Sb.

  přílohy 1:

  Mobilita:

  Zaschopnost zvládat tuto základníživot-

  nípotřebu se považuje stav, kdy osoba je

  schopna zvládat vstáváníausedání, stoj,

  zaujímat polohy, pohybovat se chůzíkrok

  zakrokem, popřípaděispřerušováním

  zastávkami, vdosahu alespoň 200 m, ato

  iponerovném povrchu, chůzi poschodech

  vrozsahu jednoho patra směrem nahoru

  idolů, používat dopravní prostředky včetně

  bariérových.

  Orientace:

  Zaschopnost zvládat tuto základníživot-

  nípotřebu se považuje stav, kdy osoba je

  schopna poznávat arozeznávat zrakem

  asluchem, mít přiměřenéduševníkompe-

  tence, orientovat se časem, místem aoso-

  bou, orientovat se vobvyklém prostředí

  asituacích apřiměřeněvnich reagovat.

  Pokud zvládáte všechny činnosti vuvede-

  ném výčtu azároveň nepobíráte příspěvek

  napéči, obávám se, že vpřípadě nového

  posuzování nároku naprůkaz osoby se

  zdravotním postižením je skutečně možné,

  že vám platnost průkazu nebude bohužel

  prodloužena. Mrzí mne, že pro vás nemám

  pozitivnější informace. Závěrem dodá-

  vám, že stávající průkaz ZTP vám zůstává

  vplatnosti ipo1. 1. 2012, ato douplynutí

  doby platnosti vyznačené vtomto průkazu,

  nejdéle však do31. prosince 2015.

  ?

  Rád bych se vás zeptal najednu věc.

  Můj syn má průkazku ZTP/P adostali

  jsme příspěvek 100000 Kč naauto-

  mobil. Koupili jsme tedy automobil,

  ale musíme jezdit napravidelné servisní

  prohlídky, které jsou poměrně drahé.

  Chtěl jsem se zeptat, jestli by bylo možné

  nechat si tyto servisní prohlídky proplatit,

  protože smobilitou úzce souvisí.

  Aještě bych se rád zeptal najednu věc.

  Syna vozíme dospeciální školky 35 km.

  Takže 400 Kč měsíčně, které dává stát,

  projedu zadva dny. Přemýšlel jsem tedy,

  že bych automobil předělal naalter-

  nativní pohon LPG, což je investice asi

  30000 Kč. Může se stát či úřad práce

  podílet natéto investici? Smobilitou to

  také úzce souvisí.

  Odpověď: Dobrýden, obávám se, že

  pro vás nemám pozitivnízprávy. Vrámci

  dávek pro osoby se zdravotním postiže-

  nímneexistuje žádný příspěvek naservisní

  prohlídky vozidel. Stát přispívá osobám

  se zdravotním postižením podle zákona

  č. 329/2011 Sb., oposkytování dávek oso-

  bám se zdravotním postižením, nazakou-

• Strana 29

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  můžeš / číslo 5 - 2012

  Text: PRO MŮŽEŠ ZPRACOVALO MPSV

  D

  okonce roku 2015 se veřejnost

  bude setkávat sdvěma druhy

  průkazů, nazákladě kterých

  budou osoby se zdravotním po-

  stižením čerpat některé benefity.

  Vedle stávajících průkazů mi-

  mořádných výhod (jak je známe

  dnes) začnou být postupně vydávány průkazy

  osoby se zdravotním postižením (karta so-

  ciálních systémů neboli tzv. sKarta). Podoba

  těchto průkazů se liší, původní papírové

  kartičky budou nahrazeny kartou plastovou.

  Nemění se ale benefity, které najejich základě

  mohou osoby se zdravotním postižením

  čerpat, azachovávají se také vžité zkratky TP,

  ZTP aZTP/P. Zavádění nových plastových

  sKaret bude postupné, začne vdruhé polovině

  letošního roku aukončeno bude během

  zhruba šesti měsíců. Držitel průkazu TP, ZTP

  nebo ZTP/P, pro něhož bude připravena nová

  plastová sKarta, bude otéto věci písemně

  informován, není tedy třeba se někde hlásit

  předem či vyplňovat nějaké formuláře.

  Naprostá většina osob, kterým průkaz

  osoby se zdravotním postižením náleží,

  ojeho vydání nebude muset žádat samostat-

  ně. Nebude třeba podávat žádost napře-

  depsaném tiskopise ani podstoupit další

  posouzení zdravotního stavu.

  Průkaz osoby se zdravotním postižením

  bude vydán automaticky vsouvislosti spři-

  znáním příspěvku napéči nebo příspěvku

  namobilitu. Jen poživatelé příspěvku

  napéči, který byl přiznán před 1. lednem

  2012, kteří mají zájem oprůkaz osoby se

  zdravotním postižením, musí vyjádřit svůj

  zájem ojeho vydání písemně nebo ústně

  záznamem dospisu ukrajské pobočky ÚP.

  Žádost oprůkaz osoby se zdravotním po-

  stižením svyužitím předepsaného formuláře

  podávají pouze ti, kteří nepobírají příspěvek

  napéči nebo příspěvek namobilitu, aotyto

  dávky ani nechtějí žádat. Vtomto případě

  bude zhodnocen zdravotní stav žadatele,

  čemuž předchází sociální šetření. 

  pení vozidla, případně najeho úpravu. Zde

  se však konkrétně jedná ospeciální úpravy

  řízení (uzpůsobené osobám se zdravotním

  postižením), speciální zádržný systém

  (nikoli běžná autosedačka), případně úpra-

  vy usnadňující nastupování či nakládání

  vozíku doautomobilu. Přestavba vozidla

  naalternativní pohon tedy „speciální“

  úpravou pro osoby se zdravotním postiže-

  ním není. Chápu, že náklady nacestování

  vysoce převyšují příspěvky odstátu. Zde je

  však třeba upozornit, že jsou myšleny sku-

  tečně spíše jako „příspěvky“ než jako dávka

  plně pokrývající veškeré náklady nacesto-

  vání (ať již vozidlem anebo hromadnými

  dopravními prostředky).

  ?

  Mám nárok napříspěvek namobi-

  litu. Vlednu jsem nedostala nic. Až

  vúnoru, pak vbřeznu atd. Chtěla

  jsem se zeptat, zda je to příspěvek

  naten daný měsíc, anebo je to měsíc

  zpětně? Pokud by to bylo naten daný

  měsíc, mám nárok nadoplacení?

  Odpověď: Dobrý den, příspěvek namobili-

  tu je opravdu vyplácen zpětně, podle zákona

  č. 329/2011 Sb., oposkytování dávek

  osobám se zdravotním postižením, má být

  dávka vyplacena dokonce kalendářního mě-

  síce následujícího pokalendářním měsíci,

  zakterý náleží. To znamená, že dávka, která

  náleží zaleden, má být vyplacena dokonce

  února, zaúnor dokonce března atd. 

  Navaše dotazy odpovídají

  pracovníci Poradny pro život spostižením

  www.ligavozic.cz

  Jak je to s platností průkazů TP,

  ZTP nebo ZTP/P

  Průkazy mimořádných výhod – papírové kartičky

  s označením stupně mimořádných výhod, tj. se zkrat-

  kou TP, ZTP nebo ZTP/P platí po dobu, která je uvedena

  na jejich zadní straně, nejdéle však do 31. prosince 2015.

• Strana 30

  můžeš / číslo 5 - 2012

  

  AUTOMOTO

  Parkovací kamery, senzory

  a automatické parkování.

  Handsfree pro telefonování

  nebo přehrávače hudby

  s bluetooth – do aut míří

  stále více doplňků, které

  usnadňují řízení lidem

  s postižením. A jsou stále

  levnější.

  PRAKTICKÉ DOPLŇKY

  DO AUTA ZLEVŇUJÍ

  Text: PETR BUČEK

  Foto: AUTOMOBILKY

  N

  ejlepším příkladem pádu cen

  dříve komfortních apro mnohé

  nedostupných doplňků pro

  cestování autem jsou navigace.

  Ještě před několika lety zaně

  automobilky neváhaly účtovat

  ipřes 100 tisíc korun.

  Dnes má naváděcí systém nejedno auto

  vceně okolo půl milionu korun vzáklad-

  ní výbavě. Adolevnějších vozů je kmání

  zapříplatky okolo deseti tisíc korun.

  Že je navigace pro handicapovaného

  řidiče přínosem, není možné zpochybňovat.

  Snavigací stačí naťukat pár počátečních

  písmen zhledané ulice apřístroj nabídne

  několik variant.

  Kdo hledá například ulici Brněnskou,

  zadá písmena B aR avětšina navigací mu

  dá vybrat zBrodské, Brčálské, Brněnské

  adalších. Totéž platí pro zadávání měst jako

  destinací.

  Rychlý rozvoj technologie hlasového

  zadávání přitom slibuje, že zapár let bude

  zcela obvyklé jejich používání při hledání

  měst iulic. Vždyť hlasové vyhledávání

  vnavigacích odspolečnosti Google uživatele

  udivuje svými schopnostmi už dnes.

  Lidé somezenou hybností rukou se tak

  mohou těšit nadalší rozvoj této techniky.

  Parkování? Se senzory,

  s kamerou i bez řidiče

  Tachometr, otáčkoměr, palivoměr ateplo-

  měr chladicí kapaliny – dlouhá desetiletí

  jediné ukazatele napřístrojové desce dostá-

  vají vautech vážnou konkurenci vpodobě

  multifunkčních obrazovek.

  Slouží nejen kzobrazování navigač-

  ní mapy, ale také jako displej autorádia,

  přehrávače hudby, klistování vtelefonním

  seznamu mobilu ajako obrazovka couvací

  kamery. Právě parkovací kamery se zaoceá-

  nem dostávají dokonce rovnou dopovinné

  výbavy osobních aut.

  Také vEvropě je kamerka nazádi vozidla

  stále obvyklejší výbavou dokonce imalých

  alevných vozů.

  Parkovací optika přenáší křidičovým

  očím obraz odění zavozidlem.

  Nadispleji před sebou vidí, jestli zaau-

  tem nečíhá nějaká překážka, barevné čáry

  naobrazovce navíc signalizují, jak daleko je

  při parkování jeho auto odjiného vozu.

  Řidič nemusí otáčet krkem, což nejeden

  člověk somezenou hybností ocení.

  Například veškodovkách by však zájemci

  ocouvací kameru zatím hledali tento dopl-

  něk vkatalogu výbav marně.

  Nabídka mladoboleslavské značky se

  omezuje napípací parkovací senzory,

  kmání je také asistenční systém, který auto

  navede navolné místo.

  Ityto pomocníky pro parkování postižení

  dobře využijí. Parkovací senzory dozadního

  nárazníku stojí většinou méně než 10 tisíc

  korun. Stále častější jsou senzory vpředních

  náraznících.

  Dražší investici zatím vyžadují asistenční

  systémy, které samy vyberou místo kzapar-

  kování apoté ovládají volant. Řidič takové-

  ho vozu dá pokyn kvyhledání dostatečně

  velkého místa apak pomalu jede podél řady

  aut. Jakmile elektronika najde dostatečně

  dlouhou nebo širokou skulinu kzaparko-

  vání, řidiče vyzve, aby zařadil zpátečku

  apustil volant.

  Ten pak už jen šlape napedály, ale vo-

  lant nedrží. Auto samo zajede naparkovací

  místo. Například doVolkswagenu Passat

• Strana 31

  můžeš / číslo 5 - 2012

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  SLOUPEK

  Martina KOVÁŘE

  Dále odhradu,

  dále

  Pěkné počasí pourputné zimě mnohého

  souputníka – azejména jeho blízké – vyhna-

  lo nasluníčko.

  „Musíme si to užít, že, mámo, poté zimě

  kruté, když jsme byli zavření doma, ne?“

  Ato bývá začátek nepěkné štvanice zajarní-

  mi zážitky zakaždou cenu.

  Kapitolou samostatnou jsou památky,

  nejlépe ty nedobytné, hrady azámky. Jako

  kdyby naši nejbližší pomateni narozumu

  nevzpomněli, proč akde byly tyto pamě-

  tihodnosti takto stavěny. Přece aby knim

  nikdo nevyjel nebo nevylezl!

  Atak nás rvou postrašných cestách

  vysoko, kam až to jde. Přes zákazy vjezdu

  abez ohledu naolejové vany aut, které,

  jak známo, jsou ze všeho vautě nejníže

  – narozdíl odtěch Křivoklátů ajiných

  zřícenin, které trčí knebi akekterým

  většinou jezdili páni nakoních nebo je

  služebnictvo nějak táhlo.

  Ostatně podobně jako naši blízcí nás teď

  o400 až 600 let později – protože: „Táto,

  to musíš vidět, to je úplně jiný než tehdy

  natvým školním výletu.“

  Namítám cosi orelativitě času pro zříceni-

  ny, tedy isebe, ale to už se objednává nějaká

  trasa, která je zvláště vhodná ipro méně

  pohyblivé…

  Ano, mám strach, protože to přeloženo zna-

  mená: nemusíte dohladomorny adověže,

  ale dotoho patra vás nějak vyrvou, to

  zvládneme, ne, pane?

  „Když už tu jste, mladej pane, to by byla

  škoda toho vycpanýho medvěda nevidět,“

  praví ta průvodkyně achválí mne, že jsem

  si narval přezůvky inasvé boty, byť dřepím

  navozíku.

  Marně jsem si myslel, jak jsem vtipný

  aironický.

  Cestou slyšíte chytristiky ostarém pánovi,

  který to tu minulou sezonu taky projel

  navozíku. „Ato měl ktomu iberle!“ za-

  vrší to ta dobrá žena, bába jedna památ-

  ková...

  No právě. „Atenhle mladší pán ani krok,

  představte si!“ říká.

  Když vás potom turisté sfilantropií servou

  kparkovišti, zjistíte pochopitelně, že tam

  máte zastěračem pokutu. Samozřejmě. Ze

  strachu zpřevýšení jsem vyjel autem ito,

  kde se iŽižka onehdy zastavil anechal

  hrad radši vyhladovět. Ale to tam ještě

  nevisela značka: „Dopravní obsluze vjezd

  povolen…“

  

  Autor je bývalý automobilový závodník,

  člen rady Konta BARIÉRY.

  přijde takové zařízení nanecelých 20 tisíc

  korun.

  Kamery zlevňují

  Parkovací kamery však nabízejí něco navíc.

  Dávají řidiči dokonalý přehled ositua-

  ci zavozidlem. Američané si slibují, že

  zavedení povinných kamer umístěných nad

  tabulkou registrační značky nebo vlogu

  výrobce auta sníží počet tragických nehod,

  při kterých řidiči při couvání přehlédnou

  dítě zaautem.

  Zatímco Škoda zatím parkovací kamery

  nenabízí, její mateřská značka Volkswagen

  je dodává hned doněkolika svých modelů.

  Například krodinnému Volkswagenu

  Touran ji lze zakoupit za5100 korun. Pod-

  mínkou je, že má auto vevýbavě příplatkové

  rádio sbarevným dotykovým displejem

  (za10600 Kč) nebo ještě dražší navigaci

  se stejným displejem. Orientaci zaautem

  ulehčují zpětné kamery nejen větším autům.

  Může ji mít také například majitel malé

  městské Toyoty Yaris, pokud nezvolí nejlev-

  nější verzi svýbavou Entry.

  Oddalšího stupně výbavy Active je

  parkovací kamera součástí základní výbavy

  malé, ani ne čtyři metry dlouhé toyoty sce-

  nou 260 tisíc korun.

  Telefonování

  a přehrávání hudby s bluetooth

  Se stejnou rychlostí, sjakou se vyvíjejí

  technologie hlasového ovládání, proniká

  doaut bluetooth, které zjednodušuje život

  napalubě nejen postiženým lidem. Toto

  bezdrátové spojení slouží hlavně kbezpeč-

  nému telefonování.

  Ideální propojení vypadá následovně:

  řidič nastoupí, jeho telefon se automaticky

  spojí shandsfree aspomocí hlasového vytá-

  čení se spojí svolanou osobou. Před pár lety

  science fiction, dnes běžná věc.

  Bluetooth má idalší přínos. Stále

  více řidičů nosí ssebou oblíbenou hud-

  bu uloženou vmobilním telefonu. Ta se

  prostřednictvím bezdrátové technologie

  spojí spřehrávačem hudby vautě asjeho

  reproduktory. Postiženým odpadá šmátrání

  pocédéčkách, oblíbené písně jsou vmžiku

  kdispozici. 

  Více nawww.muzes.cz

  awww.autembezpecne.cz

  MULTIFUNKČNÍ OBRAZOVKY

  vautech slouží stále častěji

  kpřenosu obrazu odparkovací

  kamery.

  TELEFONOVÁNÍ APŘEHRÁVÁNÍ

  HUDBY je zase snazší díky

  bluetooth. Handsfree sadu

  lze objednat přímo sautem,

  vtakovém případě má ovladače

  navolantu.

• Strana 32

• Strana 33

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í 

  můžeš / číslo 5 - 2012

  SAMÉ

  DOBRÉ ZPRÁVY

  KONTO BARIÉRY

  Melantrichova 5, Praha 1

  Jsem toho názoru, že život není peříčko

  a svět kolem nás nám často nedává dostatek

  příležitosti k radosti. Přesto, nebo právě proto,

  že se setkávám každý den s lidskou bolestí,

  s těžkými osudy, moc ráda šířím dobré zprávy.

  U nás, v pražské Melantrichově ulici, je jich dost.

  Chci se s vámi o některé podělit.

  S

  liby se mají plnit ajá jsem jeden

  dala. Slíbila jsem, že vám napíšu,

  jak dopadl projekt Český internet

  pomáhá. Dopadl dobře. Podařila

  se splnit přání učitelky Hanky,

  13letého Borise isedmileté Bětuš-

  ky. Všem dárcům moc děkujeme.

  Soutěž Banka

  bez bariér inspirací?

  Tenhle titul jsme udělovali vrámci soutěže

  Banka roku dvakrát azatím pouze zaod-

  straňování architektonických bariér, které

  znepříjemňují život vozíčkářům.

  Česká spořitelna to ale vzala vážně

  achce být stoprocentní bankou bez bariér.

  Vstoupíte ahned vevyvolávacím systému

  najdete tlačítka přednostní obsluha – pro

  rodiče sdětmi ipro zdravotně postižené

  klienty.

  Celkem 362 poboček vcelé republice

  má bezbariérové přístupy. Nejsou to jenom

  plošiny avýtahy, ale také snížené

  bankomaty, nakteré vozíčkář dosáhne nebo

  speciální tlačítko pro individuálního porad-

  ce, bankéře, průvodce.

  Ty největší pobočky jsou vybaveny

  indukční smyčkou, která umožňuje slu-

  chově postiženému klientovi komunikaci

  sbankovním úředníkem. Nyní je na26

  největších pobočkách. Pro nevidomé

  aslabozraké má Česká spořitelna vprovo-

  zu 52 speciálně uzpůsobených bankomatů

  včetně venkovní navigace. Zkontrolujte to

  vevaší pobočce anapište doredakce svoje

  zkušenosti.

  Dům čtyř múz

  Rada Městské části Praha 4 schválila

  nasvém zasedání dne 21. 3. 2012 Nadaci

  Charty 77 jako nájemce nebytového objektu

  vBranické ulici čp. 44. Navazuji tak nami-

  nulé číslo Můžeš, kde jsem psala otom, že

  se oobjekt ucházíme. Chceme zde budovat

  unikátní penzion pro seniory zřad umělců

  – herců, zpěváků tanečníků adalších profesí

  zoblasti divadla, filmu.

  Před nadací je velká práce, ale také vel-

  ká výzva. Vybudovat profesní seniorský

  dům, který bude příkladem pro podobné

  projekty.

  Navštívila jsem srenomovaným

  architektem Petrem Suskem zdevastovaný

  objekt, který má itak velké kouzlo. Sdal-

  šími odborníky se nyní pustíme dozjištění

  skutečného stavu objektu, stavby samotné,

  její statiky, získáme vyjádření památkářů,

  vyhlásíme architektonickou soutěž apak

  už začne stavba, psaní grantů nazískání

  finančních prostředků. Nějakou chvíli

  to potrvá, ale výsledek musí být jenom

  dobrý.

  Pomáhejme (s) humorem

  Mám radost, že vás budu moci

  pozvat k obrazovkám České

  televize. Konto BARIÉRY při-

  pravuje svůj benefiční pořad.

  Přípravy vrcholí, chceme

  přijít sněčím výjimečným.

  Snad taková jména jako Ma-

  rek Eben, Tomáš Matonoha,

  Petr Čtvrtníček, Jiří Lábus

  jsou zárukou.

  Pořad je inspirovaný

  světoznámou show televi-

  ze BBC Comic Relief . Jeho

  hlavním cílem je pomáhat abavit

  zábavou. Chceme každému, účin-

  kujícím idivákům položit jasnou otázku:

  „Co jsi ochoten udělat pro dobrou věc?“

  Účinkující nani odpoví svými vystoupe-

  ními avyzvou diváky, aby co nejštědřeji

  pomohli. Možností, jak přispět, bude

  několik, samozřejmě oblíbenými DMS,

  ale ijinou zábavnou formou. Chceme

  diváky překvapit. Výjimečnou asváteční

  náladu podpoří fakt, že osobnosti aumělci

  vystoupí nejen vrolích účinkujících, ale

  idiváků vestudiu.

  Konto Bariéry peníze využije na okamži-

  tou pomoc pro své potřebné klienty. Chceme

  docílit toho, aby se náš symbol, červený nos,

  stal vtento den ivdalších dnech znakem

  pomoci adobré nálady.

  Těším se natento večer ajiž nyní vás

  zvu, udělejte si poznámku vesvém kalen-

  dáři, podpořte nás jednou DMS. Děkuji

  pěkně. 

  Vaše Božena Jirků

  bozena.jirku@bariery.cz

  AŽ NASTANE DEN D, budou naše symboly

  navržené Studiem Najbrt k dostání na

  pobočkách České pošty po celé republice.

  Jednáme i o dalších prodejních místech.

• Strana 34

  

  můžeš / číslo 5 - 2012

  NA CESTÁCH

  Maruška Harcubová prodělala dětskou mozkovou obrnu

  a je na vozíku. Jejím největším koníčkem je cestování,

  a tak s maminkou procestovaly již řadu zemí na třech

  kontinentech. Naposledy to byla jižní Francie.

  ZA KRÁSAMI

  PROVENCE

  Text: LÍDA aMARIE HARCUBOVY

  Foto: AUTORKY

  A

  vignon je jedno znejkrásněj-

  ších měst Provence. Jak název

  Avignonu – Město papežů –

  napovídá, zanechalo vhistorii

  nesmazatelnou stopu. Nachvíli

  bylo hlavním městem celého stře-

  dověkého světa, hlavně jako sídlo

  celkem devíti papežů, kteří vletech 1309

  až 1377 byli nuceni opustit Řím. Vsoučas-

  nosti je prestižním kulturním centrem díky

  světově proslulému divadelnímu festivalu.

  Proto by město nemělo chybět naseznamu

  nikoho, kdo miluje cestování.

  Most Avignon a dlažba

  Většina památek se nachází uvnitř hradeb,

  které měly chránit veliký komplex Paláce

  papežů, připomínající spíše pevnost než

  pohodlné místo kbydlení. Vroce 1995

  bylo historické centrum Avignonu zapsáno

  naSeznam světového dědictví UNESCO.

  Město je povětšinou kompaktní aterén, až

  na„kočičí hlavy“, většinou docela rovný.

  Jediný náročný kopec, který jsme musely

  zvládnout, je cestou kzahradám Rocher de

  Doms blízko paláce, ale stojí zato ho ab-

  solvovat, protože nahoře se naskýtá krásný

  pohled nařeku Rhônu aslavný most Pont

  d’Avignon, tedy Avignonský most, jehož

  čtyři dochované oblouky – způvodních dva-

  advaceti – končí vpůli řeky. Náměstí před

  palácem měří asi 200 m aje poseté dlažbou

  zkostek; tedy svozíkem se dost nadrncáte,

  ale věřte, stojí to zato…

  Papežský palác je obehnaný hradbami,

  které byly postaveny vletech 1335–1364.

  Tento palác není pro vozíčkáře dostupný,

  prohlídka vede pomnoha schodištích. Malý

  palác, kde se nachází sbírka středověkého

  arenesančního umění, byl zavřený, tak jsme

  jeho průjezdnost nezjistily. Nanáměstí hrál

  starý flašinetář, byl jako zpohádky…

  Vláček a zlatá Madona

  Zahrady Rocher des Doms se dají zvládnout

  buď klasickým vytlačením vozíku, nebo

  svyužitím turistického vláčku (asi zašest

  eur), který odjíždí známěstí odPaláce pape-

  žů. Všechny vláčky nejsou však pro vozíček

  přizpůsobené; dá se to sice zvládnout se

  složeným vozíkem, ale lavičky vevláčku

  jsou dost úzké.

  Cestou nahoru také míjíte katedrá-

  lu Not re Dam des Doms ze 12. století.

  Navrcholu stojí nádherná pozlacená socha

  Panny Marie. Dovnitř vedou tři čtyři scho-

  dy, což se dá spomocí zvládnout. Avignon

  je spjatý isjednou významnou českou

  osobností, která také působila vcírkvi. Byl

  jí kazatel areformátor Jan Milíč zKromě-

  říže, který tady vroce 1374 zemřel aje zde

  také pochován.

  Avignonský most – Pont d’Avignon (Pont

  Saint-Bénezet) byl postaven, aby spojil Avi-

  gnon aVilleneuve lès Avignon. Mnohokrát

  byl poškozen ičástečně zničen povodněmi,

  ale byl stále znovu aznovu opravován. Až

  pokatastrofální povodni vroce 1668 bylo

  rozhodnuto most již dále neopravovat. Je

  dostupný díky výtahu, ovšem itam jsou

  staré známé nepříjemné kostky. Kaple pro

  vozíček dostupné nejsou.

  Tiché uličky zaplavené sluncem, schova-

  ná nádvoří autajené zahrady. Nějaká kap-

  lička, kostel nebo klášter nakaždém rohu.

  Většina pochází ze 14. století, kdy se město

  stalo centrem křesťanského světa. Avignon

  rozhodně stojí zavidění…

  STAVEB, u nichž je třeba se zastavit,

  je v Provence bezpočet.

• Strana 35

  

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  můžeš / číslo 5 - 2012

  Také si zajeďte

  do městečka St. Maries de la Mer

  Zajímavé cikánské městečko St. Maries de la

  Mer, které se rozprostírá vdeltě řeky Rhôny

  vNárodním parku Camargue, rozhodně

  nezapomeňte navštívit. Delta Rhôny je zde

  rozlehlá aještě než se její sladké vody pro-

  solí veStředozemním moři, vytvoří nesčetné

  množství mokřin, lagun arybníčků, kde

  hnízdí nejrůznější druhy ptáků. Potěšíte se

  hejny racků, buřňáků arůžových plameňá-

  ků. Namnoha místech jsou parkovací místa

  pro postižené snájezdy anikde jsme neměly

  problém.

  Matka sv. Jakuba

  Městečko St. Maries de la Mer je malé akaž-

  dý se vněm rychle zorientuje. Nanábřeží

  je aréna pro koridu, turistické informační

  centrum, přístav plný lodí astaromódní

  kolotoč. Všechny uličky vedou kekostelu

  Stes-Maries (Svatých Marií). Dříve nesloužil

  jen jako stánek duchovní, ale ijako pevnost.

  Zkostelní věže je vidět daleko namoře idale-

  ko dokraje, proto vdřívějších dobách chránil

  chrám místní obyvatele před invazí pirátů.

  St. Maries de la Mer je také důležitá za-

  stávka poutníků Svatojakubské pouti. Marie

  Salomé byla matka svatých Jakuba aJana.

  VSantiagu de Compostela jsou prý uloženy

  ostatky sv. Jakuba, vSt. Maries de la Mer

  ostatky jeho matky.

  Camargueský kříž je vidět nadomech,

  naautech, je vyvedený zkovu, keramiky

  iskla, vyšitý, namalovaný, napohlednicích,

  prostě navšem. Představuje emblém kostela

  vSt. Maries de la Mer. Skládá se ze tří částí

  – podkovy, kříže asrdce. Vrchní část kříže

  zobrazuje nástroj tvaru trojzubce, který

  používají místní kovbojové. Podkova symbo-

  lizuje místní rybáře.

  Tři Marie a cikánská princezna Sára

  Město bylo pojmenováno podle Marie Jaco-

  be, Marie Salome aMáří Magdaleny. Podle

  legendy tyhle tři Marie spolu sLazarem

  přistály podlouhém boji svlnami upro-

  vensálských břehů. Jejich bárka neměla

  vesla asem je donesla až zPalestiny, kde je

  pronásledovali židé. Naloďce snimi uprchla

  ijejich služebná, černá Sára, která se

  později stala patronkou cikánů. Odedávna

  dokostela kesvaté Sáře přicházeli cikánští

  poutníci ze všech koutů světa.

  Vmalé kryptě kostela, kde je její socha,

  je děsné vedro odneustálé záplavy zažeh-

  nutých svíček. Nastěnách visí obrázky,

  napřibitých cedulkách jsou vyryty projevy

  díků, všude je spousta fotek, vzkazů apřání.

  Každý rok nakonci května se vSt. Maries

  koná cikánská pouť, či spíše festival, kam

  se sjedou davy lidí. Dříve cikáni přijížděli

  nakoních, vevozech, vkočárech, později

  vmaringotkách, dnes vautech, karavanech

  aobytňácích. Vulicích se zpívá, tančí, hraje

  akonají se procesí, při nichž se socha svaté

  Sáry nese městem až kmoři adojeho vln se

  vhodí.

  Manades,

  bílí koně a býci černí jako noc

  Nezapomeňte se jít podívat namístní trh,

  kde se nabízí tradiční camargueské apro-

  vensálské speciality, typické oblečení apo-

  stroje nakoně. Bílí camargueští koně jsou

  zde proslulí ajsou opravdu krásní. Místní

  kovbojové je chovají nafarmách, jimž se zde

  říká manades. Ještě černí kamarští býci po-

  stávají vohradách. Je nanich nápis: „Pozor,

  býci chovaní kboji!“ – ajde znich opravdu

  strach inaněkolik desítek metrů.

  Camargueská korida je úplně jiná než ta

  španělská. Toreador býka nezabije, nepíchá

  doněj, ale snaží se získat kokardu, která trčí

  mezi jeho rohy. Varéně běhá askáče jako

  rozzuřený býk, což on vlastně také je, adě-

  sivě hází hlavou vesnaze nabrat nějakého

  svižného toreadora narohy. Říká se tomu

  nekrvavá korida, tedy nekrvavá – myšleno

  pro býka. Pro toreadora to může dopadnout

  klidně išpanělsky – někdy to opravdu hodně

  bolí…

  Bude se vám líbit vtomto kraji skvělého

  vína, křehkých dlouhých baget, výtečných

  sýrů, skvělých husích paštik avynikajících

  tvrdých „taureau“ – klobás, tedy klobás

  zbýka. Hodně turistů využívá možnost

  zaplatit si vyjížďku pookolí nakrásných ko-

  ních. Vtomto městečku anamnoha dalších

  místech Provence maloval ináš oblíbený

  Vincent van Gogh. 

  SETKÁNÍ SLIDMI,

  kteří se starají

  odobrou náladu

  turistů, bývají pří-

  jemná. Například

  tento „muzikant“

  rád sMaruškou

  nejdříve čile kon-

  verzoval apoté se

  nechal sradostí

  vyfotit.

  AVIGNONSKÝ MOST se čtyřmi oblouky

  způvodních dvaadvaceti.

• Strana 36

• Strana 37

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í 

  můžeš / číslo 5 - 2012

  SLOUPEK

  Ondřeje Neffa

  Jaro je tady

  Přestože ještě nenastalo to správné teplé

  jaro, co tyto řádky píšu, příroda se už

  zazelenala aláká nás, abychom vyrazili

  sfotoaparátem. Takže izde asi bude přibý-

  vat krajinářských fotek. První ukázku jsem

  vybral znabídky Jindřicha Jonáka. Vyfotil

  dřevěný kostelík skošatým stromem.

  Myslím si, že by motiv bylo možné lépe

  umístit. Vlevo je zbytečný sloup, ten by se

  dal výřezem odstranit. Aco stou cestou? Ta

  je tam taky trochu navíc. Ano, taky řezat...

  apříště jít kmotivu blíž.

  Neobvyklou krajinu poslal doMůžeš.cz

  Radomír Hodek. Zachytil naní právě to

  pošmourné počasí, jaké letos převažu-

  je. Velmi chválím, že obzor naobrázku

  umístil dotřetiny, nikoli dopoloviny, jak

  se to chybně dělává. Trochu mi vadí ten

  fragment stromu vlevo. Toho bych se zbavil

  vyklonováním – akdyž už bych si otevřel

  editor, plynule bych ztmavil nebe. Abylo

  by to šeredné počasí, najaké si (neradi)

  zvykáme.

  Nawebovou stránku Můžeš zaslali své

  fotky jarních kytiček iPetr Okál, Vít Bro-

  tánek, Václav Vokolek aMichaela Dbalá

  ze základní školy praktické aspeciální

  vLužinách vPraze 5. Vesměs to jsou pěkné,

  zdařilé fotky. Květiny, to je vděčné téma!

  Měl bych pár jednoduchých rad. Pokud

  fotíte kompaktem, musíte počítat stím,

  že ipozadí, tedy to, co je zakvětem, bude

  hodně výrazné. Proto je dobré volit takový

  záběr, kdy je sluncem osvětlená kytička

  apozadí je vestínu. Dobře vycházejí ifotky

  vprotisvětle. Kdo má zrcadlovku, ten má

  starosti spíš smalou hloubkou ostrosti,

  nicméně ipak dobře uplatní onu radu

  svedením světla: slunce nakvět, pozadí

  dostínu. Apřeji vám hodně sluníčka dofo-

  tek idoživota. 

  Autor je novinář aspisovatel.

  Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

  děkujeme, že posíláte snímky do rubriky

  Vaše fotografie na adresu www.muzes.cz.

  Jsou zde každému k nahlédnutí a Ondřej

  Neff z nich pravidelně vybírá ty nejlepší.

  Ty pak otiskujeme a autoři dostanou

  honorář.

  Uvítáme libovolná témata, nicméně je

  jaro, a tak se zaměřte především na ně.

  Snímky prosím posílejte co největší.

  

  Přeji vám dobré světlo. (jš)

  VAŠE FOTOGRAFIE

  JINDŘICH JONÁK

  RADOMÍR HODEK

  PETR OKÁL

  VÍT BROTÁNEK

  VÁCLAV VOKOLEK

  MICHAELA DBALÁ

• Strana 38

  

  můžeš / číslo 5 - 2012

  KŘÍŽOVKA

  ROZTODIVNÁ ZVÍŘATA III.

  M

  ara je patagonský hlodavec patřící

  kmorčatovitým. Je to poněkud

  zvláštní zvíře; vypadá, jako by bylo

  složeno zněkolika jiných; má zaječí čumák,

  králičí uši, tenké veverčí přední končetiny

  azajíci podobné ... (1. tajenka). Namaře

  jsou nejkrásnější oči vroubené dlouhými

  hustými řasami. Ty však nejsou její ozdobou,

  slouží jako ochranná clona, která stíní oči,

  když se mary vyhřívají naslunci, ale chrání

  je ipřed větrem, který zvedá celé mraky

  písku. Není žádný trpaslík, měří až tři čtvrtě

  metru aváží okolo 16 kilogramů. Mary jsou

  ... (2. tajenka), která se při sebemenším

  šramotu dávají naútěk, amohou dokonce

  leknutím umřít. 

  Vodorovně: A. Zármutek; chňap; pohlavně dospělý hmyz. – B. 1. tajenka. – C. Ptačí citoslovce; začátek; lesní

  šelma. – D. Slovensky „otřes“; italské město; obec u Zvolena. – E. SPZ Náchoda; stěží; středověká plachetnice. – F.

  Voda v plynném skupenství; hudební značka. – G. Zbytky; osidla; citoslovce syčení. – H. Francouzská řeka; hluboký

  útlum mozkové činnosti; opěrný bod (knižně). – I. Podnik v Chebu; starý druh železného pluhu; opevněné sídlo. – J. 2.

  tajenka. – K. Mužstva; tibetský skot; ženské jméno.

  Svisle: 1. Zaúpění; osévání. – 2. Doprovod; číslovka. – 3. Značka našich aut; intriky. – 4. Jméno režiséra Kazana;

  středoamerický stát. – 5. Značka cínu; houfy; iniciály zpěváka Mládka. 6. Mys; setiny hektaru; obec u Náchoda. – 7.

  Vonná tráva; sůl (lékárensky). – 8. Podávat léky; značka vína. – 9. Azalka; údobí. – 10. Pětník (zastarale); naše nejčastější

  příjmení. – 11. 24 hodin; náhle. – 12. Anglicky „inkoust“; kocour (nářečně); žabí citoslovce. – 13. Řecké písmeno; obyvatel

  severní Sumatry; slovensky „jíl“. – 14. Turecká metropole; levý přítok Labe. – 15. Druh holandského sýra; ohledně. – 16.

  Slovensky „ohníček“; domácky Svatava. – 17. Indiánský kmen; set.

  Pomůcka: Elia, ink, sopor, Yana. Zdroj: Panorama křížovky 1/1997, str. 33

  NA CO

  SE MŮŽETE TĚŠIT

  V ČERVNOVÉM

  ČÍSLE?

  Rozhovor

  s psychologem

  Petrem Šmolkou

  Reportáž o rodině,

  kde rosiče

  a děti jsou neslyšící

  Sloupek socioložky

  Jiřiny Šiklové

  Reportáž o sportovci,

  který se připravuje

  na abilympiádu

  do Londýna

  Zajímavé čtení pro hlavu i srdce!

  Informace, servis!

  Správné řešení tajenky z předchozího čísla: U ŽENEVSKÉHO JEZERA

  Luštitelé – výherci:

  VÝHERCŮM GRATULUJEME!

  Ceny pro vylosované úspěšné luštitele poskytla Nadace Charty 77 – Konto BARIÉRY.

  Správně vyluštěnou tajenku zasílejte prosím vždy nejpozději

  do 15. následujícího měsíce na adresu redakce: Melantrichova 5, 110 00 Praha 1.

  POZOR!

  Jeden vylosovaný

  čtenář získá

  za správně vyluštěnou

  křížovku mobilní

  telefon a dva knihu.

  Mobilní telefon:

  Jaroslava Drobcová

  Bayerova 26

  602 00 Brno 2

  Knižní cena:

  Milena Janoštíková

  Nad Strouhou 1320/9

  147 00 Praha 47

  Knižní cena:

  Jan Kratochvíl st.

  Rolnická 1550/24

  747 05 Opava

  1

  A

  B

  C

  D

  E

  F

  G

  H

  I

  J

  K

  2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17

• Strana 39

• Strana 40