Strana 16
můžeš / číslo 5 - 2012
TÉMA: Neslyšící
Když se řekne „hovor pro neslyšící“, většina z nás
zvedne udiveně obočí. Otázka, jak služba pod tímto
názvem ve skutečnosti funguje, je na místě. Odpověď
lze najít v pardubickém centru společnosti Telefónica
Czech Republic, a. s., odkud tuto službu poskytují.
HALÓ,
CHCI VYZNAT LÁSKU.
POMŮŽETE MI?
Text: PAVEL HRABICA
Foto: JAN ŠILPOCH
T
elefonování je pro neslyšící zaběž-
ných podmínek nereálné. Přitom
řadu záležitostí ivevěku internetu
adalších vymožeností neuskuteční-
te bez telefonického hovoru. „Právě
tady si zdravý člověk uvědomí, že
zákaznické linky energetických
společností, velkých nadnárodních firem
nebo telefonních operátorů jsou právě lidem
sporuchou slyšení nedostupné. Obtížné je
také například ráno omluvit dítě narych-
lo veškole, když nemáte mobilní telefon
učitele, či si domluvit návštěvu zubaře, který
se e-mail podívá možná jednou zatýden
avše zapisuje jeho sestřička přes telefon,“
říká vedoucí centra Alena Užachovová. Její
podřízení dokážou zprostředkovat vpodstatě
jakoukoli prosbu okontakt avyřízení žádostí,
se kterými se naně klienti obracejí.
Hovory 24 hodin
Nejedná se oklasické informace otelefonních
číslech, ale vlastně ozprostředkované přetlu-
močení hovoru odneslyšícího keslyšícímu.
Pět operátorek ajeden operátor jsou svým
způsobem tlumočníky mezi oběma stranami.
Služba vznikla původně vroce 1997
veZlíně vespolupráci sUnií neslyšících
Brno, odroku 2004 sídlí vPardubicích.
Odúnora 2010 je služba bezplatná pro
zákazníky všech operátorů mobilních ipev-
ných linek pocelé České republice.
Ten, kdo chce službu Hovor pro neslyšící
využívat, zašle kvůli registraci mailem nebo
faxem kopii průkazu ZTP, následně je uložen
dodatabáze azačne službu ihned bezplatně
využívat. Hovory jsou propojovány nepřetrži-
tě 24 hodin denně, ato iovíkendech.
Vpočátcích této služby komunikovali ope-
rátoři sneslyšícími výhradně prostřednictvím
klávesnicového telefonu smalou obrazovkou,
který byl napojen natelefonní linku, afaxu.
Rozvoj internetu amobilních sítí přinesl nové
propojovací kanály – fax přes počítač, e-mail,
SMS, ICQ, anejnověji také aplikaci, která
umožňuje přes mobilní telefon přímou komu-
nikaci podobně jako ICQ. „Typickou otázkou
neslyšícího je: proč zprostředkováváme poža-
davky přes e-maily, když je může dotyčný po-
slat rovnou konkrétní osobě nebo úřadu. My
však víme, že neslyšící mají problém vklasické
komunikaci, zvláště ti odnarození neslyšící,
amají tak vkomunikaci se zdravým člověkem
zábrany adoufají, že my to zaně vyřídíme
lépe,“ přibližuje situaci Alena Užachovová.
Vnuk na ICQ, děda na faxu
Jak tedy spojení mezi neslyšícím, operáto-
rem ainstitucí či člověkem, kterého neslyšící
volá, vpraxi vypadá? „Nejběžnější je případ,
kdy si neslyšící potřebuje domluvit návštěvu
usvého lékaře,“ popisuje Alena Užachovo-
vá. „Neslyšící pošle například faxem poža-
davek naobjednání klékaři atelefonické
spojení. Operátorka lékaři zavolá, upozor-
ní, že se jedná ozprostředkování hovoru
sneslyšícím, zjistí odlékaře volné termíny,
zkonzultuje opět přes fax sklientem, zda mu
termín vyhovuje, nebo najdou jiný čas, apak
klientovi faxem návštěvu lékaře potvrdí.“
Podobně probíhá zprostředkování přes
e-mail, SMS nebo ICQ. ICQ získává podle
pracovnic pardubického centra stále víc
naoblibě především mezi mladšími klienty.
Je také podle Aleny Užachovové nejrychlejší
nadomluvu, protože operátorka hovoří
natelefonu súčastníkem, jehož klient volá,
„MNOHDY JSOU
ROZHOVORY
emocionálně
velmi silné,“ říká
Martina Trnko-
vá. „Neslyšící
nám velmi dů-
věřují, berou nás
jako rodinu.