Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 10


můžeš / číslo 5 - 2012
TÉMA: Neslyší
Zanejúžasnější změnu zaposledních dvacet
let považuji, že neslyšící začali toužit
povzdělání aže byly vytvořeny podmínky,
kdy ioni mohou získat středoškolské,
adokonce ivysokoškolské vzdělání.
ženým. Rozvoj sluchadel je srovnatelný se
zdokonalováním mobilních telefonů. Máme
kochleární implantáty.
Ktěm nejtěžším případům: co je horší
– vrozená, nebo později vživotě získa-
úplná hluchota?
Když sluch ztratíte vpozdějším věku, zpra-
vidla umíte číst amáte rozvinutou mluvu,
ikdyž má tendenci se časem zhoršovat.
Ale nikdy nezní jako mluva mentálně
postižených. Pokud má vaše okolí dostatek
pochopení atrpělivosti, může vám psát avy
odpovídat srozumitelným hlasem. Máte
ale jiný obrovský problém. Víte, co je zvuk
aoco všechno vás hluchota připravila.
Náhlé anezrušitelné vědomí, že už nikdy
nic neuslyšíte. To je obrovský psychický
problém. Když se narodíte bez sluchu nebo
ho ztratíte vútlém dětství, netušíte, oco jste
přišel. Ale teď přicházejí všechny ty strašné
problémy, okterých jsem hovořil před chvílí.
Máte-li skvělé rodinné prostředí, kterému se
onen zmíněný zápas sčasem podaří alespoň
ustát (zcela zvítězit vněm asi nelze), má-li
rodina pomoc moudrého logopeda, který již
netrpí předsudky vůči znakovému jazyku,
Kdo je doc. Ing.
Jaroslav Hrubý, CSc.
Jaroslav Hrubý vystudoval
radioelektroniku na Elektrotechnické
fakultě ČVUT. Poté pracoval v Ústavu
radiotechniky a elektrotechniky ČSAV.
V roce 1984 přešel se svými aspiranty do
Ústavu fyziologických regulací ČSAV,
kde založili Laboratoř elektronických
smyslových náhrad.
Ve stejném roce ukončili vývoj prvního
prototypu našeho kochleárního
implantátu. V roce 1991 byl jmenován
1. místopředsedou nově ustaveného
vládního výboru pro zdravotně
postižené občany. Od r. 2005 do r. 2011
přednášel fyziologii sluchu, komunikaci
a další předměty související se
sluchovým postižením na Pedagogické
fakultě Univerzity Hradec Králové.
J. Hrubý je autorem nebo editorem
mnoha mezinárodních monografií,
má čtrnáct patentů a téměř šest
desítek původních článků apříspěvků
publikovaných ve sbornících konferencí.
Řada jeho publikací měla významný
mezinárodní ohlas.
info
gvální hluchota neposkytuje dostatek bodů
naplné invalidní důchody. Žije se jim velice
těžce. Vím to ipodle své dcery, vysokoško-
lačky, jíž brzy skončí mateřská dovolená.
Skvěle odezírá, mluví, umí dobře anglicky
atrochu iněmecky. Komunikuje skýmkoliv
očemkoliv pomocí SMS ainternetu. Roze-
slali jsme desítky dopisů avýsledek: práci
nemá aasi mít nebude. Abohužel kroky
současného ministra práce asociálních věcí
svědčí otom, že oproblémech zdravotně
postižených buď nemá ani potuchy, nebo je
naprostý asociál.
Co podle vás dělá společnost špatně?
Převážná většina naší společnosti čte bulvár,
sleduje zprávy otzv. celebritách aje zvyklá
posuzovat každého jenom podle oblečení
akomunikace. Dokonalý aobratný řečník
má vždy větší šanci než člověk snedoko-
nalým mluvením. Jsme zkrátka naučeni
posuzovat druhého podle mluvních zvuků,
které vydává. Když nám to nezní příjem-
ně nebo alespoň normálně, máme někdy
dost ostrou tendenci takového člověka
odmítnout, ostrakizovat, zavrhnout. Ne-
dokonalá nebo ztracená mluva je pro nás
často isynonymem pro duševní zaostalost
nebo přímo mentální postižení. Začal jsem
Aristotelem. Už vestaré řečtině byl stejný
výraz pro němotu ahloupost, slabomyslnost
nebo natvrdlost (eneos). To se přeneslo přes
latinu (surdus) třeba idoangličtiny (dumb)
aněkterých dalších jazyků. Jenže neslyšící
nejsou hloupí, jsou prostě hluší...
Delší verze rozhovoru nawww.muzes.cz
ale dokáže ho využít při vyvozování nebo
korekci mluvené řeči, máte-li vlohu odezírat
(je to stejný dar jako třeba absolutní sluch),
která se dá rozvinout, naučíte-li se číst
apsát, máte zcela jiné šance než ten, kdo
něco zuvedeného postrádá.
Pojďme kdalším společenským souvis-
lostem.kladním problémem mnoha
postižených je práce, ato nejen zeko-
nomických důvodů.
Zaminulého režimu se neslyšící poměrně
dobře živili vmanuálních profesích. Celkem
to šlo, protože ipříjmová diferenciace mezi
řekněme méně avíce kvalifikovanými
lidmi byla malá. Nyní pochopili, že ma-
nuální práce znamená minimální mzdu,
aoni se iunás perou zahraniční uchazeči.
Zaměstnavatel dá slyšícím samozřejmě
přednost, protože se naně dá zařvat, že
třeba padá cihla… Zanejúžasnější změ-
nu zaposledních dvacet let považuji, že
neslyšící začali toužit povzdělání aže byly
vytvořeny podmínky, kdy ioni mohou získat
středoškolské, adokonce ivysokoškolské
vzdělání. Jenže ani tak jistotu zaměstnání
nemají. Přitom jim ale ani úplná prelin-
Můžeš