06/2011

• Strana 1

  Rybaření mnozí objevili

  jako návrat do přírody,

  říká Martin Kovář

  strana 18

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  

  /

  

  J ed n o tl i vý v ýt i sk 2 9  Kč / P ře dp l at i te l é 2 0  K č

  Koupí 

  tohoto 

  časopisu 

  podpoříte 

  Konto 

  Bariéry

  www.muzes.cz

• Strana 2

  p ř í m á c e s t a k m o b i l i t ě

  Volejte zdarma: 800 100 659

  vecom@vecom.cz

  www.vecom.cz

  Ovenecká 32, 170 00 Praha 7

  Lipůvka 397, 679 22 Lipůvka

  Příčná 2, 736 01 Havířov

  Kompletní v˘roba a dodávka v‰ech typÛ

  plo‰in pro tûlesnû postiÏené: ‰ikmé

  schodi‰Èové plo‰iny, vertikální zdviÏné

  plo‰iny, schodi‰Èové sedaãky a schodolezy.

  Inz_Vecom_A4 17.5.2007 13:12 Stránka 1

  zrcadlo_1_21str.indd 2 12.10.2009 13:03:43

• Strana 3

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  můžeš / číslo 6 - 2011

  EDITORIAL OBSAH

  Vydává: Sdružení přátel Konta Bariéry ve spolupráci sNadací Charty 77

  Šéfredaktor: Jindřich Štěpánek (e-mail: jindrich.stepanek@muzes.cz, mobil: 722966233)

  Redakce: Zdeněk Jirků (e-mail: zdenek.jirku@muzes.cz),

  Andrej Halada (e-mail: andrej.halada@muzes.cz), Radek Musílek (e-mail: radek.musilek@muzes.cz)

  Manažerka redakce: Martina Bedrnová (e-mail: martina.bedrna@muzes.cz, mobil: 722966510).

  Korektorka: Martina Čechová

  Adresa redakce: Melantrichova 5, 110 00 Praha 1

  Mobil: 722966510. Telefon: 224242973

  Web: www.muzes.cz. E-mail: info@muzes.cz

  Nevyžádané příspěvky se nevracejí.

  Cena jednoho výtisku je 29 Kč, pro předplatitele 20 Kč.

  Celoroční předplatné 240 Kč. ISSN 1213-8908. Toto číslo vychází včervnu 2011.

  Vychází zafinanční podpory Ministerstva zdravotnictví ČR aMěstské části Praha 1.

  Art director: Jiří Bušek. Grafická úprava asazba: Jan Bělovský.

  Tisk: Grafotechna Print, s. r. o., Lýskova 1594/33, Praha-Stodůlky

  Rozesílá Postservis Praha, Poděbradská 39, Praha 9

  Volný prodej: Česká pošta, s. p.

  Foto natitulní straně: Jan Šilpoch

  DOBRÉ ZPRÁVY

  Školou bez překážek

  Prázdniny nanečisto

  Mezinárodní konference

  uměleckých terapií vBrně

  Jedenácté kino bez bariér 4 – 5

  SOCIÁLNÍ REFORMA

  Jan Pfeiffer:

  Zkusme se na dávky podívat jinak 6 – 9

  Anketa 11

  TÉMA: BYDLENÍ BEZ BARIÉR

  Stavby jsou přesným

  obrazem společnosti 12 – 14

  Buďte pány situace 15

  Když ergoterapie pomáhá bydlet 16 – 17

  RYBAŘENÍ BEZ BARIÉR

  Za rybami svozíkem 18 – 19

  TRÉNINKOVÁ KAVÁRNA

  Green Doors 21

  TIP NA VÝLET

  Polabská cyklostezka:

  ZKrkonoš až kmoři 22 – 23

  NEJTĚŽŠÍ HODINA

  Miroslav Michálek:

  Čtení skrz tlustá skla 24 – 25

  NOVÉ ZAHRANIČNÍ TECHNOLOGIE

  Telefon vBraillově písmu? Proč ne? 26 – 27

  NÁZORY

  Bezbariérové bydlení ve Švýcarsku 29

  AUTO MOTO

  Chevrolet nabízí prcky i prostor 30 – 31

  PORADNA

  Návrhy změn vrámci reformy

  jsou na webu 32

  KONTO BARIÉRY,

  MELANTRICHOVA , PRAHA 

  Projekty, které vlévají do žil naději 33

  NA CESTÁCH

  Přístupné Helsinky 34 – 35

  VAŠE FOTOGRAFIE

  Síla vjednoduchosti 36 – 37

  KŘÍŽOVKA

  Lída Baarová 38

  Nadhled, který bolí

  Pokud někdo potřebuje pomoci s bezbariérovým

  bydlením, obrací se nanadace, sdružení či jiné in-

  stituce. Lze odnich přece získat příspěvek naplo-

  šiny, schodolezy adalší technicky ne vždy jedno-

  duchá zařízení, která pomáhají zvládat bariéry

  vbytech adomech.

  Smutné je však konstatování, že takové řešení

  bývá inejdražší.

  Ruka Páně, vtomto případě rada Konta Bariéry, každý mě-

  síc rozdělí napomoc potřebným víc než milion korun. Nastole se

  objevují ižádosti právě opříspěvky nazařízení, které nemohoucí

  babičku dopraví zpřízemí doprvního patra rodinného domku,

  kde má svůj pokoj. Nebo navnitřní úpravy bytu, který vlastně

  ani bezbariérově upravit pořádně nelze. Ty nejkřiklavější případy

  rada samozřejmě neschválí. Nicméně vždy se pozastaví nad tím,

  proč žadatel raději nevolí jinou, snazší alevnější variantu.

  Proč nepřestěhují babičku raději dopřízemí? Proč nevymění

  byt zatakový, který už buď bezbariérový je, nebo jej lze levně

  upravit? Proč vlastně neexistují státní či obecní bezbariérové

  byty vpřízemí domů?

  Jistý druh myšlení potřebuje nadhled. Aten získáme, když

  vyrazíme za humna. Jedno takové srovnání bezbariérového

  bydlení vČesku aveŠvýcarsku přináší nanázorové stránce Gita

  Tučná. Vyplývá zněj, že Švýcaři již řadu let staví podle norem,

  které vbytových domech pamatují nalidi spostižením anase-

  niory. Podobně je tomu ostatně také vNěmecku aveskandináv-

  ských zemích.

  Onadhledu stavitelů rodinných domků, který včeské kotlině

  stále ještě chybí, píše vesvém sloupku iJiřina Šiklová. Je hezké,

  že si mladí splní sen apostaví dům. Když už ale je samotné nena-

  padne, že jim jednou budou schody ze zahrady kprahu vysněné-

  ho bydlení vadit, tak proč jim to neřekne architekt nebo stavitel?

  VNěmecku už dávno normy přikazují ito, že vplánech nových

  rodinných domů musí být možnost snadné montáže plošiny pro

  seniory.

  Atak zatímco najedné straně řešíme věci tím nejjednoduš-

  ším, ale zároveň nejdražším způsobem, nadruhé už je jasné, že

  sociální reformu oddalovat nelze. Tentokrát se jí věnujeme roz-

  hovorem snestorem rehabilitační medicíny Janem Pfeifferem.

  Přeji vám inspirativní čtení.

  JINDŘICH ŠTĚPÁNEK

  Partneři

  redakce:

  JAN PFEIFFER:

  ZKUSME SE

  NA DÁVKY

  PODÍVAT JINAK

  STR. 

  KDYŽ ERGOTERAPIE

  POMÁHÁ BYDLET

  STR. 

  CHEVROLET NABÍZÍ

  PRCKY I PROSTOR

  STR. 

  POLABSKÁ

  CYKLOSTEZKA:

  Z KRKONOŠ

  AŽ K MOŘI

  STR. 

• Strana 4

  

  DOBRÉ ZPRÁVY

  Školou bez překážek

  můžeš / číslo 6 - 2011

  Občanské sdružení Somatopedická společ-

  nost už druhým rokem umožňuje speciál-

  ním pedagogům aporadenským pracovní-

  kům konzultovat vrámci projektu Školou

  bez překážek své zkušenosti se speciálními

  poruchami učení achování prostřednictvím

  odborných namíru šitých workshopů.

  Počáteční bariéry kvýměně poznatků po-

  mohl zlomit stejnojmenný metodický film,

  který ukazuje tyto poruchy jako celoživotní

  problém jedince ajeho okolí. Vpadesáti

  minutách ukazuje, že se žácimohou vyrov-

  nat sdyslexií, dysgrafií, ADHD atp. celkem

  snadno. Stačí najít vhodnou metodu učení.

  Projekt také reaguje nanedostatečnou

  nabídku přípravy pedagogů, zejména pak

  učitelů druhého stupně. Odzáří 2011 bu-

  dou mít příležitost přihlásit se doe-learnin-

  gového kurzu dalšího vzdělávání pedagogů,

  ato nahttp://dysportal.alfabet.cz/.

  Kromě vyučujících je projekt určen

  irodičům jakožto bezpodmínečným part-

  nerům škol. Prostřednictvím elektronické

  poradny budou mít jak oni, tak učitelé

  možnost získat odpovědi nasvé otázky.

  Oboustranná komunikace přispívá květší

  důvěře rodičů vůči škole aomezuje averze

  či kritiky vůči pedagogům pramenící

  zpsychického tlaku při péči ozdravotně

  znevýhodněné děti. (red)

  Prázdniny

  nanečisto

  Nasamotném sklonku školního roku se

  29. června od14 hodin uskuteční zábavní

  odpoledne pro děti adospělé shandicapem

  ibez něj. Pořadatelem je Sportovní club

  Jedličkova ústavu Praha. Řada sportovních

  akulturních aktivit se odehraje vareálu

  Jedličkova ústavu aškol ivblízkém okolí. Pro

  nejodvážnější je připraveno slaňování hradeb

  navozíku před Táborskou branou tvořící

  vstup dohistorického areálu Vyšehrad.

  Ačkoliv jde především ozábavu, zároveň

  celá slavnost nenásilně napomáhá prolínání

  světa dětí stělesným postižením ajejich

  zdravých vrstevníků. Síly mohou změřit

  vrámci soutěžního osmiboje, vexhibičním

  trojboji se představí známé osobnosti apřed

  18. hodinou uzavře program hudební vy-

  stoupení. (red)

  První mezinárodní konference se bude ko-

  nat 24.−26. 6. 2011 vprostorách Lužánek

  − střediska volného času vBrně. Zúčastní

  se přibližně 200 účastníků ze strany od-

  borné ilaické veřejnosti amédií. Součástí

  programu budou přednášky, workshopy

  atvořivé dílny irůzná umělecká vystoupe-

  ní. Tato konference si bere zacíl obeznámit

  českou veřejnost suměleckými terapiemi

  aprohloubit její povědomí omožnostech

  jejich působení. Chce vytvořit podporu

  anavázání vzájemné spolupráce mezi te-

  rapeuty smožností spoluvytváření profilu

  odborného terapeuta vČeské republice.

  Více informací najdete nastránkách

  Moravské asociace uměleckých terapií

  www.maut.cz. (red)

  Mezinárodní

  konference

  uměleckých

  terapií v Brně

  UMĚLECKÉ VYJÁDŘENÍ dokáže léčit.

  Brněnská konference chce prohloubit

  spolupráci odborníků a povědomí

  veřejnosti. Foto: archiv

  NEJODVÁŽNĚJŠÍ se spustí na vozíku

  z hradeb Vyšehradu. Foto: Pavla Vrbová

  SPECIFICKÉ poruchy učení vyžadují úz-

  kou spolupráci školy a rodiny. Foto: archiv

• Strana 5

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  můžeš / číslo 6 - 2011

  STIPENDIUM Peggie Lloydové nabízí

  Nadační stipendijní fond Jedličkova ústavu

  mladým lidem do30 let věku se ZP, jimž

  stipendium pomůže vdalším vzdělávání či

  rekvalifikaci. Žádosti se zdůvodněním ajed-

  nou referencí lze posílat naadresu NSF JÚ,

  VPevnosti 4, 12841 Praha 2, do15. června

  2011. Obálku je potřeba označit Stipendium

  Peggie Lloydové 2011. Více nawww.nsfju.cz

  VCHEBU mají odbřezna natřech místech

  bezbariérové veřejné toalety, kam je vstup

  možný pouze seuroklíčem.

  POBOČKA LIGY VOZÍČKÁŘŮ veŽďáru

  nad Sázavou nabízí lidem se zdravotním

  handicapem podporu při hledání zaměst-

  nání vrámci projektu Šance bez bariér.

  Vpřípadě potřeby zajistí asistenci při ná-

  stupu dopráce. Kontakt: e-mail: veronika.

  brezkova@ligavozic.cz, tel. č.: 725104848.

  MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ rozdělí

  400 milionů korun vysokým školám napod-

  poru studentů se zdravotním postižením.

  Openíze je třeba požádat do25. 11. 2011.

  VEDNECH 27.–28. května se koná vpar-

  dubické ČEZ aréně 19. národní abilympiá-

  da. Elektronický formulář přihlášky je

  od1. 3. nawww.caacz.cz.

  VSTUP NADOSTIHY vMostě budou mít

  návštěvníci se zdravotním postižením iletos

  zdarma. Sezona začíná vkvětnu aparkovné

  ani kyvadlová doprava autobusy se neplatí.

  OBČANSKÉ SDRUŽENÍ Motýl vPlzni

  se věnuje autistům. Poradci zoblasti fyzio-

  terapie, speciální pedagogiky asociální pro-

  blematiky navštěvují rodiny, jejich služby

  jsou zdarma. Kontakt: e-mail: motyl.plzen@

  centrum.cz, tel. č.: 777855133.

  CENTRUM pro zdravotně postižené v Hav-

  líčkově Brodu nabízí v půjčovně rehabilitač-

  ních pomůcek např. mechanický vozík, dět-

  ský kočárek, chodítko. Podrobnosti na tel.

  č.: 569 427614.

  HRAD MALENOVICE pořídil sociální

  zařízení přístupné také pro osoby se zdra-

  votním postižením.

  VPLZNI bude namontováno 36 eurozám-

  ků, 4550 euroklíčů získají lidé stěžkým

  zdravotním postižením zdarma.

  SPOLEČNOSTI pro komunitní práci Vsetín

  organizuje kurz zaměřený nakomunika-

  ci sosobami se zdravotním postižením.

  Několik absolventů kurzu zaměstná MěÚ,

  budou vypomáhat občanům spostižením

  při vyřizováním úředních záležitostí.

  Tel. č.: 571491551. (nouz)

  V

  áženáredakce, vrámci

  pražského veletrhu

  Non-Handicap naholešo-

  vickém výstavišti jsem se

  naVašem prezentačním

  stánku poprvé setkal

  směsíčníkem Můžeš. Kon-

  krétně mě zaujala obálka

  sVáclavem Havlem, atak

  jsem si toto číslo hned koupil aschutí pře-

  četl už cestou domů vevlaku. Děkuji Vám

  zapodnětné chvíle nad zajímavými řádky.

  Hodněúspěchů

  přeje Tomáš Svatava, Znojmo

  Vážený pane Svatavo, váš zájem nás těší

  abudeme velmi rádi, pokud rozšíříte řady

  našich předplatitelů. Informace naleznete

  nainternetových stránkách časopisu www.

  muzes.cz. Je nám milý ifakt, že prezentační

  stánek upoutává pozornost nových čtenářů.

  Neváhejte prosím šířit naše jméno imezi

  svými přáteli.

  Vaše redakce Můžeš

  V

  áženípřátelé, jsem

  pravidelnou čtenářkou

  Vašeho časopisu aprá-

  vědržím vruce zatím

  poslední číslo, které jste

  věnovali golfu aotázkám

  sexuality. Můj manžel

  žertoval, že to ani nemusí

  číst, protože se ho ani

  jedno téma netýká. Já Vám chci naopak

  zatéma číslo dvě poděkovat avěnovala

  bych mu větší prostor, protože sexualita

  arodičovství lidí spostižením je opravdu

  důležité téma.

  Spozdravem Kamila Vojtová, Olomouc

  VáženápaníVojtová, děkujeme zaváš

  dopis avěříme, že si náš časopis nakonec

  přečte imanžel. Otázce sexuality irodičov-

  ství ulidíspostižením se určitě nevěnujeme

  naposledy. Jde otéma vskutku nadčasové.

  Golf pro hráče spostižením je vČechách

  naopak tématem zcela novým. Líbí se nám

  stát uzrodu něčeho zajímavého, co může

  vbudoucnu přinášet nejednomu člověku

  pěkné zážitky. Proto se nám zdá užitečné

  otakové věci informovat. Chápeme však, že

  každému se líbí něco jiného. Takže vás toto

  téma nemuselo oslovit. Napište nám, očem

  byste si ráda přečetla vy iváš manžel.

  Vaše redakce Můžeš

  D

  obrý den, patřím mezi Vaše čtenáře

  amám neslyšící dceru, která potře-

  buje moji častou pomoc. Proto ji často

  navštěvuji, třeba iněkolikrát vtýdnu.

  Ostatní nájemníci poukazují nato, že mě

  vdomě pořád vidí adcera zato musí pla-

  titvýtah, společnou elektřinu, příplatek

  nasprávu domuatd. Kostatním lidem

  také chodí návštěvy, atřeba mnohem

  častěji. Přitom je nemusejí mít započtené

  jako členy domácnosti. Prosím oradu,

  jak mám vtakovémto případě postupo-

  vat. Dodávám, že vbytě jsou vodoměry

  iměřiče tepla, takže náklady nabyt se

  nemusí rozúčtovávat podle počtu osob.

  SpozdravemFrouzová

  (dopis byl redakčně upraven, dotaz se ne-

  vztahuje kčlánku vněkterém zčísel)

  Vážená paní Frouzová, váš dotaz se pokusí-

  me blíže rozebrat vněkteré znašich příštích

  rubrik Poradny. Doté doby však určitě

  můžete vznést svůj dotaz uprovozovatele

  domu, vekterém vaše dcera bydlí. Pokud

  bude argumentovat stejně jako ostatní ná-

  jemníci, měl by vám ukázat platný předpis,

  najehož základě může podceři takovou věc

  požadovat. Názor sousedů není sám osobě

  právně nijak závazný.

  Vaše redakce Můžeš

  Své postřehy anázory nám pište

  nainfo@muzes.cz nebo naadresu

  Redakce časopisu Můžeš,

  Melantrichova 5, 11000 Praha 1.

  Z REDAKČNÍ POŠTY

  „Jedním

  z převratných

  činů bylo

  Konto Míša,“

  říká

  Václav Havel

  strana 6

  ČA S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  

  1 2 /2 01 0

  

  Jed n o t l iv ý v ý ti s k   K č / P ř ed p l a t it e l é  K č

  Koupí

  tohoto

  časopisu

  podpoříte

  Konto

  BARIÉRY

  www.muzes.cz

  Těším se na to,

  že uvidím vozíčkáře

  hrát golf,

  říká Marek Eben

  strana 6

  ČA S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  

  5 / 20 11

  

  Jed n o t l iv ý v ý ti s k 2 9  Kč / Př e d p l at i t e l é 2 0 K č

  Koupí 

  tohoto 

  časopisu 

  podpoříte 

  Konto 

  Bariéry

  www.muzes.cz

  Jedenácté

  Kino bez bariér

  Vrámci Mezinárodního filmového festivalu

  vKarlových Varech bude pro všechny návštěv-

  níky spostižením od1. do9. července 2011

  opět fungovat projekt Kino bez bariér. Ten se

  povšech stránkách snaží usnadnit návštěvu

  festivalu nejen např. vozíčkářům, ale ijejich

  doprovodu. Kdispozici jsou zdarma vstupenky

  dobezbariérových kin, asistenční služby, do-

  prava poKarlových Varech aokolí, parkovací

  místa uhotelu Thermal irozsáhlý informační

  servis, který pomůže sorientací vefestivalo-

  vém dění. Zadeset let své existence si Kino bez

  bariér získalo řadu věrných návštěvníků apo-

  čty hostů každým rokem rostou. Sponzorem

  úspěšného projektu je společnost RWE.

  Do19. června probíhá již tradičně nain-

  ternetových stránkách www.kinobezbarier.

  cz soutěž oubytování vKarlových Varech

  během festivalu, tak neváhejte azkuste štěs-

  tí. Veškeré informace ochystaných filmech,

  programu adoprovodných akcích sledujte

  nawww.kviff.com. Filmové léto se blíží avy

  můžete být utoho! (red)

  POHODA VE VARECH se začíná stávat

  pro vozíčkáře tradicí. Foto: Jiří Seman

• Strana 6

  

  můžeš / číslo 6 - 2011

  SOCIÁLNÍ REFORMA

  �

  Text: ZDENĚK JIRKŮ

  Foto: JAN ŠILPOCH

  Jsme naprahu velkých změn při posu-

  zování postižených, invalidity, zdra-

  votních perspektiv jednotlivých lidí

  poúrazech apodobně. Naco bychom

  přitom neměli zapomenout?

  Především – současný systém je dost formál-

  ní. Zaškrtává se jakýsi dotazník sotázkami,

  které nevystihují, ani nemohou vystihnout

  individuální stav pacienta, jeho specifické

  postižení ireálné možnosti zlepšení nebo

  dokonce úplného uzdravení. Musíme si ale

  připomenout, jak to všechno začalo. Pojem

  rehabilitace se objevuje až poprvní světové

  válce. DoUSA se vrátily tisíce zraněných

  aněkdy idoživotně postižených vojáků. Tak

  vznikl ivůbec první zákon natoto téma.

  Unás jsme znali pojem invalida, který má

  základ veFrancii, ataké tam kněmu inspi-

  rovaly snahy pomoci vojákům nejdříve velké

  armády Ludvíka XIV. apak Napoleona. Zkrát-

  ka až podruhé světové válce iunás vzniká

  určitý systém, zakládají se katedry akliniky,

  Vláda by měla schválit sociální reformu  

  během několika týdnů. Její součástí  

  budou i nové parametry pro posuzování 

  potřebnosti a zařazování postižených  

  do jednotlivých kategorií. Přinášíme  

  proto názory nestora rehabilitační medicíny 

  Jana Pfeiffera, který se desítky let  

  věnuje nápravě vážných stavů po úrazech  

  a onemocněních, zmírňování důsledků  

  vrozených vad i prevenci.

  Jan Pfeier:

  ZKUSME SE

  NA DÁVKY

  PODÍVAT JINAK

• Strana 7

  

  můžeš / číslo 6 - 2011

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

• Strana 8

  

  můžeš / číslo 6 - 2011

  SOCIÁLNÍ REFORMA

  �

  Kde končí podpora společnosti?

  Tam, kde s přihlédnutím k naprosto

  konkrétně definované sociální situaci

  už v rámci běžně hrazené péče

  nemůžeme nic nabídnout.

  začíná soustavnější sociální práce. Obje-

  vuje se termín návratná péče. Tedy snaha

  lékařskými prostředky co nejvíce obnovit stav

  před úrazem nebo poškozením. Takže aktivní

  přístup – nesmiřme se, snažme se ozlepšení,

  nechápejme stav pacienta staticky! Někdo si

  ještě pamatuje narozsáhlé epidemie dětské

  obrny, která často končila velkým postižením

  pohybového aparátu. Vtéto souvislosti je čas-

  to zmiňována úspěšná očkovací kampaň, ale

  málo se ví, že právě americké ošetřovatelky

  knám přinesly úplně nové metody rehabilita-

  ce postižených, které vmnoha případech byly

  úspěšné.

  Tato historická připomínka je důležitá,

  ukazuje totiž idnešku, oco by mělo jít.

  Už tehdy se také dost komplikovaně rodil

  systém rehabilitace, léčby, ale isociální

  péče asociální politiky. Dnes může znít

  směšně, že vedoucím komise, která posu-

  zovala nároky postižených, nebyl lékař, ale

  nějaký úředník národního výboru. Směšné?

  Omyl! Právě on, nebo častěji ona, protože

  této práci se věnovaly hlavně ženy, docela

  dobře znal poměry vrodině, sociální situaci,

  bydlení, možnosti dopravy nebo izaměstná-

  ní avšechno další. Takže ten systém docela

  vyhovoval. Samozřejmě vkontextu tehdej-

  ších finančních, medicínských, personálních

  atřeba iprotetických možností. Kdepak

  byly tenkrát elektrické vozíky nebo dnešní

  ergoterapie!

  Stát nebyl moc bohatý, ale přesto se

  možnosti nejrůznější podpory rozšiřo-

  valy. Vedlo to postupně kpocitu jakési

  samozřejmosti? Kjakési atmosféře

  nekonečných nároků?

  To je přirozeně otázka pro politiky nebo

  ekonomy. Jako lékař se držím hlediska

  humanitárního ataké – chcete-li – kulturně-

  -morálního. Nároky rostly, rostou aporostou

  prostě smožnostmi medicíny. Ty se zvětšily

  nevídaně. Umíme nejen napravovat těžké

  stavy chirurgicky, ale právě irehabilitací,

  léky, různými terapiemi.

  Umíme nahrazovat klouby, odstraňovat

  některé vrozené vady, implantovat náhrady

  zumělých materiálů amnoho, mnoho dal-

  šího. Umíme odstraňovat bariéry veveřej-

  ném prostoru, učit postižené sebeobsluze

  aposkytnout jim ktomu zvláštní pomůcky,

  umíme je plnohodnotně vurčitých oborech

  vzdělávat, atak jim umožnit pracovní uplat-

  nění, atisíce dalších věcí.

  Umíme některé těžké akomplikované

  stavy třeba poúrazech doslova zvrátit

  ačlověku umožnit celkem normální život.

  Ale – všechno to stojí obrovské prostředky.

  Medicína atechnika mají vždy náskok před

  rozpočtem. Pak stojíte před otázkou − kdo

  to zaplatí? Společnost, nebo pacient sám?

  Obecně budou všichni pro, abychom využili

  nejlepší světovou techniku, práci nejlepších

  specialistů, nejmodernější preparáty. Ovšem

  když lidem řeknete, že si buď připlatí, nebo

  budou mít citelně vyšší daně, co uslyšíte?

  Celé generace vyrostly spocitem, že zdra-

  votní asociální péče jsou zadarmo. Sjezdil

  jsem mnoho zemí, atak vím, že sebevětší

  solidarita má hranice.

• Strana 9

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í 

  můžeš / číslo 6 - 2011

  Kdo je prof.MUDr.

  Jan Pfeier, DrSc.

  Dlouholetý přednosta Kliniky

  rehabilitační medicíny Všeobecné

  fakultní nemocnice a1. lékařské

  fakulty UK. Autor vynikajících

  monografií aučebnic. Člen výkonných

  orgánů mezinárodních organizací

  rehabilitačního lékařství. Desítky let

  také ordinuje vJedličkově ústavu.

  info

  Říkáte, že nároky rostou aporostou.

  Kde jsou tedy hranice solidarity? Kde

  končí podpora společnosti?

  To je, promiňte, hloupá otázka. Měli

  bychom se ptát, ukoho aujakého stavu

  končí. Nemáme před sebou stejnobarevnou

  masu, ale jednotlivé lidi. Poroce 1989 se

  tehdejší systém zrušil sargumentem, že

  nějací úředníci národního výboru předsta-

  vují politický nátlak naposudkovou komisi.

  Dobře, budiž.

  Dnes přijde sociální pracovnice dobytu,

  vpodstatě vyplní dotazník, přidělí body

  aposudkový lékař musí rozhodnout. Jako

  všude: jsou odpovědní ineodpovědní.

  Kdo si půjde znovu ověřit skutečné bytové

  poměry?

  Skutečnou mobilitu pacienta? Možnosti

  jeho rehabilitace, aby si třeba sám zajistil ty

  nejzákladnější hygienické úkony? Může po-

  sudkový lékař zajistit výměnu bytu zpátého

  patra dopřízemí? Může se sejít srodinou

  azhodnotit její možnosti pomoci? Může

  pozvat žadatele narehabilitační pracoviště

  aobjektivně ověřit jeho schopnosti, případ-

  ně navrhnout terapii?

  Ne. Máme zdánlivě fungující adminis-

  trativní systém hodnocení stavu pacientů

  amáme nějaký rozpočet sociálních dávek.

  Málo pracujeme snadějí, smožností zlepše-

  ní, sřešením, které by nic nebo jen relativně

  málo stálo.

  Podívejte se nalékařské zprávy při

  propouštění pacienta. Najdete tam spoustu

  informací oprovedených úkonech, vyšetře-

  ní, lécích, ale jen opravdu zřídka doporučení

  nadalší rehabilitaci, konkrétní návrhy cest

  kezlepšení stavu.

  Takže kde končí podpora společnos-

  ti? Tam, kde spřihlédnutím knaprosto

  konkrétně definované sociální situaci už

  vrámci běžně hrazené péče nemůžeme nic

  nabídnout.

  Ale kdo to rozhodne?

  Už jsem mluvil oobrovském medicínském

  pokroku. Jsem zlékařské rodiny, můj otec

  imůj dědeček věděli opříčinách nemocí

  hodně, odiagnóze uměli docela dobře

  rozhodnout. Ale možnosti léčení? Dokud

  nebyla antibiotika, byl zápal plic skoro

  fatální diagnóza. Například dnešní možnosti

  resuscitace jsou nevídané.

  Doslova vyrvete člověka klinické smrti,

  ale dost často to nejde bez vážných kom-

  plikací. Amusíte rehabilitovat, účinně

  překonat následky. Typickým příkladem

  je mozková příhoda. Tam už nejde jen

  opřežití, ale pokud možno onavrácení

  alespoň některých schopností adovednos-

  tí. Zachraňujeme novorozence sporodní

  váhou dokonce pod jeden kilogram. Skvělé

  anedávno ještě nemyslitelné. Jenomže tím

  se zvětšuje počet různých menších nebo

  větších vad apoškození. Kdo rozhodne,

  jak dál? Lékař má jediné měřítko – život.

  Zněj ustoupit nemůže anesmí. Ale pak

  je tu společnost, ta nastavuje ekonomické

  akoneckonců imorální hranice. Má dost

  peněz natakovou péči? Nebo je chce použít

  naněco jiného? Tím se nevyhýbám vaší

  otázce, jenom říkám – nechtějme pomedi-

  cíně, aby snímala odpovědnost zpolitiků, ze

  společnosti, ze zákonodárců.

  Máme tedy jako občané povinnost

  převzít odpovědnost zavšechny ty

  statisíce lidí, kteří pomoc potřebují?

  Já jsem velký zastánce sociálního státu. Ale

  co to dnes je? Základem je jistý demokratic-

  ký étos, tedy společné vědomí lidských hod-

  not. Ovšem znás se stali trochu vyčůrán-

  kové. Nekřičí se – pomozte nám ztěžkých

  situací, abychom třeba mohli normálně žít

  apracovat, ale křičí se – dejte nám peníze

  nanaši těžkou situaci.

  Nechci zjednodušovat, ale podesítkách let

  praxe, vždyť už se ani nepamatuji, jak dlouho

  mám pracovnu vJedličkově ústavu, dobře

  vím, že mnohé stavy jsou alespoň částečně

  zvratné, že to, čemu běžně říkáme invalidita,

  je mnohdy objektivně řešitelné. Ovšem sná-

  mahou, potem adisciplínou. Takže pomáhej-

  me, jak to jen trochu jde, ale zároveň buďme

  otevření apřiměřeně itvrdí nebo nároční

  – tady si můžeš pomoci sám, tuhle situaci se

  naučíš zvládnout, tato podpora je jen dočasná,

  akdyž se opravdu budeš snažit, začas ji potře-

  bovat nebudeš.

  Více nawww.muzes.cz.

  Medicína atechnika mají

  vždy náskok před rozpočtem.

  Pak stojíte před otázkou − kdo to zaplatí?

• Strana 10

• Strana 11

  

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  ANKETA

  Není. Jednak nejsou dob-

  ře napsány právní před-

  pisy, které posuzování

  upravují, ajednak člověk

  se stejným postižením

  najednom konci republi-

  ky není posuzován stejně

  jako nakonci druhém.

  Mohu ilustrovat napří-

  kladu malého vzrůstu.

  Někteří „malí“ lidé

  mají plný, jiní částečný

  invalidní důchod, někteří

  také žádný. Podobné

  je to sprůkazkami ZTP

  aZTP/P.

  Řekli byste, že je to logic-

  ké, že totiž malý vzrůst

  má různé příčiny aodliš-

  ně se projevující průvod-

  ní zdravotní komplikace.

  Veskutečnosti jsou ale

  tyto rozdíly vposuzování

  dány „krajovými“ zvyk-

  lostmi místních lékařů

  iúředníků.

  Navíc by podle mě při

  posuzování neměla být

  naprvním místě medi-

  cínská diagnóza nebo

  vpřípadě malého vzrůstu

  přesná výška vcenti-

  metrech, ale praktické

  důsledky, které zdravotní

  postižení vživotě přináší.

  TOMÁŠ CIKRT

  novinář

  Projedu sLukášem kolem

  5000 měsíčně. Cesta

  narehabilitaci, logope-

  dii, doškoly, hipoterapie

  adotoho občas výlety.

  Vlakem aautobusem to

  nejde, takže průkazku

  třeba nacestách nemohu

  využít. Dopráce by mě

  stejně nikam nevzali,

  protože veškole je syn

  většinou od8 do13 až

  14 hodin. Vlétě je dva

  měsíce doma, tady bych

  ho neměla kam dát akde

  jsou ostatní prázdni-

  ny? Každý rok jezdíme

  doJanských Lázní.

  Denně zaplatíme 120 Kč,

  ale chtějí to zdražit. Jsou

  maminky, které nato ani

  nemají.

  Lituji samoživitelky, pro-

  tože vím, že bych sama

  se synem ani nemohla

  fungovat. Myslím, že

  celý systém posuzování

  nebere vúvahu opravdu

  individuální situaci ro-

  din. Má neuroložka se mi

  např. omlouvá, že něco

  napsat nemůže, protože

  mají limit, který je teď

  momentálně vybraný

  napůl roku.

  SIMONA BENDOVÁ

  maminka těžce postiženého Lukáše,

  Bohušovice nad Ohří

  Uvedu pouze pár

  zkušeností. Tam, kde

  je skutečně hluboké

  postižení akombinovaná

  vada, vidíme, že výsledek

  je vsouladu isnaším po-

  hledem vzařízení. Naše

  cílová skupina jsou lidé

  smentálním postižením,

  popřípadě kombinova-

  nou vadou.

  Rozpor je možné vidět

  utěch lidí, kteří jsou sice

  chodící apřidružené je

  problémové chování,

  nebo je kmentálnímu

  postižení ještě diagnóza

  autismus, pak dostávají

  třeba stupeň závislosti 1

  nebo žádný, ale vesku-

  tečnosti musí mít prů-

  vodce skoro nebo úplně

  celý den.

  MILOSLAVA REMAROVÁ

  ředitelka speciální

  a mateřské školy Modrý klíč, Praha

  Před časem jsme žádali

  opříspěvek nakoupi

  auta. Napsala jsem, že

  dcera chodí doškoly.

  Při posuzování mi pan

  doktor oznámil, že

  příspěvek nedostaneme,

  protože píši, že dcera

  chodí... Snažila jsem se

  vklidu vysvětlit, že jsem

  zaměnila slovo, aať pan

  doktor raději nahlédne

  dolékařských zpráv, tam

  je zmíněna kvadruparéza

  naší nechodící dcerky

  sprůkazem ZTP/P.

  Příspěvek jsme nakonec

  dostali.

  Znám lidi, kteří jsou

  chodící amají příspěvky

  kolem osmi až devíti

  tisíc. Nejvyšší pro necho-

  dící anepohyblivé lidičky

  potřebující itěžkou fy-

  zickou pomoc je 11 tisíc.

  Takže stručně řečeno:

  systém neumí postih-

  nout všechny situace

  aměl by mnohem větší

  prostor dát i lékařům. To

  znamená větší odpověd-

  nost – schválit opravdu

  potřebné aodmítnout ty,

  kteří se jen snaží nastát-

  ní péči přiživit.

  VERONIKA DEMLOVÁ

  maminka postižené sedmnáctileté

  studentky, Pardubice

  JE SOUČASNÝ

  SYSTÉM

  POSUZOVÁNÍ

  ZDRAVOTNÍHO

  POSTIŽENÍ

  SPRAVEDLIVÝ?

  Objednávám předplatné

  časopisu Můžeš

  roční předplatné za 240 Kč

  JMÉNO a příJMeNí:

  Název OrgaNizace:

  ulice: číslO pOpisNÉ:

  MěstO:psč:

  telefON:

  ROZŠIŘTE ŘADY PŘEDPLATITELŮ ČASOPISU

  Vyplněný objednávkový kupon zašlete na adresu:

  Redakce časopisu MŮŽEŠ, Melantrichova 5, 110 00 Praha 1

  PŘEDPLATNÉ ČASOPISU SI MŮŽETE DÁLE OBJEDNAT NA:

  www.periodik.cz, www.muzes.cz

  n

  bezplatné infolince České pošty: 800 300 302

  n

  adrese: Postservis, oddělení předplatného, Poděbradská 39, 190 00 Praha 9, e-mail: postabo.prstc@cpost.cz, fax: 284 011 847

• Strana 12

  

  TÉMA: Bydlení bez bariér

  Prožíváme dobu, která ještě před pár lety nebyla 

  myslitelná – trh s bydlením nabízí tisíce, ba desetitisíce 

  možností k pronájmu nebo zakoupení bytu, domu nebo 

  třeba i zámku. Variant je mnoho a paletu výběru zužují 

  jen naše peněženky. Pro handicapované je tu podle 

  historika architektury Vladimíra Šlapety ještě jeden 

  limit – samo technické řešení domu a bytu. 

  STAVBY JSOU

  PŘESNÝM

  OBRAZEM

  SPOLEČNOSTI

  můžeš / číslo 6 - 2011

  Vladimír Šlapeta:

  TEXT: ZDENĚK JIRKŮ

  FOTO: JAN ŠILPOCH

  Našel byste příklad, kdy stavitel

  řešil situaci, které dnes říkáme

  bezbariérová, už dávno?

  Když jsem přemýšlel onašem rozhovoru,

  napadl mě Vladislavský sál naPražském

  hradě. Každý si jistě všimne jeho zvlášt-

  ních schodů, nízkých aširokých. To tehdy

  nebývala velká výjimka, idopatra se jezdilo

  nakoni. Akoně potřebovali právě taková

  zvláštní schodiště.

  Stejně jako vBerlíně vtzv. Bollwerku,

  odkud se distribuovalo mléko docelého

  velkoměsta, byly zřízeny patrové stáje!

  Historie architektury astavitelství je totiž

  nejen poučná, ale také dodnes nabízí velmi

  srozumitelná sdělení – stavby, velké imalé,

  přesně vypovídají ohodnotách doby svého

  vzniku, opreferencích společnosti, opřeva-

  žujících zájmech.

  Šlechtic nepotřeboval bezbariérová řeše-

  ní, prostě ho donesli, kam potřeboval.

  Alidé vpodhradí si museli poradit, jak to

  šlo. Nezapomeňme, že postižených atěžce

  zraněných přežívalo málo. Ovšem ivmno-

  ha starých klášterech či špitálech určených

  kcharitativním účelům najdete různá

  řešení, která mají takovou péči umožnit,

  včetně třeba primitivních výtahů, zvedacích

  zařízení apod.

  Vlastně první známou zásadní stavbou

  tohoto typu je pařížská Invalidovna, určená

  trvale postiženým vojákům.

  VPraze máme také stavbu

  stejného jména…

  Vkarlínské Invalidovně jsem dlouhá léta

  působil varchivu Národního technického

  muzea. Ještě jsem vídal fotografa Josefa Sud-

• Strana 13

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  můžeš / číslo 6 - 2011

  Ještě jsem vídal

  fotografa Josefa

  Sudka pracovat

  na Karlově mostě.

  On právě poté,

  co vprvní světové

  válce přišel o ruku,

  bydlel ve dvacátých

  letech vprostorách

  Invalidovny. Ale tady

  je bezbariérové

  jen přízemí.

  me se podívat nakrásné příklady zdomácí

  produkce. Vynikající architekt prof.Bedřich

  Rozehnal, asi největší osobnost zdravot-

  nické architektury unás, vytvořil podruhé

  světové válce projekt Dětské nemocnice

  vBrně-Černých Polích, ananěm už vidíte

  nájezdové rampy; prostě myslel namamin-

  ky skočárky.

  Stejně postupoval třeba vKyjově. Myslím,

  že dodnes je to, stejně jako některé jeho dal-

  ší stavby, ukázka architektury opravdu přá-

  telské klidem spostižením.

  Jak se taková architektura pozná

  naprvní pohled?

  Docela jednoduše. Vchod… Toto místo má

  silně vypovídat oobsahu budovy. Když se

  nedávno řešila generální přestavba Reichs-

  tagu vBerlíně, zcela přirozeně přišel poža-

  davek bezbariérového přístupu.

  Zpamátkářského hlediska se ukázala

  bezbariérová úprava původního hlavního

  vstupu nemožná. Tak musel vzniknout nový

  přístup.

  Další parametr, možná to zní směšně, ale

  vaši čtenáři se mnou budou jistě souhlasit,

  záchody. Kde nejsou moderně vyřešené

  toalety včetně bezbariérových, tam nejde

  okvalitní architekturu.

  Takže nové objekty, které se jednoznačně

  nehlásí kpřátelství kpostiženým, nenabí-

  zejí jim už odprvní chvíle vlídné zacházení

  aperfektní informace pro orientaci, by vlast-

  ka pracovat naKarlově mostě. On právě poté,

  co vprvní světové válce přišel oruku, bydlel

  vedvacátých letech vprostorách Invalidovny.

  Ale tady je bezbariérové jen přízemí.

  Bezbariérová akpostiženým přátelská

  řešení tedy přicházejí až s20. stoletím?

  Jistě. Jednak jsme svědky obrovského

  pokroku medicíny, která umí zachraňo-

  vat, atedy ivracet doživota, dost složité

  případy, jednak se obrovsky demokratizuje

  pohled naarchitekturu.

  Modernost, účelnost, nová technika

  achcete-li inová krása přicházejí doarchi-

  tektury stále silněji. Zvláštním příkladem je

  londýnský Lubetkinův výběh tučňáků vzoo

  Regent Parc vLondýně.

  Naprosto originálně aodvážně ukazuje,

  co je to bezbariérový prostor ajaké jsou

  možnosti jeho vytváření.

  Ovšem už v19. století se budují velké ne-

  mocnice, kde bychom našli různé pokusy…

  Nemocnice vůbec je krásným příkladem, jak

  si život sám vytváří potřebné řešení. Vmedi-

  cíně je nezbytná rychlost.

  To znamená rychlý příjezd sanitky, pře-

  hledná manipulace slůžkem, nekompliko-

  vaný přístup dosálu, kde se zasahuje. Pojď-

  �

• Strana 14

  TÉMA: Bydlení bez bariér

  

  ně vůbec neměly být kolaudovány. Předpisů

  nato máme dost.

  Jako najiné potřebné věci. Ale kaž-

  dodenní realita moc radostná není.

  Někde je zákon naplněn jen symbolic-

  ky, někde se cynicky obejde – anic se

  nestane.

  Učím už léta jak nabrněnské, tak napražské

  technice. Dobře vím, co se přednáší aco se

  zkouší. Každý absolvent je naprosto per-

  fektně kvalifikovaný, aby jako architekt, ale

  ijako případný odborník stavebního úřadu,

  natyto normy dbal. Nejen zodborného azá-

  konného, ale izprofesionálního amorální-

  ho hlediska. Ovšem architektura astavby

  vůbec nemohou být, anikdy nebyly, jiné než

  společnost. Ajsme usamotné podstaty pro-

  blému. Kdo objednává, kdo investuje aproč.

  Apak – kdo schvaluje, kdo povoluje aproč.

  Uinvestorů, zejména soukromých, by-

  chom ipochopili, že každý zdánlivě zbyteč-

  ný požadavek, třeba nabezbariérová řešení

  nebo orientační úpravy pro nevidomé,

  stavbu trochu zdražuje. Nadruhou stranu

  ze svých cest posvětě vím, že naprosto

  samozřejmá bezbariérová řešení veřejných

  budov, kulturních asportovních komplexů,

  ale iobrovských nákupních center mají

  jedno společné – neodradit ani jednoho

  zpotenciálních návštěvníků, atedy třeba

  zákazníků.

  Laxní aneodpovědný postoj stavebních

  úřadů je nepřijatelný. Nejenže se porušuje

  zákon, ale vznikají místa, která domoder-

  ního města nepatří, protože jaksi infikují

  veřejný prostor hloupostí. Jakoby dávali

  části společnosti, ane malé, vždyť mezi

  odstrčené patří imaminky skočárky, najevo,

  že sní nepočítají. Taková architektura už po-

  strádá svou důležitou anezbytně přirozenou

  součást, totiž humánní dimenzi.

  Dalo by se říci, že bezohledně se může

  stavět snad bunkr nebo opevnění,

  zatímco bytový dům nebo veřejná

  stavba jsou dnes měřeny právě

  svým přátelstvím kčlověku?

  Toto měřítko vlastně existuje už tisíce let.

  Ikdyž jste stavěl obrovskou katedrálu keslávě

  Boží, vždy jste musel myslet navěřícího,

  najeho budoucí přítomnost vtomto objektu

  zdánlivě vzdáleném praktickému životu. Tak-

  že veskutečnosti neobjevujeme novou pravdu,

  jen máme mnohem lepší technické možnosti

  jít člověku naproti. Tím také ale ztrácíme

  argument neproveditelnosti. Pak zbývá jen

  neumětelství, lakota nebo korupce. Jak už

  jsem říkal, architektura je docela výmluvným

  obrazem společnosti, vekteré vzniká.

  Kdo je prof. ing. arch.

  Vladimír Šlapeta, DrSc.

  Narozen 1947.

  Historik architektury a vysokoškolský

  profesor. Vletech 1991–1997 děkan

  Fakulty architektury ČVUT vPraze.

  Od 2006 do 2010 děkan Fakulty

  architektury VUT vBrně. Člen mnoha

  významných zahraničních společností

  a nositel mezinárodních ocenění

  zejména za práce oboru teorie a historie

  architektury.

  info

  �

• Strana 15

  TÉMA: Bydlení bez bariér

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  můžeš / číslo 6 - 2011

  Už dávno je pryč doba dekretů, přidělování bytů podle 

  pořadníků, sankcí za nadměrné plochy nebo možností 

  obsadit nemovitost úředně přidělovanými nájemníky. 

  Rozsáhlá privatizace proměnila statisíce dřívějších 

  nájemníků v majitele. Ale některé problémy zůstaly  

  – mimo jiné bydlení pro postižené spoluobčany,  

  kteří často mají opravdu hluboko do kapsy.

  BUĎTE PÁNY SITUACE

  Text: JAN BORŮVKA

  Foto: ARCHIV

  M

  áme trh sbyty adomy všech

  cen akategorií. Namnohých

  místech dokonce trh, kde

  nabídka vysoce přesahuje

  poptávku. Desetitisíce bytů

  jsou každý den vnabídce

  realitních makléřů. Lze tedy

  najít ten správný bez problémů? Odpověď

  není tak jednoduchá. Především – zájemci

  onové bydlení si moc často neuvědomují, že

  řeší situaci, která předurčí jejich spokojenost

  nadlouhá léta, třeba inacelý život.

  Špatně koupené boty se dají bez problé-

  mů nahradit jinými, ale špatně koupený byt

  nebo dům? Každý den vidíme stejné situace

  − lidé přicházejí snejasnými požadavky, ne-

  určitou představou ofinancování, smalou

  schopností vidět situaci zapět deset let. Čas-

  to se spoléhají nainternet aneuvědomují si,

  že nejde jen ometry čtvereční acenu nebo

  výši nájmu. Vždyť občan spostižením, těles-

  ným nebo smyslovým, nehledá jen prostor

  pro nový domov, ale ispoustu nutných pod-

  mínek kolem. Kde sídlí nejbližší lékaři? Kde

  je zastávka autobusu? Lékárna, obchod se

  základními potravinami… je výtah vdomě

  skutečně spolehlivý… nepovede zdánlivě

  klidnou ulicí zarok přivaděč kvýpadovce,

  nepromění se obchodní dům naprotější

  straně ulice nacelonoční diskotéku… ne-

  chystá město vrámci územního plánu vyká-

  cení nejbližšího parku, aby prostor poněm

  získal velkosklad stavebnin? Je kde parkovat

  abude to možné izapět let?

  Chce to profesionály

  Odpovědi se dají najít vždy. Ale chce to pro-

  fesionály. Vpřípadě vyhledání nemovitosti

  kbydlení jsou to realitní kanceláře. Nikdo,

  zejména člověk, kterému osud nadělil

  vážnou ránu, by neměl ztrácet ani naději,

  ani vlastní důstojnost. Nenechte se napálit

  lákavými nabídkami apovrchní chválou.

  Nejdříve si vklidu sepište své dnešní imož-

  né budoucí požadavky. Areálně oceňte

  své finanční možnosti. Bydlení je důležité,

  ale nemělo by vás zruinovat. Bude pro vás

  snazší pronajmout, nebo koupit? Poraďte

  se vrodině, se známými právníky, stavaři,

  zkušenými lidmi. Konzultujte třeba isne-

  ziskovou organizací, které věříte. Apostu-

  pujte pomalu – nic vám neuteče, nabídka je

  azůstane ohromná. Teprve pak se obraťte

  narealitní kancelář. Ale neuzavírejte doho-

  du hned stou první, dokteré se dovoláte.

  Navštivte dvě tři… Jen tak poznáte, zda

  jste zvolili dobře. Pak se teprve rozhodněte

  apodepište zprostředkovatelskou smlouvu.

  Když vaše požadavky apodmínky okamžitě

  označí zanepřijatelné, jděte pryč! Když

  zavámi odmítnout přijít, protože byste se

  navozíku nedostal dojejich sídla, zavěste

  auž je nevolejte! Když snaživě okamžitě

  prohlásí, že mají přesně nabídku právě pro

  vás ata zatýden uteče, zasmějte se ajděte

  jinam. Akdyž se konečně rozhodnete, nepo-

  depisujte bezhlavě! Předložený dokument si

  pečlivě avklidu přečtěte. Slušný makléř vás

  nebude nutit kespěchu.

  Zkrátka uvědomte si, že přes nemoc,

  postižení nebo jiný handicap jste pro každou

  seriózní realitní kancelář vážený, velmi vážený

  klient. Jestli nejsou makléři hloupí (astakový-

  mi přece obchodovat nechcete), budou hledat

  všechny možnosti, aby vám vyhověli. Ana-

  bídnou varianty, které by vás třeba nenapadly

  nebo jste si je jako schůdné nedokázali před-

  stavit. Nabídnou vám vyjednání úpravy bytu

  idomu smajitelem ještě před nastěhováním,

  rozhlédnou se pookolí, zda se neproměňuje

  vzanedbanou anebezpečnou zónu, seženou

  informace, okterých ani nevíte, že by mohly

  existovat. Poradí sfinancováním.

  Akdyž toto všechno dostanete, znovu

  vklidu rozmýšlejte. Podpis kupní smlouvy

  je vážný závazek. Nejste realitní kanceláři

  nic dlužni, dokud nekoupíte. Podstatné

  informace jsou zdarma, patří kpřípravě

  seriózního obchodu. Nebojte se položit

  doplňující, třeba izdánlivě banální otázky.

  Ptejte se aptejte…

  Kběžným službám realitní kanceláře pak

  patří izajištění smluv oprodeji nebo pro-

  nájmu, spolehlivé uložení složených peněz

  například unotáře, vypracování návrhů pro

  katastrální úřad. Aznovu – nespěchejte,

  poraďte se osmlouvách sdůvěryhodným

  právníkem nebo jiným znalcem.

  Chtějte víc řešení

  Současný trh bydlení nabízí nepřeberné

  množství variant cenových, polohových,

  rozměrových. Pokud netoužíte pounikát-

  ním barokním zámku, není pravděpodobné,

  že by dobrá kancelář nezvládla najít pro vás

  dvě, tři, třeba ipět řešení.

  Bohužel tyto služby skoro neumějí pro

  své občany využít města aobce. Místo aby si

  zapár tisíc najaly profesionály aobjednaly

  pro lidi spostižením vyhledání vhodných

  bytů, raději platí plošiny dopater, schodo-

  lezy nebo jiná technická řešení. Statisíce

  ztěchto fondů jsou jaksi vsouladu sveřej-

  ným zájmem, ale podstatně nižší částky

  zarealitní služby by byly podezřelé. Kam až

  došla všeobecná nedůvěra apodezíravost…

  Je jasné, že ivrealitní kanceláři se

  můžete setkat snevhodným chováním,

  nebo dokonce snezákonným postupem.

  Naše asociace se ráda postaví navaši stranu

  apomůže vám. Jsme si totiž vědomi, že

  nasoučasném trhu sbydlením je jen jeden

  král – ato jste právě vy.

  Autor je generálním sekretářem

  Asociace realitních kanceláří ČR

  TRH S BYTY nabízí i atraktivní domy,

  kterým nechybí například sluneční

  kolektory na střeše.

• Strana 16

  TÉMA: Bydlení bez bariér

  

  můžeš / číslo 6 - 2011

  ERGOTERAPIE POMÁHÁ BYDLET

  Bezbariérové bydlení 

  představuje mnohem víc 

  než chybějící schody a širší 

  dv eře. Ergoterapie pomáhá 

  hledat optimální řešení 

  na míru. 

  Text: RADEK MUSÍLEK

  Foto: JAN ŠILPOCH

  V

  praxi se můžeme setkat

  sřadou variací natéma bez-

  bariérový interiér. Přestože

  existují stavební normy, jejich

  provedení mohou být různá.

  Zároveň nic neplatí absolutně.

  Dopředpisů nelze vměstnat

  individuální potřeby každého. Všichni si tak

  svůj byt více či méně přizpůsobují namíru.

  Vtom jim může výrazně pomoci rada ergo-

  terapeuta. Existuje řada pomůcek avychy-

  távek, které už někdo vymyslel, takže stačí

  sáhnout poté nejvhodnější. Ergoterapie

  totiž hledá funkční řešení pro co nejsamo-

  statnější život člověka spostižením.

  Ono totiž nestačí dostat se dobytu. Je

  vněm také potřeba plnohodnotně žít. Kaž-

  dodenní činnosti, jako jsou hygiena, vaření,

  praní nebo větrání, by měl každý zvládat

  jen snejnutnější mírou dopomoci. Asistent

  třeba pomůže svykoupáním, nemusí ale

  chodit kvůli otevření okna, když stačí klička

  vdosahu ruky. První otázkou má však být,

  zda vůbec samostatné bydlení zvládnu. Stu-

  denti Jedličkova ústavu aškol vPraze, kde

  jsme fotografovali, mají možnost si vyzkou-

  šet vše nanečisto.

  ERGOTERAPIE

  nabízí širokou škálu předmětů denní potřeby

  upravených pro lidi se špatným úchopem.

  RŮZNÉ PODAVAČE umožní dosáhnout

  na zem nebo do výšky.

  Od spadlých klíčů po knížku na poličce.

  KUCHYNĚ s výsuvnými regály skříněk a sníženou pracovní plochou,

  pod kterou zajede vozík, jsou základ.

• Strana 17

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í 

  můžeš / číslo 6 - 2011

  ERGOTERAPIE POMÁHÁ BYDLET

  KOUPELNA vyžaduje řadu úprav kvůli přesunům na toaletu nebo do vany.

  Aby se v nídalo hýbat, musí být větší, než je obvyklé.

  NÁCVIKOVÁ STĚNA

  už dnes skoro patří historii.

  Kdo by se ale zbavoval klasiky české ergoterapie?

  SLOUPEK

  Jiřiny ŠIKLOVÉ

  Bariéry,

  které přibývají

  Když jedu autobusem nachalupu nebo

  zadcerou doKostelce, pozoruji vyrůstající

  satelitní městečka kolem Prahy. Každý

  zmajitelů si splnil svůj sen: postavit dům,

  mít zahrádku, trochu se oddělit odlidí, se

  kterými je pocelý týden. Přístup je možný

  jenom autem. Zatím ho ti relativně mladí,

  ale již kvapem stárnoucí, ještě vlastní.

  Budou ale schopni tam dojet izadvacet

  let? Jak se knim dostanou jejich přátelé,

  kterým je nyní také pětapadesát azačas

  nebudou vpenzi mít naauto nebo naben-

  zin nebo jim ze zdravotních důvodů lékař

  odejme doporučení kdržení řidičáku.

  „Jak se tam dostanete, až zestárnete?“

  ptám se svého synovce. „To zvládneme,

  anavíc máme uvnitř vily výtah.“ Teď to

  zvládnou. Kvýtahu ale vede přes třicet

  schodů. Švagrové se tam již dnes špatně

  chodí. Navíc nemá auto, neřídí, je odkáza-

  ná naautobus zHolešovic.

  Otázka vztahu bydlení ksoběstačnosti

  asnížení hospitalismu vestáří se řešila již

  zatzv. socialismu. Geriatr, primář A. J.

  Trojan, dělal výzkum vztahu mezi počtem

  dní vnemocnici abydlením starých lidí

  vevyšších patrech vdomech bez výtahu.

  Ti staří lidé, kteří bydleli vdomech, kde se

  topilo uhlím vkamnech, případně nebyl

  ani plyn navaření, zůstávali vnemocnici

  oněkolik týdnů déle než ti, kteří měli svůj

  byt vhodněji zařízený pro život vestáří.

  Výsledky výzkumu, tedy vztahu délky

  hospitalizace kbezbariérovému bydlení,

  přispěly kprosazování bytů pro zdravot-

  ně handicapované. Jinak řečeno: byty

  vpřízemí, tedy vhodné pro lidi navozíku

  nebo jinak znevýhodněné, byly prohlášeny

  zabyty pro invalidy (to byl termín tehdy

  používaný) amusely být obsazeny zase jen

  člověkem snějakým handicapem. Převážně

  se to dodržovalo. Anyní? „Všemocná ruka

  trhu“ dovede mnohým přinést prospěch,

  jiné třeba okrást, ale jen těžko nařídí, aby

  některé byty byly prohlášeny zavhodné pro

  lidi staré ahandicapované abyly nadále

  pronajímány jen jim. (Opakovaně jsou

  zKonta Bariéry poskytovány velké finanční

  prostředky napřekonání těchto překážek.)

  Kdo to dnes může nařídit? Máme svobodu

  jednat inerozumně. Tak si to musíme včas

  uvědomit sami, abychom mohli žít doma

  ase svými přáteli se stýkat třeba ipomoz-

  kové mrtvici, kdy pro člověka je bariérou

  ivyšší práh vevstupu dodomova.

  Autorka je socioložka,

  členka rady Konta Bariéry.

• Strana 18

  

  můžeš / číslo 6 - 2011

  ZA RYBAMI

  S VOZÍKEM

  RYBAŘENÍ BEZ BARIÉR

  Kdo chodí na ryby, mohl by jmenovat  

  desítky důvodů, proč mu tahle činnost učarovala. 

  Rybaření je i aktivita,  které se mohou plně věnovat  

  lidé s nejrůznějšími typy postižení.

  dy jsem si také řekl, že přede mnou může

  být ještě velmi pěkná část života.“

  Rybářství má včeském prostoru tradici,

  je rozvinuté amá mnoho podob. Mezi rybáři

  najdeme imnoho lidí ne snad spostižením,

  ale surčitým omezením. To se týká hlavně

  seniorů. Podobně jako handicapovaní mají tře-

  ba problémy stím, jak se vůbec kvodě dostat.

  Mladý kluk, který si přerazil páteř, je natom

  podobně jako děda, který už nemůže nanohy.

  „Handicapovaní rybáři, iti starší, vy-

  hledávají místa, kam se nejsnáze dostanou

  autem,“ říká Martin Kovář. „Zaparkují, vyn-

  dají vercajk ahned mohou chytat. Někteří

  majitelé cest zase nemusí povolit průjezd.

  Je někdy složité najít vtakovém případě

  vhodný plac.“

  Mapa dobrých míst

  Napozadí těchto úvah se zrodil projekt

  Rybaření bez bariér. Jeho cílem je zmapo-

  vat vhodná místa, kam se handicapovaní

  mohou dostat azachytat si. Případně taková

  místa sdobrým přístupem vybudovat.

  Tato místa by pak byla viditelně označena

  piktogramem, který by každému návštěv-

  níkovi sdělil, že zde je rezervováno. Pokud

  by namístě zrovna nikdo nebyl, může ho

  využít kdokoli. Ale když handicapovaný

  přijede, měl by přednostní právo. Stejně

  jako namísto pro invalidy vtramvaji nebo

  naparkovišti.

  Jakou podobu může takové místo mít?

  Většinou má nějaký pevnější podklad, aby tu

  automobil nezapadl dobahna.

  „Výborná jsou místa uněkterých pře-

  hradních nádrží, kudy kdysi vedla silnice,

  adnes, pozatopení údolí, je cesta jako

  useknutá akončí přímo uvody,“ zmiňuje

  Text: ANDREJ HALADA

  Foto: JAN ŠILPOCH

  K

  olik je vČesku lidí, kteří rádi tráví

  čas chytáním ryb? Přesné číslo

  není známo, ale Český rybářský

  svaz má přes 250000 členů,

  dalších asi 70000 eviduje Mo-

  ravský rybářský svaz. Odhadem

  je vČesku zhruba na350−400

  tisíc rybářů. Aprotože vkaždé společnosti je

  zhruba 5−10 % lidí surčitým postižením, je

  zákonité, že imezi rybáři je najdeme. Vrámci

  Českéhorybářského svazuje proto vsoučas-

  nosti registrováno 7539 členů sprůkazem

  ZTP či ZTP-P, což představuje 3 % členské

  základny. Jakou mají možnost věnovat se své

  zálibě? Včem ajak jsou omezováni?

  Přístup k vodě

  „Uvody zapomenete navšechno, jste jen

  spřírodou – asrybou,“ říká zkušený rybář

  ataké úspěšný český paralympionik, čtyři-

  ačtyřicetiletý Martin Kovář. Už dvacet let se

  pohybuje navozíku, ale rybaření, se kterým

  začal vraném dětství, zůstává pořád věrný.

  Podle Martina Kováře se chytání mohou

  věnovat prakticky všechny skupiny posti-

  žených. Hluchého rybáře nehandicapuje

  vlastně nic, ostatně zatichem jezdí kvodě

  skoro všichni rybáři. Chytat se dá navozíku,

  sjednou rukou, dokonce jsou islepí rybáři.

  „Mnozí zhandicapovaných objevili

  rybářství jako návrat dopřírody poúrazu.

  Když jsem byl poúrazu poprvé uvody, tak

  jsem súlevou zjistil, že to půjde. Má to velký

  resocializační moment − kvodě se dostat,

  aještě nedej bože chytit inějakou rybu! Teh-

• Strana 19

  můžeš / číslo 6 - 2011

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  Kovář specialitu lokalit, jako

  jsou Slapy, Orlík nebo Lipno.

  „Jednou jsem vNorsku viděl

  skutečně unikátní stavbu.

  Bylo to vproudící vodě ašlo

  ovydlážděný kamenný násep,

  který vypadal velmi přírodně.

  Šířka asi dva metry, nadélku

  šel kolmo dořeky pět metrů.

  Bylo to místo pro handica-

  pované muškaře. Rybáři tam

  stáli vevodě až poprsa, jen ten handicapo-

  vaný si chytal zmola. Samozřejmě že zmola

  by to bylo pohodlnější ipro ty nepostižené,

  ale oni tam nechodili. Ze slušnosti.“

  Projekt Rybářství bez bariér asním

  související vyznačení míst by zjednodušil

  nejen hledání vhodných lokalit, ale usnadnil

  by irybářský provoz. Nestávalo by se pak, že

  handicapovanému rybáři by někdo odtáhl

  auto, protože parkuje tam, kde nemá. „Jed-

  nou jsem chytal uvody nalouce, auto jsem

  měl kousek, aikdyž přes tu louku jezdila fůra

  aut, majiteli jsem se znelíbil achtěl mě isau-

  tem arodinou nahrnout bagrem dovody,“

  líčí Martin Kovář svůj asi nejhorší zážitek.

  Většina revírů vČesku spadá pod správu

  Českého aMoravského rybářského svazu,

  ale roste také počet soukromých revírů. Vý-

  hodou centrální správy je to, že má jednotné

  směrnice, ale privátní revíry zase operativně

  reagují napožadavky trhu. Zrybářství se

  totiž stal poroce 1989 byznys, chytat dnes

  můžete nasoukromých revírech snadno,

  většinou jen platíte vrozmezí 100−1000

  korun zaden. Stále více se zohledňuje klient

  ajeho požadavky. Asoukromníci se snaží.

  Ryba tě nestáhne

  Jaká má tělesně postižený rybáře vlastně

  omezení vechvíli, kdy už je urybníka nebo

  řeky? „Záleží natom, jakou

  techniku používáte,“ říká

  Kovář. „Drtivá většina rybářů

  přijde kvodě, hodí to tam

  natěžko ačeká, jestli něco

  chytí. Pokud jste navozíku,

  tak vtakovém případě žádné

  omezení není. Snad jenom

  potřebujete delší podběrák,

  tří- až pětimetrový. Ale takové

  se dnes dělají zgrafitu ajsou

  docela lehké ilevné.“

  Královskou disciplínou je muškaření, při

  kterém je potřeba stát vevodě. Ale ani tady

  nemusí být vozíčkář vnevýhodě. Unás sice

  podobná mola nejsou, ale naněkterých

  úsecích řek se dá chytat znáplavek. „Není

  rybolovný způsob, který by handicapovaný

  nezvládl,“ říká Martin Kovář.

  „Jednou jsem vItálii nazávodech chytal

  vedle kluka, který měl jen jednu ruku alo-

  vil sjedenáctimetrovým prutem jako bůh.

  Byl neuvěřitelně šikovný.“ Apak je tu ještě

  jeden způsob, který staví handicapovaného

  nastejnou úroveň se zdravým: loďka. Doní

  se usadíte ajste stejně mobilní jako kdokoli

  jiný.

  Martin Kovář zdůrazňuje, že úplně

  nejlepší je, když má handicapovaný ssebou

  narybách někoho, kdo mu může vurči-

  tých situacích pomoci. Může to být parťák,

  manželka, někdo sjiným typem handi-

  capu. Když vám něco upadne askutálí se

  dovody, tak to vyzvedne, když zapadne

  auto dobahna, tak zatlačí nebo sežene blíz-

  kou pomoc.

  Mnohého vtipálka možná napadne, zda

  je možné, aby rybáře při lovení stáhla ryba

  isvozíkem dovody. Asi bychom nějaký

  případ našli, ale včeském prostředí to

  vzhledem kvelikosti zdejších ryb avod není

  moc pravděpodobné. Při rybolovu namoři

  to však možné je.

  „Jednou vNorsku našeho kamaráda

  navozíku Frantu Charváta, známou figuru

  nejen vrybářském světě, který již chytá

  ryby vnebeském rybníce, museli naloď

  přivázat kotevním lanem. Chytalo se pilke-

  rováním, tedy tak, že rybář spustil návnadu

  dodvou stovek metrů. Již návnada vážila

  hodně, akdyž ryba zabrala, skutečně hro-

  zilo nebezpečí, že to rybáře přetáhne přes

  palubu.“

  Rybaření vČesku má ale spíše klidný,

  odpočinkový charakter. Hlavně je člověk

  vpřírodě. Podle Martina Kováře je jedním

  znejhezčích faktorů to, že se člověk může

  vracet naznámá místa asledovat, jak se

  mění vprůběhu času. Skutečně kuriózní pak

  bývá, když jeden rok chytnete rybu, pustíte

  ji, adruhý rok ji chytíte zase. Příjemné

  setkání se starým parťákem...

  Handicapovaní rybáři,

  iti starší, vyhledávají

  automaticky místa,

  kam se nejsnáze

  dostanou autem.

  RYBAŘENÍ MŮŽE BÝT RELAXACÍ,

  životním stylem, ale také sportovní činností.

  Martin Kovář si užívá toho, co většina ostatních rybářů: klidu.

• Strana 20

• Strana 21

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í 

  můžeš / číslo 6 - 2011

  Text: RADEK MUSÍLEK

  Foto: ARCHIV

  C

  afé Napůl cesty patřilo vČes-

  ké republice kprůkopníkům

  pracovišť tohoto typu. Funguje

  odroku 1997 astalo se oblí-

  beným cílem především mla-

  dých alternativních zákazníků

  ze středních avysokých škol.

  Vtomhle café se totiž nejen jí apije, ale

  také kulturně žije. Pravidelně se zde konají

  výstavy, koncerty, autorská čtení avenkovní

  festivaly. První generace návštěvníků už

  má vlastní děti, takže akce se začínají stáčet

  izatouto cílovou skupinou. Najaře avlétě

  je vokolí hodně živo.

  

  Místo školy kavárna

  Nápad provozovat tréninkovou kavárnu vznikl

  napůdě Psychoterapeutického sanatoria

  Ondřejov. Tehdejší pracovníci se rozhodli

  otevřít místo, kde se budou moci rehabilitovat

  apřipravovat nanávrat doživota idoběžné

  práce lidé sduševním onemocněním. Obvykle

  jde omladé lidi mezi dvaceti až pětatřiceti

  lety krátce pozačátku onemocnění. Řada

  znich je vnelehké situaci, protože kvůli svým

  problémům opustili školy nebo zaměstnání.

  Onemocnění má navíc tendenci se vracet.

  Práce vkavárně představuje velmi

  vhodnou formu rehabilitace. Pomáhá být

  aktivní. Učí zaměstnance čelit stresu, který

  může být spouštěčem ataky. Když se dobře

  nastaví všechny podmínky, tak přiměřená

  zátěž posiluje jejich odolnost. Obsluhová-

  ní vkavárně představuje optimální míru

  pracovní zátěže nastřední úrovni. Procvi-

  čují se kognitivní funkce, jako jsou paměť,

  soustředění, plánování atd. Velkou roli hrají

  komunikace asociální situace.

  

  Šedesát procent úspěchu

  Obsluhu vCafé Napůl cesty obvykle tvoří

  tři až čtyři lidé sduševním onemocněním

  vsoučinnosti se dvěma pracovními terapeuty.

  Směna trvá čtyři hodiny. Během jednoho

  roku, pokterý trénink trvá, sem dochází

  přibližně čtyřicet pracovníků. Dohromady

  isostatními provozovnami se každoročně

  zapojuje přibližně devadesát pět lidí sdušev-

  ním onemocněním. Šedesát procent znich se

  pak uplatní naběžném trhu práce. Nestačí-li

  někomu jeden rok tréninku, existuje možnost

  prodloužení. Ovšem pouze odalší rok.

  Nejnovějším projektem o. s. Green

  Doors je restaurace Mlsnákavka, kterábyla

  otevřena vzáří 2010. Její vznik podpo-

  řil Fond RWE Transgas prostřednictvím

  Nadace Charty 77. Mlsná kavka je oproti

  Café Napůl cesty nebo klubu V. kolona víc

  podnikatelský projekt. Najdete ji nedaleko

  stanice metra Florenc vulici Sokolovská.

  Spojuje kvalitní bezmasá jídla alidi zne-

  výhodněné natrhu práce. Jde ospolečný

  podnik Green Doors ašéfkuchaře Filipa

  Kavky Smiggelse. Zaměřuje se navegetari-

  ánskou mezinárodní kuchyni. Návštěvníci

  naprvní pohled vůbec nepoznají, že jde

  otréninkové pracoviště. Pracovníci sposti-

  žením mají jen podporu konzultanta mimo

  restauraci. Jádro týmu tvoří profesionálové

  voboru gastronomie. Jsou proškoleni pro

  spolupráci se svými kolegy sduševním

  onemocněním.

  Podle Terezy Slavíčkové zGreen Doors

  jejich sdružení ovšem neprovozuje pouze

  výše zmíněná pracoviště. Vedle toho se

  věnuje sociálnímu poradenství asociální

  rehabilitaci. Vede jobclub, disponuje odbor-

  nými konzultanty ařídí aktivity směřující

  kzačleňování natrhu práce. Věnuje se

  ivzdělávacím, nácvikovým asociálně-tera-

  peutickým programům.

  Nezbývá, než vyrazit naprůzkum,

  jak to vMlsné kavce, Café Napůl cesty nebo

  V. koloně vypadá. VKavce čekejte jeden

  schod, ale kavárna disponuje nájezdem,

  sdopomocí zvládnutelným.

  TRÉNINKOVÁ KAVÁRNA

  GREEN DOORS

  V pražském Café Na půl cesty pracují lidé  

  s duševním onemocněním. Provozovatelem  

  je Občanské sdružení Green Doors, které stálo  

  i u zrodu klubu V. kolona a restaurace Mlsná kavka.

  VRESTAURACI

  Mlsná kavka

  pracují klienti

  bez pracovního

  terapeuta.

  Návštěvník

  na první pohled

  nepozná žádný

  rozdíl oproti

  jiným podnikům.

• Strana 22

  můžeš / číslo 6 - 2011

  

  TIP NA VÝLET

  Velké evro pské řeky ve svém okolí skrývají  

  neobyčejný potenciál – podél svých břehů  

  dokážou nabídnout ideální podmínky pro cyklisty, 

  inlinisty, ale i lidi s postižením. 

  LABSKÁ

  CYKLOSTEZKA:

  Z KRKONOŠ

  AŽ K MOŘI

  anahranice České republiky. Aodtud dále

  kmoři.

  Zatím není pro všechny

  Ne celá část je ovšem vhodná pro handica-

  pované ahandbikery, ikdyž iti už ji projeli

  celou. Ato loni vzáří vrámci Tour de Labe

  Rotary HANDICAP 2010.

  Startovalo se 14. září naLabské boudě

  vKrkonoších acíle účastníci dosáhli 21. září

  vDěčíně. „Věřím tomu, že Labská stezka

  bude brzy sjízdná bez bariér pro všechny

  vozíčkáře,“ říká Jan Ritter, předseda občan-

  ského sdružení Labská stezka. „Optimistická

  prognóza je doroku 2015, pesimistická

  doroku2020,“ dodává.

  Právě Jan Ritter je jedním zorganizátorů

  Tour de Labe. Účastníci se pokusili cestou

  zmapovat problémová místa pro vozíčkáře

  atak vbudoucnu přispět kpropojení celé

  Labské stezky až kmoři. Pak bude možné se

  vydat navýlet dlouhý 1233 kilometrů.

  Nejvhodnější trasy vedou poodostatní

  dopravy oddělených vyasfaltovanýchcyk-

  lostezkách. Odhadem se načeské straně jed-

  ná asi o80 kilometrů. „To číslo se průběžně

  mění sotevíráním nových úseků,“ dodává

  Ritter apřipomíná otevření dalšího úseku

  minulý měsíc zNymburka doDrahelic.

  Pro handbikery je nyní vhodných asi

  třicet procent cyklostezky. Jejich mož-

  nosti jsou srovnatelné spodmínkami pro

  cyklisty. „Nemají problém zvládnout jízdu

  terénem popřírodním povrchu,“ uvádí

  Ritter.

  Potíže jsou tradiční

  Problémy jim ovšem dělají„tvrdé“ bariéry

  jako schody, obrubníky, úzké lávky, kostrba-

  té nájezdy, frekventované úseky silnic, ne-

  zpevněné či bahnité úseky, kamenité cesty

  či jemný písek. Největším problémem bývají

  labská zdymadla, například to naStřekově,

  afrekventované úseky cest.

  „Zavšechny bych jmenoval silnici Hra-

  decKrálové – Vysoká nad Labem – Dříteč –

  Kunětická hora – směr Pardubice. Jdeodů-

  ležitý úsek Labské stezkymezi dvěma

  krajskými městy, Hradec Králové aPardubi-

  ce,“ upozorňuje naprozatím nejproblémo-

  vější úsek trasy Jan Ritter.

  Ten zároveň naráží načastý nezájem:

  spolupracovat napropojování dalších

  úseků této trasy afinanční limity. „Může-

  Text: PETR BUČEK

  Foto: JAN RITTER

  N

  apříklad trasa kolem Dunaje

  měří asi 1200 kilometrů. Skoro

  stejně jako ta podél břehů

  Labe. Propojit ji odpramene až

  poněmeckou hranici se nyní

  pokouší parta nadšenců. VNě-

  mecku je přitom Elberadweg

  poněkolik let vyhlašována zanejoblíbenější

  cyklotrasu.

  Vrbatova bouda, Benecko, Vrchlabí, Dvůr

  Králové nad Labem, Kuks, Hradec Králové,

  Kladruby, Mělník, Litoměřice, Děčín, Hřen-

  sko – to jsou hlavní body české části Labské

  stezky, unikátní 370 kilometrů dlouhé trasy

  pobřezích řeky Labe.

  Protíná několik krajů anasvé cestě

  nabízí mnoho památek azajímavostí:

  odkrásných horských výhledů přes slavné

  safari, sochy Matyáše Brauna, mělnický

  zámek svinařskou tradicí či polabské

  pískovce.

  Je naco koukat. Stačí se držet cyklotras

  číslo 24 zVrchlabí doMělníka, pod číslem 2

  cesta pokračuje poproudu doDěčína

• Strana 23

  můžeš / číslo 6 - 2011

  NEROVNOSTI NA LABSKÉ STEZCE.

  Celou část loni projeli cyklisté

  i handbikeři v rámci akce s názvem

  Tour de Labe Rotary Handicap 2010.

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  kmořibez bariér, bude to velkésousto,“

  dodává Ritter.

  Německá část cyklostezky

  OdDolního Žlebu začíná Elberadweg, ně-

  mecká Labská stezka, která je již asi pátým

  rokem hodnocena jako nejoblíbenější anej-

  navštěvovanější cyklostezka vNěmecku.

  Jezdí se sem najednodenní výlety, Němci

  nani vyrážejí inaněkolikadenní dovolené

  skoly nabalenými bagáží. Výjimkou nejsou

  ani pěší turisté skrosnou navícedenním

  treku.

  Stezka vede často poprotipovodňových

  hrázích astřídají se úseky asfaltové, šotoli-

  nové adlážděné kamenem, takže bruslaři

  jsou tam spíše výjimkou.

  Ovíkendech avneděli odpoledne počí-

  tejte kolem velkých měst (například okolo

  Drážďan) svelkým provozem ahusto-

  toucyklistů.

  Labe vNěmecku je minimálně regulo-

  vané, nacelých 800 kilometrech nejsou

  téměř žádné jezy. Častovede stezka poobou

  březích, které propojují přívozy. Openziony,

  restaurace akempy není nouze.

  www.autembezpecne.cz

  me bariéry zmapovat, vyfotit,nafilmovat,

  popsat, navrhnout řešení,vymysletmísto

  schodů rampu nebo násep. Nedokážeme je

  ovšemrealizovat bez podpory abezfinancí.

  Je to tedy hlavně oprioritách, možnos-

  techrozpočtů krajů aměst, odotačních

  titulech,“ dodává avyzývá kespolupráci

  apartnerství další subjekty: Nadaci part-

  nerství Greenways,Rotary kluby naLabi

  unás ivNěmecku, německou Elberadweg,

  kraje, města, ministerstva. „Uvítáme pod-

  poru odkohokolivdalšího. Pokud se nám

  podaří zprovoznit celý úsek odpramene až

  Úseky, které lze

  doporučit handbikerům

  avozíčkářům:

  novou stezku podle

  Labe vHostinném

  úsek Libice nad Cidlinou – Poděbrady

  – Nymburk (oba břehy)

  Lázně Toušeň – Brandýs nad Labem –

  Kostelec nad Labem

  (otevřeno 2010 – levý břeh)

  Mělník – Horní Počáply – Štětí

  (otevřeno 2010 – levý břeh)

  Pěknéjsou také průjezdy stezky

  řadou polabských měst avelkéúseky

  Labské stezkyvjejich okolí:Hradce

  Králové, Pardubic, Kolína, Roudnice

  nad Labem,Litoměřic, nový úsek

  uLovosic, Ústí nad Labem, Děčín

  

  Problematické úseky,

  kterým je třeba

  se vyhnout

  Střekov – schody naMasarykově

  zdymadle apodchod pod železniční

  tratí tamtéž

  

  Frekventovaná silnice Vrchlabí –

  Špindlerův Mlýn je největší bariérou

  pro cestu směremkprameni Labe.

  Pro cestu kLabské boudě akprameni

  existují alternativní trasy (přes

  Benecko aMísečky). Podrobnější

  informace lze nalézt vprůvodci

  Labská stezka vKrálovéhradeckém

  kraji, kde jsou iinformace osjízdnosti

  jednotlivých částí Labské stezkypro

  vozíčkáře. „Průvodce podalších

  krajích hodláme vydat co nejdříve,“

  říká Ritter

  Nejhorší anejnebezpečnější nejen

  pro vozíčkáře jsou úseky vedené

  pofrekventovaných silnicích, atěch

  je asi 35 procent. Jejich úplnývýčet

  najdete brzywww.labskastezka.cz

  awww.tourdelabe.cz

  Dobrým průvodce poLabské stezce

  může být film Tour de Labe handicap,

  který měl premiéru 26. února 2011

  Video o Labské ztezce

  je na www.muzes.cz

  info

  Pro handbikery je nyní

  vhodných asi třicet

  procent cyklostezky.

• Strana 24

  

  NEJTĚŽŠÍ HODINA

  Jako dítě Miroslav Michálek (56) viděl.  

  Dnes už nevidí nic. Celý život ho přitom bavila  

  a baví literatura, je autorem desítky knih básní i textů. 

  Pracuje i jako ředitel sdružení Okamžik.

  ČTENÍ SKRZ

  TLUSTÁ SKLA

  Jak silně jste si uvědomoval,

  že vám zrak stále ubývá?

  Pokrocích; nové bariéry se objevují

  postupně. Nejprve přestanete číst sobyčej-

  nými brýlemi, potom doněkoho vrazíte při

  jízdě nakole, takže musíte ježdění opustit,

  pak nerozeznáváte čísla tramvají… Ale

  dnes už to nevnímám, protože už není kam

  jít dál – nevidím nic. Měl jsem období, kdy

  jsem to prožíval víc akdy míň. Jako kluk

  jsem se ozrak moc nestaral, to mě zají-

  maly holky abigbít. Když ale přestanete

  chodit donormální školy apřesunete se

  dospeciální internátní, je to náraz. Já vté

  době doma chodil sdívkou anakoncerty,

  anajednou jsem byl nainternátě svycház-

  kou jednou týdně odpoledne „veštrúdlu“.

  Nebo problém byl, když jsem jako vedoucí

  finančního oddělení přestal vidět nafak-

  tury.

  Špatně jste viděl – přesto mě

  navašich textech hodně udivila

  vaše sečtělost. Jak jste vlastně četl?

  Dokud jsem mohl, tak jsem četl pořád, bez

  ohledu nata tlustá skla nanose. Lidi se

  namě dívali jako nakuriozitu, ale to mi bylo

  jedno. Pak jsem si půjčoval knihy ztiskárny

  pro nevidomé, kde jsem se podílel inaje-

  jich výběru. Byly tam zaminulého režimu

  iknihy ne sice přímo zakázané, ale nahra-

  ně. Třeba Franz Kafka. Dnes je hodně knih

  velektronické podoběodnakladatelů nebo

  Miroslav Michálek:

  naskenovaných, které čte elektronický hlas.

  Takže nečtu, ale poslouchám.

  Víc knih jste přečetl, nebo si poslechl?

  Určitě přečetl, začal jsem číst brzy. Už

  vosmé třídě jsem četl Hrabala, Kunderu,

  Škvoreckého, ale iFaulknera nebo Keroua-

  ka. Kamarádil jsem se slidmi opár let

  staršími, kteří četli, poslouchali rock nebo

  blues, atam jsem se inspiroval pro celý

  život. Byl to konec šedesátých let, jedineč-

  ná doba.

  Kdy jste sám začal psát?

  Někdy večtrnácti, pod vlivem spisovatelů,

  které jsem četl. Když jsem přišel dogym-

  názia pro studenty svadami zraku vPraze,

  chodil jsem nakoncerty sdružení Šafrán,

  zajímaly mě jejich texty. Hutka, Merta, Třeš-

  nák… Mirek Kovářík přednášel Hraběte,

  Holana, Blatného. Začal jsem taky brouz-

  dat poantikvariátech, objevil jsem Demla,

  Weinera, Klímu. Pocit šestnáctiletého kluka,

  který se zmoravského malého města objeví

  vPraze, byl velmi svobodný. Ztoho vznikala

  itouha psát.

  Jaké byly vaše první básně?

  Typicky rozervaná poezie mládí. Něco vyšlo

  časopisecky, také vpásmech veViole nebo

  vZeleném peří. Pak jsem měl rodinu azačal

  jsem psát říkanky pro syna. Ty rýmované

  textíky mi už zůstaly. Líbí se mi dát dopou-

  Text afoto: ANDREJ HALADA

  Kolik vám bylo, když jste začal

  ztrácet zrak?

  Vdětství jsem celkem viděl, základní školu

  jsem ještě vychodil jako ostatní děti. Střední

  jsem ale už absolvoval nagymnáziu pro

  studenty svadami zraku. To už jsem měl

  speciální brýle, dva centimetry tlusté čočky

  vsazené doskel. Mohl jsem číst, byť pomalu

  aobtížně. Ještě jsem vystudoval Vysokou

  školu ekonomickou vPraze adeset let jsem

  dělal ekonoma. Jenže okolo Kristových let

  jsem musel práci opustit, to už jsem měl

  spíše jen zbytky zraku. Posledních deset let

  nevidím vůbec nic.

  Co máte zanemoc?

  Postupné odumírání buněk sítnice. Není

  to častá ani dostatečně prozkoumaná

  choroba, příčina není známá. Nejdřív se

  ztrácí vidění vetmě, pak se rozpadá obraz

  apostupně mizí celé zorné pole. Umne

  to naštěstí probíhalo dvacet let, měl jsem

  čas se stím vyrovnat. Když někdo ztratí

  zrak náhle, třeba při nehodě, je to horší.

  To je těžký psychický šok. Mně mizel zrak

  kontinuálně, takže například vím jenom,

  jak moje manželka vypadala, když jí bylo

  třicet. Ona dnes říká, že je to výhoda – že

  nevidím, jak se naní podepisují přibývající

  léta.

  můžeš / číslo 6 - 2011

• Strana 25

  

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  můžeš / číslo 6 - 2011

  SLOUPEK

  Daniely FILIPIOVÉ

  Buďme prozíraví

  Před časem jsem listovala jedním časopisem

  aupoutal mě návrh rodinného domu odjed-

  noho znašich předních architektů. Dům je již

  zrealizován ačlánek doprovázely fotografie

  jak exteriéru, tak interiéru. Jedním slovem

  krása. Apak jsem si uvědomila, co kromě

  jiného dělá dům krásným. Byl postaven

  vesvažitém terénu aarchitekt toho využil.

  Dům doslova stéká pozahradě. Vinteriéru

  se to samozřejmě odráží. Tady dva schody,

  tady jeden, domem vedou takzvané jezdecké

  schody. Anajednou mé nadšení ochladlo…

  Vlétě loňského roku jsem se připravovala

  naseminář snázvem Senior living – bydlení

  seniorů. Zde je část úvodu mého příspěvku:

  Asi se shodneme, že bydlení je jedna ze zá-

  kladních potřeb kekvalitnímu životu většiny

  znás. Jsou tací, kteří jsou při výběru bytu

  velmi pečliví, ale jsou itakoví, kteří bydlení,

  tedy lokalitu, velikost bytu apod., tzv. neřeší

  aspokojí se stím bytem či domkem, který

  zdědili, kde se narodili nebo který výhodně

  koupili či který se jim naskytl. Ale pokud

  jsme sami vůči sobě zodpovědní amyslíme

  nazadní kolečka, výběr typu bytu či domu

  bychom neměli podceňovat, ale naopak vel-

  mi pečlivě zvažovat, ato zejména vzhledem

  ktomu, jak náš život postupuje aco nám

  může přinést zaproblémy.

  Měli bychom si dát velmi záležet natom, kde

  ajak si své bydlení zařídíme. Velmi pečlivě se

  zaměřit navýběr lokality, navelikost bytu,

  najeho polohu vrámci města, aby odpovídal

  nejen našim aktuálním potřebám. Součástí

  úvah obydlení by totiž rozhodně mělo být ito,

  zda byt či dům vybíráme pouze naurčitou

  fázi života či vněm chceme prožít celý život,

  ajak ho chceme prožít – zda budeme žít sami

  či sice spartnerem, ale bezdětní, nebo chceme

  založit rodinu azde izestárnout. Samozřejmě

  že trochu rozdílné budou úvahy při pořizování

  bydlení vlastního nebo nájemního. Pořizuje-

  me-li vlastní bydlení, měli bychom oto více

  vážit to, co jsem uvedla výše.

  Pokud se rozhodneme, že namístě, které jsme

  si vybrali, chceme prožít celý život, musíme

  být velmi prozíraví. Nebudeme stále mladí

  aplní síly. Svěkem mohou přijít nemoci

  asnimi větší či menší omezení pohybu,

  tedy handicap. Velmi krásné aoblíbené jsou

  vposledních letech takzvané půdní vestavby.

  Obávám se však, že vtomto mnohdy vícepod-

  lažním bytě vpátém patře historického domu

  bez výtahu málokterý zmajitelů či uživatelů

  stráví isvé stáří. Ikdyž bych mu to samozřej-

  mě zcelého srdce přála.

  Už víte, co jsem si při prohlížení toho krás-

  ného domu uvědomila?

  Autorka je senátorka

  hých dvou čtyř řádek určitou myšlenku nebo

  hříčku. Pak přišlo vdevadesátých letech mé

  angažmá vesféře služeb pro nevidomé, ato

  mě odvedlo odbásní kpróze. Občas píšu

  oživotě se slepotou.

  Když jste neviděl,

  jak jste ty texty psal?

  Krátké básničky, čtyřverší, stačí namluvit

  nadiktafon apak přepsat. Delší texty jsem

  nejdřív psal pomocí Euréky, takového dáv-

  ného minipočítače sBraillovou klávesnicí

  pro nevidomé. Pak jsem se naučil pracovat

  napočítači shlasovým výstupem. Počítač

  říká, co píšu, iobslužné příkazy. To je úžas-

  ná věc.

  Avečtení – přesněji vposlechu –

  jaké jsou pro vás limity?

  Především nejde předčítaný text moc zrych-

  lit. Apokud ano, je to poměrně náročné

  nasoustředění. Apřitom je to pořád nesrov-

  natelně pomalejší, než když čte rychlý vidící

  čtenář. Někdy pracuji smluvícím počítačem

  víc než osm hodin denně amám ztoho tak

  unavenou hlavu, že pak už nemám chuť

  poslouchat knihy. Knihy, které jsou načtené

  herci, jsou samozřejmě příjemné. Ale moc to

  neodsejpá.

  Tvorbu MM najdete na

  www.michalek.unas.cz.

  Doporučujeme vtipné básně

  ataké fejetony oživotě se slepotou.

  M. MICHÁLEK:

  Někdy píšu

  projekty

  ametodické

  texty, jindy

  básně. Jednou

  jsem napsal

  zadva víkendy

  asi padesát

  básniček

  ovšech

  zemích světa.

  Publicistika,

  to je potřeba

  být užitečný

  – básně, to

  je otázka

  momentální

  chuti azábavy.

  Oboje ale

  vnímán jako

  tvůrčí práci

  stejné hodnoty.

  Co je sdružení Okamžik

  Miroslav Michálek je výkonným

  ředitelem ipředsedou občanského

  sdružení Okamžik.

  Sdružení vzniklo vroce 2000, má

  11 neplacených členů a12 stálých

  zaměstnanců. Činnost financují státní,

  místní či firemní granty, rozpočet je

  okolo pěti milionů ročně.

  Okamžik má dobrovolnické centrum

  zaměřené napomoc nevidomým.

  Koordinuje činnost až 120 dobrovolníků,

  kteří nevidomým pomáhají. Druhou

  složkou je poradenská činnost –

  besedy asemináře pro veřejnost či

  státní úředníky, vydávání osvětových

  publikací atd. Třetí je projekt asistence

  nevidomým dětem. Profesionální

  asistenti pomáhají více než dvěma

  desítkám dětí, doprovázejí je doškoly

  aze školy, nahřiště atd. Je to první

  projekt svého druhu unás. Čtvrtou

  částí je Hmateliér, kde probíhá výuka

  speciální techniky práce shlínou bez

  hrnčířského kruhu. Poslední oblastí

  je kultura aediční činnost smnoha

  oceněními. Více ospolečnosti Okamžik

  nawww.okamzik.cz.

  info

• Strana 26

  Stále se hovoří o tom, jak nám mobilní telefony  

  a další mobilní výpočetní technika usnadňují život.  

  Ale přestože do našich životů pronikají víc 

  a víc, například pro nevidomé se stávají čím dál 

  nepoužitelnější. Takový dotykový telefon je krásná 

  technická finesa, ovšem jen pokud na něj vidíte. 

  Paradoxně se tak mobilní technika, která má člověku 

  život usnadňovat,  sama stává překážkou.

  TELEFON

  V BRAILLOVĚ PÍSMU?

  PROČ NE?

  

  NOVÉ ZAHRANIČNÍ TECHNOLOGIE

  můžeš / číslo 6 - 2011

  Text: ŠTĚPÁN BENEŠ

  Foto: ARCHIV

  S

  elegantním atechnicky vyspě-

  lým řešením přišel Sumit Dagar,

  indický designér výpočetní

  techniky. Vymyslel telefon ze spe-

  ciálního plastu, jehož čelní plocha

  dokáže vytvářet prostorové tvary

  – atím tedy iBraillovo písmo.

  Usamotného písma to ale nekončí. Speciál-

  ní plast dokáže vytvářet vpodstatě jakou-

  koliv strukturu, atak napodobí tlačítka,

  displej adalší ovládací prvky (samozřejmě

  vBraillově písmu popsané), ato vpožado-

  vané konfiguraci podle toho, jak interakce

  člověka spřístrojem probíhá.

  Jak je něco takového možné? Tajemství

  se ukrývá vchytrém plastu – ten dokáže

  reagovat naelektrické impulzy avytvářet

  plastické tvary. Řídicí jednotkou, která

  plastu říká, co akdy vytvářet, je technologie,

  přenesená ztvorby 3D grafiky – výšková

  mapa. To je abstraktní vrstva dat, která

  vsobě ukrývá údaje otom, jak je který bod

  vysoký. Obrázek tato data zpracuje apodle

  toho se plasticky vymodeluje. Telefon sčis-

  tou přední plochou počítá s velikostí podob-

  nou iPhonu. Přední plocha pak reaguje na

  impulzy aplasticky zobrazuje, co je třeba

  – ovládací prvky, tlačítka, popisky vBraillo-

  vě písmu asamozřejmě displej, naněmž se

  napsaná slova vBraillu dynamicky zobrazí.

  Měla by umět isložité tvary – obrysy foto-

  grafií nebo iobrysovou mapu jako navigaci.

  Funkčně by se telefon měl tedy maximálně

  přiblížit současným možnostem mobilních

  telefonů. Koncept samozřejmě počítá stím,

  že co se vBraillově písmu napíše, převede se

  elektronicky doběžného písma – anaopak

  – při posílání textových zpráv zadotohoto

  speciálního telefonu.

  Prozatím se stále jedná okoncept vevývoji.

  Bude záležet na tom, jak rychle se doreál-

  ného využití dostane technologie elektricky

  aktivního plastu. Pan Dagar ale už svůj nápad

  prezentuje na konferencích pocelém světě.

  Naslouchat přes zuby

  Pokud trpíte jednostrannou hluchotou, je

  tu nové řešení, jak si užívat plné zvukové

  radosti. Systém SoundBite společnosti So-

  nitus Medical, Inc. nedávno získal potřeb-

  ná oprávnění kprovozu. Používá technolo-

  gii vodivosti kostí adá se sním snadno ma-

  nipulovat.

  Vpraxi se skládá ze dvou částí. Kla-

  sicky vypadající naslouchátko se zapojí

  zaucho pacienta. Obsahuje dva mikrofony,

  znichž jeden slouží kpotlačení šumu, aby

  byl zvuk co nejčistší. Druhou částí je pouz-

  dro ze zdravotní pryskyřice, které si paci-

  ent instaluje doúst nahorní řadu zubů. Jak-

  koliv se to může zdát divné, je tato část pří-

  stroje zkonstruována tak, aby co nejméně

  překážela. Bezdrátově přijímá signál zkra-

  bičky zauchem apomocí technologie vodi-

• Strana 27

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í 

  můžeš / číslo 6- 2011

  ERA PORADNA

  ?

  Dobrý den, chtěl bych se zeptat,

  zda je výhodné financovat rekon-

  strukci bytu pomocí hypotéky.

  Nestačila by spíše klasická půjčka?

  Takové rozhodnutí závisí především

  natom, jak bude celá úprava náklad-

  ná. Pokud se vaše rekonstrukce bude

  pohybovat zhruba okolo 150 tis. Kč, bude

  nejlepší ji financovat prostřednictvím

  spotřebitelského úvěru.

  Například Poštovní spořitelna má

  to ktěmto účelům speciální produkt

  Era půjčka nabydlení, která je určena

  právě krekonstrukcím avybavení do-

  mácnosti, ale inapořízení či výstavbu

  bydlení. Díky účelovosti půjčky nabízí

  výhodný úrok, který je navíc garantova-

  ný pocelou dobu splácení. Peníze jsou

  kdispozici hned popodpisu smlouvy,

  přičemž účel půjčky lze doložit až

  došesti měsíců odčerpání. Navíc nepla-

  títe žádné poplatky zapodání žádosti,

  poskytnutí ani vedení půjčky.

  Pro nákladnější rekonstrukce blížící

  se milionu korun avíce se vyplatí vy-

  užít hypoteční úvěr. Vtakovém případě

  bych doporučil Era hypotéku. Klient si

  může půjčit až do100 procent zástavní

  hodnoty nemovitosti. Zákazníci získají

  navíc zdarma výpis zkatastru nemo-

  vitostí přímo veFinančním centru.

  Dále si klienti mohou nechat provést

  expresní ocenění bytu, které se stanoví

  nazákladě cenové mapy aje pro klienty

  rovněž zdarma.

  ?

  Plánuji oddružstva odkoupit byt

  doosobního vlastnictví. Rád bych si

  zatímto účelem vzal hypotéku, takže

  neustále sleduji stav úrokových sazeb.

  Myslíte si, že budou inadále klesat?

  Úrokové sazby uhypoték jsou již delší

  dobu nanízké úrovni, což spoustu lidí

  svádí kvyčkávání nastále nižší anižší

  nabídky. Vprůběhu roku lze však očeká-

  vat růst úrokových sazeb natrhu, aproto

  doporučuji nečekat asjednat si hypoté-

  ku co nejdříve. Důvodem pro uzavření

  hypotéky vbrzkém období by mělo být

  iočekávané zvyšování ceny nových bytů

  arekonstrukčních prací vlivem chysta-

  ného zvýšení sazby DPH z10 % na14 %

  od1. 1. 2012, ataké nejasná situace

  somezením odpočtů úroků zhypotéky

  zdaňového základu.

  Na vaše dotazy odpovídá

  Milan Jursík,

  výkonný manažer

  marketingu

  Poštovní spořitelny.

  Pokud máte jakýkoliv

  dotaz na Milana Jursíka

  z Poštovní spořitelny,

  napište jej na adresu info@ muzes.cz

  nebo Redakce časopisu Můžeš,

  Vinohradská 325/8, 120 00 Praha 2.

  stímto syndromem, obvykle váleční veterá-

  ni, trpí traumatickými výjevy, které se jim

  vracejí jako vzpomínka nastresovou situaci.

  40 respondentů, kteří se účastnili vědeckého

  experimentu, se dívalo naněkolikaminutový

  silně psychicky zatěžující film. Následně si

  po10minutovém hraní Tetrisu měli vést de-

  ník svých traumatických vzpomínek. Ti, kteří

  Tetris hráli, neměli během týdne tolik trau-

  matických zážitků jako ti, kteří ho nehráli.

  Náš mozek má totiž omezenou kapaci-

  tu pro vytváření avyvolávání vizuálních

  vzpomínek. Pokud ji zabereme jinou vizu-

  álně-prostorovou činností, kapacita pro vy-

  volání posttraumatické vzpomínky bude vy-

  čerpána.

  Ještě nedošlo ktestům napacientech

  sopravdovým PTSD syndromem, ale pokud

  se systém neosvědčí jako následná léčba,

  mohl by se stát alespoň preventivním opat-

  řením. Zda budou ale vojákům vbojových

  liniích ordinovat deset minut Tetrisu denně,

  není zatím známo.

  vosti kostí jej přenáší přes zuby jako zvuko-

  vý vjem.

  Technologie přenosu zvuku přes kosti-zu-

  by je voblasti naslouchacích protéz zná-

  má již delší dobu, obvykle šlo ale oinvazivní

  metodu – implantáty se operativně vkládaly

  dozubů. SoundBite je tak převratný přede-

  vším vesvé jednoduchosti asnadné manipu-

  laci. Obě části fungují nadobíjitelné baterie,

  nabíječka je dodávána spolu se zařízením.

  Tetris jako terapie

  Většina zvás asi zná hru zvanou Tetris.

  Jde vní oto poskládat padající kostky růz-

  ných tvarů tak, aby zbylo co nejméně pro-

  storu. Pokud se podaří vyplnit celý řádek,

  zmizí auvolní místo pro další stavbu.

  Skupina vědců zOxfordské univerzity

  zjistila, že tato stará počítačová hra může

  pomáhat jako terapie při takzvaném PTSD –

  Post-traumatic Stress Disease, tedy při

  syndromu posttraumatického stresu. Pacienti

  INTELIGENTNÍ PLAST

  Braillova telefonu

  dokáže vytvářet

  prostorové tvary

  – tlačítka

  v Braillově

  písmu

  i obrysové

  fotky.

  SOUNDBITE naslouchací

  protéza je malá, snadno

  se s ní manipuluje

  a již není nutné ji

  operativně vkládat

  do zubů.

  TETRIS může pomoci předcházet

  posttraumatickému stresu.

  Bude vojákům v bojových liniích

  ordinováno denní hraní?

• Strana 28

  MŮŽEŠ PŘISPĚT

  NA DOBROU VĚC!

  INZERUJ

  v časopisu Můžeš

  OBJEDNÁVKY:

  Martina Bedrnová

  tel.: 722 966 510

  e-mail: martina.bedrna@muzes.cz

  Zdeňka Šnajdrová

  tel.: 737 405 554

  e-mail: ateliersarka@seznam.cz

  Bezplatná linka: 800 100 822

  E-mail: info@allmedica.eu

• Strana 29

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  můžeš / číslo 6 - 2011

  NÁZORY

  Kvalitní a finančně  

  únosné bydlení patří  

  mezi základní potřeby lidí 

  a důležitou podmínkou 

  rozvoje společnosti  

  je dobrá státní koncepce 

  bydlení zohledňující 

  všechny sociální  

  skupiny.

  BEZBARIÉROVÉ BYDLENÍ

  VE ŠVÝCARSKU

  Text: GITA TUČNÁ

  Ilustrační foto: ARCHIV

  O

  skvělou koncepci se opíralo

  Německo poválce anepo-

  chybně pomáhala vobnově

  ahospodářském růstu, ataké

  se významně podílela navy-

  tváření charakteru společnosti

  sociálně velmi vyrovnané,

  ovšem nikoliv rovnostářské. Nastavení

  přitom bylo velmi jednoduché: znalost are-

  spektování sociálního apříjmového složení

  obyvatelstva, tomu odpovídající výstavba so-

  ciálních bytů, což byla téměř jedna třetina ze

  všech vybudovaných, snájemným naúrovni

  nákladů. Určeny byly pro vícečetné rodiny,

  seniory aobčany se zdravotním postižením.

  Při každém zasedání rady Konta Bariéry si

  uvědomuji, jak chybí vČeské republice stát-

  ní, anásledně pak iobecní koncepce bydlení,

  ajak její neexistence tíživě dopadá zejména

  naobčany, jejichž oprávněné specifické

  potřeby nabydlení by měly být definovány

  akoncepčně podpořeny. Mám namysli

  osoby spohybovým omezením, vozíčkáře

  ašpatně pohyblivé seniory, kteří kběžnému

  životu azačlenění dospolečnosti potřebují

  bezba riérové byty isnadný přístup dojejich

  bezprostředního okolí.

  Byty, které berou dech

  Vdevadesátých letech jsem byla veŠvýcar-

  sku hostem vbezbariérovém bytě, který mi

  doslova vzal dech. Dům byl nový, byt vevyš-

  ším patře, prostorný, dokonalý, sbonuso-

  vým výhledem najezero − abyl to sociální

  byt, už jako bezbariérový budovaný, neboť

  při výstavbě objektu byla uplatněna norma

  zroku 1988, která vyžadovala začleňovat

  bezbariérové byty dovýstavby bytových

  domů nad určitý počet bytových jednotek.

  Nová švýcarská norma navýstavbu bezba-

  riérových bytů zroku 2009 vychází zpráva

  narovné postavení lidí spostižením, které

  bylo vcelé zemi přijato v roce 2004 jako

  zákonný soubor předpisů ovyrovnávání pod-

  mínek. Norma navýstavbu, která je koncepcí

  doroku 2030, stanoví minimální požadavky

  nabydlení lidí spohybovým akomunikačním

  omezením; není tedy zaměřena výhradně

  navozíčkáře, ale sleduje izájmy seniorů

  alidí se smyslovým postižením. Vpodstatě by

  takto budované bydlení mělo sloužit všem.

  Podle tohoto konceptu by se tedy měly stavět

  – astavějí se − byty ne úplně bezbariérové,

  ale přesto takové, aby byly bez problému

  dostupné pro lidi navozíku aseniory, ať už

  jsou nájemníky nebo jen jejich návštěvami.

  Snadno asmalými náklady jsou přizpůsobi-

  telné vdetailech konkrétním potřebám oby-

  vatel, neboť narůzné možné budoucí úpravy

  se myslí už vprojektu. Zajímavé je, že se staví

  podle stejného principu nejen byty nájemní,

  ale ibyty určené dovlastnictví, azájem oně

  stále arychle roste. Investoři vycházejí zpře-

  svědčení, že jen ten, kdo staví bezbariérově,

  staví pro budoucnost.

  Vevětšině kantonů vstupují nové

  předpisy obezbariérovosti či přizpůsobi-

  telnosti vplatnost, liší se ale její rozsah.

  Požadavek naúpravu vchodu dodomu

  adále až dobytu platí obecně avBasileji

  se vyžaduje ipři rekonstrukcích starších

  domů. Pokud vdomě není výtah nebo by

  jeho instalace byla neúměrně náročná,

  upravují se jako bezbariérové alespoň

  přízemní byty.

  Levných bytů je nejméně

  Zřejmě je veŠvýcarsku bezbariérových bytů

  dostatek, problém ovšem je výše nájmu;

  nejméně je levných bytů, pod 1000 franků.

  Existuje dokonce nadace, která provozuje

  nemovitostní portál, naněmž se shromaž-

  ďují nabídky bezbariérových bytů zcelého

  Švýcarska, aje jich neuvěřitelných sedm

  tisíc. Existuje istátní příspěvek nanáklady

  bydlení (například vBasileji je to 3600

  franků ročně), nyní se však pokládá zane-

  dostačující; neposkytují se státní příspěvky

  nabezbariérové úpravy, jde se jinou cestou

  ajsem přesvědčená, že je chytřejší aekono-

  mičtější.

  Ještě jedna skutečnost se mi zdá ne-

  opominutelná: navýstavbě sociálních bytů

  se podílejí nadace, které často pozemky

  kupují nebo poskytují ty, jež vlastní, staví se

  idružstevně, neboť je to levnější, staví obce

  anebudují se jen byty dovlastnictví. To je

  cesta, nakterou bychom se měli vrátit.

  Autorka je členkou Rady Konta Bariéry

  Více nawww. muzes.cz

  V KUCHYNI

  BEZ BARIÉR

  se může

  snoubit

  učelovost

  s krásou.

• Strana 30

  můžeš / číslo 6 - 2011

  

  AUTOMOTO

  Z pohledu handicapovaného řidiče ch ybí  

  Chevr oletu v nabídce kombík, zajímavá je naopak 

  velkoprostorová novinka Orlando, a svou pozornost  

  si zaslouží také minivůz Spark. Kvůli nízké ceně.

  tříd je spark druhý nejprodávanější minivůz

  zaFiatem Pandou.

  Vůbec nejvíce chevroletů prodaných

  načeském trhu však zatím letos připadá

  namodel Cruze − auto velikosti octavie.

  Velmi sledovanou novinkou znabídky

  Chevroletu je však letos velkoprostorové

  orlando. Nabídne až sedm míst.

  „Chevrolet Orlando má vynikající poměr

  ceny, prostoru, přístupnosti interiéru avy-

  užitelnosti,“ tvrdí Dalibor Klíma, mluvčí tu-

  zemského importéra vozů americké značky.

  Orlando má základní cenu 362900 korun

  apatří knejlevnějším vozům se třemi řada-

  mi sedadel avelkoprostorovou karoserií.

  rovým motorem za175 tisíc korun.

  Pozapočtení slevy klesá cena naněco

  přes 140 tisíc.

  „Podle našich zkušeností si Chevrolety

  Spark pořizují handicapovaní, kteří nepo-

  třebují auto pro cesty navelké vzdálenosti.

  Často jsou mezi zákazníky také starší lidé,“

  říká František Malina ze společnosti Hurt,

  která přestavuje auta pro potřeby handica-

  povaných.

  Přijíždí nové orlando

  Chevrolet je sestra Opelu. Obě značky patří

  pod křídla koncernu General Motors.

  Značka Chevrolet se načeském trhu stále

  ještě zabydluje, ale uzákazníků si nevede

  špatně. Vprodejích osobních aut zaprvní tři

  měsíce letošního roku jí patří mezi automo-

  bilovými značkami 18. místo.

  Těsně před Chevroletem se vprodejním

  žebříčku pohybují Seat aMercedes. Naopak

  až zatímto americkým výrobcem se pohybu-

  jí Nissan aHonda. Vporovnání jednotlivých

  Text: PETR BUČEK

  Foto: CHEVROLET

  M

  ožná ještě předloni platilo,

  že nejznámějším chevrole-

  tem načeských silnicích bylo

  Daewoo Matiz. Americká

  značka převzala korejskou

  automobilku před sedmi

  lety. Zmalého matize či

  matýska se stal Chevrolet Spark.

  Jedno se však ani unejnovější verze

  malého vozítka nezměnilo. Spark stejně

  jako matiz patří kcenovým trhákům. Přitom

  nabízí při svých rozměrech docela dost

  místa apraktické dva páry dveří.

  Handicapovaní se mohou těšit ještě

  najeden trumf Chevroletu Spark. Je jím

  19procentní sleva, kterou zastoupení

  americké značky slibuje zájemcům zřad lidí

  spostižením.

  Letos najaře nabízejí prodejci Chevro-

  lety Spark vzákladním provedení slit-

  CHEVROLET

  NABÍZÍ

  PRCKY

  I PROSTOR

  CHEVROLET CRUZE

  Letošní novinkou bude

  praktická pětidveřová

  verze tohoto modelu.

• Strana 31

  můžeš / číslo 6 - 2011

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  SLOUPEK

  Martina KOVÁŘE

  Súsměvem

  nadovolenou

  Máte strach jezdit autem nadaleké dovo-

  lené? Já už ani ne. Hlavně tedy proto, že se

  bojím vletadle avšeho stím spojeného.

  Pokusím se vám vnadcházejících letních mě-

  sících sdělit natomto místě některá svá pro

  aproti cestování vcizině vlastním autem.

  Měl jsem možnost prolétat – zejména jako

  plavec − celý svět, astále větší obstrukce

  při odbavování nás handicapované, ato

  je můj názor, stavějí dopozice zdržujících,

  nepatřičných atd.

  Hlavně odhalování potenciálních teroristů

  shandicapem bylo vždy zábavné. Stále jsem

  totiž pískal − vochranném rámu iutakové

  té „minohledačky“ během osobní prohlídky.

  Vysvětlování vrůzných jazycích, že má

  železná fixace vzádech není samopal, se

  stávalo stále více avíce únavnou rutinou.

  Myslím, že hlavně vnovém tisíciletí se to

  ještě vyostřilo. Jednou nás vRuzyni poučil

  „rozvědčík“, že se vozíčkář ivozík musí

  prohlížet hlavně zevnitř trubek, protože

  plastická trhavina je „trendy“ astále častěji

  je doletadla přepravována touto cestou.

  No ano, vtrubkách vozíku… Apotom násle-

  duje většinou příšerný transport nasedač-

  ku, která je vždy nelogicky nadruhé straně

  letadla aúplně jinde než váš doprovod.

  Když už konečněsedíte nasvém místě, pře-

  mýšlíte například otom, že ty záchody jsou

  fakt malé, anavíc daleko, adoufáte, že se

  vám tam nebude při turbulencích moc chtít.

  Když vtom súdivem vidíte okýnkem svůj

  vozík jet popásu dopodpalubí letadla

  stojícího vedle!

  Popříletu doSydney vyfasujete nepojízdný

  erární atři dny vám ten váš hledají pocelé

  zeměkouli. Atak to bohužel je natřech zpěti

  cest, jedno jakými aerolinkami – no prostě

  otrava. Takže fakt raději vyrazím iletos

  nadovolenou autem vevlastním pohodlí.

  Jednou jsme při cestě doBruselu skolegou

  zkusili, kdo tam bude dřív − jako vteleviz-

  nímTop Gearu.

  Zcentra Prahy dobruselského úřadu naně-

  jaké Rue de něco. On letadlem, já opelem.

  Ajak to dopadlo? Byli jsme tam skoro

  nachlup stejně, trochu jsem zabloudil vBru-

  selu, ale jinak by to byla remíza, přičemž

  ovšem já cestoval zavýrazně méně peněz.

  Určitě si řekněte: lze vyrazit takto úsporně

  nadovolenou například doŠpanělska?

  Letecky tedy ne, to už jsme si řekli. Ale co

  třeba autobusem nebo Škodou Favorit? Tak

  otom příště.

  Autor je bývalý automobilový závodník,

  člen rady Konta Bariéry.

  Dieselová verze tohoto zástupce americké

  značky přijde na421 tisíc. Handicapovaní

  zájemci mohou počítat se slevou vevýši

  14,5 procenta.

  Konkurenty Chevroletu Orlando jsou

  Renault Scénic, Citroën Picasso nebo

  Volkswagen Touran.

  Kevšem těmto vozům patří výše umístě-

  ná sedadla. Pro leckterého handicapované-

  ho to znamená překážku, kterou lze zdolat

  jen spomocí dalších pomůcek.

  „Auta této kategorie často přestavujeme

  pro vozíčkáře. Kdo chce denně čtyřikrát až

  pětkrát nastupovat avystupovat zauta, měl

  by si to dobře promyslet. Ale jsou sportovně

  založení lidé, kteří stím nemají problémy.

  Ale například pro ženy mohou vyšší sedadla

  představovat komplikaci,“ upozorňuje

  František Malina ze společnosti Hurt.

  Cruze je premiantem

  Chevroletu

  Také nanejprodávanější chevrolet

  vČesku lze dostat slevu. Namo-

  del Cruze slibuje importér lidem

  spostižením 21 až 23,5 procenta

  podle zvolené verze.

  Cruze nosí základní cenovku

  280 tisíc korun. Jeho nevýhoda

  však spočívá vomezené praktičnosti

  karoserie sedan smalým víkem kufru.

  To se však brzy změní. Doprodeje letos

  vedruhé půlce roku zamíří také pětidveřový

  cruze smnohem praktičtějším zavazadlo-

  vým prostorem.

  Druhým nejprodávanějším chevroletem

  vČesku je model Aveo, konkurent Škody

  Fabia.

  Pro aveo nabízí importér handicapova-

  ným slevy okolo 30 procent. Tento malý

  chevrolet se nabízí se třemi typy karoserií

  − jako tří- apětidveřový hatchback ajako

  čtyřdveřový sedan.

  Kde je nejlepší nový chevrolet pořídit?

  Dealeři americké značky vČesku mezi

  sebou specialistu naauta pro postižené

  nemají. „Nemáme pro tuto oblast specia-

  lizovaného dealera, zájemce může zvolit

  nejbližšího,“ uvádí Dalibor Klíma.

  Více nawww.autembezpecne.cz

  NOVÉ

  ORLANDO

  Velkoprostorový

  chevrolet

  uveze až sedm

  cestujících

  a k jeho

  konkurentům

  patří minivany

  jako Renault

  Grand Scénic,

  Citroën C4 Grand

  Picasso nebo

  Opel Zafira.

• Strana 32

  

  NÁVRHY ZMĚN V RÁMCI

  REFORMY JSOU NA WEBU

  Dotazy čtenářů se tentokrát týkají kompenzačních 

  pomůcek, správního řízení a tzv. sociální reformy.

  PORADNA

  pomůcka přidána dočíselníku zdravot-

  ních pojišťoven? Jakým jiným způsobem

  lze pomůcku financovat? Děkuji za

  odpověď.

  Odpověď: Dobrý den, pohybový léčebný

  přístroj MOTOmed skutečně není vsoučas-

  né době uveden včíselníku pomůcek, které

  jsou zdravotními pojišťovnami hrazeny,

  anemáme bohužel žádné informace otom,

  že by měl být vnejbližší době dočíselníku

  zařazen.

  Finance napořízení této pomůcky lze

  však získat vrámci tzv. příspěvku napo-

  řízení zvláštní pomůcky. Opříspěvek lze

  požádat nasociálním odboru obce sroz-

  šířenou působností. Příspěvek může být

  poskytnut dovýše 50 % ceny této pomůc-

  ky. Dofinancovat pomůcku lze svyužitím

  nadací či sponzorů. Vzor nadační žádosti

  aseznam nadací, které se specializují

  nakompenzační pomůcky pro zdravotně

  postižené, vám můžeme vpřípadě potřeby

  zaslat e-mailem či poštou. Ozaslání

  těchto informací lze požádat prostřed-

  nictvím naší bezplatné poradenské linky

  800100250 nebo nae-mailu poradna@

  ligavozic.cz.

  Závěrem upozorňuji, že MOTOmed

  je firemní název pohybového léčebného

  přístroje odznačky Reck. Natrhu existuje

  také český výrobce pohybového léčebného

  přístroje sobdobnými vlastnostmi – firma

  Kalpe, která pomůcky prodává pod názvy

  Motren nebo Rotren.

  Můžete se tedy podívat nanabídku obou

  firem aporovnat ji jak zhlediska výbavy

  přístroje, tak zhlediska ceny.

  ?

  Dobrý den, proč musím podávat od-

  volání prostřednictvím orgánu, který

  vydal zamítavé rozhodnutí? Nelze je

  podat přímo nadřízenému orgánu?

  Stalo se mi, že jsem odvolání adresovala

  přímo nakrajský úřad, odtud ho vrátili zpět

  naprvoinstanční úřad aodtud mi napsali, že

  odvolání je už neplatné, protože jsem jej ne-

  podala vzákonné lhůtě. Děkuji zaodpověď.

  Odpověď: Dobrý den, je mi líto, že jste

  vdůsledku chybného zaslání odvolání

  zmeškala odvolací lhůtu, achápu, že se

  vám tento postup jeví jako nelogický.

  Nicméně vtomto případě se postup

  při odvolání řídí správním řádem, kde je

  skutečně stanoveno, že odvolání má být

  adresováno orgánu, který vdané věci roz-

  hodoval. Děje se tak proto, že tento orgán

  má vtéto fázi možnost své rozhodnutí

  ještě změnit.

  Pokud úřad neshledá důvody ktomu,

  aby změnil své rozhodnutí, má ze záko-

  na povinnost postoupit odvolání nadří-

  zenému orgánu, tedy vtomto případě

  krajskému úřadu, který poté oodvolání

  rozhoduje.

  ?

  Dobrý den, je možné si někde přečíst

  návrh všech změn chystaných vrámci

  tzv. sociální reformy odroku 2012 pro

  zdravotně postižené?

  Odpověď: Dobrý den, návrhy zákonů,

  které jsou součástí připravované sociální

  reformy, je možné vsoučasné době vyhle-

  dat vtzv. knihovně připravované legislativy

  nainternetu.

  Postup vyhledání je následující:

  1. Zadat dovyhledávače např. www.

  google.cz Knihovna připravované legislativy.

  2. Vknihovně zadat záložku Hledání.

  3. Vevyhledávacím formuláři zvolit jako

  předkladatele ministerstvo práce asociál-

  ních věcí aobdobí od1. 3. do22. 4. 2011

  − takto vyhledáte návrhy zákonů vezvole-

  ném období.

  4. Zobrazí se seznam návrhů ze zvole-

  ného období. Najednotlivé návrhy je pak

  potřeba kliknout, dole zvolit záložku Přílo-

  hy. Konkrétní znění návrhů pak najdete pod

  odkazem Materiál.

  Tímto způsobem lze vyhledávat ijiné

  předkládané zákony, tedy nejen tzv. sociál-

  ní reformu.

  Dodám, že se nyní jedná onávrhy

  zákonů pozapracování připomínek, tedy

  vnejnovější podobě, vníž byly minister-

  stvem práce asociálních věcí předloženy

  kjednání vládě.

  Navaše dotazy odpovídají pracovníci

  Poradny pro život spostižením

  www.ligavozic.cz.

  můžeš / číslo 6 - 2011

  ?

  Dobrý den, ráda bych se zeptala, jak

  je to srehabilitační aléčebnou po-

  můckou pro postižené – tzv. MOTO-

  med. Pokud se nemýlím, zdravotní

  pojišťovny ji vnašem státě neproplácejí.

  Je vtomto směru něco nového, bude tato

  

  

  Janská 102, 405 02 Děčín

  mobil: 608 261 166, 777 640 587

  tel./fax: 412 584 246

  e-mail: info@plosiny-janska.cz

  

• Strana 33

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  můžeš / číslo 6 - 2011

  PROJEKTY, KTERÉ

  VLÉVAJÍ DO ŽIL NADĚJI

  KONTO BARIÉRY

  Melantrichova 5, Praha 1

  Už je to 16 let, co jsme získali pro spolupráci partnera, 

  kterého zná snad každý člověk ve středním věku  

  na celém světě, americkou společnost Microsoft. 

  P

  očítačový gigant cítil vroce 1996

  potřebu pomáhat komunitě, která

  byla vté době vyloučena zpřístu-

  pu kinformačním technologiím.

  Vnadaci jsme měli poruce desítky

  žádostí odlidí se zdravotním

  postižením, kteří potřebovali

  počítač; potřebovali ho jako komunikační

  nástroj, ale také jako pracovní pomůcku.

  Projektem Počítače proti bariérám jsme

  ohromili nejen včeském neziskovém světě.

  Těší mě, že naše záměry, ahlavně výsled-

  ky, překvapily iBilla Gatese, který se při

  návštěvě Prahy sprojektem ajeho čerstvými

  absolventy seznámil.

  Zanejvětší přínos projektu považuji jeho

  návaznost nauplatnění lidí, kteří projdou

  natrhu práce námi podporovanými vzdělá-

  vacími programy.

  Čísla, která hovoří opočtu lidí se zdravot-

  ním postižením vČeské republice, považuji

  zanafouknutá. Více než milion lidí? Tomu

  nevěřím. Statistikové mají dobře spočítáno,

  kolik lidí bere nejrůznější typy důchodů

  adávek. Já si ale myslím, že nejméně jedna

  třetina znich by mohla podle svých možnos-

  tí aschopností pracovat aprospělo by to jim,

  společnosti, ale také té skupině lidí shandi-

  capem, která pomoc apodporu potřebuje,

  protože je nani plně odkázaná.

  Náš projekt není pro všechny; zapojuje-

  me doněj ty, kteří chtějí vzít osud dosvých

  rukou apotřebují jenom trochu pomoci,

  potřebují nasměrovat. Hledáme pro ně cesty

  doživota, dozaměstnání. Více než 70 sti-

  pendistů Konta Bariéry, to je jasně identifi-

  kovatelná skupina. Připojit se kní ale může

  každý, kdo delší dobu abez úspěchu hledá

  práci. Naše Burza práce nastránkách Konta

  Bariéry je rozcestníkem pro ty, kteří práci

  hledají, ipro ty, kteří ji nabízejí. Je velice

  úspěšná. Pokud potřebujete pomoc, srdečně

  vás zvu nanaše stránky http://burzaprace.

  kontobariery.cz/home.aspx.

  Před pár dny jsem přebírala odgenerální-

  ho ředitele Microsoftu Romana Cabálka šek

  vhodnotě 7680000 korun. Peníze pomo-

  hou dalším lidem se zdravotním postižením

  kcestě knejmodernějším informačním tech-

  nologiím, kespojení se světem, kzapojení

  doživota.

  Natiskové konferenci bylo iněkolik

  našich studentů, stipendistů, čerstvých

  absolventů vysokých škol, kteří se zapojili

  doprojektu Stáže astínování manažerů bez

  bariér.

  Snažili jsme se vybrat studenty afirmy tak,

  aby to bylo oboustranně prospěšné. Povedlo

  se. Štěpánovi se líbilo naministerstvu zahra-

  ničních věcí avýhledově by tam rád pracoval

  (jeho dojmy jste si mohli přečíst ivdubnovém

  čísle Můžeš). Jana byla jako ryba vevodě

  naministerstvu průmyslu aobchodu. Barbor-

  ka vystudovala management cestovního ruchu

  anaLetišti Praha zmapovala všechny bariéry,

  které brání lidem, jako je ona, bezproblémově

  cestovat. Luboš, student ČVUT, stážoval uge-

  nerálního ředitele Microsoftu.

  Věřím vhappy end projektu. Přísliby

  získání stálého zaměstnání pro některé

  stážisty vypadají nadějně. Udělám vše pro

  to, aby titulek mého zamyšlení nebyl jenom

  prázdným zvoláním.

  Božena Jirků,

  ředitelka Konta Bariéry

  LUBOŠI HNÁTOVI se u pracovního stolu

  Romana Cabálka líbilo.

  JANA HANOVÁ by na ministerstvu

  vbudoucnu ráda pracovala.

  ING. BARBORA ŠAFAŘÍKOVÁ byla přísným

  posuzovatelem bariér v prostorách letiště.

• Strana 34

  

  můžeš / číslo 6 - 2011

  NA CESTÁCH

  Hlavní město Finska vás neohromí úchvatnými 

  památkami ani nadmíru příjemným klimatem.  

  Pokud si ale všímáte bezbariérovosti veřejného 

  prostoru, zažijete opravdové potěšení. K naprosté 

  spokojenosti vozíčkáře tak schází snad jen rovinatější 

  terén a občas méně kodrcavé povrch y chodníků.

  PŘÍSTUPNÉ

  HELSINKY

  Text: RADEK MUSÍLEK

  Foto: AUTOR AŠTĚPÁN BENEŠ

  K

  dyž jsem Helsinky navštívil před

  sedmi lety poprvé, pár dlažeb-

  ních kostek ani mírnékopečky se

  mi dopaměti nevryly. Narozdíl

  odnedávné návštěvy druhé.

  Vysvětlení je prosté. Tak jako cho-

  dící člověk nevnímá schody, tak

  si vozíčkář uvědomí skutečný stav terénu až

  vokamžiku, kdy se vozí sám bez doprovodu.

  Tentokrát jsem neměl kdispozici dva zdravé

  kamarády jako poprvé. Naši výpravu tvořili

  tři vozíčkáři apouze jeden chodící člověk,

  který nám pomáhal, jak mohl. Pohříchu mu-

  sím přiznat, že největší porci jeho sil jsem si

  ukrojil já. Výlet tedy přinesl nejen poznání

  města, ale izanedbané fyzické kondice

  pražského motoristy.

  Cestu iniciovalo pozvání nafestival filmů

  olidech spostižením Kynnys Kino, který

  se koná každé dva roky už čtrnáct let. Díky

  němu jsme se potkali hned sněkolika kolegy

  spostižením zFinska idalších zemí. Ostatně

  isám ředitel festivalu je vozíčkář. Stejně

  jako Kalle Könkkölä, pravidelný návštěvník

  jednotlivých projekcí abývalý poslanec

  finského parlamentu. Ipřes své opravdu

  velmi vážné postižení je velkým bojovníkem

  zapráva lidí shandicapem. Když jsme se

  mu svěřovali se svým nadšením zhelsinské

  bezbariérovosti, ujistil nás, že se nic neudě-

  lalo samo. Před dvaceti až třiceti lety začal

  vyvíjet se svými kolegy velký tlak napolitiky

  iveřejnost. Stal se aktivistou adoveřejného

  života nakonec sám vstoupil.

  Dorozumívacířečí nám byla angličtina.

  Zfinštiny pochopíte jen pár hodněmeziná-

  rodních slov. Jinak nemáte šanci správněvy-

  slovit ani název ulice. Komu se nelíbí sedm

  českých pádů, tak tady si užije dvojnásob-

  nýpočet. Naštěstívětšina zpěti milionů

  Finů ovládá velmi slušně angličtinu, takže

  sdomluvou nebývá problém.

  

  Bariéry zmizely

  Vyzkoušeli jsme většinu běžných doprav-

  ních prostředkůapředem prozradím, že

  knaší velké spokojenosti. Výstup zletadla

  byl tradičně bezproblémový. Před příletovou

  halou jsme popár minutách čekání nastou-

  pili dobezbariérového autobusu. Řidič však

  nechtěl vzít tři vozíky najednou. Dva znás

  tedy využili spoj, který jel vzápětí. Proten-

  tokrát musíme zaplatit všichni plné jízdné.

  Linka zletiště končí vcentru Helsinek, hned

  uhlavního vlakového nádraží. Bez problé-

  mů jdeme pěšky donedalekého hotelu.

  Cestou nepotkáme jediný obrubník bez

  nájezdu. Největším problémem je tedy fakt,

  že hotel stojí nakopci.

  VHelsinkách vám bude většina míst

  připadat blízko, protože jde ovcelku malé,

  půlmilionové město. Doprava iruch vulicích

  jsou vesrovnání sPrahou podstatně klidnější.

  Jen si všimnete, že většina projíždějících aut

  je trochu hlučnější. Mohou zato kovové hroty

  PŘECHODY PRO CHODCE mají nájezdy

  a veřejná doprava je bezbariérová,

  takže na ulicích potkáte víc vozíčkářů.

• Strana 35

  

  můžeš / číslo 6 - 2011

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  gumy, ale především jsou vagony vybaveny

  výsuvnými plošinkami uhrany dveří. Ikdyž

  se to netýká všech souprav, rozhodně se

  nastupuje pohodlněji. Skaždou další jízdou

  se však víc avíc ukazovalo, že zaměstnanci

  dopravního podniku nemají zcela jasno

  vplatební politice cestujících spostižením.

  Požadavky se pohybovaly odplné úhrady

  přes platbu zaasistenta až pojízdenky zcela

  zdarma pro všechny.

  Vlaky krášlí krtek

  Totéž nás potkalo při výletu vlakem, kdyžse

  nám zachtělo poznat město Turku. Cestou

  tam několikaprocentnísleva, nazpátek

  zapolovic. Při ceně dvacet pět eur zaoso-

  bu znatelný rozdíl. Kvalita cestování však

  zavynaložené prostředky stála. Interiér

  meziměstského vlaku poskytuje komfort

  srovnatelný snaším pendolinem. Ale

  zatímco vČechách potřebujete asistenci

  drážního personálu, tady se nastupovalo

  jako dometra. Samozřejmou výbavou byla

  iprostorná bezbariérová toaleta. Návštěvní-

  ka zČech určitě potěší překvapující setkání

  skreslenou postavičkou Krtečka, která zdobí

  některé vlakové soupravy. Několik Krtků

  jsme viděli inadalších místech. Dvouho-

  dinová jízda nám dala možnost prohléd-

  nout si krajinu. Zvlněný terén je převážně

  pokrytý jehličnatými lesy, vekterých se

  často objevují břízy. Osídlení je řidší než

  vČechách, ikdyž jde onejhustěji obydlenou

  část Finska.

  vpneumatikách. VeSkandinávii se bez nich

  neobejdou. Není divu. Zatímco vČechách

  sluníčko pomalu dovolilo chodit jen vesve-

  tru, místní si pochvalovali, že už je celý den

  nad nulou azmizel sníh. Nahladině moře

  iřek však stále pluly nesčetné kusy ledu.

  Ovytrvalosti místní zimy jsme se přesvěd-

  čili hned druhý den při návštěvě ostrova Suo-

  menlinna, kde nás přivítal sníh, kterému se

  mimo město stále docela dařilo. Nastupování

  naloď bylo zcela hladké. Posádka nás jen

  upozornila, že můžeme vrazit dovětší ledové

  kry, tak abychom si vozíky dobře zabrzdili.

  Procházka poostrově sbývalou vojen-

  skou pevností chráněnou UNESCO patřila

  knejnamáhavějším částem výletu. Cesty

  byly kamenité, mokré ablátivé. Zkrátka

  žádný med. Ponávratu napevninu volíme

  odpočinkový program vpodobě okružní

  tramvajové trasy nalince T3. Ta nás poho-

  dlně povozila centrem anetřeba zdůrazňo-

  vat, že většina vozů je bezbariérová. Občas

  potkáte tramvaj se schody, ovšem hned ta

  následující už je nízkopodlažní. Velmi dobrá

  je ivětšina nástupních ostrůvků. Mezery

  mezi obrubníkem avozem nebývají tak

  velké jako unás.

  Pozornost mezerám unástupiště jsme

  věnovali ivmetru. Má celkem sedmnáct

  stanic najedné lince, která se větví nadvě.

  Podzemní stanice jsou vytesány veskále, což

  architekti netajili, takže části stěn tvoří su-

  rový kámen. Finové používají dvě pomůcky

  bránící zapadnutí předních koleček vozíku.

  Zaokrajem nástupiště je nainstalovaný pás

  CESTA KOLEM PŘÍSTAVU

  a dál podél moře je oblíbená zábava

  i pro místní obyvatele.

  Jim ovšem připadají ledové kry

  a obří trajekty zcela samozřejmé.

  VKLUBU ZETOR parkují nefalšované traktory

  této značky a přečtete si tam i jídelní lístek

  včeském jazyce.

  Procházka po ostrově

  s bývalou vojenskou

  pevností chráněnou

  UNESCO patřila

  k nejnamáhavějším

  částem výletu.

  Cesty byly kamenité,

  mokré a blátivé.

  Zkrátka žádný med.

• Strana 36

  DUŠAN

  PANGRÁC

  MILOSLAV

  LIM LITERA

  VAŠE FOTOGRAFIE

  

  můžeš / číslo 6 - 2011

• Strana 37

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í 

  můžeš / číslo 6 - 2011

  SLOUPEK

  Ondřeje Neffa

  Síla

  vjednoduchosti

  Není těžké dostat dofotografie HODNĚ,

  těžké je dostat doní málo. Čím jednoduš-

  ší je sdělení, tím ho lidé lépe přijímají.

  Dobře to chápe Dušan Pangrác, který

  má na webu Můžeš hezkou kolekci fotek,

  převážně přírody. Jsou tu makrofoto-

  grafie kytiček ataké tahle fotka páva.

  Není naní vlastně nic jiného než ocas

  stypickými pavími oky, tělo ahlava. Aco

  je důležité: nevidíme okraj pavího ocasu.

  Kdyby tam byl, byli bychom vproblémech

  – hned by bylo vidět ito, co má páv zase-

  bou. Ať by to bylo cokoli, rušilo by to. Tím

  že je okraj uříznutý, obrázek najednou

  dostal charakter jakési zvláštní tapety. Je

  to jednoduché, svým způsobem strohé –

  aproto účinné. Jednu výhradu bych ale

  přece jen měl. Páv se dívá jaksi zobrazu

  ven. Je dobré volit takové stanoviště, aby

  naobrázku bylo vesměru pohledu více

  prostoru.

  Zadalší fotkou se její autor Miloslav Lim

  Litera vypravil doLaponska. Přivezl si

  sérii fotek, ze kterých jde opravdu zima!

  Azase, budeme se bavit ojednoduchos-

  ti. Nazasněžené krajině moc detailů

  nenajdeme. To je velká přednost takových

  zasněžených motivů – jsou už zpovahy

  věci samé zjednodušené. Redukovaná je

  ibarevnost, velmi často je barva úplně po-

  tlačená. Ne natéhle fotce. Zde vidíme na-

  modralý sníh anaobzoru růžové pásmo.

  Výborně řešené! Ale abych si neodepřel

  potěšení zašťourat si: ta výrazná růžová

  linie je nebezpečně blízko vodorovné osy.

  Lépe je umísťovat takto nápadné linie

  khorní nebo dolní vodorovné třetině. Zde

  bych asi volil tu spodní, protože nebe je tu

  zajímavější než spodek.

  Zásady „třetin“ je si vědom třetí autor

  dnešní série, Jiří Snítil. Poslal několik

  dokrajnosti jednoduchých fotek, kde

  sasymetrií velmi dobře pracuje. Napo-

  slední dnešní ukázce vidíme strukturo-

  vanou temnou plochu avní je zasazený

  geometricky přesný, výrazně barevný

  akcent – aje zhruba vtřetině! Je to velmi

  prosté – pamatujme natřetiny aúspěch

  je (skoro) zaručený. Samozřejmě, posled-

  ní větu jsem napsal sjistou nadsázkou.

  Fotografie NENÍ geometrie. Ale básnička

  také NENÍ gramatika, apřesto musíme

  vědět, jaké „i“ se píše veslově „babič-

  ka“, abychom básničku mohli někomu

  ukázat!

  Ondřej Neff

  Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

  děkujeme, že posíláte snímky do rubriky Vaše fotografie na naši adresu www.muzes.cz.

  Uvítáme libovolná témata, zaměřit se však můžete aktuálně i na jaro.

  Své snímky prosím posílejte co největší.

  Ondřej Neff nejzajímavější fotografie vybere, okomentuje a autoři snímků otištěných

  v časopisu obdrží od redakce honorář.

  Přeji vám dobré světlo. (jš)

  JIŘÍ SNÍTIL

• Strana 38

  

  můžeš / číslo 6 - 2011

  LÍDA BAAROVÁ

  L

  ída Baarová, vlastním jménem Lidmila

  Babková se narodila 7. 9. 1914. Patřila

  k nejvýznamnějším filmovým uměl-

  cům meziválečného období. ... (1. TA-

  JENKA), kde hrála roli Hany, zaznamenal

  její podíl na vzniku. Hrála dále ve filmech

  Dívka v modrém, Turbína atd. Její kariéra

  však po účinkování v německých filmech

  záhy skončila. ... (2. TAJENKA) Útěky líčí

  její život.

  Vodorovně: : A. Topinka z bílého chleba; tučnolistá rostlina; nesouhlas. – B. 1. tajenka; cestovní průkaz. – C. Spojka;

  váha obalu; vnitřní obývací dvory jihošpanělských domů; umělecké dílo. – D. Značka cukrovinek; údaje; druh lososa;

  jsoucí v koncích (expresivně). – E. Mravouka; končetina; riskování; značka čisticího prášku. – F. Zkratka školského úřadu;

  staré čínské platidlo; druh květenství; studijní pobyt; chemická značka astatu. – G. Stovky; naznačení cizího výroku

  (obecně); tedy (zastarale); zdobený vojenský kabát. – H. Psací náčiní; svislá jeskyně; Twainovo jméno; terpenická látka

  s fialkovou vůní. – I. Mongolský pastevec; práškový pigment užívaný u tiskáren; mořské pobřeží; označení pro arkus.

  – J. Sibiřský kozorožec; 2. tajenka. – K. Uzavřená společenská skupina; taroková karta; první krční obratel.

  Svisle: : 1. Přetvářka; jednotka prostorového úhlu. – 2. Zpevněný til; den v týdnu (obecně). – 3. Opatřit nálepkami na

  povrchu; lihovina z mléka. – 4. Úřad (zastarale); stéci v kapkách; starořímská mince. – 5. Rychlý postup; letadla; karetní

  výraz. – 6. Zničení najetím; podvod (expresivně). – 7. Mužské jméno; pouze. – 8. Lepidlo; citoslovce povzdechu; spojka.

  – 9. Jinak; část molekuly; japonská měnová jednotka. – 10. Organická sloučenina; Staroarmén. – 11. Zánět ucha; trojspřeží.

  – 12. Číslovka; jméno fenky; hrací list (zastarale). – 13. Ludolfovo číslo; tkaním spojiti; lékopisné označení pro sůl. – 14. Posila;

  africký kopytnatec. – 15. Těžká práce (expresivně); indická poloopice (zoologický rod). – 16. Přibližovací zákop; reje.

  Pomůcka: Loris, rias, rin. Zdroj: Křížovka na každý den roku 2001, 7. 9.

  KŘÍŽOVKA

  NA CO SE

  MŮŽETE TĚŠIT

  V ČERVENCOVÉM

  DVOJČÍSLE?

  Dvakrát větší rozsah

  časopisu než

  v jiných měsících.

  Reportáže vozíčkářů

  z domova i zahraničí.

  Obsáhlý text

  o československé

  a české kinematografii,

  jak se věnovala lidem

  s handicapem.

  Popis hudebního festivalu,

  jak jej viděl reportér

  na vozíku.

  Jsou české věznice

  bezbariérové?

  Zajímavé čtení pro hlavu i srdce!

  Informace, servis!

  Správné řešení tajenky z předchozího čísla: BOHYNĚ NEBES

  Luštitelé – výherci:

  VÝHERCŮM GRATULUJEME!

  Ceny pro vylosované úspěšné luštitele poskytla Nadace Charty 77 – Konto Bariéry.

  Správně vyluštěnou tajenku zasílejte prosím vždy nejpozději

  do 15. následujícího měsíce na novou adresu redakce: Melantrichova 5, 110 00 Praha 1.

  POZOR!

  Za správně vyluštěnou

  křížovku získá jeden

  vylosovaný čtenář

  mobilní telefon.

  1. Kateřina Hrušková

  Družstevní 271

  257 41 Týnec nad Sázavou

  2. Jaroslav Hrbek

  Větrná 4607

  760 05 Zlín

  3. Helena Weissová

  Bydžovského 6

  419 01 Duchcov

  1

  A

  B

  C

  D

  E

  F

  G

  H

  I

  J

  K

  2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16

• Strana 39

• Strana 40