Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 34



můžeš / číslo 6 - 2011

NA CESTÁCH

Hlavní město Finska vás neohromí úchvatnými 

památkami ani nadmíru příjemným klimatem.  

Pokud si ale všímáte bezbariérovosti veřejného 

prostoru, zažijete opravdové potěšení. K naprosté 

spokojenosti vozíčkáře tak schází snad jen rovinatější 

terén a občas méně kodrcavé povrch y chodníků.

PŘÍSTUPNÉ

HELSINKY

Text: RADEK MUSÍLEK

Foto: AUTOR AŠTĚPÁN BENEŠ

K

dyž jsem Helsinky navštívil před

sedmi lety poprvé, pár dlažeb-

ních kostek ani mírnékopečky se

mi dopaměti nevryly. Narozdíl

odnedávné návštěvy druhé.

Vysvětlení je prosté. Tak jako cho-

dící člověk nevnímá schody, tak

si vozíčkář uvědomí skutečný stav terénu až

vokamžiku, kdy se vozí sám bez doprovodu.

Tentokrát jsem neměl kdispozici dva zdravé

kamarády jako poprvé. Naši výpravu tvořili

tři vozíčkáři apouze jeden chodící člověk,

který nám pomáhal, jak mohl. Pohříchu mu-

sím přiznat, že největší porci jeho sil jsem si

ukrojil já. Výlet tedy přinesl nejen poznání

města, ale izanedbané fyzické kondice

pražského motoristy.

Cestu iniciovalo pozvání nafestival filmů

olidech spostižením Kynnys Kino, který

se koná každé dva roky už čtrnáct let. Díky

němu jsme se potkali hned sněkolika kolegy

spostižením zFinska idalších zemí. Ostatně

isám ředitel festivalu je vozíčkář. Stejně

jako Kalle Könkkölä, pravidelný návštěvník

jednotlivých projekcí abývalý poslanec

finského parlamentu. Ipřes své opravdu

velmi vážné postižení je velkým bojovníkem

zapráva lidí shandicapem. Když jsme se

mu svěřovali se svým nadšením zhelsinské

bezbariérovosti, ujistil nás, že se nic neudě-

lalo samo. Před dvaceti až třiceti lety začal

vyvíjet se svými kolegy velký tlak napolitiky

iveřejnost. Stal se aktivistou adoveřejného

života nakonec sám vstoupil.

Dorozumívacířečí nám byla angličtina.

Zfinštiny pochopíte jen pár hodněmeziná-

rodních slov. Jinak nemáte šanci správněvy-

slovit ani název ulice. Komu se nelíbí sedm

českých pádů, tak tady si užije dvojnásob-

nýpočet. Naštěstívětšina zpěti milionů

Finů ovládá velmi slušně angličtinu, takže

sdomluvou nebývá problém.



Bariéry zmizely

Vyzkoušeli jsme většinu běžných doprav-

ních prostředkůapředem prozradím, že

knaší velké spokojenosti. Výstup zletadla

byl tradičně bezproblémový. Před příletovou

halou jsme popár minutách čekání nastou-

pili dobezbariérového autobusu. Řidič však

nechtěl vzít tři vozíky najednou. Dva znás

tedy využili spoj, který jel vzápětí. Proten-

tokrát musíme zaplatit všichni plné jízdné.

Linka zletiště končí vcentru Helsinek, hned

uhlavního vlakového nádraží. Bez problé-

mů jdeme pěšky donedalekého hotelu.

Cestou nepotkáme jediný obrubník bez

nájezdu. Největším problémem je tedy fakt,

že hotel stojí nakopci.

VHelsinkách vám bude většina míst

připadat blízko, protože jde ovcelku malé,

půlmilionové město. Doprava iruch vulicích

jsou vesrovnání sPrahou podstatně klidnější.

Jen si všimnete, že většina projíždějících aut

je trochu hlučnější. Mohou zato kovové hroty

PŘECHODY PRO CHODCE mají nájezdy

a veřejná doprava je bezbariérová,

takže na ulicích potkáte víc vozíčkářů.