Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 35



můžeš / číslo 6 - 2011

Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

gumy, ale především jsou vagony vybaveny

výsuvnými plošinkami uhrany dveří. Ikdyž

se to netýká všech souprav, rozhodně se

nastupuje pohodlněji. Skaždou další jízdou

se však víc avíc ukazovalo, že zaměstnanci

dopravního podniku nemají zcela jasno

vplatební politice cestujících spostižením.

Požadavky se pohybovaly odplné úhrady

přes platbu zaasistenta až pojízdenky zcela

zdarma pro všechny.

Vlaky krášlí krtek

Totéž nás potkalo při výletu vlakem, kdyžse

nám zachtělo poznat město Turku. Cestou

tam několikaprocentnísleva, nazpátek

zapolovic. Při ceně dvacet pět eur zaoso-

bu znatelný rozdíl. Kvalita cestování však

zavynaložené prostředky stála. Interiér

meziměstského vlaku poskytuje komfort

srovnatelný snaším pendolinem. Ale

zatímco vČechách potřebujete asistenci

drážního personálu, tady se nastupovalo

jako dometra. Samozřejmou výbavou byla

iprostorná bezbariérová toaleta. Návštěvní-

ka zČech určitě potěší překvapující setkání

skreslenou postavičkou Krtečka, která zdobí

některé vlakové soupravy. Několik Krtků

jsme viděli inadalších místech. Dvouho-

dinová jízda nám dala možnost prohléd-

nout si krajinu. Zvlněný terén je převážně

pokrytý jehličnatými lesy, vekterých se

často objevují břízy. Osídlení je řidší než

vČechách, ikdyž jde onejhustěji obydlenou

část Finska.

vpneumatikách. VeSkandinávii se bez nich

neobejdou. Není divu. Zatímco vČechách

sluníčko pomalu dovolilo chodit jen vesve-

tru, místní si pochvalovali, že už je celý den

nad nulou azmizel sníh. Nahladině moře

iřek však stále pluly nesčetné kusy ledu.

Ovytrvalosti místní zimy jsme se přesvěd-

čili hned druhý den při návštěvě ostrova Suo-

menlinna, kde nás přivítal sníh, kterému se

mimo město stále docela dařilo. Nastupování

naloď bylo zcela hladké. Posádka nás jen

upozornila, že můžeme vrazit dovětší ledové

kry, tak abychom si vozíky dobře zabrzdili.

Procházka poostrově sbývalou vojen-

skou pevností chráněnou UNESCO patřila

knejnamáhavějším částem výletu. Cesty

byly kamenité, mokré ablátivé. Zkrátka

žádný med. Ponávratu napevninu volíme

odpočinkový program vpodobě okružní

tramvajové trasy nalince T3. Ta nás poho-

dlně povozila centrem anetřeba zdůrazňo-

vat, že většina vozů je bezbariérová. Občas

potkáte tramvaj se schody, ovšem hned ta

následující už je nízkopodlažní. Velmi dobrá

je ivětšina nástupních ostrůvků. Mezery

mezi obrubníkem avozem nebývají tak

velké jako unás.

Pozornost mezerám unástupiště jsme

věnovali ivmetru. Má celkem sedmnáct

stanic najedné lince, která se větví nadvě.

Podzemní stanice jsou vytesány veskále, což

architekti netajili, takže části stěn tvoří su-

rový kámen. Finové používají dvě pomůcky

bránící zapadnutí předních koleček vozíku.

Zaokrajem nástupiště je nainstalovaný pás

CESTA KOLEM PŘÍSTAVU

a dál podél moře je oblíbená zábava

i pro místní obyvatele.

Jim ovšem připadají ledové kry

a obří trajekty zcela samozřejmé.

VKLUBU ZETOR parkují nefalšované traktory

této značky a přečtete si tam i jídelní lístek

včeském jazyce.

Procházka po ostrově

s bývalou vojenskou

pevností chráněnou

UNESCO patřila

k nejnamáhavějším

částem výletu.

Cesty byly kamenité,

mokré a blátivé.

Zkrátka žádný med.