Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 13

Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

můžeš / číslo 6 - 2011

Ještě jsem vídal

fotografa Josefa

Sudka pracovat

na Karlově mostě.

On právě poté,

co vprvní světové

válce přišel o ruku,

bydlel ve dvacátých

letech vprostorách

Invalidovny. Ale tady

je bezbariérové

jen přízemí.

me se podívat nakrásné příklady zdomácí

produkce. Vynikající architekt prof.Bedřich

Rozehnal, asi největší osobnost zdravot-

nické architektury unás, vytvořil podruhé

světové válce projekt Dětské nemocnice

vBrně-Černých Polích, ananěm už vidíte

nájezdové rampy; prostě myslel namamin-

ky skočárky.

Stejně postupoval třeba vKyjově. Myslím,

že dodnes je to, stejně jako některé jeho dal-

ší stavby, ukázka architektury opravdu přá-

telské klidem spostižením.

Jak se taková architektura pozná

naprvní pohled?

Docela jednoduše. Vchod… Toto místo má

silně vypovídat oobsahu budovy. Když se

nedávno řešila generální přestavba Reichs-

tagu vBerlíně, zcela přirozeně přišel poža-

davek bezbariérového přístupu.

Zpamátkářského hlediska se ukázala

bezbariérová úprava původního hlavního

vstupu nemožná. Tak musel vzniknout nový

přístup.

Další parametr, možná to zní směšně, ale

vaši čtenáři se mnou budou jistě souhlasit,

záchody. Kde nejsou moderně vyřešené

toalety včetně bezbariérových, tam nejde

okvalitní architekturu.

Takže nové objekty, které se jednoznačně

nehlásí kpřátelství kpostiženým, nenabí-

zejí jim už odprvní chvíle vlídné zacházení

aperfektní informace pro orientaci, by vlast-

ka pracovat naKarlově mostě. On právě poté,

co vprvní světové válce přišel oruku, bydlel

vedvacátých letech vprostorách Invalidovny.

Ale tady je bezbariérové jen přízemí.

Bezbariérová akpostiženým přátelská

řešení tedy přicházejí až s20. stoletím?

Jistě. Jednak jsme svědky obrovského

pokroku medicíny, která umí zachraňo-

vat, atedy ivracet doživota, dost složité

případy, jednak se obrovsky demokratizuje

pohled naarchitekturu.

Modernost, účelnost, nová technika

achcete-li inová krása přicházejí doarchi-

tektury stále silněji. Zvláštním příkladem je

londýnský Lubetkinův výběh tučňáků vzoo

Regent Parc vLondýně.

Naprosto originálně aodvážně ukazuje,

co je to bezbariérový prostor ajaké jsou

možnosti jeho vytváření.

Ovšem už v19. století se budují velké ne-

mocnice, kde bychom našli různé pokusy…

Nemocnice vůbec je krásným příkladem, jak

si život sám vytváří potřebné řešení. Vmedi-

cíně je nezbytná rychlost.

To znamená rychlý příjezd sanitky, pře-

hledná manipulace slůžkem, nekompliko-

vaný přístup dosálu, kde se zasahuje. Pojď-

�