11/2013

• Strana 1

  Zrušíme ústavy?

  strana 12

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  ●

  /

  ●

  Jednotlivý výtisk  Kč / Předplatitelé  Kč

  Koupí

  tohoto

  časopisu

  podpoříte

  Konto

  BARIÉRY

  www.muzes.cz

• Strana 2

• Strana 3

  3

  EDITORIAL OBSAH

  DOBRÉ ZPRÁVY

  Osud na mě ukázal 2.

  Týden pro inkluzi

  Završení kurzu bankovnictví

  Turnaj ve stolním tenise

  Srdcerváči

  Adventní koncerty 4–5

  ANKETA

  Lze lázeňskou rehabilitaci

  a léčbu částečně či úplně

  nahradit jinými formami péče? 6

  TÉMA: LÉČEBNÉ ÚSTAVY

  Jan Pičman: Ústavy těžko nahradíme 8–9

  Bolest duše může být horší než nádor 10–12

  Zařízení, která stále potřebujeme 12–14

  Jak dál nejen v Janských Lázních? 15–16

  PUTOVNÍ VÝSTAVA

  (Ne)přístupný design 17

   LET KONTA BARIÉRY

  Nemarnit čas 18–19

  UMĚLCI KONTA BARIÉRY

  Šárka Radová:

  Kořenů svých se nezbavíme 20–21

  NOVÉ ZAHRANIČNÍ TECHNOLOGIE

  Druhé oči… Na brýlích 22–23

  PORADNA

  Jak vlastně dopadla sKarta? 24

  VAŠE FOTOGRAFIE

  Rámování 25

  STUDIUM V ZAHRANIČÍ

  Finsko pohledem nevidomých 26–27

  AUTO-MOTO

  Auta bez bariér už jedou 28–29

  NA CESTÁCH

  Severský trojboj pro vozíčkáře 30–32

  KONTO BARIÉRY MELANTRICHOVA 

  Příjemná ohlédnutí 33

  TIP NA VÝLET

  Proč bychom se báli

  na Prachovské skály 34–35

  SENSEN

  Vybíráme nejlepšího seniora a klub roku 37

  KŘÍŽOVKA O CENY 38

  JAN PIČMAN:

  ÚSTAVY TĚŽKO

  NAHRADÍME

  STR. 8

  NOVÉ ZAHRANIČNÍ

  TECHNOLOGIE: DRUHÉ OČI…

  NA BRÝLÍCH /

  STR. 22

  TIP NA VÝLET:

  PROČ BYCHOM SE BÁLI

  NA PRACHOVSKÉ SKÁLY

  STR. 34

  můžeš / číslo 11 - 2013

  Vydává: Sdružení přátel Konta BARIÉRY

  vespolupráci sNadací Charty 77

  Šéfredaktor: Jindřich Štěpánek

  (e-mail:jindrich.stepanek@muzes.cz, mobil: 722966233)

  Redakce: Zdeněk Jirků (e-mail: zdenek.jirku@muzes.cz),

  Pavel Hrabica (e-mail: pavel.hrabica@muzes.cz),

  Radek Musílek (e-mail: radek.musilek@muzes.cz),

  Jan Šilpoch (e-mail: jan.silpoch@muzes.cz)

  Manažerka redakce: Kateřina Uhrová

  (e-mail: katerina.uhrova@muzes.cz, mobil: 722966510).

  Korektorka: Martina Čechová

  Adresa redakce: Melantrichova 5, 11000 Praha 1

  Mobil: 722966510. Telefon: 224242973

  Web: www.muzes.cz. E-mail: info@muzes.cz

  Redakční rada časopisu Můžeš: MUDr.Alena Dernerová,

  PhDr.Jiřina Šiklová, CSc., Mgr.Tomáš Cikrt,

  PhDr.Martin Kovář, PhDr.Jan Pičman,

  Mgr.Sri Kumar Vishwanathan, Lenka Kohoutová,

  Mgr.Jan Šesták, MUDr.Jiří Soukup 

  Nevyžádané příspěvky se nevracejí.

  Cena jednoho výtisku je 30 Kč, pro předplatitele 20 Kč.

  Celoroční předplatné 240 Kč.

  Zvýhodněné dvouleté předplatné 380 Kč.

  ISSN 1213-8908. Toto číslo vychází vlistopadu 2013.

  Vychází zafinanční podpory Ministerstva zdravotnictví ČR

  aMinisterstvo pro místní rozvoj ČR.

  Art director: Jiří Bušek. Grafická úprava asazba: Jan Bělovský.

  Tisk: Grafotechna Print, s. r. o., Lýskova 1594/33,

  Praha-Stodůlky

  Rozesílá Postservis Praha, Poděbradská 39, Praha 9

  Volný prodej: Česká pošta, s. p.

  Foto natitulní straně: Jan Šilpoch

  Psychiatrická péče se unás strukturou

  podobá zemím bývalého Sovětského sva-

  zu aBalkánu. Tvrdí to alespoň odborníci

  zPsychiatrického centra Praha. To, že

  je na hony vzdálena vyspělým zemím

  západní Evropy, ostatně dokumentují

  ičísla: zatímco členské země Evropské

  unie dávají zpeněz na zdravotnictví pět

  až deset procent na péči oduševní zdraví,

  unás jsou to necelá tři procenta. VEvrop-

  ské unii to činí vprůměru dvě procenta

  zhrubého domácího produktu, unás

  0,26 procenta.

  Onutnosti změn nikdo nepochybuje.

  Když ale minulý měsíc zveřejnilo mini-

  sterstvo zdravotnictví Strategii reformy

  psychiatrické péče, která navrhuje kromě

  jiného systémovou změnu vpodobě

  nových Center duševního zdraví asnížení

  počtu lůžek, zaregistrovali jsme namísto

  potlesku protichůdné reakce. Zatímco

  jedni tvrdí, že reforma přinese psychiatrii

  více peněz, mezi kritickými hlasy zaznělo,

  že udělá zpacientů bezdomovce. Ředitel

  Psychiatrického centra Cyril Höschl se

  dokonce obává, aby reforma nevyústila

  vpouhé administrativní změny, kdy se

  psychiatrické nemocnice zapojí do tzv.

  komunitní péče. Českou psychiatrii by

  prý pak ovládly přejmenované léčebny,

  anavíc je komunitní péče vléčebnách

  podobný protimluv jako domácí péče

  vnemocnicích.

  Snažili jsme se zjistit, čeho se odborní-

  ci napéči opotřebné bojí nejvíc. Apro-

  tože společným jmenovatelem se stalo

  rušení ústavů (nešlo už jen opsychiatrii),

  několik jsme jich navštívili. Názory těch,

  kteří spojili svůj profesní život spomocí

  lidem spostižením, najdete na stranách

  8 až 16.

  Obava, že ústavy se začnou rušit

  bez ohledu na to, jak se za poslední dvě

  desetiletí proměnily, by měla leckoho

  vyburcovat. Vdobě, kdy se unás stří-

  dají ministři zdravotnictví sfrekvencí

  apoštolů na orloji, se totiž ti chytřejší už

  stihli podívat za hranice české kotliny.

  Aviděli, co nastalo po úplném zrušení

  léčeben vItálii, ve Finsku, Švédsku či

  Velké Británii. Ajak se naopak osvědčilo

  ponechání velké části lůžek vmenších

  léčebnách vNěmecku, Belgii, Francii či

  Nizozemsku.

  Proč tedy vymýšlet už vymyšlené? 

  Přeji vám inspirativní čtení.

  JINDŘICH ŠTĚPÁNEK

  Partneři

  redakce:

  Vymýšlet

  vymyšlené

  NA CESTÁCH:

  SEVERSKÝ TROJBOJ

  PRO VOZÍČKÁŘE /

  STR. 30

• Strana 4

  časopis pro ty, kteří se nevzdávají

  4

  můžeš / číslo 11 - 2013

  DOBRÉ ZPRÁVY

  Osud

  namě ukázal 2.

  Vedruhém dílu knihy Osud namě ukázal,

  který bude slavnostně pokřtěn 17. listopadu

  vpražském Erpetu, jsou strhující příběhy

  deseti handicapovaných, kteří odmítli prohrát

  svůj život anašli sílu bojovat snepříznivým

  osudem. Jedním dechem lze číst oskutečných

  lidech aprožívat jejich neskutečná životní dra-

  mata, která by nevymyslel ani hollywoodský

  scenárista. Příběh muže, který touží zatles-

  kat svým dětem, oklukovi, co odmítl sedět

  vkoutě atančil inavozíku, příběh ženy jak

  vystřižený zbéčkového filmu. Poznáte adre-

  naliňáka, který se dokázal zvednout zpostele

  ajezdí namonoski evropský pohár, chlapíka,

  kterému auto ustřelilo obě nohy, apřesto je

  vysmátej, bývalého skokana nalyžích, který to

  natře mlaďákům, vozíčkáře, který se stal mi-

  strem světa. Příběhy jsou iposelstvím: Autoři

  budou rádi, když komukoliv pomohou. Nebo

  se nad nimi někdo alespoň zamyslí.

  Vydalo nakladatelství a.ga.ma, 2013,

  autorky Daniela aLucie Gaudlová. Doporuče-

  ná prodejní cena 149 Kč. Partnerem je Konto

  BARIÉRY. 

  Týden

  pro inkluzi

  Zveme vás kdalšímu Týdnu pro inkluzi.

  Akce, kterou společně pořádá občanské

  sdružení Rytmus aobecně prospěšná společ-

  nost Člověk vtísni, chce podpořit zapojo-

  vání žáků se znevýhodněním či postižením

  doškol hlavního vzdělávacího proudu.

  Připojte se vlastní aktivitou, akcí, progra-

  mem. Přihlaste se kmyšlenkám ahodnotám

  inkluze. Ovaší činnosti budou informováni

  iostatní lidé, budou se sdílet zkušenosti. Vá-

  žení rodiče, učitelé avšichni, kdo se vČeské

  republice věnujete péči, výchově avzdělá-

  vání dětí, pořadatelé vás prosí ospolupráci

  vprvním listopadovém týdnu letošního roku

  – od4. do10. listopadu.

  Kdo ajak se může zapojit? Nabízíme

  několik nápadů kinspiraci. Společné odpo-

  ledne rodičů adětí, dny otevřených dveří,

  společné aktivity pro děti se znevýhodněním

  ibez něj, různé debaty atd. Vpřípadě zájmu

  či potřeby dalších informací kontaktujte Da-

  vida Rygela, koordinátora Týdne pro inkluzi

  2013 nadavid.rygel@rytmus.org. 

  Završení kurzu

  bankovnictví

  Vlistopadu se úspěšně završuje projekt kurz

  Bankovnictví pro zdravotně handicapované,

  který připravila Vysoká škola ekonomie ama-

  nagementu vespolupráci sKontem BARIÉRY

  aČeskou spořitelnou. Celkem se jednalo

  opadesát vyučovacích hodin rozdělených

  doosmi týdnů. Cílem výuky bylo seznámit

  účastníky srolí afungováním bank vsoučas-

  ném finančním systému avysvětlit podstatu

  nejvýznamnějších bankovních produktů.

  Absolventi kurzu budou připraveni pro práci

  vbankovních domech naúrovni střední ad-

  ministrativy. Nejlepší student kurzu získává

  možnost studovat naVŠEM zdarma vjednom

  ze tří bakalářských oborů sudělením studij-

  ního stipendia. Již 13. lis topadu předá rektor

  VŠEM Milan Žák naslavnostním ukončení

  vprostorách České spořitelny účastníkům

  kurzu certifikáty. 

  Turnaj

  vestolním

  tenise

  Společnost pro podporu lidí smentálním

  postižením vČeské republice, o. s., pořádá

  od8. do10. listopadu 21. ročník repub-

  likového turnaje vestolním tenise pro

  lidi smentálním postižením zcelé České

  republiky. Začátek akce je vpátek vdevět

  hodin dopoledne vesportovní hale Základní

  školy Strž veDvoře Králové. Předpokládané

  zakončení připadá nanedělní poledne. Další

  informace získáte nainternetové adrese

  sdružení www.spmp.cz nebo uJitky Pun-

  nerové, telefon 607153682 nebo e-mail

  spmp.trutnov@email.cz. 

  Srdcerváči

  Rvát se celým srdcem má cenu nejen zadob-

  rou věc, ale také zasvé vlastní sny. Netradiční

  neziskový projekt snázvemSrdcerváčiumož-

  ňuje obojí najednou. Organizuje ho Nadační

  fond pro podporu zaměstnávání osob se

  zdravotním postižením (NFOZP). Lidé si

  mohou vybrat azakoupit dárek, který jinde

  nenajdou. Zažijí něco jedinečného azároveň

  přispějí navytvoření nových pracovních míst

  pro osoby se zdravotním postižením.Růz-

  né instituce, firmy avýznamné osobnosti

  věnovaly předměty nebo aktivity, které

  mohou udělat radost. Vzniká tak katalog

  unikátních dárků azážitků.Stačí si vybrat

  zkatalogu azaplatit. Ceny se pohybují

  odněkolika set korun poněkolik tisíc. Dopřát

  si můžete například netradiční sporty, setkání

  srůznými známými osobnostmi nebo třeba

  dresy spodpisy sportovních legend. Výtěžek

  projektu bude odborná komise rozdělovat

  vgrantovém řízení mezi zájemce ovytvoření

  nových pracovních míst pro osoby se zdravot-

  ním postižením anarozvoj jejich podnikatel-

  ských plánů. Více informací avýběr zážitků či

  dárků najdete nawww.srdcervaci.cz. 

  VÁŽENÍ ČTENÁŘI,

  své postřehy anázory

  nám pište

  nainfo@muzes.cz

  nebo naadresu redakce

  časopisu MŮŽEŠ,

  Melantrichova 5,

  11000 Praha 1.

  ZAJÍMAVÉ ČTENÍ

  PRO HLAVU ISRDCE!

  Informace, servis.

  Čtěte Můžeš

  nawww.muzes.cz

  OSUDY LIDÍ

  z této knihy by si

  nevymyslel ani

  scenárista.

  Přesto se staly.

  Foto: archiv

  KURZ BANKOVNICTVÍ

  by měl pomoci najít pracovní uplatnění

  pro lidi s postižením. Foto: Petr Hrubý

  STOLNÍ TENISTÉ s mentálním postižením

  se utkají ve Dvoře Králové. Foto: archiv SPMP

• Strana 5

  5

  můžeš / číslo 11 - 2013

  ZREDAKČNÍ POŠTY

  Adventní

  koncerty

  Tradiční humanitární adventní koncerty

  České televize letos začnou 1. prosince

  vBřevnovském klášteře. První bude vě-

  nován občanskému sdružení Práh zBrna.

  To již 14 let poskytuje pomoc dospělým

  lidem sduševním onemocněním, hlav-

  ně se schizofrenií atěžkými depresemi.

  Jejich klienti přicházejí dotohoto zařízení

  zpsychiatrických léčeben či odambulant-

  ních psychiatrů, aby si obnovili dovednosti

  aschopnosti ztracené vdůsledku nemoci

  aumožnilo jim to pak návrat doběžného

  života či práce. Provozují chráněné byd-

  lení, chráněné dílny, chráněná pracovní

  místa např. vkavárně atd.

  NaKřenové 63 vBrně získali odměsta

  dům. Potřebuje rekonstrukci, aby zde

  mohlo vzniknout další chráněné bydlení

  pro devět osob sduševním onemocněním.

  Mají projekt istavební povolení, potřebují

  dva miliony naspoluúčast naIntegrova-

  ném plánu rozvoje města či stejnou částku

  nastřechu, pokud by předchozí projekt

  nevyšel. Psychiatrické choroby jsou velmi

  tabuizovaným tématem, schizofrenie se

  projevuje stále častěji hlavně umladých

  lidí, aproto se komise České televize

  rozhodla podpořit atím izviditelnit toto

  téma.

  Vnásledujících týdnech budou kon-

  certy věnovány Základní škole aPraktic-

  ké škole Svítání vPardubicích, Arkadii

  Teplice aHospicu sv. Štěpána vLitoměři-

  cích. Adventní koncerty půjdou vpřímém

  přenosu adivácibudou moci telefonicky

  nebo prostřednictvím DMS finančně

  přispět načinnost vybraných organizací

  ajejich projektů. Další informace najdete

  nastránkách www.ceskatelevize.cz. 

  Poškozený vozík

  Dobrý den, četl

  jsem vevašem

  časopise ocestování

  letadlem ireakce

  některých čtenářů

  ajejich zkušenosti.

  Mám pro vás tedy

  taky jednu. Když

  jsem letěl zPrahy,

  nestačil jsem se

  divit při vystupová-

  ní. Můj vozík měl

  ulomenou stupačku

  nanohy. Nevím, jak se to stalo. Jestli to

  udělali při nakládání, při vykládání nebo

  během cesty, ale každopádně to musela být

  pořádná rána. Ještě větší rána to byla pro

  mě, protože jsem byl vcizí zemi srozbitým

  vozíkem. Naštěstí jsem během pár hodin

  sehnal opravu. Teď čekám nareklamační

  oddělení ČSA, jestli mi uznají fakturu

  na12 tisíc, které oprava stála. Naštěstí

  mi opraváři věřili anemusel jsem to platit

  zvlastní kapsy. Takže itakhle může vypa-

  dat cesta letadlem. To jsem se jim vyplatil,

  když moje letenka nestála ani půlku ceny

  zatu opravu…

  Spozdravem

  Petr Holý, Ostrava

  Vážený pane Holý, chápeme vaše rozhořčení

  nad komplikacemi, které jste naletišti zažil.

  Bohužel špatné zacházení se zavazadly je při

  cestování letadlem známý nešvar. Pokud při-

  tom jde opoškození vozíku, nepříjemnosti

  se jen násobí. Věříme, že ČSA vaši reklamaci

  zdárně vyřídí avy nezanevřete nacestování,

  protože to by byla škoda!

  (red)

  Janské Lázně

  Dobrý den, se za-

  ujetím sleduji dění

  kolem Janských

  Lázní. Zachránit je

  prý mají samo-

  plátci. Jestli to tak

  má být, mělo by se

  tedy začít zgrun-

  tu ledacos měnit.

  Smanželem jsme

  se rozhodli udělat

  si prodloužený

  víkend vKrko-

  noších, ajelikož jsou pro nás „Jánky“

  srdeční záležitost, chtěli jsme je podpořit,

  místo abychom utráceli vhotelu. Já chtěla

  kromě ubytování ještě nějaké procedury.

  Slečna zlázní mi potelefonu sdělila, že

  by to načtyři noci stálo splnou penzí

  skoro 9000 Kč! Povinně jsme totiž museli

  přijmout iplnou penzi acena pokoje také

  převyšovala okolní průměr. To nás pocho-

  pitelně odradilo. Ubytovali jsme se jinde

  achtěla jsem si tedy domluvit procedury

  individuálně. Přestože lázně oficiálně

  nemají dost pacientů, nikdo namě neměl

  čas, aby mě objednal. Mnou oslovená

  masérka se mi přes svůj slib už telefonicky

  neozvala zpátky. Tak nevím. Jestli půjdou

  Janské Lázně touto cestou, tak je asi nikdo

  moc navštěvovat nebude. To by mě mrzelo.

  Určitě jim dám ještě šanci, snad se brzy

  něco změní klepšímu.

  Mějte se hezky!

  Kateřina Starcová, Pardubice

  Vážená paní Starcová, právě vtomto čísle

  přinášíme názory několika zaintereso-

  vaných lidí, jak vidí budoucnost nejen

  Janských Lázní. Mezi nimi je inový ředitel

  Josef Šimurda. Vaše zkušenost by ho jistě

  inspirovala kurčitým změnám. Uvědomuje

  si, že Janské Lázně mají své rezervy, nakte-

  rých je třeba zapracovat. Osvé postřehy se

  neváhejte podělit nejen snámi, ale isvede-

  ním lázní, protože bez zpětné vazby zlepšení

  nemůže nastat.

  (red)

  Informace

  ozměnách vzákonech

  Vážená redakce,

  děkuji zainformace

  orůzných změnách

  anovelizacích, které

  se dějí vzákonech

  aonichž píšete. Blíží

  se nám volby anová

  vláda. Asi nejsem

  sám, kdo očekává, že

  bude úplně jiná než

  ta vedená premiérem

  Nečasem, takže změn

  asi přibude. Což

  může znamenat, že vlegislativě anovin-

  kách budeme mít trochu zmatek. Prosím,

  věnujte legislativním změnám ještě větší

  pozornost.

  Díky!

  Roman Koutný, Praha

  Vážený pane Koutný, imy děkujeme, že náš

  informační servis shledáváte užitečným.

  Vynasnažíme se, aby tomu tak bylo inadále.

  Jelikož jsme však měsíčník, nemůžeme

  reagovat ze dne naden, což je někdy pro-

  blematické. Ostatně iváš dopis dorazil ještě

  před volbami adnes už je ponich. Změnám

  vlegislativě se rozhodně věnovat budeme.

  Například se pozorně zajímáme opřipravo-

  vaný nový občanský zákoník, který přinese

  řadu změn idoneziskového sektoru.

  (red)

  Své postřehy anázory

  nám pište na

  info@muzes.cz

  nebo naadresu

  Redakce časopisu Můžeš,

  Melantrichova 5

  11000 Praha 1. 

  Lipno: Na vozíku

  nad koruny stromů

  strana 22

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  ●

  –/

  ●

  Jednotlivý výtisk  Kč / Předplatitelé  K č

  Koupí

  tohoto

  časopisu

  podpoříte

  Konto

  BARIÉRY

  www.muzes.cz

  M0708_2013.indd 1 7/24/2013 7:35:20 AM

  Iva Hüttnerová:

  Co je vlastně dobrý skutek?

  strana 18

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  ●

  /

  ●

  Jednotlivý výtisk  Kč / Předplatitelé  K č

  Koupí

  tohoto

  časopisu

  podpoříte

  Konto

  BARIÉRY

  www.muzes.cz

  M06_2013.indd 1 5/14/2013 10:27:36 AM

  Banky přejí postiženým

  strana 8

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  ●

  /

  ●

  Jednotlivý výtisk  Kč / Předplatitelé  K č

  Koupí

  tohoto

  časopisu

  podpoříte

  Konto

  BARIÉRY

  www.muzes.cz

  M10_2013.indd 1 9/17/2013 3:44:34 PM

  ADVENTNÍ KONCERTY

  nebudou ani letos chybět

  na obrazovkách České televize. Foto: Petr Hrubý

• Strana 6

  časopis pro ty, kteří se nevzdávají

  6

  můžeš / číslo 11 - 2013

  Slázeňskou léčbou

  máme několikaleté zku-

  šenosti. Dcera Maruška

  byla jednou (to jsem byla

  sní) vKošumberku, jed-

  nou vJanských Lázních

  veVesně apak jezdila

  doTeplic, to už sama.

  Protože je Maruška

  plně závislá napomoci

  druhé osoby, myslím si,

  že natakovou celodenní

  péči je vevelkých lázních

  málo personálu pro indi-

  viduální přístup.

  Určitě je rehabilitační

  pobyt vlázních příno-

  sem pro postižené děti

  anahradit se dá jedině

  každodenním dojížděním

  „někam“, což je pro rodi-

  če určitě obtížnější.

  Jen by bylo fajn, kdyby

  vlázeňských zařízeních

  bylo víc personálu, aby

  měl namalé pacienty

  stále někdo čas.

  

  LÍDA HARCUBOVÁ

  maminka postižené dcery

  Teoreticky je možné

  nahradit lůžkovou reha-

  bilitaci ambulantní, ale

  jak kvalitní aefektivní

  bude? Ulůžkové péče je

  rehabilitace intenzivnější,

  pacient absolvuje denně

  čtyři až šest třicetiminu-

  tových terapií sléčebnou

  rehabilitací afyzikální

  terapií. Dvakrát denně

  probíhá lékařská vizita,

  při které ošetřující lékař

  hodnotí vývoj zdravotního

  stavu. Výhodou lůžkové

  rehabilitace je každoden-

  ní individuální léčebná

  rehabilitace se středoškol-

  sky nebo vysokoškolsky

  vzdělaným pracovníkem.

  Pacient si odpočine

  odběžných starostí apo-

  vinností, které pohybový

  aparát přetěžují. Při

  ambulantní terapii může

  přetížení působit proti

  účinné terapii. Vkoneč-

  ném důsledku se často

  daří dosáhnout upacienta

  dlouhodobého výsledku,

  kdy většinou minimálně

  šest avíce měsíců pacient

  nepociťuje bolest nebo je

  mírnější.

  

  MUDR.MICHAELA TOMANOVÁ

  ředitelka aprimářka, Rehabilitační

  ústav Brandýs nad Orlicí

  Lázeňská péče má svá

  specifika, většinou byla

  určena pacientům pro

  nějakou rekonvalescenci,

  ne pro akutní léčení. Pro-

  cedury měly své opod-

  statnění astav pacientů

  zlepšovaly. Myslím si, že

  lázeňská péče se nedá

  nahradit ambulantním

  docházením.

  Není zajištěna posloup-

  nost procedur, není

  zajištěn klid ani rozvržení

  terapeutických proce-

  dur. Dá se to nahradit

  docházením namanuální

  terapii, naelektroterapii,

  ale vdaný den se můžete

  věnovat pacientovi maxi-

  málně tři čtvrtě hodiny.

  Zařízení ambulantního

  typu nemůže víc zajistit.

  Novým trendem je

  hospitalizace narehabili-

  tačních klinikách, ovšem

  zapeníze, které pacienti

  leckdy nemají.

  

  MGR.SIMONA HÁJKOVÁ

  Therap-Tilia Praha

  Zmnoholeté zkušenosti

  vzařízení, kde je lůžková

  rehabilitace, mohu říci,

  že existuje skupina

  pacientů shandicapem,

  kteří profitují zopakova-

  néústavní rehabilitační

  péče vdélce trvání 4–6

  týdnů. Ta jim následně

  umožní prožít zbytek

  roku vrelativně stabi-

  lizovaném stavu pouze

  zapodpory individuál-

  ního cvičení, eventuálně

  ambulantní rehabilitace.

  Výhodou ústavní reha-

  bilitace je komplexnost

  péče bez zátěže pacienta

  spřesuny narehabilitaci

  azpět, které jsou nutné

  při ambulantní péči.

  Posoudit potřebnost paci-

  enta pro ústavní rehabili-

  taci musí odborný lékař,

  který má pacienta vpéči.

  Co se týče ekonomického

  rozboru, zde podle mého

  soudu není problém

  navzorku těchto paci-

  entů spočítat náročnost

  péče otyto pacienty jak

  vambulantní, tak ústavní

  péči.

  

  MUDR.ZDEŇKA POLZEROVÁ

  primářka,

  Odborný léčebný ústav Paseka

  Lze lázeňskou

  rehabilitaci

  aléčbu částečně

  či úplně nahradit

  jinými formami

  péče?

  NAKONCI CHCI BÝT ONLINE. Pro

  všechny, kdo se chtějí dozvědět

  více opaliativní péči nebo jsou

  voboru již zběhlí, spustilo hos-

  picové občanské sdružení Cesta

  domů online e-learningové kur-

  zy. Sdružení chce přispět ktomu,

  aby se lidé nakonci života mohli

  sami rozhodovat otom, kde, jak

  aským budou. Kurzů je pět: pro

  veřejnost, pro studenty středních

  avysokých škol, pro zdravotní

  sestryvšech oborů,pro zdravotní

  sestry pracující vpaliativní péči

  apro sociální pracovníky.

  PRO NEJMENŠÍ BEZ BARIÉR.

  Zrekonstruovaný objekt knihov-

  ny amateřské školy vSadské

  (Středočeský kraj) byl dán letos

  pro podzimní období doužívání

  dětem irodičům. Výrazným

  uživatelským posunem bylo

  zbudování bezbariérového vstu-

  pu dobudovy.

  OSTROV BEZ BARIÉR. Revitali-

  zace pražského Střeleckého ost-

  rova, kterou částečně zpomalila

  letošní červnová povodeň, byla

  úspěšně zakončena. Novinkou

  je výtah pro maminky skočár-

  ky, vozíčkáře ivšechny, kterým

  dosud dělal problémy přístup

  dooblíbeného parku naostrově

  vzhledem keschodišti vedoucí-

  mu sem zmostu. Odroku 1812,

  kdy zde byla postavena budova

  shostincem, se jedná oprvní

  bezbariérové zpřístupnění.

  INKLUZNÍ TÝDEN. Občan-

  ské sdružení Rytmus pořádá

  vespolupráci so. p. s. Člověk

  vtísni Týden pro inkluzi, který

  je naplánován od4.do10.listo-

  padu 2013. Záměrem společné

  akce je podpořit zapojování

  žáků se znevýhodněním doškol

  hlavního vzdělávacího proudu.

  Informace nawww.inkluze.cz.

  FESTIVAL INTEGRACE SLUNCE.

  Podzimní část 19. ročníku Fes-

  tivalu integrace SLUNCE bude

  vednech 11. až 15. listopadu

  vpražském Paláci Akropolis

  naŽižkově. Součástí festivalu

  budou divadelní představení,

  workshop, křest CD, koncerty

  adalší. Pořádá SUKUS, mediál-

  ním partnerem je ičasopis Mů-

  žeš. Držitelé průkazu ZTP mají

  vstup zdarma. Více nawww.

  festivalslunce.wz.cz awww.

  palacakropolis.cz.

  DRUŽICE POMÁHAJÍ. Zčeské

  iniciativy se koncem září konal

  vOstravě mezinárodní work-

  shop oširším využití navi-

  gačních družicových systémů

  Galileo aEGNOS pro osoby

  se sníženou schopností pohy-

  bu aorientace. Účastníci se

  zaměřili nainformace apřehled

  omožnostech navázaných apli-

  kací vedoucích klepšímu využití

  veřejné dopravy aumožňují

  zvýšit mobilitu osob, kterých se

  téma workshopu dotýkalo.

  PRO SMÍŠENÝ PROVOZ. Ma-

  pový portál krajského města

  Plzně nabízí (nejen) vozíčkářům

  podrobné mapy bezbariérového

  pohybu pocestách astezkách

  města. Součástí bezbariérových

  tras je isíť cyklostezek poná-

  břežích plzeňských řek ananě

  navazující cyklostezky. Zejména

  pro handbikery avozíčkáře

  naelektrických vozících jsou cy-

  klostezky místem kprocházkám

  asportovnímu vyžití. Portál

  upozorňuje, které ze stezek jsou

  smíšené pro cyklisty, chodce,

  vozíčkáře ikočárky akteré jsou

  přednostně určeny jen cyklis-

  tům (pohyb ostatních na„vlast-

  ní nebezpečí“).

  

  (ph)

  ANKETA

  DOBRÉ ZPRÁVY

• Strana 7

  Jiří Lábus: Pomáhej, když můžeš.

  Když nemůžeš, nepřekážej

  strana 8

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  ●

  9/2013

  ●

  Jednotlivý výtisk 30 Kč / Předplatitelé 20 Kč

  Koupí

  tohoto

  časopisu

  podpoříte

  Konto

  BARIÉRY

  www.muzes.cz

  M09_2013.indd 1

  7/31/2013 8:01:37 PM

  Banky přejí postiženým

  strana 8

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  ●

  /

  ●

  Jednotlivý výtisk  Kč / Předplatitelé  K č

  Koupí

  tohoto

  časopisu

  podpoříte

  Konto

  BARIÉRY

  www.muzes.cz

  M10_2013.indd 1 9/17/2013 3:44:34 PM

  Zrušíme ústavy?

  strana 12

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  ●

  /

  ●

  Jednotlivý výtisk  Kč / Předplatitelé  K č

  Koupí

  tohoto

  časopisu

  podpoříte

  Konto

  BARIÉRY

  www.muzes.cz

  M11_2013.indd 1

  10/17/2013 10:06:06 AM

  PŘEDPLAŤTE SI ČASOPIS

  Výhodné předplatné nadva roky za380 Kč!

  Pokud si předplatíte Můžeš nadva roky,

  ušetříte proti ročnímu předplatnému

  100 Kč aproti volnému prodeji

  280 Kč.

  Proč si předplatit časopis Můžeš: 1. Přispějete tím naKonto BARIÉRY.

  2. Ušetříte, při předplatném nadva roky je to 280 Kč.

  3. Můžete vyhrát mobilní telefon akartu Handy Card.

  Kolik vyznačených turistických tras

  pro vozíčkáře má Švýcarsko?

  Odpovědi natuto otázku zasílejte do15. listopadu 2013

  naadresu redakce: Melantrichova 5, 11000 Praha 1

  nebo namailovou adresu: info@muzes.cz.

  Odpovědi označte slovem SOUTĚŽ.

  Minulou otázku správně zodpověděla

  Jana Filgasová z Liberce.

  Vylosovaný autor správné odpovědi získá kartu Handy Card.

  Ta přináší velké množství slev, kromě jiného naservis aut

  apohonné hmoty.

  Soutěž okartu Handy Card!

  Objednávám předplatné

  časopisu Můžeš

  roční předplatné za240 Kč

  dvouleté předplatné za380 Kč

  JMÉNO APŘÍJMENÍ:

  NÁZEV ORGANIZACE:

  FORMA ÚHRADY:

  ULICE: ČÍSLO POPISNÉ:

  MĚSTO:PSČ:

  TELEFON:

  Vyplněný objednávkový kupon zašlete naadresu:

  Redakce časopisu MŮŽEŠ, Melantrichova 5, 11000 Praha 1

  Chcete-li

  roční předplatné

  změnit nazvýhodněné

  dvouleté, kontaktujte

  bezplatnou linku

  České pošty

  800300302

  složenkou převodem fakturou

• Strana 8

  8

  můžeš / číslo 11 - 2013

  8

  Ústavy těžko

  nahradíme

  ■ Uvědomme si pravý význam pojmu „ústav“.

  ■ Stoletý Jedličkův ústav se stal především školou.

  ■ Spolupráce rodiny je nenahraditelná.

  Text: ZDENĚK JIRKŮ

  Foto: JAN ŠILPOCH

  Když se řekne ústav pro postižené,

  ještě mnoha lidem naskakuje husí kůže.

  Čím to je?

  Jde odůsledek komunistické éry. Letos

  slavíme sto let od založení našeho ústavu.

  Ajen letmý pohled na jeho život, zájem

  veřejnosti, tisku inejrůznějších spolků řek-

  něme v30. letech minulého století ukazuje,

  že jeho pověst ve společnosti byla vté době

  pozoruhodná. Označení „ústav“ bylo jen

  vyjádřením právnické formy organizace

  aneneslo vsobě nic pejorativního.

  Až mnohem později se toto označení

  začalo spojovat smístem, kam se ukrývají

  komplikované osudy postižených azároveň

  se stalo synonymem pro jakési zbídačení,

  omšelost, možná ibeznaděj. Skoro nikdo

  tam nechtěl pracovat aspolečnost raději ne-

  chtěla vědět, jak to tam vypadá. Jenomže za

  posledních více než dvacet let prošla podob-

  ná zařízení obrovskou proměnou. Přesto mě

  zlobí, že tato pověra nebo nálepka umnoha

  lidí přetrvává. Aodtud je už jen krůček

  knaprosto neinformovaným názorům typu

  „všechny ústavy zrušit“!

  Anahradit je něčím jiným? Čím?

  Počet dětí alidí spostižením neklesá. Má to

  různé příčiny, ale to by bylo na jiný rozhovor.

  Vposledních letech ale vzniká řada organi-

  zací, které se jim věnují. Atak vznikne někde

  „domeček“, jinde „pampeliška“, tam zase

  „centrum“. Nejmenují se „ústav“, ale musejí

  mít svou vnitřní strukturu, odborný personál,

  odpovědné osoby, kontrolovatelnou činnost

  ahospodaření, takže... Zkrátka vypustilo se

  jen jedno slovo, anajednou jde opřijatelnou

  formu. Důležité totiž zůstává azůstane, že

  postižení, zejména skomplikovanějšími

  vadami, potřebují kvalifikovanou péči, speci-

  fické přístupy, odborníky, kteří jim opravdu

  mohou pomoci. Jenom soucit nestačí.

  anení to dobré pro dospělost našich žáků

  astudentů.

  Takže jsme školou, speciální atřeba trochu

  výjimečnou, ale školou, zkteré se vracejí

  denně nebo třeba jednou za týden, ale mají

  místo pro návrat. Proto jsme také změnili

  celé uspořádání, vjedné budově je internát,

  vjiné třídy sjídelnou. Věřte, že pro mnoho lidí

  zJedle bylo těžko přijatelné, že všichni chodí

  do školy „jinam“. Iza deště asněhu. Aptali se:

  Jan PIČMAN:

  Kdo je PhDr. Jan Pičman

  Ředitel Jedličkova ústavu a škol

  od r. . Klinický psycholog spraxí

  vpedagogicko- psychologické poradně,

  dětské psychiatrii a na klinice dětské

  onkologie. Člen redakční rady Můžeš.

  info

  TÉMA: Léčebné ústavy

  Jakou nejdůležitější proměnou jste

  prošli vy?

  Především jsme přestali být zařízením

  sociální péče astali jsme se opravdu ško-

  lou, isinternátem, ale už nejsme náhrad-

  ním domovem. Trváme na tom, že naši

  žáci astudenti musejí mít domov jinde.

  Buď usvé rodiny, nebo vjiném zařízení,

  například vdětském domově. Protože mít

  na jedné chodbě ložnici natrvalo avedle

  hned třídu vytváří pokřivený pocit domova

  Jsme školou, speciální

  atřeba trochu

  výjimečnou, ale školou,

  zkteré se vracejí denně

  nebo třeba jednou

  za týden, ale mají

  místo pro návrat.

  Kdo je oblékne, kdo dohlédne, aby přišli včas

  atd. Našli jsme řešení adnes už je to normální.

  Těch změn ale bylo ještě mnohem víc.

  Zasáhly vaše kolegy? Zvládli tuto

  proměnu?

  To je proces téměř bez konce. Kdysi jsem se

  vpracovní psychologii učil, že když vněja-

  kém systému spouštíte kvalitativně novou

  věc, je lepší vyměnit všechny zúčastněné

  lidi než je přeučovat, protože setrvačnost je

• Strana 9

  9

  můžeš / číslo 11 - 2013

  silná. Nás, zaměstnanců, je tu přes dvě stě

  aněkdy vidím, že tato poučka byla pravdivá.

  Jestli na nás ještě občas vykoukne to staré

  „ústavnictví“, je to jen vnašich hlavách, ale

  rozhodně ne vuspořádání, organizaci nebo

  metodách. To rozhodně ne. Také přichází

  hodně mladých kolegů ati vsobě dřívější

  stereotypy určitě nemají.

  Jak se ztohoto hlediska proměnila pozi-

  ce rodičů?

  Vmnoha případech bývali zvyklí, že své posti-

  žené dítě sem prostě odložili. Vedla je ktomu

  idřívější sociální politika, bariéry na každém

  kroku, společnost, která nechtěla brát takové

  lidi na vědomí. Nebyla to jen neochota se sta-

  rat, ale život spostiženým dítětem byl hodně

  komplikovaný. Dnes unás nikdo napořád

  není. Všichni knám chodí do školy ata jednou

  skončí. Absolvent musí jít jinam. Domů nebo

  případně do jiného zařízení.

  Usilujeme ovětší angažovanost rodičů,

  ale ještě se setkáváme spředstavou, že dítě

  tu bude doslova až do večera. Ikdyž nemáme

  jen výuku, ale takérehabilitaci, ergoterapii

  aspoustu zájmových aktivit, někdy je to

  zbytečné arádi bychom viděli uněkterých

  rodičů intenzivnější péči. Někdy dokonce

  referujeme rodině otom, co se zlepšilo, co

  žák lépe zvládá, asetkáváme se reakcí: To ani

  slyšet nechceme. Zvykli si na nějaký stav, vě-

  novali léta jeho kompenzaci anajednou je to

  lepší, abychom nedejbože nepřišli onějakou

  sociální dávku nebo museli úplně změnit život

  rodiny, třeba jít do zaměstnání. Stává se to.

  Můžeme říci, že jste stále více místo

  pečovatelské instituce spíš tréninkovým

  střediskem. Místem promyšlené přípra-

  vy na život…

  Ale to tu bylo vždy. První Jedličkova myšlen-

  ka byla otevřít postiženým cestu mezi ostatní.

  Něco se naučit, být aspoň trochu soběstačný

  ane odkázaný jen na dobročinnost. Idnes

  někoho učíme jen elementárním dovednos-

  tem, jiní končí maturitou ačást znich pokra-

  čuje na vysokých školách auspějí. Nejdůle-

  žitější je ale potřeba naprosté většiny našich

  žáků dozrát vdospělého člověka – tedy jaksi

  se zpevnit, najít sebedůvěru, přijmout objek-

  tivní pravidla života. Vtom je jejich pozice

  těžší než těch tzv. zdravých.

  Dlouhá léta péče, jisté ochrany, nižších

  nároků avětší tolerance vlastně zhoršují

  schopnost adaptovat se na běžný život. Proto

  bych skoro souhlasil stermínem „trénink“.

  Unás však potřebuje delší čas, naši velkou

  trpělivost. Bezpodmínečně také vlastní snahu

  postiženého mladého člověka oproměnu

  zopečovávaného na sebevědomého jedince,

  který už jen nečeká pomoc, ale rád by se po-

  stavil skutečnosti sám. To je pro nás hlavní,

  všechno vzdělání by jinak bylo kničemu.

  

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  Dlouhá léta péče, jisté ochrany,

  nižších nároků a větší tolerance vlastně

  zhoršují schopnost adaptovat se na běžný život.

  MYŠLENKY ZAKLADATELE

  Rudolfa Jedlička jsou

  i po sto letech stále živé.

• Strana 10

  10

  můžeš / číslo 11 - 2013

  TÉMA: Léčebné ústavy

  ■ Největší psychiatrická nemocnice by se mohla zmenšit. Ale ne bezhlavě.

  ■ Více péče vterénu má výhody odborné i ekonomické.

  ■ Problém: starý známý resortní přístup.

  Text: ZDENĚK JIRKŮ

  Foto: JAN ŠILPOCH

  S

  lovo „blázinec“ už vnaší společnosti

  dávno patří jen do anekdot ahos-

  podských promluv. Skoro všichni

  jsme pochopili, že psychiatrické

  onemocnění je opravdu vážnou

  věcí, skterou si může poradit jen odborník.

  Nedávná proměna názvu největší léčebny

  duševních nemocí na Psychiatrickou nemoc-

  nici byla tedy oprávněná.

  Na jedenatřiceti odděleních se na tisíc

  zaměstnanců stará ovíce než 1300 pacien-

  tů. Velký, opravdu velký komplex. Je po sto

  letech své existence ještě schopný přinést

  kvalitní péči? Jak vlastně čelí současným

  Bolest duše může být horší než nádor

  vichrům snah po zrušení všech podobných

  ústavů?

  Ředitel nemocnice MUDr. Martin Hollý

  ví, že vtomto případě není velikost syno-

  nymem pro věčnost: „Vůbec nesoutěžíme

  opočty pacientů, naopak. Dobře víme, že

  každý den zbytečně prožitý unás nepomáhá

  návratu do běžného života. Ale jsme lékaři

  anemůžeme poslat na ulici nemocného, kte-

  rý nemá kam jít ajak se uživit. Máme možná

  až desítky těch, kteří by už nemuseli být

  vnemocnici. Kam půjdou? Kdo na ně čeká

  apomůže jim? Nikdo.

  Mladí pacienti, kteří nezískali tzv.

  důchod zdětství, protože nemoc propuk-

  la vrané dospělosti, kdy ale ještě neměli

  odpracovanou dostatečnou dobu, nemají

  Kadeřnice avizážistka

  zaujme nejen trochu

  unavenou tváří, ale

  především očima.

  Je vnich velká touha

  zbavit se utrpení.

  PŮVODNĚ PŘEKRÁSNÉ SECESNÍ BUDOVY

  (a nejen ony) by potřebovaly

  radikální léčbu od stavbařů.

• Strana 11

  11

  můžeš / číslo 11 - 2013

  Bolest duše může být horší než nádor

  nárok na nic. Nemocnice je jediné místo na

  světě, kde dostanou najíst, lůžko aodbornou

  pomoc. Uvědomují si tyto tvrdé skutečnosti

  radikální zastánci zrušení všech ústavů?

  Podílíme se na zásadní reformě, chceme,

  aby po celé republice vznikala malá centra,

  která by se oně postarala, ale ikdyž nyní

  reforma projde, bude to trvat třeba až deset

  let, že se budeme moci opravdu zmenšit.“

  Slova moderního, přesto zkušeného

  psychiatra smezinárodními zkušenostmi

  (odborné anglické termíny se mu vkráda-

  jí do každé věty) působí až mrazivě. Na

  začátku 21. století jsou vážně nemocní lidé

  bez možnosti opustit nemocnici, ikdyby se

  mohli dál léčit ambulantně? Není právě tady

  jedna zčerných děr zdravotnictví, kde utíka-

  jí peníze, ojejichž dramatickém nedostatku

  slyšíme každý den?

  VEvropě mají obdobná zařízení 200–300

  lůžek. Nejde jen o velikost, přímo úměrně

  souvisí také se spádovou oblastí. Do takové

  nemocnice by to mělo být kolem padesáti

  kilometrů. Pro pacienta ijeho rodinu. Vpří-

  padě Bohnic adalších velkých ústavů jde

  nejméně odvojnásobek. Koncepce, reformy

  aplány mohou být krásné, ale pacienti trpí

  už dnes. Amnohdy nepotřebují týdny amě-

  síce na lůžku.

  Petra supřímnýma očima

  Uprostřed rozsáhlého areálu vnenápadné

  budově najdete dveře scedulkou Komunitní

  terénní centrum. To je místo, kde umějí

  zasáhnout vsituacích zhoršení nemoci,

  psychických potíží plynoucích zživotních

  pohrom, ale iupodezření zrozvoje vážněj-

  ších poruch, např. schizofrenie.

  Nejde jen oběžnou ambulanci, vždy

  je připraveno několik lůžek – mohou být

  potřeba jen jednu noc nebo pár dnů. Také

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  Kdo je MUDr. Martin Hollý

  Ředitel Psychiatrické nemocnice Bohnice od

  r. . Absolvent Jeseniovy lékařské fakulty

  Univerzity Komenského ve slovenském

  Martině.

  Věnuje se dlouhodobě psychiatrii

  asexuologii. Působí také vtréninku

  komunikačních atýmových dovedností.

  Smanželkou vychovává pět dětí.

  info

  práce sester počítá ispůsobením vpřiroze-

  ném prostředí pacienta, komplexní pohled

  na jeho je důležitým krokem kpředcházení

  dlouhodobým pobytům na lůžku. To vlastně

  není nemocnice, ale model, jak by mohla

  fungovat centra třeba vkaždém okrese.

  Blonďaté Petře je třicet čtyři auž půl roku se

  sem vrací. Tentokrát na den dva?

  Její diagnózu vědět nesmíme, ale krát-

  kým povídáním souhlasí. Kadeřnice avizá-

  žistka zaujme nejen trochu unavenou tváří,

  ale především očima. Je vnich velká touha

  zbavit se utrpení. Touha po překonání ne-

  moci anávratu kzajímavé práci. Teď neumí

  nebo nemůže žertovat, teď bojuje sdémo-

  nem avěří sestřičkám ilékařům centra, že

  se její svět zase rozsvítí.

  poblouznění, nezřízený život nebo dokonce

  hypochondrii jsme uleckterého znemocných

  ochotni alespoň připustit. Zkrátka kde není

  vidět jizva, modřina, otok nebo průkazný

  rentgen, má fantazie prostor. Ale moderní

  psychiatrie umí objektivně apřesně určit

  diagnózu aumí iléčit. Skoro vždy.

  Jako iostatní lékařské obory si jen má-

  lokdy neví rady. Přesto nejen veřejnost, ale

  ilékaři jiných oborů nejednou zapochybují

  – je toto opravdu medicína? Možná právě

  zde začíná hlavní problém české psychiat-

  rie, která má dobré mezinárodní renomé.

  Ale má také opravdu velké léčebny, málo

  terénních pracovišť a– vpřípadě bohnické

  nemocnice – dluh vopravách aúdržbě celé-

  ho areálu ve výši 2 mld. Je to bohužel vidět.

  MUDr. Martin Hollý ví, že zrovnopráv-

  nit jeho obor ve vědomí (icelé lékařské)

  veřejnosti mohou jen moderní postupy, lepší

  alepší výsledky anekonečná osvěta: „Lidský

  organismus je celistvý. Ive svém zdraví ane-

  moci. Často zjišťujeme psychické potíže jako

  následek onemocnění těla ajeho orgánů.

  Aobráceně, některé diagnózy, původně

  interní, chirurgické nebo onkologické,

  Kdyby nebylo toto nevelké zařízení

  uprostřed obrovské nemocnice, asi by

  skončila na měsíce na standardním ženském

  oddělení. Péče oni by stála mnohem více,

  ale hlavně její kontakt srodinou by se velmi

  ztížil. Takto koncipovaných center jsou po-

  třeba desítky. Aproč je ještě nemáme?

  Naše hodně pokřivené představy

  Nemoci duše jsou už odpradávna spojovány

  stajemnými kouzly, neznámými přírodními

  silami nebo dokonce spokřiveným charakte-

  rem. Ikdyž doby všeobecného tmářství snad

  pominuly, jisté stigma na pacientech psychiat-

  rů zůstává. Když ne mocnosti pekelné, alespoň

  podezření na nějakou úchylku, náboženské

  mohou končit unás. Takže vůbec nejsme

  přívěskem zdravotnického systému, ale jeho

  neoddělitelnou součástí. Ataké sociálního,

  protože komplikovanější společenské, rodin-

  né, pracovní ifinanční souvislosti najdete

  ukaždého znašich nemocných. Jenomže…

  Tahle banální pravda se nemůže vpolitice

  státu stále prosadit. Když přijde těžká chvíle

  vrodině, ublízkých, uspolupracovníků,

  naši adresu zná každý. Když se nic neděje,

  zůstáváme trochu ve stínu.“

  Přitom každý si může bohnickou ne-

  mocnici prohlédnout doslova zblízka. Tady

  nenajdete ani zavřené brány, ani ozbrojenou

  stráž, ale docela pěkně upravený areál schrá-

  něnými dílnami, prostor pro divadlo, hudbu

  ivýstavy iznovuotevřený secesní kostel.

  SPOLUAUTOR ZÁSADNÍ REFORMY

  psychiatrie se zmenšení

  své nemocnice vůbec nebojí.

  Nemoci duše

  jsou už odpradávna

  spojovány

  stajemnými kouzly.

  

• Strana 12

  12

  můžeš / číslo 11 - 2013

  TÉMA: Léčebné ústavy

  12

  ■ Zbůch zažívá výraznou obměnu služeb a klientely.

  ■ Velké instituce podporují ty, kteří nemají jinou možnost.

  ■ Ústavy představují líheň profesionálů pro sociální služby.

  Zařízení, která stále potřebujeme

  Text: RADEK MUSÍLEK

  Foto: JAN ŠILPOCH

  N

  ěkteří lidé hlasitě volají po rušení

  ústavů apodobných velkých in-

  stitucí. Doba se změnila anejsou

  už prý potřeba. Pravda, doba se

  opravdu změnila asní se mění

  iústavy ajejich služby. Jejich potřeba

  však nezmizela. Ať už jim budeme říkat

  ústavy, instituty či centra služeb, stále hrají

  nezastupitelnou úlohu vpéči olidi stěž-

  kým postižením všeho druhu. To si člověk

  nejlépe ověří na vlastní oči. Vypravili

  jsme se do Centra pobytových aterénních

  služeb ve Zbůchu uPlzně. Průvodcem nám

  byl ředitel Petr Štainigl apedagog volného

  času Roman Suda.

  Jedno znejvětších zařízení

  Zbůch patřil mezi největší zařízení svého

  druhu unás, po boku Jedličkova ústavu

  aKociánky. Byly zde hlavně děti stěles-

  ným, mentálním nebo kombinovaným

  postižením. Dnes je ledacos jinak. Mezi

  dvěma stovkami klientů převažují dospělí

  apůvodní ústav sociální péče se atomizoval

  do několika míst, kde jim nabízí samostatné

  bydlení apráci. Děti do 18 let, kterým se

  zde dostává vzdělání irehabilitace, tvoří

  jen čtvrtinu osazenstva. Mimo původní

  budovu dnes žije na padesát lidí vblízkém

  Chotěšově ana několika místech vPlzni.

  „Do budoucna bychom rádi tento počet

  zdvojnásobili, takže by celá polovina našich

  klientů žila apracovala venku,“ říká ředitel

  Štainigl. Podle něho je úspěchem, když roč-

  ně do některého zprogramů samostatného

  bydlení odejde přibližně deset lidí.

  Od roku 1990 rapidně klesl zájem rodin

  oumísťování dětí, stejně jako počet pří-

  padů soudně nařízené ústavní péče (tvoří

  jen 10 procent). Pro děti spostižením se

  rozšířily možnosti inkluze aděti zdys-

  funkčních rodin odcházejí spíše kpěstou-

  nům. „Vzařízeních našeho typu zůstává

  ten, kdo potřebuje komplexní odbornou

  péči, kterou by bylo jinde těžké zajistit,“

  vysvětluje ředitel. Zvlastní zkušenosti

  ví, jak je obtížné najít pěstouny pro těžce

  Otevřenost aneustálý kontakt sveřejností

  jsou také nejlepší bariérou proti hrůzostraš-

  ným plkům typu „jedna paní slyšela, že…“.

  Ředitel nemocnice si ale více váží otevřenosti

  jako nejlepší prevence proti případnému ne-

  vhodnému chování personálu. Zkrátka tady

  by šikana pacientů byla vidět hned.

  Jsou ploty aploty

  Kdysi vznikl vBohnicích festival Mezi ploty

  – setkání umělců, pacientů, jejich rodin

  ajiných zájemců. Byl úspěšný apopulární,

  ale vposlední době narazili jeho organizátoři

  na malý zájem sponzorů. Snad se to zlepší.

  Ovšem mezi jinými ploty se ocitají zdejší pa-

  cienti každodenně. Zjedné strany stojí zdra-

  votnický systém, zdruhé sociální politika.

  Mezera je přesně tak velká, aby jí pro-

  padaly desítky astovky pacientů, kteří by

  mohli jít domů, kdyby nějaké „doma“ exis-

  tovalo. Nejde jen ostřechu nad hlavou, ale

  osoustavnou akvalifikovanou péči pokud

  možno vmístě bydliště. Na tu zatím peníze

  nejsou, na provoz velikých léčeben jakžtakž

  ano. Resorty zdravotnictví asociální péče se

  už po léta nemohou domluvit, který znich

  svůj plot posune kdruhému amezeru zruší.

  Přitom obě ministerstva sídlí vPraze vjedné

  budově. MUDr. Martin Hollý jen konstatu-

  je: „Každý ví, jaký demografický vývoj nás

  čeká. Každý ví, že stáří přináší mnohem

  více psychiatrických diagnóz. Připravená

  reforma by měla situaci vcelé republice

  kvalitativně zlepšit. Pokud ji někdo nesmete

  ze stolu spoukazem na akutnější potřeby.

  To by bylo moc krátkozraké.“

  Aznamenalo by to, že blázinec nesídlí

  vBohnicích, ale na úplně jiné adrese.

  

  PETRA je nemocí opravdu vysílená,

  ale i nám řekla, že věří v lepší dny.

  Vzařízeních našeho

  typu zůstává ten, kdo

  potřebuje komplexní

  odbornou péči, kterou

  by bylo jinde těžké

  zajistit.

  PŘÍMO V CENTRU

  pobytových

  a terénních služeb

  Zbůch mohou

  klienti jezdit na

  koni.

  

• Strana 13

  13

  můžeš / číslo 11 - 2013

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  Zařízení, která stále potřebujeme

  Vedle rehabilitace, logopedie asociálních služeb

  nabízí ve Zbůchu základní vzdělání adevět záučních oborů.

  Jedním znich jsou izahradnické práce.

  postižené dítě. „Za třicet let jsme tu dokázali

  najít novou rodinu jen pěti dětem.“ Naopak

  výrazný nárůst zaznamenal počet dospě-

  lých, kteří se potřebují zařadit do běžného

  života. Důvodem může být poúrazový stav,

  mentální postižení nebo rekonvalescence po

  těžké neurologické operaci.

  „Sodbornou podporou tu připravuje-

  me lidi kco nejsamostatnějšímu návratu

  do života. Prioritou je samostatné bydlení

  apráce, ale důležitá je izábava asociální

  kontakty,“ říká Roman Suda, který se coby

  pedagog volného času věnuje především

  sportovním aktivitám. Ostatně ipři nich se

  jeho svěřenci učí důležitým dovednostem

  pro život – vůli, vytrvalosti, překonávání

  překážek iobčasným neúspěchům.

  Centrum pobytových aterénních služeb

  Zbůch používá pro samostatné bydlení vlast-

  ní objekty ipronajaté byty. „Myslíme si, že je

  zbytečné něco nákladně budovat audržovat,

  když se dají vcelku levně pronajímat krásné

  ubytovací prostory,“ nastiňuje ředitel Štainigl

  svoji strategii. „Je to nejen jednodušší pro

  správu, ale také flexibilnější. Co bych dělal

  sřadou domů abytů, kdyby se opět zásadním

  způsobem změnila struktura poskytovaných

  služeb?“ Nájmy jsou nízké apro klienty velmi

  únosné. Důležitým bodem však je, že kaž-

  dému, kdo to potřebuje, se ivsamostatném

  bydlení dostává podpory. „Naši pracovníci

  vpřímé péči jsou na těchto pozicích vdob-

  rém slova smyslu holky pro všechno. Jejich

  záběr je od práce výchovné po sociální,“ říká

  Roman Suda při prohlídce domu vChotě-

  šově, kde několik klientů bydlí azároveň

  prodává vpekařství scukrárnou.

  Nabízíme devět učebních oborů

  Vedle rehabilitace, logopedie asociálních

  služeb nabízí ve Zbůchu základní vzdělání

  adevět záučních oborů. Jedním znich jsou

  izahradnické práce. Vzahradě centra služeb

  je kout, kde se návštěvníkům naskytne neče-

  kaný pohled na dva hroby. „Jsou to tréninkové

  hroby, ale nebojte, zahradníci na nich trénují

  jen údržbu aaranžování květinové výzdoby,“

  směje se Roman Suda našim překvapeným po-

  hledům. „Když pořádáme trhy našich výrobků,

  nově příchozí jsou také dost překvapení.“

  Hlavní je, aby si každý podle svých

  možností co nejvíce užil produktivní období

  svého života. Ke stáří se pak třeba zase vrátí

  do hlavního centra. To tu zůstává pro pomoc

  apodporu těm, kteří jsou uvnitř ivenku.

  „Větší či menší osamostatnění je dlouhodo-

  bý proces,“ vysvětluje ředitel Štainigl. „Ti,

  kdo odešli nedávno, zpočátku netrhají vazby

  sdomovským centrem. Hlavně vprvních

  týdnech se hodně vracejí. Bez existence

  centra by neměli kam.“

  VODOLÉČBA

  je součástí

  komplexní

  rehabilitace.

  HUDEBNÍ KROUŽEK patří k nejoblíbenějším.

  Třeba se tu rodí konkurence pro The Tap Tap.

  ZKUŠEBNA je moderně vybavena,

  včetně elektronické bicí soupravy.

  

• Strana 14

  14

  můžeš / číslo 11 - 2013

  TÉMA: Léčebné ústavy

  Roman Suda však na druhou misku vah kla-

  de také opačné postoje. „Mnohým ,all inclu-

  sive‘ vcentru vyhovuje anemají sebemenší

  chuť se osebe starat sami. Proto pořádáme

  interní festival vchráněném bydlení coby

  propagaci, jak může být fajn mít vlastní

  bydlení apráci“.

  Ukazují se díry na trhu

  Nová struktura klientů ve Zbůchu jasně

  ukazuje díry na trhu sociálních služeb unás.

  Například mladý dospělý člověk po úrazu

  hlavy může klidně skončit vléčebně dlouho-

  době nemocných mezi umírajícími seniory.

  „Unás mu pomůžeme srestartem, obnoví si

  aktivity každodenního života ačasem může

  třeba opět samostatně fungovat ibez naší

  pomoci.“ Takových případů je přitom podle

  ředitele Petra Štainigla kvůli adrenalino-

  vým sportům čím dál víc. „Určitě bychom

  vbudoucnu rádi vybudovali dvougenerační

  pobyty pro rodiče spotomky. Stárnoucí rodi-

  če, kterým ubývá sil, ajejich dospělé, ale na

  péči stále plně závislé dítě. To je velké téma,

  do něhož se chceme pustit, ale dost nám

  hází klacky pod nohy legislativa.“ Vide-

  álním případě by tak mohly být otevřeny

  bytové jednotky, kde by měly své služby

  isoukromí zajištěny obě generace současně.

  Rodičům by tak odpadla zátěž vyplývající

  Zase reformy

  ústavní péče?

  INstitucionalizace, DEinstitucionalizace,

  REinstitucionalizace – to jsou tři cizí, ale

  již zdomácnělé pojmy, které se opakují

  vnaší koncepci péče oděti adospělé, kteří

  nemohou žít zcela samostatně.

  Podle prvního rodina formuje dítě podle

  vzorů, které jsou přežité, neodpovídají zář-

  né budoucnosti lidstva, proto je vhodné,

  aby děti více ovlivňoval stát ajeho pracov-

  níci. Ti jsou odborníky, ti vědí, napodkla-

  dě pedagogického studia, jak postupovat,

  aby se zdítěte stal dobrý, socialisticky

  uvědomělý občan. Slova mojí babičky

  tehdy zněla provokativně: Kdyby raději

  mamince nebo babičkám umožnili, aby

  se odítě staraly, byl by pokoj. Holt nějaké

  cviky by mu chyběly, to by se musel kluk

  doučit, ale to pohlazení, pomazlení, hraní

  si naschovávačku, to má taky význam.

  Říkala to unás doma, nikdo ji skoro

  neslyšel, apřece poletech došli islavní

  aerudovaní pedagogové všech stupňů

  kzávěru (včetně těch ze Sovětského

  svazu), že láska provázející dětství dítěte

  má také význam amožná, že ivětší než

  odborný nácvik akázeň vjídle avpřezou-

  vání. Atak se přešlo kdeinstitucionaliza-

  ci. Prostě se zdůrazňovaly všechny zápory

  výchovy vdětských domovech abyla

  snaha děti irůzně handicapované dospělé

  umístit zpět dorodinného prostředí.

  Počet výchovných ústavů se redukoval

  aredukoval. Ato se dneska propaguje

  znovu, jako by to byla úplná novinka. Na-

  jít pro handicapované či odmítané nebo

  těžko vychovatelné dítě náhradní rodinu

  bylo pro mnohé vynikající řešení! Pro

  mnohé! Ne pro všechny. Oba vykřičníky

  jsou oprávněné. Člověk zaplaťpánbůh

  není redukovatelný najediné schéma.

  Obávám se, že zapár let potéto další

  vsoučasnosti propagované deinstituciona-

  lizaci péče přejdeme zase kREinstitucio-

  nalizaci aargumenty pro znovuobnovení

  budou stejně pádné, jako jsou ty dnešní,

  kterými je zdůvodňována redukce počtu

  dětských domovů ainstitucionálních za-

  řízení. Komunistická strana vždy „věděla,

  které řešení je to jediné správné“. Vtipně se

  tomu říkávalo „přímá linie komunistické

  strany odrohu krohu či žargonem odvin-

  glu kvinglu“. Pamatujete? Já pamatuji,

  proto si myslím, že je dobré zachovat plu-

  ralitu možností výchovy. Lidé, natožpak

  děti, nejsou všichni stejní avBibli se píše:

  „Vcházejte úzkou branou.“

  

  Autorka je socioložka,

  členka rady Konta BARIÉRY.

  SLOUPEK

  Jiřiny ŠIKLOVÉ

  znepřetržité péče, ale nemuselo by dojít

  ktíživému odloučení.

  Na otázku, jaký je hlavní argument pro

  zachování podobných zařízení, ředitel

  Petr Štainigl odpovídá: „Musí tu být jako

  pojistka pro lidi, kteří nemají jinou mož-

  nost. Vzdělání pro nás už není prioritou, ale

  akcentujeme socializaci anávrat do běžného

  života. Navíc jsme nositeli know-how so-

  ciálních služeb, vzděláváme nové profesio-

  nály. Zrušit nás má asi stejnou logiku jako

  zrušit nemocnice. VEvropě není stát, kde

  by neexistovala podobná zařízení!“ Jedním

  dechem však dodává, že určitou část jejich

  práce by výrazně ulehčila lepší spolupráce

  uvnitř obcí amístních komunit, což se na

  západě děje.

  

  SPOKOJENOST UŽIVATELŮ

  služeb je hlavním cílem.

  V CENTRU ZBŮCH

  žijí lidé různého věku i postižení.

  NĚKDO SE JEDNOU

  úplně osamostatní,

  jiný bude

  potřebovat

  dopomoc

  celý život.

  

• Strana 15

  15

  můžeš / číslo 11 - 2013

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  ■ Moderní medicína a rehabilitace snižují počty lázeňských pacientů.

  ■ Kapacity českých lázní jsou předimenzované.

  ■ Janské Lázně hodlají zachovat kvalitní péči o dětské i dospělé pacienty.

  Jak dál nejen

  vJanských Lázních?

  Text: RADEK MUSÍLEK

  Foto: JAN ŠILPOCH AARCHIV

  Z

  eptali jsme se čtyř lidí, kteří mají

  úzký vztah kproblematice lázeňství.

  Konkrétně nás zajímala velmi disku-

  tovaná situace Janských Lázní, kam

  jezdí ročně stovky dětí spostižením.

  Všichni respondenti odpovídali na dvě

  stejné otázky: Jaká je budoucnost Janských

  Lázní avčem je podle nich budoucnost

  českého lázeňství obecně?

  HANA PÁNKOVÁ

  iniciativa Zachraňte Vesnu,

  matka dcery skombinovaným postižením

  JANSKÉ LÁZNĚ: Janské Lázně, azejména

  dětská léčebna Vesna, byly vždy specializo-

  vané na léčbu těžce postižených pacientů

  sneurologickými či ortopedickými one-

  mocněními. Ipřes současné problémy jsou

  Janské Lázně zařízením snejkvalitnější

  péčí otyto pacienty, navíc umožňují léčbu

  pacientů ivrežimu odborného léčebné-

  ho ústavu. Proto budoucnost těchto lázní

  vidím vtom, co umějí nejlépe, to je vpéči

  ohandicapované pacienty, kteří by se nebyli

  schopni jinak začlenit do běžného života.

  Ato vrámci režimu odborného léčebného

  ústavu, který umožňuje pacientům delší po-

  byty, než kdyby se léčili vlázeňském režimu.

  ČESKÉ LÁZEŇSTVÍ: Myslím si, že lázeňství

  jako takové stojí na rozcestí. Lázně jsou zde

  primárně proto, aby pomáhaly pacientům

  vboji sjejich onemocněními. Většina občanů

  si však představuje lázně jako relaxaci

  apopíjení vody ztermálních pramenů. Tuto

  představu umocňují isamotná lázeňská zaří-

  zení, která vdůsledku úbytku pacientů po za-

  vedení nového indikačního seznamu začala

  wellness nabídku rozšiřovat. Naše lázně ale

  obnášejí tvrdé cvičení. Pro lázeňská zařízení

  vlukrativních turistických oblastech je nabíd-

  HANA PÁNKOVÁ tíživě pociťuje náklady

  za různé poplatky při pobytu sdcerou vlázních.

  ka pobytů pro samoplátce určitým řešením,

  ale zařízení vméně atraktivních oblastech

  neobstojí ani se samoplátci (např. Velichov-

  ky). Většina pacientů je však trvale odkázána

  na hrazení pobytu ze zdravotního pojištění,

  protože nemáme šanci si pobyt hradit zvlast-

  ních zdrojů. Pokud tedy nedojde ke změně

  indikačního seznamu, většina lázeňských

  zařízení zkrachuje ačeské lázeňství bude

  sloužit krelaxaci smetánky či zahraničních

  turistů. Přesto však věřím, že ktéto černé vizi

  nikdy nedojde, ministerstvo zdravotnictví se

  upamatuje, že je ministerstvem zdravotnic-

  tví, začne se zajímat opacienty alázně budou

  inadále léčit nemocné.

  JAN PFEIFFER

  zakladatel moderní české rehabilitace,

  emeritní přednosta Kliniky

  rehabilitačního lékařství

  1. lékařské fakulty UK

  aVšeobecné fakultní nemocnice

  JANSKÉ LÁZNĚ: Specifikum těchto lázní je

  vtom, že si tu prošli nejhoršími životními

  okamžiky skoro všichni naši pacienti spolio-

  myelitis – tedy infekční obrnou. Tak získaly

  Janské Lázně velké renomé iza hranicemi.

  Ale to už je trochu minulost. Lidé otyhle

  lázně bojují hlavně zcitových důvodů.

  Dětská část je stále lázeňská, ale ten zbytek

  bude asi časem spíš rekreace. Já mám křadě

  lázní citový vztah aklidem, kteří tam jezdí,

  

• Strana 16

  16

  můžeš / číslo 11 - 2013

  TÉMA: Léčební ústavy

  také. Ovšem racionálně musím říct, že stím,

  jak se vyvinula současná medicína, máme

  lázeňství předimenzované.

  ČESKÉ LÁZEŇSTVÍ: Vminulých dobách se

  objevil pojem, že lázně jsou rehabilitace

  pracujících. Začaly se ubírat spíše směrem

  rekreace na úkor skutečné rehabilitace.

  Opravdu zlatou éru zažilo české lázeňství

  v19. století. Odehrávalo se ovšem voblas-

  tech německy hovořících obyvatel Českého

  království, což se týká všech nejslavnějších

  středisek včetně Janských Lázní. Tehdy ne-

  bylo po dnešní efektivní medicíně ani vidu,

  ani slechu, takže se všechno léčilo, jak se

  dalo. Vlázních se dělala politika, obchody

  iumění. Vzpomeňme na Goetha vKarlových

  Varech. To ale prakticky skončilo svýstřely

  vSarajevu; další ranou byl odsun Němců

  po druhé světové válce. Přesto byly naopak

  zakládány další adalší lázně, takže jich teď

  máme moc. Dnes bych byl pro to, aby se

  rozvinula rehabilitace tam, kde člověk bydlí

  apracuje. Tedy to, čemu se ve světě říká ko-

  ordinovaná rehabilitace. Zde jsou provázáni

  léčební, sociální ipedagogičtí pracovníci

  vjeden celek. Je to lepší než odjet na delší

  dobu do sice velmi příjemného, ale pouze

  léčebného prostředí mimo domov, kde

  stímhle ztratím kontakt. Sem bych upíral

  energii afinance, protože tahle koordinova-

  ná rehabilitace nám pořád chybí.

  JOSEF ŠIMURDA

  ředitel Státních léčebných lázní

  Janské Lázně

  JANSKÉ LÁZNĚ: Mediálně tolik diskutované

  potíže Janských Lázní nepramení jen ztzv.

  indikačního seznamu. Pokud jde oněj samot-

  ný, záleží ina pojišťovnách alékařích, jak

  sním budou pracovat. Určitě situaci vJan-

  ských Lázních nepomohl, ale problémy sahají

  hlouběji do minulosti. Už dřív se snižovaly

  výkony azaměřenost prakticky pouze na

  příjmy od pojišťoven byla chyba. Proto jsou

  současné změny bolestivější, než by bývaly

  musely být. Přesto jsem optimista. Vidím tu

  velký potenciál vkvalitě léčby ituristicky

  lákavé lokalitě. Dosavadní hlavní pilířkom-

  plexní péče oděti adospělé rozšíříme

  ještě owellness akonferenční služby. Určitě

  nemáme vplánu uzavírání unikátní dětské

  léčebny Vesna, jak se někdo obává. Naopak,

  skutečnost je taková, že změnou vedení lázní

  došlo kjejí záchraně. Funguje velmi dobře,

  je obsazená abudeme ji dál rozvíjet. Ojiném

  využití tak specializovaného objektu ani ne-

  lze uvažovat. Její malá část se možná otevře

  dospělým, ale to je ještě ve fázi analýz.

  Přibližně 300 lůžek pro dospělé je teď ne-

  obsazených. Po modernizaci těchto kapacit

  (především doplnění sociálního zařízení na

  každý pokoj) bude možné je využít khote-

  lovým awellness pobytům. Obavy, že „sku-

  tečně potřební pacienti“ tak budou zlázní

  vytlačeni, jsou liché. Jen zaplníme dlouho-

  době prázdná místa. Komplexní péče je pro

  nás stále prioritou. Apokud jde privatizaci,

  oté se mluví už 20 let. Za současné situace

  ji však nepovažuji za aktuální avhodnou.

  Nejprve se musí vše stabilizovat, aby mohlo

  dojít kprodeji za co nejvýhodnějších podmí-

  nek pro pacienty, stát iměsto Janské Lázně.

  Rozhodně nekrachujeme anejlépe nám lidé

  pomohou tím, když knám budou jezdit.

  ČESKÉ LÁZEŇSTVÍ: Rozvoj medicíny ubírá

  zhlediska léčby lázním klienty. Zákroky jsou

  často šetrnější, bez následků. Rehabilitaci

  lze provádět ambulantně. Lázně musejí jít

  cestou nových služeb pro těžší indikace. To

  občas naráží na zaběhnuté tradice izvyklosti

  personálu. Přibývá lidí sdětskou mozkovou

  obrnou adalších, kteří potřebují komplexní

  péči, nejen léčebnou, ale ipsychosociální.

  Lázeňští šviháci za peníze zveřejného zdra-

  votního pojištění už jsou minulostí.

  ANDREA WOLFOVÁ

  specialistka externí komunikace

  Všeobecné zdravotní pojišťovny

  JANSKÉ LÁZNĚ: Janské Lázně pečují přede-

  vším oděti adospělé sporuchami pohy-

  bového aparátu anervovými nemocemi.

  Sléčebně-rehabilitační péčí otyto pacienty

  mají bohaté zkušenosti adosahují dobrých

  výsledků. VZP ČR uzavřela od 14. 7. 2013

  se Státními léčebnými lázněmi Janské

  Lázně smlouvu oposkytování lůžkové péče

  rehabilitačního odborného léčebného ústa-

  vu pro dospělé aděti. Klienti, kteří vdané

  chvíli nemohou kvůli indikačnímu seznamu

  čerpat lázeňskou léčebně-rehabilitační péči,

  mohou čerpat lůžkovou rehabilitační péči.

  Zpohledu VZP je budoucnost SLLJanské

  Lázně zajištěna smlouvou oposkytování

  aúhradě hrazených služeb, která nyní platí

  od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2017. Každý rok

  je uzavírán aktualizovaný dodatek ofinan-

  cování na příslušný kalendářní rok. Pro

  budoucnost těchto lázní je jistě také dobré

  to, že podle ministerské vyhlášky platné od

  1. 10. 2012 má rozšířenou škálu indikací

  opacienty sartrózou velkých kloubů, po

  operacích štítné žlázy či dýchacích cest.

  

  ČESKÉ LÁZEŇSTVÍ: Ministerstvo zdravot-

  nictví provedlo novelizaci tzv. indikačního

  seznamu, který kdiagnózám ajejich stupni

  přiřazuje nárok na čerpání hrazené lázeň-

  ské péče. Ten vešel vúčinnost vříjnu 2012.

  Některé indikace přidává či zpřesňuje, jiné

  vypouští, protože jsou již řešené specializova-

  nou ambulantní péčí. Přes všechny změny je

  klíčové, že nadále zachovává oba typy hraze-

  né lázeňské péče – komplexní ipříspěvkovou.

  Uvětšiny diagnóz se nově krátí délka pobytu

  otýden. Udětských pacientů však zůstává

  délka pobytu na čtyřech týdnech.

  Nový seznam rozlišuje základní aopako-

  vaný pobyt. Také upravuje četnost ainterval

  opakování lázeňské péče. Toto je podle

  našeho názoru jedna zhlavních příčin vý-

  raznějšího poklesu počtu klientů čerpajících

  lázeňskou léčebně-rehabilitační péči vroce

  2013. Tento pokles se týká téměř všech

  poskytovatelů.

  

  NOVÝ ŘEDITEL

  v Janských Lázních Josef Šimurda

  si problémy uvědomuje,

  přesto je optimista.

  ANDREA WOLFOVÁ poskytla vyjádření

  za Všeobecnou zdravotní pojišťovnu.

  

• Strana 17

  můžeš / číslo 11 - 2013

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  17

  PUTOVNÍ VÝSTAVA

  ■ Hranice mezi designem pro seniory a lidi shandicapem bývá neznatelná.

  ■ Studenti prý často tvoří spíš na efekt.

  ■ Je design zprofanovaným výrazem pro všechno?

  Text: PAVEL HRABICA

  Foto: JAN ŠILPOCH

  S

  družení CZECHDESIGN připravilo

  pro letošní podzim výstavu Design

  vnejlepších letech. Jak se píše

  vkatalogu, je to výstava určená ve-

  řejnosti, které není vlastní stárnutí.

  Výstava samotná byla jen jednou ze součástí

  festivalu Týden přístupného designu, kte-

  rému se sdružení věnuje již od roku 2004.

  Výstava zahájila vPraze vGalerii Czech-

  designu, během následujících měsíců bude

  putovat po Česku na pobočky Raiffeisenban-

  ky, která je partnerem Czechdesignu.

  Lépe vidět, lépe vnímat

  „Na první pohled se může zdát, že jsme se

  zaměřili čistě jen na seniory,“ tvrdí kurá-

  torka výstavy Veronika Loušová (autorka

  kuchyňské sestavy pro vozíčkáře). Nepopírá,

  že tentokrát byli senioři hlavním „objektem“

  zájmu. „Stárnutí je spojené se sníženou

  pohyblivostí, často shorším viděním, jiným

  druhem pozornosti, atak každý, kdo chce

  pro tuto kategorii něco vytvořit, musí se

  nutně setkat ataké inspirovat věcmi, které

  slouží jako pomůcky pro lidi shandicapem,

  pro vozíčkáře, nevidomé nebo slabozraké.

  Ta hranice může být velmi nezřetelná,“

  vysvětluje kurátorka avše dokumentuje na

  vystavených exponátech.

  Ztěch modernějších například aplikace

  Big Launcher pro chytré telefony či tablety,

  svýraznými avelkými ikonami. Jsou dobře

  čitelné jak pro slabozraké, tak pro seniory,

  kteří nemusejí při každém zazvonění hledat

  brýle na čtení. Navíc obsahuje tlačítko SOS

  ageolokační funkci. Aplikace je přizpůso-

  bena ipro ovládání přes elektrický vozík, je

  využitelná také pro nevidomé.

  Kdo zpánů ještě zažil povinnou vojenskou

  službu, mávne nad vidličko-nožem rukou.

  Přiostřené lžíce, které vpolních podmínkách

  nahrazovaly celý příbor ašlo snimi krájet

  ituhý kus masa, si jistě pamatují dodnes. Ale

  vidlička od Mika Millera jako elegantní sou-

  část příboru srozšířenou dolní částí ahlavně

  přiostřenou (ne ostrou) hranou je vhodná

  pro všechny, které zrazuje ruka. Využít ji

  mohou senioři, kterým neslouží jedna ruka,

  stejně jako lidé spohybovým handicapem od

  narození. Vidlička umožňuje snadné krájení

  masa ijeho napichování.

  Nežít vnemocničním pokoji

  Veronika Loušová tvrdí, že díl viny na tom,

  že se mladí designéři často nevěnovali sku-

  tečně funkčnímu designu, měly výtvarné

  školy. „Učili se dělat krásné vázičky, ale ne

  funkční. Aje stále obtížné takový přístup

  zlomit.“

  Podle ní se zdesignu stalo nadužívané

  slovo. Přitom design, který nedělá zvěci

  věc přístupnou ipo praktické stránce, je jen

  hraním si se slovíčkem. „Dneska je všechno

  ,designové‘.“ Iproto není zájem mezi mla-

  dými designéry o„přístupný“ design unás

  tak velký. Otom svědčí ifakt, že jen část

  exponátů na výstavě pocházela zČeska,

  ačkoli některé ztěch domácích produktů

  již našly místo ve výrobě aprodávají se

  (např. sedátko do sprchy).

  Podle Päivi Tahkokallio, finské spoluau-

  torky výstavy, jde ioto, aby se tvůrci naučili

  navrhovat věci aprostor tak, aby plnily

  požadavky lidí ve vyšším věku aspohybo-

  vými problémy, ale aby současně prostředí,

  ve kterém žijí, nevypadalo jako neosobní

  nemocniční pokoj.

  

  (Ne)přístupný design

  Co je přístupný design?

  Vznikl v. letech vUSA jako reakce na

  návrat zraněných azmrzačených vojenských

  veteránů zVietnamu do vlasti ajejich

  začleňování zpět do společnosti. Postupem

  doby se tento přístup dostal ido Evropy.

  Zásadou je, že křešení mnoha potíží

  znevýhodněných skupin nejsou vždy potřeba

  složité kompenzační pomůcky, ale drobné

  zásahy do použitelnosti designu věcí

  stejně jako lepší informovanost designérů,

  architektů astátní správy.

  info

  V DNEŠNÍ VIZUÁLNÍ ÉŘE vsadili autoři výstavy např. na plakáty

  vysvětlující obtíže seniorského věku.

  EXPONÁTŮ Z DOMÁCÍCH DÍLEN mladých designérů bylo

  na výstavě v pražském Designcentru méně.

  Z VÝSTAVNÍ SÍNĚ

  poputuje výstava postupně na pobočky

  spolupracující Raieisenbanky po Česku.

• Strana 18

  18

  20 LET KONTA BARIÉRY

  můžeš / číslo 11 - 2013

  Nemarnit čas

  ■ Postupné ochabování svalů ji posadilo na vozík.

  ■ Přes progresivní postižení žije aktivně a naplno.

  ■ Konto BARIÉRY pomohlo se zakoupením ultralehkého vozíku.

  Text: RADEK MUSÍLEK

  Foto: JAN ŠILPOCH

  Ú

  raz dokáže převrátit život vzhůru

  nohama během okamžiku. Drama-

  tická vteřina, po které už nic není

  jako předtím. Handicap, vozík,

  smíření anový začátek. Existují

  ale iméně zlomová, leč oto zákeřnější

  postižení. Plíží se nenápadně, skoro byste

  si jich nevšimli. Jen každý rok zjistíte, že už

  nezvládnete to, co vloni. Aten proces pořád

  pokračuje. Přesto chcete fungovat jako

  ostatní. Martina Vejvodová otom ví své.

  Tato úspěšná asympatická mladá žena

  na vozíku žije sdiagnózou spinální sva-

  lové atrofie, což je progresivní genetické

  onemocnění. Zjednodušeně řečeno jde

  opostupné ochabování svalů. Když otakové

  věci víte, nemarníte čas planou sebelítostí.

  Naopak se snažíte být aktivní, jak to jen jde.

  Alespoň takový je přístup Martiny, která

  pracuje, cestuje, potápí se atd. Prostě si

  užívá života.

  Po třicítce život nekončí

  Do roku apůl se jevila jako úplně zdravé

  dítě. Pak ale prodělala těžkou angínu,

  která si vyžádala ihospitalizaci, azačaly

  se objevovat první problémy. Zhoršila se

  jí rovnováha. Začala chodit po špičkách,

  což je typický příznak. Byla slabá, brzy se

  unavila. Rodina situaci chtěla řešit, takže

  nastalo putování od lékaře klékaři. ZKláš-

  terce nad Ohří vedla cesta postupně až do

  pražské Thomayerovy nemocnice vKrči.

  Střídaly se návrhy diagnózy iléčby. Až

  vMartininých osmi letech řekla neuroložka

  jejím rodičům, že má zřejmě myopatii. To

  je obecné označení pro různé formy jejího

  onemocnění. Lékařka rodičům doporučila

  dceru umístit do nějakého pobytového

  zařízení, protože předpovídala, že během

  několika let bude jen ležet apřibližně vpat-

  nácti zemře.

  Rodiče naštěstí této „dobré“ rady ne-

  dbali. Není se však čemu divit, že pro dnes

  dvaatřicetiletou Martinu mělo pubertální

  rčení „život končí po třicítce“ zcela jiný,

  fatálnější rozměr. „Skamarádkou jsme si

  vosmnácti říkaly, že jestli to do té třicítky

  doklepeme, budeme fakt dobré – ajely

  jsme na plný plyn,“ směje se Martina,

  která je na hony vzdálená nějaké depresi.

  Ostatně zhoršování jejího stavu není tak

  rychlé, jak se kdysi obávala. Nové diagnos-

  tické metody také přinesly optimističtější

  vyhlídky.

  Vroce 1987 nastoupila do běžné zá-

  kladní školy. „Vté době jsem jen trochu hůř

  chodila ajedinou úlevu jsem měla ztělo-

  cviku,“ vzpomíná. Všichni ji brali normál-

  ně. Spolužáci pomáhali snošením brašny

  aučitelé si také neměli nač stěžovat, protože

  Martina byla od začátku studijní typ.

  MARTINA MÁ VESELOU A PŘÁTELSKOU POVAHU, takže nikdy neměla nouzi o kamarády.

• Strana 19

  časopis pro ty, kteří se nevzdávají

  19

  můžeš / číslo 11 - 2013

  Postižení jenom vlázních

  Vyrůstala vtak běžném prostředí, že děti

  spostižením znala jen zlázní. Až tam

  potkala svoje dnešní přátele shandicapem.

  Nejprve jezdila do Teplic, ale od dvanácti let

  začala pravidelně navštěvovat Janské Lázně.

  „Puberta byl takový choulostivý věk, kdy

  jsem svoje postižení prožívala asi nejhůř.

  Dost mi pomohlo setkání svrstevníky, kteří

  měli také nějaké problémy. Člověk najed-

  nou viděl, že vtom není sám. Adokonce že

  na tom není tak špatně,“ přiznává Martina

  upřímně. Tou dobou začíná studovat sed-

  mileté gymnázium, ale také čím dál častěji

  vyměňuje berle za vozík. Vpatnácti letech

  se musela pohybovat převážně na něm. Ujít

  delší vzdálenost bylo už příliš namáhavé

  apomalé. Odeset let později ji při pokusu

  opár kroků zradily nohy natolik, že upadla

  ajednu končetinu si zlomila. Od té chvíle

  se stal vozík definitivou. Dnes používá na

  ven „električák“, pokud ovšem nejede svým

  autem, které sama řídí.

  Na dně je hezky

  Auto se jí stalo velkým pomocníkem ještě

  vdobě, kdy ji museli vozit rodiče. „Naši mě

  dováželi na gympl do Kadaně. Tam jsem

  mezi spolužáky zapadla snad ještě lépe než

  na základce. Vytvořili jsme si velmi kama-

  rádské vazby.“ Po maturitě následovalo

  dálkové studium vysoké školy. „Dálkové

  studium jsem zvolila proto, že nejsem zPra-

  hy atehdy ještě neexistoval takový servis,

  abych zvládla sama prezenční formu do-

  cházky. Ani jsem neměla řidičák. Hodně mi

  ale pomohlo, že se zrovna otevíral bezbarié-

  rový areál Karlovy univerzity vJinonicích,“

  vysvětluje Martina. Vletech 2000–2006

  úspěšně vystudovala magisterský obor infor-

  mační věda aknihovnictví. Během toho si

  udělala ionen řidičský průkaz azačala ještě

  před dokončením studia pracovat vKraj-

  ské knihovně Karlovy Vary. Dnes je tam již

  sedmým rokem zaměstnaná jako speciální

  knihovnice rešerší na správě elektronických

  informačních zdrojů. Ať už to znamená co-

  koliv, práce ji baví abezbariérové prostředí

  knihovny si velmi pochvaluje, ato včetně

  vstřícného přístupu jejích kolegů.

  Vprůběhu studia stihla podniknout také

  velkou cestu do Kanady. „Ipřes jisté obavy

  jsem na vlastní triko vyrazila za spolužákem

  do Ottawy. Projezdili jsme východní pobřeží

  abyl to úžasný zážitek, který mi hodně dal,“

  vypráví Martina, která má cestování jako

  velkého koníčka. Aby si cesty ještě víc oko-

  řenila, začala se před pěti lety potápět. Dnes

  tedy většinou vyráží do lokalit shezkým

  podmořským světem. „Letos jsem si splnila

  sen, když jsme vyrazili do Egypta za ponory

  vRudém moři.“ Kpotápění vozíčkářů se do-

  stala přes kurzy vCentru Paraple aobčanské

  sdružení Restart. Prvotní zvědavost přerost-

  la vhobby číslo jedna. Když je tedy Martina

  na dně, tak jedině proto, že se jí tam líbí.

  Zároveň pravidelně plave sKontaktem bez

  Bariér vKarlových Varech. Ale nezanedbává

  ani starší záliby vpodobě filmů, hudby afes-

  tivalů. Všude tam ji provází její přítel bez

  postižení. „Jsme spolu přes čtyři roky aje

  nám dobře. Zpředchozího vztahu má dvě

  dcerky, se kterými si také moc rozumím,“

  prozrazuje Martina, ze které spokojenost

  úplně vyzařuje.

  Pomoc Konta BARIÉRY

  Jelikož Martina není žádný silák, potřebovala

  před časem ultralehký mechanický vozík,

  který snadno uveze inaloží do auta. Poříze-

  ní nebylo laciné, takže na scénu vstoupilo

  Konto BARIÉRY, které na zakoupení vozíku

  částečně přispělo. „Ke Kontu BARIÉRY mám

  pochopitelně pozitivní vztah. Pomohlo nejen

  mně, ale ihodně lidem zmého okolí, kteří

  mají nějaké postižení. Je to zavedená značka,

  která stojí za pěknými projekty. Podporuje

  iakce unás vknihovně,“ vypráví zapáleně

  mladá žena, která možná působí křehce,

  ale ví, co chce, aumí si za tím jít ipřes svůj

  handicap. Někdy se sice cítí unavená, ale kdo

  by se při jejím nasazení necítil.

  

  PRÁCI V KRAJSKÉ KNIHOVNĚ

  si Martina nemůže vynachválit, ať už po stránce

  přístupu kolegů nebo díky bezbariérovosti.

  V KARLOVÝCH VARECH

  je hezky nejen během festivalu.

  VE VODĚ JE VE SVÉM ŽIVLU.

  Má ráda plavání v bazénu a ještě víc potápění v moři.

  Dost mi pomohlo

  setkání svrstevníky,

  kteří měli také nějaké

  problémy. Člověk

  najednou viděl,

  že vtom není sám.

• Strana 20

  ■ Rodiče dceru varovali, že sochařina je těžká dřina. Neposlechla.

  ■ Některé galerie i veřejnost nepovažují keramiku za „rovnocennou disciplínu“.

  ■ Kdysi se bohatí chlubili, že se znají sumělci, dnes je to naopak.

  UMĚLCI KONTA BARIÉRY

  Text: PAVEL HRABICA

  Foto: JAN ŠILPOCH

  Váš dědeček byl slavný malíř Vlastimil

  Rada, rodiče známí sochaři-keramici.

  Nebyla jste na tento generační „předvoj“

  vpočátcích alergická?

  Ne, vůbec. Myslím, že ani na škole mě

  pedagogové nešetřili, nebo naopak

  nepřetěžovali.

  Bylo samozřejmé, že jste na

  rodinné tradice navázala? Byla

  zde možnost, že byste se tře-

  ba rozhodla pro medicínu?

  Rodiče byli rádi, že se dobře

  učím, adoufali, že se budu

  věnovat jinému povolání.

  Od práce skeramikou mne

  zrazovali. Oba zdůrazňovali,

  ať si uvědomím, jak je sochařství fyzicky

  namáhavé, náročné na čas, prostor na práci

  aje třeba mít stále nové nápady aumět se

  prosadit, aproto není pro ženu lehké se jím

  živit. Ato bylo vdobách, kdy uživit se umě-

  ním bylo pro umělce mnohem snadnější

  než dnes. Tenkrát, když nebylo za co peníze

  utratit, lidé nakonec šli před Vánoci do Díla

  akoupili grafiku, plastiku, obrázek. Chtěl-

  -li ovšem člověk vdobě normalizace dělat

  něco významnějšího či vystavovat vdobré

  galerii, musel se sněkým nahoře plácat po

  ramenou, minimálně. Na druhou stranu si

  uvědomte, že umělci měli výsadní postavení

  tím, že nemuseli být zaměstnaní, což bylo

  pro ostatní lidi trestné. To je dnes minulost.

  Pokud se váš prarodič prosadil jako malíř,

  myslíte, že se už vprvní republice uměl

  plácat po ramenou aměl ostré lokty?

  Tenkrát bylo všechno jiné. Stát se umělcem

  nebylo takové terno, asi záleželo především

  na houževnatosti, talentu aštěstí, podobně

  jako dnes. Ale žil jednak vdobě, kdy umělců

  bylo méně, malíři malovali plátna třetinová,

  čtvrtinová, než je malují ti dnešní – astačilo

  to. Byla jiná doba. Třeba vtom, že podni-

  katelé, právníci, lékaři, ipolitici si kladli

  za čest, že byli členy uměleckých spolků,

  sdružení, že chodili svýtvarníky na večírky

  můžeš / číslo 11 - 2013

  20

  Kořenů svých

  se nezbavíme

  avýstavy, na kterých kupovali jejich díla.

  Tím je podporovali. Byli to mecenáši. Navíc

  si pokládali za čest, že se stím či oním ma-

  lířem, sochařem či jiným umělcem

  znali, byť byl umělec chudý jako

  kostelní myš. Dnes se to, až na

  výjimky, otočilo.

  Zmnohých vašich děl vychází

  pocit, že postavy jsou ksobě pevně

  spojené, ale že by současně chtěly

  ztohoto sepětí uniknout, ale nejde

  to…

  Je to správný postřeh. Název některých

  seskupení je Generace. Lidé vyrůstají zko-

  řenů, pod nimi jsou generace předcháze-

  jící. My onich sice vždy moc neznáme,

  ale víme, že ti lidé tu žili. Teď jsme tady

  my, chceme se realizovat, chceme žít po

  svém, ale jsme svázáni se svým původem,

  navazujeme na zvyky předků ana jejich

  kulturu. Málokomu se podaří úplně opros-

  tit od minulosti.

  Myslíte, že dnešní generace chtějí nava-

  zovat na ty předcházející? Nezáleží jim

  spíš na věcech ačinech pomíjivých, ikdyž

  sokamžitým efektem?

  Možná ano, ale stejně vnich kořeny přede-

  šlých pokolení jsou, život před nimi pozna-

  menal ije. Život předtím nelze odstranit.

  Každá společnost má generační linii, ikdyž

  všude na světě jinou.

  Neměla jste tendenci odtrhnout se od

  práce svých rodičů nebo dědečka?

  Vědomě ne. Co se malování týká, na to

  jsem neměla talent, ale sochařství, práce

  skeramikou mě přitahovaly. Vzačátcích,

  už na konci vysoké školy, jsem se vyjad-

  řovala snadsázkou vmezích lehkého

  poetismu se surrealismem, tematicky jsem

  hodně užívala přírodu, rostlinné izvířecí

  motivy, kombinovala jsem reálné postavy

  Šárka RADOVÁ:

  KOMBINACE papíru s porcelánem

  JEDNO Z MNOHA generačních témat

  NAŠE KOŘENY vyrůstají z života předků.

• Strana 21

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  21

  Pořád si kupují nové a nové televize, nové a nové zařízení

  do kuchyně, jsou přesvědčeni, že to je to, co opravdu chtějí,

  ale nevědí, že potřebují umění. Nebo krásu, chcete-li.

  můžeš / číslo 11 - 2013

  sprostředím. Byly většinou drobné plas-

  tiky areliéfy, často groteskní. Ale nepouš-

  těla jsem se, ikdyž bych bývala ráda, do

  závažnějších témat. Sedmdesátá léta byla

  doba temna, neměla jsem šanci prosazovat

  se mezi sochaři, mít větší výstavy. Kandi-

  dovat do velkých galerií ashánět význam-

  né zakázky, to už znamenalo se angažovat

  ve vyšších kruzích ato jsem nechtěla,

  možná ani neuměla.

  Vjakém postavení je dnes umělecká kera-

  mika?

  Kdysi byla, zvláště pro architekty, rovnocen-

  ným uměním, když do projektů zařazovali

  umělecká díla. Stejně jako sklo nebo kla-

  sické sochy. To se nějak záhadně změnilo.

  Sice jsou imilovníci asběratelé, ale už jsem

  vjedné galerii slyšela, že by si zkazili dobré

  jméno, kdyby se tam vystavovala keramika.

  Čím si to vysvětlujete?

  Možná to lidé vnímají na stejné úrovni

  jako hrníčky vobchodech pro turisty,

  keramika se ale používá také na elektrické

  izolátory nebo umyvadla, obkladačky,

  jídelní nádobí avše má své důležité místo.

  Přitom vytvořit dobrou keramickou sochu

  či jiné dílo je samozřejmě náročné. To, co

  vymyslíte, musíte zvládnout technologic-

  Kupují nové anové televize, nové zařízení

  do kuchyně, jsou přesvědčeni, že to je to,

  co opravdu chtějí, ale nevědí, že potřebují

  umění. Nebo krásu, chcete-li. Dřív měli lidé

  kumění větší vztah. Iti úplně obyčejní. Proč

  si venkovští lidé, když měli čas, vyšívali

  například kroje, zdobili dům, vyřezali si

  krásnou, nejen funkční židli? Vnímali umě-

  ní, umění lidové. Malovali obrázky na sklo,

  samozřejmě většinou svaté, bylo to krásné

  iúčelné zároveň. Měli potřebu krásy, kterou

  jednoduše realizovali.

  

  Delší verze rozhovoru na www.muzes.cz

  Konto BARIÉRY

  zorganizovalo

  . aukční salon výtvarníků.

  Aukce proběhla . prosince 

  vpražském Karolinu avýtěžek

  jde napodporu vzdělávání studentů

  se zdravotním postižením.

  Katalog uměleckých děl, která lze ještě

  koupit, na www.kontobariery.cz

  Kdo je Šárka Radová

  Významná česká keramička. Narodila se

  vroce  vPraze Jindřišce aPravoslavu

  Radovým, známým sochařům. Jejím dědečkem

  byl významný český malíř Vlastimil Rada.

  Vystudovala UMPRUM uprofesora O. Eckerta.

  Od roku  je členkou Umělecké besedy.

  Od poloviny . let tvoří ztechnického

  porcelánu, spolupracuje sElektroporcelánem

  Louny.

  Vedle samostatného porcelánu využívá

  ikombinaci porcelánu apapíru, opuku nebo

  kameninu. Pravidelně se účastní aukcí pro

  Konto BARIÉRY.

  info

  ky, což vporcelánu uvelkých plastik vyža-

  duje zkušenosti. Je nutné sochu vystavět

  zplátů dutou ostejné síle střepu, tak, aby

  se nezhroutila. Proto se musí čekat, až

  materiál mírně ztuhne, apak postupovat

  dál. Průběžně podle potřeby řezat, vybírat

  zevnitř, znovu lepit, retušovat. To může

  trvat týdny. Po vysušení ji odvezu doElek-

  troporcelánu vLounech, kde dva dny

  projíždí dlouhou vypalovací pecí.

  Chtějí lidé krásu?

  To je otázka! Lidi krásu potřebují kživo-

  tu. Možná proto jsou tak často nešťastní.

  LAIK ANI ZDALEKA NEODHADNE,

  kolik úsilí, času a piplání představuje

  keramická socha, říká autorka.

• Strana 22

  NOVÉ ZAHRANIČNÍ TECHNOLOGIE

  ■ Nová miniaturní kamerka plně kompenzuje zrakovou vadu.

  ■ Umí rozeznat předměty denní potřeby, místa ilidské tváře.

  ■ Svému majiteli přečte dosluchátka inoviny.

  Text: ŠTĚPÁN BENEŠ

  Foto: ORCAM

  K

  ompenzaci pohybových postižení

  se natěchto stránkách věnujeme

  obvykle více než čemukoli jinému.

  Odhadnout přesné číslo, kolik lidí

  nasvětě potřebuje kompenzovat

  vážný pohybový handicap, je prakticky

  nemožné. Mnohem lepší odhad je ale kdis-

  pozici uosob svážným postižením zraku.

  Podle společnosti Orcam zatěžuje asi

  280 milionů lidí pocelém světě. Těm všem

  by se smalou stejnojmennou kamerkou

  mohlo žít oněco lépe.

  Izraelská firma dala dohromady řadu

  elitních inženýrů aakademiků aspoleč-

  ně přišli smalou kamerkou. Miniaturní

  Druhé oči… Nabrýlích

  černý válec svýkonnou čočkou vpředu se

  dá jednoduše připnout zboku nabrýle.

  Tělo kamerky pokračuje zahnutým kusem,

  který se při nasazení brýlí opře namístě

  horní části čelistní kosti, těsně před uchem.

  Slouží kpřenosu zvuku pomocí vodivosti

  kostí ipři zvýšeném hluku okolí. Odzadní

  části kamerky vede tenký kabel, který ústí

  docentrální řídicí jednotky vpodobě plasto-

  vé krabičky ovelikosti srovnatelné světším

  pouzdrem nabrýle, které se vejde například

  dokapsy.

  Kamera napožádání promluví

  Většinu technických údajů si firma kvůli

  konkurenčnímu boji střeží, kamera ale

  funguje naprincipu rozeznávání textu

  apředmětů. Nerozeznává samozřejmě vše,

  můžeš / číslo 11 - 2013

  co je okolo ní, ale napožádání rozezná

  azvukově popíše, naco její uživatel ukáže.

  Dokáže rozpoznat, kam prst míří aco

  chce uživatel vědět. Nejlépe se to popisuje

  napříkladu, ktomuto účelu si vypůjčíme

  propagační video ze stránek společnosti. To

  sleduje mladou ženu se silnějším zrakovým

  postižením, kterak se prokousává všedním

  dnem vizraelském městě. Vklidu si doma

  rozloží noviny aprstem ukáže natitulek.

  Kamera rozpozná písmo, software zapracuje

  apomocí reproduktoru začne se zvukovým

  přepisem textu. Totéž udělá při následném

  čtení článku. Počítač tak text přečte zani.

  Když si jde žena vařit kávu, při otevření

  ledničky ukáže prstem naprvní krabici.

  Kamera rozpozná etiketu, aprotože ji má

  již uloženou vdatabázi, rovnou upozorní,

  22

  Jde oobrovský skok

  kupředu vpomoci

  zrakově postiženým

  obecně avoboru

  počítačového

  rozeznávání věcí

  konkrétně.

  VÝKONNÁ ČOČKA

  pomáhá v kombinaci

  se speciálním

  softwarem poznat

  cokoli, na co

  slabozraký ukáže

  prstem.

• Strana 23

  23

  můžeš / číslo 11 - 2013

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  před samoobsluhou, kam jezdí nakupovat.

  Vobchodě jí kamera poukázání navýrobek

  přečte nejen etiketu, ale isložení naboku

  výrobku. Upokladny ukázání naplatební

  kartu zjistí, že je to ta pravá, apomůže iro-

  zeznat bankovky, pokud terminál náhodou

  nefunguje. Aodpoledne ji spolehlivě dovede

  naschůzku zakamarádkou. Přečte jí název

  ulice, takže ví, že už je blízko. Software ro-

  zeznává iobličeje, podobně jako sociální síť

  Facebook rozpozná lidi nafotografiích, atak

  jí reproduktor sdělí, že kamarádka vkavár-

  ně už čeká. Anakonec jí přečte menu, ze

  kterého si, bez velkého překvapení, naka-

  meru vybere zdravý zeleninový salát.

  Zatímco prstem se ukazuje naobjek-

  ty, které se mají rozeznat, ovládání gesty

  funguje ipři programování kamery, napří-

  klad když si chcete uložit tvář nebo místo

  (mávnutí rukou) nebo předmět (zatřepání

  spředmětem). Kamera je rozpozná, uloží

  apříště už naně není třeba ukazovat, sama

  je identifikuje. Dosáhne se tak stejného

  efektu, jako když rozpoznáte naulici

  známou tvář. Avelmi to usnadní orientaci

  vprostoru, například uložením orientačních

  bodů podél pravidelných tras. Pohyb ise

  zrakovým postižením působí hodně jistě,

  kamera skutečně výrazně pomáhá apřináší

  nové informace, které by jinak byly těžko

  dostupné. Prakticky tak není poznat, že

  by měla dotyčná oční vadu. To je celkem

  významný fakt, který se jistě pozitivně po-

  depisuje nasebevědomí icelkovém rozsahu

  fungování vběžném životě.

  Už ipro reálné uživatele

  Podle videa to funguje dokonale, aikdyž se

  zdá, že tak dobré to přece být nemůže, opak

  je pravdou. Brýle vyzkoušel přímo vIzraeli

  britský redaktor zBloomberg TV. Brýle si

  zkušebně nasadil avyzkoušel je vreálných

  podmínkách. Přečetl si snimi menu, brýle

  poznaly, co je nasemaforu, vobchodě

  si pomocí 20šekelové bankovky koupil

  krabičku zeleného čaje snápisem vručním,

  celkem nečitelném fontu, který ale brýle bez

  problémů vyluštily. Ivenku bez problémů

  přečetly název ulice. Jde tak oobrovský

  skok kupředu vpomoci zrakově postiženým

  obecně avoboru počítačového rozeznávání

  věcí konkrétně. Existují sice ijiné projekty,

  jak nahradit zrak, třeba výzkum umělé

  rohovky nebo jiná sofistikovaná zařízení

  (některé znich jsme tu již také představili),

  žádný znich není ale tak blízko reálnému

  masovému využití.

  Cena přesto není malá, zařízení se

  vyrábí vomezených sériích astojí 2500

  dolarů. Má také několik omezení. Software

  funguje pouze vangličtině, takže nejenže

  anglicky komunikuje, ale dokáže také zatím

  rozeznávat jen anglicky psaný text. Ten je

  obecně mnohem jednodušší než jiné jazyky,

  zprovoznění vostatních řečech bude tedy

  technickým oříškem. Podobný problém

  mají ijiné programy, třeba software pro

  diktování dopočítače, který lépe asvižněji

  funguje vangličtině, jejíž základní slovník je

  mnohem menší než ten český.

  Vědci ianalytici ale napřístroj reagují

  pozitivně amimo jiné jej považují právě

  zadalší krok vpočítačovém rozpoznávání.

  Tomaso Poggio, počítačový vědec naame-

  rické MIT (Technologický institut vame-

  rickém Massachusetts), kvitoval nedávno

  včlánku vNew York Times schopnost

  přístroje „učit“ se poznávat nové věci.

  Orcam versus Google Glass

  Zařízení Orcam připomíná svými funkce-

  mi také pomalu přicházející Google Glass,

  chytré brýle, které budou mít nadispleji

  uoka funkcionalitu rozpoznávání věcí,

  navigaci ifunkce zchytrého mobilního

  telefonu. Obsahují také malou kamerku,

  funkci by tedy pro zrakově postižené moh-

  ly plnit prakticky stejnou. Problémem je

  zatím absence příslušného softwaru ataké

  nedostatečná kapacita baterie. IGoogle

  Glass by tak pravděpodobně musel mít

  nějakou tu externí krabičku stejně jako

  Orcam. To se ale pravděpodobně nesta-

  ne, výrobce stojí omasový produkt sco

  nejelegantnějším designem anaminority

  prozatím nemyslí.

  Pár mušek ale nakonec Orcam ještě

  má. Je závislá nadenním světle, nedispo-

  nuje žádným přisvětlením anaobjekty

  vnoci nebo zahodně špatných světelných

  podmínek je třeba si posvítit. Zájemci mají

  omezenou možnost získat svůj exemplář,

  vyrábí se jen poněkolika stovkách kusů,

  navíc naněj nepřispívá ani pojišťovna, ani

  např. nějaká dávka sociální péče. Výrobce

  přislíbil, že otakové možnosti bude velmi

  intenzivně jednat. Kdo ví, možná si jednou

  itento článek přečte pomocí Orcam někdo,

  kdo by jej jinak přečíst nemohl.

  

  že jde odžus. Atak slečna ukáže navedlejší

  krabici, kterou počítač podle etikety identi-

  fikuje jako sójové mléko. To je ta správná.

  Protože už ale mléko došlo, je potřeba se

  vydat nanákup.

  Cestou stačí ukázat nasemafor, kamera

  rozezná, který panáček svítí. Ataké číslo au-

  tobusu, který se blíží. Ukládat dodatabáze

  lze imísta, nakterá se často chodí. Kame-

  ra pak bez ptaní rozezná, že už je slečna

  Kamera funguje naprincipu rozeznávání textu apředmětů.

  Nerozeznává samozřejmě vše, co je okolo ní, ale napožádání

  rozezná azvukově popíše, naco její uživatel ukáže.

  KAMERKA ORCAM

  izraelských inženýrů

  představuje velký krok

  kupředu v počítačovém

  rozpoznávání věcí.

  SVÉMU

  UŽIVATELI

  přečte nejen

  noviny, ale

  i názvy ulic

  či složení

  výrobků

  v obchodě.

• Strana 24

  24

  můžeš / číslo 11 - 2013

  PORADNA

  ■ Sněmovna schválila

  změny vzákoně

  osociálních službách.

  Jak vlastně

  dopadla sKarta?

  Odpovědi nadotazy čtenářů:

  P

  rezident vnedávné době po-

  depsal senátní novelu zákona

  oukončení projektu sKarta. Účin-

  nosti by měl právní předpis nabýt

  vbrzké době (vdobě uzávěrky

  ještě nebyl termín znám). Pokud novela

  nabude účinnosti, celý projekt by měl být

  ukončen zhruba vdubnu 2014.

  Prioritou bude podle vyjádření Minis-

  terstva práce asociálních ČR věcí hladký

  průběh procesu aminimalizace finančních

  nákladů na ukončení projektu. Nyní budou

  intenzivně probíhat jednání mezi MPSV

  aČeskou spořitelnou, aby bylo dosaženo

  stanoveného cíle. Pokud vsoučasné době

  vlastníte sKartu, nemusíte prozatím samo-

  statně podnikat žádné kroky. Až se MPSV

  sbankou domluví na přesném harmono-

  gramu ukončení projektu, bude všechny

  osoby vlastnící sKartu písemně informovat

  opřesném postupu její výměny/vrácení.

  Pokud jste zároveň nositelem výhod pro

  osoby se zdravotním postižením (prů-

  kaz TP, ZTP či ZTP/P), budete písemně

  informováni ozpůsobu výměny sKarty za

  papírovou průkazku. Oaktuálním stavu

  projektu budeme průběžně informovat na

  stránkách tohoto časopisu.

  Zrušení poplatku

  za pobyt vnemocnici

  Rozhodnutím Ústavního soudu zčerv-

  na 2013 byly zrušeny některé změny

  vposkytování zdravotnické péče vČeské

  republice. Nejdůležitější změnou, která

  se pozitivně dotkne našich peněženek, je

  zrušení poplatku za pobyt vnemocnici,

  ato od data 1. 1. 2014. KÚstavnímu sou-

  du byl návrh předložen poté, co zákono-

  dárci zvýšili poplatek za pobyt vnemocni-

  ci ze 60 Kč na 100 Kč za den. Ústavní soud

  oproti očekávání poplatek pouze nesnížil

  na původní výši, ale zrušil jej úplně. 

  LUCIE MARKOVÁ

  Poradna pro život spostižením Ligy vozíčkářů

  poradna@ligavozic.cz

  Bezplatná linka 800100250

  Pokud vsoučasné době

  vlastníte sKartu, nemusíte

  prozatím samostatně

  podnikat žádné kroky.

  ■ Možnost vrácení DPH při úpravách bytu.

  ■ Platnost průkazů osob se zdravotním postižením.

  ■ Kde lze žádat o změnu průkazu ZTP na ZTP/P.

  ?

  Chci se zeptat, jestli mám nárok na vrácení

  DPH (jako je třeba uauta), když jsem dělal

  úpravy vbytě pro manželku (bezmocnost

  3. stupně, ZTP/P), na které nám sociálka přispěla

  44 500 Kč. Mohu žádat ovrácení jako uauta?

  Děkuji, Jiří Sobotka

  ODPOVĚĎ:

  Mrzí mne to, ale obávám se, že vrácení

  DPH je pro osoby se zdravotním postižením

  možné skutečně pouze vrámci zakoupe-

  ní osobního automobilu zpříspěvku na

  pořízení zvláštní pomůcky od úřadu práce.

  Vrácení DPH při úpravě bytu bohužel není

  zakotveno vžádném zákonném předpisu.

  ?

  Mám průkaz TP přidělený 29. 5. 2006, ato

  trvale. Prosím oodpověď, zda platí do roku

  2015 či je tomu jinak. Děkuji, Vondrová

  ODPOVĚĎ:

  Podle stávající legislativy průkazy osob se

  zdravotním postižením platí nejdéle do

  31. prosince 2015 (ato ivpřípadě, že byly

  podle předchozí právní úpravy vydány bez

  časového omezení – „natrvalo“). Nicméně

  od 1. 1. 2014 dojde ke změně ve způsobu

  přiznávání průkazů aje možné, že se změní

  iustanovení oplatnosti původních průkazů

  (vydaných před sociální reformou od 1. 1.

  2012). Opřípadných změnách vás budeme

  informovat na stránkách tohoto časopisu.

  ?

  Moje dcera má od narození postižení. Měla

  1. stupeň invalidního důchodu, teď jí byl

  změněn na 2. stupeň na 50 procent. Jak jí to

  budou počítat? Děkuji, Eva Mullnerová

  ODPOVĚĎ:

  Odpověď na váš dotaz bohužel nebude jed-

  noznačná. Pokud byl dceři přiznán invalidní

  důchod před datem 1. 1. 2010 jako tzv.

  částečný invalidní důchod aod 1. 1. 2010

  byla převedena do I. stupně invalidního

  důchodu, nebude se jí nyní částka důcho-

  du nijak přepočítávat, protože již reálně

  pobírá invalidní důchod ve výši II. stupně.

  Při převodu bývalých částečných aplných

  invalidních důchodů totiž zůstala výše in-

  validních důchodů iosobám, které „spadly“

  do I. stupně invalidního důchodu, ikdyž by

  správně měla být výše jejich důchodu sní-

  žena (původní částečný důchod totiž reálně

  finančně odpovídá invalidnímu důchodu

  II. stupně).

  Pokud byl dceři přiznán ID I. stupně až

  po datu 1. 1. 2010, vypadal by výpočet nové

  výše invalidního důchodu následovně:

  Od dceřiny současné výše ID odečtěte

  částku 2330 Kč (základní výměra důcho-

  du) avyjde vám současná výše procentní

  výměry.

  Tuto procentní výměru vynásobte koefi-

  cientem 1,5 avyjde vám nová výše procent-

  ní výměry. Kté pak připočtěte opět základní

  výměru (2330 Kč) avyjde vám nová částka

  ID II. stupně.

  ?

  Byla jsem nyní uznána jako částečně invalid-

  ní 1. stupně apotřebuji vědět, kolik procent

  zprůměrného výdělku vdobě plné pracovní

  aktivity se vyplácí? Děkuji za radu, Petra Pátková

  ODPOVĚĎ:

  Mrzí mne to, ale zřejmě nerozumím formu-

  laci vašeho dotazu, předpokládám tedy, že

  se ptáte na to, jakým způsobem se určuje

  výše invalidního důchodu I. stupně. Inva-

  lidní důchod se skládá (stejně jako např.

  důchod starobní) ze základní aprocentní

  výměry. Výše základní výměry vroce 2013

  činí 2330 Kč měsíčně. Výše procentní výmě-

  ry invalidního důchodu se stanoví procentní

  sazbou zvýpočtového základu za každý celý

  rok doby pojištění adopočtené doby získané

  do dosažení důchodového věku, ato vzávis-

  losti na stupni invalidity. Procentní sazba

  výpočtového základu za každý celý rok doby

  pojištění činí uinvalidního důchodu pro

  invaliditu prvního stupně 0,5 %.

  ?

  Chtěla bych vědět, kde požádat oměnu ZTP

  na ZTP/P, můj zdravotní stav se zhoršil.

  Spřáním pěkného dne Jana Zylová

  ODPOVĚĎ:

  Ozměnu stupně průkazu osoby se zdravot-

  ním postižením se žádá na místně přísluš-

  né pobočce úřadu práce, oddělení dávek

  pro zdravotně postižené občany. Tiskopis

  žádosti je kdispozici také na internetu na

  webových stránkách MPSV: http://portal.

  mpsv.cz/forms/. Dodávám, že od 1. 1. 2014

  se budou měnit kritéria pro přiznání jednot-

  livých stupňů průkazu OZP, ato prakticky

  na podobu před sociální reformou, která

  vyšla vúčinnost od 1. 1. 2012. 

  Navaše dotazy odpovídají

  pracovníci Poradny Ligy vozíčkářů

  Bezplatná linka 800100250

  www.ligavozic.cz/poradna

• Strana 25

  25

  můžeš / číslo 11 - 2013

  VAŠE FOTOGRAFIE

  Rámování

  Kobecně platným zásadám patří po-

  učka, že to nejdůležitější lze vypíchnout

  ve fotce tím, že tomu poskytneme nejvíc

  světla. Bude to prostě nejsvětlejší. Dá se

  toho dosáhnout mnoha způsoby, věc si

  ukážeme avysvětlíme na třech příkla-

  dech.

  Chlupaté tulení, tak nazvala Veroni-

  ka Růžičková svůj snímek pořízený

  vkoupelně. Je silně upraven – možná

  už při focení. Ty tmavé rohy, tomu se

  říká „vinětace“ aněkteré fotoaparáty

  to nabízejí jako efektový filtr. Obvykle

  to najdeme pod položkou Hračka nebo

  Toy camera. Tím je myšleno, že viněto-

  valy staré levné fotoaparáty. Záměr byl

  velmi správný, tou vinětací se soustře-

  dila pozornost na ústřední motiv, totiž

  dotyk rtů ahlavičky zvířátka. Dopo-

  ručoval bych ale potlačit ty kresbičky

  na kachlíkách avyretušovat flakonky

  dole… Ale jak na to koukám, ono by

  to zase nebylo tak moc snadné tohle

  vyretušovat klonovacím razítkem…

  Byl by to úkol spíš pro mistra než pro

  začátečníka!

  Princip orámování je patrný ina sním-

  ku Na vyhlídce od Martina Růžičky.

  Ve stínu je celá pravá strana obrázku

  avelmi účelně do něho zasahují ivětve

  zleva ashora. Vtakových případech

  bývá těžké uhlídat expozici, aby jasně

  osvětlená partie, zde údolí, atmavá

  část, zde lavička akřoviny, byly všechny

  prokreslené. Doporučuji seznámit se

  shistogramem – je to neselhávající

  pomůcka, kompakty mívají histogram

  ipři snímání, při focení zrcadlovkou

  slouží histogram ke kontrole pořízeného

  snímku. Důležitá je jeho pravá část, graf

  musí končit na nule, splynout svodorov-

  nou osou.

  Svůj půvab má isnímek Jana Peška. Je

  sice neostrý, nicméně fotka je laděná

  lyricky ajakousi zasněnost lze pova-

  žovat za záměr. Zde se srámováním

  nepracovalo – aje to škoda. Velmi by

  snímku prospělo, protože by soustředilo

  divákovu pozornost na krůpěje rosy.

  Lze to udělat vjakémkoli editoru – střed

  vybereme třeba lasem nebo nástrojem

  eliptický výběr, nastavíme maximální

  rozmazání okrajů, pak výběr invertuje-

  me – převrátíme naruby – ato, co je teď

  ve výběru, tedy okraje, ztmavíme. Třeba

  nástrojem zvaným úrovně. Je to jedno-

  duchý proces, provedení trvá minutu

  aefekt je veliký. Zkuste to! 

  Autor je novinář aspisovatel.

  SLOUPEK

  Ondřeje NEFFA

  Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

  děkujeme, že posíláte snímky dorubriky Vaše fotografie naadresu www.muzes.cz.

  Jsou zde každému knahlédnutí aOndřej Neff znich pravidelně vybírá ty nejlepší.

  Ty pak otiskujeme aautoři dostanou honorář.

  Uvítáme libovolná témata, nicméně listopad se všemi jeho barvami je pro mnohé z nás

  velmi fotogenický, a tak se pokuste zaměřit především na něj.

  Snímky prosím posílejte co největší. Přeji vám dobré světlo.

  

  (jš)

  JAN PEŠEK

  MARTIN RŮŽIČKA

  VERONIKA RŮŽIČKOVÁ

• Strana 26

  časopis pro ty, kteří se nevzdávají

  26

  můžeš / číslo 11 - 2013

  STUDIUM V ZAHRANIČÍ

  ■ Nevidomá studentka zBrna vyrazila za studiem vysoké školy do Finska.

  ■ Finsko oplývá lepšími službami a pohodlím pro lidi spostižením zraku.

  ■ Nevidomí Češi bývají aktivnější, samostatnější i vzdělanější než na severu Evropy.

  Text: RADEK MUSÍLEK

  Foto: JAN ŠILPOCH

  V

  eronika Janíková od narození

  nevidí. To jí však nebrání studovat

  na vysoké škole management vpe-

  dagogice. Nejzajímavější na jejím

  studiu však je, že jeho nemalou část

  absolvovala ve Finsku. Dostala tak jedineč-

  nou možnost srovnat život spostižením

  zraku unás avzemi, která je považována

  za velmi přátelskou klidem shandicapem.

  Zjejích postřehů však překvapivě vyplývá,

  že ne všechno je vČeské republice vporov-

  nání sFinskem horší. Zejména pokud jde

  osamostatnost lidí spostižením zraku.

  Dnes šestadvacetiletá studentka pochází

  zTřince, ale bydlí vBrně. Ještě na základní

  škole se musela smaminkou přestěhovat,

  protože vpůvodní domovině nenašla příle-

  žitost ke své integraci avhodnému vzdělá-

  vání. Moravská metropole jí však potřebné

  zázemí poskytla, takže mohla rozvinout své

  vlohy. Nejprve ve speciální škole na Hlin-

  kách, pak na Biskupském gymnáziu, později

  na Masarykově univerzitě.

  Finsko byl dobrý nápad

  Ve třetím ročníku studia speciální pedagogi-

  ky doporučila Veronice vedoucí bakalářské

  práce, aby se vypravila do Finska. „Je to země

  známá inkluzí aspeciálním školstvím. Ten

  nápad se mi zalíbil, atak jsem vsrpnu 2010

  do Finska vrámci programu Erasmus oprav-

  du odjela,“ vzpomíná Veronika. Nejprve šlo

  opůlroční pobyt, který si následně prodlouži-

  la. Byla oficiálně přijata na visiting program

  pro zahraniční studenty. Zároveň pokročila

  kmagisterskému studiu managementu

  vpedagogice. Některé předměty absolvované

  ve Finsku jí přitom vBrně uznali. „Tento obor

  vsoučasnosti dokončuji. Teď píši diplomovou

  práci na téma strategie řízení škol pro zrako-

  vě postižené – lidské zdroje avedení týmu,“

  upřesňuje sympatická ausměvavá studentka.

  Místem jejího finského působiště bylo

  město Jyväskylä. Zde navštěvovala univerzitu

  aseznámila se také schodem speciální státní

  školy pro děti spostižením zraku. Ta má de-

  vět ročníků plus desátý nepovinný, zaměřený

  na praxi azvládnutí přechodu do dalšího

  života. Chodí sem děti iskombinovanými

  vadami. Kdo chce, má možnost ubytování.

  Ve třídě je přibližně osm žáků. Kdispozici

  Finsko pohledem

  nevidomých

  jsou nejrůznější pomůcky, ato ikvyzkoušení

  pro ty, kdo chodí jinam. Pořádají se zde také

  týdenní školení pro učitele aspolužáky han-

  dicapovaných dětí integrovaných do běžných

  škol. Těch je hodně. Kdispozici mají asistenty

  pedagoga placené státem. Ještě jedna podob-

  ná speciální škola pro přibližně padesát dětí

  působí vHelsinkách, je však švédská.

  Ve Finsku jsou totiž dva úřední jazyky.

  „Já jsem se nejprve bez problémů domlou-

  vala anglicky. Jakmile jsem ale pochytila

  základy finštiny, místní obyvatelé okamži-

  tě angličtinu opustili auž se mnou chtěli

  mluvit jen vjejich mateřštině,“ popisuje

  Veronika jazykové peripetie. Finština si ve

  složitosti nezadá sčeštinou, má dokonce

  mnohem víc pádů.

  Čeští nevidomí jsou nezávislejší

  Integrace, respektive inkluze je ve Finsku

  jednoznačný trend. Do speciálních škol cho-

  dí jen ti, kdo by se jinde neuchytili. Nejen

  tam, ale vcelém finském školství se pedago-

  gové zaměřují na tvořivé projekty. „Všude je

  kladen důraz na kreativitu asamostatnost.

  Vhodinách angličtiny třeba sledují projevy

  politiků apak je analyzují obsahově ijazyko-

  vě,“ srovnává česká studentka apokračuje:

  „Pozice nevidomých je po materiální stránce

  lepší než vČeské republice. Mají dost pro-

  středků na to, aby bylo očlověka vždy poho-

  dlně postaráno. Například za pouhých pět

  eur máte sedmnáct jízd taxíkem kamkoliv!“

  Vzápětí ale poukazuje na odvrácenou stra-

  nu pohodlného servisu. „Na celé univerzitě

  jsou jen čtyři nevidomí studenti. Finové spo-

  stižením zraku nemají tak často vyšší vzdělání

  jako unás doma. Navíc se tam daleko obtížněji

  uplatňují vpraxi.“ Podle Veroniky může být

  důvodem nižší motivace prosadit se. „Myslím,

  že čeští nevidomí jsou daleko nezávislejší.“

  Paradoxním důsledkem je lepší vybavení

  českých měst pro samostatný pohyb lidí

  VERONIKA se podílela i na interaktivní

  výstavě Moje cesta, která žákům

  přibližovala život s postižením.

• Strana 27

  27

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  můžeš / číslo 11 - 2013

  spostižením zraku. „Nemají tam hlásiče

  vhromadné dopravě, dokonce ani vHelsin-

  kách. Vodicí linie nejsou zdaleka tak časté

  jako unás, stejně tak nápisy vBraillově

  písmu. Vysílače pro nevidomé (VPN) jsou

  pro ně zajímavost, na kterou se mě všichni

  vyptávali. Zato mají wellness pro nevido-

  mé,“ usmívá se Veronika. Jen na vysvětle-

  nou: VPN jsou zařízení, kdy nevidomý může

  dálkovým ovladačem spouštět zvukovou

  navigaci instalovanou ve veřejném prostoru.

  Stisknutím tlačítka mu tak třeba eskalátory

  řeknou, ve kterém směru jedou.

  Veronika pokračuje ve srovnání České re-

  publiky aFinska zpohledu nevidomého člově-

  ka. „Mají tam skvělé školy bílých holí acelkově

  lepší pomůcky. Jenže to zdaleka nevyužijí tak,

  jako bychom to užili my tady doma. Jejich aso-

  ciace se snaží, propaguje, ale odezva je malá.“

  Stejná asociace půjčila Veronice přehrávač

  elektronických knih ve formátu Daisy (Digital

  Accessible Information System), který se vČR

  nepoužívá, ale pro studium ve Finsku byl ne-

  postradatelný. „Unás se používá jiný systém.

  Materiály se skenují ačte mi to pak můj vlastní

  počítač. Ve Finsku neměli potřebné učebnice,

  tak mi je museli vDaisy vyrobit. Udělají to do

  tří měsíců.“

  Vneposlední řadě je také důležitý

  celkový pocit zlidí aprostředí. „Finové jsou

  zpočátku poměrně chladní astydliví. Oco

  si neřeknete, to nemáte, ikdyž nakonec

  jsou ochotní. Češi nabízejí pomoc sami od

  sebe častěji. Ale na druhou stranu jsem se

  ve Finsku cítila daleko bezpečněji, hlavně

  večer. Nikdy mi nikdo neublížil akriminalita

  je tam výrazně nižší.“

  Finsko je stále otevřené

  Svoji finskou misi Veronika považuje za velmi

  užitečnou astále otevřenou. „Chci se ještě

  zdokonalit ve finštině anajít si tam tak na tři

  roky práci. Přesídlit natrvalo ale nechci. Už

  tak to moje maminka špatně snášela astu-

  dium vcizině jsem si zpočátku musela dost

  vybojovat. Mám však zájem odalší zkušenos-

  ti adobrý výdělek. Vtamní asociaci nevido-

  mých by to šlo. Zajímají je imoje zkušenosti

  zčeského prostředí,“ plánuje Veronika, která

  už brzy získá titul magistra. Její úvahy jdou

  isměrem kpřekladatelství zpoměrně exotic-

  ké finštiny do češtiny anaopak.

  „Každému vřele doporučuji vyrazit

  někam do zahraničí, ikdyž to nemusí být

  zpočátku snadné. Je to nenahraditelná

  zkušenost. Osamostatníte se azlepšíte si

  jazykové dovednosti. Porovnáním spoměry

  jinde se navíc může změnit iváš pohled na

  situaci doma,“ vybízí Veronika ostatní lidi

  spostižením ibez něj kaktivitě.

  

  Senát je nutnost

  Tentokrát jsem měla velké dilema, očem

  psát. Zda si zvolit ústřední téma Můžeš

  – ústavní zařízení: ano či ne – nebo psát

  oojedinělé situaci, ve které se dnes naše

  země nachází. Pak jsem si ale řekla, že

  oústavní péči jsem toho napsala či řekla

  již dost ajistě bude ještě mnoho příležitostí

  na toto téma hovořit. Tak jsem se rozhodla

  napsat oústavní situaci (zhlediska Ústavy

  ČR), ve které se Česká republika ve své

  krátké historii nachází poprvé.

  Po rozpuštění Sněmovny došlo ktomu, že

  jedinou funkční komorou Parlamentu ČR

  je Senát. Tím se vpraxi dokazuje, že Senát

  je nesmírně cenná komora parlamentu,

  ato zejména vkrizových situacích. Potvr-

  zuje se tím to, že bikameralismus (dvouko-

  morovost – pozn. red.) je zhlediska nejen

  správy země nesmírně důležitý.

  Jak vyplývá zÚstavy, Senát zasedá

  nepřetržitě, může pracovat bez přerušení

  (možná iproto autoři Ústavy zvolili jako

  druhého nejvyššího ústavního činitele po

  prezidentovi republiky předsedu Senátu),

  ato právě vzhledem ksystému voleb do

  této komory parlamentu.

  Podle článku 33 Ústavy České republiky po

  rozpuštění Poslanecké sněmovny přijímá

  Senát tzv. zákonná opatření. Jde tedy oto,

  že ivdobě, kdy neexistuje dolní komora

  parlamentu, není země zcela bez funkč-

  ního parlamentu. Ústava nám říká, že „Se-

  nátu přísluší přijímat zákonná opatření ve

  věcech, které nesnesou odkladu avyžado-

  valy by jinak přijetí zákona. Senátu však

  nepřísluší přijímat zákonná opatření ve

  věcech Ústavy, státního rozpočtu, státního

  závěrečného účtu, volebního zákona ame-

  zinárodních smluv podle čl. 10.“

  Zákonná opatření může navrhnout jen

  vláda, poté je podepisuje prezident repub-

  liky ajsou vyhlášena stejně jako zákony.

  Zákonné opatření musí na své první schůzi

  schválit Sněmovna. Pokud jej neschválí,

  zákonné opatření pozbývá platnosti.

  Vím, že se neustále diskutuje otom,

  zda je Senát důležitý, zda by neměl být

  zrušen. Nejen unás. Naposledy to bylo

  vIrsku, kde bylo na toto téma vyhlášeno

  referendum. Výsledkem bylo zachování

  horní komory. Myslím, že je to dobře.

  Vím, že země, které horní komoru zrušily,

  např. Švédsko, dnes vážně uvažují ojejím

  znovuzavedení.

  Dovolila jsem si dnes malou „lekci“

  zÚstavy ČR, apokud někoho téma bika-

  meralismu zajímá, dovolím si jej odkázat

  na článek našeho předního ústavního

  právníka Jana Kysely Bikameralizmus

  ademokracie.

  

  Autorka je senátorka.

  SLOUPEK

  Daniely FILIPIOVÉ

  ❛ Aktuální informace

  pro osoby spostižením.

  ❛ Inzerce zaměstnání,

  seznámení aprodej či

  nákup pomůcek pro lidi

  shandicapem.

  ❛ Archiv článků.

  ❛ Fotografická

  soutěž vrubrice Vaše

  fotografie.

  ❛ Videa afotografie

  ze zajímavých akcí.

  ❛❛ www.muzes.cz

  mohou číst inevidomí

  aslabozrací!

  ZAJÍMAVÉ ČTENÍ

  PRO HLAVU ISRDCE!

  Informace, servis.

  Čtěte Můžeš

  nawww.muzes.cz

  Kdo chce, má možnost

  ubytování. Ve třídě

  je přibližně osm

  žáků. Kdispozici jsou

  nejrůznější pomůcky,

  ato ikvyzkoušení pro

  ty, kdo chodí jinam.

• Strana 28

  28

  můžeš / číslo 11 - 2013

  AUTO-MOTO

  28

  ■ Auta bez bariér přinášejí aktuální informace důležité pro koupi vozu – AutaBezBarier.cz.

  ■ První dealeři jsou k dispozici v Praze, Ostravě, Plzni, Karlových Varech, Havířově a Opavě.

  ■ Jak čerpat státní příspěvek, jak získat zpět DPH, jak pojistit, upravit a financovat auto.

  Text: PETR BUČEK

  Foto: JAN ŠILPOCH

  K

  onto BARIÉRY spustilo projekt Auta

  bez bariér, který lidem spostižením

  usnadňuje nákup vozu. Internetové

  stránky projektu Auta bez bariér jsou

  místem, kde handicapovaní najdou

  všechny informace potřebné ke koupi auta.

  Lze je vyhledat na webu Konta BARIÉRY

  nebo přímo na adrese autabezbarier.cz.

  Internetové stránky Auta bez bariér jsou

  rozdělené do pěti hlavních částí: Tvoří je

  informace zaměřené na státní podporu,

  dále se věnují vrácení DPH při koupi auta,

  financování ipojištění auta ataké úpravám

  vozidel. Druhá část webových stránek Auta

  bez bariér slouží dealerům aut. Těm poradí,

  jak postupovat při prodeji auta člověku na

  vozíčku nebo sjiným postižením.

  Dealeři pro handicapované

  Do projektu Auta bez bariér se už zapojili

  dealeři aut spobočkami od Karlových Varů až

  po Havířov. „Podle našich zkušeností knám

  do autosalonu přicházejí samotní postižení

  nebo jejich příbuzní. Je nutné citlivě zjistit,

  jaké jsou jejich specifické potřeby asamozřej-

  mě očekávání,“ říká Iveta Kratochvílová ze

  společnosti Autocentrum Dojáček.

  „Typická je značná individualizace

  technického uzpůsobení vozidla podle typu

  postižení. To je samozřejmě náročné na velmi

  podrobnou až důvěrnou komunikaci mezi

  našimi prodejci ahandicapovanými zákaz-

  níky,“ potvrzuje podobné zkušenosti Tomáš

  Trnka ze společnosti AUTOBOND GROUP.

  Důraz na individuální přání zákazníka

  spostižením kladou také vostravské prodej-

  ně škodovek, společnosti UNICAR: „Prodejce

  se musí vcítit do potřeb handicapovaného

  aindividuálně mu nabídnout dodatečnou

  výbavu, která mu usnadní, zefektivní azpří-

  jemní pobyt ve vozidle,“ uvádí Eva Gelnarová

  zdealerství vozů mladoboleslavské značky.

  Apodobné zkušenosti mají také udalšího

  partnera projektu Auta bez bariér: „Výběr

  Auta bez bariér už jedou

  AUTOCENTRUM DOJÁČEK

  Citroën, Fiat, Fiat Professional,

  Jeep, Lancia, Chevrolet

  www.dojacek.cz

  Kolbenova /, Praha 

  (Citroën, Fiat, Jeep, Lancia)

  Tel.:   

  E-mail: citroen@dojacek.cz

  U Seřadiště , Praha 

  (Fiat, Fiat Professional)

  Tel.:   

  E-mail: vasak@dojacek.cz

  Vršovická , Praha 

  (Fiat, Fiat Professional)

  Tel.:   

  E-mail: fiat.vrsovicka@dojacek.cz

  Přípotoční c, Praha 

  (Citroën, Chevrolet)

  Tel.:   -

  E-mail: citroen@dojacek.cz

  AUTO JAROV

  Škoda, Volkswagen,

  Seat, Audi, Honda

  www.autojarov.cz

  Osiková , Praha 

  Tel.:  

  E-mail: pipek@autojarov.cz

  UNICAR

  Škoda

  www.unicar.cz

  Vítkovická , Ostrava

  Tel.:   -

  E-mail: novevozy@unicar.cz

  AUTOBOND

  Kia, Toyota, Ford, Suzuki,

  Subaru, Nissan, Chevrolet

  www.autobond.cz

  Studentská , Karlovy Vary

  (Kia, Nissan, Chevrolet)

  Tel.:  

  E-mail: kiakv@autobond.cz

  Koterovská , Plzeň – Slovany

  (Kia, Suzuki)

  Tel.:   -

  E-mail: kiaplzen@autobond.cz

  Leopoldova , Praha  (Suzuki)

  Tel.:  

  E-mail: suzukipraha@autobond.cz

  Severní XI č. p. , Praha  (Kia)

  tel:  

  E-mail: kiasporilov@autobond.cz

  Ostravská , Opava (Toyota)

  Tel.:  

  E-mail: toyotaopava@autobond.cz

  Krmelínská , Ostrava

  (Kia, Toyota, Ford, Subaru)

  Tel.:  

  E-mail: kiaostrava@autobond.cz

  Opavská . Ostrava (Suzuki)

  Tel.:  

  E-mail: suzukiostrava@autobond.cz

  Před Tratí /, Havířov (Toyota)

  Tel.:  

  E-mail: toyotahavirov@autobond.cz

  PRVNÍ PARTNEŘI AUTA BEZ BARIÉR

  VÝZVA PRO DEALERY AUT

  Zapojte se do projektu Auta bez

  bariér, pošlete zprávu e-mailem

  na adresu petr.bucek@bariery.cz.

  Děkujeme!

  vozu vyžaduje od prodejce pečlivou kalkulaci

  ceny, aby za většinou omezené prostředky

  dostal zákazník co nejlépe vybavené auto.

  Rovněž je potřeba skloubit předání vozu

  súpravou řízení uexterní firmy tak, aby si

  zákazník vůz převzal na jednom místě bez

  zbytečného pendlování mezi prodejcem vozu

  aúpravcem řízení,“ popisuje své zkušenosti

  Radek Pipek zpražské společnosti Auto

  Jarov.

  PRODEJNY AUT se zapojují do projektu Auta bez bariér – handicapovaným poradí s nákupem vozu.

• Strana 29

  můžeš / číslo 11 - 2013

  SLOUPEK

  Martina KOVÁŘE

  Ach,

  ta evropská

  karta

  Všichni na silnicích by asi souhlasili,

  aby možnost používat označení auta

  handicapovanou osobou využívali jen ti

  oprávnění. Tuhle to říkali vtelevizi.

  Chtějí to jak ti chudáci, kterým to má

  poskytnout nějakou výhodu, tak ti

  „zdraví“, kteří by si to tam přece jen tak

  nedali. „To bychom se museli stydět,“

  říkali.

  Dříve měl kartu kdekdo, lidé podváděli

  ve velkém. Nestyděl se například ani bo-

  rec sMercedesem AMG SLK před obcho-

  dem, otom už jsem dříve psal, že jsem

  se ho ptal, jestli má ZTP průkaz na svoji

  hlavu. Měl na ní totiž takovou trvalou,

  že to vypadalo jako přerostlý květák.

  Byl to velký „elegán“ aječel na mě, „že

  mě ten život asi pěkně s..e!“. Takže se

  svýměnou karet za nové, evropské asi

  mělo dospět kradikálnímu snížení

  počtu označení aut neoprávněnými

  osobami.

  Ale je tu zase jiný problém. Blbé je, že

  to dneska ani na autě oprávněné osoby

  nikdo moc nepozná. Karta je nevýrazná,

  evropské hvězdy trochu pohaslé anikoho

  ani tady moc neohromí.

  Bába, co mi dříve normálně tankovala

  uFlorence, najednou nic! Myslel jsem,

  že na mě zanevřela, ale ona jenom – pak

  se mi omlouvala – vůbec netušila, že

  někdo handicapovaný chce tankovat. Nic

  zvláštního na autě neviděla.

  Takže mnohdy se stane, že upumpy

  troubím, blikám amávám evropským

  standardem, ale pak se musím stejně

  pěkně česky anestandardně domluvit se

  sousedem, který tankuje vedle, jestli by

  mi taky třeba nenatočil.

  Při průjezdu Václavákem mě nedávno

  zastavili achtěli „ochránit“ měšťáci.

  Avšak najednou strážmistryně, bystrá

  to žena, povídá: „Vždyť on tam má tu

  novou značku, já to neviděla.“ Ajeli jsme

  dál.

  Něco vám ale povím. Trochu vás teď

  sdovolením ochytřím. Napadá mne aza-

  čínám vtom totiž hledat něco hlubšího:

  Možná to tak chtěli vtom Bruselu.

  Ta známka je vlastně taková integrační,

  dává nám pěkně pocit, že jsme součástí

  majoritní společnosti. Žádný cejch. Ne-

  vyčníváme amáme své soukromí. Jsme

  neviditelní...

  

  Autor je bývalý automobilový

  závodník, člen rady Konta BARIÉRY.

  29

  SLOUPEK

  Martina KOVÁŘE

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  ■ Auta bez bariér přinášejí aktuální informace důležité pro koupi vozu – AutaBezBarier.cz.

  ■ První dealeři jsou k dispozici v Praze, Ostravě, Plzni, Karlových Varech, Havířově a Opavě.

  ■ Jak čerpat státní příspěvek, jak získat zpět DPH, jak pojistit, upravit a financovat auto.

  Auta bez bariér už jedou

  

  O jaká auta z vaší nabídky

  je nebo může být mezi

  handicapovanými zájem?

  

  Proč jste se zapojili do

  projektu Auta bez bariér?

  anketa

  IVETA KRATOCHVÍLOVÁ

  AUTOCENTRUM DOJÁČEK

  

  Nejčastěji se unás rozhodují mezi

  modely Berlingo aC Picasso. Citroën

  Berlingo má specifika votevírání dveří

  (zadní dveře jsou posuvné) anabízí

  možnost montáže plošin vzadní části

  vozu. Lidé spostižením využívají také

  otočení zadních sedadel. Berlingo iC

  Picasso mají výše umístěná sedadla.

  Zhlediska variability dalších úprav

  je však Citroën Berlingo žádanější

  apraktičtější.

  

  Důvodů bylo několik. První byl spojen

  smojí osobní zkušeností, protože můj

  otec zůstal po úrazu na vozíku. Díky

  tomu jsme museli vrodině řešit nejen

  legislativu, ale ivhodnost výběru auta.

  Dalším důvodem je moje snaha těmto

  lidem maximálně pomoci. Vneposlední

  řadě jsem imatka, atak osud rodičů

  spostiženými dětmi umě vzbuzuje

  potřebu jim pomáhat. Navíc je to moje

  práce, atak stačí lidský přístup, vhodně

  zvolený model asnaha být nápomocná

  nejen při prodeji, ale taky ipo něm, ato

  při servisu či nákupu doplňků.

  TOMÁŠ TRNKA

  AUTOBOND GROUP

  

  Nabízíme sedm značek vozidel,

  znichž každá má své zákazníky imezi

  handicapovanými řidiči. Nebylo by

  spravedlivé jmenovat kteroukoli na

  prvním místě, každá znich má své

  preferované modely. Za zmínku jistě

  stojí modely Kia cee’d SW, Kia Venga, Kia

  Carens iKia Sportage, které představují

  optimální modely pro přestavbu. Ale

  také Ford Mondeo ve všech karosářských

  verzích, Toyota Auris TS, Toyota Verso,

  Toyota Avensis, oblíbené Suzuki SX

  ajistě iChevrolet Orlando.

  

  Právě pro dosavadní velmi dobré

  zkušenosti shandicapovanými

  zákazníky. Cítíme vprojektu příležitost

  nabídnout přímo acíleně této skupině

  zákazníků přidanou hodnotu, kterou

  AUTOBOND GROUP díky své značkové

  nabídce ateritoriálnímu umístění

  vlastních autosalonů přináší. Víme také,

  že každý profesionál se musí stále učit

  – amy se chceme učit – třeba jak lépe

  aúspěšně získat pro handicapované

  zákazníky státní příspěvek.

  EVA GELNAROVÁ

  UNICAR

  

  Zájem je především ovozidla

  vprovedení kombi ataké oauta svyšší

  hranou nástupu, která usnadňuje nástup

  ivýstup handicapovaného.

  

  Chceme pomoci lidem spostižením

  aodbourat bariéry spojené sdopravou.

  RADEK PIPEK

  AUTO JAROV

  

  Pokud se jedná onové vozy, je

  zájem většinou oŠkodu Fabia,

  Roomster,Octavia atakéoVolkswagen

  Polo. Mezi lidmi spostižením jsou

  ale izákazníci, kteřívlastní například

  Audi A, Audi A, Hondu Civic nebo

  Volkswagen Sharan. Všeobecně je

  zájem ovozy vybavené automatickou

  převodovkou, dálkovým centrálním

  zamykáním, elektricky ovládanými

  avyhřívanými vnějšími zrcátky

  atempomatem.

  

  Do projektu Auta bez bariér jsme

  se zapojili bez velkého přemýšlení,

  protože cítíme, že opostižené lidi

  vnaší společnosti není postaráno tak,

  jak by bylo potřeba. Chceme se proto

  spolupodílet na jejich podpoře, aby se

  těmto lidem pomohlo vkaždodenním

  nelehkém životě aaby finanční

  prostředky na jejich podporu byly

  skutečně vynaložené na konkrétní

  tělesně postižené lidi. Ato nám tento

  projekt umožňuje.

• Strana 30

  30

  NA CESTÁCH

  můžeš / číslo 11 - 2013

  Text afoto: ŠTĚPÁN BENEŠ

  S

  kandinávie je pro Středoevropana ob-

  vykle synonymem pro krásnou adrs-

  nou přírodu, vysokou životní úroveň

  idokonalý sociální systém. Dohro-

  mady tvoří zvláštní genius loci aje

  velice těžké nehodnotit celou oblast jen tím

  nejvyšším standardem. Vjednom stručném

  článku ji samozřejmě nelze postihnout, lze

  ale trochu obecně srovnávat. Přijměte tedy

  pozvání na několik letošních vozíčkářských

  jednohubek ze Švédska, Norska iDánska.

  Začněme ale od začátku, tedy geograficky

  uprostřed, ve Švédsku, kde jsme strávili pět

  dní. Předně je třeba si uvědomit, že cesta

  kamkoli do Skandinávie je dlouhá, delší,

  než se může při plánování zdát. ZPrahy do

  Göteborgu, přímořského města na západním

  pobřeží jižního Švédska, je to autem bezmála

  15 hodin cesty. Kdo se odváží, může si cestu

  krátit trajektem zNěmecka iDánska, sucho-

  zemce zase možná potěší přejezd slavného

  Öresundského mostu, 16 kilometrů dlouhé

  impozantní stavby, která spojuje Dánské

  ostrovy se Švédskem. VKodani se sautem

  ponoříte pod zem do čtyři kilometry dlou-

  hého tunelu, který ústí na umělém ostrově

  ■ Do Švédska se jede tunelem a po mostě.

  ■ VNorsku je krásně, chce to ale plnou peněženku.

  ■ Dánsko nepříjemně šokovalo veřejnou dopravou.

  uprostřed moře. Ahned naváže do dlouhého

  mostu. Jeho přejezd stojí 325 švédských

  korun (něco málo přes českou tisícovku)

  jedním směrem, pohled ale stojí rozhodně

  za to. Při cestě zpět se vyplatí zajet jižně od

  mostu do pobřežní vesničky Bunkeflo. Zní

  je most dobře vidět, vynikne jeho velikost

  ispodní patro, kudy jezdí vlakové soupravy.

  Když budete mít štěstí, popluje zrovna trajekt

  acelý pohled umocní.

  Severský trojboj pro vozíčkáře

  I KDYŽ UMÍ BÝT PODNEBÍ

  zamračené a drsné, má Skandinávie zvláštní

  genius loci. Jedním z extraktů je norské Oslo.

  (Promenáda kousek od náměstí s výhledem na Oslofjord)

  JIŽNÍ ŠVÉDSKO

  má úplně jiný,

  neskandinávský

  druh

  architektury.

  Město

  Göteborg

  připomíná

  Vídeň.

  Göteborg je město vzdálené přibližně

  300 kilometrů od Malmö, prvního města na

  švédské straně, aje strategickým bodem pro

  výlety do okolí. Za návštěvu určitě stojí série

  ostrůvků přibližně 50 kilometrů severně od

  města. Stovky skalnatých výběžků se lepí na

  pobřeží avytvářejí změť vodních cestiček,

  které přímo vybízejí kprojížďce vseakajaku.

  Mimo sezonu, tedy mimo letní měsíce, jsou

  ale okolní vesničky vyprázdněné apůsobí

• Strana 31

  31

  můžeš / číslo 11 - 2013

  Severský trojboj pro vozíčkáře

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  doslova jako mrtvé. Severovýchodně od

  města, přibližně 70 kilometrů, se rozpro-

  stírá jezero Vänern. Na jižním cípu začíná

  přívětivým aklidným maloměstem Väners-

  borg, menší usedlosti se najdou po celém

  jeho obvodu. Za návštěvu stojí ipřímořské

  letovisko Fjällbacka, které je vystavěné prak-

  ticky do skály.

  Kdo ale hledá tradiční skandinávskou

  krajinu zbarvenou do hnědé avšeobjímající

  klid snádechem drsného podnebí, bude

  vjižním Švédsku zklamaný. Příroda je stejná

  jako ve střední Evropě, oblast je navíc po-

  měrně industriální aneuhlazená. Za výlety

  do okolí je daleko aobvykle nenabízí takové

  lákadlo, aby se cesta vyplatila. Veškerá

  moderní skandinávská architektura jako by

  navíc zmizela abyla nahrazena mnohdy až

  kýčovitými, pestrobarevnými dřevěnými

  domky. Genius loci jako by se vypařil.

  3… 2… 1… Skandinávie!

  Přejezd hranice do Norska rovná se změně

  na lusknutí prstu. Krajina zdrsní, zhnědne

  adostane pravý severský ráz, který rozhod-

  ně upoutá oko více než severoněmecká kra-

  jina ve švédském podání. Když budete mít

  štěstí, zastaví vás na hranici icelník abude

  se přísně vyptávat, kam jedete, co tam

  chcete aco vezete. To se člověku zmoderní

  Evropské unie už tak často nestane.

  Severský ráz dýchá izhlavního města

  Osla, které trůní na vrcholu Oslofjordu. Na

  ulici člověk nezahlédnete jediný nedopalek

  či odhozený papír. Město míchá moderní

  architekturu se staršími domy apasuje

  mu to perfektně dohromady. Úchvatný je

  pohled ina zdejší známou radnici asuper-

  moderní operu zbílého mramoru. Celý

  dojem prudce kontrastuje se švédským

  Göteborgem, který je špinavým přepláca-

  ným industriálním městem, ve kterém také

  sice stojí opera vpřístavu, působí ale jako

  špatný architektonický vtip, navíc obklope-

  ný odpadky.

  Vysoko nad Oslem se tyčí zrekonstruo-

  vaný skokanský můstek Holmenkollen. Na

  jeho vrchol jezdí přístupný výtah azkavár-

  ny se nabízí úchvatný pohled dolů na město

  apřilehlý fjord. Celý areál je věnovaný

  sportu, při naší návštěvě tu „nasucho“ tré-

  novali biatlonisté na cvičné betonové dráze

  ise střelnicí. Bez sněhu vypadá dopadová

  plocha můstku skutečně vražedně, nikoliv

  skoro placatě jako vtelevizním přenosu.

  Jeden pohled tak stačí na vybudování nové

  úrovně uznání ke skokanům na lyžích.

  Severozápadně nad Oslem se rozkládá

  obrovská oblast plná vysokých fjordů. Ne-

  měli jsme možnost ji vidět, ale celé západní

  pobřeží Norska patří ke skandinávským

  skvostům astále se drží na seznamu míst,

  kam bych se ještě rád vydal. Budu si ale mu-

  set připravit skutečně naditou peněženku.

  Litr naturalu vpřepočtu za padesát korun

  aoběd pro dva ve fast foodu za bezmála

  šest stovek, to už chce řádnou výplatu. Za

  dokonalost se musí platit.

  Až na ty autobusy

  Cestou zpět ze švédsko-norské výpravy

  proběhla zastávka vDánsku, pro mě nebyla

  Severský ráz dýchá

  izhlavního města Osla,

  které trůní na vrcholu

  Oslofjordu. Na ulici

  člověk nezahlédnete

  jediný nedopalek či

  odhozený papír.

  NAD OSLEM SE TYČÍ HOLMENKOLLEN,

  vysoký kopec se skokanským můstkem

  a překrásným rozhledem na město. Skoky

  na lyžích vypadají v televizi o hodně bezpečněji.

  AŽ KÝČOVITÉ POHLEDY a lákavá rekreace na vodě

  (Přímořská vesnička Fjällbacka ve Švédsku)

  

• Strana 32

  32

  můžeš / číslo 11 - 2013

  NA CESTÁCH

  první. Jezdím sem každý rok za sportem

  na pravidelný turnaj vcurlingu aotýdenní

  dovolené vtéto oblasti byla na stránkách

  Můžeš reportáž už vloňském roce. Není

  tedy třeba obsáhle referovat, zmínit je ale

  chci právě proto, aby vjeho obrazu kon-

  trastoval zbytek letošní výpravy. Dánsko je

  totiž ideálním kompromisem pro každého,

  kdo chce zažít nádech moderní Skandi-

  návie (byť existují spory, zda se Dánsko

  ke Skandinávii vůbec řadí). Kodaň dýchá

  moderní architekturou ačistotou podobně

  jako Oslo, na rozdíl od něj tu ale úplně

  nezkrachujete. Příroda má ipřes rovinatý

  povrch silně skandinávský nádech, pro

  návštěvníky zČR je navíc země vpohodlné

  dojezdové vzdálenosti arozlohou neděsí.

  Kdo má rád nákupy amoderní design, tady

  si rozhodně užije více než vcelé severnější

  oblasti.

  Pohyb na vozíku je ale ve všech jmeno-

  vaných zemích podobně pohodlný. Všude

  narazíte na dostatečný počet vyhrazených

  SOCIÁLNÍ SYSTÉM V PRAXI:

  bezbariérové taxíky v norském Frederikstadu

  V OSLU

  jednoznačně vládnou

  moderní a esteticky

  čisté stavby. Jako

  například oblíbená

  opera stojící prakticky

  na vodě.

  POZADU NEZŮSTÁVÁ ANI VZTAH K EKOLOGII.

  V celém Oslu jsou dostupné dobíjecí stanice

  pro elektromobily, kterých je v ulicích

  k vidění dost a dost.

  toho icena. Odpovídá tomu, že ve Skandi-

  návii vládne kempování. Mírným zklamá-

  ním bylo zpohledu ubytování opět Švédsko,

  které si účtuje stejné peníze jako zbytek

  oblasti, vybavenost tomu ale, minimálně

  vnašem případě, rozhodně neodpovída-

  la. Velice dobrou zkušenost mám naopak

  shotely řetězce Scandic, které jsou obvykle

  velmi moderní apokoje pro vozíčkáře mají

  vysoký standard.

  VNorsku ani Švédsku jsme neměli pří-

  ležitost zkusit veřejnou dopravu, vNorsku

  bych se jí ale rozhodně neobával. VDánsku

  nízkopodlažní autobusy jezdí, letos jsme ale

  spolu stýmovým kolegou udělali velmi špat-

  nou zkušenost sjejich řidiči. Ti se chovali

  velmi arogantně, vyjadřovali se ve smyslu,

  že sklápět plošinu není jejich práce aže když

  nemáme doprovod, máme prostě smůlu.

  Na zastávce nás nechaly trčet hned tři vozy,

  pomoci museli až sami cestující, při zpáteční

  jízdě zcentra řidič totálně ignoroval žádost

  ozastavení, ajako bychom vautobuse ani

  nebyli, nás jednoduše odvezl na konečnou.

  Naše teorie je, že eskaluje nějaký spor

  orozsah práce mezi řidiči ajejich zaměstna-

  vatelem. Odnáší to bohužel handicapovaný

  cestovatel atrochu to kazí ten na začátku

  zmíněný posvátný genius loci.

  

  Kodaň dýchá moderní architekturou

  ačistotou podobně jako Oslo, na rozdíl od něj

  tu ale úplně nezkrachujete.

  parkovacích míst, která jsou navíc volná.

  Dostupné jsou bezbariérové toalety, praktic-

  ky kdekoli si vzpomenete (většinou se ale za

  ně musí zaplatit). Hotely aubytování jsou

  obecně na vysoké úrovni, všude narazíte na

  dobře vybavené pokoje, vypadá však podle

  VE ŠVÉDSKÝCH

  přímořských

  vesničkách je po letní

  sezoně trochu mrtvo.

  Nabízejí spíše tichá

  panoramata.

  

• Strana 33

  časopis pro ty, kteří se nevzdávají

  33

  můžeš / číslo 11 - 2013

  Mně udělalo radost

  i to, že první den

  po pořadu se na

  transparentním účtu

  Konta BARIÉRY

  objevily velké dary

  skrásnými vzkazy.

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  KONTO BARIÉRY Melantrichova 5, Praha 1

  Příjemná ohlédnutí

  ■ Na obrazovky České televize přišla trochu jiná charita a zaujala.

  ■ Neziskový sektor patří do prestižních žebříčků.

  ■ Cena Václava Havla připomínala předávání Oscarů.

  Cenu Jaroslava Seiferta apředávali jsme

  ji Bohumilu Hrabalovi, Jiřímu Kolářovi,

  Milanovi Kunderovi, Josefu Škvoreckému,

  Jiřímu Suchému, Václavu Havlovi aza ta

  léta dalším 26 literátům. Takový slavnostní

  ceremoniál pro něj tedy není nic nového.

  Proto mě překvapilo, sjakými emocemi pro-

  žíval zasedání parlamentního shromáždění

  Rady Evropy ve Štrasburku, kde se poprvé

  předávala Mezinárodní cena Václava Havla.

  Viděla jsem slzy vjeho očích, když mi vy-

  právěl, jak více než 400 poslanců ze 47 zemí

  aplaudovalo vestoje prvnímu laureátovi, bě-

  loruskému disidentovi Alesovi Bjaljackému.

  Evropa, svět si Václava Havla váží. Věřím, že

  ion by byl spokojen. Nechtěl kolem svého

  jména nikdy budovat mauzolea. Živá cena

  je ale nádherným pomníkem. Ten by se mu

  určitě líbil.

  Aposlední připomínka: ještě máte mož-

  nost nominovat senzačního seniora ve svém

  okolí anebo osobnost, okteré si myslíte, že

  splňuje parametry, na cenu Senior roku.

  Více na www.sensen.cz.

  Přeji ještě pár pěkných podzimních dnů. 

  Foto: JAN ŠILPOCH

  P

  řelom září aříjna bude asi vpříštích

  letech jedním znejdůležitějších roč-

  ních období vživotě nadace. Sklí-

  zení úrody? Žně? Dá se tak nazvat

  benefiční pořad Konta BARIÉRY,

  který jsme spolu sČeskou televizí připravili

  již podruhé apod názvem Možná přijde

  icharita vysílali vsobotu 28. září na prvním

  programu ČT 1? Myslím, že ano. Svýsled-

  kem jsme více než spokojeni. Naši sponzoři

  adárci podpořili nadaci vekou částkou.

  To nejměřitelnější, co lze srovnat isji-

  nými charitativními pořady na televizních

  obrazovkách, je zhruba 51 tisíc diváků, kteří

  poslali vprůběhu večera dárcovskou ese-

  mesku anebo zatelefonovali. Mně udělalo

  radost ito, že první den po pořadu se na

  transparentním účtu Konta BARIÉRY obje-

  vily velké dary skrásnými vzkazy. Apotěšili

  mě isponzoři, kteří hned vpondělí přišli

  stím, že navýší svoje již přislíbené dary. Ať

  už openíze na charitu nebo také openíze,

  které věnují na režii nadace. Toho si moc vá-

  žím, přesvědčili jsme je, že vnadaci děláme

  práci dobře.

  Nezapomenutelná setkání

  Pozvánka mezi padesát nejvlivnějších žen

  Česka, jejichž žebříček vytvořil časopis

  Forbes, mě potěšila. Ne proto, že bych se

  ráda fotografovala, ale proto, že já aPavla

  Gomba, ředitelka UNICEF Česká republika,

  jsme se do pořadí dostaly, anejen to – na

  příjemném setkání významných českých žen

  jsme měly příležitost onaší práci promluvit.

  Zdálo se mi, že to přítomné zaujalo, apro-

  tože většinu znich znám, věřím, že jsem

  zasela semínka, která vzejdou, že onaši

  práci projeví ikonkrétní zájem.

  Jedna ztěchto žen, náměstkyně zKoope-

  rativy, paní Hana Machačová, už výborný

  nápad měla ajá jsem ji moc ráda doprovo-

  dila na malý ceremoniál vmalostranském

  Kaiserštejnském paláci. Navrhli jsme ji totiž

  na Cenu VIA Bona abyla jsem utoho, když

  přebírala ocenění jako vítězka kategorie

  Cena pro individuálního dárce. Paní Macha-

  čová ukázala novou cestu dárcovství, tak

  znělo zdůvodnění. Vážím si toho, že přišla

  soriginálním dárcovstvím ve velké firmě.

  Další kolega už postupoval stejně (získal pe-

  níze místo obvyklých dárků). Užitek ztoho

  měli mladí muži, kteří se zranili vnedávném

  období apomohlo jim více než pět set tisíc,

  které pan náměstek dostal od svých přátel

  při 50. narozeninách.

  Pocta, jakou

  si Václav Havel zaslouží

  Předseda naší správní rady František

  Janouch už zažil ve svém životě hodně.

  Byl při tom, když Jaroslav Seifert přebíral

  vroce 1984 Nobelovu cenu za literaturu ve

  Stockholmu, ocož se jako nucený emigrant,

  žijící vté době už deset let ve Švédsku ajako

  předseda Nadace Charty 77, kterou tam

  založil, zasloužil. Nadace následně zřídila

  Vaše Božena Jirků

  bozena.jirku@bariery.cz

  GENERÁLNÍ ŘEDITEL ČESKÉ TELEVIZE PETR DVOŘÁK vystoupil vnašem benefičním pořadu živě.

  Proč? Vsadil se sMarkem Ebenem o výši dosažené částky darů. A prohrál skoro o dva miliony korun.

  Stálo to za to, zpíval krásně.

• Strana 34

  34

  můžeš / číslo 11 - 2013

  TIP NA VÝLET

  ■ Podzimní magické vyhlídky zpohledu vozíčkáře.

  ■ Lepší je mechanický vozík a zdatný doprovod.

  ■ Některé trasy je lepší absolvovat jen za sucha.

  Text afoto: MICHAELA BUČKOVÁ

  J

  edno znejkrásnějších tuzemských

  míst – Český ráj – si připravilo iřadu tu-

  ristických tras vhodných pro vozíčkáře.

  Vyzkoušeli jsme pro vás jednu znejkrás-

  nějších, ale nejnáročnějších. Vede na

  vyhlídky Prachovských skal.

  Je to magické místo. Hubené dlouhé pís-

  kovcové skály stoupají borovými lesy adole

  pod nimi vzniklo skalní město. Ato se dá

  objevovat. Jak zvyhlídek, tak znáhorních

  plošin, odkud můžete zamávat horolezcům,

  kteří na sebe právě pokřikují zjedné homole

  na druhou. Anebo je možné se ponořit po

  úzkých schodech roklinami až dolů do

  skalního města.

  Dobrodružství je to pro dospělé, ale

  hlavně pro děti, které každou skálu ajeskyni

  důkladně prozkoumávají, zda zrovna tam

  nebydlí jejich oblíbené večerníkové posta-

  vičky Rumcajs, Manka či Cipísek. „Tady mají

  ledničku, tady by mohl mít boudu jejich

  pes, kdyby nějakého měli,“ hýří nápady nad

  různě velkými skalními prohlubněmi.

  Prachovské skály, pískovcové skalní ma-

  sivy datující se do druhohor – to je zážitek!

  Byť je terén těžko schůdný, prohlédnout

  si je zčásti mohou ilidé na vozíčku. Shora

  izespodu. Ze skalních vyhlídek izpevně

  obemknutého skalního města.

  Anejkrásnější je tato procházka na pod-

  zim, kdy lesy omamně voní, mechové ko-

  berce zdobí červené muchomůrky, kapradí

  iokolní břízy se vybarvily do žluto-červena.

  Ze skalních vyhlídek bývají navíc na podzim

  krásné rozhledy.

  Vždyť Prachovské skály – to je spolu se

  Suchými skalami, Hruboskalskem aPříhraz-

  skými skalami to nejkrásnější zČeského ráje.

  Jak na to?

  Procházka zPrachova

  Svozíčkem se dá vyjet na některé ze skal-

  ních vyhlídek nad Prachovskými skalami

  (je to ovšem výlet vhodný pro mechanický

  vozík). Jedná se totiž onáročnější výlet, ke

  kterému by měl mít vozíčkář zdatný dopro-

  vod. Dostanete se na dvě vyhlídky acelkem

  zdoláte čtyři kilometry.

  Auto zaparkujte vPrachově na parkoviš-

  ti, kde je ibezbariérová toaleta. Odtud se

  vydejte po červené značce kpokladnám (za

  vstup do Prachovských skal se platí). Pro-

  blémem tu mohou být odvodňovací kanálky

  (celkem jsou tu tři), které stoupající cestu

  protínají.

  Asi po 350 metrech od pokladen červe-

  nou značku opouštíme alesní cestou, která

  vede mezi lesy askalami, se dáme doleva

  adojdeme po neznačené cestě krozcestí

  UBuku. Až potud jsme většinou stoupali.

  Dále pokračujeme po zelené na vyhlíd-

  ku Míru, která je odtud vzdálená asi 150

  metrů. Nejkrásnější výhledy bývají na pod-

  zim – uvidíte odtud například zříceninu

  Trosky či ve slunci se odrážející vysílač na

  Ještědu. (Až na vyhlídku je třeba překoná-

  vat kořeny.)

  Není to jednoduchá cesta, proto se dopo-

  ručuje absolvovat ji za sucha.

  Od vyhlídky pokračujte po zelené dalších

  asi 200 metrů do mírného kopce krozcestí

  Nad Císařskou chodbou, odkud je to jen

  kousek kHlaholské vyhlídce.

  Iodtud budete mít horolezce iskalní

  město jako na dlani. Tady procházka pro vo-

  zíčkáře končí azpět kautu se musejí vrátit

  stejnou cestou.

  Ostatní se mohou ponořit po zelené

  značce – po vytesaných schodech apřes

  kořeny – do propletence skalního města. Na

  některých místech je nutné se protáhnout

  úzkými štěrbinami mezi obrovskými balva-

  ny. Kolem horolezců, kteří se zaníceně radí,

  kterou cestu nahoru zvolit. Asi půl kilomet-

  ru odtud je možné se občerstvit vTuristické

  chatě či vprotilehlé creperii, než zase lesem

  po červené značce přes Zelenou rokli vy-

  stoupáte nahoru krozcestí UBuku. Než pak

  sejdete dolů na parkoviště, ještě se stavte na

  vyhlídce Českého ráje.

  Procházka od Turistické chaty

  Další možností, jak může vozíčkář dobýt

  Prachovské skály, je sednout vPrachově

  do auta apopojet dalších 1,5 kilometru

  kTuristické chatě. Tady je takzvaný Dolní

  vstup do Prachovských skal. Projedete kasou

  (schovejte si vstupenku, platí celý den) auž

  jste vsamotném srdci skalního města. Cesta

  Proč bychom se báli na Prachovské skály?

  OBČERSTVIT

  SE MŮŽETE

  v Turistické

  chatě, která je

  u parkoviště

  u Dolního

  vstupu.

  PRACHOVSKÉ SKÁLY jsou oblíbeným cílem

  horolezců. Za pěkného počasí najdete

  horolezce snad na každém vrchu.

  V PRACHOVĚ na parkovišti mají

  i bezbariérovou toaletu.

• Strana 35

  můžeš / číslo 11 - 2013

  35

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  Dobrodružství je to hlavně pro děti, které každou skálu

  ajeskyni důkladně prozkoumávají, zda zrovna tam nebydlí

  jejich oblíbené večerníkové postavičky Rumcajs, Manka či Cipísek.

  palačinky na slano či na sladko. Doporučit

  lze například tu stvarohem nebo se sýrem.

  Kde hledat další informace

  Český ráj se snaží své návštěvníky přesvěd-

  čit, že imezi skalami lze dělat bezbariérové

  prohlídky. Na stránkách www.cesky-raj.

  info lze najít celkem devatenáct podrobně

  zpracovaných tipů na bezbariérové procház-

  ky nejrůznějších délek. Od krátkých až po

  celodenní putování. Součástí každé je délka

  trasy, doporučení, zda je vhodná pro mecha-

  nický nebo elektrický vozík, ivarování, na

  co si cestou dát pozor.

  Podle tohoto průvodce se můžete vydat

  itřeba na Hruboskalsko aprojít si Hrubo-

  skalské skalní město, vydat se okolo hradu

  Kost aloveckého zámečku Humprecht či

  okolo zříceniny ve Zvířeticích.

  

  PRAKTICKÉ INFORMACE

  Parkovné:  Kč

  Vstupné: dospělí  Kč;

  děti studenti, senioři, invalidé  Kč

  www.prachovskeskaly.com

  Proč bychom se báli na Prachovské skály?

  Jak Prachovské

  skály vznikly

  Oblast Prachovských skal byla

  vdruhohorách zaplavena mořem. Omnoho

  milionů let později byla mohutnými

  tektonickými silami vyzdvižena, záplava

  ustoupila amořské dno se rozdělilo na

  řadu samostatných tabulí. Postupnou erozí

  vznikla charakteristická ave světě unikátní

  skalní města svysokými skalními věžemi

  ahlubokými stržemi. Třetihorní sopečná

  činnost dotvořila krajinu azanechala po

  sobě zbytky čedičových sopek – vrchů

  Velíše, Zebína, Trosek, Vyskeře adalších,

  které dnes tvoří významné krajinné

  dominanty Českého ráje.

  Prachovské skály jsou chráněné už roku

  , kdy zde byla vyhlášena rezervace.

  Vroce  bylo toto území připojeno

  kChráněné krajinné oblasti Český ráj.

  Vokolí se můžete ještě zastavit vJičíně,

  starobylém městě se zachovalým

  centrálním náměstím amnoha historickými

  památkami. Anebo vSobotce, městečku

  skrásným náměstím,roubenými domy

  aloveckým zámečkem Humprecht.

  info

  mírně stoupá avy můžete obdivovat desítky

  skalních věží. Ahorolezce – třeba icelou

  partu, která se právě vyškrábala na jeden ze

  skalních útvarů iskytarou asudem piva.

  Až se budete vracet zpět kTuristické

  chatě, nad pokladnami to vezměte ještě

  kousek do kopce směrem kZelené rokli. Asi

  po dvou stech metrech narazíte na Pelíška,

  skřítka, který tu podle pověstí hospodařil

  vjedné zjeskyň, pěstoval bylinky, kytičky

  arostlinky. Jeho sochu připomínající zdálky

  indiánský totem vyřezal vroce 2007 řezbář

  Jan Rampas. Kolem jsou ilavičky či lehátka,

  kde si vmagické atmosféře Prachovských

  skal lze odpočinout.

  Poté se můžete zastavit zahnat hlad vTu-

  ristické chatě. Přímo vchatě je bufet skla-

  sickými jídly, naproti pak creperie nabízející

  PRACHOVSKÉ SKÁLY jsou chráněné už roku 1933, kdy zde byla vyhlášena rezervace.

• Strana 36

  36

  můžeš / číslo 11 - 2013

  INZERCE

  INZERÁTY MŮŽETE

  POSÍLAT nainternetovou

  adresu info@muzes.cz

  nebo písemně naadresu

  Redakce Můžeš,

  Melantrichova 5,

  11000 Praha 1

  ZAMĚSTNÁNÍ

  NABÍZÍM ZAMĚSTNÁNÍ

  Přijmu ksobě švadlenu na ŽL, práce

  zajištěna. Dílna vČeské Lípě. v-mart@

  email.cz Zn.: 12092013

  Hledáme pracovníka kobsluze

  pletacího stroje. Náplň práce: obsluha

  pletacího stroje ve výrobě kabelových

  svazků, dvousměnný provoz. Pracoviště:

  Ostrov uTachova. Požadujeme:

  manuální zručnost, dobrý zrak, základy

  práce na PC, NJ výhodou, spolehlivost,

  loajalitu, zodpovědnost Nabízíme: velmi

  dobré platové ohodnocení, práce na

  HPP, dlouhodobé pracovní uplatnění,

  prémie, příspěvek na dopravu, nástup

  možný ihned. Pokud vás tato nabídka

  zaujala, zašlete své CV na e-mail:

  kocourkova.sarka@pl.bfz.cz

  Zn.: 16092013-1

  Zavedená společnost se sídlem

  vOstrově uTachova hledá do svého

  týmu kandidáta na pozici obsluhy

  řezacího stroje. Náplň práce: seřízení

  anastavení řezacího stroje ve výrobě

  kabelových svazků, dvousměnný

  provoz. Pracoviště: Ostrov uTachova.

  Požadujeme: manuální zručnost, dobrý

  zrak, základy práce na PC, NJ výhodou,

  spolehlivost, loajalitu, zodpovědnost.

  Nabízíme: velmi dobré platové

  ohodnocení, práce na HPP, dlouhodobé

  pracovní uplatnění, prémie, příspěvek

  na dopravu, nástup možný ihned.

  Kontakt: Mgr. Šárka Kocourková, tel.:

  +420 778 404179, e-mail: kocourkova.

  sarka@pl.bfz.cz Zn.: 16092013-2

  Sokamžitým nástupem přijmeme

  německy mluvící elektrikáře asvářeče.

  Životopis vněmčině: info@wirkner-

  zeitarbeit.de Zn.: 01102013-1

  Hledáme CNC programátora se

  znalostí německého jazyka, lokalita

  Bavorsko. Životopis vněmčině: info@

  wirkner-zeitarbeit.de Zn.: 01102013-2

  Hledáme vhodné kandidáty pro

  projekt Webmium (www.WEBMIUM.

  com je nástroj na tvorbu interaktivních

  webových prezentací pro malé astřední

  firmy, jednotlivce nebo neziskové

  organizace) na pozici ADMINISTRÁTOR

  WEBOVÝCH STRÁNEK PRO KLÍČOVÉ

  ZÁKAZNÍKY. PRÁCE PRO OZP – PRÁCE

  ZDOMU. Práce je pro osobu se

  zdravotním postižením OZP – invalidita

  1.–3. stupně, nezahrnuje osoby se

  zdravotním znevýhodněním. Práce je

  nabízena zdomu pro osoby OZP bez

  docházení do firmy (kancelář firmy je

  vPraze 6), připojení na internet aPC

  podmínkou. Zaměstnavatel Tapiko,

  s. r. o. Pokud vás pozice oslovila,

  prosíme ozaslání životopisu VČETNĚ

  MOTIVAČNÍHO DOPISU na office@

  nexum.cz. Vhodní uchazeči absolvují

  vstupní telefonický pohovor.

  Zn.: 08102013

  HLEDÁM ZAMĚSTNÁNÍ

  Jsem vČID, žena střed. věku, hledám

  práci nejlépe zdomova na počítači nebo

  manuální, ale také vrátná na denní

  služby nebo administrativa na částečný

  úvazek. Zvládám uživatelsky Word

  aExcel. Zvolně staženého programu

  iúpravu obrázků. Za nabídky děkuji.

  janhela@centrum.cz Zn.: 27092013

  Hledám brigádu nebo práci voboru

  kuchař-číšník, jsem vyučená, mám

  barmanský kurz aráda se učím novým

  věcem, jen Brno aokolí, pište na e-mail

  a10.0@seznam.cz Děkuji.

  Zn.: 17092013

  Dobrý den, hledám slušnou práci

  na HPP. Jsem vyučená železničářka,

  dosavadní zkušenosti: 5 měsíců

  pokladní, 1 rok vlakvedoucí, 1 rok

  podatelna, 3 měsíce pomocná síla při

  výrobě. Práce se nebojím. Ráda se učím

  novým věcem. Práci hledám vPraze.

  Bohužel neumím jazyky. Děkuji za

  nabídky Kontakt: jedlickova.michaela@

  centrum.cz Zn.: 20092013

  Hledám uplatnění – Zlínský kraj.

  Jsem všestranně založená, selánem

  achutí do života, mám zkušenosti ze

  zahraničí. Nedělá mi problém naučit

  se něco nového. Pracovala jsem jak

  vadministrativě, tak také manuálně.

  Ráda cestuju, přitahuje mne tajemno,

  mluvím italsky, ráda se směju aprý

  jsem puntičkář. Je mi 52 let aživot

  mě baví. verka61@seznam.cz

  Zn.: 22092013

  Hledám stabilní dlouhodobou práci

  na doma na HPP – vPraze, jsem vČID

  1. stupně, pouze od zaměstnavatele.

  PC ainternet mám, jsem učenlivá,

  příjemná, šikovná; nebo imanuální.

  Cokoliv. Třeba přepisování, kopírování,

  skenování dat, komunikace se zákazníky,

  dávání fotek ačlánků na on-line webové

  stránky, lepení, montáž výrobků, ozdob

  aj. Spěchá! karlikovai@email.cz

  Zn.: 29092013

  Hledám práci osobní asistentky

  kpostiženým dětem, seniorům,

  vozíčkářům. Mám velké zkušenosti

  apraxi vtomto oboru. Jsem spolehlivá

  apečlivá. Je mi 42 let, žena. Bydlím

  vokr. Chrudim. Děkuji za nabídky.

  Cena dohodou. Tel. 608 903 420. sar5@

  seznam.cz Zn.: 01102013

  Hledám práci mzdové účetní (30

  let praxe) ve Zlíně aokolí. Jsem

  pečlivá aodpovědná. Mám základní

  znalost pracovního práva – nezbytné

  minimum pro praxi. Vedla jsem osobní

  spisy zaměstnanců, chystala jsem

  pracovní smlouvy avšechny dodatky ke

  smlouvám. mahrekova@seznam.cz

  Zn.: 03102013

  Hledá práci vadministrativě, nejlépe

  na částečný úvazek. Mám praxi

  vbankovnictví. Děkuji, Vacenovská

  vacenovska.renata@centrum.cz

  Zn.: 08102013

  Hledám práci vokolí Šumperka, jsem

  vyučený elektrikář. Jsem neslyšící.

  passat@email.cz Zn.: 08102013-1

  Hledám nutně práci, jsem 26letý se

  ZP – ztráta horní končetiny při úrazu,

  vlastním průkaz na VZV, mám řidičský

  průkaz sk. B., zajímám se oautomobily,

  umím si poradit slehkými opravami

  osobních automobilů, vozidlo řídím

  naprosto bez problémů, mám praxi

  jako skladník. Najde se někdo, kdo mi

  nabídne práci? mmmal@seznam.cz

  Zn.: 08102013-2

  SEZNÁMENÍ

  43letá žena zBrna, chodící

  ofrancouzských holích, by se ráda

  seznámila smužem, nekuřákem,

  přiměřeného věku podobného postižení.

  Jsem ZTP ahledám někoho, kdo mi

  prodá elektrický vozík za dobrou cenu.

  SPĚCHÁ, prosím neprozvánět ani SMS,

  pouze volat na tel. 775124 851, nechat

  déle zvonit. Zn.: 30092013

  Prodám speciální tříkolku pro děti

  zn. Loped. Ve velmi dobrém stavu,

  málo používaná. Cena 7000 Kč. Mob.

  723057 022 lada.seram@seznam.cz

  Zn.: 01102013-1

  Prodám autosedačku OTTO BOCK.

  Ve velmi dobrém stavu. Cena 5000 Kč.

  Tel. 723057 022 lada.seram@seznam.cz

  Zn.: 01102013-2

  NABÍZÍM, HLEDÁM

  Ahoj kamarádi, jmenuji se Helenka,

  je mi 11 let ajsem veselá autistka

  smentálním postižením. Hledám

  smaminkou ačtyřletou zdravou

  sestřičkoudospělé kamarády, kteří

  by za mnou chodili jednou až dvakrát

  týdně nebo ovíkendech. Mohli by si se

  mnou hrát, chodit na výlety,pomoci mi

  učit se mluvit nebo tančit. Nemusí nic

  zvláštního umět, stačí láska kdětem

  ahravost. Pokud by tě to baviloachceš

  se dozvědět víc, zavolej mojí mámě

  na tel. 777 107 212 nebo napiš mail

  na He129@seznam.cz. Bydlíme ve

  Zbuzanech nedaleko metra Luka.

  Odměna je 130 Kč/h. Zn.: 08102013

  Hledám podnikavého parťáka nebo

  parťačku, který by se mnou rozjel

  pohřební agenturu. zuzaprudikova@

  email.cz Zn.: 23092013

  Prekladateľ atlmočník anglického

  jazyka ponúka profesionálne preklady

  atlmočenie zo slovenčiny do angličtiny

  aopačne. www.slovak-translator.

  com. Prekladateľské služby voblasti

  ekonómie, práva, marketingu,

  účtovníctva, cestovného ruchu, IT

  anehnuteľností skrátkymi lehotami

  vyhotovenia prekladov. Zn.: 25092013

  Hledám pomoc. Jsem zdravotně

  tělesně postižený vozíčkář, hledám

  hodné lidi, kteří by mi mohli vmé

  životní situaci pomoct, jedná se

  ocelodenní péči, je možno umě ibydlet.

  Prosím, aby se ozvali jen ti, kteří mi

  chtějí opravdu pomoci. Prosím, pouze

  volejte na tel: 775124 851, nechte dlouze

  zvonit, neprozvánějte ani nepište SMS.

  Děkuji. Zn.: 30092013

  Dobrý den, je mi 31 let, jsem

  spolehlivá aempatická žena ahledám

  brigádu jako pečovatelka otělesně

  postižené dítě, vozíčkáře či seniora.

  Mám akreditaci jako pracovník

  vsociálních službách a2,5 roku praxe

  uvelmi těžce postiženého chlapečka

  (mám zkušenost sodsáváním zTSK

  akrmením přes peg). Ráda vám

  budu asistovat při osobní hygieně,

  oblékaní, krmení, polohování, cvičení,

  nakoupení, vaření, základním úklidu

  anebo svyřízením vašich záležitostí na

  sociálním či jiném úřadu. Své služby

  vám nabízím vBrně 2x–3x týdně na

  5–7 hod. Vpřípadě zájmu mne prosím

  kontaktujte na tel 605041 013 nebo na

  mail fannyjane@seznam.cz

  Zn.: 07102013

  Neboť nikdo nechceme být sám. Najdu

  tě? Pište na tel. 777126 509. Budu se

  těšit. Iveta. zizuninka@seznam.cz

  Zn.: 17092013

  Naděje umírá poslední… Proto touto

  cestou hledám muže, který by mi byl

  oporou aobčas mě „na rukou nosil“,

  protože mám amputované nožky.

  Denisa-Sedlackova@seznam.cz

  Zn.: 01102013

  Hledám lásku na celý život. Jsem od

  narození postižená, mám rozštěp páteře,

  chodím krátké vzdálenosti, na větší

  vzdálenosti používám vozík. Je mi 33

  let, jsem vplném invalidním důchodu.

  Bydlím vKutné Hoře. Chceš vědět víc,

  tak napiš. Jarka jarka.dusk@seznam.cz

  Zn.: 04102013

  KOUPÍM, PRODÁM

  Prodám nejetý komfortní kabinkový

  elektrický vozík pro tělesně

  hendikepované aseniory. Nezávislé

  naftové topení Webasto! Ještě vzáruce,

  výrobce Medema Dánsko, barva modrá

  metalíza. PRO VELMI NÁROČNÉ

  UŽIVATELE. Cena 99 000 Kč. Náhradní

  díly aservis je zajištěný. Dovezu

  kamkoliv po ČR aSR. korbelar.petr@

  seznam.cz Zn.: 13092013

  Prodám starší chodící-běžecký pás

  zn. Spartan, plně funkční, nastavení 4

  druhů programů, skladný, pův. cena

  12000 Kč, nyní 2000 Kč.

  Zlín Kledrovcova@seznam.cz

  Zn.: 17092013

  Prodám elektricky polohovatelnou

  postel, jak výška, tak hlava anohy.

  Mechanicky vysouvací postranice proti

  spadnutí, hrazda, pěkná antidekubitní

  matrace. Koupeno vČR. Doklady okoupi

  doložím. Používaná 3 roky. Velmi dobrý

  stav. Případné foto na požádání zašlu.

  Původní cena 32 395 Kč. Cena při

  rychlém jednání 14 tis. Kč. Vpřípadně

  zájmu opronájem možná dohoda za

  poplatek 350 Kč/měsíc. kovoobrabecstvi.

  rokos@seznam.cz Zn.: 23092013

  Prodám elektrický invalidní vozík

  Meyra Optimus, model 3.622, včetně

  funkční baterie, nabíječky akompletní

  dokumentace. Vozík je výborný do

  obtížnějšího terénu, zvládá nerovnosti

  aje velmi stabilní. Pět rychlostí, snadné

  ovládání. Nastavitelné podnožky,

  bezpečnostní pás, šířka sedáku 45 cm,

  max. zatížení 130 kg, dojezd cca 40–60

  km. Vdobrém stavu, málo používaný.

  Přijeďte avyzkoušejte. Cena 30 000 Kč.

  jitkastehlikova@email.cz

  Zn.: 26092013

  Více inzerce nawww.muzes.cz

• Strana 37

  37

  můžeš / číslo 11 - 2013

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  sportují. Pokud máme dnes vybrat jeden

  Klub SENSEN, který nás nejpříjemněji

  překvapil, pak musíme vybrat rovnou dva,

  protože oba působí při Knihovně K. H. Má-

  chy vLitoměřicích. Jedná se oKlub aktivní-

  ho stáří aKlub tvůrčího psaní. Vzáří jsme

  se zúčastnili vernisáže výstavy Knihovna

  mezi generacemi – výstava pro všech-

  ny, kteří nestárnou. Jejími autory jsou

  právě členové klubů apředstavují zde své

  fotografie, výtvarné práce avzpomínky.

  Vříjnu se kluby zapojily do Druhého života

  dětské knihy avlistopadu jsme zváni na

  křest sborníku Karel+. Ve sborníku budou

  vzpomínky seniorů do Národní kroniky,

  literární příspěvky, fotografie ajako bonus

  iCD plné vzpomínek – vše určené pro

  Národní kroniku.

  Končí téma

  Jak jsem potkal televizi

  Listopad je posledním měsícem, kdy mo-

  hou čtenáři přispívat do soutěže Národní

  kroniky na téma Jak jsem potkal televizi.

  Konec roku je vždy spojen sbilancová-

  ním, odměňováním asetkáváním. Toto

  všechno vsobě zahrnuje vyhlášení soutě-

  že Senior/seniorka roku 2013 aNejlepší

  klub senzačních seniorů 2013. Soutěž

  byla vyhlášena 1. října ado 11. listopadu

  2013 probíhá nominační období. Poté

  odborná porota vybere mezi seniory toho

  „NEJ“, který pomáhá aaktivně ovlivňuje

  další seniory voblasti sociální, zdravot-

  ní, vzdělávací nebo sportovní. Ocenění

  si odnese iNejlepší klub senzačních

  seniorů.

  Ceny budou slavnostně předány

  7. prosince 2013 vprostorách duchovní-

  ho centra Pražská křižovatka.

  

  ■ Počet klubů Senzačních seniorů roste nevídaným tempem.

  ■ Dva aktivní kluby se sešly vjedné knihovně.

  ■ Porota připravuje překvapení na prosincové vyhlášení nové soutěže.

  vat na našich webových stránkách www.

  sensen.cz.

  Aktivity vlitoměřické knihovně

  překvapily

  Vybrat zklubů ten, který nejvíce překvapil, je

  určitě těžké. Překvapily nás vlastně všechny

  kluby, ato vervou, sjakou připravují své akce,

  organizují výstavy, pořádají sbírky či společně

  Text: IVETA KÖNIGSMARKOVÁ

  Foto: JAN ŠILPOCH

  Novinek vklubech přibývá

  Již jsme psali omultižánrovém Festivalu

  SENSEN, který jsme připravili ve spo-

  lupráci sFresh Senior klubem SENSEN

  zPrahy 6. Úspěšný festival zahájil spolu-

  práci, která vyústila vcyklus diskusních

  odpolední vMěstské knihovně vPraze.

  Vzáří jsme sPhDr. Jiřinou Šiklovou,

  CSc., řešili mezigenerační vztahy avříj-

  nu sMgr. Janou Kosařovou závažné

  téma týrání seniorů. Ovšem nenechme

  se zmást, že se aktivity Klubů SENSEN

  zaměřují hlavně na Prahu. Aktivní jsou

  třeba členové klubu SENSEN vLanškrou-

  ně, kteří nás vzáří zvali na 45. ročník

  dálkového pochodu Lanškrounská kopa.

  Zdejší členové klubu SENSEN tvoří nad-

  poloviční většinu Klubu českých turistů

  vLanškrouně ahrdě se hlásí ke značce

  SENSEN. Což nás samozřejmě moc těší.

  Ksenzačním seniorům patří ičlenové

  Klubu hornických důchodců vHorní

  Suché na Karvinsku, kteří uspořádali

  3. řezbářský plenér snázvem Vtiskni

  stromu duši. Jejich díla jste mohli sledo-

  SENSEN

  Vybíráme nejlepšího

  seniora a klub roku

  VERNISÁŽ VÝSTAVY Knihovna mezi generacemi

  – výstava pro všechny, kteří nestárnou

  v Knihovně K. H. Máchy v Litoměřicích

  Překvapily nás všechny

  kluby, ato vervou,

  sjakou připravují své

  akce, organizují výstavy,

  pořádají sbírky či

  společně sportují.

• Strana 38

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  můžeš / číslo 11 - 2013

  Čtěte Můžeš

  nawww.muzes.cz

  NACO

  SE MŮŽETE TĚŠIT

  VPROSINCOVÉM

  ČÍSLE?

  ❛ Reportáž

  z ostrova Reunion

  v Indickém oceánu.

  ❛ Rozhovor

  s páterem Karlem Martinem

  Satoriem z Dobříše.

  ❛ Tipy na bezbariérové

  vánoční výstavy.

  ❛ Jaká nebezpečí

  se mohou skrývat

  za internetovými

  seznamkami.

  ZAJÍMAVÉ ČTENÍ

  PRO HLAVU ISRDCE!

  Informace, servis.

  Správné řešení tajenky zpředchozího čísla:

  PODPORUJEME STUDENTY S HANDICAPEM

  LUŠTITELÉ – VÝHERCI:

  VÝHERCŮM GRATULUJEME!

  Ceny pro vylosované úspěšné luštitele poskytla Nadace Charty 77 – Konto BARIÉRY.

  Správně vyluštěnou tajenku zašlete prosím

  nejpozději do15. listopadu naadresu redakce:

  Melantrichova 5, 11000 Praha 1 nebo nae-mail: info@muzes.cz.

  Mobilní telefon:

  Dana Katrincová

  544 66 Hajnice 216

  Knižní cena:

  Jan Růžička

  Ve Lhotce 903/4

  142 00 Praha 4

  Knižní cena:

  Martin Kroll

  Nad Sokolovnou 616

  463 12 Liberec 25

  Jeden vylosovaný

  čtenář získá

  zasprávně

  vyluštěnou

  křížovku mobilní

  telefon

  adva knihu.

  38

  KŘÍŽOVKA OCENY

• Strana 39

  Správné řešení tajenky zpředchozího čísla:

  PODPORUJEME STUDENTY S HANDICAPEM

  LUŠTITELÉ – VÝHERCI:

  VÝHERCŮM GRATULUJEME!

  Ceny pro vylosované úspěšné luštitele poskytla Nadace Charty 77 – Konto BARIÉRY.

  Správně vyluštěnou tajenku zašlete prosím

  nejpozději do15. listopadu naadresu redakce:

  Melantrichova 5, 11000 Praha 1 nebo nae-mail: info@muzes.cz.

• Strana 40

  Zvýhodněné předplatné

  nadva roky je 380 Kč.

  Kdo daruje certifikát

  stímto předplatným,

  získá další předplatné

  nadva roky za350 Kč.

  DARUJTE

  CHCETE PŘÍBUZNÝM ČI ZNÁMÝM

  UDĚLAT RADOST?

  Darujte zvýhodněné předplatné časopisu Můžeš.

  Kdispozici je certifikát spředplatným nadva roky

  adarujícímu se tím předplatné automaticky ještě sníží.

  Podrobnosti vredakci Můžeš

  natel.: 224242973 aadrese info@muzes.cz

  Jiří Lábus: Pomáhej, když můžeš.

  Když nemůžeš, nepřekážej

  strana 8

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  ●

  9/2013

  ●

  Jednotlivý výtisk 30 Kč / Předplatitelé 20 Kč

  Koupí

  tohoto

  časopisu

  podpoříte

  Konto

  BARIÉRY

  www.muzes.cz

  M09_2013.indd 1

  7/31/2013 8:01:37 PM

  Banky přejí postiženým

  strana 8

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  ●

  /

  ●

  Jednotlivý výtisk  Kč / Předplatitelé  K č

  Koupí

  tohoto

  časopisu

  podpoříte

  Konto

  BARIÉRY

  www.muzes.cz

  M10_2013.indd 1 9/17/2013 3:44:34 PM

  Zrušíme ústavy?

  strana 12

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  ●

  /

  ●

  Jednotlivý výtisk  Kč / Předplatitelé  K č

  Koupí

  tohoto

  časopisu

  podpoříte

  Konto

  BARIÉRY

  www.muzes.cz

  M11_2013.indd 1

  10/17/2013 10:06:06 AM