Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 19

časopis pro ty, kteří se nevzdáva
19
můžeš / číslo 11 - 2013
Postižení jenom vlázních
Vyrůstala vtak běžném prostředí, že děti
spostižením znala jen zlázní. Až tam
potkala svoje dnešní přátele shandicapem.
Nejprve jezdila do Teplic, ale od dvanácti let
začala pravidelně navštěvovat Janské Lázně.
„Puberta byl takový choulostivý věk, kdy
jsem svoje postižení prožívala asi nejhůř.
Dost mi pomohlo setkání svrstevníky, kteří
měli také nějaké problémy. Člověk najed-
nou viděl, že vtom není sám. Adokonce že
na tom není tak špatně,“ přiznává Martina
upřímně. Tou dobou začíná studovat sed-
mileté gymnázium, ale také čím dál častěji
vyměňuje berle za vozík. Vpatnácti letech
se musela pohybovat převážně na něm. Ujít
delší vzdálenost bylo už příliš namáha
apomalé. Odeset let později ji při pokusu
opár kroků zradily nohy natolik, že upadla
ajednu končetinu si zlomila. Od té chvíle
se stal vozík definitivou. Dnes používá na
ven „električák“, pokud ovšem nejede svým
autem, které sama řídí.
Na dně je hezky
Auto se jí stalo velkým pomocníkem ještě
vdobě, kdy ji museli vozit rodiče. „Naši mě
dováželi na gympl do Kadaně. Tam jsem
mezi spolužáky zapadla snad ještě lépe než
na základce. Vytvořili jsme si velmi kama-
rádské vazby.“ Po maturitě následovalo
dálkové studium vysoké školy. „Dálkové
studium jsem zvolila proto, že nejsem zPra-
hy atehdy ještě neexistoval takový servis,
abych zvládla sama prezenční formu do-
cházky. Ani jsem neměla řidičák. Hodně mi
ale pomohlo, že se zrovna otevíral bezbarié-
rový areál Karlovy univerzity vJinonicích,“
vysvětluje Martina. Vletech 2000–2006
úspěšně vystudovala magisterský obor infor-
mační věda aknihovnictví. Během toho si
udělala ionen řidičský průkaz azačala ještě
před dokončením studia pracovat vKraj-
ské knihovně Karlovy Vary. Dnes je tam již
sedmým rokem zaměstnaná jako speciální
knihovnice rešerší na správě elektronických
informačních zdrojů. Ať už to znamená co-
koliv, práce ji baví abezbariérové prostředí
knihovny si velmi pochvaluje, ato včetně
vstřícného přístupu jejích kolegů.
Vprůběhu studia stihla podniknout také
velkou cestu do Kanady. „Ipřes jisté obavy
jsem na vlastní triko vyrazila za spolužákem
do Ottawy. Projezdili jsme východní pobřeží
abyl to úžasný zážitek, který mi hodně dal,“
vypráví Martina, která má cestování jako
velkého koníčka. Aby si cesty ještě víc oko-
řenila, začala se před pěti lety potápět. Dnes
tedy většinou vyráží do lokalit shezkým
podmořským světem. „Letos jsem si splnila
sen, když jsme vyrazili do Egypta za ponory
vRudém moři.“ Kpotápění vozíčkářů se do-
stala přes kurzy vCentru Paraple aobčanské
sdružení Restart. Prvotní zvědavost přerost-
la vhobby číslo jedna. Když je tedy Martina
na dně, tak jedině proto, že se jí tam líbí.
Zároveň pravidelně plave sKontaktem bez
Bariér vKarlových Varech. Ale nezanedbává
ani starší záliby vpodobě filmů, hudby afes-
tivalů. Všude tam ji provází její přítel bez
postižení. „Jsme spolu přes čtyři roky aje
nám dobře. Zpředchozího vztahu má dvě
dcerky, se kterými si také moc rozumím,“
prozrazuje Martina, ze které spokojenost
úplně vyzařuje.
Pomoc Konta BARIÉRY
Jelikož Martina není žádný silák, potřebovala
před časem ultralehký mechanický vozík,
který snadno uveze inaloží do auta. Poříze-
ní nebylo laciné, takže na scénu vstoupilo
Konto BARIÉRY, které na zakoupení vozíku
částečně přispělo. „Ke Kontu BARIÉRY mám
pochopitelně pozitivní vztah. Pomohlo nejen
mně, ale ihodně lidem zmého okolí, kteří
mají nějaké postižení. Je to zavedená značka,
která stojí za pěknými projekty. Podporuje
iakce unás vknihovně,“ vypráví zapáleně
mladá žena, která možná působí křehce,
ale ví, co chce, aumí si za tím jít ipřes svůj
handicap. Někdy se sice cítí unavená, ale kdo
by se při jejím nasazení necítil.
PRÁCI V KRAJSKÉ KNIHOVNĚ
si Martina nemůže vynachválit, ať už po stránce
přístupu kolegů nebo díky bezbariérovosti.
V KARLOVÝCH VARECH
je hezky nejen během festivalu.
VE VODĚ JE VE SVÉM ŽIVLU.
Má ráda plavání v bazénu a ještě víc potápění v moři.
Dost mi pomohlo
setkání svrstevníky,
kteří měli také nějaké
problémy. Člověk
najednou viděl,
že vtom není sám.
Můžeš