Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 21

ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

21

Pořád si kupují nové a nové televize, nové a nové zařízení

do kuchyně, jsou přesvědčeni, že to je to, co opravdu chtějí,

ale nevědí, že potřebují umění. Nebo krásu, chcete-li.

můžeš / číslo 11 - 2013

sprostředím. Byly většinou drobné plas-

tiky areliéfy, často groteskní. Ale nepouš-

těla jsem se, ikdyž bych bývala ráda, do

závažnějších témat. Sedmdesátá léta byla

doba temna, neměla jsem šanci prosazovat

se mezi sochaři, mít větší výstavy. Kandi-

dovat do velkých galerií ashánět význam-

né zakázky, to už znamenalo se angažovat

ve vyšších kruzích ato jsem nechtěla,

možná ani neuměla.

Vjakém postavení je dnes umělecká kera-

mika?

Kdysi byla, zvláště pro architekty, rovnocen-

ným uměním, když do projektů zařazovali

umělecká díla. Stejně jako sklo nebo kla-

sické sochy. To se nějak záhadně změnilo.

Sice jsou imilovníci asběratelé, ale už jsem

vjedné galerii slyšela, že by si zkazili dobré

jméno, kdyby se tam vystavovala keramika.

Čím si to vysvětlujete?

Možná to lidé vnímají na stejné úrovni

jako hrníčky vobchodech pro turisty,

keramika se ale používá také na elektrické

izolátory nebo umyvadla, obkladačky,

jídelní nádobí avše má své důležité místo.

Přitom vytvořit dobrou keramickou sochu

či jiné dílo je samozřejmě náročné. To, co

vymyslíte, musíte zvládnout technologic-

Kupují nové anové televize, nové zařízení

do kuchyně, jsou přesvědčeni, že to je to,

co opravdu chtějí, ale nevědí, že potřebují

umění. Nebo krásu, chcete-li. Dřív měli lidé

kumění větší vztah. Iti úplně obyčejní. Proč

si venkovští lidé, když měli čas, vyšívali

například kroje, zdobili dům, vyřezali si

krásnou, nejen funkční židli? Vnímali umě-

ní, umění lidové. Malovali obrázky na sklo,

samozřejmě většinou svaté, bylo to krásné

iúčelné zároveň. Měli potřebu krásy, kterou

jednoduše realizovali.



Delší verze rozhovoru na www.muzes.cz

Konto BARIÉRY

zorganizovalo

. aukční salon výtvarníků.

Aukce proběhla . prosince 

vpražském Karolinu avýtěžek

jde napodporu vzdělávání studentů

se zdravotním postižením.

Katalog uměleckých děl, která lze ještě

koupit, na www.kontobariery.cz

Kdo je Šárka Radová

Významná česká keramička. Narodila se

vroce  vPraze Jindřišce aPravoslavu

Radovým, známým sochařům. Jejím dědečkem

byl významný český malíř Vlastimil Rada.

Vystudovala UMPRUM uprofesora O. Eckerta.

Od roku  je členkou Umělecké besedy.

Od poloviny . let tvoří ztechnického

porcelánu, spolupracuje sElektroporcelánem

Louny.

Vedle samostatného porcelánu využívá

ikombinaci porcelánu apapíru, opuku nebo

kameninu. Pravidelně se účastní aukcí pro

Konto BARIÉRY.

info

ky, což vporcelánu uvelkých plastik vyža-

duje zkušenosti. Je nutné sochu vystavět

zplátů dutou ostejné síle střepu, tak, aby

se nezhroutila. Proto se musí čekat, až

materiál mírně ztuhne, apak postupovat

dál. Průběžně podle potřeby řezat, vybírat

zevnitř, znovu lepit, retušovat. To může

trvat týdny. Po vysušení ji odvezu doElek-

troporcelánu vLounech, kde dva dny

projíždí dlouhou vypalovací pecí.

Chtějí lidé krásu?

To je otázka! Lidi krásu potřebují kživo-

tu. Možná proto jsou tak často nešťastní.

LAIK ANI ZDALEKA NEODHADNE,

kolik úsilí, času a piplání představuje

keramická socha, říká autorka.