Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 12

12

můžeš / číslo 11 - 2013

TÉMA: Léčebné ústavy

12

■ Zbůch zažívá výraznou obměnu služeb a klientely.

■ Velké instituce podporují ty, kteří nemají jinou možnost.

■ Ústavy představují líheň profesionálů pro sociální služby.

Zařízení, která stále potřebujeme

Text: RADEK MUSÍLEK

Foto: JAN ŠILPOCH

N

ěkteří lidé hlasitě volají po rušení

ústavů apodobných velkých in-

stitucí. Doba se změnila anejsou

už prý potřeba. Pravda, doba se

opravdu změnila asní se mění

iústavy ajejich služby. Jejich potřeba

však nezmizela. Ať už jim budeme říkat

ústavy, instituty či centra služeb, stále hrají

nezastupitelnou úlohu vpéči olidi stěž-

kým postižením všeho druhu. To si člověk

nejlépe ověří na vlastní oči. Vypravili

jsme se do Centra pobytových aterénních

služeb ve Zbůchu uPlzně. Průvodcem nám

byl ředitel Petr Štainigl apedagog volného

času Roman Suda.

Jedno znejvětších zařízení

Zbůch patřil mezi největší zařízení svého

druhu unás, po boku Jedličkova ústavu

aKociánky. Byly zde hlavně děti stěles-

ným, mentálním nebo kombinovaným

postižením. Dnes je ledacos jinak. Mezi

dvěma stovkami klientů převažují dospělí

apůvodní ústav sociální péče se atomizoval

do několika míst, kde jim nabízí samostatné

bydlení apráci. Děti do 18 let, kterým se

zde dostává vzdělání irehabilitace, tvoří

jen čtvrtinu osazenstva. Mimo původní

budovu dnes žije na padesát lidí vblízkém

Chotěšově ana několika místech vPlzni.

„Do budoucna bychom rádi tento počet

zdvojnásobili, takže by celá polovina našich

klientů žila apracovala venku,“ říká ředitel

Štainigl. Podle něho je úspěchem, když roč-

ně do některého zprogramů samostatného

bydlení odejde přibližně deset lidí.

Od roku 1990 rapidně klesl zájem rodin

oumísťování dětí, stejně jako počet pří-

padů soudně nařízené ústavní péče (tvoří

jen 10 procent). Pro děti spostižením se

rozšířily možnosti inkluze aděti zdys-

funkčních rodin odcházejí spíše kpěstou-

nům. „Vzařízeních našeho typu zůstává

ten, kdo potřebuje komplexní odbornou

péči, kterou by bylo jinde těžké zajistit,“

vysvětluje ředitel. Zvlastní zkušenosti

ví, jak je obtížné najít pěstouny pro těžce

Otevřenost aneustálý kontakt sveřejností

jsou také nejlepší bariérou proti hrůzostraš-

ným plkům typu „jedna paní slyšela, že…“.

Ředitel nemocnice si ale více váží otevřenosti

jako nejlepší prevence proti případnému ne-

vhodnému chování personálu. Zkrátka tady

by šikana pacientů byla vidět hned.

Jsou ploty aploty

Kdysi vznikl vBohnicích festival Mezi ploty

– setkání umělců, pacientů, jejich rodin

ajiných zájemců. Byl úspěšný apopulární,

ale vposlední době narazili jeho organizátoři

na malý zájem sponzorů. Snad se to zlepší.

Ovšem mezi jinými ploty se ocitají zdejší pa-

cienti každodenně. Zjedné strany stojí zdra-

votnický systém, zdruhé sociální politika.

Mezera je přesně tak velká, aby jí pro-

padaly desítky astovky pacientů, kteří by

mohli jít domů, kdyby nějaké „doma“ exis-

tovalo. Nejde jen ostřechu nad hlavou, ale

osoustavnou akvalifikovanou péči pokud

možno vmístě bydliště. Na tu zatím peníze

nejsou, na provoz velikých léčeben jakžtakž

ano. Resorty zdravotnictví asociální péče se

už po léta nemohou domluvit, který znich

svůj plot posune kdruhému amezeru zruší.

Přitom obě ministerstva sídlí vPraze vjedné

budově. MUDr. Martin Hollý jen konstatu-

je: „Každý ví, jaký demografický vývoj nás

čeká. Každý ví, že stáří přináší mnohem

více psychiatrických diagnóz. Připravená

reforma by měla situaci vcelé republice

kvalitativně zlepšit. Pokud ji někdo nesmete

ze stolu spoukazem na akutnější potřeby.

To by bylo moc krátkozraké.“

Aznamenalo by to, že blázinec nesídlí

vBohnicích, ale na úplně jiné adrese.



PETRA je nemocí opravdu vysílená,

ale i nám řekla, že věří v lepší dny.

Vzařízeních našeho

typu zůstává ten, kdo

potřebuje komplexní

odbornou péči, kterou

by bylo jinde těžké

zajistit.

PŘÍMO V CENTRU

pobytových

a terénních služeb

Zbůch mohou

klienti jezdit na

koni.

