02/2011

• Strana 1

  Zčeských ghett

  je třeba vyhnat lichváře a vyděrače,

  tvrdí Sri Kumar Vishwanathan

  strana 6

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  

  /

  

  J ed n o t l i v ý v ý t is k  K č / P ř e d p l a t i t e l é   K č

  Koupí

  tohoto

  časopisu

  podpoříte

  Konto

  Bariéry

  www.muzes.cz

• Strana 2

  p ř í m á c e s t a k m o b i l i t ě

  Volejte zdarma: 800 100 659

  vecom@vecom.cz

  www.vecom.cz

  Ovenecká 32, 170 00 Praha 7

  Lipůvka 397, 679 22 Lipůvka

  Příčná 2, 736 01 Havířov

  Kompletní v˘roba a dodávka v‰ech typÛ

  plo‰in pro tûlesnû postiÏené: ‰ikmé

  schodi‰Èové plo‰iny, vertikální zdviÏné

  plo‰iny, schodi‰Èové sedaãky a schodolezy.

  Inz_Vecom_A4 17.5.2007 13:12 Stránka 1

  zrcadlo_1_21str.indd 2 12.10.2009 13:03:43

• Strana 3

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  můžeš / číslo 2 - 2011

  EDITORIAL OBSAH

  Vydává: Sdružení přátel Konta Bariéry ve spolupráci sNadací Charty 77

  Šéfredaktor: Jindřich Štěpánek (mail: jindrich.stepanek@muzes.cz, mobil: 722966233)

  Redakce: Zdeněk Jirků (mail: zdenek.jirku@muzes.cz),

  Radek Musílek (mail: radek.musilek@muzes.cz)

  Manažerka redakce: Martina Bedrnová (mail: martina.bedrna@muzes.cz, mobil: 722966510).

  Korektorka: Martina Čechová

  Adresa redakce: Vinohradská 325/8, 120 00 Praha 2

  Mobil: 722966510. Telefon: 224242973

  Web: www.muzes.cz. E-mail: info@muzes.cz

  Nevyžádané příspěvky se nevracejí.

  Cena jednoho výtisku je 29 Kč, pro předplatitele 20 Kč.

  Celoroční předplatné 240 Kč. ISSN 1213-8908. Toto číslo vychází vúnoru 2011.

  Vychází zafinanční podpory Ministerstva zdravotnictví ČR aMěstské části Praha 1.

  Art director: Jiří Bušek. Grafická úprava asazba: Jan Bělovský.

  Tisk: Grafotechna Print, s. r. o., Lýskova 1594/33, Praha-Stodůlky

  Rozesílá Postservis Praha, Poděbradská 39, Praha 9

  Volný prodej: Česká pošta, s. p.

  Foto natitulní straně: Jan Šilpoch

  DOBRÉ ZPRÁVY

  Mistrovství světa vcurlingu hostí Praha

  Denní stacionář ALKA je na dosah

  Hradecký kraj investoval do sociální oblasti

  Lenka Dusilová pro CEREBRUM 4 – 5

  GHETTA VE MĚSTECH

  Sri Kumar Vishwanathan:

  Nenávist začíná nedůvěrou 6 – 9

  TÉMA: JAK JSOU NA TOM POSTIŽENÍ

  V ZAHRANIČÍ

  VMaďarsku jsou

  i nelegální domovy pro seniory 10 – 11

  VNěmecku se rodí

  nové sociální projekty 14 – 15

  Na Slovensku píší nové zákony 12 – 13

  ŠANCE PRO ABSOLVENTY

  Ergotep dává perspektivu

  zdravotně postiženým 17

  VÝTVARNÍCI PRO KONTO BARIÉRY

  Rozdavačná Ellen Jilemnická 18 – 19

  ATLETICKÉ MISTROVSTVÍ SVĚTA

  Rovnou po hlavě kprotinožcům 21

  NOVÉ ZAHRANIČNÍ TECHNOLOGIE

  Výtah jezdící na vodu

  a pomocník do domácnosti 22 – 23

  PŘÍKLAD PRO OSTATNÍ

  Moc nevidí, ale jezdí stovkou 24 – 25

  PODNIKATEL NA VOZÍKU

  Za deset let tu jistě budeme

  a možná větší 26 – 27

  NÁZORY

  Integrace či inkluze žáků

  je správný směr. Ale… 28 – 29

  AUTOMOTO

  Berlingo je hvězdou Citroënu 30 – 31

  PORADNA

  Jak se dostat domů 32

  KONTO BARIÉRY,

  MELANTRICHOVA , PRAHA 

  Zajímavá setkání patří

  kmé každodenní práci 33

  NA CESTÁCH

  Kulturní náraz ve stínu pyramid 34 – 35

  VAŠE FOTOGRAFIE

  Na návštěvě vDlažkovicích 36 – 37

  KŘÍŽOVKA

  Básnířka z ostrova Lesbos 38

  Příklady, které (ne)táhnou

  O Indovi s nevyslovitelným příjmením, kterému

  naOstravsku neřeknou jinak než Kumar, se říká,

  že je vlastně skvělým velvyslancem. Na rozdíl

  od médii popisovaných korupčních skandálů či

  oficiálně prezentované nechuti vůči Evropské unii

  nebo euru tvoří Kumar vzahraničí obraz Česka,

  za který se rozhodně nemusíme stydět. Kumar

  dokáže těžko adaptovatelné vrstvy společnosti zformovat avy-

  burcovat kaktivitě, kterou by odnich běžný Čech, Moravan či

  Slezan jen stěží čekal. Vrozhovoru na stranách 6 až 9 navíc

  tvrdí, že romská ghetta je zapotřebí proměnit vkibucy avyhnat

  znich lichváře avyděrače. Důvod kzamyšlení nejen pro ty, kteří

  vsousedství Romů zrovna žijí.

  Když jsme zjišťovali, jak se vokolních zemích dokáží postarat

  ohandicapované aseniory, vyšlo najevo, že například veSkan-

  dinávii proplácejí paraplegikům kromě jiného iúčty zapsí spře-

  žení. Ale protože jsou nám bližší země sousední, vybrali jsme

  nakonec pro srovnání je. Apíšeme otom, že například vMaďar-

  sku vznikají načerno zařízení, kde staří lidé nedostávali pořád-

  né jídlo, žijí vešpíně auž se hovoří iotom, že taková péče byla

  ipříčinou některých úmrtí.

  Nezbývá než si právě na takových příkladech uvědomit, že

  jsme vlastně relativně bohatá země apřes někdy nemravné plýt-

  vání či rozhazování zbývá státu ještě tolik, aby se dokázal ona-

  prostou většinu potřebných postarat.

  Kam nedosáhne sát, může dosáhnout neziskovka. Například

  Nadace Charty 77 jen za loňský rok poskytla v darech přes 60 mi-

  lionů korun. Konto Bariéry, což je její největší projekt a zároveň

  nejstarší veřejná sbírka, se nyní rozhodla (kromě již zavedených

  příspěvků na invalidní vozíky, chodítka, řečové procesory a další

  kompenzační pomůcky) investovat do architektonických projek-

  tů bez bariér. Oprvní vlaštovce píšeme nastr. 18 a33.

  Ináš časopis se rozhodl kvalitativně jít dál. Proto těm, kteří

  čtou Můžeš pravidelně, přikládáme dotazník. Připravili jsme jej

  společně sagenturou Profit Booster, akdyž jej vyplníte apošlete

  zpět (lze tak učinit inawww.muzes.cz), pomůžete nám vytvářet

  časopis tak, abyste byli zcela spokojeni. Není to zrovna nejlehčí

  úkol, ale onic jiného nám nejde. Deset vylosovaných čtenářů,

  kteří odpovědí, navíc získá mobilní telefon.

  Chtěl bych blahopřát těm, kteří poslali naweb časopisu své

  fotografie. Stojí zato si je prohlédnout apřidat ity své. Cestička

  knové rubrice, vníž se lze ilecčemu naučit, už je prošlápnuta.

  Přeji vám inspirativní čtení.

  JINDŘICH ŠTĚPÁNEK

  Partneři

  redakce:

  SRI KUMAR

  VISHWANATHAN:

  NENÁVIST ZAČÍNÁ

  NEDŮVĚROU

  STR. 

  MOC NEVIDÍ,

  ALE JEZDÍ STOVKOU

  STR. 

  BERLINGO JE

  HVĚZDOU CITROËNU

  STR. 

  KULTURNÍ NÁRAZ

  VE STÍNU PYRAMID

  STR. 

• Strana 4

  

  DOBRÉ ZPRÁVY

  Objednávám předplatné

  časopisu Můžeš

  roční předplatné za 240 Kč

  JMÉNO a příJMeNí:

  Název OrgaNizace:

  ulice: číslO pOpisNÉ:

  MěstO:psč:

  telefON:

  ROZŠIŘTE ŘADY PŘEDPLATITELŮ ČASOPISU

  Vyplněný objednávkový kupon zašlete na adresu:

  Redakce časopisu MŮŽEŠ, Vinohradská 325/8, 120 00 Praha 2

  PŘEDPLATNÉ ČASOPISU SI MŮŽETE DÁLE OBJEDNAT NA:

  www.periodik.cz, www.muzes.cz

  n

  bezplatné infolince České pošty: 800 300 302

  n

  adrese: Postservis, oddělení předplatného, Poděbradská 39, 190 00 Praha 9, e-mail: postabo.prstc@cpost.cz, fax: 284 011 847

  Mistrovství světa vcurlingu vozíčkářů bude

  vPraze od21. února do1. března 2011.

  Česká republika poprvé přivítá deset nejlep-

  ších týmů zcelého světa.

  Vedle paralympijských vítězů zKanady

  se představí ireprezentace České republiky,

  Číny, Jižní Koreje, Německa, Norska, Ruska,

  Skotska, Švédska aUSA. Sluší se dodat, že

  se dosoutěže zapojí ivozíčkářky, proto-

  že týmy musí být podle pravidel složeny

  zmužů ižen.

  Jediná hala unás určená výhradně pro

  tento sport je vměstské části Roztyly. Je

  moderní abezbariérová, takže poskytuje

  vyhovující zázemí isportovcům spostiže-

  ním. Přijeďte podpořit náš výběr, pro který

  je start namistrovství světa premiérou,

  vstupné je volné!

  Třeba si curling zamilujete asami ho

  jednou začnete hrát. Už teď se můžete stát

  fanouškem facebookových stránek Czech

  Wheelchair Curling. (mus)

  Příbramské Centrum péče ohandicapované

  ALKA dokončilo rekonstrukci prostor.

  Tím se opět přiblížilo zprovoznění tolik

  potřebného denního stacionáře pro děti

  adospělé odpatnácti let.

  „Prostory pro denní stacionář jsou teď

  téměř připravené,“ říká ředitelka ALKA

  Šárka Hájková. Ještě potřebujeme sehnat

  prostředky navybavení kuchyně spotřebiči,

  kuchyňskou linkou apotřebným nádobím,

  ostatní místnosti vybavit nezbytným nábyt-

  kem astacionář se může začít chystat nasvé

  zprovoznění. Doufáme, že nejdéle do1. 7.

  2011 to zvládneme, neboť nejméně pět kli-

  entů bude vpříštím roce denní stacionář po-

  třebovat.“ Předsedkyně správní rady Helena

  Holánková ktomu dodává: „Rekonstrukce

  se zdařila hlavně díky Oblastní nemocnici

  Příbram, a. s., která snámi uzavřela nájemní

  smlouvu na15 let. Díky tomu nám Nadační

  fond J&T daroval zásadní částku nadokon-

  čení rekonstrukce. Zároveň jsme opět byli

  úspěšní uFondu hejtmana Středočeského

  kraje.“

  SNadačním fondem J&T organizace

  ALKA, o. p.s., uzavřela vzáří 2010 dvě

  smlouvy: nadokončení rekonstrukce pro-

  stor pro plánovaný denní stacionář anavý-

  měnu oken zaplastová, celkem vhodnotě

  400000 Kč. Ředitelka Nadačního fondu J&T

  Marie Oktábcová říká: „Jsme rádi, že jsme

  mohli pomoci srekonstrukcí prostor pro

  denní stacionář. Uvědomujeme si důležitost

  apotřebnost zmíněných služeb. Přejeme or-

  ganizaci hodně spokojených klientů, rodičů

  adárců.“ (red)

  Denní stacionář ALKA je na dosah

  Mistrovství světa

  v curlingu hostí Praha

  NA MISTROVSTVÍ SVĚTA se Češi připra-

  vují zodpovědně, absolvovali i turnaj ve

  Skotsku. Foto: archiv

  Hradecký kraj

  investoval do

  sociální oblasti

  Dostavba Domova důchodců vAlbrechticích

  nad Orlicí, rekonstrukce apřístavba Domo-

  va důchodců vPolici nad Metují amoder-

  nizace Ústavu sociální péče vChotělicích.

  To jsou některé ze staveb, které se podařilo

  Královéhradeckému kraji vloni dokončit.

  „Zrozpočtu Královéhradeckého kraje šlo

  nainvestice vsociální oblasti vletošním roce

  více než 140milionů korun, dalších více než

  80milionů se nám podařilo získat ze státního

  rozpočtu. Kraj se snaží postupně vylepšovat

  zázemí všech domovů pro seniory aústavů

  sociální péče, aby nabízely lidem, kteří po-

  třebují pomoc, co možná nejlepší péči,“ říká

  krajský radní Miroslav Uchytil.

  Napodzim byla dokončena dostavba

  Domova důchodců Albrechtice nad Orlicí pro

  čtyřiadvacet klientů sAlzheimerovou nemocí.

  Jde otři samostatné objekty, každý pro osm

  klientů. Najdou zde kvalitní prostředí domácí-

  ho typu, které napomůže při jejich léčbě. Cel-

  ková kapacita domova se zvýšila najedena-

  osmdesátlůžek. Rovněž napodzim skončila

  rekonstrukce apřístavba Domova důchodců

  vPolici nad Metují zatéměř 100milionů

  korun. Díky stavebním úpravám se zvýší kom-

  fort klientů domova ajeho kapacita se rozšíří

  odvaadvacet lůžek nacelkových šedesát čtyři.

  Zadevět milionů korun byla koncem roku

  rekonstruována střecha svestavbou podkroví

  vÚstavu sociální péče vChotělicích.

  Řadu dalších staveb kraj vletošním roce

  zahájil apočítá sjejich dokončením vroce

  2011. Jde například opřístavbu nového

  ubytovacího objektu vareálu Domova

  důchodců Černožice zavíce než 60milionů.

  Hotova by měla být vprůběhu léta 2011

  irekonstrukce Domova pro seniory veVrch-

  labí, jejíž náklady se vyšplhají asi na34mi-

  lionů. Dopříští zimy bude hotové izateplení

  Ústavu sociální péče vHajnici, které bude

  stát kolem deseti milionů. (red)

• Strana 5

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  můžeš / číslo 2 - 2011

  ČLENOVÉ PROSTĚJOVSKÉHO Sdru-

  žení rodičů apřátel zdravotně postižených

  celiakií aDermatitis herpetiformis Duhring

  se scházejí každý druhý pátek vCentru pro

  zdravotně postižené Olomouckého kraje,

  Kostelecká ul. č. 17. Tel. č.: 582381605.

  TŘÍLETÝ OBOR ošetřovatel otvírá odzáří

  r. 2011 Střední odborné učiliště Lázně

  Bělohrad. Žáci získají během tří let ošetřo-

  vatelskou praxi aseznámí se sléčebnou,

  rehabilitační adiagnostickou péčí. Kontakt:

  tel. č.: 493792331.

  CESTUJÍCÍ VYUŽÍVAJÍCÍ vzemích EU

  kpřepravě dálkové autobusy budou moci

  poschválení nových předpisů vymáhat

  náhradu škod způsobených zpožděním

  nebo zrušením svých cest. Asistence pro

  imobilní musí být vautobusu ipoterminálu

  bezplatná.

  ORGANIZACE IJEDNOTLIVCI, děti

  spostižením, dospělí nebo lidé vtíživé

  situaci, kteří potřebují zakoupit zdravotní

  pomůcku, mohou získat odMandre Group,

  s. r. o., finanční dar. Více informací natel.

  č.: 511111990, e-mail info@mandre.cz.

  OCENĚNÍ VSOUTĚŽI Národní ceny

  kvality ČR získaly zaposkytování služeb

  vsociální péči Pečovatelská služba Chvaleti-

  ce, Domov pro seniory Lanškroun, centrum

  pro zdravotně postižené Hradec Králové,

  Ratolest Brno, o. s. Heřmánek zaslužbu

  Dům napůl cesty.

  VSOUTĚŽI ODPOVĚDNÁ FIRMA roku

  Pardubického kraje uspěla společnost Isolit-

  -Bravo. Již 17 let přispívá nadačnímu fondu,

  jenž sponzoruje akce pro děti spostižením.

  E-mail: firma@isolit-bravo.cz.

  VSETÍNSKÝ KLUB AUXILIUM zajišťuje

  dopravu dětí se zdravotním postižením

  avozíčkářů doškol imimoškolních zařízení.

  Kontakt: e-mail: auxilium@auxilium.cz, tel.

  č.: 603823293.

  JEDNOLETÁ PRAKTICKÁ ŠKOLA se

  otevře veškolním roce 2011/12 ZŠ vMorav-

  ských Budějovicích. Je určena žákům, kteří

  by nezvládli střední školu či učiliště. Bude

  to jediná škola tohoto typu naTřebíčsku.

  E-mail: zv.skola@worldonline.cz. (nouz)

  Lenka Dusilová

  pro CEREBRUM

  Benefiční koncert pro CEREBRUM − Sdružení

  osob poporanění mozku ajejich rodin − se

  rozhodla vpražském Divadle Archa uspořádat

  zpěvačka Lenka Dusilová společně sjedineč-

  ným uskupením Eternal Seekers. Koncert se

  uskuteční 23. března 2011 od20 hodin. Jeho

  výtěžek přispěje nachod této organizace,

  jejímž hlavním posláním je přispívat kporozu-

  mění problematiky poranění mozku apodpo-

  rovat občany, kteří toto poranění utrpěli.

  „Prostřednictvím tohoto benefičního kon-

  certu bychom rádi rozšířili povědomí oproble-

  matice poškození mozku, ataké získali finanční

  prostředky naněkteré naše aktivity, mezi něž

  patří mimo jiné rehabilitační program ainfor-

  mační aporadenský servis pro naše klienty,“

  říká předsedkyně správní rady Mgr.Marcela

  Janečková. Koncert bude součástí osvětového

  Týdne osob poporanění mozku, který sdružení

  CEREBRUM každoročně pořádá ajehož cílem

  je informovat veřejnost otéto problematice.

  Toto poranění ročně jen vČeské republice po-

  stihne více než 32tisíc občanů adalších 46tisíc

  postihne cévní mozková příhoda.

  Vstupenky lze zakoupit nebo objednat

  vDivadle Archa www.archatheatre.cz anebo

  vsíti TicketPro www.ticketpro.cz. (red)

  LENKA DUSILOVÁ zazpívá se skupinou

  Eternal Seekers. Foto: archiv

  D

  obrý den, velmi mě

  opět zaujal váš časopis

  Můžeš, zejména příspěvek

  pana doc.Jankovského

  zDC Arpida. Mám dceru

  Annu se závažným one-

  mocněním − progresivní

  svalové atrofií anaArpidu

  docházíme nafyziotera-

  pii; bohudíky se nám díky CMŠ Lipenská

  daří velmi dobře integrovat.

  Mgr.Helena Kočová, koordinátorka

  Projektu Podpora rodin SMA

  D

  ěkuji zakrásný rozho-

  vor spanem exprezi-

  dentem Havlem, udělal

  mi radost.

  Mojmír Bednář,

  Klatovy

  D

  obrý den, čtu časopis

  Můžeš již odzačátku

  avážím si práce všech,

  kteří jej dávají dohromady.

  Právě proto vám ale musím

  napsat několik připomínek

  kčlánku Nevidím, ale žiju

  skvělý život, který vyšel

  vjedenáctém letošním čís-

  le. Snevidomými (azvláště smalými dětmi)

  pracuji již třicet let amrzí mě, když onich

  veřejnost dostává nepravdivé informace.

  Konkrétně vtomto článku je jich několik:

  1) Informace otom, že nevidomost je

  způsobena tlakem vinkubátoru, je velice

  povrchní až nesprávná − unedonošených

  dětí jde odávkování plynů včetně kyslíku,

  ale vzásadě je vždy uextrémně nezralého

  dítěte riziko poškození sítnice avážnost

  tohoto poškození závisí nejen napřístroji

  ametodice, ale inacelkové kondici dítěte.

  2) Speciální hra showdown se nehraje

  slátkovým balonkem, ale naopak svelmi

  tvrdým chrastícím míčkem.

  3) Noty vBraillově písmu samozřejmě

  existují; je pravda, že nevidomý se musí

  naučit skladby zpaměti, protože při hře

  nanástroj už nemá volnou ruku nahma-

  tové čtení, ale předtím má možnost si

  skladbu načíst...

  Nejsem notorický kritik, kdyby šlo

  očlánek vbulváru, je mi to jedno. Ale

  vzhledem ktomu, že jste časopis přímo

  zaměřený nalidi spostižením, nedá mi to

  − byla bych totiž ráda, kdybych mohla vě-

  řit údajům včláncích, které si uvás přečtu

  ooblastech, okterých sama nic nevím.

  Spozdravem Jana Vaculová,

  Středisko rané péče Praha

  Dobrý den, vážená paní Vaculová, moc vám

  děkuji zazaslané připomínky. Je pro mě

  ctí, že můj článek čtou ilidé tak erudovaní

  jako vy.

  Dovolte mi ale připojit několik poznámek:

  1) Informaci, proč ten chlapec ztratil

  zrak, jsem úmyslně nerozepisoval dopo-

  drobností − právě to by mi připadalo

  bulvární. Zaměřil jsem se především nato,

  jak si dnes žije. Vyšel jsem ztoho, že časopis

  Můžeš čtou iméně odborně zdatní čtená-

  ři, než jste vy. Zainformací, že dnes by se

  Jaromíru Tvrdoňovi stejné neštěstí nestalo,

  si stojím. Jeho případ jsem konzultoval spo-

  rodníky zlínské Krajské nemocnice Tomáše

  Bati ati mě ujistili, že dnes by ktrvalé ztrá-

  tě zraku utohoto novorozence zřejmě dojít

  nemuselo. Zdůvodů, které jsou včlánku:

  lékařské přístroje ametodika se zaposled-

  ních 15 let extrémně vylepšily. Potvrdili tak

  tvrzení Jaromírovo ijeho blízkých.

  2) Showdown se hraje ilátkovým míč-

  kem, ato především vtréninkovém procesu.

  Látkový míček eliminuje zvukovou „agresi-

  vitu“ míčku pevného. Slátkovým míčkem

  se showdown hraje nejen vBrně, ale itřeba

  veZlíně avěřím, že ivdalších městech.

  3) Fakt, že noty vBraillově písmu

  existují, jsem nevěděl. Bohužel to nevěděl

  ani Jaromír Tvrdoň. Jeho hudební výuka

  probíhá způsobem popsaným včlánku.

  Máte ale naprostou pravdu, tuto informaci

  jsem si měl ověřit.

  Zdeněk Dvořák, autor článku

  Z REDAKČNÍ POŠTY

  „Jedním

  z převratných

  činů bylo

  Konto Míša,“

  říká

  Václav Havel

  strana 6

  ČA S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z DÁ VA J Í

  

  1 2 /2 01 0

  

  Jed n o t l iv ý v ý ti s k   K č / P ř ed p l a t it e l é  K č

  Koupí

  tohoto

  časopisu

  podpoříte

  Konto

  BARIÉRY

  www.muzes.cz

  Dostala jsem se na vozík a zjistila,

  že bez internetu se neobejdu,

  říká Jana Hanová

  strana 10

  ČA S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z DÁ VA J Í

  

  1 / 20 11

  

  Jed n o t l iv ý v ý ti s k   K č / P ř ed p l a t it e l é  K č

  Koupí

  tohoto

  časopisu

  podpoříte

  Konto

  BARIÉRY

  www.muzes.cz

  „Celoživotně postiženému, který potřebuje

  pomoc, možná stačí spolehlivý člověk,“

  říká Jáchym TOPOL /

  strana 6

  ČA S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z DÁ VA J Í

  

  1 1 /2 01 0

  

  Jed n o t l iv ý v ý ti s k   K č / P ř ed p l a t it e l é  K č

  Koupí

  tohoto

  časopisu

  podpoříte

  Konto

  BARIÉRY

  www.muzes.cz

• Strana 6

  

  můžeš / číslo 2 - 2011

  GHETTA VE MĚSTECH

  V Indii narozený Sri Kumar Vishwanathan

  u nás není neznámá postava.

  V roce 1998 obdržel od Nadace Charty 77

  Cenu Františka Kriegla. Jeho projekt

  Vzájemné soužití, který založil v Ostravě,

  funguje dál. Ale Kumar už je trochu

  jinde – začala ho zajímat romská ghetta

  v českých městech.

  Sri Kumar VISHWANATHAN

  NENÁVIST

  ZAČÍNÁ

  NEDŮVĚROU

• Strana 7

  

  můžeš / číslo 2 - 2011

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

• Strana 8

  

  můžeš / číslo 2 - 2011

  GHETTA VE MĚSTECH

  Text: ZDENĚK JIRKŮ

  Foto: JAN ŠILPOCH

  Jak se stane, že se indický kluk objeví

  naseverní Moravě?

  Docela normálně. Je zatím dívka Laďka,

  kterou jsem potkal vMoskvě. Já studoval

  fyziku, ona přijela nastáž zUniverzity

  Palackého vOlomouci. To byl rok 1986.

  Začal jsem zaní jezdit, ikdyž formality byly

  hrozné. Přišla sametová revoluce, olomoučtí

  studenti organizovali kdeco ataké vydávali

  jakési noviny, nahoře se psalo ajá vesklepě

  točil klikou rozmnožovacího stroje… Vlétě

  roku 1990 jsme už byli spolu.

  Jenomže pak jste našel cestu doolo-

  mouckého britsko-českého gymnázia

  apak přišly naMoravu obrovské zá-

  plavy. Rok 1997 naprosto změnil život

  Inda vČechách…

  Záplavy vyhnaly spoustu lidí zdomovů.

  Anajednou jsem poprvé vČesku viděl

  ohromnou solidaritu, opravdu poprvé. Mož-

  ná to zní divně, ale pro mne to bylo krásné.

  Lidi si prostě pomáhali aneptali se, kdo jim

  zaplatí nebo kdo jim poděkuje. Krásná doba.

  Pak ale přišly normální dny aněkteří se už

  vrátit domů nemohli.

  VOstravě-Hrušově, namístech obrovské

  záplavové vlny, byla škola. Doní přestěho-

  vali evakuované Romy avzniklo strašné

  etnické napětí. Já už cosi cítil, například

  vPřerově obviňovali Romy zrabování, ale

  když se vOstravě vytvořila tahle situace,

  bylo mi jasné, že přichází velké nebezpečí.

  Poradil jsem se sLaďkou isjejím tátou ajel

  jsem tam. Desítky opuštěných Romů veško-

  le, kterým vyčítali, že tam nemají trvalý

  pobyt, akvůli tomu jim odmítali pomoci.

  Dovedete si představit, že měl začít nový

  školní rok aještě se povídalo, že Romové

  školu vykrádají. Našlo se jakési řešení − pře-

  stěhovat je dočtvrti Liščina. Místní protesto-

  vali. Věděl jsem, že se něco musí stát, jinak

  hrozí výbuch. Ataké jsem věděl, že řešení

  se musí najít stěmi Romy, že je musím

  přesvědčit, aby přijali nějaká pravidla, jinak

  bude zle. Takže žádný „pořádek zvenčí“, ale

  jejich aktivita, jejich práce je mohou dostat

  donormální situace aoslabit psychózu proti

  nim. Otom jsem je chtěl přesvědčit, to byl

  můj plán.

  Ajak to přesvědčování dopadlo?

  Začali jsme docela obyčejně. Když chcete

  pochopení odokolí, odúřadů, odveřejnosti,

  musíte si udělat pořádek mezi sebou. Dát

  svému životu nějaký řád adodržovat ho. Vy-

  padalo to, že jsem je šokoval. Mne nemohli

  podezřívat ani zrasismu, ani znějakých

  předsudků. Já byl možná tmavší než většina

  znich. Nyní žili vunimobuňkách, pár metrů

  naosobu, opravdu žádný luxus. Příšerné

  toalety, příšerné umývárny, samozřejmě

  nikdo neuklízel. Aproč bych uklízel? Já to

  nezašpinil, říkali všichni. Apak − stejně

  půjdeme pryč!

  Já se ptal: Kdy? Život přece běží už dnes,

  vaše děti přece nemohou používat ty hrozné

  záchody! Ašel jsem uklízet. Nejdřív sám,

  pak se přidaly děti. Ty první pochopily, že

  musíme pracovat společně! To zapůsobilo

  inadospělé. Přišly nové nápady, jak všech-

  no zařídit. Najednou přišli iNeromové, stu-

  denti zOstravy izBrna. Změnil se ipohled

  veřejnosti, protože onás začala – konečně

  pozitivně − psát média, naše komunita se

  proměňovala, přišla odpovědnost, práce

  ataké dříve nevídaná velkorysost. Lidé se už

  neprali anehádali okaždý kousek humani-

  tární pomoci. Začali věřit sami sobě asvětu.

  Přeskočíme nyní pár let. Mezitím pro

  tyto lidi, ataké díkyjejich vlastní

  aktivní práci, vznikla Vesnička soužití;

  vaše komunita, nyní už pod správou

  ostravské Charity, tu bydlí ažije dál.

  Ale co zůstalo?

  Především veliká zkušenost. Pozitivní

  příklad. Včera nepředstavitelné situace se

  staly skutečností. Když jsme – říkám jsme,

  protože kolem toho bylo tolik aktivních lidí

  – přišli zatehdejším ostravským primáto-

  rem Tošenovským, aby nám dal pozemek

  pro výstavbu domků, říkal: Ale spousta lidí

  Když o druhém skoro

  nic nevíte, snadno

  svámi někdo třetí

  může manipulovat.

• Strana 9

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í 

  můžeš / číslo 2 - 2011

  Kdo je Sri Kumar

  Vishwanathan

  Občanský aktivista, pedagog a sociální

  pracovník. Narozen r. 1963 vindickém

  svazovém státě Kérala.

  Absolvent oboru fyzika-matematika

  na moskevské Univerzitě Patrice

  Lumumby.

  Stáže vUSA a Velké Británii. 1991 – 1997

  učitel na česko-britském gymnáziu

  vOlomouci, od záplav vroce 1997

  streetworker a komunitní pracovník pro

  romskou menšinu vČR.

  Držitel Ceny Františka Kriegla, Ceny

  Alice Garrigue Masarykové, ceny Ashoka

  Fellow atd. Žije a pracuje vOstravě.

  info

  je proti! Ale pozemek dal. Mimochodem,

  Charita to moc nechápe jako samospráv-

  nou komunitu, ale spíš to řídí podle svého.

  Také zkušenost. Jak organizujete takové

  projekty jako inženýrskou operaci, ztratíte

  otevřenost, dýchání, otevřené oči. Takže co

  zůstalo? Důkaz, že Češi iRomové mohou

  spolu docela normálně žít. Všechny nenávis-

  ti vznikají avždycky vznikaly zneznalosti.

  Když odruhém skoro nic nevíte, snadno

  svámi někdo třetí může manipulovat.

  Aobecnější zkušenost? Mladý člověk

  zIndie musí přijet, aby nám ukázal, jak

  je možné dát dopořádku vztahy mezi

  Čechy aRomy. Co to říká oobyvatelích

  této země?

  Nevím, co chcete slyšet. Jsme přece všichni

  stejní. Rom, Ind, Čech, Afričan, Kanaďan

  jsou jenom lidi ato „jenom“ vsobě má ivel-

  kou kvalitu. VIndii zná každý Baťu avsou-

  časnosti je tam spousta Čechů vhumani-

  tárních projektech. Podívejte se, jak Češi

  pomáhají vPákistánu nebo naHaiti. Vlastně

  zadarmo pracují pro záchranu lidí.

  Máme všichni společné kořeny avsoučas-

  nosti společný svět, který můžete zapár dní

  obletět. Tak je malý. Tak je stísněný, apřece

  dost prostorný pro sedm miliard lidí. Klasická

  literatura včeštině nebo vhindštině je pro

  nás zajímavá ne svým koloritem, ale myšlen-

  kami, humanitou, popisem životních dramat,

  která jsou všude nasvětě úplně stejná.

  Připadá mi, že jste vlastně vylezl naja-

  kousi „horu porozumění“, nakterou

  se mnohým znás nechce namáhavě

  stoupat. Co nyní zvrcholu vidíte?

  Vypadá to, že jsem se stal odborníkem naso-

  ciální práci. Ale to není nejdůležitější. Dneska

  se mi zdá, že vmnoha českých amoravských

  městech vznikají ghetta. Vyloučené komu-

  nity žijí vhavarijních domech, děti nechodí

  doškoly, okolí nadává…

  Co se stane? Co dobrého se může stát?

  Nic. Já vidím jinou možnost, pracovně tomu

  říkám kibuc. Samosprávná komunita žijící

  dobrovolně, to musíte napsat, dobrovolně

  podle řádu, komunita, vekteré mají lidé

  povinnosti, mají práci amají docela důstojný

  pocit sami ze sebe. Česká ghetta proměnit

  nakibucy. Vyhnat znich lichváře avyděrače.

  Obecní zastupitelstva moc často trpí slepo-

  tou, věří nazázraky, věří, že vyloučené ko-

  munity někam odejdou. Ale kam? NaMěsíc?

  Hledám cesty kvytváření společenství, která

  by se starala obydlení, normální hygienu,

  péči oděti.

  Nemohu se nad vaším vyprávěním

  zbavit přirovnání kvelkému Indovi

  Mahátma Gándhímu. Také byl vlastně

  bezbranný ataké dokázal zdolávat

  hory neporozumění…

  Tak to je opravdu moc silné přirovnání.

  Unás doma by se mu lidé ismáli. Ale když

  jsem říkal, že jsme nakonec všichni stejní, že

  rasismus anárodnostní nenávist jsou úplné

  blbosti arozdíly mezi námi jsou menší, než

  si většina myslí, mám pro Čechy aMoravany

  ještě jeden důkaz − víte, že Gándhí se velice

  inspiroval Petrem Chelčickým? Natisíce

  kilometrů apřes stovky let fungovaly úplně

  stejné myšlenky. Protože jsme stejní.

  Vyloučené komunity

  žijí vhavarijních

  domech, děti nechodí

  do školy, okolí nadává.

• Strana 10

  

  Téma: Jak jsou na tom postižení v zahraničí

  Podíl seniorů na počtu

  obyvatelstva je

  v Maďarsku obdobný jako

  v Česku. A demografické

  prognózy slibují další

  stárnutí obyvatelstva.

  V zemi je sice 839

  seniorských domovů

  s téměř 37 000 místy,

  ale to pochopitelně

  nestačí. Na volné místo

  čeká 12 000 žadatelů.

  Někteří mohou

  do zařízení přechodné

  péče, ale jen na rok.

  můžeš / číslo 2 - 2011

  V MAĎARSKU JSOU

  I NELEGÁLNÍ DOMOVY

  PRO SENIORY

  Text: GREGOR MARTIN PAPUCSEK, Budapešť

  Ilustrační foto: SHUTTERSTOCK, ARCHIV

  V

  znikají proto nelegální zaříze-

  ní – vloni jich úřady evidovaly

  sedmnáct, ale jsou to všechna?

  Vobci Vescés uBudapešti od-

  halili loni napodzim tři takové

  „opatrovnické“ domy – staří lidé

  nedostávali pořádné jídlo, žili

  vešpíně avzniklo podezření, že nedosta-

  tečná péče byla ipříčinou některých úmrtí.

  Poptávka podomovech seniorů je ovšem

  čtyřnásobně větší než možnosti samospráv,

  církví, neziskových organizací, ale ilegál-

  ních soukromých společností...

  Sociální zákony stanoví, že dodomova

  je možné přijmout jen toho, kdo potřebuje

  opatrovnickou pomoc nejméně načtyři

  hodiny denně. Výjimky může povolit pouze

  zvláštní komise. Aprotože zájemců je po-

  chopitelně mnoho apřijímací lhůty dlouhé,

  nezbývá často než čekat nasmrt některého

  zobyvatel.

  Znedostatku vznikají nelegální domo-

  vy, koncem minulého roku tisk uveřejnil

  první „seznamy hanby“. Vláda vyhlásila lov

  natyto pokoutní firmy, které kromě krutého

  zacházení sklienty často neplatí ani účty

  zaenergie. Nahromaděný problém vedl

  ikhledání širších souvislostí – předseda

  Spolku sociální péče Sándor Németh při-

  pomíná, že finanční podpory vposledních

  letech stále klesají, přičemž samosprávy

  znich nelegálně ukrajují inajiné účely. Kdo

  chce přitom otevřít seniorský domov, musí

  vyhovět asi 1500 různým předpisů, které si

  někdy iprotiřečí.

  Németh tvrdí, že některé oficiální do-

  movy kontrolovali zarok až čtyřicetkrát! Je

  tedy evidentní, že nelegální zařízení mají

  náskok, ale hrozí, že pirátské domovy budou

  zdrojem problémů nejen při péči oseniory,

  ale iopostižené apsychiatrické pacienty.

  Náměstek státního tajemníka minister-

  stva národních zdrojů Imre Nyitrai ostře

  kritizuje vývoj vposledních čtyřech až pěti

  letech. Nehorázná je podle něj nejen nemo-

  rálnost provozovatelů nelegálních ústavů,

  „ale iignorance okolí, protože takové domo-

  vy nefungují vhlubokém avzdáleném lese,

  ale často vsousedství, narušných místech,

  takže lidé onich musejí vědět“.

  Harmonický život

  ve Vesničce starých

  VMaďarsku prudce roste počet soukromých

  penzionů. Jsou drahé, ale spestrými služ-

  bami – odmasáží přes bazény acukrárny

  až pokino adivadlo. Apartmány jsou pro

  jednu osobu nebo pro manžele, obyvatel je

  může využívat dokonce života. Většinou

  jsou inspirovány švédskými, rakouskými

  nebo holandskými vzory, takže je využívají

  isenioři, kteří se nastáří vracejí zciziny.

  Jedním ztakových zařízení je Vesnička

  starých Harmonia vGyömrö, městečku asi

  třicet kilometrů východně odBudapešti.

  Její ředitelka Teréz Csepregiová říká: „Celý

  komplex provozuje nezisková společnost.

  Máme čtyři oddělení – odrelativně zdravých

  klientů přes lehké demence, poruchy zraku

  či sluchu, zvýšené služby až popsychiat-

  rické oddělení. Nemáme věkové hranice,

  opatrujeme každého, jehož stav je defini-

  tivní. Celkem je tu přes 450 klientů, ztoho

  100 napsychiatrii. Ovšem zaměstnanců je

  VEVESNIČCE HARMONIA

  vGyömrö nedaleko Budapešti

  je seniorům dobře.

• Strana 11

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  můžeš / číslo 2 - 2011

  V MAĎARSKU JSOU

  I NELEGÁLNÍ DOMOVY

  PRO SENIORY

  ústav pro postižené děti, který naoplátku

  organizuje programy ipro nás.“

  Stát připlácí podle diagnózy

  VHarmonii jsou samostatné bytové jed-

  notky, jakési garsoniéry pro jednu nebo

  dvě osoby. Jedno místo stojí měsíčně asi 15

  – 16000 Kč adalších až 5000 přidává stát

  vzávislosti nadiagnóze klienta. Samozřej-

  mě musí itak management hledat další

  zdroje zrůzných fondů anadací. Nadru-

  hé straně relativně vysoká cena zapobyt

  zkracuje čekací lhůty naminimum. Anázor

  ředitelky veveřejné diskusi oužitečnosti

  domovů pro seniory?

  „Naústav, kde je vevelkém sále 40 poste-

  lí – ajsou itakové − bych řekla jednoznač-

  né: ne,“ tvrdí Teréz Csepregiová. „Ale takový

  domov důchodců, jako je náš, bych doporu-

  čila vkaždém případě. Samozřejmě jsou tu

  ivěková specifika. Je třeba si zvyknout, že

  člověk, sekterým se senior spřátelí, může

  umřít. Ale je tu bezpečně, pohodlně, zdravě,

  avneposlední řadě je tu společnost, kterou

  často starší lidé vsvém bydlišti nemají.

  Napsychiatrickém oddělení máme zásadně

  jednotky pro dvě osoby, protože nechceme

  dopustit pocit osamění, vestáří největší

  nebezpečí.“

  NAJEDNÉ STRANĚ vztrah

  kpůdě, nadruhé život vzařízení

  pro seniory. Co je lepší?

  Je tu bezpečně,

  pohodlně, zdravě,

  avneposlední řadě je

  tu společnost, kterou

  často starší lidé vsvém

  bydlišti nemají.

  zhruba jen 180, potřebovali bychom dosáh-

  nout poměru alespoň jednoho zaměstnance

  nadva klienty. Skandinávská úroveň – jeden

  klient nadva pracovníky – je asi nedosaži-

  telná.“

  Harmonia je známá itím, že má široké

  programy – kreslení, výroba keramiky, ale

  izahrádkaření, práce sinternetem… výlety,

  divadlo, ale iraritu – vlastní zoologickou

  zahradu. Ta je spolu splovárnou otevřená

  ipro veřejnost, zejména pro školy.

  Teréz Csepregiová pokračuje: „Normální

  mimořádně aktivní děti, nemají naši senioři

  moc rádi. Vyrušují je avnášejí neklid. Ale

  když přijde skupina postižených žáků, to je

  jiná situace. Vestarých lidech se probouzí

  potřeba pomáhat, starat se oněkoho. Je

  to přínos pro obě strany. Veměstě je státní

• Strana 12

  TÉMA: Jak jsou na tom postižení v zahraničí

  

  můžeš / číslo 2 - 2011

  V NĚMECKU

  SE RODÍ NOVÉ

  SOCIÁLNÍ

  PROJEKTY

  Koncem roku 2010 se německá diskuse o sociálních

  politikách soustředila hlavně na péči ve stáří.

  Demografické změny jsou již do té míry viditelné, že

  změny pravidel a zásady financování je nutné plánovat

  v poměrně krátkodobé perspektivě několika let.

  vsociálním servisu. Firmy ainstituce si

  mohly spodporou zodpovědného úřadu

  nabrat desítky tisíc poměrně levných, ale ne

  zcela kvalifikovaných pracovních sil. Doba

  vojenské služby se však stále zkracovala

  aspolu sní islužba civilkářů. Pozastave-

  ní vojenské povinnosti vedlo vroce 2010

  kdiskusi plné obav, že bez civilkářů není

  možné sociální servis vykonávat vplné míře

  azadosavadní peníze.

  Změna důchodového věku

  Demografické změny – prodlužování prů-

  měrného věku – rozpoutaly diskusi odůcho-

  dovém věku. Způvodních 65 let se odchod

  dodůchodu během periody odchodu roční-

  ků 1947 až 1964 pomalých krůčcích posune

  odva roky – na67 let. VNěmecku se však

  před takovými změnami odehrává dlouhá

  aintenzivní diskuse. Začala jako volební boj

  vletech 2005 a2009 azní známe například

  metaforického pokrývače, kterého bychom

  neměli v66 letech pouštět nastřechu. Dnes

  se už ověcech diskutuje diferencovaněji.

  Text: JAROSLAV ŠONKA, Berlín

  Ilustrační foto: SHUTTERSTOCK

  J

  e naspěch. Pro péči vestáří se vr. 1995

  ustavil systém pečovatelského pojiš-

  tění, který již popatnácti letech volá

  poreformě. Přesto nedochází kpřekot-

  ným změnám alze vyhodnotit různé

  vývojové linie. Adotohoto procesu

  zasahují izměny vjiných politických

  oblastech, například vobranné politice, kte-

  rá právě vr. 2010 ohrozila jeden ze zdrojů

  pracovní síly vsociální oblasti.

  Civilní služba

  Vdůsledku druhé světové války se uvolnil

  poměr státu kvojenské službě. Popadesá-

  tých letech, vekterých došlo vSRN kob-

  novení vojenských sil, nastartovala diskuse

  oodmítání vojenské služby zdůvodů

  svědomí. Posléze se vytvořil stále propust-

  nější systém směrem ksociálním službám.

  Takzvaní civilkáři se stali podstatnou silou

  Je jasné, že zvýšení věku odchodu dodů-

  chodu je nutné. Ale současně se diskutuje

  iotom, že reálný průměrný věk odchodu

  dodůchodu je mnohem nižší – kolem 63 let.

  Bude nutné najít pro různá povolání různé

  regulace apropojit tento systém sinvalid-

  ním důchodem, vyhodnotit četnost period

  pracovní neschopnosti starších pracujících

  azměnit pohled zaměstnavatelů nastarší

  zaměstnankyně azaměstnance.

  Současně stěmito změnami dochází

  kpostupnému zahrnutí fondového systému

  dokombinovaného systému starobního za-

  jištění. Stát připlácí azvýhodňuje daňovými

  odpisy vytváření penzijního připojištění, kte-

  ré má dobudoucna hrát stále větší roli. Nedo-

  chází však kradikálním změnám, jejichž

  problematické ztroskotání například vChile

  je dostatečně známo. VNěmecku existuje

  také povědomí odobě poprvní světové válce

  aohospodářské krizi vr. 1929 (která také

  usnadnila Hitlerův nástup). Obojí zkušenost

  varuje před výlučným uplatňováním fondo-

  vého systému penzijního pojištění. Inedávná

  hospodářská krize aztráty vefondovém

• Strana 13

  

  můžeš / číslo 2 - 2011

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  zabezpečení, které utrpěla starší generace

  vUSA, jsou varovným příkladem, který se

  vněmeckých diskusích bere vpotaz.

  Zdravotnictví a moderní choroby

  Stárnutí se ovšem překrývá srostoucí

  náchylností krůzným generačně typickým

  chorobám. Musí se tedy změnit izdravotní

  pojištění. Dnes je nové jednotné základní

  pojištění. To sjednocuje zákonem ustano-

  vené povinné zdravotní pojištění (povinné

  dourčité výše příjmů, vpodstatě až khorní-

  mu okraji střední příjmové vrstvy obyvatel)

  se soukromým pojištěním dosrovnatelné-

  ho systému. Vznikají kategorie různých

  připojištění astandardů, nad které je nutné

  zazdravotnické úkony doplatit.

  Zvyšování průměrného věku však vede

  kchorobám, které se někdy ne zcela správně

  označují jako „moderní“, ale jsou spíše do-

  provodným jevem dlouhověkosti. Jedná se

  odemenci vestáří, oAlzheimerovu chorobu,

  oortopedické důsledky stáří. Kpéči, která

  je vtakových případech nutná avychází se

  zjejího dlouhodobého, či dokonce doživot-

  ního trvání, vzniklo vroce 1995 pojištění

  pečovatelských úkonů (Pflegeversiche-

  rung), ojehož reformě se dnes uvažuje,

  protože průměrný věk apodíl nutné péče

  vestáří stále narůstají.

  A co nezaměstnaní?

  Samozřejmě je důležité zapojit doúvah ity,

  kteří se ocitli mimo pracovní trh anemají pat-

  řičné penzijní azdravotní pojištění. Poroční

  periodě (ustarších šedesáti let je tato perioda

  dvouletá), kterou pokrývá pojištění vneza-

  městnanosti, také podstatný pilíř, který je pod-

  porován společenskou pamětí, vzpomínkou

  nasvětovou hospodářskou krizi r. 1929, žijí

  nezaměstnaní ze sociální pomoci. Vtrojvrs-

  tevném sociálním systému Spolkové republiky

  Německo (stát, země, obec) je jakákoli úprava

  těchto kategorií velmi obtížná. Zatímco penze

  zaměstnaných se platí zpenzijních pojišťoven

  scelostátními pravidly, je sociální pomoc otáz-

  kou obcí, aexistují irozdíly mezi spolkovými

  zeměmi. Proto se komplexními souvislostmi

  musí zabývat legislativa narůzných úrovních

  amusí před úpravami dohadovat změny

  koordinovaným způsobem. Oproti České re-

  publice je to sice pomalejší proces, ale není tak

  náchylný naprodukci legislativních zmetků.

  Diskuse otéto oblasti se samozřejmě zabývá

  idlouhodobými perspektivami aefektivitou

  systému. Existuje snaha vyjít zúvahy cílené

  nalevná astabilní opatření, která však podle

  základních politických představ ainterpretací

  statistik může být různá.

  Nevládní organizace

  a státní rozpočet

  VNěmecku jsou důležité systémy, které

  spojují instituce narůzném právním základě,

  ale samostatně hospodařící svlastními zdroji,

  se státními dotacemi, ale istržními oblastmi

  činnosti. Česky by se ne zcela přesně hovořilo

  opříspěvkových organizacích. Situace těchto

  institucí, jejich hospodaření ajejich kontrola

  jsou poměrně složité ahlavními principy jsou

  samospráva aefektivita nazákladě nevýdě-

  lečného principu. Pro stát má velký význam

  dlouholetá zkušenost, díky níž tyto organiza-

  ce uplatňují prostředky mnohem efektivněji.

  Řadu organizací založily odbory, některé jsou

  motivovány politicky, vztahují se nacechovní

  solidaritu, existují iorganizace migrantů, ale

  podstatný sektor založily církve.

  Více nawww.muzes.cz

  Zvyšování průměrného věku vede

  kchorobám, které se někdy ne zcela správně

  označují jako „moderní“, ale jsou spíše

  doprovodným jevem dlouhověkosti.

  ŽÁDNÝ Z PROJEKTŮ

  nenahradí prostý fakt,

  když za maminkou přijede dcera.

• Strana 14

  TÉMA: Jak jsou na tom postižení v zahraničí

  

  můžeš / číslo 2 - 2011

  NA SLOVENSKU PÍŠÍ NOVÉ ZÁKONY

  Dohody OSN,

  které schválil slovenský

  parlament, znamenají,

  že východní sousedé

  připravují řadu nových

  zákonů pro osoby se

  zdravotním postižením.

  Text: PETÉR BÓDY, Bratislava

  Ilustrační foto: SHUTTERSTOCK

  I

  nvalidní vozíky jsou naSlovensku hra-

  zené hlavně ze zdravotního pojištění.

  Ale naty „namíru ušité“ pro konkrétní

  druh postižení se musí připlácet. Léta

  už působím vesprávní radě jistého

  nadačního konta, jež pomáhá právě

  imobilním lidem, kteří mají problém se

  spolufinancováním potřebného vozíku. Roz-

  dělujeme doposledního eura icentu vše, co

  se podaří sehnat.

  Minule jsem najednání přišel trochu

  později – kolega Igi mi podal pěknou

  vánoční pohlednici odpaní Hadačové (viz

  foto) apřidal obálku, vekteré byla dvě eura

  advaceticentová mince.

  Udělala se mi koule vkrku, došlo mi, co

  vlastně přišlo.

  Nejnovější změny

  Slovenský parlament schválil už loni doku-

  menty, kterými země přistoupila kdohodám

  OSN oprávech osob se zdravotním postiže-

  ním. Nejde oformalitu – státy, které tyto do-

  kumenty ratifikovaly, se zavazují, že přijmou

  nové zákony azbaví se starých předpisů,

  které případně diskriminují příslušné občany.

  Složitý aprocesně dosti náročný proces

  vyvrcholí 25. června 2012, kdy bude Slo-

  vensko povinno předložit komplexní zprávu

  oplnění svých závazků.

  Co se především změní? Vedle mnoha

  zákonů avyhlášek se např. zvýší hranice

  ochrany příjmu osob stěžkým zdravotním

  postižením. Umožní se výkon osobní asis-

  SLOVENSKO?

  To je i folklor,

  tradice a tím pádem i historie.

• Strana 15

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  můžeš / číslo 2 - 2011

  SLOUPEK

  Jiřiny ŠIKLOVÉ

  Konečně je to už

  normální

  Dvacet let jsem neměla cestovní pas apopře-

  vratu jsem vbřeznu 1990 letěla doŠvédska,

  nauniverzitu vUppsale. Těžko bych dnes

  vysvětlovala svým vnukům, že cesta letadlem

  byla pro mě doté doby neznámý zážitek.

  Dalším překvapením bylo několik lidí, kteří

  byli navozíku adoprovázeli je zřízenci zletiš-

  tě až napalubu letadla. Jiní lidé spodobným

  handicapem se pohybovali pochodbách letiš-

  tě zcela samostatně. Nikdo se naně nedíval

  jako nakuriozitu. Vyjma mne!

  Tolik handicapovaných lidí je naletišti? Jak

  je to možné, vždyť veŠvédsku nebyla dvě stě

  let válka. Chvilku jsem dokonce pochybo-

  vala, zda jsem opravdu přistála vArlandě,

  tedy naletišti vStockholmu. Později jsem

  se spostiženými lidmi setkávala ivuniver-

  zitní knihovně, kde měli speciální nájezdy

  kregálům sknihami avšude byly nájezdy pro

  vozíčkáře avýtahy.

  Dokonale bezbariérový přístup. Každý

  dům navenkově měl nájezd pro vozíčkáře

  asamozřejmý byl itřetí záchod dokonce

  uzátok, kam určitě jezdili mladí Švédové jen

  navíkend, třeba jen stanovat. Popár dnech

  jsem to pochopila. VeŠvédsku nejen školy,

  pošty, úřady aobchodní centra, ale isou-

  kromé domy mohou být – naším žargonem

  řečeno − zkolaudovány jedině tehdy, když je

  tam zaručen přístup ivozíčkářům.

  Vté době byli unás lidé shandicapem nebo

  mentálně či jinak se odlišující převážně

  vústavech mimo města. Často nastarých

  zámcích, izolovaní izdí kolem zámeckých

  zahrad. Snad aby „nepřekáželi“ při budování

  socialismu.

  Dnes je otevření dveří ústavů azačlenění ob-

  čanů shandicapem již ipro nás docela nor-

  mální. Nazačátku těch změn byly nejen pod-

  něty zciziny ačasto jejich přímá pomoc třeba

  vpodobě dovozu trochu již nemoderních

  vozíků zjejich zemí, ale iprvní demonstrace

  naPalackého náměstí vPraze před tehdejším

  ministerstvem zdravotnictví. Tu demonstraci

  pomohla zorganizovat – vlastně ji iniciovala

  − Olga Havlová. Chtěla tím připomenout, že

  ipostižení mají právo pohybovat se naveřej-

  nosti. Zatěch dvacet let se mnohé změnilo.

  Tisíce snížených obrubníků uchodníků,

  výtahy, nájezdy, asistenční služba, to všechno

  považujeme skoro zasamozřejmost. Já si to

  znovu uvědomila, když jsem letos vzáří byla

  vNorsku, kde jsme navštívili různé sociální

  instituce pro handicapované. Bylo to funkční,

  ale nic mě příliš nepřekvapilo. Zvykli jsme si.

  Je to pro nás normální.

  Autorka je socioložka,

  členka rady Konta Bariéry.

  NA SLOVENSKU PÍŠÍ NOVÉ ZÁKONY

  tence irodinným příslušníkům – vrozsahu

  poloviny přiznaných hodin − , nejvýše však

  čtyři hodiny denně. Také bude možné, aby

  např. rodič nebo jiný rodinný příslušník byl

  placeným vzdělávacím asistentem. Připra-

  vuje se zjednodušení posudkových procedur

  – jednání bude jen jedno pro všechny účely,

  ať půjde okompenzace, sociální služby,

  pojištění nebo služby zaměstnanosti.

  Slovenská republika patří kzemím, které

  nastoupily tvrdý kurz racionalizace veřej-

  ných financí. Přesto zvažuje určité úlevy pro

  postižené. Např. zvýšení hranice ochrany

  příjmu opatrované osoby o0,1násobek ži-

  votního minima by zvýšilo příspěvek o17,64

  eura najednoho příjemce, což pro státní

  rozpočet znamená 5089210 eur navíc. Pro-

  to se také zvažují úpravy, které by umožnily

  více čerpat zevropských sociálních fondů.

  Poselství paní Hadačové

  Dům paní Hadačové je vlastně malé králov-

  ství, mikrokrajina. Způsob, který ona zvolila

  pro podporu imobilních lidí, svědčí otom,

  že tato žena je geniální ministerský předseda

  iministr financí, protože dokáže hospodařit

  aspravovat své hmotné statky tak efektivně,

  že výsledkem je rozpočtový přebytek. Jako

  ministr kultury poslala spory ojazykovém

  zákoně kčertu anastolila zákon kultury du-

  cha amorálky. Nahradila iministra školství

  adokázala, že existuje nemálo situací, kdy

  je obsah důležitější než gramatika astylisti-

  ka. Vpohodě zastoupila ministra sociálních

  věcí aministra zdravotnictví citlivě přesným

  umístěním rozpočtového přebytku. Zvolila

  jednoduchý způsob ochrany, obrany aza-

  bezpečeného doručení – papírové košíčky

  odbonbonů připnuté sponkou kpohlednici

  azalepená obálka… Aresorty spravedlnosti

  aživotního prostředí?

  Nepochybuji, že vkrálovství paní Hada-

  čové panuje právo apořádek. Nejbohatší

  žena naSlovensku tedy žije vříši bohatství

  ducha, moudrosti, skromnosti acitu. Amoh-

  la by je irozdávat…

  Poskončení správní rady jsem nasedl

  dosvého auta. Jako vozíčkáři mi všechno

  chvíli trvá, akdyž už to zvládnu, snažím se

  vydanou energii využít. Tak jsem vyrazil

  nanákup dojednoho obchodního cent-

  ra. Naparkovišti jsem nenašel volné ani

  jednoho zvyhrazených míst. Stály tam samé

  luxusní limuzíny bez příslušného označení.

  „Chudí“ motoristé mě probudili ze sna,

  který mi vyčarovala paní Hadačová.

  Autor je poradcem Ministerstva práce,

  sociálních věcí arodiny Slovenské republiky

  POHLEDNICE,

  paní Hadačové,

  která nutí

  kzamyšlení

  nejen ministra

  financí,

  ale všechny

  znás.

  Naparkovišti jsem

  nenašel volné ani

  jednoho zvyhrazených

  míst. Stály tam samé

  luxusní limuzíny bez

  příslušného označení.

• Strana 16

• Strana 17

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í 

  můžeš / číslo 2 - 2011

  Text: BOŽENA JIRKŮ

  Foto: JAN ŠILPOCH

  V

  rozlehlých prostorách bývalé

  Elektro Pragy totiž dává Ergotep

  práci 120 zaměstnancům,

  znichž 116 je zdravotně posti-

  žených. Ukázkovou sociální, ale

  vlastně irodinnou firmu vedou

  dva bratranci. Duší společnosti

  je její ředitel Petr Herynek. Překvapilo mě

  např. Středisko AC – je to Administrativní

  ERGOTEP DÁVÁ PERSPEKTIVU

  ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÝM

  V Proseči u Skutče, městečku se 650letou tradicí,

  působí 147 firem, firmiček, provozoven a živnostníků.

  Patří mezi ně i výjimečné družstvo Ergotep.

  centrum, vybudované vúzké spolupráci

  sPoštovní spořitelnou ajejí mateřskou

  ČSOB. Hlavní činností střediska je zpraco-

  vávání bezhotovostních příkazů kúhradě,

  které zákazníci banky podali napobočkách

  České pošty. Zaměsíc středisko zpracuje

  500 tisíc dokladů, zarok je jich až ksedmi

  milionům.

  VErgotepu funguje perfektní středisko

  informačních technologií, vedou tady inter-

  netový obchod www.ctyrlistek.cz, spravují

  věrnostní program pro klienty Poštovní

  spořitelny imotivační program pro pra-

  covníky České pošty. Všechny internetové

  objednávky nawww.tescoma.com vyřizují

  tady vProseči.

  Ergotep má báječný rozvojový program,

  myslí nabudoucnost. Chtějí získávat

  mladé lidi třeba zObchodní akademie

  vJanských Lázních. Nabízejí perspekti-

  vu, dobrou práci, dobré platy. Chybí jim

  ale ubytování pro absolventy školy, kteří

  pocházejí třeba zdruhého konce republiky

  akteří by mohli naVysočině najít nový

  domov. Atady začíná spolupráce sKontem

  Bariéry. Podporujeme vrámci Stipendia

  Bariéry několik studentů zJanských Lázní

  asnažíme se, aby poskončení studia našli

  uplatnění. Proto budeme vBariérách vle-

  tošním roce přemýšlet otom, jak podpořit

  snahy ovybudování chráněného bydlení

  vProseči. Byl by to projekt budoucnosti jak

  pro osvíceného zaměstnavatele, tak pro

  zdravotně postižené mladé absolventy škol.

  Ati to natrhu práce nemají lehké. Tak proč

  nepomoci dobrému záměru.

  ÚŘAD PRÁCE VE SVITAVÁCH je nadšený,

  protože škála nabízených pracovních míst

  v Ergotepu je široká. Je to i záměr vedení

  společnosti.

  ZAMĚSTNANCI

  se cítí vefirmě

  komfortně.

  Aneoceňují to

  jenom oni. Všiml

  si iministr práce

  asociálních

  věcí azapojil

  ředitele Herynka

  dotýmu, který

  připravuje kon-

  cepci zaměstná-

  vání handicapo-

  vaných.

  VÝDĚLEK JE

  DŮLEŽITÝ,

  ale stejně

  významný je

  kontakt se

  spolupracovníky,

  pocit

  potřebnosti.

  VErgotepu

  pochopili,

  že osamělost

  je mnohdy

  velmi těžkou

  nemocí řady

  postižených.

  ŠANCE PRO ABSOLVENTY

• Strana 18

  

  můžeš / číslo 2 - 2011

  VÝTVARNÍCI PRO KONTO BARIÉRY

  ROZDAVAČNÁ

  ELLEN JILEMNICKÁ

  Svůj život věnovala umění, a také mladým lidem.

  Léta učila na Střední sochařsko-kamenické škole

  v Hořicích i na Fakultě architektury ČVUT.

  Bavilo ji, že se před studenty musela neustále zpytovat

  a obhajovat své důvody, proč se věnuje sochařství.

  Text: RADKA POTMĚŠILOVÁ

  Foto: ARCHIV ELLEN JILEMNICKÉ

  V

  yrůstala vHořicích vPodkrko-

  noší. Říká se jim město kamenné

  krásy, je tam sochařská škola

  – mohla se stát holčička, která

  ráda malovala, něčím jiným

  než sochařkou? Podporoval ji

  vtom itatínek, středoškolský

  profesor aregionální historik. Moc jí fandil,

  byl nadšený. „Nejvíc pak ztoho, když jsem

  ho vymodelovala adílo koupila Národní

  galerie. Ztoho byl navětvi,“ směje se Ellen

  Jilemnická.

  Sochy, kresby, básně

  Navýtvarnou scénu vtrhla tato osobitá

  sochařka vsedmdesátých aosmdesátých

  letech. Tehdy provokovala svým veselým

  popartem, ironizujícím jak fousatý akade-

  mismus, tak izáhadně se tvářící abstrakci.

  Vytvářela žertovné reliéfy adrobné plastiky

  jako Manikúra, Strouhání mrkve, Elmex,

  Nashledanou či slavný Boj osušenku. Vdí-

  lech Ellen Jilemnické byl vždycky humor,

  groteska, ironie, ale také meditativnost.

  Vosobitých plastikách promlouvají přede-

  vším hlavy aruce, ostré profily vytvářejí

  stíny, zanimiž se skrývá hlubší téma, méně

  známá azáhadná podoba lidské povahy.

  „Dnes jsme zamořeni videoartem arůz-

  nými instalacemi. Vcizině už se to nepočítá

  dovýtvarného umění, unás, kdo nedělá

  spočítačem, není současný.“ Pokrčí rameny,

  nerozčiluje se. „Já mám ráda, když musím

  respektovat materiál – hlínu, kámen, bronz,

  aktomu ještě přicházejí nové nápady.

  Namódu je lepší nehledět adělat si své.“

  Jako příklad uvádí svoji sochu Jana

  Nepomuckého, která stojí namostku

  vDolních Počernicích. Bavilo ji přemýšlet

  oliniích sochy, vnést doklasického tématu

  svůj osobní názor. „Umění má být podle

  mého soudu vždycky osobní. Musí zaním

  být vidět člověk, který se oněco snažil,“

  uzavírá.

  Kumění se Ellen Jilemnická přibližuje

  zrůzných směrů, nejen sochami, ale ikres-

  bami abásněmi. Její vysvětlení je praktické.

  „Teď vzimě hodně kreslím, to je pravda.

  Hlína vzimě zebe, tak tomu moc nedám.

  VHořicích mám zahradu atam mám sochy

  vplenéru. Tam jsem pak celé léto atam

  dělám. Vzimě spíš kreslím.“

  Ale ona praktičnost není jistě jediným

  důvodem. Jedním dechem dodává, že ji baví

  prostorovost ajejí znázornění ijejí docílení

  vploše. To jsou takové její objevy.

  Rozdávat…

  Několik desítiletí se věnovala studentům

  abavilo ji to. „Učit navysoké škole je

  výborné – studenti chtějí studovat, chtějí se

  učit, takže je nemusíte doničeho nutit. Mají

  spoustu otázek, musím zpytovat své důvody

  aobhajovat sochařství, otevřít jim možnosti,

  které jsem sama vyzkoušela,“ říká.

  Nikdy nechtěla být restaurátorkou,

  vždycky se prý bála, že kdyby sochy re-

  staurovala, už by nikdy nemohla dělat své

  Aukční salon

  Konta Bariéry

  Desátý Aukční salon Konta Bariéry

  vynesl nasklonku loňského roku téměř

  šest milionů korun. Také letos vám

  budeme představovat výtvarníky, kteří

  se natomto úspěchu podíleli. Tentokrát

  jsme vybrali sochařku, která pomáhá

  ijiným, osobnějším způsobem.

  info

  vlastní, že by ji to úplně sežralo. „Ale učení

  je tvůrčí, jste neustále vdialogu, rodí se ná-

  pady, studenti mají čerstvou hlavu aněkdy

  přicházejí snesmysly, které nejde ztvárnit,

  ale někdy je to objevné.“

  Doba tomu bohužel moc nenahrává. Od-

  osobnělost je vidět vbytech ivmezilidských

  vztazích.

  Ellen Jilemnická rozdává nejen stu-

  dentům, ale imnoha potřebným. Každým

  rokem daruje svá díla asi natři charitativní

  aukce. Naotázku, proč to dělá, se zatváří

  překvapeně. „Jsou lidé potřební aje hezké

  vidět, že jim potom ty peníze někde po-

  mohou. Já sama nepotřebuji být bohatá,“

  směje se.

  Některá svá díla by však nedarovala ani

  neprodala. „Jsou to hlavně věci pro mne

  důležité tím, že jsem jimi něco objevila, že

  mi otevřely cestu kcelému cyklu. Nechávám

  si ale spíš starší věci, ty nové mě mohou

  opustit.“

  Sen

  Plánuje zahradu svých soch, už deset let si

  ji kreslí. Akde jinde by ta zahrada měla být

  než vHořicích. Bude plná kamenných sym-

  bolů radostí astrastí života. Zatím pracuje

  namalých návrzích aděsí se organizace

  ashánění peněz. Každý rok by chtěla udělat

  jednu sochu. „Mělo by jich být kolem čtr-

  nácti, tak to snad dokonce života zvládnu,“

  směje se.

• Strana 19

  můžeš / číslo 2 - 2011

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  ROZDAVAČNÁ

  ELLEN JILEMNICKÁ

  Kdo je Ellen Jilemnická

  Sochařka (1946) monumentálních

  skulptur idrobných reliéfů (hlavní

  materiál: pískovec, sádra, terakota).

  Absolvovala Střední uměleckou školu

  sochařsko-kamenickou vHořicích

  vPodkrkonoší, pak to byla Wysza szkola

  sztuk plastycznych (Wroclaw)

  aAVU Praha.

  Působila rovněž jako pedagožka, nejprve

  naStřední škole sochařské vHořicích,

  pak naVyšší odborné škole restaurování

  kamene tamtéž, posléze naFakultě

  architektury ČVUT vPraze. Realizovala

  natři desítky děl varchitektuře

  ivexteriéru – vHořicích, vMělníku,

  vJindřichově Hradci, vTurnově, vPraze

  (např. sv. Jan Nepomucký vDolních

  Počernicích, Metamorfózy roku před

  Chodovskou tvrzí či busta Ladislava

  Fialky nafasádě Divadla naZábradlí).

  Monumentální Trnová koruna je jedním

  ze Čtrnácti zastavení umístěných

  odpodzimu minulého roku naKuksu

  (další účastnící např. V. Preclík,

  V. Koblasa). Některé ze svých soch

  doprovází básnickou prózou, vydala

  sbírku básní (Výlet nekončí). Téměř

  desítka jejích děl je vmajetku Národní

  galerie, několik vGalerii hlavního města

  Prahy.

  info

  V SOCHÁCH ELLEN JILEMNICKÉ

  často promlouvají ruce a hlavy,

  ostře řezané linie vytvářejí zajímavé stíny.

• Strana 20

  Bezplatná linka: 800 100 822

  E-mail: info@allmedica.eu

  MŮŽEŠ PŘISPĚT

  NA DOBROU VĚC!

  INZERUJ

  v časopisu Můžeš

  OBJEDNÁVKY:

  Martina Bedrnová

  tel.: 722 966 510

  e-mail: martina.bedrna@muzes.cz

  Zdeňka Šnajdrová

  tel.: 737 405 554

  e-mail: ateliersarka@seznam.cz

• Strana 21

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í 

  můžeš / číslo 2 - 2011

  Autor: RADEK MUSÍLEK

  Foto: MILADA TRUKSOVÁ

  T

  ahle rarita značně zkomplikovala

  přípravu všech šestnácti českých

  reprezentantů, kteří nadruhý

  konec světa vyrazili. Místo obvyklé

  zimní přípravy přišlo načasování

  formy vpůlročním předstihu.

  Natuto nepříjemnost si postesk-

  li prakticky všichni trenéři. „Vdobě, kdy

  běžně máme přechodné období anabíráme

  fyzičku, vlétneme rovnou pohlavě dovrcho-

  lu sezony. Ztohoto pohledu budou soutěže

  pro evropské účastníky dost výjimečné. Sám

  jsem zvědav, jak to dopadne,“ uvedl před

  odjezdem trenér apředseda Sportovního

  clubu Jedličkova ústavu Praha Pavel Martí-

  nek. Vdobě uzávěrky tohoto vydání jsme vý-

  sledky ještě neznali. Ovšem vokamžiku, kdy

  čtete tyto řádky, si je už můžete vyhledat.

  Stačí se podívat nanáš web www.muzes.cz.

  Kvůli opačným ročním obdobím Nového

  Zélandu aEvropy došlo ikdalší odchylce.

  Mistrovství světa vatletice sportovců stě-

  lesným azrakovým postižením se obvykle

  ROVNOU PO HLAVĚ

  K PROTINOŽCŮM

  Jakkoliv se to může zdát divné, poslední lednový týden

  bylo mistrovství světa v atletice sportovců s tělesným

  a zrakovým postižením. Vysvětlení netradičního

  termínu je prosté, dějiště šampionátu jménem

  Christchurch leží na Novém Zélandu. Zatímco my

  přikládáme polínka do kamen, u protinožců vrcholí léto.

  ATLETICKÉ MISTROVSTVÍ SVĚTA

  odehrává jednou začtyři roky. To minulé

  vnizozemském Assenu se však uskutečnilo

  už vroce 2006. Nicméně několikaměsíční

  odklad je pouze kosmetický detail.

  Češi závodili v devíti disciplínách

  Česká republika vyslala atlety pro celkem

  devět disciplín – čtyři druhy běhů, skok

  dodálky, vrh koulí, hod diskem, oštěpem

  akuželkou. Zvláštností je, že naše reprezen-

  tanty zastřešují tři různé svazy, které vysílají

  své realizační týmy nezávisle nasobě abydlí

  ivedvou různých hotelích. Jde oČeskou

  federaci Spastic Handicap (sedm atletů)

  aČeskou asociaci tělesně handicapova-

  ných sportovců (osm atletů), kekterým se

  přidává ještě běžkyně Miroslava Sedláčková

  sdoprovodem zČeského svazu zrakově po-

  stižených sportovců. Když jsem chtěl získat

  nějaké informace, mluvil jsem okaždé části

  výpravy zvlášť sjejich zástupci. Konkrétně

  sVáclavem Janouchem ze Spasticu aMarti-

  nem Němcem zČATHS.

  Příprava na Kanárských ostrovech

  Vraťme se ale ještě kpřípravám našampio-

  nát. Někteří sportovci měli možnost vyrazit

  zateplem. Eva Kacanu, Radim Běleš, Jan

  Vaněk, Aleš Kisý aJaroslav Petrouš odletěli

  18. listopadu 2010 dostřediska La Santa

  naostrově Lanzarote. Toto místo hojně

  využívají vrcholoví sportovci zcelého světa,

  protože nabízí skvělé podmínky. Vjednom

  areálu se totiž nachází vše − odubytování

  astravy přes atletický stadion, plavecký

  bazén, posilovny, tělocvičny, hřiště, wellness

  centrum až popůjčovnu nejrůznějšího

  sportovního náčiní včetně handbiku pro

  vozíčkáře.

  To vše stéměř ideálním počasím. Dvou-

  týdenní pobyt ale nebyl pro účastníky žádná

  dovolená. Absolvovali tvrdý dvou- až třífá-

  zový trénink, jak uvedla členka realizačního

  týmu Milada Truksová.

  Někdo vyrazil naKanárské ostrovy, jiní si

  dali dotěla včeských zasněžených horách,

  tak jako svěřenci Pavla Martínka František

  Serbus amanželé Daniela aPetr Vrátilovi.

  Oni, stejně jako další členové výpravy, mají

  reálné šance namedailové pozice.

  Dvoutýdenní pobyt

  nebyl pro účastníky

  žádná dovolená. Absol-

  vovali tvrdý dvou- až

  třífázový trénink.

  PŘÍPRAVA

  NA KANÁRSKÝCH

  OSTROVECH

  byla tvrdá,

  na druhém snímku

  zleva Radim Běleš,

  Jaroslav Petrouš,

  Jan Vaněk

  a Eva Kacanu.

• Strana 22

  

  můžeš / číslo 2 - 2011

  NOVÉ ZAHRANIČNÍ TECHNOLOGIE

  Různé kreace moderního

  designu v sobě sdružují

  jak čistotu a eleganci,

  tak mnohem důležitější

  účelnost.

  VÝTAH JEZDÍCÍ NA VODU

  A POMOCNÍK DO DOMÁCNOSTI

  Text: ŠTĚPÁN BENEŠ

  Foto: ARCHIV

  T

  akovou kreací je například výtah

  poháněný sluncem avodou.

  Představíme iskvělého pomoc-

  níka dodomácnosti, který je již

  nanašem trhu běžně ksehnání,

  aprozatím není doceněna jeho

  možnost pomoci handicapovaným

  lidem. Ti mívají asistenční psi a ti po sobě

  zanechávají chlupy.

  Výtah na živly

  Využívání sluneční energie je vposledních

  měsících načeské půdě velmi žhavým té-

  matem. Ojejím přímém využití pro tělesně

  postižené se však příliš nemluví, je spojová-

  na především svelkým tématem „čistých“

  energií, myšleno ekologicky. Itady ale

  existují pionýři – například Haidar Taleb,

  47letý občan Spojených arabských emirátů,

  který nedávno projel 200 mil posilnici

  vholé poušti naspeciálně upraveném elek-

  trickém vozíku. Ten byl poháněn energií

  ze slunečních panelů, které si nazvláštní

  konstrukci vezl ssebou. Jakkoliv se to

  může zdát těžkopádné, Haidar Taleb

  se nechal slyšet, že pokud má člověk

  dostatek představivosti aodvahy, je

  možné všechno. Svou jízdou se snažil

  poukázat právě narůznorodé využití

  „čisté“ energie.

  nosti, ale také pro toho, kdo by vtakovém

  souboji předem prohrál pro své fyzické

  dispozice – tedy pro tělesně handicapované.

  Tento vysavač už je načeském trhu

  celkem pohodlně ksehnání vcenách odčtyř

  zajednodušší do15 tisíc korun zašpičkové

  modely. Navýběr máme zmnoha značek,

  ovšem forma provedení je vesměs stejná.

  Robotický vysavač má prakticky vždy podo-

  bu připomínající létající talíř – tedy plastové

  šasi kruhového tvaru několik centimetrů

  vysoké. Vklidovém režimu odpočívá vrohu

  vaší místnosti vesvé „domácí“ stanici. Vna-

  programovaný čas nebo kdykoliv nastisk-

  nutí tlačítka tuto stanici opustí avrhne se

  dosamostatného úklidu. Jeho speciální

  senzory si zmapují místnost, atak robot ne-

  vynechá při vysávání (uněkterých modelů

  itřeba při mokrém mytí) vaší podlahy jediné

  místo. Dokáže se vyhnout nábytku, ob-

  kroužit nohy ustolu adíky svému nízkému

  profilu umí uklidit ivmístech, kam se izcela

  zdravý aschopný člověk dostává velmi těžko

  – třeba pod postelí nebo pod pohovkou.

  Roboty využívají kvysátí špíny rotující

  kartáčky, které smetí naženou přímo pod sací

  otvor. Zařízení samo tak nemusí disponovat

  nijak zvlášť velkým sacím výkonem, většinou

  ho nahradí rotující kartáčky. Ty dokážou

  ipřes kruhový tvar vysavače uklidit každý

  roh či pravoúhlé zákoutí amnohdy se

  postarají ioúdržbu bočních lišt podlahy.

  Dražší modely si dokážou poradit istak

  náročným úkolem, jakým je úklid zvířecích

  chlupů. Pokud se robot při práci vybije, sám

  se vrátí dosvé domácí stanice apodočerpání

  energie dobaterií se vrátí tam, kde přestal.

  Druhým živlem je voda. Tu samozřej-

  mě průmyslový sektor hojně využívá pro

  její fyzikální vlastnosti. Ovšem aby něco

  fungovalo „navodu“, to se nevidí tak často,

  ikdyž by si to zřejmě každý majitel motoro-

  vého vozidla při placení útraty ubenzinové

  pumpy přál.

  VLondýně se vrámci nedávné přehlídky

  designu obě zmiňované energie – vodní

  asluneční − spojily dohromady avytvořily

  první naumělé energii zcela nezávislý vý-

  tah. Ten se dopohybu dává jen díky chytře

  navržené konstrukci pomocí vody asluneč-

  ních kolektorů.

  Výtahu se vmédiích zatím přílišné pozor-

  nosti nedostalo, avšak jeho tvůrci, tým ar-

  chitektů adesignérů ze společnosti Matthew

  Lloyd Architects, by rádi svým výtvorem

  znovu podpořili diskusi obezbariérovosti

  veřejných prostor vesvé zemi. Otázka bez-

  bariérovosti Londýna získává čím dál více

  pozornosti díky chystaným paralympijským

  hrám, které bude tato metropole hostit

  vroce 2012. Projekt výtahu poháněného

  vodou asluncem tak není pouze ukázkou

  samoúčelné inženýrské kreace, ale může na-

  stínit směr, kterým by se vbudoucnu mohly

  podobné úpravy ubírat.

  Roboti, pozor! Uklízet!

  Robotický vysavač je natrhu už delší dobu

  – zejména vzahraničí. Sjeho proniknutím

  načeský trh před zhruba rokem se poněm

  okamžitě raketově zvedla poptávka. Je

  nejen vydatným pomocníkem pro kohokoliv,

  kdo se vyloženě nevyžívá vsoubojích skla-

  sickým vysavačem při úklidu své domác-

  ROBOT SI DOKÁŽE PORADIT

  i s tak náročným úkolem,

  jakým je úklid zvířecích chlupů.

  Otázka

  bezbariérovosti

  Londýna získává čím

  dál více pozornosti.

• Strana 23

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í 

  můžeš / číslo 2 - 2011

  ERA PORADNA

  ?

  Každá návštěva banky je pro mne

  kvůli mému zdravotnímu stavu znač-

  ně vysilující. Existují nějaké možnos-

  ti, jak mohu pracovat se svými penězi,

  aniž bych musela dobanky?

  Vdnešní moderní době vznikají stále

  nové služby umožňující snazší komunika-

  ci snaším účtem. Již při výběru bankovní

  instituce je důležité se otěchto službách

  informovat. Předně byste si ale měla

  uvědomit, jak často chcete účet využívat

  ajaké služby jsou pro vás klíčové. Důle-

  žité je také to, jak chcete svůj účet nebo

  své finance obsluhovat. Příkladem může

  být Era osobní účet, který nabízí nadstan-

  dardní možnosti obsluhy.

  Majitelé tohoto účtu mají své finance

  kdispozici dvacet čtyři hodin denně

  sedm dní vtýdnu. Osobní účet můžete

  obsluhovat například zapomoci mobil-

  ního telefonu. Přes SMS zprávu si snad-

  no zjistíte stav svých financí, zaplatíte

  složenku, dobijete kredit nebo si třeba

  můžete pořídit jízdenku navlak. Dalším

  způsobem, jak být vkontaktu svašimi

  penězi, je internetové bankovnictví, kde

  jsou vám kdispozici obdobné funkce

  jako nabankovní pobočce. Operace

  provedené přes internet či telefon

  vás také vyjdou mnohem levněji, než

  kdybyste je zadávali přímo vbance. Sa-

  mozřejmá je také naprostá bezpečnost,

  kterou zajišťuje speciální heslo kekaž-

  dému účtu apotvrzení operace pomocí

  SMS klíče.

  ?

  Dobrý den, stává se mi, že nutně

  potřebuji finanční hotovost, ale

  bohužel nablízku není žádný ban-

  komat. Mám vůbec šanci vybrat peníze

  inajiném místě?

  Přesně pro tyto případy, kdy jste

  odkázáni pouze nasvou platební kartu,

  funguje služba CashBack neboli výběr

  hotovosti napokladnách obchodů stímto

  označením. Jde ovelice jednoduchý

  arychlý způsob, jak si zajistit potřebnou

  hotovost. Stačí pouze zaplatit kartou

  nákup zaalespoň 300 korun ajedno-

  duše si říci ovydání hotovosti. Zpátky

  dostanete přímo naruku až 1500 korun.

  CashBack lze dokonce využít, ikdyž vám

  dojde hotovost navýletě autem; vybrat

  si můžete při placení benzinu učerpací

  stanice. Prostě všude tam, kde naleznete

  označení CashBack.

  Na vaše dotazy odpovídá

  Milan Jursík,

  výkonný manažer

  marketingu

  Poštovní spořitelny.

  Pokud máte jakýkoliv

  dotaz na Milana Jursíka

  z Poštovní spořitelny,

  napište jej na adresu info@ muzes.cz

  nebo Redakce časopisu Můžeš,

  Vinohradská 325/8, 120 00 Praha 2.

  VÝTAH JEZDÍCÍ NA VODU

  A POMOCNÍK DO DOMÁCNOSTI

  VÝTAH DOKÁŽE VYUŽÍVAT jak vodu, tak slunční energii. Jde o první zařízení

  svého duhu na světě, které nepotřebuje uměle vyrobenou energii.

• Strana 24

  

  můžeš / číslo 2 - 2011

  PŘÍKLAD PRO OSTATNÍ

  MOC NEVIDÍ,

  ALE JEZDÍ STOVKOU

  Krásná, usměvavá, pohotová – taková je 24letá

  paralympionička Anna Kulíšková. Už dvakrát startovala

  na zimní paralympiádě. Lyžuje. V Turíně byla druhá,

  ve Vancouveru třetí v Super G.

  Text: PETR BUČEK

  Foto: ARCHIV

  N

  azávodech startuje vkategorii

  B2 – což znamená, že má jen

  zbytky zraku. Říká se tomu

  trubicové vidění. Narozdíl

  odzdravého člověka, který

  periferně vidí 180°, ona jen

  čtyři stupně.

  Proto také skoro nevidí slalomové bran-

  ky. Atak raději jezdí rychlé disciplíny jako

  sjezd nebo Super G. „Slalom mi tak dobře

  nejde, branky jdou rychle posobě ajá je

  nevidím,“ říká Anna.

  Trénuje hlavně našumavském Špičá-

  ku, kde jí vycházejí vstříc. „Znají mě tady

  odmalička.“

  Lyžařská sezona pro ni začíná už napod-

  zim, kdy jezdí trénovat naledovce doRa-

  kouska. Třeba naPitztal. Tam si všimla, že

  přístup khandicapovaným je vAlpách jiný

  než unás. „Počítají stím, že nahoru pojede

  vozíčkář nebo jiný postižený. Jsou připraveni

  mu pomoci. Amyslí naně také, co se týká cen

  jízdného: je to zapolovinu. Unás mají zlev-

  něné jízdné málokde, třeba naŠpičáku,“ říká

  jedna znejúspěšnějších paralympioniček.

  Vjejí kategorii závodí vČesku jen dvě

  ženy, nasvětových sjezdovkách se ale potká-

  vá zhruba spatnácti závodnicemi.

  Nejdůležitější postavou je pro ni ovšem

  její trasérka, projektantka Michaela Hubačo-

  vá, která sní absolvuje všechny závody itré-

  ninky. Také závodně lyžovala, proto dobře

  ví, kudy správně najíždět dobranek.

  Jak jejich spolupráce vypadá? Michaela

  jede před Annou adovysílačky, kterou mají

  obě upevněnou nahelmě, udává směr (levá

  – pravá), komentuje trať: kde je zlom, kde je

  led, kde je branka, naco si dát pozor… Jde

  většinou orychlé pokyny. Anna jí musí dů-

  věřovat aspolehnout se najejí radu. „Mám

  velké štěstí, moc si rozumíme. Naštěstí

  snámi Míša může všude jezdit anemusí si

  brát dovolenu. Práci si vozí ssebou.“

  Anna obdivuje Bode Millera, drží palce

  českému sjezdaři Ondřeji Bankovi. „Letos

  mu to fakt jde,“ říká nadšeně. Jak by se ale

  lišil její čas vzávodě sprofesionálem, to

  si odhadnout netroufá. „Nedá se to, nikdy

  jsem totiž sžádným profesionálem nestarto-

  vala vzávodě, nejela stejnou trať,“ říká.

  Chodí ráda dokina, občas vyrazí idodiva-

  dla. „Většinou si sednu dozadní řady, odtud

  totiž nejlépe vidím,“ prozrazuje své triky.

  Azamilovala se dolétání. Občas ji kama-

  rád bere ssebou navětroně, Anna ovšem

  sní otom, že se jednou proletí stíhačkou.

  „Věřím, že ipostižení mohou prožít plno-

  hodnotný život. Dnes existuje tolik po-

  můcek, člověk se nesmí vzdát,“ radí svým

  vrstevníkům.

  První obloučky

  Její rodiče dlouho netušili, že jejich dcera

  vidí ze světa jen zlomek. Když někde zakop-

  la nebo se jí nedařilo chytat míč, připisovali

  to tomu, že Anička šilhala anosila brýle.

  Doktoři problém odhalili, až když jí bylo

  osm let. Zlepšilo se lékařské vybavení,

  doordinací přibyl perimetr, který tuto vadu

  umí objevit.

  Doté doby žila jako každé jiné dítě:

  chodila doškolky, nastoupila doškoly,

  smaminkou – učitelkou tělocviku – vymetla

  každý sport, každou tělocvičnu. Nalyže – ty

  jednoduché plastové − ji postavili vedvou

  třech letech azačala se učit prvním oblouč-

  kům.

  „Vyrůstala jsem jako normální dítě, to mi

  strašně pomohlo. Nikdo mě nelitoval, nebral

  namě ohledy,“ vzpomíná. Ani ji nenapadlo,

  že je něco špatně. Atak to izůstalo. Rodina

  žila vŽelezné Rudě aAnna se lehce nama-

  lém městě orientovala, bezpečně znala, jak

  se kam dostane.

  Inadále chodila dostejné školy, začala

  hrát naflétnu amyslí si, že někteří spolužáci

  dodnes ani nemusí vědět, že je postižená,

  že špatně vidí. „Natabuli jsem viděla, četla,

  psala, dělala to, co všichni ostatní, tehdy

  jsem ještě pejska neměla. Možná byli pře-

  VKANADSKÉM

  VANCOUVERU

  dojela vloni

  Anna Kulíšková

  vSuper G vesvé

  kategorii B2

  jako třetí.

  Svýsledkem

  byla spokojená.

• Strana 25

  

  můžeš / číslo 2 - 2011

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  Michaela jede před

  Annou adovysílačky,

  kterou mají obě

  upevněnou nahelmě,

  udává směr

  akomentuje trať.

  kvapeni, když zjistili, že startuji naparalym-

  piádě,“ směje se apřiznává, že bez podpory

  rodičů by to nikdy nezvládla.

  Jen jednou zarok zaní jezdili sociální

  pracovníci zplzeňské školy pro zrakově

  postižené. Radili jí, jaké pomůcky si koupit,

  aby si ulehčila život, později ji přemluvili, ať

  zaplzeňskou školu startuje naatletických

  kláních. Odnich se také dozvěděla, že vPra-

  ze funguje konzervatoř pro zrakově posti-

  žené. Flétna ji moc bavila, atak poskončení

  základní školy nastoupila nakonzervatoř

  doPrahy. Jenže Praha nebyla Železná Ruda.

  Bydlela tady sice nainternátu, ale stejně

  to nebylo jednoduché. Raději si zde práci

  apodnájem našla její maminka, aby, kdy-

  koliv jí Anna zavolala, jí byla kruce, jezdily

  spolu vlakem doPlzně − domů, kam se

  mezitím rodina přestěhovala. „Bez toho by

  se to asi nedalo zvládnout,“ říká.

  ZPrahy má respekt idnes. Iproto si poří-

  dila vodicího psa. Než někam vyrazí, trasu si

  nastuduje namapě, apak si prostě pama-

  tuje, že musí jít třeba druhou ulicí doleva.

  Už sama, jen se svou fenkou, také pendluje

  mezi Prahou aPlzní. Někdy idvakrát týdně.

  Pracovat pro Můžeš by ji bavilo

  Dodělala střední školu, ale dopráce nikam

  nastoupit nemohla: kdo by jí toleroval časté

  výlety doRakouska naledovec?

  Když se vrátila zolympiády vTuríně,

  odkud si přivezla stříbrnou medaili, točili se

  kolem ní novináři. „Vtu chvíli mě napadlo,

  že by mě vlastně taková práce bavila.“

  Podala si přihlášku napražskou fakultu soci-

  álních věd, obor žurnalistika, adnes studuje

  třetí ročník. „Byl to pro mě šok, doté doby

  jsem studovala jen konzervatoř. Tam se

  hlavně cvičí nanástroj apísemka jen jednou

  začas. Tady namě navalili kvanta učení,

  musím číst spoustu knížek, ale zvládám to

  vpohodě,“ říká.

  Jako téma své bakalářské práce si

  vybrala srovnání pohledu médií naolym-

  piádu sparalympiádu. Už dopředu je jasné,

  kjakému závěru dospěje: média závodům

  handicapovaných nevěnují ani zdaleka tolik

  pozornosti, jako je tomu vpřípadě zdravých

  sportovců.

  Ato Annu mrzí, protože stejné je to

  ispodmínkami ktréninku. „Vsoučasné

  době nemám žádného sponzora, ti se nahr-

  nou vždy až před olympiádou,“ krčí rameny.

  Chybí jí itrenér. „Tak nějak trénuji sama,“

  dodává avypráví otrénincích nakole, vpo-

  silovně aoběhání.

  Lyžuje, jen když jí to vychází časově…

  Když se může utrhnout ze školy, když mají

  volno irodiče... Jezdí naŠpičáku, jednou

  začas jedou doRakouska. Trénink vypadá

  podobně jako uzdravých lyžařů, jen se

  posvahu stokilometrovou rychlostí řítí dvě –

  závodnice atrasérka.

  Plánovat dobudoucna se Anně moc

  nechce. Připravovala se naSvětový pohár

  doSestriere, ráda by udělala zkoušky auza-

  vřela semestr, musí začít psát bakalářskou

  práci.

  „Když bude všechno vpořádku abudu

  zdravá, ráda bych jela nadalší olympiádu,“

  říká. Ajednou by ji moc bavila žurnalisti-

  ka. „Třeba psát pro takový časopis, jako je

  Můžeš. Apomáhat handicapovaným,“ říká

  24letá lyžařka.

  ANNA

  KULÍŠKOVÁ

  naobrázku se

  svou trasérkou

  Michaelou

  Hubáčkovou

  nazávodech.

  Díky volnému

  zaměstnání

  může Michaela

  sAnnou

  absolvovat

  všechny

  závody

  asoustředění.

  Obě jezdí

  sbezdrátovou

  vysílačkou pod

  helmou.

• Strana 26

  ZA DESET LET TU JISTĚ

  BUDEME A MOŽNÁ VĚTŠÍ

  Filip Mansfeld vede v Bohušovicích nad Ohří firmu,

  která prodává zemědělskou chemii,

  provádí sanitaci potravinářských provozů,

  umí obnovit a pohlídat nezbytnou čistotu

  v náročných provozech a nabízí i další služby.

  Text: ZDENĚK JIRKŮ

  Foto. LIBA TAYLOR

  L

  etošní zima není zrovna nejlepším

  obdobím pro návštěvu běžné české

  firmy. Banky stále účtují velké úro-

  ky, stát šetří navýdajích, zemědělci

  (jako každoročně) hořekují nad

  špatným počasím pocelou sezo-

  nu, pohonné hmoty nezlevňují,

  nezaměstnanost neklesá akvalifikovaných

  lidí ubývá jako sněhu naslunci. Hořeková-

  ní se stalo módou sezony, akdo by uvěřil

  každodenní mediální záplavě, skoro by řekl,

  že svět je jen kousíček odstrmého pádu. Je-

  nomže pak vjede navozíku dosvé malinké

  kanceláře, kterou zdobí vlastně jen flipchart

  sanglickými frázemi, člověk spronikavýma

  očima ařekne:

  „Když chcete opravdu vážně podnikat,

  musíte být především samostatný. Amusíte

  mít samostatnost vsobě, těžko se ji doda-

  tečně naučíte. Akdyž říkám samostatný, tak

  myslím itrochu osamělý, zkrátka je mnoho

  situací, které můžete zvládnout arozhod-

  nout jen vy anikdo jiný…“

  Odpostiženého člověka stěžkou dia-

  gnózou, odvozíčkáře sneúplně funkčníma

  rukama, by se spíš čekala jistá závislost

  naokolí, jisté spoléhání natoleranci avstříc-

  nost ostatního světa. Jenomže Filip Mans-

  feld dobře ví, že žádný průkaz invalidy mu

  ani korunu tržeb, tedy ani korunu výplat pro

  zaměstnance nezajistí.

  Zase ta strašná chvíle

  Situace už tolikrát popsaná aspojená

  stolika varovnými prsty: oslava ubazénu,

  trochu více uvolnění adobrého pití, pak

  pád dovody a… Sanitka, operace, defini-

  tivní ortel lékařů: spastická kvadruparéza.

  Následek zlomeniny třetího ačtvrtého

  obratle spoškozením míchy. Bylo léto roku

  2005 apacienta čekaly měsíce naspinální

  jednotce, vrehabilitačních ústavech idoma,

  kde jeho přítelkyně nejen trpělivě čekala,

  ale pomáhá mu dosud.

  „Když se vám stane to, co mně, nemáte

  čas váhat, jestli se dofirmy vrátíte. Buď jste

  potom prvním šoku pozitivně nastavený,

  nebo ne. Narehabilitacích jsem také potkal

  lidi, kteří všechno vzdali. Apotřebovali

  

  můžeš / číslo 2 - 2011

  PODNIKATEL NA VOZÍKU

• Strana 27

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  můžeš / číslo 2 - 2011

  ZA DESET LET TU JISTĚ

  BUDEME A MOŽNÁ VĚTŠÍ

  Nikdy jsem nebyl

  nějaký tvrdý šéf.

  Není nás zase tolik,

  abychom si mohli hrát

  nasložité pyramidy

  řízení. Nemusel jsem

  se stylizovat – teď jsem

  navozíku, tak budu

  lidumil.

  strašně silnou pomoc okolí. Ale zase nechci

  šířit iluzi, že firma, která někde čekala

  namůj návrat, mi dávala sílu bojovat. Tak to

  nebylo. Podnikání vás sice asi naučí té zmí-

  něné samostatnosti, jenomže úplně nová,

  úplně nevyzkoušená situace poúrazu se

  nedá řešit jako sebetěžší obchodní případ…“

  Společná zkušenost něco znamená

  Aktivita, kterou zaměstnanci pomohli

  překonat nejtěžší měsíce, bezděčně cosi říká

  ojejich vztahu kmajiteli firmy – jenom ze

  soucitu by to nešlo.

  „Já jsem nikdy nebyl nějaký tvrdý šéf.

  Není nás zase tolik, abychom si mohli hrát

  nasložité pyramidy řízení. Nemusel jsem

  se stylizovat – teď jsem navozíku, tak budu

  lidumil. Vždycky mě zajímaly ijejich osobní

  starosti aproblémy. Narehabilitaci jsem

  potkal taky lidi schopné, neschopné, citlivé

  ihrubce. Apochopil jsem, že handicap není

  kvalifikace. Snašimi lidmi jsem si vždyc-

  ky normálně říkal, co je potřeba udělat…

  Takže jsem se vrátil ajako by pokračoval jen

  nachvilku přerušený rozhovor.“

  Ústecký kraj má pověst místa, kde jsou

  vztahy mezi podnikateli azaměstnanci

  někdy dost ostré. Ataké místa, kde se nejvíc

  zneužívají sociální dávky, falšují potvrze-

  ní osociální potřebnosti azneužívá celý

  systém podpory. Manažeři zdejších firem

  často jen kroutí hlavou nad životní úrovní

  některých „sociálně slabých“, zatímco tvrdá

  konkurence jim samým nedovoluje přidat

  vlastním lidem. Azaměstnávání handicapo-

  vaných? Stále více vítězí názor, že problém

  se nevyřeší kvótami adotacemi, ale solid-

  ním hospodářským růstem. Filip Mansfeld

  má průzračné stanovisko – pomáhej jen

  tam, kde si člověk nemůže pomoci sám.

  Co odpustí zákazník

  Velká část Českého středohoří má krásnou

  přezdívku – zahrada Čech. Aopravdu tu

  postaletí roste nejen výnosné obilí, ovoce

  azelenina, ale ivíno. Zemědělské hospoda-

  ření se pronikavě změnilo, prudce ubylo za-

  městnanců aproduktivita několikanásobně

  vzrostla. Farmy ostovkách hektarů mohou

  být úspěšné jen tehdy, jsou-li obklopeny nej-

  různějšími odbornými službami. Aprotože

  počasí nebo iporosty samy mají svůj vlastní

  rytmus, hnojení, ošetření proti škůdcům

  nebo nejrůznější preventivní zákroky musí

  být dávkovány někdy ispřesností nadny. To

  znamená dobře analyzovat situaci, rychle se

  rozhodnout abez ohledu navolnou sobotu

  nebo státní svátek naplnit aplikátory mo-

  derních supertraktorů avyrazit. Stejné je to

  spřípravou sklizně nebo půdy pro další setí.

  Pod Lipskou horou, nadohled odMile-

  šovky hospodaří dlouholetý zákazník firmy

  Mansfeld Miloš Malý. Zemědělský inženýr

  zaměstnává tři nebo čtyři pracovníky, ale

  sám se, zejména vsezoně, vkabině traktoru

  docela vyřádí. Má vynikajícího konzultan-

  ta, ženu Stanislavu, která mimo účetnictví

  apřípravy nejrůznějšího servisu pro „polní

  posádku“ výborně rozumí (však vystudo-

  vala stejnou školu jako manžel) zeměděl-

  ské chemii. Ošetřit tři sta hektarů přesně,

  účinně ataké hospodárně je velká alchymie.

  Vykrmit napadesát býků audržet je vper-

  fektním stavu je každodenní dobrodružství.

  Manželům Malým se daří, mimo jiné idíky

  spolehlivým dodávkám odMansfelda.

  Nelze si vtu chvíli nevybavit slova Filipa

  Mansfelda: „Když si někdo automaticky

  spojuje pojmy podnikatel avydřiduch, ať

  přijde zamnou. Mám čistý stůl aměl jsem

  ho ipřed úrazem. Doufám, že třeba zadeset

  let to bude stejné, ikdybychom se rozrostli

  nadvojnásobek. Neříkám, že by se mi to

  nelíbilo.“

  Více nawww.muzes.cz

  FARMÁŘ

  MILOŠ MALÝ

  je dlouho-

  letým

  zákazníkem

  Filipa

  Mansfelda.

  Prosperuje

  idíky jeho

  kvalitě

  aspolehli-

  vosti.

• Strana 28

  můžeš / číslo 2 - 2011

  

  NÁZORY

  INTEGRACE ČI INKLUZE ŽÁKŮ

  JE SPRÁVNÝ SMĚR. ALE…

  Hana Deáková ze Svitav je matkou mírně retardova-

  ného syna s autistickými rysy, kterému je odpírána

  možnost integrace v systému školství. V prosincovém

  vydání jsme otiskli její smutné zkušenosti.

  Na článek reagovala kromě jiných i ředitelka

  Základní školy prof. Zdeňka Matějčka v Mostě.

  pozor! Integrace by neměla být ,železnou

  košilí‘, ze které nemůžeme ven – neměla by

  být ani zaklínadlem arozhodně by neměla

  být jediným řešením pro všechny. Není cí-

  lem sama osobě, nýbrž prostředkem kcílům

  vyšším, obecně lidským, tj. zajistit dítěti

  zdravý, uspokojivý, radostný vývoj. To zna-

  mená především, že nesmíme nechat děti

  trpět pocitem méněcennosti, neúspěšnosti

  atd. pro jejich vadu, poruchu či cokoliv,

  čím jsou postiženy. Musíme jim připravit

  rozumně cestu dospolečnosti druhých ane

  je (sodpuštěním) někam nacpat abýt spo-

  kojeni, že je učiněno zadost zásadě.

  Integrace dětí sLMD, sdyslexií aobdob-

  nými poruchami vtzv. normálních třídách je

  dobře možná vpřípadech relativně lehčího

  postižení, ato zapředpokladu, že třídní

  učitel má znalosti, schopnosti ametodic-

  kou výbavu ktomu, aby stakovými dětmi

  nápravně pracoval. Vpřípadech poruch

  středně těžkých atěžších je ovšem třeba už

  speciální vybavenosti učitele, aovšem itří-

  dy. Předpokládá to samozřejmě dva učitele

  vetřídě, kde takové dítě je. Anebo aspoň

  speciální službu pro dvě až tři třídy sjedním

  nebo dvěma takovými dětmi. Že by učitelé

  nanižším stupni našich škol byli takto vyba-

  veni (ato je prosím vskutku nutný předpo-

  klad!), otom si dovoluji trochu pochybovat,

  ovyšším stupni ani nemluvě.

  Čili je rozhodně výhodnější poskytnout

  dětem, které toho potřebují, soustavnou

  asoustředěnou odbornou péči co nejdříve

  aco nejvydatněji, aby bez úhony navývoji

  své osobnosti asco nejlepšími předpoklady

  výukovými se mohly včase vhodném zapo-

  jit dotzv. normálního výukového procesu.

  Dospecializované třídy soustředit mnoho

  nejrůznějších pomocných, speciálních

  činností, pomůcek isocializačních praktik,

  které vtzv. normální třídě nemůžete uplat-

  nit. Byl by nesmysl, pokud někde fungují

  specializované třídy alespoň přijatelně (sa-

  mozřejmě nemohu posuzovat, zdali třeba

  jeden učitel nebo jedna třída je lepší, horší

  nebo vůbec nedobrá), aby se rušily. Snadno

  se ruší, ale těžko se buduje! To byste mu-

  seli mít někde ozkoušenou, osvědčenou,

  dokonalou náhradu. Jinak by to byl krok

  Integrace by neměla

  být „železnou košilí“,

  ze které nemůžeme ven.

  Text: HANA AJMOVÁ

  Foto: ARCHIV

  V

  dnešní době již zcela přiroze-

  ně uznáváme právo všech lidí

  navzdělávání, ato je zakotveno

  ivmezinárodních úmluvách.

  Právo dětí, žáků astudentů

  navzdělávání vpřirozeném

  nerestriktivním prostředí je

  vdemokratické společnosti nezpochybnitel-

  né. Zásadní otázkou tedy není, ZDA může

  být dítě vzděláváno vběžné škole, ale JAK

  takovému dítěti vzdělání umožnit.

  Vrámci všech nejnovějších názorů

  achuti pomáhat je nutné využívat již prožité

  zkušenosti aneobjevovat objevené. Vždy

  vzpomínám naspolupráci apomoc, kterou

  mi poskytl nejznámější garant péče oděti

  se zdravotním postižením unás, psycholog

  profesor Zdeněk Matějček, který se mnoho-

  krát vyjadřoval kintegraci jakkoli postiže-

  ných dětí.

  Dovolím si citovat zdopisu, který mi za-

  slal vdobě zřizování naší školy − kdy jsem

  ho prosila ovyjádření kesnahám rušit vně-

  kterých městech již zřízené specializované

  třídy avůči jednostrannému uplatňování

  pojmu integrace.

  Profesor Matějček

  integraci podporoval

  Profesor Matějček mi odpověděl: „Pro inte-

  graci dětí jakkoliv postižených samozřejmě

  jsem avelice ji propaguji apovzbuzuji. Ale

• Strana 29

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  můžeš / číslo 2 - 2011

  INTEGRACE ČI INKLUZE ŽÁKŮ

  JE SPRÁVNÝ SMĚR. ALE…

  Škola je pro všechny

  Tato slova jsou zásadně důležitá, protože

  integrace ainkluzivní vzdělávání dětí se spe-

  ciálními vzdělávacími potřebami je základ-

  ním koncepčním úkolem naší školy. Veškerá

  činnost týmu speciálních pedagogů vnaší

  škole směřuje khumanizaci vzdělávání dětí

  se speciálními vzdělávacími potřebami.

  Chceme-li prakticky realizovat listinu zá-

  kladních lidských práv asvobod, je prvním

  předpokladem realizace práva jedince naži-

  vot vrodině, veškole, obci, vregionu. Stím

  souvisí také povinnost školy, obce, regionu

  poskytnout ktakovému životu příležitost

  iminoritním skupinám, občanům, dětem

  se specifickými vzdělávacími potřebami.

  Ahovoříme-li oživotě veškole, myslíme

  veškole pro všechny. Taková škola, která in-

  tegruje či vní probíhá inkluzivní vzdělávání

  žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

  současně s„běžnou populací“, ale nevzni-

  ká jen prostým spojením těchto skupin. Je

  totiž nutné sledovat hlediska všech subjektů

  veškole. Potřeba ředitele školy – zajistit na-

  plnění všech legislativních nároků souvise-

  jících sřízením školy, zajistit kvalifikovanou

  výuku, při integraci je většinou nutné zřídit

  pracovní místo asistenta pedagoga. Tyto zá-

  kladní požadavky je nutné zabezpečit nejen

  personálně, ale ifinančně (mzdové náklady,

  odvody) amateriálně – prostor, speciální

  pomůckové vybavení, ICT.

  Nemohu pominout nedostatečnou pre-

  graduální ipostgraduální přípravu učitelů

  vproblematice speciálního školství, zejména

  pak učitelů druhého stupně, kteří jsou spe-

  cializováni natzv. aprobace. Dalším velmi

  významným subjektem pro práci školy je

  rodičovská veřejnost, která musí být partne-

  rem školy vpravém slova smyslu. Zde vidím

  jako základní předpoklad dobrého partner-

  ství důvěru vůči škole avědomí rodičů, že

  není namístě transformace jejich smutku,

  někdy izoufalství při péči odítě zdravotně

  znevýhodněné donedůvěry, averze ačasto

  inesmyslné kritiky vůči učitelům. Při tomto

  velmi náročném vyspívání rodičů je musí

  podporovat další odborná veřejnost. Zásad-

  ní postavení zde mají pedagogicko-psycho-

  logické poradny aspeciálně pedagogická

  centra. Vsoučasné době tomuto úspěšnému

  procesu například brání (uplatňuje-li se čis-

  tě lidský přístup, ozábraně se nedá hovořit)

  pravidla, která jsme si vytvořili.

  Ale např. SPC pro mentálně postižené

  vnašem regionu nesmí spolupracovat

  se školou, která je prvotně zřízena pro

  vzdělávání dětí bez mentální retardace!

  Aby se vytvořilo dobré klima školy, je nutný

  jednotný přístup učitelů kproblematice

  integrace ainkluze aschopnost učitelovy

  empatie domyšlení apotřeb žáků. Úspěš-

  nost pak závisí naschopnostech ředitele-

  -manažera, ale ijemu musí někdo pomá-

  hat. Nezbytná jsou regionální centra, tzn.

  školy, které budou takzvanými labora-

  tořemi, azároveň koordinátory pomoci

  při řešení problémových anejsložitějších

  případů při zavádění integrací atvorbě

  inkluzivního prostředí v„běžných“ školách.

  Hovoříme-li ointegraci ainkluzi v„běžné“

  škole, musíme myslet naoptimální metody,

  které však neublíží tzv. zdravým žákům

  azásadně pomohou žákům se speciálními

  vzdělávacími potřebami.

  Autorka je ředitelkou Základní školy

  prof.Zdeňka Matějčka vMostě

  Zásadní postavení

  zde mají pedagogicko-

  -psychologické

  poradny a speciálně

  pedagogická centra.

  Poznámka redakce:

  Problém intenzivně zajímá ičlenku redakční rady časopisu Můžeš asenátorku

  MUDr.Alenu Dernerovou. Rozhodli jsme se proto uspořádat pod jejím vedením

  vSenátu sdalšími odborníky natoto téma kulatý stůl.

  zpět! Advojnásobně mi odpusťte, itrochu

  ostuda!

  Nadruhé straně by jistě bylo přijatel-

  ným řešením, aby si opravdu někdo vzal

  nastarost aformou výzkumného projektu

  ověřil, jak budou prospívat ,těžší‘ dyslektici

  aencefalopati (diagnostiku apárování jistě

  by dobře provedla PPP) zařazení dospecia-

  lizovaných tříd ajak dotzv. normálních tříd.

  Předpokládá to ovšem, že stím budou sou-

  hlasit rodiče. Ověřování by mělo trvat asi tři

  až čtyři roky, aby zahrnulo longitudinálně

  celý první stupeň. Pak teprve při jednoznač-

  ném výsledku veprospěch normálních tříd

  by bylo oprávněné specializované třídy, již

  zavedené afungující, zrušit.

  Ivzápadních státech, kde mají větší

  sklon kjednoznačným akrajním řešením,

  kyvadlo, které bylo výrazně vychýleno smě-

  rem k„integraci“, se vrací dostřední polohy.

  Odkrajností se upouští. Tam totiž právě

  úlohu našich specializovaných tříd aškol

  přebírají mnohé soukromé školy adělají si

  ztoho zásluhu aslávu. Asvou úspěšností

  teď už zase zpětně ovlivňují státní školy.“

  (Dopis ze dne 20. 3. 1992)

  HANA DEÁKOVÁ SE SYNEM,

  který má potíže se vzděláním.

• Strana 30

  můžeš / číslo 2 - 2011

  

  AUTOMOTO

  BERLINGO

  JE HVĚZDOU

  CITROËNU

  Velký prostor, posuvné zadní dveře a přijatelná cena

  − díky tomu je Citroën Berlingo hitem mezi auty pro

  handicapované. Ledascos umějí nabídnout také další

  prostorné citroëny. Například služby Citroënu C5 Tourer

  využívá ze známých osobností herec Jan Potměšil.

  Text: PETR BUČEK

  Foto: CITROËN

  A

  uta svelkým prostorem jsou

  Citroënu vlastní − francouzská

  značka má vesvém portfoliu mo-

  dely C3 Picasso aC4 Picasso,

  nasklonku je kariéra Xsary

  Picasso, hodně místa nabízí

  berlingo aluxusněji pojatá

  „cé-osmička“, ještě větší karoserie

  mají užitkověji pojaté modely Jumpy

  aJumper. Všem uvedeným mode-

  lům je vlastní vyšší, atím iprostor-

  nější karoserie.

  Citroën načeském trhu spolupra-

  cuje sněkolika firmami, které pře-

  stavují vozy pro potřeby handicapo-

  vaných. „Všichni naši dealeři dostali

  kdispozici pro postižené již asi před

  třemi roky prezentační katalog pře-

  staveb firmy API CZ, se kterou máme

  asi nejužší spolupráci,“ říká Martina

  Bedrnová zčeského zastoupení Citroënu.

  Poslední generace nabízí nejvíc

  SpolečnostAPI CZ přestavuje napřání

  handicapovaných řidičů nebo rodin spo-

  stiženým členem často berlinga, ale také

  Citroëny Xsara Picasso, C4 Picasso adalší.

  „Citroën Berlingo má řadu výhod. Je pro-

  DÍKY SVÉ VÝŠCE SE CITROËN BERLINGO dá využít jako

  auto s nájezdovou plošinou. Jeho výhodou

  jsou také zadní posuvné dveře a příznivá cena.

• Strana 31

  můžeš / číslo 2 - 2011

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  SLOUPEK

  Martina KOVÁŘE

  Ideální

  auto

  Chlapi, kteří vzimě nelyžují, nepracují,

  neuklízejí, nechodí zaholkama ani nama-

  riáš nebo doma nepomáhají, myslí určitě

  naauta. Jsou natom všichni stejně, postižení

  inepostižení – úpravy umožňující řízení nebo

  jen svezení se dají dát dovšeho.

  Atak myslí nato, jaké by je mohlo najaře

  čekat auto. Jaké by bylo dobré, užitečné,

  úsporné, rychlé, oslnivé – nebo zkrátka aspoň

  nato, jak by doma tak asi vysvětlili, že ho

  prostě potřebují…

  Předem se zdá vše jasné: hledá se nejlepší

  vpoměru cena/výkon, sdobrým úložným

  prostorem, výhodnou pojistkou – netřeba

  dlouho vybírat.

  Pro mnohé se hodí trochu ojetá oktávka smo-

  torem TDI, lépe už ta nová scommon-railem,

  dá se sní jezdit izapět litrů.

  Koukám se poserverech – za100 až 200 tisíc

  korun pořídíte překvapivě pěkný kousek této

  octavie.

  Důvěřujete jen novému autu? Dacia Logan

  nestojí omoc víc autěšuji se, že je to skoro

  Renault. To jsem říkal také mému kamará-

  dovi, který si klepal načelo nad rumunskou

  volbou: „Abyl jsi někdy vRumunsku?“ opáčil

  mnohoznačně…

  Opatro výš vestřední anižší střední třídě

  je pěkný nával. Fordisté nedají dopustit

  namondeo nebo c-max, fandové německých

  aut napassata nebo Golf Variant, pohodlní

  nafrancouzské peugeoty acitroëny.

  Cenovou válku zde tvrdí korejská muzika

  amožná byste si vybrali, kdybyste se nedívali

  natelevizní pořad Top Gear. Já se dívám

  adocela se bavím – nic jiného než příšerná

  anglická auta tam nepochválí. Ještě vtom

  pořadu vyzdvihují mercedesy aosmiválcové

  americké motory.

  Ty však žerou tolik, že vestudiu Top Gearu

  skončily jako pohon chlapského kuchyňského

  mixéru...

  Kde hledat dál? Velká esúvéčka, ataké VW

  Transportery vrůzných úpravách budou

  super, ale ne každý donich vleze… Asi dobrá

  volba pro pohodlné cestování zavíc peněz je

  „éčko“ mercedes kombík snejvětším kufrem

  nasvětě nebo „pětkový“ BMW svynikajícími

  motory.

  Ale to je již jiná písnička amůžeme skončit

  se zimním sněním ukrásného rodinného

  Porsche Panamera – bez výbavy − za20

  příspěvků naauto ze sociálního referátu! Ale

  to je opravdu science fiction – zdůvodňování

  sociální potřebnosti by bylo nemravné…

  Autor je bývalý automobilový závodník,

  člen rady Konta Bariéry.

  Sleva se posuzuje indi-

  viduálně. Uberlinga

  však může dosáhnout

  idesítek procent.

  řidiči zajímají také oCitroëny C4 Picasso

  nebo kombíky C5 Tourer − vobou přípa-

  dech samozřejmě sautomatickým řazením.

  „Záleží narozpočtu apotřebách. Mode-

  lem C5 jezdí například herec Jan Potměšil,

  který má vůz přestavěný naruční řízení.

  Postiženou manželku má iMarek Eben −

  ajezdí sC5 Tourer. Jeho předností je systém

  odpružení Hydractive avelký zavazadlový

  prostor navozík,“ doplňuje Martina Bedr-

  nová.

  Pérování Hydractive umožňuje posunout

  karoserii auta dolů, aby doněj bylo snad-

  nější nastupování, astejným způsobem lze

  ulehčit nakládání vozíku dojeho zavazadlo-

  vého prostoru.

  Více nawww.autembezpecne.cz

  storný navýšku, výhodou jsou také boční

  posuvné dveře. Hodí se kněmu také nájez-

  dová rampa, pokteré najede zezadu doauta

  vozíčkář,“ říká Miroslav Bartoš zAPI CZ.

  Výhodou jsou také tři samostatná seda-

  dla vedruhé řadě, která umožňují různě

  přestavovat interiér. Podle potřeby je možné

  jedno nebo více sedadel vyjmout anechat je

  doma nebo vgaráži.

  „Když má někdo užší vozíček, stačí

  vyjmout prostřední sedačku avozíčkář

  sedí vzadu uprostřed mezi dvěma dalšími

  cestujícími,“ popisuje Miroslav Bartoš. Pro

  přestavbu se podle něj hodí hlavně berlingo

  nejnovější generace, které nabízí ještě více

  prostoru než předešlé modely. Jedinou větší

  nevýhodu berlinga spatřuje vsedadle řidiče,

  které je vysoko − asi sedmdesát centimetrů

  − nad silnicí. To způsobuje komplikace při

  nastupování, ale ituto překážku lze překo-

  nat různými pomůckami.

  Slevy jsou individuální

  Berlingo patří kautům, jehož základní cena

  se pohybuje vzávislosti naaktuální akční

  nabídce okolo 300 tisíc korun. Handicapo-

  vaní však mohou získat tento vůz levněji.

  „Sleva se posuzuje individuálně. Uberlin-

  ga však může dosáhnout idesítek procent,

  což nakonec vede kesnížení ceny iosto

  tisíc,“ říká Martina Bedrnová zCitroënu

  Česká republika. Podle ní se handicapovaní

• Strana 32

  

  můžeš / číslo 2 - 2011

  JAK SE DOSTAT DOMŮ

  Co dělat, když bydlím v domě, kam vedou schody,

  a můj elektrický vozík je nepřekoná?

  PORADNA

  žel. Nový elektrický vozík je ovšem těžší

  aschody před objektem překonat nelze.

  Můj dotaz tedy zní, zda je možné se ivtéto

  záležitosti obrátit nasociální odbor, tedy

  zda mi může finančně pomoci azajakých

  podmínek. Také upozorňuji, že chodník

  před domem není vmajetku družstva, ale

  obce. Jak mám tedy postupovat?

  Odpověď: Vprvní řadě je nutné si ujasnit,

  jaké je nejvhodnější řešení pro překonání tří

  schodišťových stupňů při vstupu doobjektu.

  Pořízení schodišťové plošiny je pro překonání

  pouze tří stupňů neefektivní apříliš náklad-

  né. Pokud nám dispozice samotného vstupu

  aprostoru před ním umožní navrhnout

  rampu, bude tato varianta jistě lepší. Ovšem

  navrhovaná rampa již není zařízení, ale sta-

  vební úprava vstupu. Vtomto případě budete

  žádat otzv. příspěvek naúpravu bytu, který

  zahrnuje istavební úpravy spojené súpravou

  vstupu doobjektu. Výše příspěvku naúpravu

  bytu se určí se zřetelem napříjmy amajetko-

  vé poměry občana ajeho rodiny, ato dovýše

  70 % prokázaných nákladů účtovaných fyzic-

  kými nebo právnickými osobami zamateriál

  apráce spojené snezbytnými výdaji včetně

  projektových prací, nejvýše však 50000 Kč

  (nebo 100000 Kč upříspěvku nastavební

  úpravy spojené sinstalací výtahu).

  Příspěvek je 70 procent

  To znamená, že pokud bude rampa ajejí mon-

  táž stát 65000 Kč, může vám sociální odbor

  podle vaší situace přispět nejvýše 45500 Kč,

  což je 70 % zcelkové ceny. Zbylých 19500 Kč

  budete muset hradit zvlastních zdrojů. Pokud

  je tento doplatek pro vás příliš vysoký, pak

  doporučuji obrátit se naněkterou znadací

  sežádostí odofinancování potřebné částky.

  Dále příslušná vyhláška řeší podmínky tohoto

  příspěvku. Ato, že příspěvek je nutné vyúčto-

  vat dotří let odzahájení řízení, příspěvek nebo

  jeho poměrnou část je nutné vrátit vpřípadě,

  že byt vyměníte či prodáte nebo dojde-li

  kjiné záměně užívacího nebo vlastnického

  práva kbytu před uplynutím deseti let odjeho

  poskytnutí. Dále je nutné vrátit poměrnou část

  příspěvku vpřípadě, že plánované úpravy se

  neuskuteční vrozsahu podle schválené doku-

  mentace avyplacený příspěvek přesáhl 70 %

  skutečně vynaložených nákladů. Příspěvek se

  naopak nevrací vpřípadě úmrtí osoby, která

  oněj žádala.

  Protože navržená rampa je stavba, je

  nutné ji řešit také spříslušným stavebním

  úřadem. Pokud si nejsme jisti, zda stavba

  vyžaduje jakékoliv povolení, rozhodně

  doporučuji se napříslušný stavební úřad

  obrátit azjistit vše potřebné. Zde vám jistě

  sdělí, jak postupovat akteré dokumenty či

  vyjádření asmlouvy dodat kžádosti.

  Váš případ je poněkud složitější, ato

  hlavně zdůvodu, že navrhovaná rampa

  bude částečně zasahovat doobjektu byto-

  vého domu ačástečně nachodník, který je

  vmajetku obce. Je tedy naobci, zda povolí

  tuto stavbu nasvém pozemku; doporučuji si

  tuto skutečnost předem ověřit.

  Projektová dokumentace je nutná

  Vzhledem ktomu, že se bude měnit účel

  části pozemku sloužící jako chodník, bude

  zřejmě nutné, aby stavba byla odsouhlasena

  vrámci územního řízení. Kžádosti ovydání

  územního rozhodnutí bude vyžadováno do-

  dání projektové dokumentace navrhované

  rampy vrozsahu podle stavebního zákona,

  dále pak smlouva oprávu stavby smajitelem

  části chodníku, tedy sobcí.

  Bude-li příslušný majetkový odbor obce

  souhlasit snavrhovanou stavbou, sepíšete

  spolu tzv. smlouvu oprávu stavby, vekte-

  ré si obec, vtomto případě její majetkový

  odbor, zadá podmínky této stavby.

  Dále bude nutné zajistit stanovisko správ-

  ce komunikace (chodníku) apřihlédnout při

  realizaci stavby ikjeho podmínkám.

  Protože rampa zasahuje dovchodu samot-

  ného domu, je nutné sepsat smlouvu oprá-

  vu stavby také smajitelem tohoto objektu.

  Vevašem případě se jedná jednak odružstvo,

  ale také ovšechny vlastníky jednotlivých bytů

  vosobním vlastnictví. Zde je však možné

  oslovit jen jejich část, ato spřihlédnutím kzá-

  konu č. 72/1994 Sb., který stanoví, že: jde-li

  omodernizaci, rekonstrukci, stavební úpravy

  aopravy společných částí domu, jimiž se ne-

  mění vnitřní uspořádání domu azároveň ve-

  likost spoluvlastnických podílů naspolečných

  částech domu, postačuje souhlas tříčtvrtinové

  většiny všech vlastníků jednotek. Smlouvu

  oprávu stavby tedy můžete sepsat pouze stří-

  čtvrtinovou většinou všech vlastníků.

  Dále může být vyžadováno také stanovis-

  ko hasičského záchranného sboru, případně

  odboru památkové péče. Zda budete muset

  dodat itato stanoviska, záleží nakonkrétní

  situaci. Vevašem případě bude potřeba zjis-

  tit, zda pod chodníkem neprobíhají některé

  technické sítě; pokud ano, budou vyžado-

  vána stanoviska iodsprávců jednotlivých

  sítí. Žádosti ostanoviska kestavbě je nutné

  řešit vždy písemně spřiložením výkresové

  dokumentace navrhovaného objektu.

  Více nawww.muzes.cz

  Navaše dotazy odpovídají

  pracovníci Poradny pro život spostižením

  www.ligavozic.cz.

  ?

  Jsem odkázána nainvalidní vozík.

  Bydlím vbytovém domě, který

  patří částečně družstvu ačástečně

  osobám, které mají byty vosobním

  vlastnictví. Vtomto domě máme výtah

  pouze vždy domezipatra; ztohoto důvodu

  mi vyšel vstříc sociální odbor obce sroz-

  šířenou působností, kam spadám, azcela

  zaplatil sedačkovou plošinu překoná-

  vající schody odvýtahu kbytu. Bohužel

  ani vchod doobjektu není bezbariérový,

  jsou tu tři schodišťové stupně. Dosud mi

  sjejich překonáváním pomáhal man-

• Strana 33

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  můžeš / číslo 2 - 2011

  ZAJÍMAVÁ SETKÁNÍ PATŘÍ

  K MÉ KAŽDODENNÍ PRÁCI

  KONTO BARIÉRY

  Melantrichova 5, Praha 1

  Jako ředitelka nadace mám vzácnou příležitost potkávat zajímavé lidi.

  Hodně získávám, ale hlavně to prospívá nadaci.

  K

  aždé setkání je jiné. Se sympatic-

  kými lidmi, kteří chtějí vybudovat

  napražském sídlišti kavárnu

  jako místo setkávání, ale přede-

  vším jako projekt, který přinese

  práci dvanácti znevýhodněným

  mladým lidem srůznou formou

  postižení, sprezidentem Václavem Klausem

  veŠpanělském sále naPražském hradě,

  svozíčkáři, kteří bojují onávrat doživota,

  asgenerálním ředitelem českého Micro-

  softu, který jim vtom pomáhá, vluxusním

  pražském hotelu.

  Pracovní místa pro handicapované

  Přesně tato spojení chce vpříštím období

  podporovat Konto Bariéry. Chce se posta-

  vit zaprojekty, které pomohou lidem se

  zdravotním postižením, ale nechají zasebou

  ihistorickou stopu vpodobě mimořádné-

  ho architektonického počinu. Pod takové

  projekty se chceme podepsat. Přesvědčili mě

  dva zapálení lidé srozzářenýma očima, kteří

  mi přišli takový projekt představit. Projekt

  zahradní kavárny Chrpová vPraze 10. Nejde

  ožádné vizionáře. Jsou to lidé, kteří se prací

  slidmi se zdravotním postižením už dlouho

  zabývají avědí, kde jsou mezery vjejich

  osamostatňování, vpřebírání odpovědnosti

  zavlastní život vmíře, kterou jim to jejich

  postižení umožní.

  Dvanáct pracovních míst pro handicapo-

  vané, to přece stojí zapodporu. Rada Konta

  Bariéry nezaváhala arozhodla se podpořit

  projekt, který je zvelké části financován zev-

  ropských fondů (OPPA). Konto Bariéry při-

  spěje značnou částkou. Avýsledek? Zahradní

  kavárna vPraze vrevitalizovaném parku

  Chrpová vZahradním městě. Autorem pro-

  jektu je renomovaný architekt Luděk Rýzner

  aOK PLAN ARCHITECTS zHumpolce.

  Setkání na vysoké úrovni?

  Tak to rozhodně neberu, ale příležitost

  setkat se s vysokými představiteli státu

  abyznysu většinou neopomíjím. Komu se

  poštěstí pobavit se shlavou státu natéma

  nadací? Pan prezident je zakladatel Nadace

  manželů Klausových, atak je to vždy debata

  zajímavá. VeŠpanělském sále jsem se potka-

  la isnašimi velkými sponzory (Microsoft,

  RWE, ČEZ, Penta… adalšími) amohla

  jsem jim poděkovat zaspolupráci, zapod-

  poru. Mluvila jsem také skolegy zvelkých

  firemních nadací, snimiž setkávání nebývají

  častá, avypadá to, že budeme spolupracovat

  naspolečných zajímavých projektech.

  Večeře z nejmilejších

  Čtrnáct let už je naším partnerem společnost

  Microsoft. Náš společný projekt Počítače

  proti bariérám dosáhl vrámci této globální

  firmy věhlasu. Vnesl doní hodně lidskosti.

  Nezbožňuji pracovní ani společenské

  večeře. Ale pravidelná večeře vpražském

  hotelu Marriott, kterou pořádal již podesá-

  té viceprezident Microsoftu Jan Mühlfeit,

  je jednou zmých nejmilejších akcí. Pozve-

  me nani vždy kolem deseti lidí se zdravot-

  ním postižením, kteří vposledním půlroce

  prošli naším projektem, dosáhli nějakého

  úspěchu, dařilo se jim. Je pro mě radost,

  představit je Janovi aletos inovému gene-

  rálnímu řediteli Romanu Cabálkovi, vekte-

  rém jsme našli velkého příznivce. Atak si

  stěmito dvěma světovými manažery, kteří

  mají zřejmě každý měsíc možnost mluvit

  sBillem Gatesem nebo Stevem Balmerem,

  mohla promluvit Jana, úspěšná studentka,

  Honza, velký plavec afotograf, Petra, která

  udělala zarok poúrazu obrovský skok,

  úspěšně studuje azačíná sportovat, Luděk,

  student informačních technologií, který by

  chtěl vMicrosoftu pracovat, adalší.

  Krásný večer shrdiny Konta Bariéry.

  Srdečně vás zdravím!

  Vaše Božena Jirků,

  ředitelka Konta Bariéry

  RODINNÉ FOTO? Ne, společná

  fotka účastníků charitativní večeře

  Microsoftu pro Konto Bariéry.

• Strana 34

  

  můžeš / číslo 2 - 2011

  NA CESTÁCH

  Do Egypta jsem odjel za historickými památkami,

  ale vrátil jsem se plný dojmů ze všeho ostatního.

  Přivykání kulturním a přírodním rozdílům zaměstnávalo

  tělo i ducha po celý týden, který jsem strávil převážně

  v Káhiře. Očekávaná fascinace monumenty starověku

  se tak omezila na prchavé okamžiky.

  Text a foto: RADEK MUSÍLEK

  A JEHO ARCHIV

  P

  řiznejme si to narovinu, já imoje

  novomanželka jsme dopuntíku

  naplnili roli naivních turistů ze

  západu, kteří mají jediné životní

  poslání – stát se hračkou vrukou

  protřelých arabských obchodníků,

  což je asi každý druhý z18 mi-

  lionů obyvatel této megapole. Přípravy před

  odjezdem jsme přitom nepodcenili. Došlo

  inaočkování. Lékaři akamarádi zároveň

  poradili různé způsoby, jak se vyhnout tzv.

  faraonově pomstě neboli obvyklým žaludeč-

  ním či střevním potížím. To hlavní však náš

  sluch ignoroval. Zkušení cestovatelé říkali:

  „Káhira? Tak to se naněco připravte!“ Takže

  vybaven mylným přesvědčením, že mám

  svých zkušeností dost, dokonce izRuska,

  usedl jsem klidně doletadla. Pro větší poba-

  vení při četbě následujících řádků dodávám,

  že šlo zároveň ocestu svatební.

  Už naletišti se ukázaly první náznaky věcí

  příštích. Nejprve nás udeřil horký azvlášt-

  ním odérem čpící vzduch. Šlo okombinaci

  automobilového smogu akouře znedaleké

  skládky, kde se pálí odpad zletadel. Byly dvě

  hodiny ráno. Pak nás dostal doruky zřízenec,

  který mě coby vozíčkáře doprovázel avodil

  nás odjednoho úředníka vbílé uniformě

  kdruhému, až najednou jsme stanuli před

  odbavovací halou asesypali se nanás taxikáři.

  Počáteční „speciální cena“ čtyřicet amerických

  dolarů se nakonec smlouváním zmenšila

  napolovinu. Egypťané přijímají dolary ieura,

  přestože obvykle se platí egyptskými librami

  (jedna libra jsou asi tři padesát vKč). Hlavně

  když něco taháte zpeněženky. Dokonce

  izazdánlivě nezištnou pomoc vozíčkáři.

  Ulicí na vlastní pěst

  Náš hotel svýhledem napyramidy byl moc

  pěkný abyla to jakási zelená oáza vevíru

  špíny ulice, dokteré jsme hned poprobuze-

  ní vstoupili. První dojmy nejlépe vyjadřuje

  slovo chaos. Nasilnici plné aut všemožného

  stáří neplatí snad žádné dopravní předpisy.

  Všichni troubí avytvářejí tak permanentní

  zvukovou kulisu připomínající proslulé jiho-

  africké vuvuzely. VKáhiře se troubí neustá-

  le. Když se rozjíždíte, když předjíždíte, když

  před vámi někdo zastaví, když odbočujete,

  když taxikář upoutává pozornost zákaz-

  níků anebo prostě asi jen tak zradosti ze

  života. Zpětná zrcátka tu auta sice mají, ale

  nikdo se donich zřejmě nedívá. Mezi všemi

  těmi auty se proplétají lidé, zvířata, kola,

  motorky amikrobusy Volkswagen ze 60. let,

  dokterých neustále někdo nastupuje avy-

  skakuje zajízdy. Nikdy bych tomu nevěřil,

  ale dopravní ruch vKáhiře je tak fascinující

  divadlo, že zněj nakonec máte opravdu víc

  dojmů než zpyramid.

  Vprvní chvíli máte pocit, že vás vpříští

  vteřině musí zákonitě někdo přejet. Pořád

  se lekáte, ale časem si zvyknete. Ajelikož

  načtyřiceticentimetrové obrubníky ne-

  existují nájezdy, rychle se naučíte proplétat

  se svozíkem mezi nekonečnými šňůrami

  vozidel. Dělají to tak imístní.

  Proč se ženy zahalují?

  Hned při první vycházce jsme narazili naper-

  verzního muže vautě, který se při pohledu

  namoji ženu začal ukájet. Její blond vlasy

  asukně kekolenům byly zřejmě neodolatel-

  ným afrodiziakem. Okamžitě tedy pořizuje-

  me delší sukni ašátek nahlavu iramena. Zdá

  se, že místní ženy tento úbor volí dobrovolně.

  Vyhnou se tak chlípným pohledům mužů.

  Procházka poběžné ulici mimo turistické

  cíle nebyl zkrátka dobrý nápad. Uchýlili

  jsme se tedy doblízké stanice metra. Ta

  měla knašemu velkému úžasu bezbariérový

  vstup, ale také oddělené vagony pro muže

  apro ženy! Proč asi? Tak jako všude, itady

  KULTURNÍ

  NÁRAZ

  VE STÍNU PYRAMID

  LOMENÁ PYRAMIDA V DÁHŠÚRU měla být původně nejvyšší v Egyptě, ale během stavby se začala bortit. Úpravou plánů získala svůj neobvyklý tvar.

• Strana 35

  

  můžeš / číslo 2 - 2011

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

  se nás hned chopil někdo zdavu azačal

  organizovat. Někdy až nabýváte dojmu, že

  místní lidé nemají napráci nic jiného než

  zevlovat poulicích aodchytávat turisty. Jak-

  mile se jen zastavíte arozhlédnete, hned je

  uvás někdo ochotný pomoci, poradit aná-

  sledně zatáhnout někam doobchodu, něco

  vnutit, případně zaslužbu žádat peníze.

  Osobní asistence taxikáře

  Vlastní taxi byl dobrý nápad. Jeho majitel

  snámi trávil celý den, uměl obstojně anglicky

  apomáhal mi překonávat bariéry svozíkem.

  Vlastně se proměnil vnašeho osobního

  průvodce. Neznal podrobnosti zhistorie, ale

  ukázal nám pěkná místa ahodně vyprávěl

  ozdejším životě. Snadno se domluvil se všu-

  dypřítomnou policií iprodavači. Cena zata-

  kový den ježdění aprocházení sdoprovodem

  přitom nebyla vysoká. Zkuste něco takového

  unás pořídit zatisícovku. Anavíc jsme si díky

  vzájemné známosti ušetřili neustálé smlouvá-

  ní ocenách anemilá překvapení, která nám

  předešlé jízdy připravily. Třeba když se nám

  jeden řidič snažil namluvit, že kpyramidám

  se nedá dojet, takže musíme přesednout

  navelblouda vjedné podivné uličce. Pona-

  šem striktním odmítnutí pochopil, že kšeft

  pro kámoše nebude, apokrásné asfaltce nás

  dovezl až dostínu pyramid.

  Ignorace vozíku

  Zpohledu vozíčkáře je Egypt dost problema-

  tické místo. Sjistou dávkou kuráže, peněz

  apomoci se ale dá zvládnout. Nejlépe mezi

  listopadem aúnorem, kdy teploty vzduchu

  klesají nasnesitelné hodnoty. Pohodlnější

  je určitě pobyt vpřímořském resortu, jenže

  tam nic zajímavého není.

  Ačkoliv chaos naprvní pohled odrazuje,

  někdy člověk přemítal zase onaší společnos-

  ti. Zastavili byste doma uchodníku acizímu

  klukovi dali doruky padesát eur, aby je

  došel někam rozměnit? Těžko, že? Vidí-

  te, avEgyptě to taxikář udělal azadeset

  minut byl klučina zpátky ispenězi. Aještě

  jedna věc mě zaujala. Nikdo se nedivil, že

  jsem vozíčkář amám chodící ženu. Pravda,

  důvodem je asi zdejší patriarchální výchova,

  nicméně všichni Egypťané se mnou jednali

  jako srovnocenným partnerem. Neobraceli

  se přednostně kmé ženě jakožto té „normál-

  ní“, jak tomu bývá unás. Ponechme chvilku

  stranou otázku rovnoprávnosti pohlaví.

  Tady jsem byl prostě především muž, nikoliv

  vozíčkář, ato nebyl špatný pocit.

  Načtyřiceticentimetrové obrubníky

  neexistují nájezdy, rychle se naučíte

  proplétat se svozíkem

  mezi nekonečnými šňůrami vozidel.

  V KÁHIŘE jsou i křesťanské kostely, které

  se těší nemalému zájmu návštěvníků.

  MLADÉ MUSLIMKY nás překvapivě samy

  vyzvaly ke společné fotografii

  před Egyptským muzeem.

  LOMENÁ PYRAMIDA V DÁHŠÚRU měla být původně nejvyšší v Egyptě, ale během stavby se začala bortit. Úpravou plánů získala svůj neobvyklý tvar.

• Strana 36

  

  můžeš / číslo 2 - 2011

  VAŠE FOTOGRAFIE

  REPORTÁŽNÍ PORTRÉT v přirozeném světle. Důležité je zvládnout expozici v jasech. NA SNÍMCÍCH OSOB je třeba držet rovinu očí nad vodorovnou osou.

  I SEBESTYLIZACE má svoje místo

  v reportážním portrétu.

  OČNÍ KONTAKT

  sfotografem

  nevadí, někdy

  navodí hravou

  atmosféru.

• Strana 37

  Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í 

  můžeš / číslo 2 - 2011

  SLOUPEK

  Ondřeje Neffa

  Nanávštěvě

  vDlažkovicích

  Nawww.muzes.cz už jsou vaše první fotky,

  atak příští sloupek bude onich. Už se těším,

  až jich pošlete ještě víc abudeme si nad nimi

  povídat. Nesnažte se ožádnou křeč, ony ty

  nejméně vydumané avyfešákované fotky

  nakonec dělají největší radost – aotu jde

  především.

  Tentokrát se podíváme navýsledky jedné

  takové obyčejné návštěvy sfoťákem vruce.

  Moje manželka, herečka Ljuba Krbová,

  spolupracuje se společenstvím Múzy dětem.

  Navštěvuje dětské domovy. Múzy, tedy

  umělci, si tam sdětmi hrají, povídají si

  snimi aLjuba tam tentokrát fotila. Jako

  rekvizitu si vzala boxerské rukavice. Nebyla

  to náhoda.

  Ty děti čeká tvrdé probojování životem, až

  doněho vstoupí bez opory rodiny. Vtěch

  Dlažkovicích jich je skoro sedmdesát vevěku

  odmalinkých tříletých až podospělé devate-

  náctileté žáky ažákyně.

  Jak nato? Nejlíp je nechat věcem volný prů-

  běh. Ať se stěmi rukavicemi popasuje každý

  posvém. Někdo dělá Rockyho, jiný zase

  šaškuje, podle své povahy. Aoto jde! Hlavně

  nerežírovat. Takové to „postav se semhle

  akoukej tamhle“ málokdy vede kněčemu

  dobrému.

  Technicky vzato nafotky tohoto typu je

  lepší objektiv sdelším ohniskem. Tady se

  používala zrcadlovka Canon 5D aohnisko

  od100 do400 mm. Při použití takového

  objektivu má fotograf odmodelu odstup,

  neruší ho, také obličej je odpíchnutý

  odpozadí, protože pozadí je mimo hloubku

  ostrosti. Potíž je samozřejmě vmístnosti.

  Dokud jsme venku, doba osvitu nám vychá-

  zí krátká, ale vmístnosti je to horší. Nato

  musíme myslet – avčas zvýšit citlivost ISO.

  Moderní fotoaparáty zvládají vdobré kvali-

  tě ISO 800 ivýše, takže se zvýšení citlivosti

  nemusíme bát.

  Aco clona? Zase záleží natom, zdali jsme

  venku nebo uvnitř. Venku je dobré trochu

  zaclonit, protože při vyšším clonovém čísle

  objektiv lépe kreslí – jeho vrchol výkonu

  vtomto smyslu bývá kolem clony F8.0.

  Vmístnosti si takový luxus nemůžeme do-

  volit. Tam musíme často odclonit naplnou

  světelnost.

  Méně kvalitní objektivy při plné světelnosti

  hůře kreslí. Ale to je daň, kterou mimoděk

  musíme zaplatit zato, že nám technika

  umožní fotit vpodmínkách, kam bychom

  si před dvaceti lety sfotoaparátem sotva

  troufali.

  Ondřej Neff

  Snímky Ljuba Krbová

  NA SNÍMCÍCH OSOB je třeba držet rovinu očí nad vodorovnou osou.

  MALÁ POSTAVIČKA v ploše snímku

  zdůrazňuje bezelstnost a zranitelnost dítěte.

• Strana 38

  

  můžeš / číslo 2 - 2011

  BÁSNÍŘKA Z OSTROVA LESBOS

  B

  ožská Sapfó byla údajně největší

  antickou básnířkou. Bohužel její dílo

  až napár výjimek vzalo zasvé při

  požáru Alexandrijské knihovny. Narozdíl

  odpapyrových svitků přežívají dodnes

  domněnky ojejí erotické slabosti …

  (1. tajenka). Podobné řeči oní možná

  rozšířil básník Alkainos, jenž se doSapfó

  beznadějně zamiloval akterého básníř-

  ka odmítla. Četná staletí ztéto pomluvy

  paradoxně přežil právě jen termín „lesbická

  láska“. Podle Ovidia byla naopak sama

  nešťastně zamilována dokrásného převoz-

  níka Faóna. Vněkolika málo dochovaných

  básních pěje Sapfó ódy nalásku …

  (2. tajenka). Láska je vjejím pojetí nejvyš-

  ším darem, darem tak božsky opojným, že

  až hranicí se ztrátou smyslů.

  Vodorovně: A. Sarmat; obvazivo; hybné ústrojí; mytologický krasavec. – B. 1. tajenka. – C. Roky; tvrdá tónina;

  tečky; črty; snížený tón. – D. Osobní zájmeno; troška (knižně); výklenek ve zdi; údaje; belgické lázně. – E.

  Předložka; africký vodní savec; část nohy; ukazovací zájmeno; zkouška. – F. Mořský žahavec; dosny; směs koření;

  spodem. – G. Pádová otázka; podvozek; kulovité bakterie; úřadovna; sbohem. – H. Tenisový úder; notový zápis;

  plavidla z klád; lemur; předložka. – I. Značka erbia; druh lemura; šachty; písečný přesyp; nivy. – J. 2. tajenka – K.

  Sídlo v USA; sušický podnik; vymřelý kočovník; požár

  Svisle: 1. Bez peněz; vazká kapalina. – 2. Zápasiště; oschnout (o chlebu). – 3. Stolní hra; rov; SPZ Velkého Krtíše.

  – 4. Citoslovce dovtípení; jizva; nádoby. – 5. Italské město; hodnost. – 6. Sten; zubní kaz. – 7. Ostrý přízvuk;

  nástraha; spodek nádoby. – 8. Dehet; Oroči; závojová tkanina. – 9. Ochozy; svisle. – 10. Strofa; žlaby. – 11. Kaz;

  též; masa. – 12. Maďarský básník; prezenty; utrpení. – 13. Vznášeti se; kryt. – 14. Ode dne vydání; druh generátoru.

  – 15. Tlak; uježděná část cesty (nářečně); humózní les. – 16. Zběhovce; ruská ves; tedy. – 17. Nedůvěra; africký

  sudokopytník. – 18. Výtažek z léčivých bylin; zdvořilé oslovení ženy

  Pomůcka: Tate, tora Zdroj: Křížovka na každý den, str. 62.

  KŘÍŽOVKA

  NA CO

  SE MŮŽETE TĚŠIT

  V BŘEZNOVÉM

  ČÍSLE?

  Reportáže z míst,

  kde mohou nastat

  potíže s dostupností

  lékařské péče.

  Tipy na zimní výlety.

  Jak vychází automobilka

  Toyota vstříc lidem

  s postižením.

  Nejlepší snímky zaslané

  do rubriky

  Vaše fotografie na

  www.muzes.cz

  okomentuje Ondřej Ne.

  Zajímavé čtení pro hlavu i srdce!

  Informace, servis!

  1

  A

  B

  C

  D

  E

  F

  G

  H

  I

  J

  K

  2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18

  Správné řešení tajenky z předchozího čísla: JEDEN ZE ZÁZRAKŮ

  Luštitelé – výherci:

  VÝHERCŮM GRATULUJEME!

  Ceny pro vylosované úspěšné luštitele poskytla Nadace Charty 77 – Konto Bariéry.

  Správně vyluštěnou tajenku zasílejte prosím vždy nejpozději

  do 15. následujícího měsíce. Odpovědi došlé po tomto datu nemohou být zařazeny do slosování.

  POZOR!

  První tři ceny

  za správně vyluštěnou

  křížovku jsou

  telefony Nokia 3100.

  . David Kadala

  Nové sady 49

  595 01 Velká Bíteš

  . Jana Kocmanová

  Pec 95

  344 01 Domažlice

  . Věra Břízová

  U Kasáren 1562

  580 01 Havlíčkův Brod

• Strana 39

• Strana 40