Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 29

Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

můžeš / číslo 2 - 2011

INTEGRACE ČI INKLUZE ŽÁKŮ

JE SPRÁVNÝ SMĚR. ALE…

Škola je pro všechny

Tato slova jsou zásadně důležitá, protože

integrace ainkluzivní vzdělávání dětí se spe-

ciálními vzdělávacími potřebami je základ-

ním koncepčním úkolem naší školy. Veškerá

činnost týmu speciálních pedagogů vnaší

škole směřuje khumanizaci vzdělávání dětí

se speciálními vzdělávacími potřebami.

Chceme-li prakticky realizovat listinu zá-

kladních lidských práv asvobod, je prvním

předpokladem realizace práva jedince naži-

vot vrodině, veškole, obci, vregionu. Stím

souvisí také povinnost školy, obce, regionu

poskytnout ktakovému životu příležitost

iminoritním skupinám, občanům, dětem

se specifickými vzdělávacími potřebami.

Ahovoříme-li oživotě veškole, myslíme

veškole pro všechny. Taková škola, která in-

tegruje či vní probíhá inkluzivní vzdělávání

žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

současně s„běžnou populací“, ale nevzni-

ká jen prostým spojením těchto skupin. Je

totiž nutné sledovat hlediska všech subjektů

veškole. Potřeba ředitele školy – zajistit na-

plnění všech legislativních nároků souvise-

jících sřízením školy, zajistit kvalifikovanou

výuku, při integraci je většinou nutné zřídit

pracovní místo asistenta pedagoga. Tyto zá-

kladní požadavky je nutné zabezpečit nejen

personálně, ale ifinančně (mzdové náklady,

odvody) amateriálně – prostor, speciální

pomůckové vybavení, ICT.

Nemohu pominout nedostatečnou pre-

graduální ipostgraduální přípravu učitelů

vproblematice speciálního školství, zejména

pak učitelů druhého stupně, kteří jsou spe-

cializováni natzv. aprobace. Dalším velmi

významným subjektem pro práci školy je

rodičovská veřejnost, která musí být partne-

rem školy vpravém slova smyslu. Zde vidím

jako základní předpoklad dobrého partner-

ství důvěru vůči škole avědomí rodičů, že

není namístě transformace jejich smutku,

někdy izoufalství při péči odítě zdravotně

znevýhodněné donedůvěry, averze ačasto

inesmyslné kritiky vůči učitelům. Při tomto

velmi náročném vyspívání rodičů je musí

podporovat další odborná veřejnost. Zásad-

ní postavení zde mají pedagogicko-psycho-

logické poradny aspeciálně pedagogická

centra. Vsoučasné době tomuto úspěšnému

procesu například brání (uplatňuje-li se čis-

tě lidský přístup, ozábraně se nedá hovořit)

pravidla, která jsme si vytvořili.

Ale např. SPC pro mentálně postižené

vnašem regionu nesmí spolupracovat

se školou, která je prvotně zřízena pro

vzdělávání dětí bez mentální retardace!

Aby se vytvořilo dobré klima školy, je nutný

jednotný přístup učitelů kproblematice

integrace ainkluze aschopnost učitelovy

empatie domyšlení apotřeb žáků. Úspěš-

nost pak závisí naschopnostech ředitele-

-manažera, ale ijemu musí někdo pomá-

hat. Nezbytná jsou regionální centra, tzn.

školy, které budou takzvanými labora-

tořemi, azároveň koordinátory pomoci

při řešení problémových anejsložitějších

případů při zavádění integrací atvorbě

inkluzivního prostředí v„běžných“ školách.

Hovoříme-li ointegraci ainkluzi v„běžné“

škole, musíme myslet naoptimální metody,

které však neublíží tzv. zdravým žákům

azásadně pomohou žákům se speciálními

vzdělávacími potřebami.

Autorka je ředitelkou Základní školy

prof.Zdeňka Matějčka vMostě

Zásadní postavení

zde mají pedagogicko-

-psychologické

poradny a speciálně

pedagogická centra.

Poznámka redakce:

Problém intenzivně zajímá ičlenku redakční rady časopisu Můžeš asenátorku

MUDr.Alenu Dernerovou. Rozhodli jsme se proto uspořádat pod jejím vedením

vSenátu sdalšími odborníky natoto téma kulatý stůl.

zpět! Advojnásobně mi odpusťte, itrochu

ostuda!

Nadruhé straně by jistě bylo přijatel-

ným řešením, aby si opravdu někdo vzal

nastarost aformou výzkumného projektu

ověřil, jak budou prospívat ,těžší‘ dyslektici

aencefalopati (diagnostiku apárování jistě

by dobře provedla PPP) zařazení dospecia-

lizovaných tříd ajak dotzv. normálních tříd.

Předpokládá to ovšem, že stím budou sou-

hlasit rodiče. Ověřování by mělo trvat asi tři

až čtyři roky, aby zahrnulo longitudinálně

celý první stupeň. Pak teprve při jednoznač-

ném výsledku veprospěch normálních tříd

by bylo oprávněné specializované třídy, již

zavedené afungující, zrušit.

Ivzápadních státech, kde mají větší

sklon kjednoznačným akrajním řešením,

kyvadlo, které bylo výrazně vychýleno smě-

rem k„integraci“, se vrací dostřední polohy.

Odkrajností se upouští. Tam totiž právě

úlohu našich specializovaných tříd aškol

přebírají mnohé soukromé školy adělají si

ztoho zásluhu aslávu. Asvou úspěšností

teď už zase zpětně ovlivňují státní školy.“

(Dopis ze dne 20. 3. 1992)

HANA DEÁKOVÁ SE SYNEM,

který má potíže se vzděláním.