Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 15

Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

můžeš / číslo 2 - 2011

SLOUPEK

Jiřiny ŠIKLOVÉ

Konečně je to už

normální

Dvacet let jsem neměla cestovní pas apopře-

vratu jsem vbřeznu 1990 letěla doŠvédska,

nauniverzitu vUppsale. Těžko bych dnes

vysvětlovala svým vnukům, že cesta letadlem

byla pro mě doté doby neznámý zážitek.

Dalším překvapením bylo několik lidí, kteří

byli navozíku adoprovázeli je zřízenci zletiš-

tě až napalubu letadla. Jiní lidé spodobným

handicapem se pohybovali pochodbách letiš-

tě zcela samostatně. Nikdo se naně nedíval

jako nakuriozitu. Vyjma mne!

Tolik handicapovaných lidí je naletišti? Jak

je to možné, vždyť veŠvédsku nebyla dvě stě

let válka. Chvilku jsem dokonce pochybo-

vala, zda jsem opravdu přistála vArlandě,

tedy naletišti vStockholmu. Později jsem

se spostiženými lidmi setkávala ivuniver-

zitní knihovně, kde měli speciální nájezdy

kregálům sknihami avšude byly nájezdy pro

vozíčkáře avýtahy.

Dokonale bezbariérový přístup. Každý

dům navenkově měl nájezd pro vozíčkáře

asamozřejmý byl itřetí záchod dokonce

uzátok, kam určitě jezdili mladí Švédové jen

navíkend, třeba jen stanovat. Popár dnech

jsem to pochopila. VeŠvédsku nejen školy,

pošty, úřady aobchodní centra, ale isou-

kromé domy mohou být – naším žargonem

řečeno − zkolaudovány jedině tehdy, když je

tam zaručen přístup ivozíčkářům.

Vté době byli unás lidé shandicapem nebo

mentálně či jinak se odlišující převážně

vústavech mimo města. Často nastarých

zámcích, izolovaní izdí kolem zámeckých

zahrad. Snad aby „nepřekáželi“ při budování

socialismu.

Dnes je otevření dveří ústavů azačlenění ob-

čanů shandicapem již ipro nás docela nor-

mální. Nazačátku těch změn byly nejen pod-

něty zciziny ačasto jejich přímá pomoc třeba

vpodobě dovozu trochu již nemoderních

vozíků zjejich zemí, ale iprvní demonstrace

naPalackého náměstí vPraze před tehdejším

ministerstvem zdravotnictví. Tu demonstraci

pomohla zorganizovat – vlastně ji iniciovala

− Olga Havlová. Chtěla tím připomenout, že

ipostižení mají právo pohybovat se naveřej-

nosti. Zatěch dvacet let se mnohé změnilo.

Tisíce snížených obrubníků uchodníků,

výtahy, nájezdy, asistenční služba, to všechno

považujeme skoro zasamozřejmost. Já si to

znovu uvědomila, když jsem letos vzáří byla

vNorsku, kde jsme navštívili různé sociální

instituce pro handicapované. Bylo to funkční,

ale nic mě příliš nepřekvapilo. Zvykli jsme si.

Je to pro nás normální.

Autorka je socioložka,

členka rady Konta Bariéry.

NA SLOVENSKU PÍŠÍ NOVÉ ZÁKONY

tence irodinným příslušníkům – vrozsahu

poloviny přiznaných hodin − , nejvýše však

čtyři hodiny denně. Také bude možné, aby

např. rodič nebo jiný rodinný příslušník byl

placeným vzdělávacím asistentem. Připra-

vuje se zjednodušení posudkových procedur

– jednání bude jen jedno pro všechny účely,

ať půjde okompenzace, sociální služby,

pojištění nebo služby zaměstnanosti.

Slovenská republika patří kzemím, které

nastoupily tvrdý kurz racionalizace veřej-

ných financí. Přesto zvažuje určité úlevy pro

postižené. Např. zvýšení hranice ochrany

příjmu opatrované osoby o0,1násobek ži-

votního minima by zvýšilo příspěvek o17,64

eura najednoho příjemce, což pro státní

rozpočet znamená 5089210 eur navíc. Pro-

to se také zvažují úpravy, které by umožnily

více čerpat zevropských sociálních fondů.

Poselství paní Hadačové

Dům paní Hadačové je vlastně malé králov-

ství, mikrokrajina. Způsob, který ona zvolila

pro podporu imobilních lidí, svědčí otom,

že tato žena je geniální ministerský předseda

iministr financí, protože dokáže hospodařit

aspravovat své hmotné statky tak efektivně,

že výsledkem je rozpočtový přebytek. Jako

ministr kultury poslala spory ojazykovém

zákoně kčertu anastolila zákon kultury du-

cha amorálky. Nahradila iministra školství

adokázala, že existuje nemálo situací, kdy

je obsah důležitější než gramatika astylisti-

ka. Vpohodě zastoupila ministra sociálních

věcí aministra zdravotnictví citlivě přesným

umístěním rozpočtového přebytku. Zvolila

jednoduchý způsob ochrany, obrany aza-

bezpečeného doručení – papírové košíčky

odbonbonů připnuté sponkou kpohlednici

azalepená obálka… Aresorty spravedlnosti

aživotního prostředí?

Nepochybuji, že vkrálovství paní Hada-

čové panuje právo apořádek. Nejbohatší

žena naSlovensku tedy žije vříši bohatství

ducha, moudrosti, skromnosti acitu. Amoh-

la by je irozdávat…

Poskončení správní rady jsem nasedl

dosvého auta. Jako vozíčkáři mi všechno

chvíli trvá, akdyž už to zvládnu, snažím se

vydanou energii využít. Tak jsem vyrazil

nanákup dojednoho obchodního cent-

ra. Naparkovišti jsem nenašel volné ani

jednoho zvyhrazených míst. Stály tam samé

luxusní limuzíny bez příslušného označení.

„Chudí“ motoristé mě probudili ze sna,

který mi vyčarovala paní Hadačová.

Autor je poradcem Ministerstva práce,

sociálních věcí arodiny Slovenské republiky

POHLEDNICE,

paní Hadačové,

která nutí

kzamyšlení

nejen ministra

financí,

ale všechny

znás.

Naparkovišti jsem

nenašel volné ani

jednoho zvyhrazených

míst. Stály tam samé

luxusní limuzíny bez

příslušného označení.