Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 28

můžeš / číslo 2 - 2011

NÁZORY
INTEGRACE ČI INKLUZE ŽÁKŮ
JE SPRÁVNÝ SMĚR. ALE
Hana Deáková ze Svitav je matkou mírně retardova-
ného syna s autistickými rysy, kterému je odpína
možnost integrace v sysmu školství. V prosincom
vyní jsme otiskli její smutné zkušenosti.
Na článek reagovala kro jich i ředitelka
Základní školy prof. Zdeňka Matějčka v Mostě.
pozor! Integrace by neměla být ,železnou
košilí‘, ze které nemůžeme ven – neměla by
být ani zaklínadlem arozhodně by neměla
být jediným řešením pro všechny. Není cí-
lem sama osobě, nýbrž prostředkem kcílům
vyšším, obecně lidským, tj. zajistit dítěti
zdravý, uspokojivý, radostný vývoj. To zna-
mená především, že nesmíme nechat děti
trpět pocitem méněcennosti, neúspěšnosti
atd. pro jejich vadu, poruchu či cokoliv,
čím jsou postiženy. Musíme jim připravit
rozumně cestu dospolečnosti druhých ane
je (sodpuštěním) někam nacpat abýt spo-
kojeni, že je učiněno zadost zásadě.
Integrace dětí sLMD, sdyslexií aobdob-
nými poruchami vtzv. normálních třídách je
dobře možná vpřípadech relativně lehčího
postižení, ato zapředpokladu, že třídní
učitel má znalosti, schopnosti ametodic-
kou výbavu ktomu, aby stakovými dětmi
nápravně pracoval. Vpřípadech poruch
středně těžkých atěžších je ovšem třeba už
speciální vybavenosti učitele, aovšem itří-
dy. Předpokládá to samozřejmě dva učitele
vetřídě, kde takové dítě je. Anebo aspoň
speciální službu pro dvě až tři třídy sjedním
nebo dvěma takovými dětmi. Že by učitelé
nanižším stupni našich škol byli takto vyba-
veni (ato je prosím vskutku nutný předpo-
klad!), otom si dovoluji trochu pochybovat,
ovyšším stupni ani nemluvě.
Čili je rozhodně výhodnější poskytnout
dětem, které toho potřebují, soustavnou
asoustředěnou odbornou péči co nejdříve
aco nejvydatněji, aby bez úhony navývoji
své osobnosti asco nejlepšími předpoklady
výukovými se mohly včase vhodném zapo-
jit dotzv. normálního výukového procesu.
Dospecializované třídy soustředit mnoho
nejrůznějších pomocných, speciálních
činností, pomůcek isocializačních praktik,
které vtzv. normální třídě nemůžete uplat-
nit. Byl by nesmysl, pokud někde fungu
specializované třídy alespoň přijatelně (sa-
mozřejmě nemohu posuzovat, zdali třeba
jeden učitel nebo jedna třída je lepší, horší
nebo vůbec nedobrá), aby se rušily. Snadno
se ruší, ale těžko se buduje! To byste mu-
seli mít někde ozkoušenou, osvědčenou,
dokonalou náhradu. Jinak by to byl krok
Integrace by neměla
t „železnou košilí“,
ze které nemůžeme ven.
Text: HANA AJMOVÁ
Foto: ARCHIV
V
dnešní době již zcela přiroze-
ně uznáváme právo všech lidí
navzdělávání, ato je zakotveno
ivmezinárodních úmluvách.
Právo dětí, žáků astudentů
navzdělávání vpřirozeném
nerestriktivním prostředí je
vdemokratické společnosti nezpochybnitel-
né. Zásadní otázkou tedy není, ZDA může
být dítě vzděláváno vběžné škole, ale JAK
takovému dítěti vzdělání umožnit.
Vrámci všech nejnovějších názorů
achuti pomáhat je nutné využívat již prožité
zkušenosti aneobjevovat objevené. Vždy
vzpomínám naspolupráci apomoc, kterou
mi poskytl nejznámější garant péče oděti
se zdravotním postižením unás, psycholog
profesor Zdeněk Matějček, který se mnoho-
krát vyjadřoval kintegraci jakkoli postiže-
ných dětí.
Dovolím si citovat zdopisu, který mi za-
slal vdobě zřizování naší školy − kdy jsem
ho prosila ovyjádření kesnahám rušit vně-
kterých městech již zřízené specializované
třídy avůči jednostrannému uplatňování
pojmu integrace.
Profesor Matějček
integraci podporoval
Profesor Matějček mi odpověděl: „Pro inte-
graci dětí jakkoliv postižených samozřejmě
jsem avelice ji propaguji apovzbuzuji. Ale
Můžeš