Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 34



můžeš / číslo 2 - 2011

NA CESTÁCH

Do Egypta jsem odjel za historickými památkami,

ale vrátil jsem se plný dojmů ze všeho ostatního.

Přivykání kulturním a přírodním rozdílům zaměstnávalo

tělo i ducha po celý týden, který jsem strávil převážně

v Káhiře. Očekávaná fascinace monumenty starověku

se tak omezila na prchavé okamžiky.

Text a foto: RADEK MUSÍLEK

A JEHO ARCHIV

P

řiznejme si to narovinu, já imoje

novomanželka jsme dopuntíku

naplnili roli naivních turistů ze

západu, kteří mají jediné životní

poslání – stát se hračkou vrukou

protřelých arabských obchodníků,

což je asi každý druhý z18 mi-

lionů obyvatel této megapole. Přípravy před

odjezdem jsme přitom nepodcenili. Došlo

inaočkování. Lékaři akamarádi zároveň

poradili různé způsoby, jak se vyhnout tzv.

faraonově pomstě neboli obvyklým žaludeč-

ním či střevním potížím. To hlavní však náš

sluch ignoroval. Zkušení cestovatelé říkali:

„Káhira? Tak to se naněco připravte!“ Takže

vybaven mylným přesvědčením, že mám

svých zkušeností dost, dokonce izRuska,

usedl jsem klidně doletadla. Pro větší poba-

vení při četbě následujících řádků dodávám,

že šlo zároveň ocestu svatební.

Už naletišti se ukázaly první náznaky věcí

příštích. Nejprve nás udeřil horký azvlášt-

ním odérem čpící vzduch. Šlo okombinaci

automobilového smogu akouře znedaleké

skládky, kde se pálí odpad zletadel. Byly dvě

hodiny ráno. Pak nás dostal doruky zřízenec,

který mě coby vozíčkáře doprovázel avodil

nás odjednoho úředníka vbílé uniformě

kdruhému, až najednou jsme stanuli před

odbavovací halou asesypali se nanás taxikáři.

Počáteční „speciální cena“ čtyřicet amerických

dolarů se nakonec smlouváním zmenšila

napolovinu. Egypťané přijímají dolary ieura,

přestože obvykle se platí egyptskými librami

(jedna libra jsou asi tři padesát vKč). Hlavně

když něco taháte zpeněženky. Dokonce

izazdánlivě nezištnou pomoc vozíčkáři.

Ulicí na vlastní pěst

Náš hotel svýhledem napyramidy byl moc

pěkný abyla to jakási zelená oáza vevíru

špíny ulice, dokteré jsme hned poprobuze-

ní vstoupili. První dojmy nejlépe vyjadřuje

slovo chaos. Nasilnici plné aut všemožného

stáří neplatí snad žádné dopravní předpisy.

Všichni troubí avytvářejí tak permanentní

zvukovou kulisu připomínající proslulé jiho-

africké vuvuzely. VKáhiře se troubí neustá-

le. Když se rozjíždíte, když předjíždíte, když

před vámi někdo zastaví, když odbočujete,

když taxikář upoutává pozornost zákaz-

níků anebo prostě asi jen tak zradosti ze

života. Zpětná zrcátka tu auta sice mají, ale

nikdo se donich zřejmě nedívá. Mezi všemi

těmi auty se proplétají lidé, zvířata, kola,

motorky amikrobusy Volkswagen ze 60. let,

dokterých neustále někdo nastupuje avy-

skakuje zajízdy. Nikdy bych tomu nevěřil,

ale dopravní ruch vKáhiře je tak fascinující

divadlo, že zněj nakonec máte opravdu víc

dojmů než zpyramid.

Vprvní chvíli máte pocit, že vás vpříští

vteřině musí zákonitě někdo přejet. Pořád

se lekáte, ale časem si zvyknete. Ajelikož

načtyřiceticentimetrové obrubníky ne-

existují nájezdy, rychle se naučíte proplétat

se svozíkem mezi nekonečnými šňůrami

vozidel. Dělají to tak imístní.

Proč se ženy zahalují?

Hned při první vycházce jsme narazili naper-

verzního muže vautě, který se při pohledu

namoji ženu začal ukájet. Její blond vlasy

asukně kekolenům byly zřejmě neodolatel-

ným afrodiziakem. Okamžitě tedy pořizuje-

me delší sukni ašátek nahlavu iramena. Zdá

se, že místní ženy tento úbor volí dobrovolně.

Vyhnou se tak chlípným pohledům mužů.

Procházka poběžné ulici mimo turistické

cíle nebyl zkrátka dobrý nápad. Uchýlili

jsme se tedy doblízké stanice metra. Ta

měla knašemu velkému úžasu bezbariérový

vstup, ale také oddělené vagony pro muže

apro ženy! Proč asi? Tak jako všude, itady

KULTURNÍ

NÁRAZ

VE STÍNU PYRAMID

LOMENÁ PYRAMIDA V DÁHŠÚRU měla být původně nejvyšší v Egyptě, ale během stavby se začala bortit. Úpravou plánů získala svůj neobvyklý tvar.