Strana 12
TÉMA: Jak jsou na tom postižení v zahraničí
můžeš / číslo 2 - 2011
V NĚMECKU
SE RODÍ NOVÉ
SOCIÁLNÍ
PROJEKTY
Koncem roku 2010 se německá diskuse o sociálních
politikách soustředila hlavně na péči ve stáří.
Demografické změny jsou již do té míry viditelné, že
změny pravidel a zásady financování je nutné plánovat
v poměrně krátkodobé perspektivě několika let.
vsociálním servisu. Firmy ainstituce si
mohly spodporou zodpovědného úřadu
nabrat desítky tisíc poměrně levných, ale ne
zcela kvalifikovaných pracovních sil. Doba
vojenské služby se však stále zkracovala
aspolu sní islužba civilkářů. Pozastave-
ní vojenské povinnosti vedlo vroce 2010
kdiskusi plné obav, že bez civilkářů není
možné sociální servis vykonávat vplné míře
azadosavadní peníze.
Změna důchodového věku
Demografické změny – prodlužování prů-
měrného věku – rozpoutaly diskusi odůcho-
dovém věku. Způvodních 65 let se odchod
dodůchodu během periody odchodu roční-
ků 1947 až 1964 pomalých krůčcích posune
odva roky – na67 let. VNěmecku se však
před takovými změnami odehrává dlouhá
aintenzivní diskuse. Začala jako volební boj
vletech 2005 a2009 azní známe například
metaforického pokrývače, kterého bychom
neměli v66 letech pouštět nastřechu. Dnes
se už ověcech diskutuje diferencovaněji.
Text: JAROSLAV ŠONKA, Berlín
Ilustrační foto: SHUTTERSTOCK
J
e naspěch. Pro péči vestáří se vr. 1995
ustavil systém pečovatelského pojiš-
tění, který již popatnácti letech volá
poreformě. Přesto nedochází kpřekot-
ným změnám alze vyhodnotit různé
vývojové linie. Adotohoto procesu
zasahují izměny vjiných politických
oblastech, například vobranné politice, kte-
rá právě vr. 2010 ohrozila jeden ze zdrojů
pracovní síly vsociální oblasti.
Civilní služba
Vdůsledku druhé světové války se uvolnil
poměr státu kvojenské službě. Popadesá-
tých letech, vekterých došlo vSRN kob-
novení vojenských sil, nastartovala diskuse
oodmítání vojenské služby zdůvodů
svědomí. Posléze se vytvořil stále propust-
nější systém směrem ksociálním službám.
Takzvaní civilkáři se stali podstatnou silou
Je jasné, že zvýšení věku odchodu dodů-
chodu je nutné. Ale současně se diskutuje
iotom, že reálný průměrný věk odchodu
dodůchodu je mnohem nižší – kolem 63 let.
Bude nutné najít pro různá povolání různé
regulace apropojit tento systém sinvalid-
ním důchodem, vyhodnotit četnost period
pracovní neschopnosti starších pracujících
azměnit pohled zaměstnavatelů nastarší
zaměstnankyně azaměstnance.
Současně stěmito změnami dochází
kpostupnému zahrnutí fondového systému
dokombinovaného systému starobního za-
jištění. Stát připlácí azvýhodňuje daňovými
odpisy vytváření penzijního připojištění, kte-
ré má dobudoucna hrát stále větší roli. Nedo-
chází však kradikálním změnám, jejichž
problematické ztroskotání například vChile
je dostatečně známo. VNěmecku existuje
také povědomí odobě poprvní světové válce
aohospodářské krizi vr. 1929 (která také
usnadnila Hitlerův nástup). Obojí zkušenost
varuje před výlučným uplatňováním fondo-
vého systému penzijního pojištění. Inedávná
hospodářská krize aztráty vefondovém