07-08/2013

• Strana 1

  Lipno: Na vozíku

  nad koruny stromů

  strana 

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  ●

  –/

  ●

  Jednotlivý výtisk  Kč / Předplatitelé  Kč

  Koupí

  tohoto

  časopisu

  podpoříte

  Konto

  BARIÉRY

  www.muzes.cz

• Strana 2

• Strana 3

  3

  EDITORIAL OBSAH

  můžeš / číslo 7–8 - 2013

  DOBRÉ ZPRÁVY

  Stipendia Konta BARIÉRY

  Colours of Ostrava

  Cihlafest

  Prague Wheel Open

  Turnaj ve stolním tenise

  Tábor Červeného kříže 4–5

  ANKETA

  Co děláte pro bezbariérové bydlení

  ve vašem městě? 6

  ROZHOVOR

  S MINISTREM ZDRAVOTNICTVÍ

  Leoš Heger: Péče musí být nejen

  dostupná, ale i moderní a účinná 8–9

  TÉMA:

  BARIÉRY VE VEŘEJNÉM PROSTORU

  Kam investovat: výtahy, plošiny, schodolezy 10–12

  Adam Gebrian:

  Jen vlídné prostředí vytváří vlídné lidi 13–14

  Na Plzeň, dráhy, na Plzeň! 15–17

  Sinformací na cestách 18–19

  Bezbariérový servis pro cizince 20–21

  Lipno, vozíčkářů EDEN 22–24

  Evropou bez překážek 25–26

  PŘÍSTUPNÁ ARCHITEKTURA

  Designem kodstraňování bariér

  vHamburku 28–29

  FOTOSTORY

  Jak to chodí na letišti 30–31

  MFF KV

  Karel Humhal: Obraz může být

  věrný, i když je nevěrohodný 32–33

  Tipy na volné chvíle mezi filmy 34–35

   LET KONTA BARIÉRY

  (Jejich) most přes řeku Kwai 36–39

  PORADNA

  V zaměstnávání OZP se chystají změny

  Jaké daňové úlevy na mě získává zaměstnavatel?

  Pracuji na dohodu – započítává se mi plat

  do starobního důchodu?

  Zaměstnávání osob se sluchovým postižením 40–41

  UMĚLCI KONTA BARIÉRY

  Dívejte se a zkuste přemýšlet 44–46

  NA CESTÁCH

  Vietnamem a Kambodžou na vozíku 48–49

  POVÍDKA

  Zdeněk Jirků: Zase ten pitomej pátek 50–51

  PŘÍKLAD PRO OSTATNÍ

  Jedné ruce tleskáme 52

  KONTO BARIÉRY, MELANTRICHOVA 

  Rodinné stříbro Konta BARIÉRY 53

  AUTO MOTO

  Parkovací pomocníci 54–55

  TIP NA VÝLET

  Máchovo jezero: Tepoucí nostalgie 56–57

  VAŠE FOTOGRAFIE

  Nebojte se jít blíž 58-59

  SENSEN

  Senzační senioři mají první narozeniny 61

  KŘÍŽOVKA O CENY 62

  LEOŠ HEGER:

  PÉČE MUSÍ

  BÝT NEJEN

  DOSTUPNÁ,

  ALE I MODERNÍ

  A ÚČINNÁ

  STR. 8

  FOTOSTORY: JAK TO CHODÍ

  NA LETIŠTI /

  STR. 30

  Vydává: Sdružení přátel Konta BARIÉRY

  vespolupráci sNadací Charty 77

  Šéfredaktor: Jindřich Štěpánek

  (e-mail:jindrich.stepanek@muzes.cz, mobil: 722966233)

  Redakce: Zdeněk Jirků (e-mail: zdenek.jirku@muzes.cz),

  Pavel Hrabica (e-mail: pavel.hrabica@muzes.cz),

  Radek Musílek (e-mail: radek.musilek@muzes.cz),

  Jan Šilpoch (e-mail: jan.silpoch@muzes.cz)

  Manažerka redakce: Kateřina Uhrová

  (e-mail: katerina.uhrova@muzes.cz, mobil: 722966510).

  Korektorka: Martina Čechová

  Adresa redakce: Melantrichova 5, 11000 Praha 1

  Mobil: 722966510. Telefon: 224242973

  Web: www.muzes.cz. E-mail: info@muzes.cz

  Nevyžádané příspěvky se nevracejí.

  Cena jednoho výtisku je 30 Kč, pro předplatitele 20 Kč.

  Celoroční předplatné 240 Kč.

  Zvýhodněné dvouleté předplatné 380 Kč.

  ISSN 1213-8908. Toto číslo vychází včervenci 2013.

  Vychází zafinanční podpory Ministerstva zdravotnictví ČR

  aMinisterstvo pro místní rozvoj ČR.

  Art director: Jiří Bušek. Grafická úprava asazba: Jan Bělovský.

  Tisk: Grafotechna Print, s. r. o., Lýskova 1594/33,

  Praha-Stodůlky

  Rozesílá Postservis Praha, Poděbradská 39, Praha 9

  Volný prodej: Česká pošta, s. p.

  Foto natitulní straně: Jan Šilpoch

  Když vezl kolega nedávno ženu do porod-

  nice, ašlo okaždou minutu, zradil ho

  obyčejný schod. Ve chvíli, kdy potřeboval

  vystoupit zauta, přesednout na vozík

  apomoci ženě stěžkým kufrem, najednou

  nemohl dál. Než přišla pomoc znemocnice,

  uběhlo zbytečně moc drahocenného času.

  Prostor před jakoukoliv nemocnicí lze

  nepochybně nazvat veřejným. Měl by být

  uspořádán tak, aby se vněm lidé cítili

  relativně dobře anic jim nebránilo kpoho-

  dlnému příjezdu. To, že se komfortně před

  onou porodnicí cítí pouze ti, kteří nemusí

  používat kpohybu vozík, oněčem svědčí.

  Veřejný prostor má několik definic, snad

  nejlépe jej vystihuje, že vněm každý může

  trávit svůj čas bez jakéhokoli konkrétního

  důvodu. Mnozí jako příklad uvádějí parky,

  vnitrobloky anáměstí, ve skutečnosti však

  jde omnohem víc. Veřejný prostor přitom

  podle některých odborníků nenápadně mizí.

  Čím dál více veřejných zón je nahrazováno

  soukromými prostory či prostory kvazive-

  řejnými. Velká nákupní centra například

  vzbuzují dojem, že jsou otevřená všem aže

  představují lepší verzi tradičního veřejného

  prostoru. Často jsou podobně jako běžné

  parky vybavena lavičkami afontánami,

  je vnich – nezávisle navenkovním počasí

  – udržováno ipříjemné klima. Nabízejí zá-

  bavu vpodobě obchodů, koncertů asoutěží,

  vnichž můžete vyhrát dárky, slevové kupony

  či peníze. Takové prostory se těm veřejným

  sice podobají, ale platí vnich jiná pravidla.

  Zatímco veveřejných prostorech můžete trá-

  vit svůj čas ibezdůvodně, vtěch kvaziveřej-

  ných už není nezaujaté trávení času vítáno.

  Nejhorší na nich ale je, že občas nejsou bez

  bariér, alidi spostižením tak diskriminují.

  Konto BARIÉRY přispívá nemalými část-

  kami na plošiny, schodolezy avýtahy, které

  takové překážky boří. Pokusili jsme se vtom-

  to letním dvojčísle zjistit, jak jsou využívány.

  Apotvrdilo se, že isebelepší techniku dokáže

  vyšachovat ze hry lidský faktor. Více vrepor-

  táži Radka Musílka zcesty po železnici.

  Když jde vČesku do tuhého, dokážeme

  držet pospolu apomáhat si. Příkladem jsou

  letošní záplavy, kdy jen na povodňový účet

  Konta BARIÉRY přišly statisíce korun. Když

  na nás ale žádná morová rána nepadá,

  nechávají nás nejrůznější schody před ne-

  mocnicí nepochopitelně vklidu. 

  Přeji vám inspirativní čtení ahezké léto

  ve veřejném prostoru.

  JINDŘICH ŠTĚPÁNEK

  Partneři

  redakce:

  Prostor

  ne/veřejný

  UMĚLCI KONTA BARIÉRY:

  DÍVEJTE SE

  A ZKUSTE PŘEMÝŠLET /

  STR. 44

• Strana 4

  časopis pro ty, kteří se nevzdávají

  4

  můžeš / číslo 7–8 - 2013

  DOBRÉ ZPRÁVY

  Stipendia

  Konta BARIÉRY

  Do15. srpna mohou středoškolští avysoko-

  školští studenti spostižením žádat ostipen-

  dium Konta BARIÉRY. Finanční prostředky

  vevýši 1000–4000 Kč dostávají úspěšní

  žadatelé každý měsíc nasvůj účet podobu

  celého školního roku. Středoškolákům se

  stipendium přiznává až oddruhého ročníku

  studia. Příspěvek není podmíněn studij-

  ními výsledky, ale je chápán jako sociální

  podpora, která pomáhá hradit část nákladů

  spojených se studiem. Vminulém školním

  roce podpořilo Konto BARIÉRY 63 studentů.

  Ztoho jich 51 pokračovalo zpředchozích

  let. Celkově bývají rozděleny prostředky

  blížící se 1,5 milionu korun. Podmínky pro

  žadatele adalší informace najdete nawww.

  kontobariery.cz/Projekty/Konto-Bariery/

  Stipendium. 

  Colours

  of Ostrava

  Multižánrový hudební festival Colours of

  Ostrava se letos koná vednech 18.–21. čer-

  vence. Odehrává se vbývalém areálu hutí,

  dolů aželezáren Dolních Vítkovic. Vrámci

  projektu Colours bez bariér nabízejí pořada-

  telé návštěvníkům se zdravotním postižením

  výrazné slevy ařadu výhod. Držitelé průka-

  zu ZTP aZTP/P získají čtyřdenní vstupenku

  nafestival zacenu 350 Kč, doprovod držitele

  průkazu ZTP/P má vstup zdarma. Vstupen-

  ky lze zakoupit pouze namístě.

  Vestanovém městečku bude vyčleněn pro-

  stor pro zdravotně znevýhodněné návštěv-

  níky. Pořadatelé nabízejí 20 postavených

  dvoumístných stanů, 30 míst pro postavení

  stanu a15 parkovacích míst (vše zdarma).

  Kvůli omezené kapacitě je nutná rezervace

  (uzávěrka 8. 7.) stanu, místa iparkování.

  Ufestivalového areálu bude vyhrazeno

  50 parkovacích míst. Ita je lépe rezervo-

  vat předem. Poměstě nabízí přepravu tzv.

  BB Taxi – napožádání organizátoři zajistí

  dopravu speciálními bezbariérovými auto-

  mobily zhotelu, vlaku či autobusu azpět.

  Nafestivalu bude kdispozici asistenční

  služba ipojezdové gumové pásy usnadňující

  pohyb vozíčkářům. Chybět nebudou bezba-

  riérová WC naklíč. Usnadněn bude ipřístup

  khlavním scénám. Podrobnosti vInfo Po-

  intu Colours bez bariér. Kontaktní mailová

  adresa je bezbarier@colours.cz amobilní

  telefon 731932768. 

  Cihlafest

  Stejně jako vminulosti iletos se 13. července

  vareálu chráněného bydlení Fara – Slapy 74

  uskuteční celodenní festival Cihlafest. Jde

  odoprovodný program Akce cihla. Ta předsta-

  vuje celostátní benefiční sbírkovou aosvěto-

  vou kampaň napodporu moderních sociál-

  ních služeb pro lidi smentálním postižením.

  Pořádá ji občanské sdružení Portus Praha.

  První ročník benefiční sbírky se uskuteč-

  nil roku 1999 vulicích Prahy. Odté doby se

  vždy odkvětna dozáří objevují vcentru Pra-

  hy adalších městech „cihlové“ stánky. Akce

  cihla se totiž spojila sdalšími neziskovými

  organizacemi stejného zaměření.

  Hudebně-divadelní festival je spojením

  sbírkové kampaně Akce cihla schráněným

  bydlením Slapy asociálně-terapeutické

  dílny navýrobu Dobrot spříběhem. Oba ob-

  jekty byly zrekonstruovány afungují idíky

  výtěžkům sbírky. Našli zde domov apráci

  lidé smentálním postižením.

  Program začíná v10.00 avyvrcholí

  od21.00 divadelním představením Zdravý

  nemocný vhlavní roli sKarlem Rodenem.

  Vstupné od200 do320 Kč. Pocelý den bude

  otevřeno příjemné posezení vzahradě sob-

  čerstvením. Rezervace vstupenek namaso-

  pustova@portus.cz nebo 773920998. Více

  informací nawww.akcecihla.cz.

  Vrámci Cihlafestu proběhne také Den

  otevřených dveří, kdy může široká veřejnost

  navštívit chráněné bydlení asociálně-tera-

  peutickou dílnu, kde se vyrábějí oblíbené

  nakládané sýry autopenci. 

  Prague

  Wheel Open

  Již 3. ročník mezinárodního florbalového

  turnaje vozíčkářů se koná 8.–10. 8. 2013.

  Organizátorem je Sportovní klub vozíčká-

  řů Praha vespolupráci sČeskou federací

  florbalu vozíčkářů. Účastníky budou hráči

  namechanických vozících bez omezení

  pohlaví avěku.

  Turnaj se bude hrát dle pravidel Meziná-

  rodní florbalové federace IFF anově bude

  aplikováno pravidlo ohráčích bez handi-

  capu. Nahřišti mohou být maximálně dva

  hráči bez handicapu stím, že brankář musí

  mít handicap. Týmy jsou rozděleny dozá-

  kladních skupin po4 až 5 týmech. Pořadí

  pozákladní skupině rozhoduje osoupeři

  vplay-off, které pokračuje vyřazovacím

  způsobem. Pořadatel garantuje účastníkům

  min. 5 utkání. Hrát se bude vhale Radotín

  aVŠE Třebešín. Více informací nawww.

  praguewheelopen.cz. 

  VÁŽENÍ ČTENÁŘI,

  své postřehy anázory

  nám pište

  nainfo@muzes.cz

  nebo naadresu redakce

  časopisu MŮŽEŠ,

  Melantrichova 5,

  11000 Praha 1.

  ZAJÍMAVÉ ČTENÍ

  PRO HLAVU ISRDCE!

  Informace, servis.

  Čtěte Můžeš

  nawww.muzes.cz

  STIPENDIA

  pro studenty

  SŠ aVŠ rozděluje

  Konto BARIÉRY

  už odroku 2000.

  Foto: Petr Hrubý

  OSTRAVA nabízí bezbariérové služby nafestivalu

  sunikátní atmosférou. Foto: Monika Macháčková

  BENEFIČNÍ FESTIVAL Cihlafest je spojením

  příjemného sužitečným. Foto: archiv pořadatelů

  FLORBAL NAVOZÍKU je dynamický sport

  srostoucí popularitou. Foto: Petr Hrubý

• Strana 5

  5

  můžeš / číslo 7–8 - 2013

  ZREDAKČNÍ POŠTY

  Turnaj

  vestolním tenise

  Sportovní klub vozíčkářů Pardubice Ne-

  zlomeni pořádá 22. srpna otevřený turnaj

  Opohár firmy Kury 2013 vestolním tenise.

  Místem konání je sportovní hala kempu

  Buňkov Břehy uPřelouče. Začátek turnaje

  je od9.00. Zájemci opřihlášení se mohou

  obrátit naředitele turnaje Jaroslava Kňavu

  mailem knavak@seznam.cz nebo natele-

  fonním čísle 733578933. Maximální počet

  účastníků je 26. Startovné se neplatí. 

  Tábor

  Červeného kříže

  Oblastní spolek Českého červeného kříže

  Chrudim organizuje tradiční letní dětský

  tábor od11. do24. srpna naSeči-Bělidle.

  Táborová hra dostala název MASH 2013

  aumožní dětem, aby se orientovaly vhuma-

  nitární apreventivní činnosti ČČK asložek

  integrovaného záchranného systému.

  Vedle obvyklých táborových radostí, které

  samozřejmě chybět nebudou, se děti hrou

  seznámíse základy první pomoci achová-

  ním vneobvyklých situacích.

  Táborová polní nemocnice bude sloužit

  vživelních katastrofách amalí „záchranáři“

  se naučí pomáhat vkrizových situacích,

  dobře reagovat aúměrně svým schopnos-

  tem pomáhat.

  Dětem se dostane takového objemu

  znalostí adovedností, aby nazávěr tábora

  mohly získat průkaz Mladý zdravotník.

  Mladí táborníci si nenásilně ověří nutnost

  spolupráce, tolerance, ochoty pomoci,

  poznají sílu kooperujícího kolektivu. Vne-

  poslední řadě budou vedeni kekvalitnímu

  spolužití zdravých ahandicapovaných,

  protože natábor přijedou iděti srůznými

  typy postižení.

  Místem konání je Rekreační zařízení Jis-

  kra naSeči-Bělidle. Cena 3900 Kč zahrnuje

  ubytování vezděných buňkách sodpoví-

  dajícím zázemím, kvalitní stravu 5x denně,

  celodenní pitný režim adopravu zChrudimi

  izpět. Tábor je určen dětem od6 do16 let

  včetně. Přihlášky adalší informace získáte

  namailu tabor@cckchrudim.cz nebo nate-

  lefonu 736109153. 

  Úspěch nevidomého faráře

  Vážení přátelé, kdo

  viděl pořad vČeské

  televizi Cesty víry -

  bratr Ondrejko, četl

  článek včasopise

  Můžeš nebo kdo mě

  již delší dobu zná

  aví, že jsem pět let

  nemohl dostat místo

  faráře vněkterém

  dobrém sboru Čes-

  kobratrské církve

  evangelické aže

  jsem překročil mnohé Rubikony apřeskočil

  mnohé „vysoké zdi“, těm všem mohu ozná-

  mit, že pokračování mé cesty je zas dobré.

  13. dubna 2013 mi napsal farní sbor ČCE

  vTáboře: „Náš uprázdněný táborský sbor

  hledá nového faráře. Mezi vhodnými kandi-

  dáty bylo zmíněno iVaše jméno. Zpověření

  staršovstva ze dne 8. 4. 2013 činím naVás

  dotaz, zda byste byl ochoten uvažovat opři-

  jetí kandidatury.“

  Anapřelomu května ačervna již společně

  tvoříme podobu povolávací listiny, kterou,

  doufám, schválí nadřízené církevní orgány.

  Atak zas budu sloužit jako farář před sboro-

  vým shromážděním. Oni oslovili první mne.

  Bratr Ondrejko, evangelický farář

  Jindřichův Hradec

  (Dopis byl redakčně upraven akrácen)

  Vážený pane faráři, vaší zprávou jsme moc

  potěšeni ajistě inaši čtenáři. Dostali jsme

  doredakce několik rozhořčených reakcí

  nanespravedlnost, která sevám děla. Zdá

  se, že dobrá věc nakonec zvítězila. Přejeme

  vám vše dobré ahodně zdaru nanovém

  působišti!

  (red)

  Vzdělávání

  amobilita vPraze

  Dobrý den, rádi

  bychom Vašim čte-

  nářům představili

  projekt Vzdělávání

  amobilita vPraze.

  Pomáhá Pražanům

  se zdravotním po-

  stižením odstranit

  překážky azlepšit

  dostupnost vzdě-

  lávání azaměst-

  návání. Nabízíme

  bezplatnou přepravu doaze zaměstnání,

  případně zavzděláváním nebo nakurzy. Ale

  pozor, projekt není určen studentům!

  Jezdíme naúzemí hl. m Prahy, vozy jsou

  upraveny pro přepravu zdravotně posti-

  žených aposádky jsou proškoleny. Vozy

  jezdí sasistentem, který pomáhá klientům

  při nástupu avýstupu. Projekt je určen

  pro spoluobčany uznané Českou správou

  sociálního zabezpečení zainvalidní v1., 2.

  nebo 3. stupni nebo držitele průkazu TP,

  ZTP aZTP/P vevěku 18–65 let, kteří mají

  trvalé bydliště naúzemí hl. m. Prahy nebo

  se vPraze přes půl roku zdržují či pracu-

  jí. Více informací nawww.vmpraha.cz.

  Příležitostnou přepravu si můžete objednat

  vždy nejméně 24 hodin předem natěchto

  kontaktech: zelená linka 800888539 či

  dispecink@vmpraha.cz.

  Pouze dovytížení kapacity našeho vozového

  parku! Po–Pá 7.00–17.00 hod.

  Spozdravem

  Tým projektu Vzdělávání amobilita vPraze

  Vážený týme Vzdělávání amobility vPraze,

  děkujeme zazajímavou nabídku pro naše

  čtenáře. Víme, že někteří již tyto služby

  využívají. Doufáme, že projekt bude dlouho-

  době udržitelný arozšíří tak trvale nabídku

  služeb pro lidi spostižením.

  (red)

  Kritika pokrytectví

  Vážená redakce,

  nerada to říkám, ale

  popřečtení článku

  onevidomém faráři

  Ondřeji Kováčovi mi

  bylo smutno. Není

  to jeho ani Vaše

  chyba. Naopak,

  jeho příběh je velmi

  silný apozitivní.

  Roztrpčily mě však

  předsudky netole-

  rantních pokrytců,

  kteří si hrají nakřesťanské lidumily. Ale

  když přijde naskutky vpraxi, štítí se nevido-

  mého faráře, ba co ještě hůř, nechtějí Roma.

  Zažila jsem vesvém okolí otce, který si

  zakládal nadobrém křesťanském vychová-

  ní svých dětí. Pravidelné návštěvy kostela

  neodmyslitelně patřily krodinným rituá-

  lům. Zchodby panelového domu však potom

  vyhazoval namráz bezdomovce asvé dceři

  bránil vevztahu spřítelem navozíku. Bude

  to někdy jiné? Neberte to jako útok vůči

  věřícím, sama se mezi ně počítám. Spíš jsem

  celkově znechucena stavem věcí lidských

  vtéto zemi. Aoto víc mě to mrzí ulidí,

  kteří se tváří, že oni jsou nositeli morálních

  hodnot společnosti. Jestli jimi opravdu jsou,

  tak to nás Pán Bůh ochraňuj!

  Marie Kratochvílová, Jihlava

  Vážená paní Kratochvílová, všichni soudní

  lidé jistě chápou, že vaše oprávněná rozhoř-

  čenost nesměřuje vůči všem věřícím. Kritiku

  správně míříte pouze proti těm, unich je

  značný rozpor mezi teorií apraxí. Navaši

  otázku, jestli to někdy bude jiné, bohužel od-

  povědět nedokážeme. Pohled dohistorie však

  napovídá, že je to vpodstatě pořád stejné.

  Jsou tu lidé spevným etickým kodexem ati

  druzí. Dobrá zpráva je, že oproti všeobecné-

  mu přesvědčení každé epochy ozhoršujícím

  se stavu společnosti patří dnešní doba ktěm

  nejtolerantnějším, co dějiny pamatují. Ato

  ipřes určité netolerantní excesy.

  (red)

  Své postřehy anázory

  nám pište na

  info@muzes.cz

  nebo naadresu

  Redakce časopisu Můžeš,

  Melantrichova 5

  11000 Praha 1. 

  Nevidomý farář Ondřej Kováč:

  Jak se řekne romsky Bůh

  strana 11

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  ●

  /

  ●

  Jednotlivý výtisk  Kč / Předplatitelé  K č

  Koupí

  tohoto

  časopisu

  podpoříte

  Konto

  BARIÉRY

  www.muzes.cz

  M05_2013 – kopie.indd 1 4/16/2013 11:59:26 AM

  Iva Hüttnerová:

  Co je vlastně dobrý skutek?

  strana 18

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  ●

  /

  ●

  Jednotlivý výtisk  Kč / Předplatitelé  K č

  Koupí

  tohoto

  časopisu

  podpoříte

  Konto

  BARIÉRY

  www.muzes.cz

  M06_2013.indd 1 5/14/2013 10:27:36 AM

  Nevidomý farář Ondřej Kováč:

  Jak se řekne romsky Bůh

  strana 11

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  ●

  /

  ●

  Jednotlivý výtisk  Kč / Předplatitelé  K č

  Koupí

  tohoto

  časopisu

  podpoříte

  Konto

  BARIÉRY

  www.muzes.cz

  M05_2013 – kopie.indd 1 4/16/2013 11:59:26 AM

  ZÁCHRANÁŘSKÁ PRŮPRAVA je náplní tábora

  Českého červeného kříže. Foto: archiv ČČK

• Strana 6

  časopis pro ty, kteří se nevzdávají

  6

  můžeš / číslo 7–8 - 2013

  Při výstavbě bytových

  domů vroce 2000 vznik-

  lo 11 bytů v„invalidní

  úpravě“. Zabezbariérové

  lze považovat 92 bytů

  vetřech domech spečo-

  vatelskou službou. Jako

  lázeňské město máme

  uspokojivě vyřešeny pod-

  mínky pro pohyb osob

  somezenou schopností

  pohybu naveřejném pro-

  stranství ivlázeňských

  areálech.

  Zprogramu Mobilita pro

  všechny adalších financí

  jsme vybudovali bezba-

  riérový výtah vobjektu

  nového loutkového diva-

  dla. To je bezbariérovou

  spojnicí zhistorického

  centra doLázní Aurora.

  Ty vloni prošly rozsáhlou

  rekonstrukcí, včetně pro-

  skleného bezbariérového

  výtahu najižní fasádě ob-

  jektu. Došlo kreedici Bez-

  bariérové mapy Třeboně,

  ivcizojazyčných muta-

  cích. ZČeských Budějovic

  doJindřichova Hradce

  začal jezdit čtyřikrát až

  pětkrát denně bezbariéro-

  vý autobus shydraulickou

  plošinou.

  

  TEREZIE JENISOVÁ

  Třeboň, místostarostka

  Možnost získat nájem bez-

  bariérového bytu vOlo-

  mouci vznikla již vroce

  1984, kdy byl vystavěn

  první bezbariérový dům

  s12 byty vulici Roosevel-

  tově 90. Vsoučasné době

  je vmajetku města celkem

  58 bezbariérových bytů,

  které jsou poskytovány

  žadatelům nejen zOlo-

  mouce. Nejvíce bytů je

  ovelikosti 2 + 1 (33), dále

  máme byty 3 + 1 (16),

  byty 0 + 1 (4), byty 1 + 1

  (4) ataké byt 0 + 2 (1).

  Město vlastní tři bezba-

  riérové domy s48 byty,

  dalších 10 bytů je umís-

  těno vdalších městských

  domech. Nájem bytů je

  poskytován podle Pravidel

  pro poskytování nájmu

  bezbariérových bytů

  vmajetku města, uzavření

  smlouvy oposkytnutí

  nájmu skonkrétním

  žadatelem schvaluje rada

  města. Nelze nezmínit

  také možnost bezbarié-

  rových úprav bytů nebo

  domů, které jsou zajišťo-

  vány vkonkrétních bytech

  zapodpory státních

  příspěvků.

  

  EVA MACHOVÁ

  Olomouc, náměstkyně primátora

  Znojmo disponuje dva-

  nácti bezbariérovými byty

  veVančurově ulici 17,

  které jsou přidělovány

  zdravotně postiženým

  občanům nazákladě

  platných zásad pro po-

  skytování bytů vdomech

  zvláštního určení spečo-

  vatelskou službou.

  Město Znojmo dále

  vlastní Dům pro příjmově

  vymezené osoby včásti

  Přímětice, který je určen

  pro tzv. sociální bydle-

  ní. Bytový dům má 24

  nájemních bytů, ztoho

  jsou tři byty bezbariérové

  ajsou vhodné pro osoby

  somezenou schopností

  pohybu aorientace.

  Vespolupráci sporadnou

  Národní rady zdravotně

  postižených pro Jihomo-

  ravský kraj zajišťujeme

  distribuci euroklíčů,

  které umožňují zdravotně

  postiženým občanům

  přístup dohygienických

  zařízení vnákupních

  centrech, čerpacích sta-

  nicích, úřadech adalších

  veřejných prostorách

  opatřených eurozámky.

  

  VLASTIMIL KABRHEL

  Znojmo, starosta

  Město Karlovy Vary

  disponuje více než dvěma

  stovkami bezbariérových

  ubytovacích jednotek.

  Převážná většina znich

  se nachází vDomově

  důchodců veStaré Roli

  avdomech spečova-

  telskou službou, které

  provozuje příspěvková

  organizace Městské zaří-

  zení sociálních služeb.

  Město má dále vesvém

  majetku 25 bezbarié-

  rových bytů, najedné

  městské ubytovně jsme

  zřídili prozatím jednu

  bezbariérovou ubytovací

  jednotku.

  Vsoučasné době se město

  intenzivně věnuje plá-

  nům navýstavbu nového,

  plně bezbariérového

  domova pro seniory.

  Proběhl již výběr vhodné

  lokality anyní se zpraco-

  vává zastavovací studie

  vybraného území. 

  JIŘÍ KLSÁK

  Karlovy Vary, náměstek primátora

  Co děláte

  pro bezbariérové

  bydlení

  vevašem

  městě?

  BEZBARIÉROVÁ ROZHLEDNA.

  Naznámém vrchu Kaňku

  uKutné Hory byla otevřena nová

  rozhledna Havířská bouda. Jako

  jedna zprvních vČeské repub-

  lice má bezbariérový přístup.

  Rozhledem ikavárnou vevýšce

  30 metrů se tak mohou pokochat

  ilidé sfyzickým handicapem,

  neboť navrchol se lze vedle 160

  schodů dopravit ivýtahem.

  ŠANCE PRACOVAT. To je název

  projektu, který realizuje Svaz

  tělesně postižených vČeské

  republice, o. s. Cílem projektu

  je zvýšení zaměstnanosti osob

  se zdravotním postižením.

  Doprojektu přijímá klienty

  vproduktivním věku strvalým

  či přechodným bydlištěm vPra-

  ze. Zájemci se mohou hlásit

  průběžně dokonce roku 2014

  nebo donaplnění kapacity.

  Podrobnější informace nawww.

  svaztp.cz/projektyeu/1362.

  Další kontakty: Alena Říhová,

  221890458, alena.rihova@

  svaztp.cz, Daniela Řezáčová,

  224816675, daniela.rezaco-

  va@svaztp.cz, Veronika Švej-

  dová, 602647248, veronika.

  svejdova@svaztp.cz.

  NENUĎTE SE VLÉTĚ. Denní

  stacionář Rajmonova 1192/4

  vPraze 8 přímo umetra C Ládví

  nabízí prázdninovou docház-

  ku pro žáky základních škol

  speciálních, praktických škol

  aspeciálních odborných učilišť

  smentálním akombinovaným

  postižením od16 let adále pro

  uživatele ztéto cílové skupiny

  zjiných sociálních služeb, které

  nezajišťují letní provoz. NÁPLŇ

  PROGRAMU: rozvoj hrubé ajem-

  né motoriky (výtvarné asportov-

  ní činnosti), rozvoj kognitivních

  funkcí (opakování trivia, deskové

  hry, vzdělávací aktivity), nácvik

  sebeobsluhy asamostatnos-

  ti (hygiena, stravování, péče

  osebe adomácnost), kulturní

  asportovní aktivity vestacionáři

  imimo něj. Provoz je od9 do16

  hodin, cena je od145 do290 Kč,

  zaoběd 69 Kč. Informace natel.

  734574021, 283881666 nebo

  nae-mailu: lida.svobodova@

  rukaprozivot.cz.

  11KRÁT BEZ BARIÉR. Ministr pro

  místní rozvoj Kamil Jankovský

  schválil dotace pro jedenáct pro-

  jektů nabezbariérové úpravy bu-

  dov celkem za20 milionů korun.

  Ministerstvo přispěje 10 miliony

  korun, peníze budou uvolněny

  zprogramu Odstraňování bariér

  vbudovách domů spečova-

  telskou službou avbudovách

  městských aobecních úřadů,

  určeného kezkvalitnění pohybu

  postižených občanů vtěchto

  objektech. Vroce 2013 budou

  realizovány bezbariérové úpravy

  budov veměstech Bílina, Čelá-

  kovice, Frýdek-Místek, Hrádek

  nad Nisou, Liberec, Jaroměřice

  nad Rokytnou, Kopřivnice, Nový

  Bor, Rokycany avobcích Sedliště

  aStarý Poddvorov. Cílem pod-

  programu je podpořit projekty

  odstraňování bariér vbudovách

  měst aobcí, které jsou součástí

  bezbariérových tras.

  REKVALIFIKAČNÍ KURZY. Pro

  osoby spoškozením mozku

  pořádá sdružení CEREBRUM

  kurzy voboru administrativa

  avýpomoc při přípravě pokrmů

  realizované zapodpory ESF

  vprojektu Cesta dopráce osob

  popoškození mozku. Kurzy

  trvají až doroku 2014. Pro

  více informací volejte natel.

  226807048.

  

  (ph)

  ANKETA

  DOBRÉ ZPRÁVY

• Strana 7

  Mentálně postižení mají

  velkou šanci nadelší život

  strana 8

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  ●

  /

  ●

  Jednotlivý výtisk  Kč / Předplatitelé  K č

  Koupí

  tohoto

  časopisu

  podpoříte

  Konto

  BARIÉRY

  www.muzes.cz

  M04_2013.indd 1

  3/14/2013 6:00:08 PM

  Nevidomý farář Ondřej Kováč:

  Jak se řekne romsky Bůh

  strana 11

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  ●

  /

  ●

  Jednotlivý výtisk  Kč / Předplatitelé  K č

  Koupí

  tohoto

  časopisu

  podpoříte

  Konto

  BARIÉRY

  www.muzes.cz

  M05_2013 – kopie.indd 1 4/16/2013 11:59:26 AM

  Iva Hüttnerová:

  Co je vlastně dobrý skutek?

  strana 18

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  ●

  /

  ●

  Jednotlivý výtisk  Kč / Předplatitelé  K č

  Koupí

  tohoto

  časopisu

  podpoříte

  Konto

  BARIÉRY

  www.muzes.cz

  M06_2013.indd 1

  5/14/2013 10:27:36 AM

  PŘEDPLAŤTE SI ČASOPIS

  Výhodné předplatné nadva roky za380 Kč!

  Pokud si předplatíte Můžeš nadva roky,

  ušetříte proti ročnímu předplatnému

  100 Kč aproti volnému prodeji

  280 Kč.

  Proč si předplatit časopis Můžeš: 1. Přispějete tím naKonto BARIÉRY.

  2. Ušetříte, při předplatném nadva roky je to 280 Kč.

  3. Můžete vyhrát mobilní telefon akartu Handy Card.

  Jak se jmenuje Dětská léčebna

  v Janských Lázních, kterou odmítl

  ministr zdravotnictví privatizovat?

  Odpovědi natuto otázku zasílejte do 31. července 2013

  naadresu redakce: Melantrichova 5, 11000 Praha 1

  nebo namailovou adresu: info@muzes.cz.

  Odpovědi označte slovem SOUTĚŽ.

  Minulou otázku správně zodpověděla

  Lenka Maršálková z Letovic.

  Vylosovaný autor správné odpovědi získá kartu Handy Card.

  Ta přináší velké množství slev, kromě jiného naservis aut

  apohonné hmoty.

  Soutěž okartu Handy Card!

  Objednávám předplatné

  časopisu Můžeš

  roční předplatné za240 Kč

  dvouleté předplatné za380 Kč

  JMÉNO APŘÍJMENÍ:

  NÁZEV ORGANIZACE:

  FORMA ÚHRADY:

  ULICE: ČÍSLO POPISNÉ:

  MĚSTO:PSČ:

  TELEFON:

  Vyplněný objednávkový kupon zašlete naadresu:

  Redakce časopisu MŮŽEŠ, Melantrichova 5, 11000 Praha 1

  Chcete-li

  roční předplatné

  změnit nazvýhodněné

  dvouleté, kontaktujte

  bezplatnou linku

  České pošty

  800300302

  složenkou převodem fakturou

• Strana 8

  8

  můžeš / číslo 7–8 - 2013

  ROZHOVOR SMINISTREM ZDRAVOTNICTVÍ

  8

  Leoš HEGER:

  Péče musí být nejen dostupná,

  ale imoderní aúčinná

  Text: ZDENĚK JIRKŮ

  Foto: JAN ŠILPOCH

  Kolem lázní alázeňské péče se vposled-

  ní době vede mnoho diskusí. Dokonce to

  vypadá, že chcete tuto tradiční vymože-

  nost pacientům vzít…

  Nechceme nikomu nic brát, ale musíme

  se dívat nacelé zdravotnictví opravdu

  současnýma očima. Máme odbornou péči

  navysoké mezinárodní úrovni, vněkterých

  oblastech medicíny, jako je léčba infarktu,

  některých zhoubných nádorů, ale ivpéči

  onovorozence akojence jsme nasvětové

  špičce. Jak to souvisí slázněmi? Především

  moderní medicína obrovsky zkracuje časy

  léčby arehabilitace. Tradiční představa, že

  třeba operace žlučníku představuje několi-

  ■ Moderní medicína zkracuje časy léčby arehabilitace.

  ■ Lidé spostižením budou dál mít nárok nahrazení lázní odpojišťoven.

  ■ Specialisté tvrdí, že namísto pobytu vlázních je někdy nutná celoroční péče.

  někteří pacienti jsou zkrátka zvyklí nalázeň-

  ské pobyty. Pokud jde olidi spostižením,

  poúrazech nebo třeba poortopedických

  operacích, kteří potřebují speciální rehabili-

  taci arekondiční pobyty, chápu to atito pa-

  cienti mají abudou dál mít nárok nahrazení

  lázní zprostředků pojišťoven.

  Druhá skupina, lidé skonkrétním, ale

  vzásadě úplně nebo skoro vyléčeným

  onemocněním, zvyklá spíše nawellness,

  jak se nyní módně říká, tedy napopíjení

  vody, bahenní zábaly, poklid, procházky

  aspolečenský život, asi nadšená nebude.

  Ale! Medicína je sice také oindividuálních

  pocitech, jenomže dnes už hodně umí objek-

  tivně posoudit obtíže acelkový stav člověka.

  Takže hledá optimum – co nejrychleji vracet

  zdraví, intenzivně rehabilitovat, neutrácet

  zazbytná lůžka adalší hotelové služby,

  katýdenní pobyt vnemocnici apak dolé-

  čování vlázních, je překonaná. Podobně

  udalších diagnóz. Vaši čtenáři asi nevědí, že

  lázeňskou léčbu např. neznají vUSA, ale ani

  vněkterých evropských zemích. Anemů-

  žeme říci, že by tamější obyvatelstvo bylo

  méně zdravé než unás.

  Takže strach zomezování lázní je opráv-

  něný?

  Myslím, že jde odva druhy strachu. První je

  spojen sprivatizací léčeben. Vsoukromých

  rukou je unás přes devadesát procent lázní.

  Jejich majitelé nyní křičí, že jim bereme kli-

  entelu, že zkrachují. Ale stát není odtoho,

  aby navolném trhu plném konkurence ně-

  komu zajišťoval zisk. To nemůžeme udělat

  ani ustátních ústavů, Evropské komisi by

  se to velmi nelíbilo. Pak je tu druhý strach –

  MINISTR ZDRAVOTNICTVÍ

  vylučuje státní podporu

  soukromým lázeňským firmám.

• Strana 9

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  můžeš / číslo 7–8 - 2013

  9

  Péče musí být nejen dostupná,

  ale imoderní aúčinná

  soběstačnost. Protože ale pro ně nemáme

  spolehlivé zázemí, zůstávají vléčebnách. Po-

  třebovali by chráněné bydlení nebo nějakou

  formu komunitní péče. To nevyřeší minis-

  terstvo, tam je obrovský prostor pro samo-

  správy asamozřejmě neziskové organizace.

  Jenomže iony potřebují podporu apomoc

  místních orgánů.

  Ovšem vždy budeme mít určitou skupinu

  těžce postižených, kteří nemohou dů-

  stojně žít bez celodenní intenzivní péče.

  Ajak bude populace stárnout, bude jich

  přibývat. Jak by měl vypadat budoucí

  spolehlivý model péče otyto občany?

  Především musíme umět daleko přesněji

  určit, kdo dotéto skupiny patří. Jistě ne

  padesátiletá dáma, která běžně pracuje,

  žije, užívá si volný čas atrochu si stěžuje

  nabolest zad. Dosud jezdívala dolázní.

  Dnes bychom měli umět říci: Milá paní,

  musíte proti té bolesti také něco dělat sama.

  Cvičit, snížit nadváhu, koupit si třeba jinou

  pracovní židli...

  Zní to banálně, ale my se stále potýkáme

  sochranitelskou tradicí, která stručně řečeno

  prohlašovala, že všechny problémy lidí vyřeší

  zaně. Nevyřešila, jen citelně zbavila jednot-

  livce pocitu celoživotní odpovědnosti zasvé

  zdraví. Veřejné zdravotnictví stojí občany

  stovky miliard. Ivúhradách zalázně. Kolik

  každého znás stojí procházka, projížďka

  nakole, omezení tučné stravy, opuštění tabá-

  ku? Takže spolehlivý, tedy finančně náročný

  model péče oopravdu postižené atěžce

  nemocné můžeme hledat analézat, jen když

  celá společnost pochopí, že její zdraví není

  zdaleka jen vrukou lékaře.

  

  Řešení, které chceme

  podporovat – více

  ambulantní, dostupné

  asoustavné péče

  navysoké úrovni než

  jednorázové pobyty

  jednou začas.

  Máme odbornou péči

  navysoké mezinárodní

  úrovni, vněkterých

  oblastech medicíny,

  jako je léčba infarktu,

  některých zhoubných

  nádorů, ale ivpéči

  onovorozence akojence

  jsme nasvětové špičce.

  přesouvat se tam, kde je to možné, doam-

  bulantních zařízení.

  Souvisí to isjistým poklesem medicín-

  ského významu tradičních lázeňských

  procedur?

  Balneologové asi moc souhlasit nebudou,

  ale tvrzení, že by minerální vody nebo tzv.

  léčivé zábaly nějak opravdu léčily, bude jen

  obtížně mezi odborníky hledat zastánce.

  My máme podle zákona jasnou povinnost –

  zveřejného pojištění hradit postupy jasně

  aprokazatelně účinné.

  Také proto indikační vyhláška pro lázně

  (tedy vlastně seznam onemocnění, která

  mají nárok nahrazenou péči vlázních)

  poněkud zeštíhlela?

  Přesně tak. Apřitom jsme byli ještě velmi

  benevolentní. Protože kdybychom vyžado-

  vali prokazatelnou účinnost např. někte-

  rých minerálních vod, byl by seznam ještě

  mnohem kratší. Ale my přece jenom určitou

  tradici respektujeme. Samozřejmě je to zá-

  sah doletitého stereotypu adiskuse budou

  pokračovat dál. Příklad – onemocnění Par-

  kinsonovou chorobou je vážné aodborná re-

  habilitace je nezbytná. Jenomže: pomohou

  tu lázně? Specialisté spíše tvrdí, že je nutná

  pravidelná, celoroční péče. Ajsme uřešení,

  které chceme podporovat – více ambulantní,

  dostupné asoustavné péče navysoké úrovni

  než jednorázové pobyty jednou začas.

  Jenomže právě postižení mají vlázních

  vedle péče ijisté pohodlí. Nemusí se

  nikam dopravovat, překonávat bariéry,

  vyžadovat doprovod nebo asistenci.

  Asi by rádi byli doma, ale umí takové

  řešení podpořit isystém dávek asociální

  politika?

  Tento problém cítíme velmi intenzivně.

  Ikdyž sociální politika patří dojiného resor-

  tu, vedeme sním velmi naléhavé aobsažné

  diskuse, jak právě příspěvky napéči, namo-

  bilitu adalší dávky mohou postiženým

  pomoci, aby dostali soustavnou aodbornou

  péči vmístě svého bydliště, případně vre-

  habilitačním ústavu, kde nemusejí nocovat.

  Jiná podoba těchto diskusí se týká třeba pa-

  cientů vléčebnách dlouhodobě nemocných

  nebo klientů seniorských domovů. Zpohle-

  du uživatele je to jedno, zpohledu státu je

  přesnější vymezení odpovědnosti zaurčitou

  péči důležité. Protože odpovědnost přináší

  také povinnosti, atedy iúhradu služeb.

  Když říkáte stát, myslíte isamosprávy

  měst, obcí akrajů?

  Pochopitelně. Podobně jako ulázní řešíme

  novou koncepci psychiatrické péče. Třetina

  těchto pacientů vléčebnách už nemá akutní

  nebo aktivní psychiatrické onemocnění,

  ale jistý handicap jim neumožňuje úplnou

  Kdo je doc.MUDr.

  Leoš Heger, CSc.

  Ministr zdravotnictví České republiky.

  Radiolog. Dlouholetý ředitel Fakultní

  nemocnice vHradci Králové.

  Poslanec Parlamentu ČR.

  Člen odborných společností.

  info

  Vkrátkém rozhovoru sLeošem Hegerem, který

  otiskl Můžeš vminulém, červnovém čísle,

  ministr prohlásil, že Dětská léčebna Vesna

  vJanských Lázních (oníž se začaly šířit zprávy,

  že bude privatizována apro děti shandicapem

  uzavřena), zůstává státní organizací. Jinými

  slovy, že Vesnu rušit nebude.

  info

• Strana 10

  10

  můžeš / číslo 7–8 - 2013můžeš / číslo 7–8 - 2013

  Text: ZDENĚK JIRKŮ

  Odborná spolupráce: ING. JAROSLAV KŘIČKA, PH.D.,

  FAKULTA STROJNÍ ČVUT

  Foto: JAN ŠILPOCH AARCHIVY UŽIVATELŮ

  R

  edakce Můžeš se rozhodla poněkud

  podrobněji podívat na velmi častou

  formu pomoci Konta BARIÉRY –

  poskytování příspěvků na bez-

  bariérová řešení. Jen vminulém

  roce dostali žadatelé od Nadace Charty 77

  přesně 70 příspěvků vcelkové částce zhruba

  2600 000 Kč. Aprotože ze stovek žádostí

  je zřejmé, jak toto téma silně zní ve světě

  postižených, jejich rodin, škol adalších

  veřejných zařízení, položili jsme některým

  uspokojeným žadatelům, ale ipředstavite-

  lům samospráv několik otázek (účinným po-

  mocníkem vjejich formulaci ivposuzování

  jednotlivých řešení byl Ústav konstruování

  ačástí strojů Fakulty strojní ČVUT vPraze,

  jmenovitě Ing. Jaroslav Křička, Ph.D.):

  Kdo vám doporučil právě toto zařízení?

  Zvažovali jste jinou technickou variantu?

  Proč jste ji nezvolili? Jste se zařízením spo-

  kojeni? Vyhovuje plně? Jak pružný aspoleh-

  livý je servis? Doporučili byste toto zařízení

  ijiným?

  Typické příklady

  Odpověděli všichni, ale někteří místo struk-

  turovaného textu zvolili plynulé sdělení,

  takže iodpovědi jsou trochu formálně

  rozdílné amuseli jsme je redakčně upravit.

  Uváděné pořizovací ceny jsme převzali

  zežádostí. Ke každé odpovědi připojil svůj

  stručný komentář iJaroslav Křička.

  1.

  Šikmá schodišťová plošina SP Omega

  od firmy Altech. Přístup kbytu

  Heleny Zábranské zPrahy

  Pořizovací cena: 251900 Kč

  Příspěvek nadace: 15000 Kč

  Odpověď Úřadu práce pro hlavní město

  Prahu, kontaktní pracoviště Praha 6:

  Paní Zábranská je ve III. stupni invalidity.

  Itak pracuje vrozhlasu. Bydlí vsuterénu,

  musí překonávat 12 strmých schodů, při-

  čemž není možné použít schodolez, protože

  schodiště je mírně stočené. Splošinou je

  maximálně spokojená, zařízení pracuje

  bezproblémově.

  Jaroslav Křička: Vzhledem kdaným

  skutečnostem je realizované řešení

  nejvýhodnější.

  ■ Umíme vybírat nejvhodnější protibariérová řešení?

  ■ Ročně jde o desítky milionů korun.

  ■ Připravuje se nová služba Konta BARIÉRY.

  Kam investovat: výtah y, plošiny, schodolezy

  Téma: Bariéry ve veřejném prostoru

  SCHODOLEZ POTŘEBUJE OBSLUHU, ale umí cestovat kamkoli.

• Strana 11

  11

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  Vtéto zemi neexistuje místo,

  kam by se zájemci opodobné projekty

  mohli obrátit oradu.

  můžeš / číslo 7–8 - 2013

  ■ Umíme vybírat nejvhodnější protibariérová řešení?

  ■ Ročně jde o desítky milionů korun.

  ■ Připravuje se nová služba Konta BARIÉRY.

  Kam investovat: výtah y, plošiny, schodolezy

  2.

  Šikmá schodišťová sedačka

  Thyssen Flow 2 od firmy Medeos.

  Rodinný domek ve Zlíně

  Pořizovací cena: 229900 Kč

  Příspěvek nadace: 10000 Kč

  Zodpovědi Úřadu práce Zlín:

  Sebastian Stříž bylOkresním soudem

  ve Zlíně svěřen do výchovy manželů Kuče-

  rových, prarodičů. Rozhodnutím ze dne

  22. 12. 2011 je přiznán jednorázový peně-

  žitý příspěvek na opatření zvláštní pomůc-

  ky – šikmá schodišťová sedačka. Kučerovi

  oslovili tři potenciální dodavatele, jedná se

  ostandardní základní provedení zvolené po-

  můcky snejmenší ekonomickou náročností.

  Na základě provedeného sociálního šetření

  nebylo možné překonávat schodišťovou

  bariéru vdomě (schodiště mezi patry) jinou

  pomůckou – např. schodolezem vzhledem

  kcharakteru atechnickým rozměrům scho-

  diště. Pořízení jiné zvláštní pomůcky nebylo

  doporučeno ani odborným lékařem vzhle-

  dem ke kombinacím zdravotního postižení.

  Spomůckou ipřístupem dodávající firmy

  jsou uživatelé velmi spokojeni. Vlétě 2012

  byla provedena jedna servisní technická

  kontrola zařízení. Do dnešního dne nebylo

  třeba žádných dalších zásahů či oprav. Tuto

  pomůcku by zvolili znovu arádi doporučili.

  Jaroslav Křička: Zprostorových možností

  vyplývá, že bylo zvoleno optimální řešení.

  Alternativy by přinesly nutnost rozsáhlých

  stavebních úprav, tedy ivětší náklady.

  3.

  Schodolez od firmy ASH, s. r. o.

  Bezbariérový přístup

  do terapeutických dílen

  Pořizovací cena: 108300 Kč

  Příspěvek nadace: 50000 Kč

  Odpověď ředitelky Domova pro osoby

  se zdravotním postižením Leontýn

  Roztoky uKřivoklátu Dany Zímové:

  Sleduji trendy pro usnadnění života lidí

  spostižením, při zvyšujícím se počtu přijí-

  maných imobilních uživatelů do organizace,

  kteří měli zájem opráci vterapeutických

  dílnách, se již nedal fyzicky zvládnout jejich

  přesun po schodech. Na možnost pořízení

  právě schodolezu jsem narazila na inter-

  netu při hledání možností, jak odstraňovat

  bariéry.

  Zvažovali jsme jiné technické uspořá-

  dání, pojízdnou plošinu, ale tato techno-

  logie nešla zprostorových důvodů použít.

  Ostavebním uspořádání nešlo uvažovat, šlo

  opříliš mnoho příkrých schodů.

  Jsme velice spokojeni, plně vyhovuje.

  Servis je naprosto vpořádku. Doda-

  vatel pružně reagoval na všechny naše

  požadavky včetně předvedení již před po-

  dáním žádosti ofinanční příspěvek, také

  dobře spolupracoval při vlastním dodání.

  Jakýkoliv dotaz či doplnění kprovozu jsou

  obratem vyřízeny.

  Doporučili bychom idalším zařízením.

  Pořízení schodolezu bylo nejlacinější

  variantou, aještě jde ovariabilní zařízení,

  které lze použít na jakémkoliv místě se

  schody vzařízení, dokonce ho využíváme

  mimo organizaci, protože ho lze velice lehce

  naložit do auta.

  Jaroslav Křička: Není uvedený

  podrobnější popis schodolezu ani objektu,

  výškové rozdíly, počet atvar schodišť atd.

  Otázkou je např. možnost vybudování

  nájezdové plošiny (plošin). Využití více

  osobami imimo objekt domova je velmi

  efektivní.

  4.

  Vertikální zdvižná plošina od firmy

  Vecom. Zpřístupnění všech pater

  Speciální základní školy vLounech

  Pořizovací cena: 911700 Kč

  Příspěvek nadace: 150000 Kč

  Zodpovědi starosty Loun Radovana Šabaty:

  Zřizovatelem Speciální školy je Ústecký

  kraj, ale město nemohlo nečinně přihlížet,

  že postižené děti musí rodiče doslova nosit

  do tříd.

  Jsme vlastníkem budovy, veškeré ná-

  jemné věnujeme zpět do údržby aoprav

  objektu.

  Situaci nebylo možné řešit jinak, vhisto-

  rické budově by byly náklady na standardní

  výtah ještě omilion vyšší.

  Sprací aservisem dodavatelské firmy

  jsme velmi spokojeni.

  Jaroslav Křička: To řešení je zde na

  správném místě. Instalace na vnějším

  plášti budovy může být ivpřípadě

  staršího objektu vhodně začleněna do

  celkové dispozice, ikdyž je např. nutné

  vytvořit vstupy zokenních otvorů. Dobrá

  investice.

  TYTO ZDVIHACÍ PLOŠINY K VLAKŮM

  jsou originálním českým (a dobrým) řešením.

  

• Strana 12

  12

  můžeš / číslo 7–8 - 2013

  Téma: Bariéry ve veřejném prostoru

  5.

  Ruční zdvihací plošina

  vželezniční stanici Křižanov.

  Přístup vozíčkářů kvlakům

  Pořizovací cena: 180000 Kč

  Příspěvek nadace: 36000 Kč

  Odpověď ředitelky Krajského centra

  osobní dopravy Českých drah

  vJihlavě Lenky Horákové:

  Ruční zdvihací plošinu Delta B+B po-

  užíváme vrůzných stanicích vrámci Kraje

  Vysočina už několik let.

  Zvažovali jsme ještě plošinu od jiného

  dodavatele, pro Deltu hovořila cena.

  Kfunkčnosti nemáme připomínky.

  Totéž platí oservisu.

  Toto zařízení bychom doporučili.

  Jaroslav Křička: Vsoučasnosti se

  jedná onejlevnější variantu řešení, ale

  vyžaduje asistenci zaměstnance ČD.

  Zařízením jsou vybaveny pouze stanice

  anádraží většího významu. Mnoho

  vozíčkářů však vlakem sestaveným

  zběžných vagonů necestuje – pohyb

  uvnitř vagonů, WC, uličky atd. Není také

  plně vyjasněna odpovědnost pracovníků

  stanic za obsluhu vozíčkářů apřípadné

  přistavení speciálních vagonů.

  Poznámka redakce:

  Reportáž z cesty vozíčkáře do Plzně po železnici

  na str. 15

  6.

  Průchozí venkovní prosklený

  výtah pro tělesně postižené

  od firmy Elektromosev, s. r. o.,

  Biskupské gymnázium B. Balbína

  aZákladní amateřská škola

  Jana Pavla II. Hradec Králové

  Pořizovací cena 1 443500 Kč

  Příspěvek nadace

  (dosud nečerpán): 150000 Kč

  Zodpovědi ředitele biskupského gymnázia

  J. Vojáčka:

  Loni se projekt nepodařilo realizovat, uvítali

  jsme možnost převést příspěvek nadace do

  letoška.

  Během letošního dubna jsme byli začle-

  něni do bezbariérové zóny města avypadá

  to, že se projekt bude brzy realizovat.

  Konkrétní typ výtahu navrhl Ing. arch.

  Mádlík vrámci projektové dokumenta-

  ce. Jiné řešení jsme vzhledem knutnosti

  zajištění volných únikových cest byli nuceni

  zavrhnout.

  Rádi bychom získali příspěvky mj. zfon-

  du mobility ministerstva školství aprojekt

  co nejrychleji dokončili.

  Ztoho všeho vyplývá, že konkrétní zku-

  šenosti svýtahem MOSEV zatím nemáme.

  Jaroslav Křička: Uváděný záměr je

  nejnákladnější řešení. Otázkou zůstává

  využitelnost zařízení po realizaci (jaké

  jsou dnešní potřeby ajaké budou později?)

  astruktura žáků astudentů.

  Malá ivětší poučení

  Průzkum redakce Můžeš jistě nemůže být

  reprezentativní, ale snad inspirativní. Práce

  firem, které tato zařízení dodávají, je hodno-

  cena docela dobře. Ainvestoři – soukromí

  iveřejní – se už vesměs naučili zvažovat

  nejefektivnější aekonomická řešení. Jeden

  problém je však vidět na první pohled: vtéto

  zemi neexistuje místo, kam by se zájemci

  opodobná zařízení mohli obrátit oradu.

  Přitom nejrůznějších instalací budou tisíce

  ainvestované částky zveřejných isoukro-

  mých peněz se počítají na desítky milionů.

  Aprotože výše uvedený Ústav konstruování

  ačástí strojů ČVUT pod vedením prof. Ing.

  Vojtěcha Dynybyla, CSc., nám nejen pomá-

  hal se samotným průzkumem, ale zároveň

  se zamyslel inad širšími souvislostmi, máme

  idobré zprávy.

  Především Jaroslav Křička připravil

  vČesku dosud nevídanou pomůcku investo-

  ra. Naprosto přehledně akvalifikovaně vás

  provede závažným rozhodováním opořízení

  podobných pomocníků proti bariérám.

  Brožuru si můžete stáhnout na www.muzes.

  cz nebo www.bariery.cz. Připravujeme ijejí

  tištěnou podobu.

  Vedení Nadace Charty 77 se vnejbližší

  době obrátí na rektora ČVUT. Ředitelka

  Konta BARIÉRY Nadace Charty 77 Božena

  Jirků: „Chceme ČVUT nejen poděkovat za

  dosavadní spolupráci, ale také navrhneme

  zřízení společné konzultační poradny, vkte-

  ré by nejlepší odborníci pražské techniky

  poradili každému, nejen klientům Konta

  BARIÉRY.“

  Ootevření poradny budeme čtenáře

  Můžeš včas informovat.

  

  ŠKOLA V LOUNECH

  využila technické

  možnosti starší budovy

  – vstupní otvory vznikly

  z oken.

  V RODINNÉM DOMKU

  jde často o milimetry.

  O to důležitější

  je správná volba

  dodavatele.

  

• Strana 13

  časopis pro ty, kteří se nevzdávají

  13

  můžeš / číslo 7–8 - 2013

  ■ Náš veřejný prostor zůstává dost nepříjemný.

  ■ Proč se postižení, maminky a senioři musí prát o každou bariéru?

  ■ Přestaňme si hrát na domácím písečku.

  Text: ZDENĚK JIRKŮ

  Foto: JAN ŠILPOCH

  Proč je veřejný prostor vnašich městech

  imenších obcích většinou málo přátel-

  ský? Nejen kvozíčkářům amaminkám

  skočárky…

  Omlouvám se předem za poněkud širší

  začátek. Vnaší zemi je obecně problém

  svyužíváním veřejného prostoru. Ikdyž

  nejsem pamětník, tvrdím, že to souvisí se

  společenskými peripetiemi naší země už od

  roku 1939. Až do zásadní politické změny

  vroce 1989 to byl čas, kdy nějaká intenzivní

  společenská akce ve veřejném prostoru, tedy

  svobodné setkávání, diskuse, neregulované

  kulturní aktivity nebo třeba oslava nějaké

  události nebyly žádoucí. Ale kupodivu nové

  politické poměry jako by jen převrátily ky-

  vadlo do druhé krajní podoby. Po povinných

  manifestacích abrigádách kolem domů

  přišla reakce – dejte nám pokoj, máme své

  nové podnikání, cestování aosobní zájmy.

  To také trvalo dost dlouho, takže teprve pár

  let si klademe otázky, kterou jste položil vy.

  Kdo si je klade? Samosprávy, stát?

  Aobčané sami? Vidíte zvýšený zájem

  aaktivitu?

  Asi patřím kprvní generaci, která nemá

  mezi svými životními cíli chatu nebo

  chalupu. Vlastník rekreačního objektu

  celkem pochopitelně směřuje svou energii

  jinam než do svého bydliště ajeho okolí. To

  znamená, že zatímco jinde ve světě je právě

  ovíkendech město nejpoužívanější, unás se

  vyprázdní. Ale naše generace necítí potřebu

  si od města odpočinout, zapomenout na ně,

  užívat si volný čas jinde. Proto chceme, aby

  veřejný prostor byl nejen estetický, ale ipo-

  hodlný, přátelský, připravený pro nejrůz-

  nější aktivity – abezbariérové řešení je pak

  samozřejmostí. My netoužíme po nějakých

  přísnějších normách pro nájezdy, přejezdy

  avůbec všechny cesty acestičky, jen trochu

  informovanější lidé znaší generace chtějí

  především návrat života do těchto míst. Ale

  vidíme, že zatím nejsme moc úspěšní, kvali-

  ta veřejného prostoru aživota není předním

  bodem politických programů auž vůbec ne

  politické praxe. Občané? Vidím jen docela

  malý zájem, ale zvyšuje se….

  Ale snejrůznějšími aktivitami se se-

  tkáváme každý den. Petice apodpisové

  akce se rojí, lidé nahlas protestují…

  Proti čemu? Nechtějí silnici kolem svých

  domů. Nechtějí spalovnu, nechtějí novou

  továrnu. Znedávné doby: obrovskému množ-

  ství lidí se nelíbily obří betonové květináče

  vulicích na Smíchově. Uplynul už skoro rok

  ajsou pořád na svých místech. Vidíme ale

  Jen vlídné prostředí

  vytváří vlídné lidi

  Adam GEBRIAN:

  ZLOBIVÝ CHLAPEC ČESKÉ ARCHITEKTURY

  je nejjemnější pojmenování Adama Gebriana,

  který se netají kritikou současné praxe.

  

• Strana 14

  14

  můžeš / číslo 7–8 - 2013

  Téma: Bariéry ve veřejném prostoru

  Naše generace necítí potřebu si od města

  odpočinout, zapomenout na ně, užívat si volný

  čas jinde. Proto chceme, aby veřejný prostor

  byl nejen estetický, ale i pohodlný, přátelský,

  připravený pro nejrůznější aktivity

  – a bezbariérové řešení je pak samozřejmostí.

  mnohem méně občanských iniciativ ve pro-

  spěch něčeho… Naučili jsme se docela efek-

  tivně něčemu zabránit, ale podpořit vznik

  něčeho smysluplného, tam ještě nejsme.

  Takže tuto souvislost samosprávy

  respektují. Proč ale jiné souvislosti

  unikají?

  Dobře promyšlený, upravený ataké udržo-

  vaný veřejný prostor – ulice, náměstí, pasáž,

  park avšechno ostatní zatím nejsou místem

  zisků velkých politických bodů. Nepleťme se

  – kdekdo vám řekne, že chce čistý audržova-

  ný chodník, ale když místní radnice raději vy-

  spraví kus silnice, ocení to skoro všichni. To

  už nemluvím openězích pro sportovní kluby,

  které jsou normálními obchodními společ-

  nostmi založenými kvůli zisku. Zdá se prostě,

  že prostředky na vybudování výtahů ve všech

  stanicích metra nemáme, ale podporu ko-

  merčních zábavných aktivit ano. My pro život

  ale nepotřebujeme jednou za čas gigantickou

  akci, potřebujeme každý den přátelské pro-

  středí svého města nebo obce. Naše vyspělost

  se měří schopností chovat se přátelsky ktěm

  nejslabším. Avtomto smyslu je brutalita naší

  společnosti zatím dost vysoká.

  Nejste nespravedlivý?

  Možná, ale dost často jezdím do zahraničí

  aprvní, co mě po návratu znovu aznovu

  zarazí, je vzájemné chování lidí. Málo

  ohleduplnosti, málo ochoty, hodně cynismu

  aněkdy ivyslovené hrubiánství. Právě ve

  veřejném prostoru.

  Tedy nepříliš vlídné prostředí vytváří

  nepříliš vlídné lidi?

  Anaopak. Začarovaný kruh. Je pravda, že ar-

  chitektura ovlivňuje lidi víc, než si připouště-

  jí. Ale platí to ivobráceném směru. Pochopit

  tento základní vztah je jediný možný začátek

  pozitivních změn. Zatím se unás nenašla

  politická reprezentace, která by jasně pojme-

  novala stav veřejného prostoru arozhodla

  se kjeho radikální proměně. Včetně financí.

  Slyšel jste, že by nějaký politik otevřeně řekl:

  VPraze ijiných velkých městech je aut moc,

  už ani korunu na jejich podporu, naopak bu-

  deme cíleně preferovat jiný způsob pohybu.

  Ale nakonec nerozhodují jen politici.

  Víme, že klíčové je pochopení nebo

  nepochopení odborného aparátu samo-

  správ. Jaké jsou vaše zkušenosti?

  Jako architekt moc realizací ještě nemám,

  ale jedno vím – pokud chcete, aby dům,

  náměstí, ulice či park dobře sloužily, musíte

  jít na hranu svých pravomocí, nebo je do-

  konce překročit. Musíte vstoupit do práce

  všech profesí. Mám krásný příklad – tesař mi

  tvrdil, že všechny krokve musí mít stržené

  hrany, tedy osmiúhelník vprůřezu. Já trval

  na čtverci. Pak mi začal vysvětlovat, že má

  malou dílnu, akdyž shotovou krokví vychá-

  zí ven, uhodí do zárubně ahrana je pryč.

  Řekl jsem mu: Tak příště prostě nenarazíte.

  Takhle přemýšlí řada úředníků ipolitiků.

  Hlavně žádné komplikace! Tady mám své

  políčko pravomocí apovinností aco je za

  tím, to mě nezajímá. Já samozřejmě ne-

  očekávám od úředníků nějakou neutuchající

  tvořivost, ale když uděláte práci tak, aby

  ten další za vámi anakonec iuživatel byli

  spokojení, musíte se prostě cítit lépe. Ovšem

  takový pocit unás mnoho neváží.

  Bylo by dobré, kdyby mezi úředníky,

  řekněme stavebních odborů, byli ikvali-

  fikovaní architekti?

  Bylo by to skvělé. Architekt je mimo jiné

  školen ktomu, aby se ke své práci hlásil celý

  život. On nemůže říci: To jsem dělal vminu-

  lém volebním období, na to se už nedívejte.

  Ataké ví, že jeho osobní riziko je trvalé.

  Kdežto „normální“ úředník když nechce,

  neriskuje nic. Změnily se podmínky? Tak to

  zamítneme, zrušíme, přerušíme. Vyhověli

  jsme předpisu, na něj si stěžujte! Ateď dejte

  tyto dva typy uvažování ksobě. Narazíte na

  společenské podmínky, neexistující zákon

  ostátní službě, neustálé vyhrožování těm,

  kteří by chtěli riskovat. Pak se stane, adost

  často, že jediné překročení pravomocí je:

  Mně se to nelíbí! Architekt může stokrát

  argumentovat, že jeho návrh odpovídá všem

  předpisům, nějaká záminka se najde.

  Achtěli by architekti vtomto světě sta-

  vebních úřadů vůbec působit?

  Zatím moc ne. Vinu mají iškoly, žádnému

  studentovi neříkají: Nemusíš být jen originální

  tvůrce, ina nějakém magistrátu můžeš udělat

  spoustu zajímavé práce. Kdyby někdo zpraco-

  val analýzu života slavných architektů první

  republiky, zjistil by, že skoro každý znich

  strávil kus života na stavebním úřadě vroli po-

  radců samosprávy isoukromých klientů, nejen

  aktivních tvůrců. Jen pár jmen za všechny –

  Kotěra, Gočár, Fuchs, Gahura, Linhart.

  Vaše kritické názory jsou všeobecně zná-

  mé. Stává se, že slyšíte otázku: Dobře,

  ale jaké je řešení?

  Slyším amám odpověď. Konečně ivarchitek-

  tuře, urbanismu avůbec veškeré tvorbě na-

  šeho materiálního prostředí otevřít hranice.

  Jsme uzavření, vymlouváme se na svá spe-

  cifika, unikátní podmínky azvláštní historii.

  Přitom běžně tvoříme unikátně špatné stavby

  acelá řešení. Každé město, každý investor

  by se divili, kolik výborných aosvědčených

  nápadů mu může přinést mezinárodní archi-

  tektonická soutěž nebo alespoň konzultace

  připravovaného záměru. Výmluva na peníze

  neplatí. Venku to umějí nejen dobře, ale

  často ilevněji. Stavba totiž nestojí jen peníze

  jednou zaplacené, ale po dobu své existence

  mnohem větší prostředky, když je špatně

  navržená arealizovaná. Tato výmluva neplatí

  iproto, že žádný dobrý zahraniční architekt

  by vám nedovolil šetřit právě na chytrých

  bezbariérových řešeních.

  

  Kdo je Adam Gebrian

  Architekt a publicista. Vystudoval Fakultu

  architektury Technické univerzity vLiberci

  a díky Fulbrightovu stipendiu také postgradu-

  ální program SCIFI vLos Angeles. Absolvoval

  pracovní nebo studijní pobyty vAmsterdamu,

  Rotterdamu, Paříži atd. Pravidelně publikuje

  vrozhlase i vtisku, pro Lidové noviny vytváří

  seriál o současné architektuře.

  info

  

• Strana 15

  můžeš / číslo 7–8 - 2013

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  15

  ■ Ačkoliv jízdní řád sliboval bezbariérový vlak, skutečnost byla jiná.

  ■ Vstřícný přístup pracovníka drah zpříjemnil jinak nepříjemnou situaci.

  ■ Hlavní nádraží vPraze i Plzni jsou bezbariérová.

  Na Plzeň, dráhy,

  na Plzeň!

  Text: RADEK MUSÍLEK

  Foto: JAN ŠILPOCH

  P

  ro některé lidi na vozíku je jízda

  vlakem běžná záležitost. Pro

  jiné jde osvého druhu ojedinělé

  dobrodružství. Nezapomenutelný

  zážitek přitom zcesty dělají spíš

  služby Českých drah než samotná jízda po

  kolejích. Abychom vyzkoušeli, co můžete

  na svých letních výletech čekat, podnikli

  jsme malou výpravu zPrahy do Plzně

  azpět.

  Když říkám my, myslím tím sebe afoto-

  reportéra Jana Šilpocha. Jako cíl jsme si vy-

  tyčili proslulý pivovar Pilsner Urquell, který

  mimochodem nabízí prohlídku po bezbarié-

  

  rové trase. Takže to klidně berte jako náš tip

  na výlet. Především nám však šlo okvalitu

  služeb Českých drah. Připraví nám dostateč-

  né množství zážitků, okterých půjde něco

  napsat? Anebo předvedou nezáživně nudný

  perfektní servis?

  Na internetu jsme si vjízdním řádu

  vybrali rychlík v10.15 h zPrahy-Hlavního

  nádraží. Podle označení by měl být vybaven

  vozem pro přepravu cestujících na vozíku.

  Vysvětlivka dokonce praví, že má izveda-

  cí plošinu. Že by tedy vše klapalo jako po

  drátkách?

  Na rekonstruované hlavní nádraží jsem

  dorazil metrem, které je vtéto stanici vy-

  baveno dvěma výtahy pro vozíčkáře. Nově

  zrekonstruovaná budova vlakového Hla-

  váku je už také plně bezbariérová. Odpadá

  tedy dřívější přeprava na peron nákladním

  výtahem. Jen musíte dávat pozor, kam

  vlastně jít. Ukazatele kvýtahům vedoucím

  na nástupiště nejsou označeny symbolem

  vozíčkáře, ale symbolem výtahu. Ten jsme

  napoprvé úspěšně přehlédli avstoupili do

  špatného podchodu. Nikoliv ten nejbližší

  prostřední, nýbrž ten severní je bezbarié-

  rový.

  Nenahlásili jste se dopředu!

  Při kupování jízdenek (zpáteční dohroma-

  dy pro vozíčkáře sdoprovodem za 50 Kč)

  jsme poněkud vykolejili slečnu na infor-

  macích. Nenahlásil jsem totiž svoji cestu

  48 hodin dopředu! Řekla mi, že takhle ne-

  může zaručit, že se do vlaku dostanu. Když

  jsem se otázal, zda se prostě nemohu ráno

  rozhodnout, že někam pojedu dnes, jen

  pokrčila rameny. Mávala přitom papírem,

  na kterém byl seznam dvaceti objedna-

  ných vozíčkářů, které budou muset během

  dneška naložit. Když jsem později vpraxi

  viděl organizaci práce zaměstnanců drah,

  uznal jsem, že to lze opravdu stihnout jen

  těžko. Atakový nezbedný vozíčkář, který si

  přijede jen tak, jim celý systém může úplně

  narušit. Nicméně můj vlak má mít přece

  vlastní plošinu. Říkal to jízdní řád, tak

  mohu být vklidu, že...

  HLAVNÍ NÁDRAŽÍ V PRAZE

  je po rekonstrukci vcelku

  moderně vyhlížející dopravní uzel

  bez bariér. Jen musíte pozorně

  sledovat informační tabule.

• Strana 16

  16

  můžeš / číslo 7–8 - 2013

  Při čekání na vlak mi zpěkné, ale děravé

  kovové klenby kape na špičku boty dešťová

  voda. Rozjímám přitom o hlavním nádraží

  vHelsinkách. Do vlaku se tam nastupuje

  bez jediného schůdku. Vlaky jsou vúrovni

  nástupiště, malou mezeru překlenuje auto-

  matická plošinka. Tři vozíčkáři nastoupili

  úplně sami, o objednávce předem nemusela

  být vůbec řeč. Ze snění mě vytrhl příjezd

  našeho vlaku.

  Souprava kupodivu není vybavena vago-

  nem pro přepravu vozíčkářů. Čím to bude,

  že nejsem překvapen? Naštěstí je kdispozici

  obligátní hytlák neboli služební vůz pro pře-

  pravu pošty anadměrných zavazadel. Vlast-

  ní plošinu nemá. Zato je vybaven ochotným

  stevardem, který má příjem avýdej balíků

  na starosti.

  Napnul své tetované svaly aspolečně

  sfotografem Honzou mě zdvihli do metrové

  výšky. Nad skoro metrákovou hmotností mé

  osoby svozíkem jen pobaveně mávl rukou.

  „To je vpohodě, mám naposilováno. Ale

  škoda pro vás, dneska mi zrovna nedali

  ten bezbariérový vůz. Rozbil se,“ hlásí nám

  aomluvným tónem dodává, že budeme tedy

  muset zůstat vprostoru pro náklad. Ulička

  ke kupé je totiž pro vozík moc úzká. Honza

  chce zůstat kolegiálně se mnou. Stevard

  mu tedy ochotně nabídne židli, aby nemu-

  sel sedět na zaprášené prkenné podlaze.

  Za chvíli nám ještě přinese několik výtisků

  novin apřislíbí občerstvení. Jeho vstřícnost

  ahumor odlehčují situaci, ze které by jinak

  mohl být člověk dost rozladěný.

  Mezi balíky ajízdním kolem

  Sedíme tak mezi pár balíky ajedním jízdním

  kolem. Prostoru máme spoustu, určitě víc

  než vobyčejném kupé. Přemýšlím, do kte-

  rého rohu půjdu vykonat tělesnou potřebu,

  Téma: Bariéry ve veřejném prostoru

  kdyby na mě přišla. KWC se totiž nedostanu

  aprodavač občerstvení skutečně dorazil.

  Aco by si tak od něj člověk mohl koupit,

  když jede do Plzně, nota bene do pivovaru?

  Naštěstí jedeme jen hodinu apůl. Ubíhající

  krajinu pozorujeme zamřížovaným oknem.

  Venku je zima aprší. Příjemně vytopený

  hytlák se tak vtomto kontextu stává vcelku

  útulným místem.

  Co by tomu asi říkal turista ze západní

  Evropy? Není tak nereálná představa, že

  někdo na vozíku přiletí do Prahy ajeden

  den si řekne, že vyrazí obhlédnout výrobu

  světoznámé značky piva. Na internetu zjistí,

  že prohlídka je bezbariérová, stejně tak vla-

  kový spoj. Myslím, že by zažil výlet, na který

  nezapomene.

  Dalším vstřícným gestem našeho stevar-

  da byl telefonát do cílové stanice. VPlzni

  nás už čekaly dvě dámy smobilní plošinou.

  Ovládání je mechanické, točí se klikou jako

  urumpálu. Nic proti tomu. Poctivá mecha-

  nika je často lepší než složitá elektronika.

  Ale nemáte nejlepší pocit, když se vezete

  jen díky tomu, že se žena ve středních

  letech dře. Navíc na nic shlížíte znadhledu,

  takže si připadáte jako nějaký otrokář. Což

  ostatně kolemjdoucí cestující okomento-

  val slovy, že je to technika jak zdob krále

  Klacka. Odvětili jsme, že jsme rádi iza

  tohle. Hlavně když technika funguje aplní

  svůj účel.

  Hlavní nádraží vPlzni je také bezba-

  riérové, takže nebyl problém dostat se na

  ulici. Nepříjemné bylo jen počasí acesta

  kpivovaru. Ten sice leží téměř za rohem,

  jenže jsme narazili na rozkopaný chodník

  aněkolik obrubníků. Popis prohlídky pivo-

  varu si nechme na jindy, ale doporučujeme.

  Odvě hodiny později se zmoklí vracíme na

  nádraží. Už při příjezdu jsme si domluvili

  přistavení plošiny přímo sobsluhou.

  Místo židle časopis

  Vlak přijel opět shytlákem, ale uvnitř seděl

  jiný zaměstnanec. Ten nám dal možnost

  porovnat, jak dokáže dvě stejné situace

  ovlivnit přístup dvou různých lidí. Foto-

  graf Honza, rozmazlený předchozí jízdou,

  požádal ožidli. Dostalo se mu odpovědi, že

  pán má jen jednu pro sebe. Prý si může jít

  sednout do kupé. To kolega odmítl, atak

  

  Při čekání na vlak mi zpěkné, ale děravé kovové klenby

  kape na špičku boty dešťová voda.

  Rozjímám přitom o hlavním nádraží vHelsinkách.

  MOBILNÍ MECHANICKÁ PLOŠINA slouží dobře. Bez objednávky předem se jí však nemusíte dočkat.

  KDYŽ VENKU PRŠÍ, jste rádi i za vyhřátý

  poštovní vůz. A na zamřížované okno si zvyknete.

  PIVOVAR V PLZNI nabízí prohlídku i pro návštěvníky

  na vozíku. Od vlaku je to sem pár stovek metrů.

• Strana 17

  můžeš / číslo 7–8 - 2013

  17

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  Proč?

  Obezbariérovosti města ajeho objektů

  jsem toho již napsala mnoho. Ipro Mů-

  žeš. Nechci se opakovat, atak mě napadlo

  pojmout toto téma trochu jinak. Zpohle-

  du handicapovaného řidiče. Protože co

  vám bude platné, když sice (doufejme, že

  již brzy) budou objekty města bezbariéro-

  vé, ale vy se knim nedostanete, apo-

  kud ano, tak svelkými potížemi. Ano,

  chci mluvit ovyhrazených místech pro

  handicapované, ale zejména osystému

  vydávání průkazů O2.

  Podle silničního zákona je toto speciál-

  ní označení vozidla určeno držitelům

  průkazů ZTP aZTP/P. Průkazy jsou nově

  přiznávány podle zákona oposkytování

  dávek osobám se zdravotním postižením.

  Tam se v§ 34 dočteme, že průkazy náleží

  osobám, kterým byl přiznán II., respekti-

  ve III. aIV. stupeň závislosti. Na první po-

  hled se to zdá logické. Mezi těmi, kterým

  jsou přiznány nejvyšší stupně závislosti,

  budou ti, kteří specifikum vyhrazeného

  parkovacího místa potřebují knástupu/

  výstupu do/zvozidla.

  Jdeme-li však do problematiky hlouběji,

  zjistíme, že je mnoho vozíčkářů, které já

  nazývám zdatnými, kterým byl přiznán

  „jen“ I. stupeň závislosti (ijá jsem mezi

  nimi). Budeme-li číst zákony dále, zjistí-

  me, že těmto by ale měl náležet jen průkaz

  TP, ukterého nárok na vydání průkazu

  – speciálního označení vozidla – nevzniká

  (!). Takže sečteno apodtrženo: ti, kteří po-

  dle mého názoru specifické místo potřebují

  nejvíce, protože se pohybují bez přítom-

  nosti druhé osoby, mají smůlu. (Abych to

  vysvětlila – těžce handicapovaná osoba,

  která je přepravována asama neřídí, má

  doprovod, který vpřípadě nedostupnosti

  vyhrazeného parkovacího místa může

  pomoci. Plně integrovaný, samostatný

  vozíčkář, takovou možnost nemá.)

  Kde je chyba? Vpřiznávání průkazu spe-

  ciálního označení vozidla. Všude vcivili-

  zovaném světě jsou zákony upraveny tak,

  že na tento průkaz mají nárok jen ti, kteří

  mají postižení pohybového aparátu (vně-

  kterých zemích mají nárok ilidé smen-

  tálním postižením). Souvislost mezi výší

  závislosti na druhé osobě apřiznání znaku

  je tedy nelogická. Od roku 2000, kdy jsem

  přišla do Senátu, se ozměnu přiznávání

  znaků na principu „osoba má postižení

  pohybového aparátu, atudíž má nárok

  na speciální označení vozidla“ snažím.

  Neúspěšně. NRZP je vždy proti apřesvědčí

  poslance, že můj, respektive senátní návrh

  mají zamítnout. Musím přiznat, že jsem

  za ty roky nepochopila proč...

  

  Autorka je senátorka.

  SLOUPEK

  Daniely FILIPIOVÉ

  se usadil na zem. Ještě že jsme usebe měli

  jeden výtisk našeho měsíčníku. Ukázalo se,

  že jde omultifunkční časopis. Cestou po-

  slouží stejně dobře jako zdroj poučení ijako

  podložka ksezení. Noviny ani občerstvení

  tentokrát vnabídce nebyly.

  VPraze přijel pro balíky muž sještěrkou.

  Když mě neviděl ve dveřích vagonu, tak se

  snadějí vhlase zeptal, jestli ten vozíčkář

  nedorazil. Dostalo se mu ujištění, že ano,

  což jsem utvrdil isvým zjevením zpoza

  rohu. Zklamaně odvětil, že pro tu plošinu

  tedy dojede. Evidentně věděl, že mám při-

  jet. Co si myslel? Že jsem cestou ze zoufal-

  ství vyskočil zvlaku? Hledání apříjezd plo-

  šiny zabral dobrých deset minut. Zdálo se,

  že souprava už by měla pokračovat vcestě

  anabírá zpoždění. To vesele komentovali

  okolo zevlující kolegové ještěrkáře, kteří

  evidentně neměli nic lepšího na práci.

  Dobrá věc se nakonec podařila ajá nemusel

  proti své vůli pokračovat vcestě.

  

  Sedíme mezi pár

  balíky a jedním jízdním

  kolem. Prostoru máme

  spoustu, určitě víc než

  vobyčejném kupé.

  Přemýšlím, do kterého

  rohu půjdu vykonat

  tělesnou potřebu, kdyby

  na mě přišla.

  PLZEŇSKÉ

  HLAVNÍ

  NÁDRAŽÍ

  je bezbariérové

  a místní

  zaměstnanci

  poskytli lepší

  servis než

  v Praze.

  BALÍK I VOZÍČKÁŘ byl úspěšně vyexpedován.

  Plošina dorazila, ačkoliv to chvíli trvalo.

  CESTOU ZPÁTKY V HYTLÁKU musel kolega Honza

  sedět na zemi. Volná židle se pro doprovod nenašla.

• Strana 18

  18

  můžeš / číslo 7–8 - 2013

  TÉMA: Bariéry ve veřejném prostoru

  ■ Internet poskytuje řadu nástrojů kplánování cest a zjišťování informací.

  ■ Přibývá měst mapujících bezbariérovost.

  ■ Aplikace vmobilním telefonu patří knejnovějším pomocníkům cestovatelů na vozíku.

  Text: ŠTĚPÁN BENEŠ, RADEK MUSÍLEK

  Foto: JAN ŠILPOCH

  B

  ariéry postupně mizí nejen vreálném

  prostředí, ale nejnovější informač-

  ní technologie boří ity vnašich

  hlavách. Vozíčkář už nemusí zůstat

  doma ze strachu zneznámého. Ke

  zjišťování, zda je vybrané místo bezbarié-

  rové, můžete přizvat moderní techniku.

  Internet nabízí nekonečnou informační ban-

  ku ana samotné cestě zase mohou pomoci

  aplikace pro chytré mobilní telefony. Bohužel

  zatím neexistuje jedno jediné centrální místo,

  kde by se informace scházely akde by bylo

  možné je pohodlně vyhledat. Plánování cesty

  tak vyžaduje trochu toho pátrání akombinaci

  nástrojů. Přesto existují projekty, které se

  ojistou kumulaci informací snaží. Za domácí

  luhy aháje jmenujme například portál Svozí-

  kem na cestách, který poskytuje bezbariérové

  výletní tipy ve všech krajích. Zřady zahranič-

  ních webů můžete vyzkoušet například www.

  wheelchairtraveling.com.

  Svozíkem po mapě

  Nadějným projektem zčeské dílny je kupří-

  kladu VozejkMap, počin zČeské asociace

  paraplegiků. VozejkMap je internetová

  databáze přístupných míst vČR izahraničí.

  Jedná se vlastně ovylepšené mapové pod-

  klady od firmy Google, stejné, jako najdete

  vmapách Google na adrese maps.google.

  Sinformací na cestách

  funguje. Oba projekty jsou přístupné zinter-

  netového prohlížeče každému, bez nutnosti

  registrace. Zadarmo nabízejí také aplikace

  pro chytré mobilní telefony. Informace se

  tak kuživatelům dostanou ina cestách, tedy

  za předpokladu, že mají vmobilu interneto-

  vé připojení.

  Města se snaží

  Informace opřístupnosti lze ale samozřejmě

  získat inezávisle na specializovaných apli-

  kacích. Mapování se srozdílnými výsledky

  věnují mnohá česká (izahraniční) města.

  Na jejich oficiálních stránkách najdete růz-

  norodé informace. Někde jen výčet přístup-

  ných budov, jinde zase poměrně detailní

  mapu města svyznačenou přístupností

  objektů aschůdností jednotlivých ulic. Je-

  jich přehled vČR poskytuje projekt MůjVo-

  zík firmy Otto Bock na internetové adrese:

  http://mujvozik.cz/podpora-a-pomoc/

  bezbarierove-mapy-mest/. Mapa odkazuje

  na patnáct měst, která nějakým způsobem

  com. Přidaná hodnota však spočívá vtom,

  že do mapy může každý její uživatel přispí-

  vat tzv. body zájmu, což je vlastně označení

  určitého místa apodání informace, zda je

  bezbariérové či nikoliv. Projekt sleduje atri-

  buty jako přístupnost objektu, přítomnost

  bezbariérové toalety amožnost vyhrazené-

  ho parkování. Aty také zobrazí po kliknutí

  na vybraný objekt, včetně jeho doplňujícího

  popisu (uživatelé mohou třeba dopsat, jak

  široké jsou vstupní dveře či jiné důležité

  informace). Samozřejmostí je vyhledávání

  objektů podle zájmu, například zdraví, kul-

  tura, nákupy atd. Kolik takových míst mapa

  obsahuje, závisí čistě na množství lidí, kteří

  se do ní rozhodnout přispět, ať už zmapová-

  ním svého okolí nebo míst, kam jezdí.

  VozejkMap se inspiroval upodobných

  projektů vzahraničí, kupříkladu uněmec-

  kého projektu Wheelmap.org, který funguje

  na stejném principu. Oproti VozejkMapu má

  výhodu delšího fungování, tedy více ozna-

  čených míst, hlavně vzahraničí. Nevýhodou

  může být cizí jazyk, ve kterém Wheelmap

  Sami tvůrci projektu

  MůjVozík vyzývají,

  aby lidé přispívali tipy

  na další bezbariérová

  města, která třeba

  zmapovaná jsou, ale

  všeobecně se o tom

  neví.

  CESTOVATELÉ NA VOZÍKU

  mohou čím dál častěji využít

  internetové informace v aplikacích

  pro tablety a mobilní telefony.

• Strana 19

  můžeš / číslo 7–8 - 2013

  19

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  Sinformací na cestách

  Starý dobrý telefon je spásou

  pro ty, kteří sinternetem nekamarádí,

  trend je však jednoznačný.

  popisují svoji bezbariérovost. Komplexnost

  informací ajejich zpracování jsou však vel-

  mi různé. Zatímco například Praha přichází

  vedle jiného isdetailním slovním popisem

  turistických tras pro vozíčkáře, Nový Jičín

  se omezuje na popis bezbariérové městské

  hromadné dopravy.

  Sami tvůrci projektu MůjVozík vyzývají,

  aby lidé přispívali tipy na další bezbariérová

  města, která třeba zmapovaná jsou, ale vše-

  obecně se otom neví. Poněkud nepraktické

  je řešení, kdy mapa ČR sice obsahuje značky

  popsaných měst, ale nestačí pouhé kliknutí

  na vybrané místo. Návštěvník musí na konci

  stránky nalézt sekci Aktuality, ve které

  teprve uvidí odkazy na jednotlivá města.

  Bohužel zde není ani jedna značka zKarlo-

  varského aLibereckého kraje.

  Pátrat nezávisle na souhrnných webech se

  opravdu vyplatí. Některá místa se do sezna-

  mu určitě zatím nedostala. Akdyž není infor-

  mace snadno knalezení, neváhejte anapište

  či zavolejte na vedení města. Oni poradí vám,

  vy svým dotazem naopak inspirujete je, že by

  Usilovat onemožné

  je lidské

  Není zbytečné dělat doškolní budovy

  taky vjezd pro vozíčkáře? Kolik žáků je

  navozíčku akdy se to vyplatí? Vcelé ško-

  le jsou dva, takže to jsou zbytečné výdaje.

  Koneckonců vespolečnosti vždy byli ilidé

  nějak handicapovaní ati museli přijmout

  jak svoje poškození, tak to, že si nemohou

  dovolit všechno, co mohou ti ostatní, tedy

  ti zdraví. Nedávno jsem viděla ivjezd pro

  vozíčkáře dohospody! Najedné straně

  se snažíme, aby občané nekonzumovali

  alkohol, asoučasně jim přístup kněmu

  usnadňujeme?

  Takové apodobné výroky slyším poměrně

  často. Někdy to napadne imne. Pak sama

  sebe opravím auvědomuji si, že bezbarié-

  rový přístup dobudov veveřejném prosto-

  ru je součástí našeho pojetí rovnosti mezi

  lidmi. Veřejný prostor je proto veřejný,

  aby sloužil všem. Vsoukromém prosto-

  ru, vbytě či domku, závisí bezbariérový

  vchod jen napřání majitele takové nemo-

  vitosti. (Ale ivtakovém případě, pokud

  oto zažádá, něco těm lidem přidá stát,

  nebo třeba inaše Konto BARIÉRY.)

  Lidé nikdy nejsou anebyli stejní. Lišíme

  se váhou, výškou, stářím, výší příjmů,

  schopnostmi adalšími adalšími faktory,

  které jsou podmíněny třeba igeneticky

  akteré nemůžeme změnit. Nerovnost lidí

  je tedy běžná, normální vespolečnosti

  avminulosti byla mnohem vyšší, než je

  dnes. To ale nás neomlouvá. Vestředo-

  věku se ostatní těmto lidem smáli nebo

  jejich handicap považovali zatrest boží

  nebo důsledek prokletí či uřknutí. Ale

  itehdy se mnozí snažili těmto lidem

  pomáhat, atato pomoc dokonce patřila

  mezi základní křesťanské ctnosti. (Těmto

  lidem pomáhali třeba iproto, aby se sami

  dostali posmrti donebe). Dnes jsme ale

  trochu dále, atak je rovnost lidí převe-

  dena inarovnost možností. Snažíme

  se dodržovat psané inepsané zásady

  toho, co považujeme zahumánní, tedy

  zalidské, lidsky správné atyto zásady

  jsme (pro jistotu) zařadili idozákono-

  dárství. Nezávislost aalespoň relativní

  soběstačnost každého jedince patří klid-

  sky hodnotnému životu. Já vím, stojí to

  peníze, ale pomůže to nejen těm handica-

  povaným, ale iostatním. Jak? Uvědomí

  si inapodkladě bezbariérového přístupu

  doveřejných budov, že jsme či chceme být

  humánní společností. Vždycky to nejde,

  ale usilovat onemožné či skoro nemožné

  je přece lidské!

  

  Autorka je socioložka,

  členka rady Konta BARIÉRY.

  SLOUPEK

  Jiřiny ŠIKLOVÉ

  mohli sinformovaností pro handicapované

  návštěvníky hýbat směrem kupředu.

  Podobné informace poskytují na svých

  internetových stránkách samozřejmě isa-

  motná muzea, divadla, galerie adalší kul-

  turní instituce. Stejně tak lze využít stránky

  konkrétních regionů nebo chráněných

  přírodních celků typu národních parků. Za

  pokus stojí ituristická infocentra vdaném

  místě. Když nevyčtete požadované informa-

  ce přímo, vždy je kdispozici nějaký kontakt.

  Ze zkušenosti lze tvrdit, že většinou budou

  zaměstnanci vědět více, než je aktuálně uve-

  deno na webových stránkách. Podobným

  způsobem lze získat ipřehled oslužbách pro

  smyslové handicapy.

  Není nad osobní zkušenost

  Starý dobrý telefon je spásou pro ty, kteří

  sinternetem nekamarádí, trend je však jed-

  noznačný. Dnes už je připojení zinformač-

  ního hlediska nejen výhoda, ale prakticky

  nezbytnost. Nehledě na provolané peníze.

  Není však nad zkušenosti přímo od člověka

  spostižením, který dané místo osobně na-

  vštívil. Vtomto smyslu lze doporučit diskus-

  ní fóra nebo weby, kde se jednotliví lidé dělí

  osvé zážitky. Mezi velmi pěkné patří stránky

  manželů Folvarských www.neposedime.cz.

  Pokud jedete do zahraničí, je na místě

  vybrat si dobrého průvodce. Vknihkupectví

  lze ke každé zemi zakoupit bedekr nejméně

  od dvou až tří vydavatelství. Vněkterých je

  přístupnost vyznačena piktogramy usamot-

  ných památek, ujiných zase malá kapitolka

  otom, co turisty shandicapem čeká akam

  se mohou obrátit pro pomoc či informaci.

  Přestože internet je obrovským pomocní-

  kem, získávání ucelených informací je stále

  trochu detektivní prací. Roztříštěnost infor-

  mačních zdrojů umocňuje ještě nejednotné

  názvosloví. Obvykle se vyplatí hledat více

  slovních spojení. Mezi nejčastější patří: bez

  bariér či bezbariérové, pro vozíčkáře, pro lidi

  spostižením či postižené ahandicapované

  (psáno ihendikepované). Nelze vyloučit ani

  označení invalidé. Vangličtině lze pracovat

  sfrázemi disabled či disabilities, wheelchair,

  accessible, handicapped nebo special needs.

  Na stránkách vněmeckém jazyce zkoušejte

  slova behinderung arollstuhl. Pomocnou

  ruku podá internetový překladač.

  Virtuální procházka

  Když už nepomůže žádná zoficiálních cest,

  lze ke svému prospěchu využít iexistují-

  cí technologie, které třeba ani nebyly za

  účelem ověřování bezbariérovosti stvořeny.

  Příkladem je funkce Street View, která je do-

  stupná při největším přiblížení na mapách

  Google. Vozidla této firmy totiž už řadu let

  projíždějí svět skamerou pro snímání vúhlu

  360 stupňů, atak se můžete virtuálně projít,

  kde se vám zachce. Akromě jiného tak třeba

  na této prohlídce uvidíte, do které budovy

  je schod či zda se uní dá zaparkovat, jaké je

  to vjejím okolí apodobně. Představivosti se

  meze nekladou. 

• Strana 20

  20

  můžeš / číslo 7–8 - 2013

  TÉMA: Bariéry ve veřejném prostoru

  Text: RADEK MUSÍLEK

  Foto: JAN ŠILPOCH

  L

  ea Skanderová před šesti lety založila

  cestovní agenturu, která se vPraze

  zaměřuje na zahraniční návštěvníky

  spostižením. Poskytuje bezbariéro-

  vý servis na míru, který by ujiných

  cestovních kanceláří hledali jen stěží. Svůj

  projekt nazvala Accessible Prague, tedy

  Přístupná Praha. Zajišťuje však ikomentova-

  né prohlídky dalších měst. Kromě klasických

  průvodcovských služeb nabízí bezbariéro-

  vou dopravu, ubytování, půjčování pomů-

  cek avýlety na skútrech. Na své si přijdou

  izájemci olázně awellness.

  Bezbariérový

  servis pro cizince

  ■ Mezi zahraničními turisty spostižením je o Prahu zájem.

  ■ Majitelku specializované cestovní agentury inspirovala zkušenost zAnglie.

  ■ I lidé, kteří nevidí, rádi cestují.

  Když vroce 2005 vystudovala obor dě-

  jepis apedagogika na Pedagogické fakultě

  Univerzity Karlovy, vypravila se do Velké

  Británie. Zde začala pracovat pro společnost

  Active Assistance, která poskytuje komplex-

  ní asistenční azdravotní péči pro lidi spo-

  stižením. „Chtěla jsem poznat něco nového,

  zdokonalit si angličtinu azároveň si vydělat

  nějaké peníze. Našla jsem si skutečně

  smysluplnou práci. Stala jsem se pečovatel-

  kou jednoho tetraplegika, takže vím, co je

  pro člověka na vozíku důležité,“ říká Lea.

  Během svého pobytu poznala, že istěžkým

  handicapem se dá žít aktivně. Viděla mož-

  nosti britských vozíčkářů, jak cestují atd.

  Seznámila se smoderním vybavením, které

  jim usnadňuje život.

  Chybějící služby

  Po návratu do Česka chvíli učila. „Brzy

  jsem si uvědomila, že se téhle práci věnovat

  nechci,“ posteskla si Lea nad atmosférou

  včeském školství. Nápad založit cestovní

  agenturu pro lidi spostižením se zrodil,

  když pozvala zAnglie do Prahy kamaráda

  na vozíku. Uvědomila si, jak moc jiná je

  situace unás. Kolik služeb tady chybí, na

  jaké bariéry cizinci narazí. Inspirována Bri-

  tánií, za peníze tamtéž vydělané, rozhodla

  se nakoupit vybavení arozjet první cestovní

  kancelář zaměřenou na přijíždějící zahranič-

  ní turisty spostižením. Zároveň se tak stále

  věnuje své oblíbené historii, ikdyž vroli

  průvodkyně, nikoliv učitelky.

  ZAKLADATELKA CESTOVNÍ AGENTURY

  pro lidi s postižením Lea Skanderová

  miluje historii a užitečnou práci s lidmi.

  Její projekt je ideálním propojením obojího.

• Strana 21

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  můžeš / číslo 7–8 - 2013

  21

  Koupila si Renaulta Kangoo upraveného

  pro přepravu vozíků, pořídila skútry pro

  špatně chodící, ale také vozíky, ato včetně

  těch do sprchy. Počáteční investice nebyly

  malé. Patřilo knim ivytvoření webových

  stránek areklama vzahraničí. Lea začala

  mapovat pražské hotely azjišťovat, jak jsou

  přístupné. Dnes už jich má vnabídce celou

  řadu akaždému klientovi zajistí ubytování na

  míru. Všechno pečlivě změří anafotí, protože

  pod obecným pojmem „bezbariérový pokoj“

  se může skrývat ledacos. „Cestovatelé to ale

  obvykle tak detailně neřeší,“ prozrazuje Lea.

  Vpraxi vypadá komunikace sklientem

  následovně: zájemci Leu osloví prostřed-

  anásledně vpořádku předá zpět. Lea tak

  ušetří čas amůže se věnovat dalším turistům.

  „Nejvíc jezdí Britové, Němci, Američané

  aItalové. Nechybějí ale ani Skandinávci,

  Australané či lidé zdalších míst. Dá se říci, že

  sem jezdí doslova celý svět.“ Věkové rozmezí

  cestovatelů shandicapem je přitom široké.

  Od teenagerů po osmdesátníky. Vposlední

  době dokonce už ani není potřeba reklama

  vzahraničí. Většina návštěvníků si informace

  sama hledá na internetu, kde automaticky

  narazí na agenturu Accessible Prague.

  Na portálu Trip Advisor (Výletní poradce)

  si lidé sdělují zkušenosti zcest. Na služby

  výletů se skútry (Prague by mobility scoo-

  ters and on foot) tu najdete hned sedmnáct

  pochvalných recenzí od spokojených zákaz-

  níků. Za všechny citujme paní Catherine

  zWisconsinu: „Vříjnu 2012 jsem se svou

  82letou maminkou navštívila Prahu. Nedo-

  kážu dost dobře vyjádřit svou spokojenost

  svýlety na půjčených skútrech. Majitelka

  Lea anaše průvodkyně Lída byly velkolepé!

  Já amoje máma cestujeme často anavštívily

  jsme většinu hlavních evropských měst, takže

  máme sčím srovnávat. Nemohly jsme být

  spokojenější…“ Vtomto oslavném duchu se

  nesou idalší příspěvky. Na skútry mohou po-

  chopitelně vyrazit ipřípadní domácí zájemci.

  Tři apůl hodiny svyzvednutím uhotelu

  adoprovodem vyjde na přibližně dva apůl

  tisíce korun. Nabízené trasy lze prostudovat

  na www.scootableprague.com.

  Výhodou agentury je, že dnes už její pro-

  voz představuje minimální náklady. Hlavní

  investice přišly na začátku abohatství tkví

  především vknow-how. „Moje náklady dnes

  obnášejí jen účty za vedení stránek, inter-

  net, počítač, telefon aopravy používaných

  pomůcek.“ Ktěm se mimochodem většinou

  uživatelé chovají slušně, ikdyž se najdou

  výjimky. Převážná část návštěvníků jsou milí

  lidé, kteří projevují vděčnost za poskytnutý

  servis.

  Bezbariérová Praha

  Skoro každý je Prahou nadšen. Leckdo

  přiznává imilé překvapení zdobré úrovně

  bezbariérovosti. Mnozí přece jen přijíždějí

  do postkomunistické země srůznými před-

  stavami aočekávají spíše to horší. „Trochu je

  to ale tím, že jim umetám cestičku. Vybírám

  vhodné trasy, místa ispoje. Oni pak mají

  pocit, že všechno bezvadně funguje, ane-

  střetnou se naplno srealitou,“ vysvětluje

  Lea důvody spokojenosti. Občas se na Leu

  obracejí návštěvníci, kteří vPraze byli, ale

  nevyužili jejích služeb. Píší jí své stížnosti,

  že to ato nefungovalo podle jejich představ.

  „Asi si mě pletou snějakým úřadem nebo si

  myslí, že to mám na starosti.“

  Přes veškerou spokojenost se většina

  návštěvníků Prahy nemá tendenci vracet.

  „To je tradiční problém naší metropole,“

  posteskne si Lea. „Kromě památek tu není

  moc výrazných lákadel, která by lidi přitáhla

  znovu zpět. Apro bezbariérové aktivity to

  platí ještě mnohonásobně víc!“ Snad iproto

  rozšiřuje Accessible Prague svoje portfolio

  služeb oprojekt pro nevidomé Touchable

  Prague (volně přeloženo Praha na dotek).

  Možná se ptáte, co přináší cestování

  lidem spostižením zraku. Zahraničí však

  představuje nejen vizuální zážitky. „Každé

  místo má své specifické vůně, zvuky nebo

  ipovrchy. Tohle všechno nevidomý člověk

  vnímá mnohem intenzivněji. Navíc může

  ochutnávat místní kuchyni, poslouchat

  hudbu nebo ruch ajazyk kolem sebe,“

  přibližuje Lea zážitky nevidomých turistů.

  Některé instituce také nabízejí haptické

  výstavy. VPraze je to například vAnežském

  klášteře, Schwarzenberském paláci nebo

  Muzeu hlavního města Prahy. Paradoxem

  přitom je, že zpohledu cestovní agentury je

  nevidomý návštěvník daleko méně náročný

  klient. Nepotřebuje speciální dopravu, stačí

  mu doprovod na ta správná místa. 

  ❛ Aktuální informace

  pro osoby spostižením.

  ❛ Inzerce zaměstnání,

  seznámení aprodej či

  nákup pomůcek pro lidi

  shandicapem.

  ❛ Archiv článků.

  ❛ Fotografická

  soutěž vrubrice Vaše

  fotografie.

  ❛ Videa afotografie

  ze zajímavých akcí.

  ❛❛ www.muzes.cz

  mohou číst inevidomí

  aslabozrací!

  ZAJÍMAVÉ ČTENÍ

  PRO HLAVU ISRDCE!

  Informace, servis.

  Čtěte Můžeš

  nawww.muzes.cz

  Nápad založit cestovní

  agenturu pro lidi

  spostižením se zrodil,

  když pozvala zAnglie

  do Prahy kamaráda na

  vozíku. Uvědomila si, jak

  moc jiná je situace u nás.

  nictvím kontaktů na internetu. Sdělí svoje

  představy, potřeby afinanční možnosti.

  Zájem oslužby Prague Accessible má

  vzestupnou tendenci, ato navzdory krizi,

  okteré se stále mluví. „Vposlední době jde

  dobře hlavně půjčování pomůcek. Rodina

  vyrazí na výlet avezme s sebou třeba špatně

  chodící babičku,“ popisuje Lea situaci

  některých návštěvníků. „Nedělám si přesné

  statistiky, kolik lidí ročně našich služeb vy-

  užije, ale od Velikonoc do října je to několik

  každý týden.“ Vprůběhu běžného týdne

  se Lea doslova nezastaví. Zprostředkovává

  vprůměru pět výpůjček, čtyři prohlídky

  astejný počet ubytování. Výjimkou není

  ani vyzvedávání na letišti nebo přeprava

  do jiného zajímavého města dosažitelného

  snadno zPrahy. Oblíbené jsou Karlovy Vary,

  Terezín nebo Kutná Hora. „Nejsem už na

  všechno sama. Spolupracuji se zkušenými

  průvodci. Domlouvám ifirmu na dopravu,

  abych měla víc času přímo na provázení po

  městě. Tenhle osobní kontakt slidmi mám

  totiž nejraději,“ svěřuje se Lea.

  Spokojení zákazníci

  Pražské hotely jsou prý většinou vstřícné.

  Pomohou například tím, že agentura unich

  nechá požadovanou pomůcku už před pří-

  jezdem klienta. Hotelový personál ji pohlídá

• Strana 22

  22

  můžeš / číslo 7–8 - 2013

  TÉMA: Bariéry ve veřejném prostoru

  Text: PAVEL HRABICA

  Foto: JAN ŠILPOCH

  Č

  eskem se počátkem června valily zá-

  plavy. Na horním konci Vltavy, vobci

  Lipno nad Vltavou, se však kromě

  deště převalila ivelká vlna radosti.

  Projekt Lipno bez bariér, který tu už

  třetím rokem funguje arozvíjí se, získal za

  Českou republiku prestižní cenu EDEN 2013 –

  Evropská destinace nejvyšší kvality (European

  Destination of ExcelleNce). Lipno bez bariér

  se zařadilo po bok dalších více než dvaceti

  oceněných evropských oblastí, které vycházejí

  vstříc lidem se zdravotním postižením.

  Zástupci Ministerstva pro místní rozvoj

  ČR, Ministerstva životního prostředí ČR,

  agentury CzechTourism, Asociace turis-

  tických regionů ČR, Pražské organizace

  vozíčkářů aCentra Paraple vybrali do letoš-

  ního českého finále kromě Lipna další čtyři

  regiony – Orlické hory aPodorlicko, České

  Švýcarsko, Těšínské Slezsko aKrkonoše.

  ■ Lipno nad Vltavou získalo evropskou cenu za cestování bez bariér.

  ■ Bariéry nejdřív odstranili vlidech, pak na chodnících.

  ■ Výhodou vítěze je jeho znalost přirozených potřeb lidí shandicapem.

  Lipno, vozíčkářů EDEN

  Lipno je příkladem pro ostatní

  Podle Jana Martince zCzechTourismu

  ocenila porota především komplexnost

  turistické nabídky procílové skupiny se spe-

  cifickými potřebami, včetně jejího rozložení

  vrámci celé turistické sezony aspolupráci

  všech zúčastněných subjektů vlipenském

  regionu. „Pro vítěze neznamená výhra jen

  finanční částku, ale bude také propagován

  vexpozici CzechTourismu na cestovatel-

  ském veletrhu, který si vybere, dostane se

  mu publicity na webových stránkách, jako

  jsou Kudyznudy.cz, portálu Czechtourism.

  cz aCzechtourism.com pro zahraniční

  návštěvníky naší země,“ připomíná zástupce

  CzechTourismu.

  Generální ředitel agentury CzechTou-

  rism shrnul pozitiva lipenského vítěze slovy:

  „Lipno je aktivní destinací, která se snaží

  své služby neustále zlepšovat apřicházet

  snějakými novinkami. Navíc je zde viditelná

  spolupráce mezi jednotlivými subjekty vcelé

  oblasti. Ocenili jsme jej jako dobrý příklad

  pro ostatní destinace.“

  „Lipno dlouhodobě pracuje na budování

  turistické infrastruktury. Rozvoj služeb pro

  handicapované, seniory irodiny smalými dět-

  mi považujeme již léta za samozřejmost, proto

  nám téma soutěže bylo více než vlastní. Po celý

  rok je unás kdispozici mnoho aktivit pro tuto

  klientelu. Snažíme se, aby siod nás odváželi

  hezké zážitky úplně všichni, to znamená ilidé

  shandicapem. Těm je mimo jiné kdispozici

  ikvalitní sportovní vybavení plně odpovídající

  jejich potřebám,“ říká kletošnímu úspěchu

  starosta Lipna nad Vltavou Zdeněk Zídek.

  Tajemství lipenského úspěchu:

  Umíme se domluvit

  Tolik oficiální hodnocení. Vidí Zuzana Ko-

  lářová zLipna, manažerka celého projektu,

  situaci jinak? „Určitě ne,“ říká žena, které

  se už osmnáct let stará ovlastní nevidomou

  dceru, navíc postiženou obrnou. Má sní mj.

  projetou Šumavu na tandemovém kole.

  Snaha zpřístupnit radosti zdravých

  ilidem shandicapem uní tedy nevycházela

  JEDNOU Z NOVÝCH ATRAKCÍ

  letošního letního lipenského

  Dne bez bariér byla jízda

  elektrickou lodí.

• Strana 23

  23

  můžeš / číslo 7–8 - 2013

  že když se tu všichni známe jak na malé

  vesnici, je kužitku všem, když si vyjdeme

  vstříc. Že se to všem vdobrém vrátí. To

  porota, která nás hodnotila, hodně ocenila.“

  Tolerance atrpělivost

  Co to vpraxi znamená? Ikdyž většinu

  provozovaných aktivit má vLipně pod pal-

  cem společnost Lipno servis, bez aktivního

  přístupu idalších zúčastněných by servis

  nefungoval tak dobře, jak tomu je. Všichni

  si museli uvědomit, že potřeby lidí shan-

  dicapem jakéhokoli druhu jsou jiné než

  uzdravých návštěvníků, ať už vubytování

  nebo při používání sedačkové lanovky.

  Jak jsme se přesvědčili 8. června při jed-

  nom zjiž pravidelných Dnů shandicapem,

  když se na sedačkovou lanovku nahoru ke

  Stezce korunami stromů vydá pět vozíčkářů

  sdoprovodem, znamená to pro obsluhu

  práci navíc. Nejen zastavit apomoci naložit

  vozík ausadit specifického turistu isjeho

  doprovodem. Také ostatní návštěvníci si

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  Lipno, vozíčkářů EDEN

  znějakého „marketingového rozhodnutí“,

  ale zpřirozené snahy spojit svět zdravých

  apostižených. Dát možnost těm méně

  způsobilým nahlédnout do světa přírody,

  pohybu, zábavy, který by jim bez vstřícnosti

  zdravých zůstal zapovězen.

  Zuzanu Kolářovou prý nejvíc dojalo, že

  vedle Lipna si ze slavnostního vyhlášení

  vMladé Boleslavi přivezla domů ispeciální

  osobní cenu za přínos kodstraňování bariér

  vcestovním ruchu. „To mě dostalo,“ přizná-

  vá upřímně.

  Není divu. Když se před pár lety rozhod-

  la, že to, co absolvuje na Šumavě svlastní

  dcerou, se pokusí zprostředkovat itěm, kteří

  nevidí, neslyší, sedí na vozíku či jsou jinak

  postižení, musela především zlomit bariéry

  vmyšlení ostatních lidí. „Když tady byla

  vdubnu sedmičlenná porota, shodli se na

  tom, že tu vládne především dobrá komu-

  nikace mezi jednotlivými subjekty,“ říká

  Zuzana Kolářová. Uznává, že na začátku,

  kdy se do projektu pustila, to neběželo hned

  hladce. „Ale postupně si všichni uvědomili,

  musejí zvykat, že nahoru holt nepojedou xy

  minut, ale xy plus deset minut, okteré se

  nasedání prodlouží.

  Vzhledem ktomu, že během každého

  Dne shandicapem mají účastnící ajejich

  bezprostřední doprovod atrakce zdarma,

  musejí provozovatelé oželet itu část zisku,

  kterou lidem shandicapem věnují.

  Nahoře jsou si všichni rovni

  „Mám zceny strašnou radost,“ říká Zuzana

  Kolářová, žena se snad nekonečnou energií.

  „Hlavně proto, že když příště přijdu, že chci

  třeba tamhle rozšířit nějakou cestu, vchod,

  upravit nájezd nebo cokoli, co usnadní

  pohyb vozíčkářům, nebude to už jen přání

  nějaké bláznivé zarputilé ženské.“ Najednou

  má prý vruce papír, glejt, který už má váhu.

  Zároveň její „mezidisciplinární“ osobní

  zkušenosti pomáhají vpraktickém řešení

  bezbariérových úprav.

  „Nahoře uStezky korunami stromů nyní

  dokončují bezbariérové WC. Samozřejmě

  Lipno bez bariér se zařadilo po bok dalších více než dvaceti

  oceněných evropských oblastí, které vycházejí vstříc lidem

  se zdravotním postižením.

  STEZKU

  KORUNAMI

  STROMŮ

  úspěšně

  pokořili

  i Radomír

  Přibyla

  z Českého

  Krumlova

  a jeho dcera.

  OLÍK

  KOROUS

  zprvu na

  tandemové

  kolo nechtěl,

  pak ho ale

  maminka

  Lenka

  nemohla

  dostat pryč.

  

• Strana 24

  TÉMA: Bariéry ve veřejném prostoru

  můžeš / číslo 7–8 - 2013

  24

  podle daných norem apředpisů. Jenže

  už jim nikdo neřekl, že skutečný vozíčkář

  potřebuje na toaletě tolik atolik místa

  ina vozík, že stěny smadly nemohou být

  mimo jeho dosah apodobně,“ ukazuje, jak

  důležité jsou připomínky někoho zprak-

  tického „vozíčkářského“ světa. Vnejbližší

  době přibude na vrcholku vyhlídkové trasy

  stezky ipojízdná plošina, která je už jedinou

  bariérou vcestě do posledního vyhlídkové-

  ho patra. „Jeden pán na vozíku mi říkal, že

  když už bude WC dole před vstupem, nebyla

  by marná toaleta pro vozíčkáře ina horní

  vyhlídce. Nemyslel to pochopitelně vážně.

  Tak jsem mu ale řekla, že když nahoře jsou

  si všichni rovni. Jenže když to přijde na nás

  na oba, on bude na tom svém vozíku dole

  rychleji než já,“ směje se.

  Vozíčkáři společně sbikery

  Tajemstvím úspěchu Lipna bez bariér je, že

  projekt vznikal postupně, zcela přirozeně, je

  doslova ušitý na míru. Nenajdete tu snahu

  vymyslet tisíc nesmyslných zábav, atrakcí

  aúprav ve stylu „odstraníme obrubníky,

  vybouráme širší futra anakoupíme handbiky

  ajsme bezbariéroví“. Pověst si získal ne vel-

  kou reklamou, ale šeptandou, předávanými

  zkušenostmi těch, kteří tu byli osobně, hodně

  přes facebook ataky drobnou „mravenčí“

  prací organizátorů, hlavně Zuzany Kolářové.

  Potvrzuje to ipaní Jana zJindřichova

  Hradce, která přijela na Den shandicapem

  se dvěma malými dcerami, znichž jedna

  je na vozíku, již podruhé. „Vloni se nám

  tu líbilo, je tu pro rodiny, které mají doma

  vozíčkáře, hodně možností na jednom

  místě,“ chválila si lipenský areál. „Obě dcery

  absolvovaly ibobovou dráhu, hlavně na tu

  se letos těšily.“

  Ajak se oaktivitách, které Lipno nabízí,

  dozvěděla? Na plese občanského sdružení

  Okna vJindřichově Hradci byla vloni vzimě

  právě Zuzana Kolářová apředstavovala teh-

  dy novinku, monoski pro vozíčkáře. „Unás

  vrodině nikdo nelyžuje, vzimě to není nic

  pro nás, ale zkusili jsme letní Den shandica-

  pem aletos jsme tu zase.“

  Manažerka lipenského projektu si je

  vědoma toho, že hranice, co vše lze nabízet,

  je dána specifickými potřebami amožnost-

  mi zdravotně postižených. „Vozíčkářům trvá

  všechno déle než zdravým, nemají takovou

  výdrž, nemá cenu přidávat pořád další

  adalší věci,“ tvrdí Zuzana Kolářová. Spíše si

  všímá připomínek, které od účastníků Dnů

  shandicapem slýchává, co by si ještě rádi

  vyzkoušeli, co je naopak vůbec neláká aco

  mohou reálně během jednoho dne stihnout.

  Cena, kterou Lipno letos získalo, má

  nezměřitelný význam ipro svět zdravých.

  Začínají si pomalu zvykat, že se vzimě

  ivlétě setkávají na sjezdovkách snechodí-

  cími lyžaři na monoski, na cyklostezkách

  svýletníky na handbicích, že se vpřístavišti

  mohou při nastupování na elektroloď potkat

  svozíčkářem. Nekroutí hlavou nad tím, když

  lanovka nahoru neveze jen bikery ajejich

  horská kola, ale ivozíky ajejich vozíčkáře. 

  Co je EDEN

  Titul European Destination of Excellence

  pomáhá zviditelnit především méně

  známé evropské destinace. Projekt

  vyhlásila Evropská komise poprvé vroce

  . Volba znamenitých evropských

  destinací má upozornit na rozmanitost, ale

  ispolečné znaky evropských turistických

  destinací azároveň podpořit sociální,

  kulturní aenvironmentální udržitelnost

  cestovního ruchu. Každý rok je věnován

  jiné problematice. Letos to bylo Cestování

  bez bariér. Titul European Destination of

  Excellence za Českou republiku lze získat

  vnárodní soutěži. Do ní se mohou přihlásit

  turistické destinace splňující kritéria

  stanovená Evropskou komisí aagenturou

  CzechTourism, která je garantem projektu

  EDEN vČesku. První Evropskou destinací

  nejvyšší kvality vČesku se stalo České

  Švýcarsko.

  Lipno bez bariér

  Hlavním cílem projektu, který finančně

  podpořilo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

  zNárodního programu podpory cestovního

  ruchu, je vytvářet nové programy pro

  handicapované osoby atím plně začlenit tuto

  skupinu obyvatel do aktivit cestovního ruchu

  na Lipensku. Lipno servis, s. r. o.,

  se realizací tohoto projektu snaží

  naplňovat své motto být plnohodnotným

  partnerem voblasti využití volného času

  všem návštěvníkům turistické destinace

  Lipensko azároveň touto aktivitou završuje

  dlouhodobou přípravu Skiareálu Lipno pro

  jeho využití handicapovanými návštěvníky.

  Vrámci projektu je plánováno vytvoření

  několika programů, jejichž spektrum umožní

  opakovaný návrat handicapovaných turistů

  ajejich rodin na Lipno během celého roku.

  info

  MARTIN PÍSEK

  už zná Dny bez bariér na Lipně

  jak v zimním provedení,

  tak i v letní variantě.

  MANAŽERKA projektu Lipno bez bariér Zuzana

  Kolářová říká, že ji Den bez bariér nabíjí energií.

  NASEDÁNÍ

  A VYSEDÁNÍ

  vozíčkářů

  provoz lanovky

  brzdí, ale

  Lipenští to

  už berou jako

  samozřejmost.

  

• Strana 25

  25

  můžeš / číslo 7–8 - 2013

  ■ Velká města vzápadní Evropě bývají bezbariérovější než Praha.

  ■ Musíme se chtít srovnávat stěmi nejlepšími.

  ■ Za ukázkové příklady lze považovat Barcelonu, Helsinky, Kodaň nebo Vídeň.

  Text: MICHAL PRAGER

  Foto: ARCHIV AUTORA

  N

  ení už žádným tajemstvím, že bez-

  bariérovost je na západ od České

  republiky mnohem lépe vyřešena

  než unás. Při své práci pro Magis-

  trát hl. m. Prahy ajeho pracovní

  skupinu Pro Prahu bezbariérovou aote-

  vřenou jsem měl možnost navštívit několik

  měst Evropy, která se mohou pyšnit velmi

  dobrou přístupností pro lidi spostižením.

  Barcelona

  Toto město vmém „bezbariérovém srdci“

  utkvělo asi nejvíce. Hned na letišti člověk

  pozná, že není vPraze. Kdo cestoval leta-

  dlem zčeské metropole, může potvrdit, že

  takzvané přenášedlo je zde velmi nepohodl-

  né. Pro člověka, kterému neslouží svaly jako

  mně, je heroickým výkonem udržet na něm

  své pozadí. VBarceloně však přistaví velice

  pohodlné, spásy, které vás zafixují avy

  nemáte jak padat.

  Evropou

  bez překážek

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  Po celém městě se můžete pohybovat

  naprosto svobodně. Na letišti nasednete

  do nízkopodlažního autobusu, který vás

  odveze až do centra. Výsuvná plošina je

  automatická, takže řidič nemusí vystupovat.

  Nebezpečím však mohou být neukáznění

  cestující, kteří na plošinu stoupnou dřív,

  než celá vyjede, amohou ji poškodit. Uvnitř

  autobusů jsou dvě prostorná místa pro vo-

  zíčkáře akočárky. Překvapila mě ijedna širší

  sedačka pro těhotné.

  Metro má více než 120 stanic, které

  jsou z90 % bezbariérové. Vroce 2015 by

  měly dosáhnout kompletní přístupnosti. Do

  vagonu se dostanete bez problémů iselek-

  trickým vozíkem, jelikož mezeru avýškový

  rozdíl mezi nástupištěm avozem metra mají

  uprvního vagonu vyřešenu nájezdovou

  rampou. Uvnitř opět najdete dvě prostorná

  vyhrazená místa. Samozřejmostí jsou nízké

  automaty na jízdenky.

  Nejvíce jsem byl jako vozíčkář unesen

  znájezdů na chodníky. Přechody jsou velmi

  široké ana chodník vyjedete po pozvolném

  žulovém nájezdu, kde není ani milimetrový

  schůdek. Nehrozí tak žádné zapadávání kole-

  ček či jiné defekty. Chvíli jsem přemýšlel, zda

  je to bezpečné pro nevidomé, ale viděl jsem

  je pohybovat se bez problémů amístní mne

  ubezpečili, že nemají sebemenší problém.

  Když mluvím okompletně bezbariérové

  veřejné dopravě, musím zmínit ikabinko-

  vou lanovku, jež vás zaveze kOlympijské-

  mu stadionu ana vyhlídku na celé město.

  Svozíkem nastoupíte přímo bez jakéhokoli

  schůdku. Obsluha vám pouze zvedne jednu

  lavici na sezení ajedete. Vzhledem ktéměř

  absolutní bezbariérovosti veřejné dopravy

  zde lidé spostižením nemají jízdné zadar-

  mo. Je to však daň, kterou bych za volný

  pohyb včeských městech zaplatil také.

  Helsinky

  Ve finské metropoli jsem strávil na stáži

  (vrámci práce pro sdružení Asistence) 14

  dní vorganizaci Kynnys. Ta poskytuje celou

  škálu služeb pro lidi spostižením. Měl jsem

  možnost intenzivně zažít, co znamená

  bezbariérové město asvoboda pohybu.

  Je potřeba říct, že jsem člověk teplomilný

  abřezen na severu mě vtomto ohledu

  neuchvátil. Přesto jsem si tyto dva týdny užil

  jako ve svém životě máloco.

  Místní vozíčkáři mají mnoho variant, jak

  se po městě pohybovat. Já využíval přede-

  vším metra, které je naprosto přístupné,

  adokonce si můžete vybrat, na které straně

  ulice chcete vystoupit. To, co se vPraze ne-

  daří, je zde naprosto běžné. Totiž že výtahy

  zmetra mnohdy ústí do nákupních center

  adalších budov. Kdyby na toto přišli vPraze,

  BARCELONA

  si atmosférou získá

  každého. Vozíčkáře

  navíc oslní

  bezbariérovostí.

  ROVNICE HELSINKY plus elektrický vozík

  rovná se radost ze svobodného pohybu.

  FINŠTÍ

  VOZÍČKÁŘI

  mají skvělou

  individuální

  dopravu,

  takže MHD

  ani tolik

  nevyužijí.

  

• Strana 26

  časopis pro ty, kteří se nevzdávají

  26

  můžeš / číslo 7–8 - 2013

  TÉMA: Bariéry ve veřejném prostoru

  mohli jsme již několik let používat výtahy na

  Andělu, Floře či Náměstí Republiky. Nájezd

  do metra je bez jakékoli spáry či schodu,

  takže nezapadnete předním kolečkem ane-

  musíte prosit opomoc.

  Paradoxem je, že vozíčkáři zde veřejnou

  dopravu příliš nevyužívají. Proto byl řidič

  autobusu překvapen, když jsem mu dával na-

  jevo, že hodlám nastoupit, apotřeboval jsem

  vyklopit plošinu. Ve Finsku mají velmi pro-

  pracovaný systém taxislužby. Téměř všechny

  taxíky jsou dodávky opatřené plošinou.

  Není to žádná specializovaná služba pouze

  pro vozíčkáře, nýbrž klasická taxislužba pro

  kohokoli. Jízdné lidí spostižením je dotované

  státem ataxikářům se platí elektronickými

  kartičkami. Pokud někde není například

  bezbariérové nádraží, odveze vás taxi za

  cenu jízdenky na vlak. Pro našince je však

  kilometrové jízdné přece jen drahé.

  Cestování vlakem je ve Finsku další velice

  příjemný zážitek. Nemusíte se nikde předem

  hlásit. Pouze koupíte lístek, dojedete na

  nástupiště, zmáčknete tlačítko, vysune se

  plošina apohodlně nastoupíte iselektric-

  kým vozíkem. Ve 200 km vzdáleném Turku

  jste zhruba za dvě hodinky.

  Lodní přeprava je podobná. Můžete se

  vydat třeba obdivovat opevnění na neda-

  lekém ostrůvku Suomenlinna, kterým se

  Finsko bránilo ruským válečným lodím.

  Nebo sednete na trajekt aza pár hodin jste

  vestonském Tallinu.

  Zažil jsem na vlastní kůži, jak se změní

  kvalita života, když se městem pohybujete

  bez zábran. Nemusíte předem plánovat

  spoje. Nasednete před domem do dopravní-

  ho prostředku ado 20 minut jste tam, kde

  potřebujete. Anevadí vám ani přestupy.

  Všude na ulicích jsou bezbariérové toalety,

  tudíž si nemusíte řídit život podle základ-

  ních biologických potřeb. Jste pak schopni

  odpustit imnohdy nepohodlné přechody

  pro chodce.

  Brusel

  Důkazem, že to není všude vEvropě pouze

  růžové, může být Brusel. Zavítal jsem

  tam vroce 2009 na své první jednání jako

  zástupce pražského magistrátu. Byť jsem na

  cestu oželel pohodlí „električáku“ azvolil

  skladnější mechanický vozík, byl jsem nemile

  překvapen. Už jen zajištění bezbariérové-

  ho odvozu zletiště bylo poměrně náročné

  anákladné. Předem jsme si museli objednat

  speciální přepravu, anebýt Pražského domu

  přímo vmístě, nevím, jak bych si sám poradil.

  Po několika málo hodinách vBruselu

  jsme zjistili, že nejlepší způsob dopravy bude

  „pěškobusem“. Absolutně jsme se nevyznali

  vjízdních řádech anebyli schopni identifi-

  kovat bezbariérové spoje. Často zde chyběly

  nájezdy na chodníky. Bezbariérové vstupy do

  metra jsme rovněž nemohli najít. Do obcho-

  dů arestaurací byly často dva až tři schody.

  Automobilové zácpy byly všudypřítomné,

  takže jsme málem nestihli ani letadlo zpět,

  ikdyž jsme vyjížděli sdostatečným předsti-

  hem. Nikdy jsem ani na letišti nezažil takové

  fronty při kontrolách. Poprvé se mi stalo, že

  mě při kontrole zuli atéměř donutili vstát

  zvozíku. Jediné, co mě tak vtomto městě

  potěšilo, byly vynikající belgické pralinky.

  Srovnání

  Podívám-li se zpětně na své cesty Evropou,

  řeknu si, že stále máme co dohánět. Kromě

  zmíněných měst mohu ještě sklidným srd-

  cem doporučit Vídeň, Kodaň, Řím, Londýn,

  Norimberk či Berlín. Zpohledu bariér mě

  dost zklamala Paříž, kde jsem byl zveřejné

  dopravy poměrně zoufalý, což bylo hodně

  dáno téměř absolutní bariérovostí metra.

  Řidiči nízkopodlažních autobusů často za-

  stavovali daleko od chodníku, aže potřebuji

  nastoupit, je příliš nezajímalo.

  Praha na tom zevropských metropolí není

  nejhůře, ale má ihodně co zlepšovat. Aměla

  by se chtít srovnávat stěmi nejlepšími. Má

  jeden znejlepších dopravních systémů. Ško-

  da, že ho devalvují bariéry. Být cizincem na

  vozíku vPraze musí být hrozné. Už jen kvůli

  nedostačujícímu informačnímu systému. Tě-

  ším se na chvíli, až se inaše metropole zařadí

  po bok zmiňovaných měst anabídne nám

  dostupné cestování aveřejný prostor. 

  

  HLAVNÍ

  MĚSTO EVROPY

  nebylo z pohledu

  vozíčkáře tou

  nejlepší zkušeností...

  ... PŘESTO se bylo na co dívat.

  Zpohledu bariér mě dost zklamala Paříž,

  kde jsem byl zveřejné dopravy poměrně zoufalý,

  což bylo hodně dáno téměř absolutní bariérovostí metra.

• Strana 27

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  můžeš / číslo 7–8 - 2013

  27

  PRŮZKUM

  Text: RADEK MUSÍLEK

  Foto: JAN ŠILPOCH

  S

  postoji veřejnosti kmladým lidem

  spostižením mají problém jejich ro-

  diny ineziskové organizace. Nejvíc

  jim vadí nezájem apředsudky. Zjistil

  to průzkum Nadace Sírius. Reakcí na

  tento fakt pak byla kampaň Chodící lidé.

  Průzkum dále ukázal, že za největší

  problém považují rodiče, neziskovky istát

  (úředníci) nedostatek financí. Hned na dru-

  hou pozici řadí rodiče azástupci nestátního

  sektoru negativní postoj veřejnosti (nezá-

  jem, předsudky aposměch). Zástupci státní-

  ho sektoru považují za významnější problém

  nedostatečnou anevyjasněnou legislativu.

  Těsně na třetím místě jmenovali nedostatek

  kvalitních pracovníků ve školství aasisten-

  tů. Negativní postoj veřejnosti řadí až na

  osmou pozici. Vysokou míru nespokojenosti

  projevili všichni respondenti usystému

  sociálních dávek avýše úhrad zdravotních

  pomůcek. Celkově se jim financování péče

  oděti se zdravotním postižením vČR jeví

  velmi nepřehledné apostrádá dostatečnou

  systematičnost.

  ■ Velkým problémem je nedostatek informací.

  ■ Mnozí nevědí, jak se klidem spostižením chovat.

  ■ Soucit i pochvala někdy vadí.

  Děti nestojí o soucit

  nezajímají. Nejčastějším zdrojem informací

  je televize. Velmi nízké procento responden-

  tů uvádí, že byli informováni ve škole.

  Učásti populace tkví problém vpřístupu

  kdětem se zdravotním postižením znejisto-

  ty, jak se zachovat vkonkrétních situacích.

  Zda ajak nabídnout pomoc, jak se zdra-

  votně postiženými komunikovat? Naprostá

  většina respondentů zřad veřejnosti má

  tendenci vkonkrétní situaci zdravotně

  postiženému pomoci, ale strach znezná-

  mého azodlišnosti způsobuje komunikační

  bariéru. Muži ve větší míře zastávají názor,

  že ke zdravotně postiženým bychom se měli

  chovat stejně jako kostatním lidem anevě-

  novat jim nadbytečnou péči, kvůli níž by se

  mohli cítit vyčlenění ze společnosti. Ženy

  mají častěji tendenci nabízet pomoc ihned.

  Na otázku „Jak byste popsal(a), co vám pro-

  bíhá hlavou, když vidíte dítě se zdravotním

  postižením?“ odpovědělo 13 % respondentů

  „mám zvláštní pocit něčeho neznámého,

  nepříjemného“.

  Nadace potřebovala zjistit, co bude

  užitečné podpořit. Aby zbytečně nefinan-

  covala nahodilé nebo duplicitní aktivity.

  Proto společnost Median monitoring

  problematiky dětí se zdravotním postižením

  vČeské republice zpracovala (http://www.

  nadacesirius.cz/soubory/ke-stazeni/Bro-

  zura_Sirius_web.pdf). Výsledky průzkumu

  nasměrovaly nadaci kdalším krokům. Roz-

  hodla se změnit postoje veřejnosti, protože

  ta cítí rozpaky, které pak negativně vnímají

  sami lidé spostižením.

  Důležité ovšem bylo zjistit, co přesně si

  vlastně rodiny dětí spostižením přejí veřej-

  nosti sdělit. Lidé znadace začali připravovat

  workshopy pro děti se zrakovým, tělesným

  asluchovým postižením. Existuje řada velmi

  závažných problémů společných všem těm-

  to dětem bez ohledu na diagnózu. Vprůbě-

  hu příprav se ukázalo, že užitečnější bude

  práce se středoškoláky, protože mladší děti

  ještě nejsou schopny takové reflexe. Tvůrčí

  pracovní skupinu pak tvořil scenárista,

  výtvarník, dramaterapeut, kulturní antro-

  polog aposléze ifilmový dokumentarista

  areklamní režiséři.

  Studenti chtějí žít normálně

  Workshopy odhalily, že dospívající lidi spo-

  stižením nejvíc trápí neadekvátní přístup

  veřejnosti ajejí nejistota, jak se zachovat

  vkonkrétní situaci. Nejvíc ubližuje soucit,

  strach apřílišná opatrnost, ale na druhou

  stranu iobyčejná lhostejnost. Přitom sami

  studenti spostižením většinou vnímají svou

  situaci jako životní samozřejmost anemají

  směrem květšinové společnosti nějaké

  zvláštní požadavky. Jsou přesvědčeni, že

  mohou žít plnohodnotný život. Chtějí být co

  nejvíce soběstační avobvyklých situacích

  si většinou dovedou poradit. Jinak by se

  do nich nepouštěli. Soucit okolí jim vadí –

  aparadoxně někdy ipochvala. To když se

  jí dostane za normální věc (např. chození

  do práce). Vnímají to jako povyšování se

  nad nimi. Přáli by si, aby se snimi jednalo

  normálně, jako srovnocennými.

  Jedním zúčastníků workshopů na půdě

  Jedličkova ústavu aškol byl istudent na

  vozíku Vladimír Šmilauer: „Já bych viděl

  jako cíl, abychom byli vnímaní jako běžní

  studenti. Někde to nejde – aby po mně

  třeba chtěli udělat výmyk na hrazdě – ale

  kde to jde, aby nás brali co nejnormálněji.

  Akdyž je nějaký problém, tak ne že to nejde,

  ale jakým způsobem to udělat. Třeba na

  předešlé škole bych byl radši, kdyby na mě

  měli hodně velké nároky. Ale oni měli pocit,

  že nemůžu dělat skoro nic. Takže jsem tam

  měl asistentku, která za mě ipsala, což bylo

  naprosto zbytečné.“

  Znápadů apostojů mladých lidí sposti-

  žením začaly kreativcům postupně vyvstávat

  kontury kampaně Chodící lidé. Nadace chtě-

  la nějakou metaforu zahrnující výše uvede-

  né myšlenky. Sami tvůrci se poté svěřili, jak

  se postupně posunuly jejich vlastní postoje.

  Kampaň má za sebou dvě vlny mediál-

  ních spotů, jízdy speciálních tramvají

  ainteraktivní výstavu Moje cesta. Ta

  zprostředkovávala zážitkovou formou život

  spostižením. Ale tím to všechno nekončí.

  Kampaň si našla své přívržence iodpůrce

  jak mezi „chodícími, tak mezi létajícími“

  (nechápete-li, podívejte se na web). Vedle

  televizních spotů vznikla ifacebooková ain-

  ternetová stránka Chodicilide.cz, kde jsou

  videa snávody, jak se zachovat vněkterých

  situacích. Každopádně nedávný průzkum

  mezi veřejností ukázal znatelnou změnu. Na

  škále od 1 do 7 došlo u1250 respondentů

  kposunu opřibližně jeden stupeň klepšímu

  vrůznýchpostojích, které chtěla kampaň

  ovlivnit. 

  Já bych viděl jako cíl,

  abychom byli vnímaní

  jako běžní studenti.

  Rodiče považují finanční podporu za

  hlavní úkol státu, ato jak voblasti lékařské

  péče azdravotních pomůcek, tak ivob-

  lasti přímé finanční podpory. Pouze 46 %

  respondentů vyhovuje současný systém na-

  směrování finanční podpory nákupu služeb

  do rodin. Ovšem zároveň pouze 55 % dota-

  zovaných uvádí, že tyto prostředky využívá

  knákupu sociálních služeb. Mimochodem

  dětí surčitým postižením do věku čtrnácti

  let je unás přibližně čtyřicet šest tisíc.

  Veřejnost neví, jak se chovat

  Jelikož se mezi respondenty ukázal význam

  přístupu veřejnosti, byly pro zástupce

  veřejnosti zapracovány dotazníky. Téměř

  70 % dotázaných odpovědělo, že jsou osi-

  tuaci dětí se zdravotním postižením špatně

  informováni. Necelou polovinu znich občas

  zaujme zajímavý příběh, ale více se otéma

  NEJLÉPE SE DĚTI S POSTIŽENÍM

  cítí ve společnosti, která jim jejich handicap

  nikterak nedává najevo. Snímek je z pražské

  základní školy Alžírská.

• Strana 28

  28

  můžeš / číslo 7–8 - 2013

  PŘÍSTUPNÁ ARCHITEKTURA

  ■ Equal design jako cesta kprostředí přístupnému pro všechny.

  ■ Disability studies – prostředník mezi designéry a lidmi shandicapem.

  ■ Design není pro vyvolené, design je pro všechny.

  Designem k odstraňová ní bariér vHamburku

  Text: LUDMILA BOHÁČOVÁ

  Foto: ARCHIV AUTORKY

  P

  rostředí Universität Hamburg se vmnohém liší

  od univerzitní půdy, kterou jsem zvyklá navště-

  vovat vPraze vrámci Univerzity Karlovy. Nejenže

  zde vplné míře funguje „univerzita třetího věku“

  apřednášky asemináře jsou pravidelně navštěvo-

  vány studenty vnejlepších letech, kteří občas tvoří itřetinu

  osazenstva. Celé prostředí je také velmi dobře přístupné pro

  studenty se zdravotním omezením.

  Iseminář věnující se hamburské architektuře, který probí-

  há vterénu, pravidelně navštěvují dvě studentky na vozíčku

  adoposud jsme nenarazili na bariéru, kvůli které by se muse-

  ly oddělit. Je však situace vnejvětším přístavním městě naše-

  ho západního souseda, potažmo vcelém Německu, pro osoby

  se zdravotním omezením opravdu tak růžová, jak se zdá?

  Designérům scházejí informace

  Vrámci svého působení vneziskové organizaci CZECHDE-

  SIGN.CZ se věnuji konceptu přístupného designu neboli

  equal designu. Tento designérský koncept ve zkratce popisuje

  navrhování produktů aprostředí tak, aby bylo přístupné pro

  co nejširší skupinu uživatelů. Na jeho prosazení mají vliv

  různé faktory. Například úředníci státní správy, kteří dbají na

  dodržování norem, záměry developerů, architektů anávrhá-

  řů, zájem veřejnosti adobrá vůle po uskutečnění řešení, které

  bude vyhovovat co největší skupině uživatelů.

  Jedním znejdůležitějších faktorů je však vzdělání desig-

  nérů aarchitektů vtéto problematice, kteří často opotřebách

  lidí se zdravotním omezením (či seniorů, maminek skočárky

  atd.) nemají dostatečné informace. Čemu jsem se vNěmecku

  přiučila, je skutečnost, že jako nástroj pro přenos informací

  mezi návrháři aosobami shandicapem může sloužit interdis-

  ciplinární obor disability studies. Pro přístupnou architekturu

  adesign totiž nejsou důležité pouze správné fyzické proporce

  adobrá ergonomie, ale také sociální stránka věci, která je

  mnohdy architekty adesignéry opomíjena.

  Zdravotní omezení

  jako forma vyloučení

  Disability studies jsou novým vědním

  oborem, se kterým se vČeské republice

  setkávají zatím vesměs pouze studenti spe-

  ciální pedagogiky. Zjednodušeně lze říci, že

  klíčovým prvkem vrámci disability studies

  je pojetí zdravotního postižení jako sociální-

  ho vyloučení. Zastánci oboru upozorňují na

  znevýhodňování lidí se zdravotním omeze-

  ním, kteří se potýkají spodobnými problé-

  my jako lidé trpící rasismem, ageismem,

  sexismem apod.

  Převážná část zástupců tohoto oboru do

  skupiny lidí se zdravotním omezením sama

  patří. Historie disability studies spadá do

  60. a70. let dvacátého století, kdy se lidé

  se zdravotním omezením začali bouřit proti

  striktnímu lékařskému čili individuálnímu

  modelu postižení, které postižení pojímá

  BEZBARIÉROVÉ PROSTŘEDÍ

  Universität Hamburg dokazuje,

  že funkční prostředí může

  splňovat i estetická kritéria.

  PARKHAUS PINNASBERG

  z roku 2002 vznikl s přispěním budoucích nájemníků.

  UMĚLE VYTVOŘENÝ PARK FICTION

  v těsném sousedství domu Parkhausu Pinnasberg

• Strana 29

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  můžeš / číslo 7–8 - 2013

  29

  Designem k odstraňová ní bariér vHamburku

  pouze jako zdravotní stav jedince, azačali

  jej vnímat právě jako sociální znevýhodnění.

  Lidé shandicapem tak přestali sloužit pouze

  jako objekty výzkumu, ale sami se do výzku-

  mu aktivně zapojili.

  Mezioborovost disability studies umož-

  ňuje pojednávat opostižení ze širší perspek-

  tivy nad rámec klasické medicíny, ato ive

  vztahu kegenderu, sexualitě, rase, sociální

  třídě, ale také architektuře adesignu. Hnutí

  není celosvětové, jeho rozšíření ovlivňují

  ekonomické, politické atechnické pod-

  mínky zainteresovaných zemí. Nepřekvapí

  proto, že jeho baštami jsou Velká Británie

  aUSA, kde se obor již od 80. let vyučuje na

  univerzitách.

  Nájemníci plánovali své bydlení

  Vposledních desetiletích se etabluje ivNě-

  mecku, ato zejména pod vlivem výstavy

  astejnojmenné konference vdrážďanském

  Deutsche Hygiene-Museum zroku 2001,

  která nesla název Der (im)perfekte Mensch;

  vpřekladu (Ne)dokonalý člověk. Roku 2002

  byla založena pracovní skupina Disability

  Studies in Deutschland avroce 2005 vznik-

  lo iZentrum für Disability Studies (ZeDiS)

  na hamburské univerzitě. Na Fakultě huma-

  nitních věd Univerzity vKolíně byla roku

  2008 udělena iprvní profesura Soziologie

  und Politik der Rehabilitation, Disability

  Studies vNěmecku.

  Etablování oboru disability studies vNě-

  mecku jde ruku vruce sprosazováním zásad

  přístupného designu aarchitektury. Dobrým

  příkladem sociálního přístupu knavrhování

  zhamburského prostředí je projekt bytové-

  ho domu Parkhaus Pinnasberg vpřístavní

  čtvrti St. Pauli zroku 2002.

  Do plánování výstavby byli zahrnuti bu-

  doucí nájemníci, kteří se nacházejí na všech

  pozicích sociálního spektra. Všechny byty

  vdomě jsou plně bezbariérové, nalezneme

  tu apartmány určené speciálně vozíčká-

  řům isociálně dotované byty. Celý dům je

  pasivní avjeho sousedství se nachází uměle

  vybudovaný Park Fiction, který byl pro své

  umělecké kvality mimo jiné představen ina

  výstavě současného umění Documenta 11

  vKasselu vroce 2002.

  Designérský ráj pro seniory

  na jeden den

  Ipřes dobré příklady atendence se však lidé

  se zdravotním omezením vNěmecku potý-

  kají sobdobnými problémy jako vČesku. Od

  špatné ekonomické situace anedostatečné-

  ho přístupu ke vzdělání ainformacím oplá-

  novaných projektech přes neinformovanost

  architektů aprojektantů až kpředsudkům

  asociální izolaci.

  Strach zneznámého funguje oboustranně,

  lidé se zdravotním omezením mají sklon uza-

  vírat se vbezpečí svých domovů. Izde však

  může dobrá architektura adesign pomoci:

  diskutované jsou přehledné adobře osvětle-

  né veřejné prostory bez tmavých koutů, kde

  se nejenom lidé se zdravotním omezením cítí

  bezpečněji. To nás zpátky přivádí kmyšlence

  designu pro všechny, neboť okolní bariéry

  mohou být pro člověka mnohdy větším pro-

  blémem než jeho zdravotní stav.

  Včeském prostředí nám bohužel často in-

  formace chybějí, ataké proto si vzal CZECH-

  DESIGN za cíl pomoci tuto situaci zlepšit.

  Vrámci Týdne přístupného designu, který

  proběhne vzáří 2013, bude 17. 9. vprosto-

  rách GALERIE/CZD otevřena výstava Design

  vnejlepších letech. Ta představí způsoby, ja-

  kými si zařídit byt, aby nám sloužil ive stáří.

  Výstava bude putovat ipo dalších městech

  ČR. Vsouvislosti svýstavou se CZECHDE-

  SIGN zapojí ido pražského dne Zažít město

  jinak (24. září) azVojtěšské ulice vPraze 1

  se alespoň na jeden den stane „designérský

  ráj“ pro seniory. 

  Kdo je Ludmila Boháčová

  Pochází zPrahy, kde je také od roku 

  spolupracovnicí Občanského sdružení

  CZECHDESIGN, dobrovolnické organizace,

  která vznikla roku  scílem podporovat

  aprezentovat český design.

  Vrámci CZECHDESIGN se věnuje projektům,

  které se týkají problematiky přístupného

  designu aupozorňují na jeho sociální rovinu

  jako nástroje pro vytváření přístupného

  prostředí aproduktů bez bariér.

  Kromě toho je studentkou magisterského

  oboru dějiny umění na Univerzitě Karlově

  vPraze, vminulosti absolvovala roční stáž na

  Universität Wien vRakousku amomentálně

  pobývá na stipendijní stáži při Universität

  Hamburg vNěmecku.

  info

  V NĚMECKU

  se více než

  u nás prosazuje

  tvorba veřejného

  prostoru ve

  spolupráci

  architektů,

  designérů a lidí

  s handicapem.

  Úkolem oboru disability studies je připravit půdu pro mezioborovou

  spolupráci při odstraňování sociálních bariér ainformování

  oskutečných potřebách lidí se zdravotním omezením.

• Strana 30

  30

  můžeš / číslo 7–8 - 2013

  FOTOSTORY

  ■ Olidi spostižením je namezinárodních letištích dobře postaráno.

  ■ NaLetišti Václava Havla poskytnou asistenci až stovce pasažérů denně.

  ■ Pomoc můžete mít už naparkovišti, když zavoláte číslo 220111220.

  Jak to chodí nale tišti

  Text: RADEK MUSÍLEK

  Foto: JAN ŠILPOCH

  D

  ostanu se vůbec doletadla? Řekne

  si možná řada vozíčkářů. Žádné

  obavy, vyzkoušeli jsme to zavás.

  Při koupi letenky je dobré nahlá-

  sit potřebu asistence. Selektrickým

  vozíkem je to nutnost minimálně 36 hodin

  předem. Služby poskytuje MaidPro Service,

  s. r. o., telefon 220111220 nebo e-mail

  PRM@prg.aero.

  Letět může i člověk trvale ležící. Musí se

  spřepravcem předem domluvit, a pokud

  letí sČSA, je mu vyblokováno místo vroz-

  sahu šesti sedadel. Jiný přepravce může

  mít postup nastaven jinak, záleží i na typu

  letounu.

  Napražské letiště se dostanete autem,

  taxíkem nebo nízkopodlažními autobusy

  navazujícími nametro (100, 119, 179) nebo

  zHlavního nádraží (Airport Express). 

  ASISTENČNÍ SLUŽBA FUNGUJE NONSTOP AOBSTARÁVÁ JI AŽ 15 LIDÍ,

  většinou rozdělených dodvojic. Mohou vás doprovodit odauta až doletadla.

  VPŘILEHLÉM PARKINGU C mají držitelé ZTP aZTP/P parkování

  neomezenou dobu zdarma. Lístek předložíte upřepážky vpřízemí.

  PASOVOU ABEZPEČNOSTNÍ KONTROLU

  absolvujete přednostně.

  Místo projití rámem nadetekci

  kovů budete prohmatáni.

• Strana 31

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  můžeš / číslo 7–8 - 2013

  31

  Jak to chodí nale tišti

  KLETADLU

  SE JDE

  většinou

  tunelem

  bez schodů.

  Uvstupu

  vás přesadí

  naúzkou

  „vynašečku“.

  Vlastní vozík

  je naložen. Při

  výstupu je opět

  připraven.

  VPŘILEHLÉM PARKINGU C mají držitelé ZTP aZTP/P parkování

  neomezenou dobu zdarma. Lístek předložíte upřepážky vpřízemí.

  UTZV.

  CHECK-IN

  začíná

  odbavování.

  Pokud nemáte

  asistenci

  předem

  objednanou,

  tady vám

  ji zavolají.

  Kdispozici mají

  ivlastní vozíky.

  KAŽDÁ SPOLEČNOST

  má jiná pravidla. Někdy sedí

  vozíčkář uokna, jindy vuličce.

  Personál ČSA je vstřícný aochotný.

  ULIČKA JE ÚZKÁ, STEJNĚ TAK TOALETA.

  Tělesné potřeby jsou pro nechodící při letu problém.

  Bez pomoci se neobejdete.

  Nadlouhé cesty si lze půjčit úzký vozíček.

• Strana 32

  32

  můžeš / číslo 7–8 - 2013

  MEZINÁRODNÍ FILMOVÝ FESTIVAL KARLOVY VARY

  ■ Přední český psycholog o síle i slabosti pohyblivých obrázků.

  ■ Film může ovlivnit chování některých typů lidí.

  ■ Jsou současná média pro lidi spostižením nebezpečná?

  Text: ZDENĚK JIRKŮ

  Foto: JAN ŠILPOCH

  Žijeme ve světě, který je plný pohybli-

  vých obrazů aobrázků. Obklopují nás ve

  dne vnoci, není před nimi úniku. Jak se

  na tuto proměnu světa díváte?

  Nejvíce záleží na každém znás, jak jsme

  schopni tento jev zpracovávat. Jestli se

  necháme zahltit anebo zda si umíme vy-

  bírat. Všichni víme, jak je těžké ubránit se

  všudypřítomným pohyblivým obrazům, ze-

  jména reklamním. Nemusíte chodit do kina,

  pouštět si televizi, astejně jste konfrontován

  sobrovskými billboardy adalšími reklam-

  ními nosiči. Je tak vlastně testována naše

  vůle – nechám se ovlivnit, případně dokonce

  napálit azmanipulovat? Nebo najdu dost

  vlastního rozumu, abych takové sdělení

  správně posoudil?

  Řekl byste, že naše schopnost udržet

  si zdravý rozum při sledování nejen

  reklam, ale idalších vizuálních sdělení je

  vlastně totéž jako schopnost rozpoznat

  případné nebezpečí?

  Je to tak. Pokud totiž připustím, aby mě

  takové jevy zahlcovaly, stávám se skuteč-

  ně obětí náhodných událostí, které – aniž

  bych chtěl – začínají ovlivňovat můj život

  Obraz může být věrný,

  i když je nevěrohodný

  Karel HUMHAL:

  ivdobě, kdy tento jev už je pryč. Anemusí

  jít jen opřípadnou agresivitu, kterou třeba

  vméně odolném jedinci film vyvolá.

  Tím nechci šmahem strašit před filmem

  nebo literaturou sdrsnými náměty. Princi-

  piálně platí, že dobré umění vnás vyvo-

  lává prožitky, které bychom jinak neměli.

  Takže inásilí nebo krutost, zobrazené ve

  správných, řekněme lidských souvislostech

  nás vede kúvaze ozdrojích, příčinách,

  třeba politických, společenských, aje tedy

  funkční.

  Nebezpečná tedy není konkrétní zobrazo-

  vaná situace, ale její souvislost, její vztahy

  kcelému ději akoneckonců iknám, divá-

  kům, našim hodnotám, našim zkušenostem,

  naší morálce.

  Když budeme citově ploší, vyprahlí

  acyničtí, pak nás film nebo televizní pořad

  opravdu může inspirovat khrozným činům.

  Ale nezapomeňme ani na pozitivní momen-

  ty současné obrovské nabídky pohyblivých

  obrazů – můžeme si prohlédnout celý svět,

  vidět úžasné přírodní ivědecké jevy, doslova

  nahlédnout do krás, které generace před

  námi mohly vidět leda na nějakých fotogra-

  fiích.

  Co říká psycholog dosti častému ztotož-

  nění diváků sfilmovou nebo televizní

  postavou?

  Zejména uvytrvalých diváků seriálů to není

  úplně výjimečná situace. Vidím na někte-

  rých svých klientech, jak se doslova vžijí do

  postavy seriálu, že tak vlastně vytěsní svůj

  skutečný život nebo jeho část. Přestěhují se

  do toho seriálu.

  Apokud děj obsahuje negativní mo-

  menty, které si ovšem divák osvojí jako

  příklad pro sebe, jako vzor chování, začne se

  ivběžném životě chovat jako tento reálně

  neexistující hrdina. Nadsázka je proměněna

  Kdo je PhDr. Karel Humhal

  Klinický psycholog a psychoterapeut.

  Vystudoval FFUK Praha, obor psychologie. Od

  roku  pracuje ve zdravotnictví.

  Působil jako pedagog na III. lékařské fakultě

  UK. Paralelně se soukromou a klinickou praxí

  pracuje jako soudní znalec.

  Otec tří synů, jeden znich je po nevhodném

  medicínském zákroku postižený.

  info

  I nepohyblivý člověk může prostřednictvím moderní

  komunikační techniky vystudovat, najít si dobré

  přátele, úspěšně působit vněkterých profesích.

  Ovšem potřebuje ktomu i skutečné kontakty

  slidmi, zázemí a i jiný vztah ke světu než jen

  prostřednictvím obrazovky.

• Strana 33

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  můžeš / číslo 7–8 - 2013

  33

  na běžnou normu, třeba naprosto neodpo-

  vědné chování filmové postavy vpartner-

  ském vztahu je pochopeno jako správné.

  Ato už není problém jednoho člověka, ale

  jeho rodiny aokolí. Bohužel nejde zrovna

  ovzácné výjimky.

  Někteří naši čtenáři jsou vopravdu

  těžké situaci. Mají omezenou pohybli-

  vost, nejsou soběstační ačasto ani jejich

  sociální situace není moc dobrá. Jsou pak

  vnímavější kpůsobení neskutečného

  světa filmu, televize, internetu?

  Jsou. Ale vdobrém išpatném. Inepohyb-

  livý člověk může prostřednictvím moderní

  komunikační techniky vystudovat, najít si

  dobré přátele, úspěšně působit vněkterých

  profesích.

  Ovšem potřebuje ktomu iskutečné kon-

  takty slidmi, zázemí aijiný vztah ke světu

  než jen prostřednictvím obrazovky. Jestliže

  nahradí bezprostřední lidský vztah umělým,

  hrozí mu doslova ztráta identity. Stane se

  sám před sebou někým jiným, třeba zdán-

  livě úplně zdravým aničím neomezeným

  jedincem, ale pak stejně narazí na realitu

  aprobuzení je kruté.

  Takže byste nepřál osamělému aposti-

  ženému člověku, aby ve světě filmových

  atelevizních příběhů přece jenom našel

  jistou náhradu?

  Když to nepřekročí jistou míru, proč ne.

  Může to působit i„terapeuticky“, kdy si člo-

  věk může prožít situace astavy, jinak pro

  něj absolutně nedostupné. Ale pak musí

  přijít zmáčknutí tlačítka ajasné vědomí –

  můj život nepokračuje vtomto úžasném

  příběhu, ale ve skutečnosti, kterou je sice

  někdy strašně těžké přijmout, ale jinak to

  nejde.

  Měníme se vtéto záplavě umělých ane-

  skutečných příběhů imy?

  Skoro všichni psychologové na tuto častou

  otázku odpovídají: Ano, nějak se měníme,

  ale mnohem, mnohem pomaleji, než by se

  zdálo. Statisíce let vývoje člověka vytvořily

  tak pevné struktury organismu imozku

  achování, že překotný vývoj techniky je pro-

  ti nim slabý nebo lépe řečeno zatím skoro

  neúčinný.

  Náš základní instinkt – tedy tendence

  kživotu ve společnosti, ve skupině, vrodině

  – je prehistoricky ukotven vdávné zkušenos-

  ti pravěké tlupy. Aznovu aznovu se osvědčil

  prvotním křesťanům, ve středověkém

  ghettu, vkoncentračních táborech… Vaši

  čtenáři přece dobře vědí, jak nenahraditelná

  je rodina, když přijde postižení. Takže žádné

  trojrozměrné technologie zatím nenahradily

  apodle mne nikdy nenahradí spolehlivost

  lidského kontaktu.

  Je tato jistota nakonec nejlepší zábranou

  proti manipulaci moderních médií?

  To bude záležet na mnoha okolnostech.

  Žijeme vkonkrétní době vkonkrétní zemi,

  která si přece jenom dlouhá léta manipulace

  slidmi užila. Tzv. socialismus byl založen

  právě na bláhové snaze vyrobit nového,

  jiného člověka. Dnes je podle mne problém

  ne vtom, že bychom přestávali být lidmi, ale

  vtom, že se málo zamýšlíme adiskutujeme

  opodmínkách, vjakých nám obyčejné, při-

  rozené, nedokonalé lidství zůstane. 

  Vidím na některých svých klientech,

  jak se doslova vžijí do postavy seriálu,

  že tak vlastně vytěsní svůj skutečný život nebo jeho část.

  NA ZÁKLADĚ DLOUHOLETÝCH ZKUŠENOSTÍ

  se Karel Humhal obává,

  že psychologů může být časem málo.

• Strana 34

  34

  můžeš / číslo 7–8 - 2013

  MEZINÁRODNÍ FILMOVÝ FESTIVAL KARLOVY VARY

  ■ Vozíčkáři unavení filmy mají i jiné možnosti.

  ■ Tipů na bezbariérové přístupy restaurací je víc než dost.

  ■ Knihovna a Becherova vila patří mezi nejoblíbenější.

  Text afoto: MARTINA VEJVODOVÁ

  P

  rotože součástí 48. ročníku Me-

  zinárodního filmového festivalu

  vKarlových bude již potřinácté

  projekt Kino bez bariér, objeví se

  vulicích města inebývalá koncen-

  trace vozíčkářů. Kam se mohou zajet mezi

  projekcemi či znaveni několika filmy za

  den podívat?

  Centrem dění je Hotel Thermal. Můj

  kamarád jej trefně popsal svým americkým

  přátelům, jedoucím za ním na festivalovou

  návštěvu: It’sthe ugliest building in the

  middle of Karlovy Vary. (Je to ta nejošklivěj-

  ší budova uprostřed Karlových Varů.) Pokud

  byste vyšli od hotelu Thermal askončili

  uGrandhotelu Pupp, neměli byste narazit

  na žádné nepřekonatelné bariéry. Celá tato

  hlavní lázeňská zóna je plně bezbariérová.

  Nenechte se odradit schody – většinou se

  dají nějak obejít.

  Kolonáda spěti prameny

  Jednou znejoblíbenějších architektonických

  památek je Mlýnská kolonáda slavného

  architekta Josefa Zítka, postavená mezi lety

  1871 až 1881. Pod její střechou, kterou nese

  124 korintských sloupů, se nachází orches-

  třiště apět minerálních pramenů. Jedná se

  Tipy na volné chvíle mezi filmy

  o tyto prameny srůznou teplotou: Mlýnský

  pramen má 56 °C, Rusalka 60 °C, Libuše

  62 °C, Kníže Václav I. 65 °C, Kníže Václav II.

  58 °C aSkalní pramen se 65 °C. Celá kolo-

  náda je přístupná po několika schůdcích,

  zboku je však nájezd, který je bezbariéro-

  vým vstupem ivýstupem do prostorů kolo-

  nády. Vzadní části je pak ibezbariérové WC.

  Pokud vám karlovarské prameny zachut-

  naly či jste zjistili, že pro vaše zažívání je to

  učiněný balzám, bylo by chybou neochutnat

  pramen nejslavnější, ato Karlovarské vřídlo.

  Vřídlo tryská až do výšky 12 metrů vprosto-

  rách Vřídelní kolonády, která se nachází ces-

  tou směrem od Mlýnské kolonády kPuppu.

  Budovu ve funkcionalistickém stylu zkonce

  60. let 20. století nemůžete minout. Zdánli-

  vě budovu Vřídelní kolonády ze všech stran

  obklopují schody, ale dá se obejít apak je

  již celá bezbariérová. Vjejích prostorách se

  můžete pokochat samotným Vřídlem, které

  zde můžete rovnou ochutnat – nemusíte

  však riskovat opaření (tento pramen má

  72 °C) uhlavního „trysku“, ale vprostoru

  kolonády je umístěno hned několik fontánek

  svřídelní vodou, kde si můžete zvolit hned

  zněkolika teplotních variant – 72 °C, 57 °C

  a41 °C. Zároveň si zde samozřejmě můžete

  koupit karlovarské suvenýry, dát si teplou

  oplatku podle vlastního výběru zmnoha

  příchutí či posedět vkavárně Respirium, kde

  si také můžete odskočit. Zajímavostí jsou

  sluneční hodiny, na které narazíte, pokud

  vyjdete zVřídelní kolonády druhým vcho-

  dem – uVřídla. Pokud se postava postaví na

  značku právě probíhajícího měsíce, její stín

  by měl ukazovat na správný čas. Navozíku

  sice nebudete zřejmě dosahovat potřebné

  výšky, ale můžete to za slunečného počasí

  vyzkoušet.

  Nejen prameny však živ je člověk, atak

  bych vám ráda doporučila několik míst,

  TRŽNÍ KOLONÁDA v pozadí se Zámeckou věží, kam vede výtah na vyhlídku.

  BOČNÍ BEZBARIÉROVÝ VCHOD

  na Mlýnskou kolonádu.

  ZAHRÁDKA PŘED RESTAURACÍ U ŠVEJKA

  – podnik samotný bohužel bezbariérový není.

• Strana 35

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  můžeš / číslo 7–8 - 2013

  35

  Tipy na volné chvíle mezi filmy

  kde je možné se ve Varech dobře najíst.

  Bohužel naprostá většina restaurací ve

  městě (ato nejen vcentru) je bariérová,

  existuje však pár světlých výjimek. Vpří-

  padě hezkého počasí můžete samozřejmě

  zaplout do jedné zmnoha zahrádek, které

  se nabízejí doslova na každém kroku, ať již

  vlázeňské zóně nebo na Masarykově třídě

  avpřilehlých uličkách, znichž většina je

  bezbariérových. Problém však může být,

  když se člověku po dobrém obědě začne

  chtít na toaletu, která samozřejmě vrámci

  zahrádky přiléhající kbariérovému podni-

  ku kdispozici není.

  Švejk na vozíku

  Takovou restaurací je třeba UŠvejka, kde

  figurína tohoto českého patrona sedí na ob-

  starožním invalidním křesle před restaurací

  jako její maskot azdánlivě tak může vzbu-

  zovat dojem, že bude iostatním vozíčkářům

  nakloněna. Jedná se však opodnik, kam

  vedou schody, takže můžete posedět pouze

  na zahrádce. Jedna ze zahradních restau-

  rací, které mohu zvlastní zkušenosti vřele

  doporučit, je restaurace Lázně V. (http://

  www.restaurace-kv.cz/) nacházející se na

  konci Smetanových sadů, před Alžbětinými

  lázněmi neboli Lázněmi V., hned uvodotrys-

  ku, který již zdálky upoutá vaši pozornost.

  Výhled na pestré dění vparku (spousta

  relaxujících lidí, rodin sdětmi, mladých

  chlapců provozujících tzv. slackline neboli

  provazochodectví mezi stromy, provádějící

  kejkle sjojem ajiné kratochvíle), zvuky

  zurčící fontány, příjemná obsluha, lákavé

  menu acelkem přijatelné ceny pasovaly

  tento podnik na moji festivalovou jedničku

  (ovšem pouze za podmínky příznivého

  počasí). Toalety jsou kdispozici doslova za

  rohem – zdruhé strany Alžbětiných lázní se

  nachází buňka sveřejnými toaletami, včetně

  bezbariérové. Jediným zádrhelem může

  být, že tato je přístupná pouze na euroklíč.

  Vprůběhu festivalu však bývá přes den pří-

  tomna iobsluha, která vám toalety ochotně

  otevře. Vycházím však ze zkušenosti minu-

  lých let, letos to může být jinak. Proto bych

  každému doporučila, aby si euroklíč pořídil.

  Směrem na Cheb ve čtvrti Dvory můžete

  také objevit Krajskou knihovnu, která je

  rovněž plně bezbariérovou institucí. Můžete

  zde využít služeb informačního centra,

  připojit se na internet na některém zmnoha

  počítačů pro veřejnost či si prohlédnout

  některou zvýstav, které pravidelně probí-

  hají vhlavním vestibulu apřilehlé kavárně.

  Samozřejmě můžete využít idalší standard-

  ní knihovnické služby v1. patře vpůjčovně

  pro dospělé avčítárně, kde máte kdispozici

  například většinu vČesku vycházejícího

  periodického tisku.

  Zastávkou, kterou byste neměli minout,

  je návštěva interaktivní galerie Becherova

  vila (http://www.becherovavila.cz/). Na-

  chází se vulici Krále Jiřího, což vás zavede

  zase do úplně jiné, neméně krásné části

  města. Vila Becher byla postavena vroce

  1914 jako rodinný palác rodiny Becherů aje

  architektonickým skvostem svelmi zajíma-

  vými aojedinělými architektonickými prvky.

  Pro vysokou umělecko-historickou hodno-

  tu objektu byla Vila Becher restaurována

  aupravena na interaktivní galerii pro mladé

  výtvarníky se zaměřením na činnost vzdě-

  lávací, výstavní, uměleckou, reprezentační

  aubytovací. Objekt je plně bezbariérový,

  vybavený schodišťovou plošinou avýtahem

  aurčitě stojí za návštěvu. 

  Více bezbariérových tipů

  vKarlových Varech na www.muzes.cz

  Pokud byste vyšli

  od hotelu Thermal

  a skončili u Grandhotelu

  Pupp, neměli byste

  narazit na žádné

  nepřekonatelné bariéry.

  POHLED

  Z VYHLÍDKY

  po výstupu

  z výtahu

  u Zámecké věže.

  SLUNEČNÍ HODINY

  za Vřídelní kolonádou.

• Strana 36

  36

  můžeš / číslo 7–8 - 2013

  20 LET KONTA BARIÉRY

  ■ Letenka doAmeriky byla vstupenkou doprofese překladatelky.

  ■ Maminka odceři: Maruška je bejk, nikdy to nevzdává.

  ■ Dvojice cestovatelek zHarrachova projela 24 zemí světa.

  Text: PAVEL HRABICA

  Foto: JAN ŠILPOCH, ARCHIV LUDMILY HARCUBOVÉ

  J

  ak často se před či popřečtení kni-

  hy odzahraničního autora podíváte

  dotiráže, kdo vám zážitek ainformace

  zprostředkoval? Co vůbec víme olidech,

  kteří nám předávají cizí vědomosti?

  Držím vruce knihu ačtu: Překlad: Marie

  Harcubová…

  Když si však uvědomíte, že mladá žena,

  která má své jméno již večtyřech knihách

  apátá vyjde letos napodzim, strávila svých

  dosavadních 29 let života navozíku skom-

  plikovaným postižením dětskou obrnou,

  neubráníte se silnému pocitu. Její maminka

  Ludmila Harcubová má vždycky, když nalis-

  tuje tiráž se jménem své dcery, slzy nakra-

  jíčku. Není divu… Utěch dnešních slz štěstí

  stálo před dvanácti lety Konto BARIÉRY.

  Doškoly vešťastné době

  „Už jsem naučená vysvětlovat lidem, kteří

  Marušku neznají, že není blbeček. Už ztoho

  nedělám vědu. Oni stejně rychle poznají, že

  je kolikrát chytřejší než oni,“ spouští svou ku-

  lometnou kadenci slov Lída Harcubová, žena

  doslova otřískaná životem. Když se jí podvou

  synech narodila Marie, věděla, že to dcera

  nebude mít vživotě snadné. Mozková obrna,

  postižení obou nohou irukou. Ale rozhodla

  se, že oni nebude jen pečovat asloužit jí.

  Vzala si dohlavy, že ji se „záchranným kru-

  hem“ hodí dovody života, ať se holka naučí

  plavat. Tehdy by jí nikdo nevěřil.

  „Měli jsme štěstí, že vdobě, kdy měla Ma-

  ruška jít doškoly, přišla revoluce aochota

  pomáhat lidem spostižením byla velká. Tr-

  vala jsem natom, že Maruška nebude chodit

  donějaké zvláštní školy, ale že se zařadí

  doběžné základní školy.“ Tak absolvovala

  devítiletku, stejně tak obchodní akademii.

  Bez ohledu nabariéry fiktivní ifaktické.

  „Mám zasebou 29 let ostrého tréninku

  vposilovně,“ pokračuje súsměvem natváři

  Ludmila Harcubová. Absolvovala sdcerou

  školní docházku coby její máma, asistentka,

  nosička vozíku iřidička. Kde nebyl výtah

  nebo nějaký schodolez, tam ji vynesla nazá-

  dech nebo sehnala nosiče zřad spolužáků,

  kantorů či kolemjdoucích.

  Dcera veškole,

  máma veškolní kuchyni

  „Máma mi byla vždycky poruce. Když jsem

  chodila nazákladku, mívala jsem veškole

  asistenty znáhradní vojenské služby. Máma

  pracovala veškolní kuchyni, aby byla na-

  blízku,“ vzpomíná Marie. „Ráno mě dovezla

  (Jejich) most

  přes řeku Kwai

  JINÍ BY NA JEJICH MÍSTĚ LAMENTOVALI.

  Marie a maminka Lída mají neustále na tváři

  nakažlivý úsměv. Ať při cestách po světě

  nebo při vycházce po Harrachově.

• Strana 37

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  můžeš / číslo 7–8 - 2013

  37

  doškoly, pak vařila, odpoledne jsme zase

  jely společně domů.“

  Asi před čtrnácti lety se Tomáš, mladší

  zMariiných bratrů, vydal doVelké Británie

  sbírat zkušenosti coby au-pair. Když pak

  pozval sestru amámu natýden nanávštěvu,

  začal jak Lídě Harcubové, tak Marušce vrtat

  vhlavě červík.

  „Když jsem slyšela Tomáše, jak poroce

  apůl mluví suverénně anglicky aMaruška

  poosmi letech školní angličtiny ani nepo-

  rozumí obsahu písniček, povídám: Aproč

  ne taky Maruška?“ líčí maminka Harcubová

  tehdejší rozhodnutí.

  Tehdy si řekla, že když může malé děti

  hlídat chlap, umývat jim zadky astarat

  se odomácnost, proč by natuhle „práci“

  nevzaly dvě ženské jako jednu sílu. „Já že

  bych dělala tu au-pair aMaruška zatím

  studovala.“

  Přes agenturu začala hledat školu abyd-

  lení, ale když to vAnglii syn osobně prošel,

  ukázalo se jako problém například ubytová-

  ní vdruhém patře, navíc vestarém anglic-

  kém domě potočitých schodech. Atahejte

  se sdospělou holkou navozíku potakovém

  schodišti. Jenže Lída Harcubová, stejně

  umanutá jako její dcera, to nevzdala. Paní

  zagentury jí poradila, ať zkusí hledat vUSA,

  tam jsou prý navozíčkáře už zavedení.

  „DoAmeriky byla ještě potřeba víza, ale

  nám bylo taky líto, že studentské vízum je

  jen nadobu studia, maximálně měsíc. Amy

  chtěly Ameriku taky trochu vidět,“ popisuje

  americkou anabázi maminka.

  Když píše ženská ženské

  Vzala tedy papír anadvě strany sepsala, že

  má dceru vozíčkářku, že chtějí kromě studia

  zemi itrochu poznat, že měsíc je napořád-

  nou výuku jazyka málo, napsala vše osynovi,

  který se naučil mluvit perfektně vAnglii.

  Aže dcera je postižená tak, že jestli chce mít

  jednou nějakou práci, tak se bez výborné zna-

  losti jazyka neobejde. Ase svým handicapem

  nemůže dělat kuchařku apodobně.

  „Napsala jsem to jako ženská amáma

  adoufala, že paní, která tyhle záležitosti

  navelvyslanectví vyřizovala, je taky normál-

  ní ženská amáma. Aono to zabralo!“ Paní

  zvelvyslanectví volala téměř obratem, že

  Maruška dostane dvouleté vízum pro au-pair

  aona jako její doprovod vízum desetileté!

  Když obě nezdolné ženy Harcubovy řešily

  finance naletenku, zkusila se paní Harcu-

  bová obrátit inaKonto BARIÉRY. „Říkala

  jsem si, že musí mít nějakou podporu pro

  studenty, tak zaoptání nic nedám,“ vzpomí-

  ná. Vyšlo itohle. Konto BARIÉRY přispělo

  Ještě naletišti vám mohou říct, že vás nechtějí.

  Když uvidí, že má dcera narozeniny, tak to bude jen ku prospěchu.

  Taky že hned bylo: Happy birthday!

  ROK STUDIA V USA využila Marie i k poznávání

  – ve Washingtonu u Lincolnova památníku.

  JEDNOU Z NEJVZDÁLENĚJŠÍCH CEST harrachovské

  překladatelky byl výlet do jihovýchodní Asie.

  SOCHA

  SVOBODY

  je nejen symbol

  Ameriky,

  ale i obou

  svéhlavých

  a neústupných

  žen.

  V SEZNAMU navštívených míst neschází

  ani světoznámá Malá mořská víla v Kodani.

  POZNÁVÁNÍ

  nezávisí na luxusu.

  Důležité je, aby obydlí

  a pohyb v něm byly

  bezbariérové.

  

• Strana 38

  38

  můžeš / číslo 7–8 - 2013

  20 LET KONTA BARIÉRY

  naletenky abylo tak napočátku nejen

  velkého cestovatelského apoznávacího nad-

  šení Harcubových, ale významně pomohlo

  ktomu, že zarok studia jazyka vUSA si Ma-

  ruška angličtinu dokonale osvojila. Ato tak

  dokonale, že začtyři roky umaturity školila

  komisi spíše ona než komise ji…

  VeSpojených státech strávila Marie

  Harcubová smaminkou celý rok. Odlet na-

  plánovaly na25. dubna, vden Maruščiných

  narozenin. „To pro jistotu, protože ještě

  naletišti vám mohou říct, že vás nechtějí.

  Když uvidí, že má dcera narozeniny, tak to

  bude jen ku prospěchu. Taky že hned bylo:

  Happy birthday!“

  Umaturity zangličtiny excelovala

  Úředník vNew Yorku naletišti Maruš-

  ce srdečně poblahopřál aobě vstoupily

  naamerickou půdu. Čtyři dny si nechaly

  naprohlídku New Yorku, mají unikátní

  fotky zvyhlídkové terasy známých dvojčat

  Světového obchodního centra – těm

  najaře 2001 zbývalo před teroristický-

  mi útoky už jenom necelých pět měsíců

  existence. „Když jsme se vracely doEv-

  ropy, mohly jsme si vyfotit pouze zřícené

  zbytky.“

  Vmalém městě veVirginii, kde Marušku

  přijali naroční studium dotřídy se speciální

  pedagožkou, absolvovala poctivě celý ročník,

  včetně dějin země adalších předmětů. „Trvalo

  mi asi měsíc, než jsem začala lidem rozumět,“

  přiznává Maruška. Hodně jí při učení jazyka

  pomohlo sledování filmů vtelevizi, kekterým

  si pouštěla současně anglické titulky.

  Poamerickém pobytu nastoupila naob-

  chodní akademii doJablonce nad Nisou.

  Patřila knejlepším studentkám, vyplatilo se,

  že maminka už odzákladní školy vždy trvala

  natom, aby Marii nikdo nic neodpouštěl.

  „Vždycky jsem učitelům říkala: Nic jí nepro-

  míjejte, jen jí dejte víc času než ostatním.“

  Tak, jako zvládla kvůli kvadruplegii přeučení

  se zpraváka naleváka (levou rukou se do-

  káže například najíst, ovládat páčky elektric-

  kého vozíku apsaní), porvala se se studiem.

  Maturovala nejlépe zcelé třídy, jen zčeštiny

  měla dvojku. „Unás platilo, že češtinu zajed-

  na umí jen pánbůh, zadvě pan profesor,“

  komentuje Maruška zkoušku zdospělosti.

  Cestování je droga,

  poznání inová přátelství

  „My nacestování poČesku zatím moc ne-

  jsme,“ přiznávají dcera imatka. To prý mají

  schované dorezervy. Kromě pravidelných

  návštěv festivalu Léto vTelči nebo výletů

  naColours of Ostrava apodobných akcí

  putuje Lída Harcubová se svou Maruškou

  posvětě. Když našetří. Vúplných začát-

  cích byly napár výletech scestovkou nebo

  spodobně handicapovanými ze Semilska,

  ale právě roční pobyt vUSA jim dal sebedů-

  věru, že to zvládnou samy dvě. „Samy proto,

  že manžel je typický Harrachovák. Tady je

  prý nejlíp aco by jezdil jinam. Takže je to

  Naštěstí byl přítomen turista, který věděl, jak člověka

  sMarušiným handicapem uchopit. „Tak mě isdalšími

  dovlaku odnesli, vozík nám podali oknem ajelo se.“

  

  JEDNOU Z TÉMĚŘ ČTVRT STOVKY navštívených

  zemí bylo i Norsko. Foto s trollem v albu nechybí.

  KILOMETROVNÍK U ŘEKY MINO

  na svatojakubské pouti v Galicii, centrální části Španělska.

  NA POHLED

  BANÁLNÍ

  SNÍMKY

  představují

  pro Marii

  i její maminku

  Ludmilu krásné

  vzpomínky.

  VÝSTUP

  K SYMBOLU

  Švýcarska

  Matterhornu

  se vydařil

  mimo jiné

  i díky

  krásnému

  počasí.

• Strana 39

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  můžeš / číslo 7–8 - 2013

  39

  nanás,“ směje se paní Harcubová. Potřebné

  informace hledají nainternetu, naGoogle

  Earth si doslova projdou ulice, kde budou

  bydlet, kde jsou nejbližší obchody, prádelna

  adalší nezbytnosti. Maruška vše domailů

  přeloží aletí se (nebo jede).

  Obě svérázné cestovatelky zHarracho-

  va mají vmapě praporky už ve24 zemích.

  Poznávají především zvyky, tradice, to, co

  nenabízejí bedekry, ahlavně nové přátele.

  Leckdy až neuvěřitelným způsobem. „Při

  hledání levného bydlení virském Dublinu

  jsem nainternetu objevila českou rodinu.

  Napsala jsem jim, jestli by nevěděli oněja-

  kém přijatelném bydlení pro jednu ženskou

  ajejí dceru navozíku. Paní Radka mi obra-

  tem odpověděla, že jestli jsme ochotné jim

  potři týdny jejich dovolené hlídat psa advě

  činčily, můžeme unich bydlet zadarmo

  vdomě amám kdispozici ijejich auto!“

  Překládání je novou drogou

  Vevýčtu cestovatelských počinů najdete

  země evropské, nejdále se zatím dostaly obě

  objevitelky doBrazílie aThajska. Absol-

  vovaly 300 kilometrů svatojakubské pouti

  doslavného španělského poutního centra

  Santiago de Compostela. Najaře se vrátily

  zJihoafrické republiky.

  Cestu dojihovýchodní Asie spojily isvý-

  letem naznámou řeku Kwai akmostu, který

  proslavil román spisovatelem Pierra Boulla

  zroku 1952 astejnojmenný film.

  Odhodlání spatřit proslavenou řeku

  amost nezmařila ani skutečnost, že dívku

  isvozíkem neměl nikdo sílu dovysokého

  vlaku naložit. Naštěstí byl přítomen turista,

  který věděl, jak člověka sMarušiným handi-

  capem uchopit. „Tak mě isdalšími dovlaku

  odnesli, vozík nám podali oknem ajelo se.“

  Umostu to bylo opačně. Vozík šel ven

  dveřmi, Maruška oknem. Atak je to vži-

  votě Ludmily Harcubové ajejí dcery Marie

  vlastně celý život. Když to nejde dveřmi,

  hledají cesty jinudy. Bariéry, které putová-

  ním světem aživotem zdolávají, by odradily

  často itoho nejzdravějšího člověka. Jejich

  cestovatelská posedlost není jen vtouze za-

  pichovat domapy stále více avíce špendlíků

  „tady všude jsme už byly“. Je to především

  rvačka snepřízní osudu, touha prožít život

  nejen mezi čtyřmi stěnami asútrpným

  soucitem okolí. Denně se potýkají snějakým

  mostem přes nějakou řeku Kwai. Anezůsta-

  ly nevyslyšeny.

  Já překládám, máma píše

  Několik let přispívala Marie nacestovatelský

  portál, akdyž spolupráce skončila, ozval se

  jí spolužák, majitel nakladatelství. Zku-

  šebně nabídl Marušce, aby přeložila jednu

  zmnoha knih otom, jak být úspěšný. Atak

  se narodila nejen práce, ale ivelký koníček.

  „Já překládám, máma to píše dopočítače,“

  říká Maruška. Postižení jí totiž nedovolí

  psát naklávesnici. Obě ženy přiznávají, že

  je společná práce baví natolik, že se pro ně

  vedle cestování stala další posedlostí vtom

  nejlepším smyslu slova.

  P.S. Druhý den ponávštěvě vHarra-

  chově mi odLídy Harcubové přišla SMS,

  asi nejlépe vystihující její náturu: „Mějte se

  pěkně, zdravě avesele.“ 

  Paní Radka mi obratem

  odpověděla, že jestli

  jsme ochotné jim potři

  týdny jejich dovolené

  hlídat psa advě činčily,

  můžeme unich bydlet

  zadarmo vdomě amám

  kdispozici ijejich auto!

  SETKÁVÁNÍ S LIDMI RŮZNÝCH JAZYKŮ,

  pleti a kultur dává Marii rozhled i nadhled zároveň.

  ANI VRCHOL HORY NAD RIO DE JANEIREM

  se sochou Ježíše nebyl pro vozíčkářku

  nezdolatelný.

  HARRACHOVSKÝ POKOJ v bezbariérovém bytě

  jasně ukazuje, že tady žije zcestovalý člověk.

• Strana 40

  40

  můžeš / číslo 7–8 - 2013

  PORADNA

  ■ Novela by měla umožnit uznávání statutu osoby zdravotně znevýhodněné.

  ■ Vymezení stavu by bylo obdobné jako u zákona o důchodovém pojištění.

  ■ Někteří zaměstnavatelé by měli nižší kompenzaci nákladů na mzdu.

  Vzaměstnávání OZP se chystají změny

  nově nebylo možné přiznat, pouze „dobíha-

  la“ stávající vydaná potvrzení.

  Od 1. 1. 2012 jsou za „osoby se zdravot-

  ním postižením“ podle zákona ozaměstna-

  nosti č. 435/2004 Sb. považovány pouze

  tyto skupiny osob:

  a) osoby invalidní ve třetím stupni (dále

  jen „osoby stěžším zdravotním postižením“)

  b) osoby invalidní vprvním nebo druhém

  stupni

  c) osoby, které byly orgánem sociální-

  ho zabezpečení posouzeny, že již nejsou

  invalidní, ato po dobu 12 měsíců ode dne

  tohoto posouzení

  Podle návrhu novely by se za „zdravotně

  znevýhodněnou osobu považovala fyzic-

  ká osoba, která má zachovánu schopnost

  vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou

  výdělečnou činnost, ale její schopnosti být

  nebo zůstat pracovně začleněna, vykonávat

  dosavadní povolání nebo využít dosavadní

  kvalifikaci nebo kvalifikaci získat jsou pod-

  statně omezeny zdůvodu jejího dlouhodobě

  nepříznivého zdravotního stavu“.

  Vymezení dlouhodobě nepříznivého

  zdravotního stavu by pak bylo obdobné, jak

  jej známe např. ze zákona odůchodovém

  pojištění pro účely invalidních důchodů,

  tedy „nepříznivý stav, který podle poznatků

  lékařské vědy má trvat déle než jeden rok

  apodstatně omezuje psychické, fyzické

  nebo smyslové schopnosti atím ischopnost

  pracovního uplatnění“.

  Osobám suznaným statutem „zdravotně

  znevýhodněný“ ajejich zaměstnavatelům

  však novela nepřiznává všechny výhody,

  které mohou čerpat zaměstnavatelé osob

  spřiznaným invalidním důchodem I., II. či

  III. stupně.

  Zaměstnavatelé těchto osob by nemohli

  podle novely čerpat příspěvek na částečnou

  úhradu provozních nákladů chráněného

  pracovního místa. Vpřípadě, že by zaměst-

  navatel zaměstnával více než 50 % osob se

  zdravotním postižením apobíral ztohoto

  důvodu příspěvek na podporu zaměstnávání

  osob se zdravotním postižením na chráně-

  ném pracovním místě, nečinila by jeho výše

  max. 8000 Kč (jako je tomu nyní uzaměst-

  návání osob sinvalidním důchodem I., II.

  či III. stupně), ale výše by činila vpřípadě

  zaměstnání osoby se zdravotním znevýhod-

  něním max. 4000 Kč. Jednalo by se tedy

  skutečně pouze očástečnou kompenzaci

  nákladů na mzdu zaměstnance.

  Připomínám, že se jedná prozatím

  pouze onávrh novely zákona. Odalším

  průběhu schvalování této novely vás bude-

  me dále informovat na stránkách časopisu

  Můžeš. 

  LUCIE MARKOVÁ

  Poradna pro život spostižením Ligy vozíčkářů

  poradna@ligavozic.cz

  Bezplatná linka 800100250

  M

  eziresortní připomínkové řízení

  knovele zákona ozaměstnanosti

  bylo ukončeno 24. 5. 2013. Ta

  by měla podle předkladatelů

  snižovat administrativní zátěž

  zaměstnavatelů, upravovat oblast zaměst-

  návání osob se zdravotním postižením,

  zaměstnávání cizinců, agenturní zaměstná-

  vání akontrolní činnosti na úseku zaměst-

  nanosti.

  Novela zákona by měla voblasti zaměst-

  návání osob se zdravotním postižením pře-

  devším opětovně umožnit uznávání statutu

  „osoby zdravotně znevýhodněné“.

  Pozn.: Tento statut do 31. 12. 2011

  přiznávaly na základě žádosti úřady práce.

  Osoby stímto statutem byly považovány za

  „osoby se zdravotním postižením“ podle zá-

  kona ozaměstnanosti č. 435/2004 Sb., což

  vpraxi znamenalo, že na ně zaměstnavatelé

  mohli čerpat některé příspěvky na zaměst-

  návání osob se zdravotním postižením či

  daňové úlevy. Od 1. 1. 2012 již tento statut

  Novela zákona by měla

  v oblasti zaměstnávání osob

  se zdravotním postižením

  především opětovně umožnit

  uznávání statutu „osoby

  zdravotně znevýhodněné“.

  Vkvětnovém vydání časopisu Můžeš vyšla

  vPoradně informace, na kterou autorka

  Poradny Lucia Marková reagovala:

  Co se týká upozornění na článek „Jak lze

  financovat pomůcky pro zrakově postižené?“,

  moc děkuji za upozornění, že jsem v článku

  napsala chybný údaj. Slepeckou hůl lze získat

  přes pojišťovnu x ročně, nikoli x za  roky.

  Velmi se Vám za vzniklou chybu omlouvám,

  leckoho se tato chybná informace dotkla.

  Snad jsem Vám nezpůsobila nějaké problémy

  ohledně Vašich nároků.

  LUCIE MARKOVÁ, DiS.

  oprava

• Strana 41

  můžeš / číslo 7–8 - 2013

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  41

  Jaké daňové úlevy na mě

  získává zaměstnavatel?

  Pracuji na dohodu – započítává se

  mi plat do starobního důchodu?

  Zaměstnávání osob

  se sluchovým postižením

  ■ Započítávání částky platu na starobní důchod.

  ■ Zaměstnání sluchově postižených osob přes personální agentury.

  ■ Jaké daňové úlevy získává zaměstnavatel?

  ?

  Jsem osoba zdravotně znevýhodněná

  splatností statutu do konce roku 2014,

  jsem zaměstnaná adoklad oOZZ si

  vyžádali na personálním. Zajímá mě, jaké

  daňové úlevy na mě dostává zaměstnavatel,

  vjaké výši. Dále mě zajímá, zda mám také

  nějaké možnosti na úlevy zdaní. Moc děkuji za

  odpověď.

  ODPOVĚĎ:

  Na úvod upozorňuji, že od 1. 1. 2012 již

  nelze žádat úřad práce, aby vás uznal za

  osobu zdravotně znevýhodněnou. Nicméně

  rozhodnutí, že jste byla uznána osobou zdra-

  votně znevýhodněnou, vydaná do 31. 12.

  2011, budou platit po tu dobu, na kterou

  byla vydána, nejdéle však do 1. ledna 2015.

  Po dobu platnosti těchto rozhodnutí budou

  osoby zdravotně znevýhodněné považovány

  pro účely zaměstnanosti za osoby se zdra-

  votním postižením (pohlíží se na ně stejně

  jako na osoby invalidní v1. či ve 2. stupni).

  Zákon č. 586/1992 Sb., odaních zpří-

  jmů, umožňuje zaměstnavatelům uplatnit

  slevu na dani zpříjmů vpřípadě, že zaměst-

  návají zaměstnance se zdravotním posti-

  žením azaměstnance stěžším zdravotním

  postižením. Na každého znich se uplatňuje

  různá výše slevy (§ 35 odst. 1 písm. a) ab)

  zákona odaních zpříjmů). Uvás jako osoby

  se zdravotním postižením by tedy mohlo jít

  až o18 000 Kč ročně.

  Co se týká vás amožnosti slevy na dani,

  kromě „klasické“ slevy na dani na poplat-

  níka bohužel nemohu určit, zda byste ještě

  na některou ze slev na dani měla či neměla

  nárok, protože neznám vaši situaci. Další

  možnosti slev na dani naleznete vzákonu

  odaních zpříjmů. Bohužel pokud nepobí-

  ráte invalidní důchod nebo nemáte průkaz

  ZTP/P, ztitulu vašeho zdravotního stavu pro

  vás neplyne žádné daňové zvýhodnění.

  ?

  Pobírám ID 2. stupně. Pracuji na dohodu

  opracovní činnosti. Započítává se mi tato

  částka na starobní důchod? Děkuji za

  odpověď.

  ODPOVĚĎ:

  Aby se vám práce na dohodu opracovní

  činnosti počítala jako „odpracované roky“

  pro nárok na starobní důchod, měl by být

  váš měsíční výdělek minimálně 2500 Kč.

  Pokud byste si vydělala méně, neodvádělo

  by se zvýdělku pojistné (sociální azdra-

  votní). To, zda se vám odvádí zodměny

  zdohody opracovní činnosti pojistné nebo

  ne, byste měla jednoduše zjistit zvýplatního

  lístku, případně dotazem umzdové účetní

  organizace.

  ?

  Jak je to se zaměstnáním osob se slucho-

  vým postižením přes personální agentu-

  ru? Mám invalidní důchod I. stupně. Děkuji

  za odpověď.

  ODPOVĚĎ:

  Zaměstnání přes personální agentury by

  nemělo být nijak omezeno, personální

  agenturou se většinou rozumí soukromá

  „zprostředkovatelna“ práce, která vyhledává

  pro firmy (zaměstnavatele) vhodné uchaze-

  če opracovní místa.

  Je možné, že máte na mysli tzv. agentu-

  ry práce. Oproti personální agentuře agen-

  tura práce zaměstnává uchazeče opráci,

  které „pronajímá“ do firem, kde zaměstna-

  nec vykonává stejnou nebo podobnou prá-

  ci jako kmenoví zaměstnanci firmy. Podle

  zákona č. 435/2004 Sb., ozaměstnanosti,

  agentura práce nemůže dočasně přidělit

  kvýkonu práce uuživatele zaměstnance,

  kterému byla vydána zelená karta, modrá

  karta nebo kterému bylo vydáno povolení

  kzaměstnání anebo je osobou se zdravot-

  ním postižením.

  Vpraxi to tedy znamená, že vy jako

  osoba se zdravotním postižením (ID 1. st.),

  byste bohužel nemohla být prostřednictvím

  agentury práce zaměstnána. 

  Navaše dotazy odpovídají

  pracovníci Poradny Ligy vozíčkářů

  Bezplatná linka 800100250

  www.ligavozic.cz/poradna

• Strana 42

  42

  můžeš / číslo 7–8 - 2013

  ZPÍVÁNÍ PRO TEBE

  Text: NAĎA KOCÁBKOVÁ

  Foto: JAN ŠILPOCH

  L

  íbí se mu autíčko naovládání zvané

  Blesk McQueen, Burák, mašinka

  Tomáš adalší animované postavičky.

  Fandí české fotbalové reprezentaci,

  Realu Madrid, aobzvlášť pak Cris-

  tianu Ronaldinovi. Veškole, kam první rok

  chodí, ho baví čeština atělocvik. Ten hlavně

  proto, že může sledovat děti, jak cvičí. Sám

  totiž cvičit nemůže, vrozená nemoc, míšní

  svalová atrofie, ho upoutala nainvalidní

  vozík. Řeč je osedmiletém Matějovi Říhovi

  zÚstí nad Labem.

  Prvňáček sduší fotbalisty

  „Fotbal hrajeme napočítači, já zatím jen

  trénink sMíšou. Ronaldina mám moc rád,

  protože je dobrej,“ lakonicky odpovídal

  naotázky Matýsek. Znalecky navíc přidal

  ještě další hvězdná jména, která mu tak

  Matěj Říha má,

  snad jako každé

  dítě, hodně přání.

  Nad všechna však

  momentálně povýšil

  chuť být brankářem

  ufotbalové jedenáctky.

  Benefiční

  koncert jako

  skvělá pomoc

  ročně musí také naměsíc dolázní, aby se

  nemoc neprohlubovala tak intenzivně.

  Zavším je genetická vada

  „ Odpátého měsíce života jsme věděli, že je

  zle,“ říká Vladimíra Říhová apostižení při-

  bližuje: „Vada je to genetická avezkratce se

  učarovala. Češtinu má prý rád, protože při

  ní pořád něco lepí. „ Učíme se písmenka

  avymalováváme.“ Doškoly míří každé ráno

  autem smaminkou atvrdí, že rád.

  Má tam výbornou pomocnici, asistent-

  ku, prima kamarády astejně takovou paní

  učitelku, která má kasistenci také velmi

  blízko. Ostatně Matýska si Pavlína Petrů tak

  trochu vyhlédla už naprázdninovém pobytu

  podobně postižených dětí ještě před jeho

  první třídou. Přála si ho mít veškole, jen

  netušila, pro kterou se maminka rozhodne.

  Pro ni to prý ale byla volba jasná. Trmická

  základní škola má urodičů výborné renomé,

  handicapovaných dětí je tu celkem šest.

  Učitelka říká, že kvůli Matýskově nemoci

  mu nenadržuje. Není třeba. Je podle ní

  moc šikovný anasvůj věk velice inteligent-

  ní. První třída vtrmické základní škole je

  pořádné mraveniště kluků aholčiček, kteří

  opřestávce vyplňují daný prostor doposled-

  ního místečka. Má mezi nimi své místo také

  Matěj. Dobře podle učitelky zapadl. Nebojí

  se, nemoc ho sice limituje, ale nepoddává

  se, je výřečný ahlavně podle ostatních má

  hodně chytrou hlavu. „Děti ho mají rády pro

  jeho pohodovou povahu, bezprostřednost

  ataky statečnost, sníž se mu určitě líp bo-

  juje proti všudypřítomnému vozíku aúdělu,

  snímž přišel nasvět,“ je přesvědčena třídní

  učitelka Pavlína Petrů. Když veškole chybí,

  postrádají ho.

  Matěj Říha má, snad jako každé dítě,

  hodně přání. Nad všechna však momentál-

  ně povýšil chuť být brankářem ufotbalové

  jedenáctky. Vysvětlit to ale klukovi, který

  se bez pomoci sám ani neposadí, je pro

  jeho mámu mnohdy úkol nad jiné těžký.

  Vposlední době doma jedno přáníčko přece

  jen vyslovuje častěji než jiná. Přál by si

  sourozence. „Spíš asi bráchu, nebo možná

  sestřičku. Ta je taky dobrá,“ dodává smířlivě

  apoodpovědi rychle míří naprťavém domá-

  cím vozíku suverénně zobývacího pokoje

  dotoho dětského, kde má své království.

  Tady kromě obvyklých hraček čeká naMa-

  týska ilehátko anezbytné pomůcky kekaž-

  dodennímu cvičení apravidelné rehabilita-

  ci. Maminka je vtom neústupná. Dvakrát

  MATÝSEK DOMA.

  Ve svém pokoji se pokouší střílet na branku.

  ■ Nemocný Matěj skvěle zapadl mezi spolužáky.

  ■ Spinální míšní atrofie je nevyléčitelná.

  ■ Koncert vynesl 100 tisíc korun naelektrický vozík.

• Strana 43

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  můžeš / číslo 7–8 - 2013

  43

  dá laicky vysvětlit tak, že nervy, které vedou

  vzruchy vesvalech, prostě nefungují. Takže

  Matýsek se nikdy nemohl posadit, samozřej-

  mě nechodí, jde onevyléčitelnou diagnózu.

  VČeské republice je takto postižených asi

  200 dětí. Nemoc je navíc zákeřná vtom, že

  postihuje také dýchací svaly.“

  Pro rodinu Říhů to vreálu znamená

  pořádný kopec starostí ačasto iproblé-

  mů, které si zdravý člověk ani naokamžik

  nepřipouští. Ale pětatřicetiletá Matýskova

  maminka se před nimi nechce schová-

  vat, znovu aznovu se spřekážkami pere.

  Sotevřeností přiznává, že je jí vkoutku duše

  také těžko, hlavně při představě, že život

  takových handicapovaných nebývá dlouhý.

  Proto se rozhodla mít druhého potomka.

  Nejen aby splnila Matýskovo přání, ale říká,

  že je vtom trochu sobeckosti, aby nezůsta-

  la jako kůl vplotě. Třebaže má obrovský

  strach. „To víte, obavy ztoho, aby se situace

  neopakovala, mám obrovské. Já jsem totiž

  nositelkou onoho handicapu. To, čím jsme

  museli projít, než se přišlo nato, že Matýsek

  nebude nikdy sedět, nepostaví se nanohy,

  že je tak vážně nemocný, nepřeju nikomu.

  Stále jsme doufali, shodně slékaři, že je

  jen opožděný vevývoji, protože se narodil

  ve36. týdnu těhotenství,“ svěřuje se mladá

  žena, která musela přijmout fakt, jak těžký

  ortel nejen pro ni osud připravil.

  Přesto se vmnoha ohledech chová jako

  každá jiná máma zdravého potomka. Stará

  se, opatruje, zařizuje, chodí napůl úvazku

  dopráce, nějaký čas také musela nahradit

  rodiče oba. To když její první partner neleh-

  kou situaci sMatýskem nezvládl aodrodiny

  odešel. Dnes má ale Matěj už vedle sebe

  druhého tátu, který je stabilní berličkou

  jemu ijeho mámě. Tu si dokonce brzy

  odvede koltáři. Takže už zbývá jen se těšit

  naten nový super vozík. Vysoce moderní

  aelektrický. Přijde natéměř čtvrt milionu

  korun. Naštěstí se vÚstí nad Labem aokolí

  našli lidé, kteří napořízení tohoto pomocní-

  ka Matýskovi Říhovi přispěli.

  Zpíváme pro tebe

  Bylo 1. března, když se zcela zaplněným

  divadelním sálem městského divadla vÚstí

  nesly písničky mnoha účinkujících aumělců

  zvučných jmen ataké Ústeckého dětského

  sboru Univerzity J. E. Purkyně. Byla to jeho

  sbormistryně Martina Zemanová, jež stála

  zamyšlenkou anáročným pořadatelstvím

  akce, kterou bylo Zpívání pro tebe. „Bylo

  třeba vymyslet benefiční koncert, nakterý

  by lidé přišli asdůvěrou si koupili lístek,“

  popsala počátek adodala: „Zároveň jsem si

  řekla, že musí jít okoncert, který bude ur-

  čený konkrétní osobě, sníž se diváci při této

  příležitosti setkají. Uvidí, komu jejich peníze

  prospějí. Byla jsem přesvědčená, že takové

  snaze porozumějí auvěří,“ říká sbormistry-

  ně. Nemýlila se. Benefiční večer vÚstí nad

  Labem vynesl 100000 korun amyšlenka

  namoderní vozík byla ohodně blíž.

  „Ato ještě není konečná částka,“ tvrdí Vla-

  dimíra Říhová avysvětluje, že díky médiím

  se onich dovědělo hodně lidí, kteří nakonto

  spolupořádajícího nadačního fondu Porta

  Bohemica MUDr.Pavla Sušického posílali

  ipoakci další nemalé peníze. Finančně

  koncert podpořilo také město Ústí nad

  Labem acelá řada sponzorů. Partnerem byla

  Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců

  bank, pojišťoven astavebnictví. „Když při-

  dáme ještě něco zvlastních úspor, bude mít

  Matýsek nový vozík, než přijde podzim,“ těší

  se jeho maminka. Je nadšená ze solidarity,

  jakou dárci projevili. 

  Co je spinální

  svalová atrofie

  Spinální svalová atrofie (Spinal Muscular

  Atrophy – SMA) je onemocnění motoneuronu,

  tj. onemocnění neuronů, které odpovídají

  zavědomé pohyby svalů, jako např. běhání,

  pohyby hlavy apolykání. Výskyt přibližně

  jednoho novorozenec na narozených

  aasi jedna osoba ze  je přenašečem

  nemoci. SMA postihuje všechny kosterní

  svaly, tzv. proximální svaly (ramena, kyčle,

  zádové svalstvo) jsou často postiženy nejvíce.

  Slabost vdolních končetinách je všeobecně

  větší než upaží. Mohou být také postiženy

  polykací svaly, svaly krku ažvýkací svaly.

  Smyslové vnímání akožní citlivost nejsou

  postiženy. Intelektuální schopnosti

  rovněž nejsou postiženy. Naopak je často

  pozorováno, že pacienti se SMA jsou nezvykle

  duševně čilí apřátelští.

  info

  MEZI SPOLUŽÁKY

  je pro svoji kamarádskou povahu oblíben

  – a vůbec nikomu tak nevadí,

  že když ostatní stojí, on sedí.

  S MAMINKOU

  na cestě do školy.

  Až bude mít elektrický

  vozík, mamince se

  pochopitelně značně

  uleví.

  ANGLIČÁKY – to je radost pro každého kluka,

  Matýska nevyjímaje.

  ■ Nemocný Matěj skvěle zapadl mezi spolužáky.

  ■ Spinální míšní atrofie je nevyléčitelná.

  ■ Koncert vynesl 100 tisíc korun naelektrický vozík.

• Strana 44

  44

  můžeš / číslo 7–8 - 2013

  UMĚLCI KONTA BARIÉRY

  ■ Dlouholetí, pravidelní avelkorysí dárci Lenka aZdeněk Sýkorovi.

  ■ Matematika jako cesta kumění.

  ■ Dílo světového výtvarníka žije.

  Text: ZDENĚK JIRKŮ

  Foto: JAN ŠILPOCH

  U

  čitelské povolání nemá vdnešní

  době zrovna nejlepší zvuk. Jednak

  si společnost pedagogů nijak zvlášť

  necení, jednak ižáci astudenti kaž-

  dodenně abeztrestně mohou pěs-

  tovat sport zvaný „ztrapni úču, budeš king“.

  Škoda, nejen vdobách národního obrození,

  ale idnes jsou (nebo mají být) přece učitelé

  těmi, kteří nejen otevírají nové světy pozná-

  ní, ale isvěty krásy, hlubšího přemýšlení nad

  světem aopravdové kultury ducha.

  Jednou znich se před třiceti lety měla stát

  iLenka, když vystudovala češtinu avýtvar-

  Dívejte se azkuste přemýšlet

  nou výchovu nafilozofické fakultě aměla

  učit nagymnáziu. Jejím snem ale bylo vystu-

  dovat matematiku aumění. To byly obory,

  které milovala aměla naně talent. Rodiče

  ji ale nepodpořili: Matematika? Měj rozum,

  vystuduj něco jednoduššího ajdi učit! Atak

  se stalo, že se nakatedře výtvarné výchovy

  stal jejím učitelem jistý Zdeněk Sýkora, vté

  době už známý aoriginální malíř. Co vštěpo-

  val svým studentům?

  „Především schopnost originálního

  vidění světa kolem sebe. Jeho pohled

  nakrajinu nebyl fotografický. Naprosto

  individuálně chápal tvary, barvy ajejich

  vzájemné poměry. Dodnes lehce určíte

  jeho žáky ajejich žáky, když malují, píší

  nebo učí oumění, dokážou se obdobně

  Kdo je Lenka Sýkorová

  Česká výtvarnice aorganizátorka výtvarného

  života. Studovala Filozockou fakultu

  Univerzity Karlovy vPraze, obor český jazyk

  aliteratura avýtvarná výchova.

  Vroce  se provdala zaZdeňka Sýkoru,

  odroku  pracovali společně. Odpoloviny

  . let zpracovává archiv adokumentaci

  celého díla Zdeňka Sýkory, připravuje výstavy

  akatalogy. Je spoluautorkou koncepce

  Sýkorovy monograe aeditorkou obou jejích

  dosavadních dílů.

  info

• Strana 45

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  můžeš / číslo 7–8 - 2013

  45

  Dívejte se azkuste přemýšlet

  Kdo má vkus, má inázor. Nejen naobraz, dům, město,

  krajinu. Ale inachování lidí vtéto krajině, navztahy kní,

  tedy ikostatním lidem.

  podívat kolem sebe. Tak mimochodem po-

  znáte dobré učitele – nevytvářejí své kopie,

  ale předávají metodu, kterou pak každý

  může použít posvém.“

  Zdeněk Sýkora je dnes světovou malíř-

  skou legendou. Vesvém raném díle byl inspi-

  rován kubismem, později impresionismem,

  fauvismem adalšími školami moderního

  malířství. Už všedesátých letech minulého

  století zaskočil svět svými geometrickými

  strukturami. On také objevil počítač jako

  pomocníka při konstruování výtvarných

  děl. Aoriginalitu si udržel vždy. Americké

  ievropské prestižní galerie se pyšní jeho

  abstraktními kompozicemi vytvářenými

  nazákladě složitých výpočtů ageometric-

  kých konstrukcí.

  Vypadají dokonale, lehce abarbar by řekl:

  lehce knapodobení. Jenomže by narazil

  nadvě nepřekonatelné velehory – talent

  avlastní cestu autora apozději jeho ženy Len-

  ky, spoluautorky, anazákladní inspirační zdroj

  ukotvený vumělcově podvědomí: přírodu,

  krajinu, zvláště České středohoří sjeho dra-

  matickými tvary, liniemi abarvami. Zatímco

  vobrazech struktur alinií je tato inspirace pří-

  rodou spíše metaforická, existuje také mnoho

  Sýkorových obrazů skutečných krajin. Vznikly

  souběžně sabstraktní tvorbou, nikoli však

  vateliéru, ale přímo vkrajině. Naplňovaly tak

  jeho lásku kekrajinomalbě, kpřírodě, kvol-

  nému prostoru. Jejich tématem jsou milovaná

  místa vokolí rodných Loun: řeka Ohře, České

  středohoří, malebná údolí směrem naRa-

  kovník. Všechny tyto tvůrčí zkušenosti jsou

  „zaklety“ ivjeho abstraktních obrazech.

  Zpět kpedagogovi

  Co ještě – vedle gigantického anezpo-

  chybnitelného malířského díla – nám všem

  profesor Sýkora zanechal? Důležitou součást

  obyčejného života: když se umíš dobře

  dívat navýtvarné umění, zůstane ti, třeba

  bezděčně, vkus. Aten potřebuješ každý den,

  vkaždé životní situaci, která třeba nevypadá

  „výtvarně“. Kdo si osvojí vkus, jistou nároč-

  nost nakvalitu svého okolí, prostředí ilidí,

  má lepší život. Ne třeba lehčí, ale lepší. Jeho

  žena Lenka to ilustruje docela přímočaře:

  „Kdo má vkus, má inázor. Nejen naobraz,

  SÝKOROVO DÍLO

  je vrukou jeho ženy Lenky

  stále současným uměním.

  BAREVNÁ STRUKTURA, serigrafie, 1967/2009

  ČERNO-BÍLÁ STRUKTURA, serigrafie, 1967/2009

  BAREVNÉ NULOVÉ LINIE, serigrafie, 2011

  11 LINIÍ, serigrafie, 2008, 70 x 70 cm

  

• Strana 46

  46

  můžeš / číslo 7–8 - 2013

  UMĚLCI KONTA BARIÉRY

  dům, město či krajinu. Ale inachování lidí

  vtéto krajině, navztahy kní, tedy ikostat-

  ním lidem. Protože už dávno nežijeme jen

  mezi výtvory sopečné činnosti, nakaždém

  kroku vidíme stopy lidské činnosti, práce,

  která může být dobrá, ale imizerná aškodli-

  vá. Sýkora udělal kdysi ipár portrétů afigur,

  ale pak zvítězilo drama úbočí, strání, záhybů

  řeky, cest, křovin naokraji polí.

  Žádná lidská postava, barevné kompozice,

  zdánlivě ne mnoho srozumitelných tvarů. Poz-

  ději pak geometrické obrazce aspletence linií.

  Vytvořené člověkem, aby se jiný člověk uměl

  podívat azastavit nad světem, vkterém žije

  každý den. Takže obraz nezobrazující, ale ob-

  raz otázka kdivákovi, obraz očlověku malíři,

  portrét jeho úvah. Výzva anabídka: přemýšlej

  se mnou.“ Tato silná výzva pramenila izma-

  lířovy každodenní existence. Učil amaloval.

  Ochod Zdeňka Sýkory itěžké měsíce

  předtím Lenku vyčerpaly, ale nezlomily.

  Znovu aznovu se vrací kjeho jednoduše vý-

  stižným slovům: „Záleží jen natobě, člověče,

  co si zvýtvarného umění odneseš!“

  Ato je také odpověď nazáplavu obrazo-

  vých vjemů kolem nás. Je zkrátka vidět, že

  dobří matematici umějí přesně definovat

  stav věcí. Tenkrát, před lety, když opustila

  svůj matematický sen, nevěděla, jak krásně

  se najednom velkém, dosud bílém plátně

  dají exaktní čísla propojit súžasným tvůrčím

  malířským talentem, aby vznikla neopa-

  kovatelná krása. Ale nepracují snad tisíce

  matematiků denně napřesném výpočtu

  nejúžasnějšího obrazu, který můžeme vidět

  – naobrazu nekonečného vesmíru?

  

  Kdo byl Zdeněk Sýkora

  Vynikající český asvětový malíř. Vystudoval

  výtvarnou výchovu adeskriptivní geometrii

  naPedagogické fakultě Univerzity Karlovy,

  kde odroku  doroku  působil jako

  pedagog.

  Vroce  vznikly vespolupráci

  smatematikem Jaroslavem Blažkem první

  programované struktury svyužitím počítače;

  odroku  se věnoval liniovým obrazům.

  Od. let minulého století se začal objevovat

  navelkých mezinárodních výstavách

  konstruktivního umění. Jako jeden zmála

  Čechů byl vybrán naprestižní přehlídku

  Documenta vKasselu (). Jeho díla jsou

  zastoupena vřadě světových ičeských sbírek.

  Zemřel vr. .

  info

  

  Konto BARIÉRY

  zorganizovalo

  . aukční salon výtvarníků.

  Aukce proběhla . prosince 

  vpražském Karolinu avýtěžek

  jde napodporu vzdělávání studentů

  se zdravotním postižením.

  Maloval aučil. Maloval apřitom často urazil

  nakole pěkné kilometry. Aksmrti rád měl ho-

  kej. Mužnou hru pěstoval přímo naledě, mezi

  kamarády ase všemi souvislostmi takového

  sportování – radost zgólů, naštvání zporážky,

  bolest ztvrdých soubojů, modřiny ještě dlouho

  posezoně. Byl hrdý nasvé úspěchy vesvětě

  (jistou dobu se onich spoluobčané nesměli

  moc dozvídat), ale pěkná klička zakončená

  gólem měla také svou hodnotu.

  Výtvarná práce Zdeňka aLenky Sýko-

  rových byla popsána vmnoha prestižních

  publikacích. Už dva roky zůstává ateliér

  opuštěný. Ale dílo žije. Ajak!

  Svět přeplněný obrazy i„obrazy“

  Lenka Sýkorová pracuje denně, jako vdobách,

  kdy smanželem chodili jen dojiného patra

  „dopráce“. Organizuje výstavy, připravuje

  objevné publikace, koncipuje nové projekty

  pro galerie. Apřitom se pohybuje mezi městy

  astáty, potkává lidi zasvěcené ineinformo-

  vané, citlivé ihrubé. Takže dobře vidí, jak se

  naše každodennost zahlcuje barvami, obrazy,

  tvary, reklamními výkřiky iagresivními pokusy

  využít třeba idobrý obraz knízkým cílům.

  Bere vochranu všechny, zejména ženy, kdo

  vnějakém vlastním výtvarném projevu hledají

  pochopení, klid, novou sílu. Amohou to být

  ivysmívané ruční práce. Dobře však ví, že tvor-

  ba, třeba bez ambicí oslovit svět, může iléčit.

  „Připravila jsem knihu avýstavu oVítkovi

  Čapkovi. Vosmdesátých letech byl naším

  přítelem, byl to mladý kunsthistorik azároveň

  umělec, vLounech se zkrátka výtvarným ta-

  lentům daří. On byl mimořádně citlivý ačasto

  měl problémy se svým životem avztahy.

  Umění mu pomáhalo adnes je jasné, že jeho

  obrazy akresby, zdánlivě jednoduchá výtvar-

  ná cvičení, byly pro něj terapií, způsobem, jak

  se uvolnit, odpoutat se odreality adostat se

  dojiného světa. Umění mu pomáhalo najít

  jistotu, sama sebe. Apřestože jeho umělecký

  život trval jen šest let, než ho zastihla dodnes

  nevyjasněná smrt, vytvořil unikátní dílo.“

  Americké ievropské

  prestižní galerie se

  pyšní jeho abstraktními

  kompozicemi

  vytvářenými nazákladě

  složitých výpočtů

  ageometrických

  konstrukcí.

  KAŽDODENNÍ

  TVŮRČÍ PRÁCE

  nedává L. Sýkorové

  mnoho příležitostí

  kesmutku.

• Strana 47

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  můžeš / číslo 7–8 - 2013

  47

  Text: RADEK MUSÍLEK

  Foto: JAN ŠILPOCH

  J

  sou to už bezmála dva roky, kdy náš

  měsíčník otevřel téma dostupnosti

  taxislužby pro lidi navozíku vČeské

  republice. Tehdy jsme museli konstato-

  vat, že klasické taxi nazavolání unás

  neexistuje. Změnila se odté doby nějak

  situace klepšímu?

  VPraze se objevila služba Taxi pro vozíč-

  káře. Osobní radost přitom činí vědomí, že

  zakladatele společnosti inspiroval mimo jiné

  ináš článek. Služby poskytují dvě speciálně

  upravená osobní auta značky VW Caddy

  amikrobus Mercedes, ato nejen vcentru,

  ale ivokolí Prahy. Zmíněná vozidla opravdu

  fungují jako plnohodnotné taxíky. Nazavo-

  lání vás vyzvednou aodvezou, aniž byste

  museli sesedat ze svého vozíku nebo se ob-

  jednávat několik hodin či dokonce dní pře-

  dem. Ale neuspokojivý je nacelé záležitosti

  fakt, že jde pouze ojednu vlaštovku svého

  druhu vČesku. Ajak praví známé lidové rče-

  ní, jaro jedna vlaštovička nedělá.

  Pomáhají imikrobusy

  Lidé odkázaní navozík bez možnosti indi-

  viduální přepravy nezůstávají. Vevelkých

  městech krajského formátu už většinou

  existují sdružení provozující speciálně upra-

  vené mikrobusy. Ty jsou často více či méně

  zahrnuty dosystému oficiální hromadné

  dopravy. Stále se ale jedná opřepravu,

  kterou je nutné poměrně výrazně předem

  zajistit. Poptávka navíc obvykle převyšuje

  volné kapacity přepravce. Když se objeví na-

  bídka běžné taxislužby, že přepravuje osoby

  stělesným postižením, musíte obvykle

  čekat háček. Nepřijede speciálně upravený

  vůz, ale větší automobil, dokterého musíte

  přesednout spomocí řidiče. Vozík se pak

  nějak naloží. Nadějně se jeví nabídka společ-

  nosti City Taxi vBrně, která má kdispozici

  speciálně upravenou dodávku. Snočním

  telefonátem ale neuspějete. Vozidlo si lze

  objednat jen během dne. Odvoz zflámu se

  tedy nekoná. Přitom co typičtějšího byste

  odtaxi očekávali? Vozíčkáři holt musejí žít

  jedině spořádaným životem denním.

  Ale abychom skutečně jen nekritizovali,

  všechny snahy ozlepšení vdostupnosti

  individuální přepravy pro lidi se sníženou

  mobilitou je třeba ocenit. Jen vhlavním

  městě napočítáte patnáct subjektů, které se

  této službě vevětší či menší míře věnují. Na-

  jdete ispolečnost, která upravené dodávky

  půjčuje (vozimevozickare.cz). Nedávno se

  dokonce objevila vrámci projektu Vzdělává-

  ní amobilita vPraze možnost bezplatného

  převozu dozaměstnání nebo zavzděláním

  pro osoby se zdravotním postižením (www.

  vmpraha.cz). Službu financuje Evropský

  sociální fond aprojekt realizuje Magistrát

  hlavního města Prahy aCentrum sociálních

  služeb Praha.

  Proč se zdráhají

  Daly by se jmenovat další podobné příklady

  dobře fungujících služeb osobní přepra-

  vy. Zakoupení vhodných vozů nejednou

  podpořilo iKonto BARIÉRY prostřednictvím

  ■ Plnohodnotná taxislužba pro vozíčkáře funguje pouze vPraze.

  ■ Velká města disponují individuální osobní dopravou naobjednání.

  ■ Tradiční taxislužby jsou vstřícné, ale nemají vhodné vozy.

  Taxislužba

  pro vozíčkáře

  TAXÍKY SÚPRAVAMI

  Užitečné odkazy:

  www.taxiprovozickare.cz

  www.vozickari-ostrava.cz/aldio/

  pagealdio.htm

  www.paraple.cz/informace/doprava.html

  www.svaztp.cz/doprava/

  www.aktivnizivot.cz/projekty-pro-nas/

  doprava-vozickaru-v-cr/

  taxisluzba.webnode.cz/

  doprava-na-zavolani-pro-osoby-

  se-snizenou-mobilitou/

  Vybraná města aprovozovatelé

  individuální přepravy osob se

  sníženou mobilitou:

  BRNO: Liga vozíčkářů

  HRADEC KRÁLOVÉ: DOSIO, o. p.s.

  LIBEREC: Centrum Universium Liberec

  OLOMOUC: PONIV, Charita Olomouc

  OSTRAVA: ALDIO Ostrava (Ostravská

  organizace vozíčkářů)

  PARDUBICE: S.P.I.D. Handicap Pardubice

  PLZEŇ: Odbor sociálních služeb

  Magistrátu města Plzně

  STRAKONICE: Centrum pro zdravotně

  postižené

  TÁBOR: SOANZ Tábor

  ZLÍN: „HANDICAP (?)“

  info

  Fondu Globus. Klasické taxi to ale při vší

  úctě prostě stále není. Nabídka služeb tak

  není úplná, protože jedno nemůže nahradit

  druhé. Soukromí provozovatelé se zatím

  stále zdráhají investovat doupravených aut

  anikdo je ktomu netlačí. Jak to dělají vté

  západní Evropě, že tam to jde?

  

  SPECIÁLNÍ

  OZNAČENÍ,

  ale především

  speciální vozidla...

  ... TO JE SLUŽBA

  TAXI PRO VOZÍČKÁŘE,

  která funguje

  vPraze aokolí.

  Nazavolání přijede

  třeba naletiště.

• Strana 48

  48

  můžeš / číslo 7–8 - 2013

  NACESTÁCH

  Text: JIŘÍ SEMAN

  Foto: AUTOR

  U

  ž před lety jsme se vAustrálii

  skamarády Honzou, Martinem

  aVaškem domluvili navýletě

  poVietnamu. Já aprvně jmenova-

  ný jsme vozíčkáři adlužno dodat,

  že ani ruce nemáme úplně vpořádku. Hon-

  za naplánoval cestu naletošní březen, atak

  se taky stalo. Desátý den tohoto měsíce jsme

  zPrahy odstartovali dvacetidenní výpravu

  dojihovýchodní Asie, doVietnamu aKam-

  bodže. STureckými aeroliniemi jsme letěli

  přes Istanbul, Bangkok aHo Či Minovo Měs-

  to. Přesun nám trval dvacet čtyři hodiny.

  Začátek byl zajímavý. Vletadle jsme měli

  problém sletuškami ausazením Honzy, který

  je tetraplegik vysoké postavy. Chtěl sedět

  vuličce, aby si doní mohl natáhnout alespoň

  jednu nohu. To mu posádka nechtěla dovolit.

  Vznikla ztoho nakonec docela pěkná slovní

  přestřelka, dokteré se přišel zapojit ikapitán

  letadla, aby zkontroloval, co že se mu to děje

  ■ Dojihovýchodní Asie se vypravili dva vozíčkáři adoprovod.

  ■ Bez vydatné pomoci asistujících přátel by nebyla cesta možná.

  ■ Nepořádek abariéry kompenzovaly zážitky avstřícnost lidí.

  Vietnamem

  aKambodžou

  navozíku

  napalubě. Podvaceti minutách, kdy už začali

  lidé nastupovat doletadla, se diskuse obrátila

  vnáš prospěch aHonza své místo uhájil. Dal-

  ší výměna názorů nastala při přestupu vIs-

  tanbulu. Důvodem byla kniha, kterou jsem

  zapomněl vletadle anechtěl jsem pokračovat

  bez ní. Měl jsem ji totiž půjčenou. Ivtomto

  případě jsme uspěli aknihu zachránili.

  Cesta nasever

  Vsedm večer místního času jsme už bez

  dalších komplikací přistáli vHo Či Minově

  městě. Zde mělo dojít ksetkání sVaškem.

  Ten přiletěl zMelbourne. Ksetkání došlo,

  takže jsme to zašli oslavit napivko, koupili

  místníSIM kartu aodjeli taxíkem dopře-

  dem zamluvenéhohotelu. SIM karta stála

  vpřepočtu sto korun azahrnovala volání

  sinternetem naměsíc. Hodilo se to při

  objednávání dalších hotelů, protože vplánu

  bylo jet zjihu Vietnamu nasever.

  VeVietnamu si nelze půjčit auto. Buď pro-

  to, že by se cizinec asi neorientoval vmístním

  dopravním „systému“, nebo možná proto,

  aby měli taxikáři práci.Byl jsem fascinován

  provozem veměstě. Každý si dělal, co chtěl.

  Skoro se nepoužívaly ani blinkry, jen se

  troubilo akaždý věděl, odkud troubení jde.

  Byl to punk vdopravě. VHo Či Minově Městě

  je hodně nájezdů nachodník, není problém

  se nachodník dostat aopět zněj sjet. Není to

  kvůli vozíčkářům, ale proto, aby místní mohli

  své skútryparkovat vklidu nachodníku.

  Přístupy dobudov byly většinou dost barié-

  rové. Jen válečné muzeum bylo kompletně

  bezbariérové. Toť vše. Jinak je určitě dobré

  mít veVietnamu fyzicky zdatný doprovod. Bez

  toho se coby vozíčkář neobejdete.

  Druhý den jsme letěli doKambodži,

  doměstečka Siem Reap, odkud už je blízko

  TRADIČNÍ LODĚ s dračí hlavou ve městě Hue

  slouží výletníkům k projížďkám.

  ŘEKA BEN HAI byla hranicí

  mezi jižním a severním Vietnamem. Most

  Hien Luong vede k památníku války.

• Strana 49

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  můžeš / číslo 7–8 - 2013

  49

  chrám Angkor Wat. Jde okhmerský chrám

  z12. století postavený pro krále Súrjavar-

  mana II. jako královský chrám ahlavní

  město. Angkor je největším anejlépe zacho-

  valým chrámem celé oblasti ajako jediný

  zůstal významným náboženským centrem

  odsvého založení. Nejprve hinduistickým

  apoté buddhistickým.

  Myslím si, že jsme byli první vozíčkáři

  nasvětě, kteří chrám projeli skrznaskrz.

  Ajestli ne nasvětě, tak jako Češi určitě. Po-

  vedlo se to samozřejmě jen díky zdatnému,

  až bych se nebál napsat extrémně zdatné-

  mu, doprovodu, který snámi překonával

  neustálá strmá schodiště. Byl to první výlet,

  čili první kontakt smístním podnebím.

  Dnes už nedokážu popsat, jestli jsem byl

  víc utahaný ztoho sluníčka, vlhka nebo

  ztěch stovek schodů, které jsme museli

  překonat. Nemuseli, ale chtěli. Aikdyž jsem

  místy protestoval, Vašek sMartinem stejně

  trvali natom, že nás dostanou prostě všude.

  VKambodži jsme pak ještě navštívili jeden

  menší chrám avrátili se doHo Či Minova

  Města, dostejného hotelu. Byli tam hodní

  anechali usebe naše věci, skterými jsme se

  nemuseli táhnout doKambodži.

  Najihu Vietnamu jsme ještě navštívili

  tunely Cu Chi, které jsou vzdálené asi 70 km

  severozápadně odHo Či Minova Města. Je

  to posvátné místo zvietnamských válek.

  Rolničtí partyzáni ručně vykopali 200 km

  dlouhé tunely amístnosti, kde Vietcong plá-

  noval útoky naSaigon. Podzemní prostory

  jsou pro vozíčkáře nepřístupné, ale hodně

  zajímavého je kvidění inapovrchu. Navíc

  jsme se zde zblízka setkali isdžunglí, kterou

  američtí vojáci tolik nenáviděli. Zazmínku

  stojí ještě výlet kdeltě Mekongu, kde jsme

  ochutnali místní ručně vyráběné cukrovinky

  zkokosu, sezamových semínek amedu.

  

  Potápění překvapilo

  Naše další cesta vedla doNha Trangu, kde

  jsme se potápěli apoflakovali umoře. Kdo

  tvrdí, že potápění veVietnamu není tak

  dobré, má pravdu. Nicméně ponory jsem

  si ipřesto užil. Byla pěkná zkušenost vidět,

  jak fungují místní dive centra. Nha Trang je

  největší turistická oblast Vietnamu.Sedm

  kilometrů dlouhá písečná pláž je lákadlem

  pro turisty, ale imístní obyvatele.

  ZNha Trangu jsme letěli doDanangu,

  odkud jsme jeli autem doHue. To už jsme

  měli zasebou minimálně polovinu vandru.

  Troubení amístní doprava už se proměnily

  zexotického zážitku vobtíž. Přejít silnici

  představovalo svého druhu dobrodružství.

  Vprovincii Quang Nam leží dvě památky

  ze seznamu UNESCO, středověké přístavní

  město Hoi An ačamské ruiny vlokalitě My

  Son, které jsme navštívili. Hoi An je velmi

  milé, pěkné atéměř bezbariérové městečko

  se spoustou lampionů aobchodníků. Čamské

  ruiny byly opět výzva pro našechodící kama-

  rády. Nebáli se toho aznovu nám obstarali

  náročnou procházku poskutečných ruinách.

  Při pohledu nazbytky staveb jsem si říkal, že

  snad už ani nemá cenu dávat to dohromady.

  Bohužel nám zrušili let zHue doHanoje.

  Respektive zrušili celé letiště! Prý rekon-

  strukce. Tak jsme se vraceli zpět doDanan-

  gu apak teprve přelétávali doHanoje. Už

  odDanangu bylo cítit, že se jede nasever,

  kde sangličtinou moc nepochodíte. Tady

  se při domluvě zapojily ruce nohy. VHa-

  noji jsme se zdrželi jen den apokračovali

  jihovýchodně dozátoky Halong Bay, která je

  odroku 1994 zapsána naseznamu světo-

  vého dědictví UNESCO. Odroku 2012 byla

  zařazena dopřírodních divů světa.

  Tím jsme zakončili putování poVietna-

  mu. Závěrečná jízda autem už mě začala

  štvát. Ze 150 km řidič polovinu protroubil.

  Bolela mě ztoho hlava.Hodně mě překvapil

  obrovský rozdíl mezi jihem aseverem, který

  tolik neovlivnili Evropané. Lidé tu jsou milí,

  přátelští avždy se snažili pomoci. Kromě

  jedné velké toaletní lapálie natureckých

  záchodcích vše proběhlo hladce apodle

  plánu. Velký dík patří Honzovi, který to celé

  zorganizoval, aMartinovi sVaškem, kteří to

  „odnesli“.

  

  NAKLÁDÁNÍ CESTOVATELŮ NA VOZÍKU před plavbou po deltě Mekongu.

  KAMBODŽSKÝ CHRÁMOVÝ KOMPLEX ANGKOR WAT

  byl opravdovou výzvou pro vozíčkáře i jejich doprovod.

  I NA RUŠNÝCH ULICÍCH

  plných chaotické dopravy

  se dají potkat poklidné výjevy

  z každodenního života.

  Muži nad partií neznámé hry

  v Hanoji nebo ženy na tržišti

  Hoi An.

  VeVietnamu si nelze půjčit auto. Buď proto, že by se cizinec

  asi neorientoval vmístním dopravním „systému“,

  nebo možná proto, aby měli taxikáři práci.

• Strana 50

  50

  můžeš / číslo 7–8 - 2013

  POVÍDKA

  Ilustrace: JIŘÍ BUŠEK

  B

  ylo poled-

  ne, sáhl jsem

  domrazáku,

  vyndal sekaný řízek

  sbramborovou kaší

  ašupnul krabici domikrovln-

  ky. Vzal jsem si chorobopisy

  dnešních posledních pacientů

  aseřadil je podle domluvených

  časů. Ovládací kolečko mikrovlnky

  se knule pohybovalo neznatelně

  pomalu. Tentokrát si budu muset asi

  počkat nejméně čtvrthodinku. Měl

  jsem dobrý odhad, mašinka nakonec

  cinkla amohl jsem se najíst. Najíst?

  Řízek připomínal hutnou placku

  ze starých novin akaše chutnala

  pojakémsi zvláštním zavináči, nějaká

  rybina nebo co. Půlku jsem nechal, se-

  škrábl doigelitového pytlíku aelegant-

  ním hodem umístil dokoše. Uklízečka

  chodí vpět, snad se té hrůzy nelekne.

  Ozval se bzučák, podíval jsem se

  namonitor kamery udomovních dve-

  ří. Mladá Roubíšková, skvěle učesaná

  aoblečená. Pustil jsem ji ačekal, sčím

  vlastně přijde. Když mi před třemi dny

  volala, sem tam plakala aneustále

  opakovala, že už neví, co má dělat, aže

  se něco musí stát. Tak uvidíme, jaká

  světodějná událost je před ní. Nebo

  možná před námi? Potřech letech

  veStředisku krizové intervence bych

  mohl ze všech varovných – ačasto jen

  spiklenecky pošeptaných – předpovědí

  napsat tlustou knihu.

  Vešla, posadila se azačala zdobit.

  Všechno naní bylo dokonalé. Všechno.

  Obličej modelky, pleť zreklamy nakré-

  my, velké oči erotické herečky, dokonale

  upravené ruce italské kněžny, kostýmek

  milionářské dcerky. Ajejí parfém napros-

  to přehlušil dosavadní pach rybiny. Málo-

  kdy pacient takhle pomůže. Samozřejmě

  jsem, jako celé město, věděl, že Roubíškovi

  jsou nedosažitelnou špičkou zdejší hono-

  race, rodina velmi bohatá avelmi vlivná.

  Takže kjejich dceři se věta „Nevím, co mám

  dělat!“ hodila asi jako kemně profesorský

  diplom zOxfordu.

  „Možná si myslíte, že jsem blázen.“

  „To si nemyslím, jinak bych nemohl dělat

  psychiatra,“ zaskočil jsem ji ato je první

  krok knavázání důvěry.

  „Až vám řeknu, proč jsem tady, stejně mi

  přilepíte nějakou diagnózu.“

  „Slibuji vám, že vás nebudu přerušovat.

  Vyprávějte.“

  „Jde omoji mámu. Zbláznila se. To by

  nevadilo, kdyby byla jinak normální. Ale

  ona prostě… Začalo to, když si táta našel

  Romanu. To není jeho první děvka, měl jich

  už nejmíň deset. Máma onich vždycky vě-

  děla, ale mávala nad tím rukou. Teď ne, teď

  se příšerně změnila. Jednak osebe přestala

  dbát, chodí třeba celý den vpyžamu, hází

  vajgly pocelém domě, ahlavně, hlavně se

  vrhla naty stromy. Hned vám to vysvětlím.

  Když dostala anonym sfotkama táty até jeho

  křehule nanudapláži, vzala zgaráže mo-

  torovou pilu aporazila jabloň. Nejkrásnější

  strom nanaší zahradě! Zkrátila větve, pečlivě

  oloupala všechnu kůru, nařídila zahradníko-

  vi, aby kmen znovu postavil aupevnil kzemi.

  Tenhle zmrzačený strom začala barvit.

  Natírala kmen ivětve, nechala si přivézt snad

  ZDENĚK JIRKŮ:

• Strana 51

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  můžeš / číslo 7–8 - 2013

  51

  Zase ten

  pitomej pátek

  tisíc plechovek sbarvami anatírala. Vznikla

  výborná ozdoba pro nějaký lunapark nebo

  mejdan šílenců. Jednoho den strom zmizel

  azatýden přišla obálka zBerlína. Dostala

  tam první cenu namezinárodním sochař-

  ském sympoziu! Ona, dávno vysloužilá účet-

  ní zmasokombinátu! Chápete, že se bojím?“

  „Čeho?“

  „No přece všeho.“

  „Bojíte se, že se vmamince probudil

  dřímající talent? To se při vztahových otře-

  sech stává běžně. Buďte ráda, že krize mezi

  vašimi rodiči nepřináší nějaké konflikty.

  Iknásilí někdy dochází. Máte bohatého

  tatínka atalentovanou maminku. To přece

  není špatné. Kolik vám je let?“

  „Devatenáct. Před čtrnácti dny jsem

  maturovala. Samé jedničky. Jak to

  souvisí stím šílenstvím mámy?“

  „Asi nijak. Bude dobrou mat-

  kou, když vás tak vychovala.“

  „Tak co mi radíte?“

  „Nic. Nejste pacient našeho

  centra, nemáte žádnou, ani

  skrytou nemoc. Avaše maminka

  pravděpodobně také ne.“

  „Takže natohle platíme daně?“

  Pokrčil jsem rameny alítostivě

  pozoroval, jak obláček skvělého parfému

  mizí zadveřmi. Ať tak nebo tak, tahle krasa-

  vice už nepřijde.

  Jen půlhodinku jsem si mohl představo-

  vat agenty světových galerií, jak zaplňují

  naše nevelké město nevídanými automobily

  amarně zvoní urozsáhlé aponěkud splá-

  cané vily Roubíškových. Veselá představa,

  kterou zničil další bzučák. Starý Doudleba.

  Paranoia. Rázně vrazil doordinace asyčel:

  „Zase jste neměl pravdu, doktore, neměl!

  Bije mě vnoci, vespánku, abych nemohl

  svědčit!“

  „Azase tou pánvičkou?“

  „Jo. Dohlavy ipřes záda!“

  „Volal jste záchranku, aby vám ošetřili

  zranění?“

  „Ne, protože je tak rafinovaná! Dává mi

  pak obklady adorána jsou modřiny pryč!“

  „Tak zavolejte mně. Rád se dostavím

  třeba opůlnoci.“

  „Dobře, ozvu se. Uvidíte tu hrůzu!“

  Když odběhl, zavolal jsem jako

  vždy jeho úžasnou aobětavou manželku.

  Omlouvala se, prosila, abych nikomu nic

  neříkal. Ale já věděl, že tenhle osmdesátník

  se bude zhoršovat. Možná jednou tragicky

  napadne svou ženu abude věřit, že to byla

  jen sebeobrana. Alzheimer je dost blbý

  kamarád. Nikdy svého hostitele neopustí.

  Tady už pomůže jen ústav aléky. Napsal

  jsem si napondělí, že tohle musím zařídit

  jako první.

  Poslední odpolední pacient byl už také

  trochu pravidelnou součástí mých pátků.

  Zelníček, majitel malé dílny. Ploty, vrata,

  závory, všechno, co je potřeba ze železa.

  Měl výbornou pověst přesného aochotné-

  ho řemeslníka, který plní slovo anekrade.

  Vživotě si nevzal zálohu, vždycky říkal:

  Oběd se platí až nad prázdným talířem.

  Ale vuplynulých měsících zamnou začal

  chodit smimořádným tajemstvím – vlá-

  da poněm jde! Nejdříve mi to připadalo

  zábavné, nakonec pokom vláda nejde?

  Ovšem živnostník si každý večer utelevize

  zapisoval různé výroky ministrů. Skládal je

  doobsáhlých statí akekaždé větě přičinil

  její – podle něj – skrytý význam. Takže

  když ministr dopravy oznámil plán nadalší

  výstavbu dálnic, Zelníček okamžitě při-

  běhl, že stavba povede přes jeho dvorek.

  Sdělení ministra obrany oposílení jed-

  notky vAfghánistánu vyvolalo urychlený

  dotaz: Bude mobilizace, to je přece jasný,

  ne? Když vláda rozhodla omírném zvýšení

  stipendií navysokých školách, hned při-

  spěchal spoplašnou zprávou: Bude hlad!

  Študáci všechno sežerou! Bylo to neškod-

  né, legrační aněkdy idocela osvěžující.

  Jen kdyby mi jeho panikářství nezabíralo

  tolik času vednech, kdy bývala čekárna

  plná! Tentokrát mě osvítil duch svatý. Řekl

  jsem mu, že zdobře informovaných kruhů

  vím obrzké demisi vlády. Byl nadšený

  asmnoha poklonami odešel.

  Uklidil jsem šanony dokartotéky,

  přičichl kekoši srybí kaší avyrazil kautu.

  Provoz byl mizivý, začínající léto vyhnalo

  snad každého kblízké přehradě.

  Teplý, voňavý páteční večer. Vbytě ale

  trochu horko. Spokojeně jsem si prohlédl

  nákup vledničce. Paní Dvořáčková je jed-

  nička! Všechno pořídila apečlivě posklá-

  dala dopřihrádek. Jednička! Ity tři lahve

  červeného se jen trochu chladily vnapuš-

  těném dřezu. Zvládnu je ještě dnes večer.

  Musím. Musím, jinak bych nepřehlušil

  samotu astesk poHeleně, která už ani

  nepíše. Víno je spolehlivý přítel vtomhle

  městě, kde se už tři roky pokouším

  zachránit bolavé duše.

  Otevřel jsem namíru vyrobené široké

  dveře nabalkon avyjel navozíku podívat

  se, jestli se nějaký hlupák nakole – jako

  před lety já – nerozhlíží poholkách, místo

  aby dával pozor naautobus.

  

• Strana 52

  52

  můžeš / číslo 7–8 - 2013

  PŘÍKLAD PRO OSTATNÍ

  ■ Muzikantskou legendu nádor nezlomil.

  ■ Studenti ani nemrkli, že je učitel bez ruky.

  ■ Když to hraje, tak nic nebolí.

  Text: ZDENĚK JIRKŮ

  Foto: JAN ŠILPOCH

  K

  dyž se vroce 1945 mladý Svatopluk

  Košvanec začal učit malířem po-

  kojů, ani náznakem nemohl vědět,

  jak krásný abohatý umělecký život

  je před ním. Ale štěstí, píle atisíce

  hodin domácího cvičení ho dovedly nejprve

  do jazzových skupin vÚstí nad Labem (to už

  měl zkušenost zvelkého big bandu, kam ho

  přivedl starší bratr) apak už do profesionál-

  ní praxe spojené suměním improvizace.

  Trombon vjeho rukou kouzlil asláva se

  šířila dál adál. „Najednou mi zavolal jeden ko-

  lega – vorchestru činohry Národního divadla

  se uvolnilo místo. Nastoupil jsem bez konkur-

  zu, rovnou mezi osvědčené hráče. Museli jsme

  si samozřejmě poradit sjakoukoli hudbou pro

  jakoukoli inscenaci. Ale když bylo volno, hned

  jsme utekli kjazzu. Astejnou náhodou jsem se

  dostal do legendárního TOČRu, tedy rozhlaso-

  vého orchestru, který tehdy vpopulární hudbě

  představoval špičku. Avlastně snimi, ikdyž se

  to jmenuje jinak, hraju dál.“

  Nejrůznějších hudebních seskupení, ma-

  lých ivelkých bandů vystřídal přední evropský

  trombonista desítky. Koncertů, třeba ivreno-

  movaných západoevropských klubech, bylo

  nepočítaně, protože improvizace, tato nejvyšší

  muzikantská liga, byla aje ivsedmdesáti osmi

  letech jeho největší trumf.

  Ihudebník uklouzne

  Před čtyřmi lety se trombonistovi Košvancovi

  stala hloupá, ale ne zvláštní příhoda. Uklouzl

  Jedné ruce tleskáme

  na zledovatělém chodníku askončil vnemoc-

  nici. Zlomenou ruku spravili, ale už tehdy

  se lékaři netajili jistým podezřením – vkosti

  ukázaly snímky cosi divného. Další kontroly

  ukázaly, že „cosi“ roste, auž bylo jasné, že jde

  onádor. Jediným rozumným řešením byla

  amputace celé paže. Jenomže trombonista

  bez jedné ruky? Přes jasné snímky, které mu

  lékaři ukazovali, odmítl avěřil, že právě on

  se nejtěžšímu rozhodnutí vyhne. Nevyhnul.

  Nádor ajeho okolí začaly tak moc tlačit na

  nervy, že nakonec sám požádal oco nejrych-

  lejší zkrácení nesnesitelné bolesti. Ruka byla

  pryč ahraní skončilo.

  Jenomže… Když se od mládí hudbou

  nejen živíte, ale hlavně se zní radujete, jen

  tak neuniknete. Anivseniorském věku, když

  už by mohl být klid ačas jen na vzpomínky.

  Najednou přišel nápad, že by mohl zkusit

  druhou rukou. Ale jak zafixovat nástroj, aby

  náustek pevně držel urtů? Zkušený profík

  zAmati Kraslice se mu pokoušel vymyslet

  nějaké řešení. Pak našli dalšího koumáka

  vNeratovicích. Adalšího... Zkrátka dnes

  má Svatopluk Košvanec perfektní stojan

  na trombon, hraje (sice nemůže nejvyšší

  polohy, kdy se trombonista blýskne vysoko

  zdviženým nástrojem), učí dál na konzerva-

  toři Jaroslava Ježka vPraze ablahořečí svou

  ženu, která mu vždycky věřila avždycky

  pomohla.

  Košvanec objevitel

  Někteří kroutí hlavou aoznačují evropskou

  trombonovou legendu za zázrak. Jiní za ku-

  riozitu. Ale jeho žáci, kterým přece jen ne-

  může úplně všechno předehrát, takže se víc

  pracuje snotovým záznamem, dobře vědí,

  že právě uněj se mohou naučit nejen dobré

  muzice, ale ivnitřní neokázalé síle, vkumš-

  tu tak potřebné. Vědí, že jejich učitel měl

  sudičky, které mu přinesly nejen mimořádný

  talent, obrovskou píli, nevídané improvizač-

  ní schopnosti, ale především umění vracet

  hudbě krásu, kterou mu celý život dávala.

  Objevil Svatopluk Košvanec novou disci-

  plínu – hraní na trombon jen jednou rukou?

  Možná, ale hlavně objevil, že když má člo-

  věk opravdovou lásku, nepotřebuje ani dvě

  ruce, aby ji dokázal pevně obejmout. Takže

  ani není divné, když na otázku, co by si ještě

  vživotě přál, odpoví: „Hrát aučit. Avrátit

  všechno své ženě.“ Apak ještě připomene,

  že by potřeboval předělat auto, bez auto-

  matické převodovky se jednou rukou řídí

  opravdu moc složitě. On totiž musí jezdit na

  koncerty, na natáčení ina výuku.

  Tam všude mu tleskají. 

  Když se od mládí hudbou

  nejen živíte, ale hlavně

  se zní radujete,

  jen tak neuniknete.

  VYNIKAJÍCÍHO

  MUZIKANTA

  známe spíše

  z poslechu,

  ale i dnes jej

  můžeme vidět

  na živých

  koncertech.

  JEDNODUŠE

  SKLÁDACÍ

  a stabilní

  podstavec

  by si možná

  zasloužil

  patent.

• Strana 53

  53

  můžeš / číslo 7–8 - 2013

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  KONTO BARIÉRY Melantrichova 5, Praha 1

  Rodinné stříbro

  Konta BARIÉRY

  ■ Microsoft otevřel lidem s postižením cestu k nedostupnému softwaru.

  ■ V českých rodinách jsou už statisíce pohlednic Konta BARIÉRY.

  ■ Nejvěrnější partneři Konta BARIÉRY od nás billboardy nevyžadují.

  Foto: ARCHIV NADACE

  P

  řesně vpolovině roku, kdy si připo-

  mínáme 20 let Konta BARIÉRY, se

  chci svámi zamyslet inad tím, kdo

  je spolutvůrcem našeho úspěchu,

  který vneziskovém sektoru nenašel

  konkurenci.

  Bezkonkurenční je portfolio našich

  dárců. Nejen těch 40000 lidí, kteří pod-

  porují náš projekt, naši práci pravidelně,

  každý měsíc. To je jistota, která nám dává

  obrovskou svobodu. Spolu spenězi nám

  naši dárci dávají navíc důvěru: „Naložte

  Jaroslav Varaďa. Nápad je jenom nápad.

  Projekt by nemohl dodnes existovat bez

  stabilního partnera. NaMoravě je skvělá

  společnost, která našpičkové úrovni vyrábí

  širokou škálu inteligentních, moderních

  aúčelných výrobků zlepenky avlnité

  lepenky, Model Obaly Opava. Je součástí

  rodinné firmy Model. Nás si tato firma

  ajejí marketingový ředitel Radovan Wicha

  oblíbili. Výsledek: statisíce pohlednic Konta

  BARIÉRY včeských domácnostech apení-

  ze zjejich prodeje vevíce než dvou stech

  školách pocelé republice, kde jsme pomohli

  odstranit architektonické bariéry.

  Další nenápadná pomoc: Zkaždé nákup-

  ní tašky vsíti hypermarketů Globus směřuje

  už 12 let jedna koruna naKonto BARIÉRY.

  Výsledek? Miliony zákazníků pomohly

  tomu, že více než třicet „aut bez bariér“

  ztohoto společného projektu jezdí pocelé

  republice azajišťuje širokou škálu služeb

  organizacím, které pomáhají handicapo-

  vaným. Ředitelé se mění, ale dlouhodobý

  partner zůstává.

  Soblibou říkávám, že nadace, která není

  vidět, jako by nebyla. Je to pravda, zvlášť

  když máte 20 let 40 000 dárců, znichž

  většinu neznáte. Osvé práci musíte dávat

  vědět astím nám pocelých 20 let pomá-

  há agentura světového jména ivěhlasu,

  Ogilvy. Vneziskovém sektoru nevídaná věc

  adůvod kzávisti odkolegů. Nakloučka

  nainvalidním vozíčku, který se maluje

  naklauna aVlastimil Brodský se nenapo-

  dobitelně ptá, co všechno budou muset

  tyhle děti udělat, abychom si jich všimli, se

  nedá zapomenout. VOgilvy vždy byli ajsou

  lidé, kteří nápady, zaplacenými jenom

  naším nadšením apřípadně cenou vpres-

  tižní reklamní soutěži, nešetřili. Rodinné

  stříbro, jak má být.

  Aabsurdita nakonec. Být dobrým part-

  nerem stěmi, kdo hloubkově kontrolují naši

  účetní závěrku či výroční zprávu apřitom kla-

  dou záludné otázky? Odpověď zní: Ano, cítím

  se díky jejich výrokům bezpečně. Jsem pyšná

  nato, že garantem transparentnosti našeho

  účetnictví, evidence apoužití darů je auditor-

  ská firma KPMG Česká republika Audit.

  Profesionálové voboru čísel ajejich správ-

  ného výkladu nám každoročně věnují svoji

  práci, svoje znalosti vhodnotě statisíců. Aco

  zato dostávají? Snad dobrý pocit. Musím se

  jich zeptat.

  Mějte se hezky. Pěkné léto. Slunečné! 

  Vaše Božena Jirků

  bozena.jirku@bariery.cz

  300 milionů, které jsme zata léta rozdělili

  mezi naše klienty, je myslím výmluvné číslo.

  Už vroce 1996 jsme ale věděli, že kromě

  těchto pomůcek by lidem shandicapem

  pomohly počítače aznalost práce svýpo-

  četní technikou. Vpracovním uplatnění,

  vkomunikaci, vupevnění sociálních vazeb.

  Tenkrát to byla odvážná vize. Byli jsme

  jejími nositeli ajá jsem pyšná nato, že jsme

  nehledali pomoc u„kováříčka“, ale u„ko-

  váře“. Natu chvíli, kdy jsme se domluvili

  stehdejším šéfem Microsoftu vČR, dnešním

  viceprezidentem Microsoft International

  Janem Mühlfeitem, nezapomenu nikdy.

  Microsoft je naším partnerem již osmnác-

  snašimi penězi dobře, znáte problematiku

  lépe než my.“ Rada Konta BARIÉRY plní toto

  přání spolehlivě. Poskytujeme každý měsíc

  mezi 50 až 120 dary (ročně je to zhruba

  900 podpořených žadatelů) aza20 let se

  nám nestalo, že by někdo nadační pomoc

  zneužil, že bychom se zmýlili. To je myslím

  dobrá zpráva ipro dárce.

  Tak, jak pracovalo Konto BARIÉRY, jak

  rostlo, dozvídali jsme se postupně, co po-

  třebují naši klienti, jaké jsou nejefektivnější

  cesty pomoci. Co tím myslím? Dovolte pár

  příkladů.

  Konto BARIÉRY bylo určeno, aje tomu

  tak ipodvaceti letech, pro základní pomoc

  lidem se zdravotním postižením. Financuje-

  me rehabilitační akompenzační pomůcky,

  přispíváme nabezbariérové úpravy, máme

  fond pro neslyšící, pro nevidomé, přispívá-

  me namoderní vzdělávací pomůcky. Zhruba

  tý rok. Dnes je úplná samozřejmost, že

  handicapovaní lidé hledají poúrazu novou

  kvalifikaci apracovní uplatnění spomocí

  počítače. Tenkrát nevídaná věc.

  Integrace dětí doškol. Ité jsme chtěli

  pomáhat avěděli jsme, že je nani třeba

  získat finanční prostředky. Chtěli jsme ale

  také upozornit natento problém veřejnost.

  Náš slogan zté doby byl: „Patří mezi nás.“

  Zlobilo mě, když se mě náš předseda správní

  rady, který žije odroku 1977 veŠvédsku,

  ptal, pro koho „Bariéry“ děláme. Žádného

  vozíčkáře nebylo vulicích měst vidět.

  Změnili jsme to. Iprodejem pohlednic

  navšech pobočkách České pošty. Výtěžek

  je už 18 let určen právě nabezbariérové

  úpravy škol. Akdo tomu nejvíce pomohl?

  Nápad přišel zbrněnské agentury Antipol,

  byli zaním dva lidé, usměvavá blondýnka

  Monika Hindawi azakladatel agentury

  PRAHA,

  LEDEN 2004.

  Moje setkání

  s Billem

  Gatesem

  a se stovkou

  největších

  českých

  podnikatelů

  vzbudilo

  jejich zájem

  o zaměstná-

  vání lidí

  s handicapem.

• Strana 54

  54

  můžeš / číslo 7–8 - 2013

  AUTO-MOTO

  54

  ■ Parkovací senzory lze mít naautě vpředu ivzadu. Mohou stát tisíce iněkolik stokorun.

  ■ Někdo dává přednost kamerám, které monitorují dění zaautem.

  ■ Anebo nechte auto, aby našlo místo azaparkovalo samo – jen smalým přispěním řidiče.

  Text: PETR BUČEK

  Foto: ARCHIV AUTORA

  A

  uta zaplavuje moderní elektronika

  astranou nezůstávají ani doplňky

  ulehčující parkování. Přijdou vhod

  také řidiči spostižením. Zvláště

  když nemůže otáčet hlavou doza-

  du. Pro mnohé jsou jako zjiného světa par-

  kovací senzory. Kdo je vautě má, nemůže si

  jejich službu vynachválit, hlavně při couvá-

  ní. Ita nejjednodušší verze senzorů začne

  pípat, když se auto přiblíží kjinému vozu

  nebo kezdi garáže. Čím je překážka blíž, tím

  intenzivnější pípání řidič slyší. Jakmile hrozí

  náraz, pípání se změní nanepřerušovaný

  tón. Pokud má auto uvnitř displej, doprová-

  zí pípání také parkovací grafika. Naobrázku

  řidič vidí, jak moc ještě může couvat.

  Cena zazadní parkovací senzory se nej-

  častěji blíží deseti tisícům korun, ato vpří-

  padě, že je auto dostává přímo zvýroby. Par-

  kovací čidla si však lze pořídit také kautu,

  které je vtovárně při výrobě nedostalo.

  Nejlevnější přijdou naněkolik stokorun.

  Jejich montáž svede zkušenější kutil anebo

  je zapár hodin namontují vservisu.

  Parkovací senzory mají význam hlavně

  při couvání. Někdo však může mít ztížený

  výhled také dopředu. Izdraví řidiči někdy

  jen odhadují, kolik místa mají před nárazní-

  kem, proto chtějí také přední senzory.

  Kmnoha vozům, především levnějším, je

  však automobilky nenabízejí. Vpřípadě ško-

  dovek vyjde požadavek naprázdno umodelů

  Rapid, Roomster, Citigo iFabia. Knové Škodě

  Octavia znamenají zadní senzory příplatek

  9000 korun, zájemce opřední čidla si musí

  připravit dalších osm tisíc. Knejluxusnější ško-

  dovce, kterou je Superb, dodává mladobole-

  slavská automobilka zadní parkovací senzory

  bez příplatku, přední stojí osm tisíc.

  Králem je Volkswagen Golf

  Vněkterých případech není ani možné

  objednávat pouze zadní senzory, kmání je

  však rovnou balíček čidel pro přední izadní

  nárazník. KVolkswagenu Golf jej zájemci

  pořídí za14100 korun.

  Jen uněkterých aut mají zájemci mož-

  nost volit mezi všemi druhy parkovacích

  pomocníků. Dobrým příkladem může být

  Volkswagen Golf – nabízí zadní ipřední sen-

  zory, zapříplatek je možné nechat vtovárně

  namontovat parkovací kameru. Lze si také

  Parkovací pomocníci

  PO ZMÁČKNUTÍ TLAČÍTKA pro

  parkovací systém začne hledání místa.

  PARKOVACÍ

  AUTOMATY

  umějí auto zavést

  do řady podélně

  i napříč stojících aut.

  POTÉ ŘIDIČ DOSTANE POKYN,

  aby pustil volant.

  OVLÁDÁ VŠAK I NADÁLE PEDÁLY,

  auto zajíždí sem a tam.

  PARKOVÁNÍ JE U KONCE,

  automat se vypíná.

• Strana 55

  můžeš / číslo 7–8 - 2013

  SLOUPEK

  Martina KOVÁŘE

  Schody

  nadovolenou

  Tentokrát to bude méně oautech avíce

  ocestování jako takovém. Sedíte doma,

  hledíte střídavě doúčtu adobedekru

  aplánujete, kam nadovolenou? Nebo

  jenom plníte přání členů rodiny, drahé

  polovičky nebo vlepším případě své vlastní?

  To je vlastně jedno, vždy je třeba si

  ujasnit pár otázek, nakteré my, zkušení

  cestovatelé, známe jednoduchou odpověď.

  Bohužel ji však často nezná cestovka, hotel

  vdestinaci nebo příslušný letištní servis.

  Cestování dnes není obtížné aznáme ze

  svého okolí zvláštní druh jedinců, kteří

  vzájmu něčeho jezdí snadno posvětě

  prakticky furt. Překonávání bariér

  se stalo jejich profesí adisciplínou

  – oni často říkají, že ač sami těžce

  handicapovaní, mají nějaká poslání.

  To jedete třeba Afrikou namotorce skrz

  poušť nebo se necháte vyrvat nosiči

  naKilimandžáro! Jindy zase jedete

  nahandbiku zapapežem snějakým

  neodkladným vzkazem nebo cestou

  poČechách nebo poEvropě vybíráte

  naněco bohulibého. Jedna banka

  dokonce platila jistému běžci zato, že

  proběhne nějaký stát apeníze, co zbudou,

  daruje nafilantropii. Nebo sportovci?

  Pořád někam jezdí, stačí se unás trochu

  naučit nějakou pohybovou aktivitu –

  amáte cestovku zajištěnou.

  Ale pokud nemáte nějaký výše zmíněný

  geniální plán, jak si nechat zaplatit

  dovolenou, myslete naúskalí, co vás

  většinou potkají. „Jistě, pane, vhotelu

  žádné schody nejsou,“ tomu už rozumím

  vmnoha světových jazycích. Avšak správný

  překlad většinou zní: „Nepočítaje malé

  portálové schodiště kevchodu, nepřístupný

  parking, kopec jako kráva adva schody

  dorestaurace – cítil byste se, pane, unás

  jako vpohádce!“ Časté také bývá ujištění

  typu: „Takových jako vy jsme tu již měli

  mnoho.“ Překlad zní: „Byly zde dvě babky

  oholích azvládly to, natož vy, takovej

  mladej!“ Naletišti mne pozemní servis

  skoro pokaždé požádá alespoň odva kroky

  apoté opotvrzení, že opravdu ani krok –

  pak tedy smutně hledá přenosnou sesli.

  Vždycky si však vzpomenu nakamaráda

  Frantu, který říkal: „Vidíš, to by se ti

  narybách se mnou nestalo,“ auž ujížděl

  doTejna anaPurkarec.

  Takže letos balíme kola apruty ašup

  naLipno. Mimochodem: vaše děti tam

  budou řvát úplně stejně jako vKaribiku...

  

  Autor je bývalý automobilový

  závodník, člen rady Konta BARIÉRY.

  55

  SLOUPEK

  Martina KOVÁŘE

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  Lze využít státní příspěvek

  naparkovací pomocníky?

  Parkovací senzory, kameru nebo parkovací

  asistenční systém není možné zaplatit ze

  státního příspěvku nazvláštní pomůcku, ato

  narozdíl odručního ovládání auta, úpravy

  kusnadnění nastupování nebo knakládání

  vozíku.

  „Musí jít oúpravy dodatečně montované

  pozakoupení motorového vozidla. Nemůže

  se jednat ovybavení vozidla standardními či

  nestandardními částmi zvýroby,“ vysvětluje

  Štěpánka Filipová, tisková mluvčí ministerstva

  práce asociálních věcí, proč nelze zaplatit

  kamery nebo senzory zpříspěvku nazvláštní

  pomůcku.

  Vyhláška navíc určuje, kjakým úpravám smí

  úřad práce příspěvek poskytnout. Parkovací

  pomůcky mezi nimi nejsou, přednost má ruční

  ovládání nebo úprava auta knakládání vozíku.

  Parkovací pomocníky je proto nutné zahrnout

  doceny auta, najehož pořízení může

  handicapovaný dostat státní příspěvek

  až  tisíc korun.

  Více opříspěvcích nainternetové adrese

  autabezbarier/kontobariery.cz

  info

  info

  KOLIK STOJÍ PARKOVACÍ POMŮCKY (v Kč)

  Vůz Základní cena Senzory (zadní/i přední) Zadní Parkovací

  kamera asistent

  Škoda Citigo  /ne ne ne

  Škoda Fabia  

  )

  /ne ne ne

  Škoda Roomster  od/ne ne ne

  Škoda Rapid  

  )

  /ne ne ne

  Škoda Octavia  /  ne / 

  )

  Škoda Yeti  / 

  )

  ne  až 

  )

  Škoda Superb  ano/

  )

  ne 

  )

  Hyundai i  

  )

  /ne 

  )

  ne

  Hyundai i  ) přední izadní 

  )

  ne

  Hyundai ix  

  )

  /ne 

  )

  ne

  Volkswagen Polo   až 

  )

  /ne ne ne

  Volkswagen Golf  

  )

  přední izadní 

  )

  

  )

  Volkswagen Passat   přední izadní  

  Ford B-Max  

  )

  / 

  )

  

  )

  ne

  Ford Focus   až / až 

  )

  

  )

   až 

  )

  Kia cee´d  

  )

  / 

  ))

  

  ))

  

  ))

  Poznámka:

  )

  kzákladní výbavě Active nelze dokoupit, kestřední Ambition je zauvedený příplatek, kvýbavě Elegance bez příplatku;

  )

  příplatek kzákladní výbavě Active, kvyšším výbavám zdarma vrámci akčních balíčků;

  

  )

  první cena kestřední výbavě Ambition,

  druhá knejvyšší Elegance (kzákladní Active se nedodává);

  )

  knejvyšší výbavě Elegance jsou zadní senzory bez příplatku, přední za Kč;

  )

  vzávislosti nazvolené výbavě;

  )

  odvýbavy Elegance bez příplatku;

  )

  doplňková sada zahrnuje zadní senzory iparkovací kameru;

  )

  Parkovací sada zahrnuje zadní apřední senzory iparkovací kameru;

  )

  doplněk je kmání pouze vpaketu sdalší výbavou;

  )

  nelze koupit knejnižší nabízené výbavě;

  )

  pouze knejvyšší nabízené výbavě

  Pramen: AutemBezpečně.cz

  pořídit rovnou iparkovací systém, který

  převezme odřidiče ovládání volantu.

  Například keškodovkám kamery koupit

  nelze. Opět se však nabízí sáhnout pokame-

  ře zobchodů sautodoplňky. Vbalení kame-

  ry je také displej, který se umístí napalubní

  desku.

  Kameru jako dodatečnou výbavu lze

  pořídit zadva až šest tisíc korun, její montáž

  podobně, jako to bylo usenzorů, zvládne

  zručnější amatér nebo autoservis.

  KVolkswagenu Golf lze parkovací

  kameru pořídit přímo zvýroby za5200

  korun. Prodejci Fordu B-Max si zakameru

  naúčtují dvojnásobek, ale kupci Hyundaie

  i30 si musí připravit téměř 30 tisíc korun.

  Důvodem je skutečnost, že korejská značka

  dává kameru dovýbavového balíčku spolu

  sdalšími doplňky, jako jsou vyhřívání

  sedadel či tempomat anelze ji objednat

  samostatně.

  Někdy je však možné kameru objednat

  doauta ibez parkovacích senzorů. Inato

  si lze zvyknout. Parkování sice nedoprovází

  pípání, ale obraz zkamery má řidič před

  očima.

  Samostatní poloroboti

  Malým technickým zázrakem jsou poloau-

  tomatické parkovací systémy. Fungují jen

  naautech vybavených předními izadními

  senzory.

  Když řidič hledá parkovací místo – ať

  už vřadě kolmo nebo podélně stojících

  aut – zapne tlačítko tohoto systému. Navíc

  musí spustit blikač, aby systém rozpoznal,

  nakteré straně má hledat místo.

  Jakmile najde dostatečně velkou

  mezeru, pípne anadispleji před řidičem

  napíše: Zastavit! Poté následuje příkaz

  kpuštění volantu. Řidič složí ruce doklína

  aovládá pouze pedály. Plyn, spojku ana-

  konec ibrzdu. Auto samo zajede doparko-

  vací mezery.

  KVolkswagenu Golf lze parkovací

  asistenční systém pořídit za16 tisíc korun,

  ještě levněji je kmání například kFordu

  Focus, zájemce onovou Škodu Octavia

  zaněj zaplatí 22 až 31 tisíc korun podle

  zvolené výbavy.

  

  Delší verze článku na www.muzes.cz

• Strana 56

  56

  můžeš / číslo 7–8 - 2013

  ■ Okolí jezera nabízí mnoho bezbariérových vycházek.

  ■ Nevynechte okružní plavbu nalodi Máj.

  ■ Vydejte se ksochám granátníků namýtině Valdštejnsko.

  MÁCHOVO JEZERO:

  Tepoucí

  nostalgie

  TIP NAVÝLET

  Text: MICHAELA BUČKOVÁ

  Foto: ARCHIV AUTORKY

  L

  ežím nabílém písku aposlouchám

  šplouchání vody. Vítr povodě honí

  plachetnice, kterým se docesty

  pletou žlutá šlapadla narvaná výlet-

  níky. Bílý písek se barví odpoledním

  sluncem dožluta ahladina se líně leskne.

  Vparném létě tu omamně voní borovice.

  Jako někde umoře. Jenže tyhle borovicové

  lesy svírají Máchovo jezero, osmou největší

  vodní plochu vČesku.

  Místo dostalo jméno poslavném básníko-

  vi, který dookolí umístil děj několika svých

  knížek. Jednu znich si přibalte nacestu.

  Třeba Cikány, poutavý děj se odehrává

  unedalekého hradu Kokořín. Avěřte, že

  ikdyž to není kniha žádného zpopulárních

  skandinávských autorů, její děj vás vtáhne

  idnes.

  Sprvním nápadem pojmenovat Velký

  rybník (německy Großteich nebo Hirschber-

  ger Großteich – žilo zde převážně německé

  obyvatelstvo) podle básníka aspisovatele

  přišel Bohumil Kinský vetřicátých letech.

  Oficiálně se však název začal používat až

  vroce 1961 (byť už včervnu roku 1945

  nechal Revoluční národní výbor vyrobit

  poštovní razítko snázvem Doksy uMáchova

  jezera).

  Máchovo jezero zůstává „in“ vkaždé

  době. Idnes stojí před penziony zaparko-

  vaná auta východních Němců, nakteré

  narazíte nazdejší promenádě. AČeši jim

  zdatně konkurují. Někteří se sem vracejí

  nadovolenou spoustu let, jiní jen projíždějí

  anebo se navíkend ubytují vněkteré zdře-

  věných chatiček ukrytých vokolních lesích

  svýhledem přímo navodu. Nechybějí tu

  však penziony či luxusní hotel Port.

  Ze Splavů doDoks

  ZKokořínska až sem se táhnou vlesích ma-

  gické rokle (Vůbčářská, Selská), kde můžete

  popustit uzdu své fantazii. Anebo si sdětmi

  hrát naloupežníky, když se vydáte kečtyři

  kilometry vzdálené Braniborské jeskyni. Ale

  to je výlet polesní cestě pěkně dokopce.

  My se podíváme, kam se vypravit bezba-

  riérově.

  „Mácháč“, nad kterým se tyčí majestátní

  zřícenina hradu Bezděz, kde byl uvězněn

  pozdější král Václav II. ise svou matkou

  Kunhutou, má svá pevná pravidla. Místa,

  která nesmíte vynechat, když tu budete

  nadovolené.

  Tím prvním je asi tříkilometrová procház-

  ka podél vody ze Starých Splavů doDoks.

  Začít můžete nahrázi veStarých Splavech.

  Buď vnové restauraci Nad jezerem, která má

  zajímavý koncept, bezbariérový přístup itoale-

  ty, ale vpěkném počasí se vám může stát, že tu

  najídlo budete čekat ihodinu. To vprotějším

  stánku to jde mnohem rychleji.

  Tady se napivo nebo zmrzku zastavit

  musíte. Manželé, kteří ho provozují léta,

  jsou vždy usměvaví. Takže pivo nastartu

  avyrážíme.

  Jede se podél yacht klubu apod výstavní-

  mi splavskými vilami. Jedna znich napří-

  klad patří režiséru Ferovi Feničovi. Penzion

  Rut zase rodině slavného režiséra Miloše

  Formana. Jezdil sem jako dítě naprázdniny

  adodnes se tu občas zastaví.

  Máchovo jezero včíslech

  Rozloha:  ha

  Maximální hloubka:  metrů

  Výška hráze: , m

  Objem zadržené vody: , mil. m

  MAJESTÁTNÍ ZŘÍCENINA HRADU,

  která je krásně vidět odjezera. Nahoru

  se ostře stoupá, není to pro vozíčkáře.

  MÁCHOVO JEZERO má nepřekonatelnou

  atmosféru, někteří lidé se sem vracejí

  podesetiletí nadovolenou.

• Strana 57

  můžeš / číslo 7–8 - 2013

  57

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  Další zastávkou je splavská pláž se

  spoustou atrakcí (pozor, vlétě je zpoplat-

  něná). Cesta se zaní vynoří zborovicového

  lesa avede podél skalních útvarů apozději

  podél nově zmodernizovaného hotelu Port

  doDoks sdalší pěknou pláží (jsou zde

  isnadno přístupné toalety stejně jako vho-

  telu Port). Doksy jsou městem se zámkem

  anově otevřeným muzeem legendárního

  komiksového Čtyřlístku vpůdních prosto-

  rách Městské knihovny. Lze tu nahlédnout

  doFifinčiny kuchyně, spatříte Myšpulínovy

  vynálezy… Jen škoda, že muzeum není

  bezbariérové.

  Zagranátníky

  aartefakty sovětské armády

  Zajímavé procházky si lze udělat ivokolí

  Máchova jezera. Obklopují ho husté boro-

  vicové lesy akousek odtud začínala bývalá

  sovětská zóna. Ralsko – smutné království

  sovětské armády, kam se Čech až doroku

  1991 nepodíval. Dodnes se spekuluje, zda

  Místo dostalo jméno poslavném básníkovi,

  který dookolí umístil děj několika svých knížek.

  Jednu znich si přibalte nacestu.

  Praktické informace

  MUZEUM ČTYŘLÍSTEK

  Otevírací doba: červen azáří: úterý až

  neděle od. do. hod., červenec

  asrpen: úterý až neděle od. do.

  aod. do. hod.

  http://muzeum.mksdoksy.cz

  PLAVBY POMÁCHOVĚ JEZEŘE

  Okružní jízdu poMáchově jezeře lze

  podniknout včervenci avsrpnu od do.

  hodin zhlavní pláže vDoksech, vúterý apátek

  ve. hod. ze Starých Splavů. Kromě

  okružní plavby jezdí pravidelná lodní doprava

  se čtyřmi zastávkami, které spojují Doksy

  se Starými Splavy, schatovou oblastí pod

  vrchem Borný asValdštejnskou zastávkou

  napoloostrově Klůček. Další informace

  natelefonním čísle regaty .

  Jízdné:  Kč dospělí,  Kč děti – let

  www.regatamachovojezro.cz

  www.doksy.com

  AKCE: FESTIVAL MÁCHÁČ

  .–. .  – festival elektronické

  hudby přímo napláži Klůček ujezera

  www.festival-machac.cz

  info

  vlesích zaBělou pod Bezdězem byly sklado-

  vány nosiče zbraní země-země sjadernými

  hlavicemi. Úřady to nikdy nepotvrdily,

  místní jsou však otom přesvědčení.

  Jedním zpamátníků této doby je letiště

  vHradčanech ležící asi deset kilometrů

  vzdušnou čarou odStarých Splavů. Vy-

  loupne se najednou mezi lesy aje obrovské.

  Betonový okruh měří snad dva kilometry

  aobklopují ho hangáry. Doněkterých lze

  nahlédnout.

  Vidět jste ho mohli třeba vefilmu Tma-

  vomodrý svět. Lze říci, že tudy prošly české

  dějiny 20. století. Postavené bylo koncem

  roku 1938 kúčelům mobilizace či cvičení.

  Koncem druhé světové války začala letiště

  využívat Luftwaffe, která plánovala jeho vý-

  raznou přestavbu. Iproto ho vdubnu 1945

  dvakrát bombardovali spojenci. Odroku

  1946 jej využívala československá armá-

  da asvůj výcvik zde absolvovali iněkteří

  izraelští letci. Poroce 1968 bylo obsazeno

  Sovětskou armádou. Smutným mementem

  je dodnes devastace okolní krajiny.

  Tak trochu vojenskou tematiku má idalší

  bezbariérová procházka – naValdštejnsko

  kobřím sochám granátníků. Zaparkovat

  můžete vobci Bezděz-Hlínoviště uželez-

  niční zastávky Bezděz (narohu zde stojí le-

  gendární stánek Uhoubaře, kde se potkávají

  milovníci hub sturisty acyklisty). 

  Delší verze článku nawww.muzes.cz

  DĚTI PÓZUJÍ

  před sochami

  granátníků,

  které lze najít

  naValdštejnsku

  vlesích mezi

  Bezdězem

  aBělou

  pod Bezdězem.

• Strana 58

  VAŠE FOTOGRAFIE

  58

  můžeš / číslo 7–8 - 2013

  DANUŠE FIALOVÁ

  LUCIE NOSKOVÁ

  BOHUMIL DOBROVOLSKÝ

  JIŘÍ KALÁB

• Strana 59

  59

  můžeš / číslo 7–8 - 2013

  Nebojte se jít blíž

  Nestává se často, že bych se tu mohl

  zabývat fotkami se sportovní tematikou,

  takže mi Danuše Fialová udělala svou sérií

  radost.

  Tato fotka byla pořízena na bowlingu

  spomocí blesku. Splňuje to nejdůležitější,

  co od fotky se sportovní tematikou čekáme

  – zachytila významný okamžik vrhu koule.

  Po stránce obrazové je vpořádku, technic-

  ky vzato je příliš tmavá.

  Je to tím, že Danuše fotila sbleskem

  nastaveným na automatický režim. Tehdy

  si totiž přístroj nastaví čas obvykle na

  1/60 sekundy apak už jen reguluje sílu

  záblesku. Šedesátina je moc krátký čas

  ina bowling, kde bývá vsále poměrně dost

  světla. Proto doporučuji fotit na režim P

  ablesk nastavit na Slow, pokud fotoapa-

  rát takovou možnost nabízí. Doporučuji

  zkouškám věnovat nějakou chvíli, výsledky

  budou stát za to!

  Vsérii Danuše Fialové je ještě jedna fotka,

  která mě zaujala.

  Zachycuje scénu vbazénu. Zde žádné tech-

  nické problémy nejsou, světla bylo dost. Je

  ale dobře zabrat osoby větší. Chápou, že

  musíme zůstat na břehu, ale asi není pro-

  blém na kamarády zavolat, aby doplavali

  blíž. Abude to vypadat líp.

  Jiří Kaláb fotil ve skanzenu vRožnově pod

  Radhoštěm. Scénka je to milá – pán hraje

  na cimbál akluci přihlížejí. Zde bych připo-

  mněl důležitou zásadu: nefoťte zmísta, na

  kterém jste stáli, když jste si motivu všimli.

  Na začátku každé fotky je vždycky postřeh

  typu „hele, to stojí za vyfocení“. Ale něco

  jiného je vidět aněco jiného fotit. Zde by

  bývalo bylo vhodné obejít cimbalistu afotit

  ty kluky zdruhé strany, přes cimbál. Mělo

  by to dvě výhody. Cimbál iumělec by byli

  dobře vidět aviděli bychom iobličeje těch

  kluků ane jejich záda.

  Příklad vhodně voleného stanoviště si

  můžeme ukázat na fotce Bohumila Dobro-

  volského. Byla přehlídka veteránů, všiml

  si zajímavé trofeje na blatníku – ateď to

  důležité – šel dostatečně blízko azabral vše

  tak, aby byla vidět trofej apřitom aby cel-

  kové prostředí bylo vzáběru tak, abychom

  chápali, oco jde.

  Zní to jednoduše, ale samozřejmé to není.

  Jasný apřehledný je itento snímek zvy-

  stoupení lidového souboru. Fotograf byl

  dostatečně blízko, vobrázku nejsou žádné

  rušivé prvky, vše je jasné apřehledné.

  Je to zjiného soudku, ale fotografické prin-

  cipy zůstávají. Lucie Nosková fotila vkon-

  centračním táboře. Itahle fotka pracuje

  sdetailem. Zobrazuje koleje, které pro tolik

  lidí znamenaly utrpení asmrt. Vpopředí

  je výhybka, za ní koleje avpozadí dráty.

  Dovedl bych si představit takové postavení,

  aby se jedno nepletlo sdruhým, nicméně to

  podstatné tu splněno bylo – autorka byla

  dost blízko.

  Ale abychom nekončili tak smutně, podí-

  vejme se na Čertův hrad. Na výletě do této

  přírodní lokality pořídil sérii hezkých fotek

  Petr Žižka. Fotky se povedly ajá vám přeji

  na prázdniny hodně dobrého světla – všem,

  itěm zvás, kteří nefotografujete! 

  Autor je novinář aspisovatel.

  SLOUPEK

  Ondřeje NEFFA

  Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

  děkujeme, že posíláte snímky do rubriky Vaše fotografie na adresu www.muzes.cz.

  Jsou zde každému k nahlédnutí a Ondřej Neff z nich pravidelně vybírá ty nejlepší.

  Ty pak otiskujeme a autoři dostanou honorář.

  Uvítáme libovolná témata, nicméně letní prázdniny jsou pro mnohé z nás

  velmi fotogenické, a tak se pokuste zaměřit především na ně.

  Snímky prosím posílejte co největší.

  Přeji vám dobré světlo.

  

  (jš)

  DANUŠE FIALOVÁ

  LUCIE NOSKOVÁ

  PETR ŽIŽKA

• Strana 60

  60

  můžeš / číslo 7–8 - 2013

  INZERCE

  INZERÁTY

  MŮŽETE POSÍLAT

  nainternetovou adresu

  info@muzes.cz nebo

  písemně naadresu

  Redakce Můžeš,

  Melantrichova 5,

  11000 Praha 1

  ZAMĚSTNÁNÍ

  NABÍZÍM ZAMĚSTNÁNÍ

  Nabízím pozici truhláře (nábytek, inte-

  riéry), nástup ihned. Tel.: 606288881

  stepnicka.d@seznam.cz Zn.: 17052013

  Hledáme šikovnou kolegyni napozici

  recepční. Pozice je určena pro OZP.

  Práce nazkrácený úvazek. Praha lk.pb@

  seznam.cz Zn.: 18052013

  Nabízím pracovní místa pro OZP

  vOlomouci napozice: Dispečer úklidu

  (ŘP B) nebo pracovník úklidu. Bližší in-

  formace načísle 777813500. Jiří Pliska

  – www.forit.cz Zn.: 20052013

  Rodinná stáj přijme ošetřovatele koní

  adomácích zvířat. Hledáme schopného,

  pracovitého, SPOLEHLIVÉHO amanu-

  álně zručného člověka svelice kladným

  vztahem kezvířatům. Hlavní náplň prá-

  ce je péče o15–20 koní (krmení, kydání,

  čištění, pouštění napastvinu, socializace

  hříbat atd. – boxů cca 14). Péče opsy,

  ovce, kozy, drůbež, práce nazahradě.

  Podmínkou je samostatnost, praxe

  ukoní avynikající zacházení se zvířaty.

  Preferujeme nekuřáky anetolerujeme

  pití alkoholu vpráci. Možnost ubytování.

  Jitka Melicharová, 722907031, Farma

  Orlov, Příbram j.melichar@seznam.cz

  Zn.: 28052013

  HLEDÁM ZAMĚSTNÁNÍ

  Hledám práci jakéhokoliv admi-

  nistrativního charakteru, zkušenosti

  napozici asistentky včetně controllingu

  aforecastů, fakturace, velké zkušenosti

  napozici obchodního referenta – objed-

  návky, fakturace, forecasty, komunikace

  se zahraničními zákazníky, dodavateli.

  Jsem samostatná, schopná organizace,

  státnice zpsaní nastroji, ŘP B, 2 roky

  pobyt vUSA, odr. 2012 vinvalidním

  důchodu, spíše hledám práci zdomova

  kvůli menšímu tělesnému omezení. Ale

  jsem schopná řídit, zajet někam atd.

  tanrai@seznam.cz Zn.: 03052013

  Hledám denní inoční brigádu – úklid

  vsupermarketu, doplňování zboží, úklid

  kanceláří. Děkuji zanabídky DJSTRAN-

  GER@seznam.cz. OTAS JELINEK

  Zn.: 13052013

  Hledám práci naHPP nebo částečný

  PP, mám střední ekonomickou školu,

  praxi napozici sekretářky aengineerin-

  gového konzultanta, znám pojišťovnické

  afinanční produkty. Mám základní kurz

  českého znakového jazyka anyní studuji

  UK, obor speciální pedagogiku, jelikož

  mám autistického syna. Ráda bych

  touto cestou našla práci, kterou bych

  mohla skloubit spéčí omého syna,

  najakékoliv pozici odasistenta vústavu

  nebo soukromí, tak vekonomické sféře.

  iva.stefanka@centrum.cz

  Zn.: 22052013

  Hledám zaměstnání, jsem zLiberecka,

  20 let jsem pracoval jako podlahář,

  mám řidičský průkaz B, C, T, bez profes-

  ního průkazu, jsem ročník 1967. stani-

  slav.vitek@seznam.cz Zn.: 28052013

  SEZNÁMENÍ

  Mám 38 let, jsem zMostu, hledám ka-

  maráda nadopisování, jsem svobodná,

  moje nemoc je špatná psychika. Ráda

  jezdím nakole, chodím doškoly. Schází

  mi láska. Danus.e@seznam.cz

  Zn.: 12052013

  Hledám přátele – je mi 63 let, rád jez-

  dím navýlety vlakem, chodím napro-

  cházky dopřírody, mám rád zvířata. Rád

  bych se seznámil slidmi, se kterými

  bych mohl podobné aktivity podnikat.

  Žádné postižení mi nevadí. Budu rád,

  když se ozvete naadresu redakce.

  info@muzes.cz Zn.: 24052013

  Jsem 60letá žena vID asedím navozí-

  ku sRS. Hledám hodného, pohodového

  muže sfunkčními končetinami, jiné

  postižení společně zvládneme.

  saroy@seznam.cz Zn.: 28052013

  KOUPÍM, PRODÁM

  Prodám tříkolku JUMBO, rám MRÁ-

  ZEK 3J, vidlice Suntour XCR RL, kola

  26´´. Stáří 1,5 roku, stav – jako nový.

  Původní cena 42,5 tisíce Kč, nyní 25

  tisíc Kč. Kompletní popis kola nawww.

  tandemservis.cz. kahavo@ktkadan.cz

  Zn.: 15042013-2

  Prodám mechanický invalidní vozík,

  cena dohodou. Tel. 515220825

  Zn.: 16042013

  Prodám kompenzační pomůcku pro

  neslyšící: vibrační zvukový budík SONIC

  BOOM MODEL SBA475ss, alarm clocks

  svibračním polštářkem, nastavení tónů

  – původní cena 1390 Kč, požadovaná

  cena 500 Kč. Daniela Řezáčová, tel.:

  224816675 daniela.rezacova@svaztp.cz

  Zn.: 17042013-1

  Prodám tříkolku pro dospělé NKK,

  vevelmi dobrém stavu. Přední izadní

  brzda, přehazovačka, držáky naber-

  le akošík nanákup. Původní cena

  10800 Kč, nyní cena dohodou. Miroslav

  Haramia, tel. 776030657, b.haramio-

  va@centrum.cz Zn.: 22042013

  Prodám motomed Thera vital –

  trenažér rukou inohou. Starší typ, ale

  naprosto funkční. Cena 20000 Kč.

  akotykova@seznam.cz Zn. 29042013

  Koupím starší hliníkové výsuvné

  nájezdové ližiny do2500 Kč.

  vespec@seznam.cz Zn.: 01052013

  Kdo daruje nebo levně prodá

  osobní automobil vozíčkářce kpřevozu

  kdoktorům. Nabídněte, prosím.

  Tel.: 731939879 Zn.: 17052013

  Prodám šikmou zvedací schodišťovou

  plošinu VIMEC V64. Nosnost 230 kg.

  Téměř nepoužívaná. Vybavena auto-

  matickými nájezdovými skluzavkami.

  Foto zašlu. Cena 150000 Kč. Při rychlém

  jednání sleva. Tel. 775550226 keya-

  ccount@a1-consult.cz Zn.: 23052013

  Prodám hospodářské stavení

  s pozemkem o výměře 2331 m

  2

  v katastru obce Panenská u Pálovic

  nedaleko města Jemnice v okrese

  Třebíč. Informace na tel. číslech

  776 567 146 a 776 692 606.

  lubosn@email.cz Zn: 04062013

  Prodám Ford Transit T 300 HC. Vozidlo

  pro vozíčkáře. RV 11/2005, 66 kW,

  najeto 112000 km. Nafta. Auto speciálně

  vybavené el. zvedací plošinou pro vo-

  zíčkáře. Je možné čerpat až 200000 Kč

  státní příspěvek naauto odstátu. Auto

  je vevelmi dobrém stavu, nové pneu,

  vodní pumpa, alternátor. STK do5/2015.

  Vozidlo je vybaveno dálkovým ovládá-

  ním elektrického otevírání zadních dve-

  ří, výtahem pro vozíčkáře ael. otočnou

  sedačkou pro řidiče. Skvěle vyřešený

  prostor pro cestující iimobilní pasažéry.

  Vhodný jak pro rodinu sinvalidním

  členem, tak ipro organizace převážející

  vozíčkáře. Kapacita bez vozíku 9 míst

  vTP (součástí auta nyní 5 sedaček).

  Tažné zařízení, úložné prostory vestřeše

  vozu, nezávislé přídavné topení. Výbava:

  ABS, autorádio sCD, centrální zamy-

  kání, el. ovládání oken, vyhřívaná el.

  ovládaná zrcátka, nezávislé topení sčas.

  předehřívačem, tempomat, tónovaná

  frantasip@seznam.cz Zn.: 27052013-2

  NABÍZÍM, HLEDÁM

  Poptávám možnost zapůjčení scho-

  dolezu pro postiženého syna navozíku.

  Jedná se oobdobí cca od22. 7. 2013

  dokonce prázdnin, kdy bude nutná de-

  montáž rampy zdůvodu opravy fasády

  domu. Pokud by někdo mohl vtomto

  období zdarma či zasymbolickou cenu

  schodolez zapůjčit, prosím ozvěte se.

  Děkuji. KloudovaK@seznam.cz

  Zn.: 12052013

  Hledám kpronajmutí malý domek

  se zahradou, vlak nebo bus vmístě,

  Liberecko nebo Český ráj. Mám 64 let,

  jsem slušná, netrestaná, nekuřačka,

  abstinentka. Tel.: 702361197

  Zn.: 13052013

  Nabízím portrétování osob nazakáz-

  ku. Lucia.Lh@seznam.cz Zn.: 25052013

  Prodám velmi hezký zachovalý

  invalidní vozík Meyra X2. Jeden znej

  skládacích inv. vozíků. Velmi pohodlný,

  lehký vozík. Včetně rychloupínáků kol.

  Výškově stavitelná madla. Rychlost

  = sleva. Vozík lze zaslat podomluvě

  poštou, cca 240 Kč (baleno vprůhledné

  fólii). invalidni-voziky@email.cz

  Zn.: 19042013

  Prodám tříkolku Loped pro nejmenší,

  použitá, výborný stav. Včetně vodicí tyče

  aopěr zad. Možno isvodicí tyčí nakolo.

  Cena 3500 (možná idohoda). i.karfilato-

  va@finapconsulting.cz Zn.: 30042013

  Prodáme el. vozík 2.322 Optimus 2,

  firmy Meyra, používaný 2,5 roku. Nové

  baterie, držák berlí, nosič zavazadla.

  Původ. cena: 142000 Kč. Nová cena: asi

  100000 Kč. Kontakt: p.Záleská, Kutná

  Hora, tel. 603579937 vandazaleska@

  seznam.cz Zn.: 02052013

  Prodám homologované otočné

  avýsuvné přední sedadlo spolujezdce,

  dimenzováno nadospělou osobu, zhoto-

  vené firmou zabývající se individuálními

  úpravami vozů pro invalidy. Sedadlo je

  naprosto funkční, vevelmi pěkném sta-

  vu. Foto zašlu mailem. Cena dohodou.

  Tel. 776705550 dobrejovsky@email.cz

  Zn.: 03052013

  Prodám tříkolku JUMBO, rám

  MRÁZEK. Stáří 4,5 roku, stav jako nový.

  Prodám za15000 Kč. Mobil 737267834.

  Tříkolka JUMBO Tricykl TASS JUMBO

  je určena pro bezpečnou jízdu osob,

  které mají problémy se stabilitou.

  Model je velice variabilní amůže být

  vúpravě spevnou nebo odpruženou

  vidlicí anakolech oprůměru 28“

  (trekingových) nebo 26“ (horských).

  Model tříkolky svodorovnou horní

  rámovou trubkou (pánský rám) zvyšuje

  pevnost atuhost celé tříkolky. Nosnost

  této tříkolky je 120 kg. Pro bezpečnou

  jízdu je tříkolka vybavena pohonem

  obou zadních kol, což umožňuje rozjezd

  apohyb pomokrém, kluzkém nebo

  nezpevněném povrchu. Obě zadní

  kola jsou brzděna mechanickou nebo

  hydraulickou kotoučovou brzdou,

  která dokáže zastavit tricykl bez smyku

  navelmi krátké dráze avelkou měrou

  se podílí nabezpečné jízdě. Utříkolky

  je možná volba rozchodu zadních kol

  pro průjezd dveřmi ošířce 80 cm, 90 cm

  nebo vlastní rozměr. Hmotnost se podle

  výbavy pohybuje mezi 16 a20 kg. renata.

  kovalova@seznam.cz Zn.: 19052013

  Prodám nepoužívaný vozík pro

  jednoduché převážení postižených osob,

  vperfektním stavu. Původní cena vozíku

  136000 Kč. Doklad okoupi doložím.

  Autosedačka, která přechází dovozíku.

  Pečovatel natáčí sedícího uživatele

  zauta adoků Carony podvozku. Celá se-

  dačka pak snadno sklouzne napodvozky

  astává standardem pro vozíčkáře. Cena

  65000 Kč, více nahttp://www.sbazar.cz/

  zombie55/detail/2032592-carony-

  classic-prodam-nepouzivany-vozik-

  -pro-jednoduche, tel.: 603 483 461

  Zn.: 21052013

  Více inzerce nawww.muzes.cz

• Strana 61

  můžeš / číslo 7–8 - 2013

  61

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  Senzační senioři

  mají první narozeniny

  ním muzeu. Právě před rokem totiž vložil

  první příspěvek doNárodní kroniky

  její patron, spisovatel Zdeněk Mahler –

  apartnerem Národní kroniky je právě

  Národní muzeum. Kazetu soptickým

  diskem obsahujícím vzpomínky, zázna-

  my událostí, fotografie – ale icelé osobní

  deníky či obsáhlé rodinné kroniky, které

  zaslali přispěvatelé odnás ize zahra-

  ničí dokroniky zauplynulých dvanáct

  měsíců, jsme předali Národnímu muzeu,

  které je uložilo dosvých tajných trezorů

  na1000 let.

  Vydařené odpoledne ve„vojenském

  stylu“ obohatili svým originálním

  vystoupením Jan Vodňanský aJiří

  Dědeček. Ti totiž také přispěli dosoutěže

  Národní kroniky natéma Vojna nebyla

  kojná. Téma další soutěže se váže

  k60. výročí zahájení pravidelného vysí-

  lání České televize.

  Zapojením doprojektu Druhý život

  dětské knihy napomáhají Senzační senio-

  ři navrátit děti kečtení aknihy dětem:

  sběrem starších knih pro ty, kteří si je

  zekonomických důvodů nemohou do-

  volit. Dosbírky významně přispěly kluby

  vPrachaticích, Českých Budějovicích,

  vMladkově, Krásné Lípě či vLitoměři-

  cích. Téměř tři tisíce knih bylo rozděleno

  dětským domovům, azylovým domům či

  sociálně slabým rodinám.

  Žijme aktivně

  Náš další program Aktivní život pod-

  poruje komplexní zdravý životní styl.

  Nawebu SENSEN nabízíme lékovou

  poradnu IKEM, mezi nejoblíbenější

  programy webu patří Happy Neuron –

  hry naprocvičování paměti, koncentraci

  arozhodování.

  Vklubech probíhají besedy zaměřené

  naprevenci proti infarktu. Vespolu-

  práci se Státním ústavem pro kontrolu

  léčiv organizujeme besedy ovlastnos-

  tech apůsobení léčivých přípravků

  vlidském těle sautorem knihy Příběhy

  léků Tomášem Cikrtem. Velký zájem je

  ospeciální cvičení – připravujeme proto

  cyklus rehabilitačních kurzů, pojejichž

  absolvování se lektory mohou stát sami

  senioři.

  Připomeňme, proč vlastně projekt

  SENSEN před rokem vznikl: jako odpo-

  věď nademografický vývoj vnaší zemi

  – dnes unás žije téměř 1,5 mil. senio-

  rů, vroce 2050 to bude dvakrát tolik.

  Víme, že ne vždy naně společnost

  pohlíží jen pozitivně, také ale dobře

  víme, jak inspirativní umějí být dnešní

  šedesáti-, sedmdesáti- či osmdesátníci,

  kdy mnoho znich je obdivuhodně vitál-

  ních, aktivních aschopných rozdávat

  moudrost, radost ipráci pro ostatní.

  Aprávě takové hledáme donašeho

  projektu.

  

  je vprojektu zapojeno již 50 klubů Senzač-

  ních seniorů. Kluby najdeme pocelé České

  republice ajsou volným sdružením otevře-

  ným pro každého, koho nabídkou svých

  aktivit osloví. Anabídka je opravdu široká,

  mezi nejpopulárnější patří počítačové kurzy,

  kondiční cvičení či jiné pohybové nebo vzdě-

  lávací aktivity. Vklubech působí divadelní

  ataneční soubory či literární kroužky.

  Činnost klubů SENSEN jsme mohli pod-

  pořit imateriálně: Ty nejaktivnější dostaly

  zgrantu, který SENSEN získal odMinisterstva

  práce asociálních věcí, vítaný příspěvek třeba

  nafinancování lektorů navýuku práce spo-

  čítači či napronájem sportovních zařízení…

  Domnoha klubů zároveň putovalo díky další-

  mu grantu 89 počítačů, na kterých se školí

  v nově vzniklých učebnách stovky seniorů.

  Zástupci klubů měli možnost se poznat

  naprvním celostátním setkání vpražském

  kině Evald loni vříjnu, další atraktivní

  příležitostí pro setkání se stal první Festival

  Senzačních seniorů včervnu vpražské Pí-

  secké bráně, kde představily své dovednosti

  kluby zcelé republiky.

  Národní kronika soutěží

  První narozeniny SENSEN jsme si připo-

  mněli nanetradičním odpoledni vNárod-

  Text: ZDENĚK PROCHÁZKA

  Foto: JAN ŠILPOCH

  H

  ned dvoje narozeniny si letos při-

  pomínáme vNadaci Charty 77

  / Kontu BARIÉRY: Před dvaceti

  lety se zrodila první kontinuální

  veřejná sbírka unás – Konto

  BARIÉRY, nakteré dnes přispívá kromě

  velkých donátorů na40 tisíc pravidelných

  dárců akteré rozdělí vprojektech, jako

  jsou Počítače proti barierám, Nový start

  či Pomáhej (s) humorem každoročně

  konkrétním lidem na60 mil. korun. Proti

  němu je SENSEN – Senzační senioři, pro-

  jekt napodporu aktivního aplnohodnot-

  ného života seniorů, který jsme oficiálně

  otevřeli loni 23. května, jakoby děťátko.

  Ale když se zauplynulým rokem ohlédne-

  me, vidíme, že se má čile ksvětu.

  Podporujeme činnost klubů

  Dne 23. května 2012 jsme spustili naše

  webové stránky www.sensen.cz, nakte-

  rých se představilo prvních patnáct

  aktivních klubů SENSEN ataké naše

  hlavní programy: Národní kronika, Druhý

  život dětské knihy aAktivní život. Dnes

  SENSEN

  ■ Doprojektu SENSEN je zapojeno přes padesát klubů.

  ■ Národní kroniku jsme uložili do tajných trezorů.

  ■ Tisíce dětských knih začaly díky seniorům žít „druhým životem“.

  VOJNA NEBYLA KOJNÁ. Tematickou soutěž Národní kroniky obohatil Jan Vodňanský vzpomínkou

  na svá zelená léta a slavnostní odpoledne v Národním muzeu svým originálním vystoupením.

• Strana 62

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  můžeš / číslo 7–8 - 2013

  Čtěte Můžeš

  nawww.muzes.cz

  62

  NA CO

  SE MŮŽETE TĚŠIT

  V ZÁŘIJOVÉM ČÍSLE?

  ❛ Rozhovor

  s Evou Přibylovou ze školy

  pro sluchově postižené děti.

  ❛ Reportáž

  o životě rodiny, která

  vychovává neslyšící dítě.

  ❛ Rozhovor

  s ředitelem

  Jedličkova ústavu a škol

  Janem Pičmanem.

  ❛ Fotoreportáž

  z mezinárodního turnaje

  hendigolfistů.

  ZAJÍMAVÉ ČTENÍ

  PRO HLAVU ISRDCE!

  Informace, servis.

  Správné řešení tajenky zpředchozího čísla:

  KONTO BARIÉRY NADACE CHARTY

  LUŠTITELÉ – VÝHERCI:

  VÝHERCŮM GRATULUJEME!

  Ceny pro vylosované úspěšné luštitele poskytla Nadace Charty 77 – Konto BARIÉRY.

  Správně vyluštěnou tajenku zasílejte prosím

  nejpozději do15. srpna naadresu redakce:

  Melantrichova 5, 11000 Praha 1.

  Mobilní telefon:

  Michal Jágr

  Kralovická 53

  323 00 Plzeň

  Knižní cena:

  Gabriela Línková

  Zahradnická 163

  285 75 Žehušice

  Knižní cena:

  Petr Kožíšek

  Lomená 3

  360 04 Karlovy Vary

  Jeden vylosovaný

  čtenář získá

  zasprávně

  vyluštěnou

  křížovku mobilní

  telefon

  adva knihu.

  KŘÍŽOVKA OCENY

• Strana 63

  Správné řešení tajenky zpředchozího čísla:

  KONTO BARIÉRY NADACE CHARTY

  LUŠTITELÉ – VÝHERCI:

  VÝHERCŮM GRATULUJEME!

  Ceny pro vylosované úspěšné luštitele poskytla Nadace Charty 77 – Konto BARIÉRY.

  Správně vyluštěnou tajenku zasílejte prosím

  nejpozději do15. srpna naadresu redakce:

  Melantrichova 5, 11000 Praha 1.

• Strana 64