Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 23

23

můžeš / číslo 7–8 - 2013

že když se tu všichni známe jak na malé

vesnici, je kužitku všem, když si vyjdeme

vstříc. Že se to všem vdobrém vrátí. To

porota, která nás hodnotila, hodně ocenila.“

Tolerance atrpělivost

Co to vpraxi znamená? Ikdyž většinu

provozovaných aktivit má vLipně pod pal-

cem společnost Lipno servis, bez aktivního

přístupu idalších zúčastněných by servis

nefungoval tak dobře, jak tomu je. Všichni

si museli uvědomit, že potřeby lidí shan-

dicapem jakéhokoli druhu jsou jiné než

uzdravých návštěvníků, ať už vubytování

nebo při používání sedačkové lanovky.

Jak jsme se přesvědčili 8. června při jed-

nom zjiž pravidelných Dnů shandicapem,

když se na sedačkovou lanovku nahoru ke

Stezce korunami stromů vydá pět vozíčkářů

sdoprovodem, znamená to pro obsluhu

práci navíc. Nejen zastavit apomoci naložit

vozík ausadit specifického turistu isjeho

doprovodem. Také ostatní návštěvníci si

ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

Lipno, vozíčkářů EDEN

znějakého „marketingového rozhodnutí“,

ale zpřirozené snahy spojit svět zdravých

apostižených. Dát možnost těm méně

způsobilým nahlédnout do světa přírody,

pohybu, zábavy, který by jim bez vstřícnosti

zdravých zůstal zapovězen.

Zuzanu Kolářovou prý nejvíc dojalo, že

vedle Lipna si ze slavnostního vyhlášení

vMladé Boleslavi přivezla domů ispeciální

osobní cenu za přínos kodstraňování bariér

vcestovním ruchu. „To mě dostalo,“ přizná-

vá upřímně.

Není divu. Když se před pár lety rozhod-

la, že to, co absolvuje na Šumavě svlastní

dcerou, se pokusí zprostředkovat itěm, kteří

nevidí, neslyší, sedí na vozíku či jsou jinak

postižení, musela především zlomit bariéry

vmyšlení ostatních lidí. „Když tady byla

vdubnu sedmičlenná porota, shodli se na

tom, že tu vládne především dobrá komu-

nikace mezi jednotlivými subjekty,“ říká

Zuzana Kolářová. Uznává, že na začátku,

kdy se do projektu pustila, to neběželo hned

hladce. „Ale postupně si všichni uvědomili,

musejí zvykat, že nahoru holt nepojedou xy

minut, ale xy plus deset minut, okteré se

nasedání prodlouží.

Vzhledem ktomu, že během každého

Dne shandicapem mají účastnící ajejich

bezprostřední doprovod atrakce zdarma,

musejí provozovatelé oželet itu část zisku,

kterou lidem shandicapem věnují.

Nahoře jsou si všichni rovni

„Mám zceny strašnou radost,“ říká Zuzana

Kolářová, žena se snad nekonečnou energií.

„Hlavně proto, že když příště přijdu, že chci

třeba tamhle rozšířit nějakou cestu, vchod,

upravit nájezd nebo cokoli, co usnadní

pohyb vozíčkářům, nebude to už jen přání

nějaké bláznivé zarputilé ženské.“ Najednou

má prý vruce papír, glejt, který už má váhu.

Zároveň její „mezidisciplinární“ osobní

zkušenosti pomáhají vpraktickém řešení

bezbariérových úprav.

„Nahoře uStezky korunami stromů nyní

dokončují bezbariérové WC. Samozřejmě

Lipno bez bariér se zařadilo po bok dalších více než dvaceti

oceněných evropských oblastí, které vycházejí vstříc lidem

se zdravotním postižením.

STEZKU

KORUNAMI

STROMŮ

úspěšně

pokořili

i Radomír

Přibyla

z Českého

Krumlova

a jeho dcera.

OLÍK

KOROUS

zprvu na

tandemové

kolo nechtěl,

pak ho ale

maminka

Lenka

nemohla

dostat pryč.

