Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 38

38
můžeš / číslo 7–8 - 2013
20 LET KONTA BARIÉRY
naletenky abylo tak napočátku nejen
velkého cestovatelského apoznávacího nad-
šení Harcubových, ale významně pomohlo
ktomu, že zarok studia jazyka vUSA si Ma-
ruška angličtinu dokonale osvojila. Ato tak
dokonale, že začtyři roky umaturity školila
komisi spíše ona než komise ji…
VeSpojených státech strávila Marie
Harcubová smaminkou celý rok. Odlet na-
plánovaly na25. dubna, vden Maruščiných
narozenin. „To pro jistotu, protože ještě
naletišti vám mohou říct, že vás nechtějí.
Když uvidí, že má dcera narozeniny, tak to
bude jen ku prospěchu. Taky že hned bylo:
Happy birthday!“
Umaturity zangličtiny excelovala
Úředník vNew Yorku naletišti Maruš-
ce srdečně poblahopřál aobě vstoupily
naamerickou půdu. Čtyři dny si nechaly
naprohlídku New Yorku, mají unikátní
fotky zvyhlídkové terasy známých dvojčat
Světového obchodního centra – těm
najaře 2001 zbývalo před teroristický-
mi útoky už jenom necelých pět měsíců
existence. „Když jsme se vracely doEv-
ropy, mohly jsme si vyfotit pouze zřícené
zbytky.“
Vmalém městě veVirginii, kde Marušku
přijali naroční studium dotřídy se speciální
pedagožkou, absolvovala poctivě celý ročník,
včetně dějin země adalších předmětů. „Trvalo
mi asi měsíc, než jsem začala lidem rozumět,“
přiznává Maruška. Hodně jí při učení jazyka
pomohlo sledování filmů vtelevizi, kekterým
si pouštěla současně anglické titulky.
Poamerickém pobytu nastoupila naob-
chodní akademii doJablonce nad Nisou.
Patřila knejlepším studentkám, vyplatilo se,
že maminka už odzákladní školy vždy trvala
natom, aby Marii nikdo nic neodpouštěl.
Vždycky jsem učitelům říkala: Nic jí nepro-
míjejte, jen jí dejte víc času než ostatním.“
Tak, jako zvládla kvůli kvadruplegii přeučení
se zpraváka naleváka (levou rukou se do-
káže například najíst, ovládat páčky elektric-
kého vozíku apsaní), porvala se se studiem.
Maturovala nejlépe zcelé třídy, jen zčeštiny
měla dvojku. „Unás platilo, že češtinu zajed-
na umí jen pánbůh, zadvě pan profesor,“
komentuje Maruška zkoušku zdospělosti.
Cestování je droga,
poznání inová přátelst
„My nacestování poČesku zatím moc ne-
jsme,“ přiznávají dcera imatka. To prý mají
schované dorezervy. Kromě pravidelných
návštěv festivalu Léto vTelči nebo výletů
naColours of Ostrava apodobných akcí
putuje Lída Harcubová se svou Maruškou
posvětě. Když našetří. Vúplných začát-
cích byly napár výletech scestovkou nebo
spodobně handicapovanými ze Semilska,
ale právě roční pobyt vUSA jim dal sebedů-
věru, že to zvládnou samy dvě. „Samy proto,
že manžel je typický Harrachovák. Tady je
prý nejlíp aco by jezdil jinam. Takže je to
Naštěstí byl přítomen turista, který věděl, jak člověka
sMarušiným handicapem uchopit. „Tak mě isdalšími
dovlaku odnesli, vozík nám podali oknem ajelo se.“
JEDNOU Z TÉMĚŘ ČTVRT STOVKY navštívených
zemí bylo i Norsko. Foto s trollem v albu nechybí.
KILOMETROVNÍK U ŘEKY MINO
na svatojakubské pouti v Galicii, centrální části Španělska.
NA POHLED
BANÁLNÍ
SNÍMKY
představují
pro Marii
i její maminku
Ludmilu krásné
vzpomínky.
VÝSTUP
K SYMBOLU
Švýcarska
Matterhornu
se vydařil
mimo jiné
i díky
krásnému
počasí.
Můžeš