Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 8

8

můžeš / číslo 7–8 - 2013

ROZHOVOR SMINISTREM ZDRAVOTNICTVÍ

8

Leoš HEGER:

Péče musí být nejen dostupná,

ale imoderní aúčinná

Text: ZDENĚK JIRKŮ

Foto: JAN ŠILPOCH

Kolem lázní alázeňské péče se vposled-

ní době vede mnoho diskusí. Dokonce to

vypadá, že chcete tuto tradiční vymože-

nost pacientům vzít…

Nechceme nikomu nic brát, ale musíme

se dívat nacelé zdravotnictví opravdu

současnýma očima. Máme odbornou péči

navysoké mezinárodní úrovni, vněkterých

oblastech medicíny, jako je léčba infarktu,

některých zhoubných nádorů, ale ivpéči

onovorozence akojence jsme nasvětové

špičce. Jak to souvisí slázněmi? Především

moderní medicína obrovsky zkracuje časy

léčby arehabilitace. Tradiční představa, že

třeba operace žlučníku představuje několi-

■ Moderní medicína zkracuje časy léčby arehabilitace.

■ Lidé spostižením budou dál mít nárok nahrazení lázní odpojišťoven.

■ Specialisté tvrdí, že namísto pobytu vlázních je někdy nutná celoroční péče.

někteří pacienti jsou zkrátka zvyklí nalázeň-

ské pobyty. Pokud jde olidi spostižením,

poúrazech nebo třeba poortopedických

operacích, kteří potřebují speciální rehabili-

taci arekondiční pobyty, chápu to atito pa-

cienti mají abudou dál mít nárok nahrazení

lázní zprostředků pojišťoven.

Druhá skupina, lidé skonkrétním, ale

vzásadě úplně nebo skoro vyléčeným

onemocněním, zvyklá spíše nawellness,

jak se nyní módně říká, tedy napopíjení

vody, bahenní zábaly, poklid, procházky

aspolečenský život, asi nadšená nebude.

Ale! Medicína je sice také oindividuálních

pocitech, jenomže dnes už hodně umí objek-

tivně posoudit obtíže acelkový stav člověka.

Takže hledá optimum – co nejrychleji vracet

zdraví, intenzivně rehabilitovat, neutrácet

zazbytná lůžka adalší hotelové služby,

katýdenní pobyt vnemocnici apak dolé-

čování vlázních, je překonaná. Podobně

udalších diagnóz. Vaši čtenáři asi nevědí, že

lázeňskou léčbu např. neznají vUSA, ale ani

vněkterých evropských zemích. Anemů-

žeme říci, že by tamější obyvatelstvo bylo

méně zdravé než unás.

Takže strach zomezování lázní je opráv-

něný?

Myslím, že jde odva druhy strachu. První je

spojen sprivatizací léčeben. Vsoukromých

rukou je unás přes devadesát procent lázní.

Jejich majitelé nyní křičí, že jim bereme kli-

entelu, že zkrachují. Ale stát není odtoho,

aby navolném trhu plném konkurence ně-

komu zajišťoval zisk. To nemůžeme udělat

ani ustátních ústavů, Evropské komisi by

se to velmi nelíbilo. Pak je tu druhý strach –

MINISTR ZDRAVOTNICTVÍ

vylučuje státní podporu

soukromým lázeňským firmám.