Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 49

ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

můžeš / číslo 7–8 - 2013

49

chrám Angkor Wat. Jde okhmerský chrám

z12. století postavený pro krále Súrjavar-

mana II. jako královský chrám ahlavní

město. Angkor je největším anejlépe zacho-

valým chrámem celé oblasti ajako jediný

zůstal významným náboženským centrem

odsvého založení. Nejprve hinduistickým

apoté buddhistickým.

Myslím si, že jsme byli první vozíčkáři

nasvětě, kteří chrám projeli skrznaskrz.

Ajestli ne nasvětě, tak jako Češi určitě. Po-

vedlo se to samozřejmě jen díky zdatnému,

až bych se nebál napsat extrémně zdatné-

mu, doprovodu, který snámi překonával

neustálá strmá schodiště. Byl to první výlet,

čili první kontakt smístním podnebím.

Dnes už nedokážu popsat, jestli jsem byl

víc utahaný ztoho sluníčka, vlhka nebo

ztěch stovek schodů, které jsme museli

překonat. Nemuseli, ale chtěli. Aikdyž jsem

místy protestoval, Vašek sMartinem stejně

trvali natom, že nás dostanou prostě všude.

VKambodži jsme pak ještě navštívili jeden

menší chrám avrátili se doHo Či Minova

Města, dostejného hotelu. Byli tam hodní

anechali usebe naše věci, skterými jsme se

nemuseli táhnout doKambodži.

Najihu Vietnamu jsme ještě navštívili

tunely Cu Chi, které jsou vzdálené asi 70 km

severozápadně odHo Či Minova Města. Je

to posvátné místo zvietnamských válek.

Rolničtí partyzáni ručně vykopali 200 km

dlouhé tunely amístnosti, kde Vietcong plá-

noval útoky naSaigon. Podzemní prostory

jsou pro vozíčkáře nepřístupné, ale hodně

zajímavého je kvidění inapovrchu. Navíc

jsme se zde zblízka setkali isdžunglí, kterou

američtí vojáci tolik nenáviděli. Zazmínku

stojí ještě výlet kdeltě Mekongu, kde jsme

ochutnali místní ručně vyráběné cukrovinky

zkokosu, sezamových semínek amedu.



Potápění překvapilo

Naše další cesta vedla doNha Trangu, kde

jsme se potápěli apoflakovali umoře. Kdo

tvrdí, že potápění veVietnamu není tak

dobré, má pravdu. Nicméně ponory jsem

si ipřesto užil. Byla pěkná zkušenost vidět,

jak fungují místní dive centra. Nha Trang je

největší turistická oblast Vietnamu.Sedm

kilometrů dlouhá písečná pláž je lákadlem

pro turisty, ale imístní obyvatele.

ZNha Trangu jsme letěli doDanangu,

odkud jsme jeli autem doHue. To už jsme

měli zasebou minimálně polovinu vandru.

Troubení amístní doprava už se proměnily

zexotického zážitku vobtíž. Přejít silnici

představovalo svého druhu dobrodružství.

Vprovincii Quang Nam leží dvě památky

ze seznamu UNESCO, středověké přístavní

město Hoi An ačamské ruiny vlokalitě My

Son, které jsme navštívili. Hoi An je velmi

milé, pěkné atéměř bezbariérové městečko

se spoustou lampionů aobchodníků. Čamské

ruiny byly opět výzva pro našechodící kama-

rády. Nebáli se toho aznovu nám obstarali

náročnou procházku poskutečných ruinách.

Při pohledu nazbytky staveb jsem si říkal, že

snad už ani nemá cenu dávat to dohromady.

Bohužel nám zrušili let zHue doHanoje.

Respektive zrušili celé letiště! Prý rekon-

strukce. Tak jsme se vraceli zpět doDanan-

gu apak teprve přelétávali doHanoje. Už

odDanangu bylo cítit, že se jede nasever,

kde sangličtinou moc nepochodíte. Tady

se při domluvě zapojily ruce nohy. VHa-

noji jsme se zdrželi jen den apokračovali

jihovýchodně dozátoky Halong Bay, která je

odroku 1994 zapsána naseznamu světo-

vého dědictví UNESCO. Odroku 2012 byla

zařazena dopřírodních divů světa.

Tím jsme zakončili putování poVietna-

mu. Závěrečná jízda autem už mě začala

štvát. Ze 150 km řidič polovinu protroubil.

Bolela mě ztoho hlava.Hodně mě překvapil

obrovský rozdíl mezi jihem aseverem, který

tolik neovlivnili Evropané. Lidé tu jsou milí,

přátelští avždy se snažili pomoci. Kromě

jedné velké toaletní lapálie natureckých

záchodcích vše proběhlo hladce apodle

plánu. Velký dík patří Honzovi, který to celé

zorganizoval, aMartinovi sVaškem, kteří to

„odnesli“.



NAKLÁDÁNÍ CESTOVATELŮ NA VOZÍKU před plavbou po deltě Mekongu.

KAMBODŽSKÝ CHRÁMOVÝ KOMPLEX ANGKOR WAT

byl opravdovou výzvou pro vozíčkáře i jejich doprovod.

I NA RUŠNÝCH ULICÍCH

plných chaotické dopravy

se dají potkat poklidné výjevy

z každodenního života.

Muži nad partií neznámé hry

v Hanoji nebo ženy na tržišti

Hoi An.

VeVietnamu si nelze půjčit auto. Buď proto, že by se cizinec

asi neorientoval vmístním dopravním „systému“,

nebo možná proto, aby měli taxikáři práci.