07-08/2015

• Strana 1

  Miroslav Krobot:

  Máme se docela dobře,

  takže pomáhat není bolestivé

  strana 23

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  ●

  –/

  ●

  Jednotlivý výtisk  Kč / Předplatitelé  Kč

  www.muzes.cz

  Koupí

  tohoto časopisu

  podpoříte

• Strana 2

• Strana 3

  3

  EDITORIAL OBSAH

  Partneři

  redakce:

  Klimatologové se sázejí, že letošní léto

  bude nejteplejší vmoderní lidské historii.

  Souvisí to prý smořským proudem

  El Niňo, který přišel až začátkem března,

  tedy mnohem později, než se původně oče-

  kávalo. Mnozí jistě zajásají, klétu přece

  patří rozkoš – atedy iteplo.

  Ani krásné ateplé léto ale neulehčí všem.

  Valnou úlevu nepocítí kupříkladu lidé,

  které trápí chronické bolesti. VČesku je to

  každý třetí člověk, vAmerice údajně dokon-

  ce každý druhý. Důvody vidí lékaři jasně,

  jde mj. ošpatné stravovací návyky. Máme

  například velkou spotřebu soli, aproto

  polovina populace trpí vysokým krevním

  tlakem. Jsme iprvní na světě ve spotřebě

  alkoholu acigaret upatnáctiletých. (Tenhle

  trend pokračuje až do věku dvaceti let, kdy

  nás vkouření předstihnou Španělky.)

  Uznávaný český fyziolog profesor

  Richard Rokyta, který se celý život zabývá

  bolestí ajejí diagnostikou, tvrdí, že lidé,

  kteří se více pohybují, žijí vharmonii se

  svým tělem anesoustřeďují se na fňukání

  sami nad sebou, snášejí bolest (včetně té

  chronické) lépe. Aprávě takovým dokáže

  příjemné léto od neduhů pomoci. Mohou

  příjemněji cestovat.

  Ocestování platí, že patří nejen ke

  vzdělání, ale ike kultivaci těla aduše.

  Vždyť ti, kteří znají jen cestu změstského

  bytu na chalupu azpět, mívají poněkud

  jiný názor na koloběh života než ti, kteří

  investují do poznávání, jak to vypadá

  jinde. Takoví dokážou překonávat nesnáze

  bez zbytečných stesků iproto, že vidí, že

  kupříkladu ve třetím světě žijí lidé smálem

  potravin abez léků utišujících bolest.

  Adokonce dokážou být šťastní! Iproto

  přinášíme zajímavé reportáže zpera lidí,

  kteří, přestože jsou fyzicky postižení, sbíra-

  jí na cestách spoustu nové energie.

  Cestování má idalší přesah. Lidé, kteří

  poznají, jak to chodí jinde, reagují občan-

  sky například na pouliční podpisové akce

  typu Protestujeme proti přijímání cizinců

  do Česka. Stali se skutečnými Evropany,

  atudíž si uvědomili, že se unás nežije

  zase tak špatně (střípkem je ifakt, že

  Konto Bariéry zvýšilo příspěvky na vozíky,

  spe ciální zdravotní kočárky asluchadla,

  očemž píšeme na straně 60).

  Cesty tak dokážou vlastně iléčit, apro-

  to si dovoluji doporučení: vyluštit tajenku

  naší křížovky azamyslet se.

  Přeji vám inspirativní letní čtení. 

  JINDŘICH ŠTĚPÁNEK

  Cesty

  LENKA LHOTSKÁ:

  TECHNIKA SE

  DOTÝKÁ MOZKU

  STR. 8

  PŘÍBĚH KONTA BARIÉRY

  MUŽ, KTERÝ TO

  NEVZDAL

  STR. 30

  NA CESTÁCH

  S KOLEM

  KOLEM ISLANDU

  STR. 47

  Vydává Spolek přátel Konta Bariéry

  vespolupráci sNadací Charty 77

  Šéfredaktor: Jindřich Štěpánek

  (e-mail:jindrich.stepanek@muzes.cz, mobil: 722966233)

  Redakce: Zdeněk Jirků (e-mail: zdenek.jirku@muzes.cz),

  Štěpán Beneš (e-mail: stepan.benes@muzes.cz),

  Radek Musílek (e-mail: radek.musilek@muzes.cz),

  Jan Šilpoch (e-mail: jan.silpoch@muzes.cz)

  Manažerka redakce: Kateřina Uhrová

  (e-mail: katerina.uhrova@muzes.cz, mobil: 722966510).

  Korektorka: Martina Čechová

  Adresa redakce: Melantrichova 5, 11000 Praha 1

  Mobil: 722966510. Telefon: 224242973

  Web: www.muzes.cz. E-mail: info@muzes.cz

  Redakční rada časopisu Můžeš: MUDr.Alena Dernerová,

  PhDr.Jiřina Šiklová, CSc., Mgr.Tomáš Cikrt,

  PhDr.Martin Kovář, Mgr.Sri Kumar Vishwanathan,

  Lenka Kohoutová, Mgr.Jan Šesták, MUDr.Jiří Soukup 

  Nevyžádané příspěvky se nevracejí.

  Cena jednoho výtisku je 30 Kč, pro předplatitele 20 Kč.

  Celoroční předplatné 240 Kč.

  Zvýhodněné dvouleté předplatné 380 Kč.

  ISSN 1213-8908. Toto číslo vychází včervenci 2015.

  Vychází zafinanční podpory Ministerstva zdravotnictví ČR

  aMinisterstvo pro místní rozvoj ČR.

  Art director: Jiří Bušek. Grafická úprava asazba: Jan Bělovský.

  Tisk: Grafotechna Print, s. r. o., Lýskova 1594/33,

  Praha-Stodůlky

  Rozesílá Postservis Praha, Poděbradská 39, Praha 9

  Volný prodej: Česká pošta, s. p.

  Foto natitulní straně: Jan Šilpoch

  můžeš / číslo 7–8 - 2015

  DOBRÉ ZPRÁVY

  Setkání vozíčkářů, Letní tábory, Cihlafest,

  Nejlepší senior, Rodinné pobyty,

  Jachting a vodní lyžování,

  Stipendium Konta Bariéry 4–5

  ANKETA

  Jak využíváte internet

  pro plánování své dovolené? 6

  TÉMA: LÉTO A ELEKTRONIKA

  Lenka Lhotská: Technika se dotýká mozku 8–10

  Tomáš Pik: Nasdílej svůj gauč! 11–12

  Máte tablet 13

  Než vyrazíte do světa 14–15

  Slevy na cestách 16–17

  Pláže bez bariér 18–19

  Když nevidíte na cestu 20–21

  FESTIVALY BEZ BARIÉR

  Léto přeje festivalům 22

  CHARITA V DEJVICKÉM DIVADLE

  Miroslav Krobot:

  Smíření může být i statečné 23–24

  UMĚLCI KONTA BARIÉRY

  Tajemství Iva Křena 25–26

  LETOHRÁDEK VENDULA

  Škemrání a zoufání zakázáno 27–29

  PŘÍBĚH KONTA BARIÉRY

  Muž, který to nevzdal 30–31

  TECHNIKA

  Jak jsem chtěl kolo 32–34

  AUTO–MOTO

  Miroslav Bartoš: Auta budou jezdit sama,

  ale plošina zůstane 35–37

  Přivřít oko, otočit klíčkem 38–39

  TIP NA VÝLET

  Výlet nejen za perníkem 40–43

  NA CESTÁCH

  Francouzská Provence začátkem léta 44–46

  S kolem kolem Islandu 47–48

  POVÍDKY, BÁSEŇ

  Jak to vidím, Zahrada, Náhody 49–51

  DESIGN

  Anna Kozová:

  Dobrý design umí skloubit formu i funkci 52–53

  PORADNA

  Praktické vychytávky

  k letnímu cestování letadlem 56–57

  MAPY BEZ BARIÉR

  Snadnější plánování výletů a dovolených 59

  KONTO BARIÉRY, MELANTRICHOVA 

  Dobré zprávy z nadace 60

  VAŠE FOTOGRAFIE

  Vcházíme do léta 61

  KŘÍŽOVKA O CENY 62

• Strana 4

  časopis pro ty, kteří se nevzdávají

  4

  Vnabídce jsou následující táborové pobyty:

  Kovbojské prázdniny pro všechny – délka

  pobytu 13 dní, věk účastníků 8–13 let, cena

  4650 Kč. Jednotlivé turnusy začínají 13.

  a26. července nebo 8. srpna.

  Jezdecká školička pro nejmenší – délka

  pobytu 13 dní, věk účastníků 5–9 let, cena

  4800 Kč. Jednotlivé turnusy začínají 13.

  a26. července nebo 8. srpna.

  Podrobnosti naleznete na www.hipo.cz/

  tabory-pro-postizene 

  Cihlafest

  Opět po roce se 18. července v10.00 hod.

  otevřou vobci Slapy brány zahrady chráně-

  ného bydlení Fara. Do půlnoci 19. července

  přivítají apestrým programem pobaví

  můžeš / číslo 7–8 - 2015

  DOBRÉ ZPRÁVY

  Setkání

  vozíčkářů

  Maltézská pomoc pořádá ve dnech 4.–5.

  července 15. ročník Mezinárodního setkání

  vozíčkářů, které se koná vrámci Dnů lidí

  dobré vůle na Velehradě (www.velehrad.

  eu). Loni se tohoto setkání účastnilo 120

  lidí srůzným zdravotním postižením, jimž

  byla nabídnuta pomoc adoprovod. Pro

  účastníky setkání je zajištěn pestrý program.

  4. července v16 hodin začne poutní mše

  pro zdravotně postižené vbazilice Nane-

  bevzetí Panny Marie asv. Cyrila aMetodě-

  je. Následovat bude přátelské setkání na

  nádvoří před základní školou se zajímavými

  osobnostmi. Chybět nebude ani občerstvení

  avystoupení Cimbálové muziky Pentla.

  Setkání vozíčkářů vyvrcholí v19 hodin

  Večerem lidí dobré vůle askončí společným

  posezením na nádvoří před ZŠ. 

  Letní tábory

  Hipocentrum Koryčany připravuje letní

  tábory pro děti se specifickými potřebami,

  ať už jde ovozíčkáře nebo třeba mentálně

  postižené. Účastníci zažijí dobrodružství

  při jízdě na koni (pod dohledem zkušených

  vyškolených osob), ale také si zahrají různé

  hry, zasportují si, je pro ně připravena ivý-

  tvarná dílna. Většina areálu má bezbariéro-

  vý přístup. Samozřejmostí je dostatek volné-

  ho času na odpočinek, spánek, povídání atd.

  Děti jezdí se svými rodiči nebo asistenty.

  Statek si je možné předem prohlédnout.

  návštěvníky festivalu známého pod názvem

  CIHLAFEST. Mezi divadly se letos objeví

  iCirkus TeTy, aprávě tyto TeTy jsou mistry-

  ně ve vzdušné akrobacii. Festival vyvrcholí

  večerním představením VYSAVAČ, které na

  CIHLAFEST ivtomto roce věnovalo divadlo

  Studio DVA. Jedná se oprvní reprízu one

  man show Boba Klepla, kterou zhlédnou

  předtím pouze návštěvníci premiéry na

  Letní scéně Vyšehrad. 

  Nejlepší senior

  Projekt Senzační senioři (SenSen) Nadace

  Charty 77 bude letos již potřetí udělovat

  Ceny Senior roku. Nominace přijímáme do

  14. srpna 2015 ve dvou kategoriích – Se-

  nior/ka roku aNejlepší klub. Patronkou

  ceny je opět herečka Simona Stašová.

  Cílem ocenění je podpora seniorů jako

  významné části společnosti, zdůrazně-

  ní jejich výjimečných výkonů, počinů

  apráce. Ocenění je má inspirovat vjejich

  vlastním životě, posilovat jim sebevědomí

  asebedůvěru. Výběr oceněných aprezen-

  tace jejich práce široké veřejnosti je šance

  pro postupné rozbití stereotypů vnazírání

  na život seniorů.

  Formulář přihlášky je kdispozici na

  www.sensen.cz. Oudělení ocenění pak

  rozhodne nezávislá porota. Slavnostní

  vyhlášení výsledků apředání Ceny Senior

  roku 2015 vobou kategoriích se uskuteční

  na Mezinárodní den seniorů, 1. října 2015,

  ailetos ho ozdobí benefiční divadelní

  představení. Tentokrát výjimečné senio-

  ry zcelého Česka ajejich přátele uvítá

  Divadlo vDlouhé spředstavením Olíné

  babičce. 

  Rodinné pobyty

  Českobratrská církev evangelická pořádá

  8.–15. srpna rodinný pobyt sdětmi sposti-

  žením za asistence dobrovolníků. Místem

  konání je Velký tábor J. A. Komenského,

  Běleč nad Orlicí (chatky pro 4–5lidí). Děti do

  3 let zdarma, dospělý 3177 Kč. Kpřihlášce je

  nutné dodat ivyplněný dotazník pro osoby

  spostižením. Případné otázky můžete vznést

  na organizátora, tj. oddělení výchovy avzdě-

  lávání ÚCK ČCE (vychova@e-cirkev.cz, tel:

  +420224 99 92233), www.e-cirkev.cz. 

  VÁŽENÍ ČTENÁŘI,

  své postřehy anázory

  nám pište

  nainfo@muzes.cz

  nebo naadresu redakce

  časopisu MŮŽEŠ,

  Melantrichova 5,

  11000 Praha 1.

  ZAJÍMAVÉ ČTENÍ

  PRO HLAVU ISRDCE!

  Informace, servis.

  Čtěte Můžeš

  nawww.muzes.cz

  CIHLAFEST láká návštěvníky

  na divadelní a hudební představení.

  Foto: archiv Portus Praha, z. ú.

  NADACE CHARTY 77 potřetí ocení

  senzační seniory. Foto: Jan Šilpoch

  POČÁTKEM PRÁZDNIN hostí Velehrad

  už tradiční setkání lidí na vozíku.

  Foto: archiv Maltézská pomoc, o. p. s.

  ROMANTIKU LETNÍHO TÁBORA v koňském sedle

  zažijí i děti s postižením. Foto: Ladislav Polnický

• Strana 5

  5

  můžeš / číslo 7–8 - 2015

  ZREDAKČNÍ POŠTY

  Jachting

  avodní lyžování

  Ti, kdo si chtějí ipřes svůj tělesný handicap

  vyzkoušet jachting avodní lyžování, mají

  příležitost 17.–19. července se Sportovním

  klubem vozíčkářů Praha (www.skvpraha.

  org). Akce se koná na Nechranické přehradě

  ave Wake Parku Chomutov (www.wake-

  park.cz). Wakeboaring je forma vodního

  lyžování taženého lodí nebo kabelovým

  vlekem. Byl vyvinut jako kombinace vodní-

  ho lyžování atechnik surfingu. Jachtařská

  část se speciálně upravenou lodí bude na

  Nechranické přehradě, uníž je zajištěno

  iubytovaní vbungalovech. Přihlášky adalší

  informace získáte na e-mailu krunclova@

  skvpraha.org nebo na tel. čísle 777 256 053.

  Ohlédnutí za minulým wakeboardingem

  najdete na www.skvpraha.org/novinky/ce-

  ly-text/zprava/wakeboarding-vozickaru/ 

  Stipendium

  Konta Bariéry

  Až do 14. srpna mohou středoškoláci avyso-

  koškoláci stěžkým zdravotním postižením

  podávat žádosti opřidělení stipendia, které

  poskytuje od roku 2000 Konto Bariéry. Ve

  školním roce 2013/2014 idíky podpoře

  stipendijního programu odmaturovalo sedm

  handicapovaných studentů středních škol

  agymnázií, tři studenti ukončili vysokoškol-

  ské studium ajedna studentka konzervatoř

  ve Florencii. Přihlášky adalší podrobnosti

  najdete na www.kontobariery.cz/Projekty/

  Stipendium.aspx. 

  VYSOKOŠKOLÁCI A STŘEDOŠKOLÁCI

  mohou žádat o stipendia. Foto: Radek Musílek

  I VOZÍČKÁŘI se mohou věnovat jachtingu.

  Foto: archiv SKV Praha

  Hokejové postřehy

  Tak to máme za

  sebou, chce se říci

  po vcelku úspěšném

  mistrovství světa

  vhokeji. Jaromír

  Jágr se stal hlavním

  hrdinou, ato ive

  věku, vněmž by už

  řada jiných vrcholo-

  vých sportovců moh-

  la startovat leda na

  paralympiádě. Ve

  stínu šampionátu

  hokejistů bez postižení zůstali jejich kolego-

  vé shandicapem. Ti bojovali oněkolik dní

  dříve vamerickém Buffalu. Bohužel zůstali

  ve stínu nejen mediálně, ale ivýsledkově.

  Dokonce natolik, že sestoupili zelitní sku-

  piny Ado tzv. béčka. Je to škoda. Slouží ke

  cti časopisu Můžeš, že otom na svém webu

  čtenáře informoval. Vjednom zrozhovorů

  našich sledge reprezentantů jsem zachytil

  postesk, že jim někdo doma neúspěch snad

  ipřál. Chci říci, že to nechápu, že já jim fan-

  dím adržím palce, aby se zase rychle vrátili

  zpět mezi elitu, kam český hokej patří. Ato

  platí ipro sledge, kluci!

  Spozdravem Petr Toman, Jihlava

  Vážený pane Tomane, nad škodolibými

  anepřejícími výroky lze jen nechápavě aod-

  mítavě kroutit hlavou. Těžko si představit,

  co takové škarohlídy kjejich výrokům vede,

  když řeknou, že sledge hokejistům neúspěch

  přejí. Snad závist nebo nepřejícnost. Každo-

  pádně vám děkujeme za milá slova podpory,

  kterou naši reprezentanti vtéto chvíli určitě

  potřebují. Jistě sami nemají zvýsledku radost

  abudou se snažit všechno brzy napravit.

  (red)

  Proč zase golf

  Patřím kvašim pra-

  videlným čtenářům,

  ajednotlivá čísla

  si dokonce schová-

  vám, takže mohu

  staršími čísly hravě

  zalistovat. Červno-

  vá obálka vašeho

  časopisu mě ktomu

  přímo inspirovala,

  protože jsem si při

  pohledu na ni hned

  musel říci: proč zase

  ten golf? Vysvětlete mi prosím, čím si tenhle

  sport vysloužil takovou vaši pozornost?

  Vždyť mezi lidmi spostižením jde ookrajo-

  vou záležitost, avy jí věnujete nepřiměřenou

  pozornost. Aplatí to nejen pro golf. Vloni

  jste měli na titulní stránce kromě golfu

  ijachting, curling asledge hokej. Snad jen

  posledně jmenovaný sport lze přitom označit

  za jakž takž rozšířený, řekl bych. Anebo ho

  jen beru na milost kvůli všeobecné hokejové

  popularitě. Kam se podělo plavání, cyklis-

  tika, boccia adalší sporty, jimž se věnuje

  mnohem víc lidí? Ajelikož jsem opravdu

  pravidelný čtenář, dovedu si představit, že

  mi odpovíte něco ve smyslu, že jsem zaujatý

  proti sportu, který neprávem nese špatnou

  image. Já ale nehodnotím golf, ale nevyvá-

  ženost vašeho přístupu.

  Spozdravem Oldřich Bohatý, Kolín

  Vážený pane Bohatý, na svoji obhajobu

  musíme uvést, že se věnujeme ijiným spor-

  tům, ikdyž se možná neobjevují na titulních

  stranách. Ačkoliv istím by se dalo polemi-

  zovat. Zalistujeme-li společně ještě hlouběji

  než do loňského roku, uvidíme titulní strany

  splaváním, lyžováním, jízdou na koni,

  rybolovem nebo horolezectvím. Nechá-

  váme na posouzení čtenářů, jak moc jsou

  podle nich tyto aktivity (ne)rozšířené. Jistě

  však chápete, že nepíšeme jen oaktivitách

  rozšířených masově. Snažíme se informovat

  ionovinkách aneobvyklých zajímavostech.

  Abychom však odpověděli na vaši otázku,

  čím si naši pozornost vysloužil právě golf:

  Jednak se Konto Bariéry snaží podporovat

  všechny lidi shandicapem bez rozdílu, takže

  ztoho nevylučuje ani golfisty, když pomáhá

  ijiným sportovcům. Pravda, není jich zatím

  mnoho, ale jsou. Vneposlední řadě nezastírá-

  me ani fakt, že golf hraje řada lidí, kteří mají

  možnost podpořit aktivity Konta Bariéry,

  takže došlo kjistému oboustranně zajímavé-

  mu osobnímu propojení… Ohrnovat nos nad

  tímto sportem by tedy nebylo moudré.

  (red)

  Chvála sportu

  pro zábavu

  Moc mě potěšil rozhovor spanem Janem

  Hrušou. Hluboce si vážím nadšenců, jako je

  on, apředevším mě nadchl svým postojem

  ke sportu jako zábavě. Když popisoval, že

  jsou pro něj důležitější první kroky začáteč-

  níka než vrcholový sport, mluvil mi zduše.

  Všichni opěvují jen ty nejlepší azapomíná

  se, že sport je především hra pro radost.

  Ato už nemluvím otom, jak podle mého

  vrcholový sport dokáže být pro tělo škodlivý.

  To bychom se však dostali na pole úplně jiné

  debaty. Zkrátka děkuji všem, kteří pomá-

  hají těm vdobrém slova smyslu obyčejným

  sportovcům spostižením, kteří neaspirují

  na paralympijské medaile, ale sport je pro

  ně zábava adobrá záminka pro setkávání

  spřáteli.

  Amatérskému sportu zdar!

  Markéta Hovorková, Praha

  Vážená paní Hovorková, imy si vážíme ne-

  známých nadšenců, kteří pomáhají druhým

  kradosti ze života, ato nejen prostřednictvím

  sportu. Jak je však vidět ztéto redakční pošty,

  sport dokáže být opravdu přední téma. Pan

  Hruša je člověk, který sportem žije asvé

  nadšení předává dál prostřednictvím pedago-

  gické činnosti. Myslíme si, že zcela naplňuje

  učitelské heslo, že kdo chce zapalovat, musí

  sám hořet. Takových lidí bychom potřebovali

  co nejvíc ve všech oborech.

  (red)

  Své postřehy anázory nám pište na

  info@muzes.cz nebo naadresu

  Redakce časopisu Můžeš,

  Melantrichova 5, 11000 Praha 1. 

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  ●

  /

  ●

  Jednotlivý výtisk  Kč / Předplatitelé  K č

  www.muzes.cz

  Koupí

  tohoto časopisu

  podpoříte

  Pavel Bambousek:

  Mám paragolfer, hraju

  se zdravými golfisty

  strana 24

  M06_2015.indd 1 5/15/2015 6:25:24 PM

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  ●

  /

  ●

  Jednotlivý výtisk  Kč / Předplatitelé  K č

  www.muzes.cz

  Koupí

  tohoto časopisu

  podpoříte

  Lucie Mervardová:

  Lidé s postižením našli Pohodu

  strana 11

  M05_2015.indd 1 4/17/2015 1:44:01 PM

• Strana 6

  časopis pro ty, kteří se nevzdávají

  6

  můžeš / číslo 7–8 - 2015

  Plánovat dovolenou bez

  internetu? Dnes pro mě

  již nepředstavitelné.

  Internet používám pro

  jakékoliv plánování

  čehokoliv.

  Nejdříve si najdu kon-

  krétní místo, kde bych

  svůj volný čas chtěla

  prožít. Prohlédnu si

  fotky, přečtu si podrobně

  popis místa, vyhledám

  nejlevnější anejvhodnější

  ubytování, tipy na okolní

  výlety, najdu recenze,

  naplánuji do posledních

  detailů cestu, nakoupím

  na e-shopu vše potřebné

  aspocitem, že jsem snad

  na nic nezapomněla,

  mohu vyrazit.

  Vlastně virtuálně cestuji

  již oněkolik měsíců dřív,

  aniž bych se vzdálila od

  počítače.

  

  LENKA ROŠTOKOVÁ

  pohybuje se chůzí

  ina mechanickém vozíku

  Dovolenou si plánuji

  sama bez cestovních

  kanceláří akompletně

  na internetu již pár let.

  Nejdříve zjišťuji možnosti

  ubytování, aby splňovaly

  mé požadavky bezbarié-

  rovosti.

  Vždy dávám přednost

  hotelu, který má na svých

  stránkách kdispozici

  fotky, na nichž si mohu

  uváděné informace

  překontrolovat. Poté si

  zjišťuji veškeré trasy,

  jelikož cestuji nejraději

  automobilem, kterým

  si mohu bez problémů

  přepravit elektrický vozík

  azvedák.

  Dále zkoumám možnos-

  ti výletů, kam ajak se

  dostanu selektrickým

  vozíkem, nebo pro letošní

  dovolenou vLondý-

  ně zjišťuji imožnosti

  městské dopravy. Vždy se

  snažím najít na internetu

  vše, co během dovolené

  chci navštívit, abych na

  místě nemusela již nic

  řešit.

  Navštívila jsem takto již

  několik evropských zemí,

  např. Německo, Švý-

  carsko, Francii, Finsko

  aŠvédsko avždy jsem na

  internetu našla azařídila

  vše potřebné.

  

  IVA ZEMKOVÁ

  pohybuje se na elektrickém vozíku

  Rád cestuji autem za

  poznánímkrásných míst

  jak vČeské republice, tak

  ivcizině.

  Pro vyhledání, ataké

  pro vytvoření představy

  odaném místě kpobytu

  mi internet samozřejmě

  velmi pomáhá. Mám

  zdravotní následky po

  dětské obrně / polio-

  myelitidě apoužívám

  elektrický vozík. Ne kaž-

  dé místo kpobytu, které

  se mi itřeba velmi líbí,

  mohu tedy akceptovat.

  Vybírat si musím vhodná

  bezbariérová místa

  avtom je mi internet

  nenahraditelným po-

  mocníkem. Vyhledám si

  pomocí mapy lokalitu,

  kterouchcemespolu

  smanželkou, taktéž

  vozíčkářkou, poznat,

  apak pátrám vnabíd-

  káchcestovních kanceláří

  po podrobnějším popisu

  místa ajeho bezbariéro-

  vosti.

  

  PAVEL ŠUMBERA

  pohybuje se na elektrickém vozíku

  Internet využívám neustá-

  le, aproto ipři plánování

  dovolené moje cesty ve-

  dou nejprve kvirtuálnímu

  prozkoumání potenciál-

  ního dovolenkového

  terénu – jeho dostupnost

  pro vozíčkáře, případně

  jak zdatný doprovod

  bude nutné mít ssebou.

  Velmi užitečné jsou různé

  webové stránky či skupiny

  na FB zaměřené přímo

  na bezbariérové cesto-

  vání, např. Vozejkmap,

  Vozejkov nebo Bezbatour,

  ze kterých beru inspiraci,

  akdyž se chystám do kon-

  krétního místa, podívám

  se, co je vokolí již zmapo-

  váno jako bezbariérové,

  aby bylo čeho se vpřípadě

  potřeby chytit nebo kam

  rovnou zamířit. Vpřípadě

  zahraniční dovolené také

  nejdříve dělám na inter-

  netu průzkum odané ob-

  lasti, zajímavých místech,

  ubytovacích kapacitách,

  případně se nestydím

  napsat přímo adresný

  e-mail sdotazem na

  bezbariérový přístup do

  vybraného objektu. Další

  on-line inspirací na cesty

  jsou samozřejmě sociální

  sítě ahandicapovaní ka-

  marádi-cestovatelé, kteří

  případně poradí. Někteří

  mě přímo fascinují velmi

  zajímavými cestovatelský-

  mi zážitky.

  

  MARTINA VEJVODOVÁ

  pohybuje se na mechanickém vozíku

  Jak využíváte

  internet

  pro plánování

  své dovolené?

  NOVÝ PŘÍSTROJ. Moderní elek-

  tromyografický (EMG) přístroj

  pro vyšetření periferních nervů

  akosterního svalstva pořídila

  do své neurologické ambulance

  nemocnice vPřerově. Poslouží

  hlavně pacientům trpícím syn-

  dromem karpálního tunelu nebo

  diabetikům; využít jej ambulan-

  ce může ikvyšetření různých

  nervosvalových onemocnění

  ulidí shandicapem. Moderní

  přístroj umožní bez hospitalizace

  nejen vyšetřovat, ale iprůběžně

  sledovat progres nemoci.

  BYDLENÍ VNOVÉM. Nové chrá-

  něné bydlení pro lidi smentál-

  ním postižením chystá Diakonie

  ve Valašském Meziříčí. Tři

  bytové jednotky vJičínské ulici

  mají fungovat od konce června,

  ubytovat mají až dvanáct mužů

  smentálním handicapem. Kdis-

  pozici jim bude nepřetržitá pe-

  čovatelská služba, Diakonie také

  zajištuje pro klienty pracovní

  uplatnění vchráněných dílnách.

  Chráněné bydlení dosud ve měs-

  tě chybělo, Diakonie se proto do

  budoucna chystá budovat icelý

  nový objekt, ve kterém najde

  ubytování více klientů.

  FALEŠNÍ NESLYŠÍCÍ. Další případ

  podvodníků vybírajících finanční

  příspěvky pro neslyšící se objevil

  na Havlíčkobrodsku. Totožnost

  pachatelů zatím není známa,

  někteří podle zpráv dokonce

  umějí iněkolik slov znakového

  jazyka. Tamní svaz neslyšících se

  od aktivity distancoval aobčany

  upozornil na podvodné jednání

  – ti si stěžují hlavně na agresivitu

  podvodníků. Místní strážníci už

  podobný případ řešili vminulosti.

  ZÁPOLENÍ VKLADRUBECH.

  Rekordních 218 závodníků zřad

  současných ibývalých pacientů

  přivítaly letos 98. kladrubské

  hry. Na trase čekalo na závod-

  níky deset zastávek svědomost-

  ními idovednostními úkoly,

  jedním zúčelů her je ale také

  propojit vozíčkáře slidmi sji-

  ným handicapem ibez handica-

  pu, kteří obvykle vKladrubském

  rehabilitačním ústavu vytvářejí

  izolované skupinky. První ročník

  her se konal vroce 1948 ajejich

  zakladatel, dnes šestadevade-

  sátiletý Vojmír Srdečný, se jich

  pravidelně účastní.

  NOVÁ NASLOUCHADLA. Neslyší-

  cím lidem ve Valašském Meziříčí

  usnadní život zdejší poradenské

  centrum pro sluchově postižené.

  Zdarma jim domů kvyzkoušení

  zapůjčí, kromě jiných pomůcek,

  moderní naslouchadla. Zakoupit

  je pomohla Nadace Agel, která

  přispěla 30 tisíci korunami.

  

  (šb)

  ANKETA

  DOBRÉ ZPRÁVY

• Strana 7

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  ●

  /

  ●

  Jednotlivý výtisk  Kč / Předplatitelé  K č

  www.muzes.cz

  Koupí

  tohoto časopisu

  podpoříte

  Lucie Mervardová:

  Lidé s postižením našli Pohodu

  strana 11

  M05_2015.indd 1

  4/17/2015 1:44:01 PM

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  ●

  /

  ●

  Jednotlivý výtisk  Kč / Předplatitelé  K č

  www.muzes.cz

  Koupí

  tohoto časopisu

  podpoříte

  Pavel Bambousek:

  Mám paragolfer, hraju

  se zdravými golfisty

  strana 24

  M06_2015.indd 1 5/15/2015 6:25:24 PM

  Miroslav Krobot:

  Máme se docela dobře,

  takže pomáhat není bolestivé

  strana 23

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  ●

  –/

  ●

  Jednotlivý výtisk  Kč / Předplatitelé  K č

  www.muzes.cz

  Koupí

  tohoto časopisu

  podpoříte

  M0708_2015.indd 1

  6/9/2015 1:39:22 PM

  PŘEDPLAŤTE SI ČASOPIS

  Výhodné předplatné nadva roky za380 Kč!

  Pokud si předplatíte Můžeš nadva roky,

  ušetříte proti ročnímu předplatnému

  100 Kč aproti volnému prodeji 280 Kč.

  Proč si předplatit časopis Můžeš:

  1. Přispějete tím naKonto Bariéry.

  2. Ušetříte, při předplatném nadva roky je to 280 Kč.

  Objednávám předplatné

  časopisu Můžeš

  roční předplatné za240 Kč

  dvouleté předplatné za380 Kč

  JMÉNO APŘÍJMENÍ:

  NÁZEV ORGANIZACE:

  FORMA ÚHRADY:

  ULICE: ČÍSLO POPISNÉ:

  MĚSTO:PSČ:

  TELEFON:

  Vyplněný objednávkový kupon zašlete naadresu:

  Redakce časopisu MŮŽEŠ, Melantrichova 5, 11000 Praha 1

  Chcete-li

  roční předplatné

  změnit nazvýhodněné

  dvouleté, kontaktujte

  bezplatnou linku

  České pošty

  800300302

  složenkou převodem (uveďte jméno acelou adresu)

  číslo účtu: 772772772/0800

  fakturou

  Nově můžete časopis Můžeš i poslouchat!

  Reportáže a další články pro vás namlouvají

  Jan Kačer, Nina Divíšková,

  Roman Hájek a Martin Kubačák.

  Audioverzi naleznete zdarma na

  www.muzes.cz a ve službě Audiotéka.

  K dispozici bude vždy první den v měsíci,

  tedy ve chvíli, kdy vychází tištěný Můžeš.

  Audioverzi lze aktivovat na

  www.audioteka.cz/muzes

  Podrobné informace na lince zákaznické podpory Audiotéky +420597490445

  a e-mailové adrese podpora@audioteka.cz

  Audioverze časopisu velektronické podobě je určena jednak slabozrakým

  či nevidomým a jednak kposlechu zmobilu či jiného přehrávače MP3,

  při jízdě autem, o víkendu či na dovolené, poslouchat ji lze i zpočítače.

• Strana 8

  TÉMA: Léto a elektronika

  ■ Elektrotechnická fakulta ČVUT pracuje na našem zdraví.

  ■ Výzkum vážných problémů člověka je stále odvážnější.

  ■ Budeme umět nahradit poškozenou míchu?

  Technika

  se dotýká

  mozku

  Text: ZDENĚK JIRKŮ

  Foto: JAN ŠILPOCH

  Naplňují se vmoderní vědě dávné fan-

  tazie ozlepšení, adokonce vylepšení

  člověka?

  Dá se říci, že do jisté míry ano. Dnes umíme

  nahradit klouby, částečně ajen uněkterých

  pacientů umíme pomocí kochleárních im-

  plantátů nahradit sluch. Horší je to sná-

  hradou zraku, tam ještě výzkum není tak

  daleko, jsme na úrovni rozlišení světla nebo

  stínu, ale zatím nic víc. Umíme částečně

  nahradit či podpořit funkci srdce, apak

  jsou tu transplantace, onichž jsme denně

  informováni.

  Obecně můžeme říci, že technika dnes

  směřuje nejen knáhradě ztracených funkcí

  člověka, ale například kpodpoře stárnou-

  cích občanů, kjisté náhradě jejich pozná-

  vacích funkcí, ale také kzajištění jejich

  bezpečnosti, pokud třeba žijí sami amuseli

  by přejít do nějakého zařízení.

  Naši čtenáři mají často nejrůznější

  postižení pohybových funkcí. Dočkají se

  zásadního objevu, který by tento handi-

  cap alespoň zmírnil?

  Pokud vám jde především onejrůznější

  poškození míchy, tak snaha nás, techniků,

  je najít jistá podpůrná řešení. Oblíbeným

  termínem je to tzv. exoskeleton, který se do

  jisté míry ve světě podařilo dostat do fáze

  spíše rehabilitační pomůcky, než aby byl za-

  tím použitelný pro chůzi třeba ve veřejném

  prostoru. Zatím je to zařízení příliš těžké

  asamo napájení bateriemi vlastně omezuje

  jeho snadné použití.

  Myslím, že imnoho předních neurochi-

  rurgů, unás např. prof. Beneš, ale spolé-

  há, že právě ve světě mikroelektroniky

  by se mohla najít účinnější řešení…

  Experimenty probíhají, např. ve Francii dě-

  lali výzkum, který se jmenoval Vstaň achoď.

  Jde oelektronické zařízení, které stimuluje

  nervy přímo vkončetinách pomocí elektrod

  umístěných na pokožce. Jistým problémem

  ale je, jak akam elektrody tohoto typu

  implantovat.

  Teoreticky je tento princip zvládnutý,

  ale kpraktické aběžně použitelné aplika-

  ci je daleko. Problém je hlavně vhledání

  vhodných materiálů, které můžete trvale

  umístit vtěle. Ale už například umíme

  pomocí elektrod zanořených do mozku

  omezit např. třes upacientů sParkinsono-

  vou nemocí.

  Je vůbec možné, aby zdravý mozek vědce

  vyhrál nad poškozeným mozkem nebo

  míchou?

  Když zůstaneme uproblému zvládnutí

  našeho pohybu, jsem optimistická, protože

  příslušná oblast lidského mozku, která řídí

  naši motoriku, je poměrně dobře zmapo-

  vaná. Dnes umíme měřit odezvu našich

  pohybů na povrchu mozku. Jiná věc je naše

  vědomí – třeba příprava kpohybu. Umíme

  Lenka LHOTSKÁ:

  8

  můžeš / číslo 7–8 - 2015

• Strana 9

  �

  9

  můžeš / číslo 7–8 - 2015

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  tedy poslat do končetiny řídicí informa-

  ci, řekněme „udělej krok“, ale když akce

  nenastane, potřebujeme zpětnou vazbu do

  mozku. Ato je velká technická výzva. Vjaké

  fázi je pohyb? Nastal? Nenastal?

  Největší problém např. bionické ruky

  je stisk. Když bude silný, rozdrtí sklenič-

  ku, když slabý, upustí ji… Tedy to, co

  lidská ruka umí ve spolupráci shmatem

  nebo zrakem, zatím umělá náhrada úplně

  neovládá. Takže přichází potřeba tvrdého

  adlouhodobého tréninku aučení anutnost

  ještě dalšího zlepšování bionických náhrad.

  Abych přímo odpověděla na vaši otázku –

  asi nikdy nebudeme umět nahradit myšlení

  avědomí sebe sama.

  Narážíte při této práci na nějaké vážné

  etické problémy?

  Především jde ozásahy do soukromí

  jedince. Ve chvíli, kdy potřebujeme měřit

  parametry konkrétního člověka, především

  životní funkce, zvyklosti apotřeby, po-

  chopitelně získáváme často velmi intimní

  informace.

  Takže: kdo smí mít přístup ktakovým

  datům, kdo smí znát identitu toho jedince?

  Když má nějaké elektronické zařízení nebo

  software sloužit výzkumu, musíme uplat-

  ňovat podobná pravidla, jak je popsal Isaac

  Asimov ve své proslulé povídce Já, robot.

  Tedy naše zařízení nesmí člověka poškodit.

  Akdyž dojde kporuše nebo jinému problé-

  mu, musí být technika schopna okamžitě

  otom informovat.

  Dnes umíme nahradit

  klouby, částečně

  ajen uněkterých

  pacientů umíme pomocí

  kochleárních implantátů

  nahradit sluch.

  Horší je to snáhradou

  zraku, tam ještě výzkum

  není tak daleko,

  jsme na úrovni rozlišení

  světla nebo stínu,

  ale zatím nic víc.

• Strana 10

  10

  můžeš / číslo 7–8 - 2015

  TÉMA: Léto a elektronika

  Hrozí inebezpečí zneužití této techniky

  proti jejímu nositeli?

  Vždy musíme myslet na maximální bezpeč-

  nost, minimálně na úrovni ochrany např.

  bankovního tajemství. Na druhé straně se

  vede velká diskuse otom, kdo aza jakých

  podmínek vůbec může tuto techniku vyvíjet,

  vyrábět aprodávat. Zatím panuje shoda,

  že by se měla uplatňovat obdobná omezení

  jako uléčiv. Tedy kontrolovaný akontrolo-

  vatelný proces snáročnou certifikací.

  Vtéto souvislosti – dožijeme se všichni

  toho, že budeme očipovaní?

  Experimenty našich kolegů už existují, ale

  otom nebudou rozhodovat vědci.

  Kvaší práci potřebujete nezbytně svět

  medicíny. Jak se vy, technici, potkáváte

  slékaři ajejich představami?

  Dnes už zmizela mnohá nedorozumění.

  Moderní medicína se neobejde bez vyspělé

  techniky. Samozřejmě se obě strany musely

  naučit chápat druhý obor. Anaučily se to.

  Iúspěchy našich absolventů dokazují, že

  jsou výborně interdisciplinárně připrave-

  ni. Máme absolventa uPhilipse, dva jsou

  uNational Instruments, náš výzkumník

  �

  pracuje na proslulé klinice Mayo vUSA.

  Vůbec nemáme problém suplatněním

  našich studentů ve výzkumu ani vpraxi.

  Takže lékařství inejmodernější technologie

  se na naší fakultě krásně prolnuly azačínají

  sloužit...

  

  Nevyčítejte si,

  že se flákáte

  Vzpomínám, jak jsme se sbratrem ptali

  rodičů, zda tam, kam pojedeme, budou

  idalší děti. Bylo důležité vědět, ským si

  pak budeme hrát. Podle odpovědi jsme

  pak chvíli sbratrem vzdorovali – ten či

  ta mě nebaví, je to protivný kluk – nebo

  se naopak již předem těšili. Vobdobných

  situacích, třeba kolem prázdnin ado-

  jednávání dovolených někde na horách

  či umoře, se dnešní děti adospívající

  ptají svých rodičů, zda tam budou nějaké

  hry, připojení kterminálu či vlepším

  případě sofistikované, tedy komplikované

  prolézačky nebo alespoň kryté bazény

  sumělými vlnami. Končívá to poznám-

  kou rodičů: „Neotravuj už dopředu,

  budou tam hry, apři nejhorším – vždyť si

  ssebou vezmeš svůj notebook.“

  Dovolená ale není jen vyvázání se zpráce,

  jíž si vyděláváme peníze, ale iúnik od

  stereotypního, tedy zaběhnutého života

  aobvyklého chování včetně vstávání ado-

  držování pracovní doby. Pokud ivdobě

  dovolené pokračujeme vtom, co dělává-

  me ve svém volném čase, tak to vlastně

  není dovolená…

  Poučuji, ale sama se podle toho necho-

  vám. Sice na dovolené, např. na chalupě,

  neotevírám e-maily, protože jsem si tam

  úmyslně nenechala zavést připojení, ale

  to neznamená, že zcela vypnu. Počítač

  mám ssebou, občas na něm píši články

  avzadu vhlavě pořád mi hučí: až se

  vrátíš, vyvalí se na tebe spousta aspousta

  nevyřízené pošty, vzkazů, dotazů abudeš

  to zvládat nejméně dva dny. Tak teď na to

  nemysli! Sama sobě dávám tyto příkazy,

  jiným radím, aby přepnuli zpracovního

  tempa na jiný režim aodpočívali, adodá-

  vám, že potom, až se zase vrátí do práce,

  se jim bude lépe pracovat, že zase nasadí

  tempo.

  Někdy to říkám druhým proto, abych si

  to uvědomila ijá sama ařídila se podle

  toho. Tedy znovu opakuji: dovolte si

  změnit své stereotypy, nevyčítejte si, že se

  flákáte, nezpytujte svědomí, zda čas, kdy

  ležíte na pláži nebo utáboráku, je účelně

  strávený, asnažte se dělat něco jiného,

  než čím se zabýváte obvykle. Slibuji, že se

  ototéž budu pokoušet ijá sama. Dobrá

  předsevzetí jsou proto dobrá, že je poru-

  šujeme. Ale pokoušet se ojejich dodržení

  taky patří kživotu!

  

  Autorka je socioložka,

  členka rady Konta Bariéry.

  SLOUPEK

  Jiřiny ŠIKLOVÉ

  www.muzes.cz

  www.audioteka.cz/muzes

  Kdo je doc. Ing.

  Lenka Lhotská, CSc.

  Vedoucí skupiny BioDat na Fakultě

  elektrotechnické ČVUT. Specialistka na

  asistivní technologie, využití kybernetiky

  ainformatiky pro zpracování dat vneurologii

  akardiologii.

  Stýmem mladých výzkumníků adoktorandů

  se podílí na významných domácích

  izahraničních projektech.

  info

  www.muzes.cz

  www.audioteka.cz/muzes

  Když má nějaké elektronické zařízení

  nebo software sloužit výzkumu, musíme

  uplatňovat podobná pravidla, jak je

  popsal Isaac Asimov ve své proslulé

  povídce Já, robot. Tedy naše zařízení

  nesmí člověka poškodit.

• Strana 11

  11

  můžeš / číslo 7–8 - 2015

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  Text: ŠTĚPÁN BENEŠ

  foto: JAN ŠILPOCH ATOMÁŠ PIK

  Tomáši, jak dlouho vlastně cestujete

  akteré země jste už navštívil? Co vás

  vedlo ktomu, abyste začal?

  Kvášni pro cestování mě přivedla rodina.

  Ale sám cestuji až od doby, kdy jsem se kvůli

  své nemoci dostal na vozík. Ta nemoc je

  progresivní anevyléčitelná, tak jsem trošku

  změnil svůj žebříček hodnot – acestování se

  dostalo na jedno zpředních míst. Dříve jsem

  špatně chodil achůze mě vyčerpávala, takže

  jsem se na vozík vlastně itěšil. Díky němu se

  cítím samostatnější.

  Cestování je teď můj největší koníček aje

  mi jedno, jestli jedu vlakem do Plzně nebo

  letecky do nějaké vzdálené destinace. Před

  čtyřmi lety jsme si sbývalou přítelkyní udě-

  lali takový malý okruh autem po západní

  Evropě. Přece jen jsou tyhle země, co se týče

  bezbariérovosti, napřed. Moc rád se vracím

  do Německa, je to taková moje srdeční

  záležitost.

  Kdybyste měl vybrat jednu zemi, která

  ve vás zanechala nejsilnější dojem, kte-

  rou byste zvolil?

  Kdybych měl vybrat jen jednu, tak je to ur-

  čitě místo, které jsem navštívil teprve letos

  vlednu. Splnil jsem si sen apodnikl cestu za

  hranice Evropy až do exotického Thajska.

  Při svých cestách se rád setkávám smístními

  lidmi apoznávám jejich mentalitu azpůsob

  života. AThajsko se nedá srovnat se žádnou

  evropskou zemí, je to úplně jiný svět. Nejví-

  ce mi chybí ti přátelští, stále usměvaví lidé

  askvělé jídlo. Sbezbariérovostí to tam sice

  není ideální, ale oto víc jsem se setkával

  sochotou místních lidí.

  Jaký rozměr pro vás cestování na vozíku

  vlastně má? Sjakými překážkami se

  potýkáte?

  Já osobně nevnímám jako překážku, že jsem

  na vozíku. Kolikrát si iříkám, že takhle je

  cestování pohodlnější. Jelikož ze zdravot-

  ních důvodů nemohu mít řidičský průkaz,

  kcestám využívám hlavně vlakovou ale-

  teckou dopravu, kde předem oznamuji, že

  snimi pojedu, auž na mě čekají apomáhají

  mi, abych se vpořádku dostal zbodu A

  do bodu B. Zatím jsem se ještě nesetkal

  skomplikacemi. Pokud cestuji sněkým,

  kdo řídí auto, je to samozřejmě jednodušší

  apohodlnější.

  ■ Mladý vozíčkář se nevyhýbá nezávislému cestování.

  ■ Splánováním pomůže internet.

  ■ Moderní trend: spaní na cizím gauči.

  Nasdílej svůj gauč!

  Co jste vzahraničí zažil nejdivočejšího,

  aco vás naopak překvapilo pozitivně?

  Nevím, jestli je to to nejdivočejší, co jsem zažil,

  ale když jsme vAmsterdamu hledali bezbarié-

  rový Coffee Shop, což se zdálo jako nadlidský

  úkol, podařilo se nám zabloudit anemohli

  jsme najít, kde máme zaparkované auto.

  Vypadalo to docela beznadějně, ale asi

  po hodině se nám to nějak povedlo (směje

  se). Nebo bych také mohl zmínit jízdu na

  slonovi, to je nezapomenutelný zážitek.

  Pozitivně mě překvapilo, na jaké úrovni je

  bezbariérovost vzápadních zemích. VPaříži

  jsme měli přednost na Eiffelově věži ivLou-

  vru anemuseli jsme čekat vněkolikahodino-

  vých frontách. Také mě potěšilo zvýhodněné

  vstupné na památky ado muzeí.

  Vím ovás, že jste vyzkoušel couchsur-

  fing. Tohle zvláštní anglické slovo ozna-

  čuje jeden poměrně moderní trend ve

  svobodném nezávislém cestování. Oco

  vlastně jde ajak jste na to přišel?

  Couchsurfing je vlastně globální sociální síť

  cestovatelů, kteří nabízejí místo na přespá-

  ní jiným cestovatelům, ato bez nároku na

  finanční odměnu. Je to skvělá příležitost,

  jak cestovat levně azároveň poznávat zemi

  ivmístních rodinách. Na stránkách projektu

  se dá najít přímo bezbariérový byt, akdyž

  do fulltextového vyhledávání zadáte wheel-

  chair, vyhledají se vám vozíčkáři.

  Moje první zkušenost scouchsurfin-

  gem je asi dva roky stará; to jsme vyrazili

  do Portugalska. Bydleli jsme uvozíčkáře

  Alexe, který se tam přestěhoval zNěmecka.

  Poskytl nám cenné informace, co určitě

  musíme navštívit, na jaká místa se svozíkem

  dostaneme ana která ne. Sám nás provezl

  upravenou dodávkou po okolí.

  Tomáš PIK:

  DALEKÉ THAJSKO

  je pro Evropana tou

  pravou exotikou. Jak ale

  říká Tomáš Pik, lidé jsou

  tu nadmíru ochotní...

  ... A I DÍKY NIM se cestovatelé na vozíku nemusí bát

  lokalit, které nejsou kompletně bezbariérové.

  �

• Strana 12

  12

  můžeš / číslo 7–8 - 2015

  TÉMA: Léto a elektronika

  Já osobně nevnímám jako překážku,

  že jsem na vozíku. Kolikrát si iříkám,

  že takhle je cestování pohodlnější.

  Další výhodou couchsurfingu je, že kaž-

  dý znás se může zaregistrovat anabídnout

  volné místo na spaní, acelý svět tak může

  přijet za vámi. Každý zcouchsurferů má

  svůj profil, kde mají reference od ostat-

  ních uživatelů. Nevýhodou pro někoho

  může být jazyková bariéra, ale dá se najít

  couchsurfer ipodle jazyků, jimiž mluví,

  ajistě vás překvapí, kolik česky mluvících

  uživatelů ve světě žije. Třeba teď mám

  vplánu se zase podívat do Nizozemska;

  našel jsem si couchsurfera/vozíčkáře, který

  česky nemluví, ale jedna zjeho pečovatelek

  je Češka.

  Nabídl byste cestovatelům isvůj gauč?

  Určitě, jakmile bude ta možnost, budu mít

  dveře otevřené. Těším se na to.

  Vsouvislosti smoderními trendy

  vcestování mě napadá itzv. digitální

  nomádství, kdy lidé odjedou do zahra-

  ničí, aprotože odtamtud pracují pomocí

  moderních technologií, nemají naspěch

  snávratem apoznávání cizí země ijejí

  kultury si mohou náležitě užít. Nomáda

  na vozíku se mi ale zatím najít nepo-

  dařilo. Přemýšlel jste někdy oněčem

  takovém?

  Dokážu si představit, že bych cestoval azá-

  roveň pracoval. Má dosavadní zaměstnání

  ale vždycky vyžadovala pravidelné docháze-

  ní na pracoviště. Když si to ale představím,

  je pro mě digitální nomádství přímo snem.

  Zůstaňme unezávislého cestování. Pre-

  ferujete takovou cestu, nebo je to pro

  vozíčkáře obtížnější, než se například

  svěřit cestovní kanceláři?

  Určitě bych si nedokázal představit, že bych

  se spontánně sbalil aněkam odjel. Musel

  bych mít zajištěné alespoň ubytování. Jiné

  by to bylo, kdybych měl řidičák. Přece jen

  se vnejhorším vždycky dá přespat vautě.

  Vkaždém městě je infocentrum, kde posky-

  tují mapy ainformace obezbariérovosti,

  takže se nemusí dopředu plánovat, kam se

  dá ve městě zajít anaopak kam se svozíkem

  nedostanu.

  Jak své cesty vlastně plánujete? Jak vám

  ulehčuje při cestování život internet

  amoderní elektronika?

  Já rád plánuju obecně, takže si před každou

  cestou zjistím aspoň základní informace

  oměstě nebo zemi, kam se vydávám. Vy-

  užívám internet nebo aplikace na chytrém

  telefonu. Bez těchto dvou věcí bych si to už

  ani neuměl představit.

  Existují různé mapy aprůvodci, po-

  užívám Google překladač, který mi velice

  usnadnil komunikaci nejen vThajsku, unás

  zase využívám idos.cz (přehled jízdních

  řádů hromadné dopravy – pozn. autora).

  Většina ztěchto stránek má vlastní aplika-

  ci pro chytré telefony. Také bych se chtěl

  podívat do Španělska, vsoučasné době se

  učím španělsky adokázal bych si představit,

  že tam inějakou dobu pobudu, ale to ještě

  musím pořádně naplánovat.

  

  Kdo je Tomáš Pik

  Nadšený cestovatel-vozíčkář. V letech mu

  lékaři diagnostikovali vzácnou genetickou

  chorobu, poslední čtyři roky se pohybuje

  spomocí mechanického invalidního vozíku.

  info

  MLADÝ CESTOVATEL

  na vozíku vytrvale plánuje další cesty.

  Kam bude ta další?

  �

• Strana 13

  13

  můžeš / číslo 7–8 - 2015

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  www.muzes.cz

  www.audioteka.cz/muzes

  Text: ŠTĚPÁN BENEŠ

  foto: JAN ŠILPOCH

  D

  ojde-li na rozhovor slékařem, na

  omyly vkomunikaci se sluchově

  postiženým člověkem není prostor.

  Přestože prakticky každé zdravot-

  nické zařízení poučí své lékaře ozá-

  kladech takové komunikace, ne vždy to stačí.

  Omyly, knimž může dojít, vsobě přitom

  ukrývají katastrofický potenciál. Iproto mají

  teď české nemocnice kdispozici speciální

  tablety napojené na nepřetržitou on-line

  službu překládání do znakového jazyka.

  Tablety do nemocnic zapůjčila občansky

  prospěšná společnost Tichý svět (dříve APPN

  – Agentura pro neslyšící). Společnost je záro-

  veň provozovatelem on-line Tiché linky pro

  tlumočení do znakového jazyka, kterou lze

  vkomunikaci slékařem využívat nepřetržitě.

  Neslyšící pacient si tedy vnemocnici

  tablet zapůjčí apři konzultaci slékařem

  se sjeho pomocí napojí na Tichou linku.

  Tlumočnice na druhé straně datového spoje

  poslouchá, co lékař říká, ana obrazovku

  pak překládá do znakového jazyka – velmi

  ■ Včeských nemocnicích se objevují tablety stlumočnickou službou.

  ■ Neslyšící pacienti novinku chválí.

  ■ Daří se bránit omylům vkomunikaci.

  Máte tablet?

  podobně, jako kdyby vedle lékaře stála

  tlumočící osoba.

  „Technicky spojení probíhá přes inter-

  net pomocí webové kamery. Momentálně

  stále využíváme aplikaci Skype, dokončuje-

  meale testování vlastní aplikace, která běží

  vrámci webového rozhraní www.tichalinka.

  cz, anení tedy třeba nic instalovat. Tuto

  aplikacijsmevyvinuli na míru specifickým

  požadavkům neslyšících, ale taképro zefek-

  tivnění práce tlumočníků,“ zpřesňuje Michal

  Hrbek, mluvčí Tichého světa.

  Tablety vjednotlivých nemocnicích po

  celé České republice najdou zájemci buď

  na recepci, nebo standardně na některém

  zoddělení. Na jejich přítomnost upozorňují

  samolepky ispeciálně proškolený personál

  nemocnice. „Komunita neslyšících je silně

  propojená, informace se tedy šíří rychle,

  ajsou ipacienti, kteří už si otablet aktivně

  řeknou sami,“ dodává Michal Hrbek.

  Stovka vdohledu

  Tablety si chválí například ve Fakultní ne-

  mocnici vHradci Králové, kde je tablet umís-

  těn na Klinice otorinolaryngologie achi-

  rurgie hlavy akrku. Zároveň je kdispozici

  pro pacienty vrámci celé nemocnice. „Velká

  spokojenost je uzdravotnických pracovníků

  sjednoduchostí obsluhy přístroje, stlumoč-

  nickou službou nonstop aspokojeni jsou

  také pacienti, kteří lépe rozumějí zdravotní-

  kům při vysvětlování postupu jednotlivých

  činností nebo léčby. Ohlasy jsou ve všech

  případech kladné,“ pochvaluje si Dana Vaň-

  ková, náměstkyně pro ošetřovatelskou péči.

  Spokojenost hlásí iThomayerova nemoc-

  nice vPraze, kde už tlumočnice překládala

  zobrazovky kvelké spokojenosti neslyšícímu

  páru na interním oddělení. Podle mluvčí Mar-

  tiny Štanclové plánuje nemocnice do budouc-

  na dokonce několik tabletů přikoupit, vedení

  nemocnice vnímá jejich přítomnost jako

  další zkvalitnění služeb. Pětkrát už byl tablet

  využit ivmotolské nemocnici napříč několika

  odděleními. Vmenších nemocnicích, jako je

  ta vMělníku, zatím tablet zahálí; izde je ale

  připraven splnit svůj účel, bude-li ho potřeba.

  Kdispozici mají neslyšící tablety prak-

  ticky ve všech větších nemocnicích po celé

  zemi, kromě osmi přístrojů vPraze tedy

  například vBrně, Ostravě, Plzni nebo vČes-

  kých Budějovicích. Výjimkou nejsou ani

  menší města; celkem se pomocí zapůjčených

  zařízení neslyšící pacienti se svým lékařem

  dorozumí v86 nemocnicích či rehabilitač-

  ních zařízeních. Další se chystají.

  Občansky prospěšná společnost Tichý

  svět prozatím celý projekt vyhodnocuje.

  „Máme ohlasy jen od jednotlivců zřad ne-

  slyšících, zatím nemůžeme hovořit onějaké

  plošné studii. Více budeme vědět na konci

  letošního roku,“ uzavírá Michal Hrbek.

  

  Kompletní mapa rozmístění tabletů

  vnemocnicích je kdispozici

  na webové adrese:

  https://www.google.com/maps/d/

  viewer?mid=zkZJYtUxOwA.kJy_eVwiWuA

  info

  Komunita neslyšících

  je silně propojená,

  informace se tedy šíří

  rychle, ajsou ipacienti,

  kteří už si otablet

  aktivně řeknou sami.

  MICHAL HRBEK,

  mluvčí Tichého

  světa, program

  zatím chválí.

  Vyhodnocení

  proběhne na

  konci roku.

  TLUMOČENÍ probíhá oboustranným videopřenosem.

  Je to podobné, jako když stojí tlumočník vedle lékaře.

  NEMOCNICE jsou s tablety spokojeny. Někde se

  využívají často, jinde prozatím na příležitost čekají.

• Strana 14

  14

  můžeš / číslo 7–8 - 2015

  14

  TÉMA: Léto a elektronika

  Text: RADEK MUSÍLEK

  Foto: ARCHIV AUTORA

  C

  estovatelé spostižením mají vdnešní

  době poměrně velký výběr míst, kam

  se mohou vypravit. Ato po celém

  světě. Základem je však detailní

  příprava. Nepostradatelného pomoc-

  níka vtomto ohledu představuje internet.

  Nabízí různé stránky zaměřené právě na

  cestování osob spostižením, převážně tím

  tělesným. Můžete prolistovat mapy bez-

  bariérovosti, přečíst si oosobní zkušenosti

  konkrétních lidí, vyhledávat ubytování azá-

  jezdy šité na míru nebo si zajistit vyhovující

  dopravu. To vše zpohodlí domova apraktic-

  ky snulovými náklady.

  Důležitá je však trpělivost při hledání,

  apředevším rozumná míra obezřetnosti.

  Realita se může od informací na internetu

  lišit jako den anoc.

  Snad každý vozíčkář zažil situaci, kdy

  se oficiálně bezbariérové místo ukázalo

  jako naprosto nepřístupné. Na Booking.

  com si objednáte hotel údajně vhodný pro

  vozíčkáře, apo příjezdu se nestačíte divit

  schodům uvstupu. Údaje si proto musí

  každý cestovatel ověřovat. Videálním pří-

  padě získá osobní zkušenost od jiného ko-

  legy spostižením ae-mailem či po telefonu

  mu parametry potvrdí přímo zaměstnanci

  zdaného místa.

  Doplňujícím pomocníkem může být

  nástroj Google StreetView. Na prostorových

  fotografiích si prohlédnete místo, které

  vás zajímá. Dají se tak pouhým pohledem

  odhalit bariéry uvchodů, chybějící nájezdy

  na chodníky apod.

  ličtiny. Řadu informací se totiž dočtete právě

  vtomto jazyce. Klíčová jsou slova jako disa-

  bled (postižený), wheelchair (vozík), special

  needs (speciální potřeby) nebo accessible

  (přístupný) vkombinaci se slovem travel

  (cestovat) nebo holiday (dovolená), ikdyž

  někdy nestačí ani světově nejrozšířenější ja-

  zyk. Nemálo stránek sužitečnými informace-

  mi najdete prostě jen vdomácí verzi. To však

  neznamená, že si bez cizích řečí neporadíte.

  Nenechte se odradit! Buď lze pro základní

  orientaci použít překladač vGooglu, nebo se

  prostě spolehnete výhradně na české zdroje.

  Ani ty totiž nejsou úplně marné.

  České prostředí

  Na prvním místě je třeba jmenovat dvě

  české aplikace, které jsou vzásadě vel-

  mi podobné zavedenějšímu německému

  projektu Wheelmap.org. Jedním zdrojem je

  VozejkMap.cz atím druhým Disway.org.

  Jedná se omapování bezbariérových

  míst asdílení zkušeností od konkrétních

  uživatelů. Jelikož jsou jimi především Češi,

  největší množství hodnocených míst je prá-

  vě vČeské republice. Najdou se ale ibody

  zájmu vzahraničí. Disway se navíc zabývá

  nejen tělesným postižením, má také ambice

  vytvářet jakousi cestovatelskou komunitu

  registrovaných uživatelů. VozejkMap je

  zase napojen na Vozejkov.cz. Oba projekty

  najdete ina sociálních sítích, kde se sdílejí

  zajímavé odkazy apředávají zkušenosti

  sostatními. Přidejme ještě zmínku osloven-

  ské obdobě tohoto nápadu na Go-ok.sk.

  Někteří nadšení cestovatelé založili

  vlastní stránky, kde se dělí osvé zkušenosti,

  dávají prostor ostatním, adokonce se třeba

  ■ Nejvíc informací o cestování spostižením najdete na internetu.

  ■ Detailní hledání před cestou může přinést zajímavé tipy.

  ■ Oficiální údaje o bezbariérovosti se mohou zásadně rozcházet srealitou.

  Než vyrazíte do světa

  Užitečné odkazy

  MAPY BEZBARIÉROVOSTI

  www.vozejkmap.cz

  www.disway.cor

  www.go-ok.sk

  Cestovatelské weby

  www.neposedime.cz

  www.disabledtravelers.com

  www.globalaccessnews.com

  www.sagetraveling.com/

  http://wheelmap.org/

  CESTOVNÍ AGENTURY

  www.bezbatour.cz

  www.disabledholidaydirectory.co.uk/

  www.accessibletravel.co.uk/

  www.suesse-reisen.de

  www.bsk-reisen.org

  info

  Mocný internet

  Vyhledávání aověřování informací však má

  hned několik úskalí. Vprvní řadě musíte

  umět alespoň trochu sjiž zmíněnýminter-

  netem. Kdybyste se spolehli na klasické tiš-

  těné průvodce, dostanete maximálně velmi

  stručnou obecnou informaci. Vnejlepším

  případě budou uněkterých objektů uvedeny

  piktogramy vyznačující přístupnost objektu.

  Velmi pravděpodobně ivknize už dnes na-

  razíte na odkaz na specializovaný web.

  Další dovedností, která se při hledání

  velmi hodí, je alespoň základní znalost ang-

• Strana 15

  15

  můžeš / číslo 7–8 - 2015

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  Ještě je

  co zlepšovat

  Každý miluje léto asním spojenou dobu

  dovolených. Mnozí si dovolenou plánují

  téměř rok předem, jiní naopak čekají na

  last minute.

  Další vědí, že ji opět stráví na svém

  oblíbeném místě. Na chalupě, vpříjem-

  ném kempu, vhotelu unás či vzahraničí.

  Nejsou při své volbě ničím omezováni.

  Mnozí však tak širokou škálu volby

  nemají. Při výběru lokality, kam se chtějí

  podívat, musí přihlížet iktomu, zda

  je místo pobytu uzpůsobeno potřebám

  osoby stělesným handicapem. Dnes se

  nabídka bezbariérových míst rozšiřuje již

  iunás.

  Mnohdy to má ale jeden, ato dost

  podstatný háček. Bezbariérové objekty

  vznikají především vnovostavbách, což

  povětšinou bývají několikahvězdičkové

  hotely, kde si za pobyt řádně zaplatíte.

  Malé levné penziony nebo kempy jsou

  bohužel většinou bariérové, ato nejen

  co se týče ubytování, ale idalších služeb,

  jako je možnost přístupu do bazénu nebo

  přírodního koupaliště.

  Dříve, před mnoha lety, jsme byli při

  hledání místa na dovolenou odkázáni

  na své dobré či špatné zkušenosti nebo

  na doporučení známých. Vdnešní době,

  době internetu, na kterém byste měli najít

  veškeré informace, byste předpokládali,

  že majitelé či provozovatelé ubytovacích

  zařízení zveřejní na svých stránkách

  iinformace otom, zda je objekt přístupný

  pro tělesně handicapované, kolik mají

  bezbariérových pokojů, zda je koupelna

  vybavena vanou či sprchou, nebo dokonce

  zveřejní fotografii pokoje.

  Realita je bohužel jiná. Logo vozíčkáře

  najdete (pokud vůbec) většinou jen uza-

  hraničních firem.

  Ana konec ještě jedna připomínka. Když

  už se majitel rozhodne objekt přizpůsobit

  potřebám tělesně handicapovaných, měl

  by rekonstrukci konzultovat. Jistě se

  vjeho okolí najde někdo na vozíku arád

  mu poradí, jak na to. Nestane se pak

  to, co mně před mnoha lety. Pronajatý

  domek byl úžasný. Až na (byť velmi

  prostornou) koupelnu. Podlaha ve sprše

  byla vyspádovaná ke gule pod úhlem asi

  15° (stačí 1°). Sprchovací židle tak stála

  jen na třech nohách. Dovedete si jistě

  představit, jakým bojem ozdraví byla

  každá koupel.

  

  Autorka je senátorka.

  SLOUPEK

  Daniely FILIPIOVÉ

  www.muzes.cz

  www.audioteka.cz/muzes

  pustili do monitorování bezbariérovosti.

  To je příklad manželů Folvarských ajejich

  projektu Neposedime.cz neboli Flyabout.cz.

  Čerpat inspirace můžete ize stránek zalo-

  žených ke konkrétním výpravám, tak jako

  třeba 3handbikes.com. Obvykle existuje

  zároveň facebooková mutace takových

  stránek, kde se dají navázat další kontakty

  slidmi podobného zaměření.

  Odkazy na různé servery shromažďující

  užitečné informace pro cestování najdete tře-

  ba na Helpnet.cz vsekci Bariéry, na http://

  ligavozick.skynet.cz vsekci Volný čas – rekre-

  ace acestování nebo na stránkách Presba-

  riery.cz. Opět ale čekejte tipy především na

  místa vrámci České republiky. Kdo se přece

  jen nezalekne zahraničních zdrojů, může

  hledat inspirace třeba na Sagetraveling.

  com, Disabledtravelers.com aGlobalacce-

  ssnews.com. Ovšem iuosobních zkušeností

  lidí spostižením dávejte pozor. Reference

  jsou subjektivní, obvykle bez sjednocených

  měřítek, pokud nejde přímo osystematický

  monitoring. Co vyhovuje jednomu, nemusí

  vyhovovat druhému. Takže musíte brát na

  zřetel ito, jaké je vaše postižení ajaký handi-

  cap má pisatel nějaké recenze.

  Vcizích rukou

  Pokud na vlastní vyhledávání rezignujete,

  vydáte se nejspíš do rukou nějakého zpro-

  středkovatele, nejčastěji cestovní kanceláře,

  aby se vám dostalo informací. Vtakovém

  případě se ale zvyšuje riziko, že něco nebude

  podle vašich představ. Ten, kdo bude hledat

  za vás, nezná přesně vaši situaci, amůže tedy

  zapomenout na detail, který se ukáže být

  podstatným. Vzásadě je nutné počítat stím,

  že byť se běžné cestovní kanceláře snaží vy-

  cházet zákazníkům spostižením čím dál tím

  více vstříc, jejich zaměstnanci obvykle nemají

  velkou zkušenost se specifickými požadavky

  lidí shandicapem. Slovo bezbariérové si čas-

  to vykládají jako „nejsou tam schody“. Šířku

  dveří, dispozici toalety skoupelnou nebo

  výšku postele řeší jen málokdo, pokud se cíle-

  ně nezeptáte. Popíšete-li však své požadavky

  opravdu detailně avdostatečném předsti-

  hu kvůli času na prověření, dokáží iběžné

  cestovní agentury poskytnout kvalitní služby.

  Nenechte se však odbýt prohlášením: „Ono

  se to na místě nějak udělá.“ Dobré reference

  vohledu zprostředkování cesty pro vozíčkáře

  má například Invia.cz.

  Existují však výjimky vpodobě cestov-

  ních agentur zaměřených přímo na klien-

  telu se speciálními potřebami. Na našem

  trhu je nejvýraznějším ztakových subjektů

  Bezbatour. Tato cestovka si nejen informace

  pečlivě ověřuje, ale zároveň provádí detailní

  monitoring ubytovacích zařízení. Ostatně

  vřadách jejích zaměstnanců je nemálo

  vozíčkářů, ato včetně zakladatele Michala

  Pragera. Vzahraničí se lze obrátit například

  na anglické www.disabledholidaydirectory.

  co.uk awww.accessibletravel.co.uk nebo

  německé www.suesse-reisen.de awww.

  bsk-reisen.org. Stránka www.friendship-

  circle.org pak přináší tipy na další. Jelikož

  fungují pro mnohem větší počet klientů,

  ijejich nabídka je výrazně širší. Najdete zde

  ipobyty na bezbariérové jachtě či exotické

  zájezdy.

  

  INTERNET

  skýtá nepřeberné

  množství informací.

  Musíte se k nim ovšem

  „proklikat“, což není

  vždy úplně rychlá

  záležitost. Čas věnovaný

  domácí přípravě se však

  zúročí na samotné cestě.

  I tak sice může nějaké

  překvapení nastat, to

  je ale vlastně kořením

  turistiky.

• Strana 16

  16

  můžeš / číslo 7–8 - 2015

  TÉMA: Léto a elektronika

  ■ Vozíčkáři musí vzahraničí platit dálniční poplatky, jejich výši lze zjistit na internetu.

  ■ Slevy pro lidi spostižením existují skoro všude, ale nemají pravidla.

  ■ Za hromadnou dopravu turista spostižením utratí více na západě a jihu Evropy.

  Text: RADEK MUSÍLEK

  Foto: AUTOR

  M

  ožná si to každý neuvědomuje,

  ba někdo si toho ani dost neváží,

  ale vČeské republice je tradičně

  poskytováno hodně slev lidem

  spostižením. Ať už jde odálniční

  poplatky, bezplatnou městskou hromadnou

  dopravu nebo volné vstupenky do různých

  kulturních institucí. Při pohledu za hranice

  si uvědomíme, že nejde otakovou samozřej-

  most, ačeský imoravský turista spostiže-

  ním může být na cestách zaskočen.

  Dálniční poplatky

  Začněme událničních poplatků, protože

  pojedete-li autem, jsou pravděpodobně to

  první, co budete muset vzahraničí řešit.

  Některé státy Evropy jdou cestou mýtných

  bran, kde uzávory platíte za délku ujetého

  úseku, jinde se kupuje dálniční známka

  srůzně dlouhou časovou platností. Vobou

  případech se ale připravte na to, že jste

  povinni platit, ikdyž vlastníte evropskou

  vozíčkářskou kartu.

  Ta zaručuje pouze mezinárodně uznaný

  nárok na parkovací místa. Jako obyvatele

  České republiky vás od dálničních poplatků

  osvobozuje pouze na našem území. Existuje

  jen jedna výjimka, atou je Slovensko. Díky

  mezistátní dohodě může český držitel karty

  jezdit bezplatně itam. Musí však předem

  dodat Národní dial ’niční spoločnosti žádost

  na předepsaném formuláři akopii dokladů

  od vozidla iparkovací karty. To vše klasic-

  kou poštou, takže je potřeba začít jednat

  vdostatečném předstihu před plánovanou

  cestou. Podrobnosti naleznete na www.dial-

  nicnenalepky.sk/oslobodenie-od-uhrady

  Ostatní státy poskytují úlevy od mýt-

  ného pouze svým občanům, což platí ipro

  Českou republiku. Takže má-li za vámi přijet

  kamarád na vozíku ze zahraničí, ion si

  musí pořídit dálniční známku. Jiná situace

  je vněkolika málo evropských zemích, kde

  mýtné nevybírají vůbec nebo jen za průjezd

  určitými mosty či tunely. Vyhledat si je

  můžete isdalšími informacemi například na

  stránkách www.uamk.cz. Dodejme, že letos

  máte poslední možnost užít si sosobním au-

  tem legendární německé dálnice bezplatně.

  Evropská nejednotnost

  Tím ovšem končí poměrně snadno dohle-

  datelné ajednotné informace. Jak ukázal

  náš průzkum mezi lidmi spostižením vřadě

  států Evropy, ani oni nemají úplně jasno ve

  svých tamních výhodách aslevách. Přístup

  kproblematice se často liší nejen stát od

  státu, ale iregion od regionu, adokonce iod

  instituce od instituce. Pokud tedy nechcete

  situaci zjišťovat až na místě samém, musíte

  předem trpělivě hledat na internetových

  stránkách jednotlivých subjektů. Stránky se

  souhrnem všech slev vjednotlivých zemích

  však neexistují.

  Podlevyjádření jednotlivých Evropanů

  na vozíku se zdá, že větší slevy můžete

  obecně čekat na severu avýchodě kontinen-

  tu, naopak jih azápad je přísnější, ikdyž

  to pochopitelně neplatí absolutně. Osobní

  zkušenosti ukazují, že stejná situace může

  vjedné atéže zemi vypadat zcela protichůd-

  ně. Takže například jeden řidič městského

  autobusu vKodani požadoval plné jízdné za

  všechny cestující na vozíku, druhý naopak

  poskytl slevu.

  Tento příklad lze zobecnit. Nezřídka se

  setkáte stím, že záleží na individuálním pří-

  stupu konkrétního pracovníka, který se vám

  zrovna věnuje. Někdy člověka spostižením

  provede vstupem, aniž by vůbec řešil něja-

  kou vstupenku. To jsem zažil například ve

  Španělsku upaláce El Escorial. Při návštěvě

  ruského Petrohradu jsem se zase při dotazu

  na cenu vstupného dokonce setkal sotáz-

  Slevy na cestách

  NĚKTERÉ PAMÁTKY

  jsou ohromující,

  i když se na ně můžete

  podívat jen zvenčí.

• Strana 17

  můžeš / číslo 7–8 - 2015

  17

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  www.muzes.cz

  www.audioteka.cz/muzes

  Léto budiž

  pochváleno

  Začalo nám léto! To astronomické

  21. června, ale to naše léto, to, které si

  neseme vsobě, na které se připravujeme,

  na které se těšíme akocháme se předsta-

  vami, jaké bude, to si vsobě neseme již

  dlouho. Pokud se vracíme na známá mís-

  ta, tak třeba irok. Léto je čas dovolených,

  volna, relaxace duše itěla.

  Běžný smrtelník si dá do kufru pár věcí

  avyráží za hranice všedních dnů. Homo

  rotaens (volně přeloženo člověk na koleč-

  kách zlatinského rota = kolo) musí

  přibalit náhradní duši aplášť, lepení,

  kdyby smůla byla velká, několik krytí

  na odřeniny, opalovací krém svysokým

  faktorem, protože kůže plegických částí

  těla je výrazně náchylná ke spálení, více

  cévek než běžně anáhradního oblečení,

  protože – co kdyby…, kluznou desku

  na přesuny, pokud by nebylo vše zcela

  bezbariérové, případně přísavné madlo,

  kdyby bylo potřeba… atd. Klasické

  dovolenkové heslo „co nemám, to nepo-

  třebuji“ zde neplatí, zvláště když jedeme

  dociziny. Ačím větší exotika, tím může

  být situace složitější.

  Nesmíme zapomenout na domorodce, ať

  vnaší republice nebo vzahraničí. Osobně

  jsem udělala zkušenost, že vmístech, kde

  prožíváme zasloužené volno, žijí příjemní

  alaskaví lidé. Ono to tak vběžném životě

  určitě nebude, ale na našich dovolených

  se potkáváme sochotnými avlídnými

  lidmi. Když potřebuji pomoc, protože

  něco sama nezvládnu, přece jenom jsem

  slabá žena, vyhlédnu si vokolí mladšího

  ramenatého muže, opticky plného síly,

  apožádám ho opomoc při asistenci

  manželovi. Vždycky mi někdo pomůže.

  Nezapomenutelný byl třeba zážitek, kdy

  pán chytal vmoři ryby apaní mu dělala

  společnost. Anglicky jsem požádala oasi-

  stenci mému muži ze země na vozík. Pán

  znejistěl, protože anglicky nerozuměl.

  Jeho žena na něj spustila španělsky jako

  kulomet, její gestikulace atón řeči byly

  zcela jasné apán okamžitě avelmi rychle

  vykročil kmému muži. Gesty jsme se do-

  mluvili, jak na to, avše bylo vpořádku.

  Užívejte si léta, radujte se, těšte se

  ausmívejte se na lidi okolo! Nenechte

  si léto nikým aničím zkazit! Léto budiž

  pochváleno!

  

  Autorka je lékařka,

  členka rady Konta Bariéry.

  SLOUPEK

  Lii Vašíčkové

  www.muzes.cz

  www.audioteka.cz/muzes

  bezbariérová vozidla taxislužby vněkterých

  evropských metropolích. Proč nepřihodit

  nějaké euro, když máte zajištěné pohodlí

  akvalitní servis, je-li ta možnost.

  Přednost ve frontě

  Větší úlevy můžete naopak čekat ve Skandi-

  návii ataké vpostkomunistických státech,

  jako je Lotyšsko, Polsko nebo Slovensko.

  Tamní situace s(ne)placením je velmi

  podobná našim domácím podmínkám.

  Městská hromadná doprava bývá pro člo-

  věka stěžkýmpostižením ijeho doprovod

  zdarma.

  Prakticky bez výjimek se můžete vcelé

  Evropě spolehnout na to, že člověk spo-

  stižením nemusí nikde čekat ve frontách.

  Na nejrůznějších památkách avmuzeích

  dostávají tito lidé při vstupu přednost.

  Nemusí tak absolvovat iněkolikahodinové

  postávání upokladny. Iztoho někdy plyne,

  že na placení vůbec nedojde, ale spoléhat na

  to není ani možné, ani správné.

  

  kou, odkud jsem. Když zaznělo, že zČeské

  republiky, vstupné bylo nulové. Jakou slevu

  by asi dostal Američan nebo Němec, nevím.

  VNěmecku, Itálii, Španělsku nebo třeba

  ve Švýcarsku počítejte stím, že vhromadné

  dopravě člověk spostižením obvykle platí

  plné nebo alespoň poloviční jízdné. Němci

  aŠvýcaři však zároveň většinou poskytují

  stoprocentní slevu pro případný doprovod

  handicapovaného pasažéra. Na chodící

  doprovod se ostatně nějakou slevou myslí

  skoro ve všech státech. Ani vtomto případě

  ale nelze mluvit osjednoceném přístupu

  avýjimky potvrzují pravidlo. Například vne-

  apolském metru jede zadarmo vozíčkář, ale

  jeho asistent platí plné jízdné 1,3 eura. Při

  cestování španělským vlakem slevy nečekej-

  te, stejně je tomu vautobusech na Maltě.

  Je-li ovšem cestování bezbariérové

  aservis na úrovni, člověk rád zaplatí, což

  ve všech výše zmíněných případech platilo.

  Totéž říká oplacení vbarcelonské městské

  hromadné dopravě vozíčkář Michal Prager:

  „Vzhledem ktéměř absolutní bezbariéro-

  vosti zde lidé spostižením nemají jízdné

  zadarmo. Je to však daň, kterou bych za

  volný pohyb včeských městech zaplatil

  také.“ Stejně je to ispříplatky za opravdu

  ÚLEVY OD MÝTNÉHO

  se většinou vztahují jen

  na domácí řidiče

  s handicapem.

  SVĚTOZNÁMÉ GALERIE bývají bezbariérové a poskytují určité slevy i přednost ve frontě.

• Strana 18

  18

  můžeš / číslo 7–8 - 2015

  TÉMA: Léto a elektronika

  ■ Koupání vmoři usnadňují lidem spostižením speciální handipláže.

  ■ Ukázkovým příkladem je pláž ve francouzském letovisku Cannes.

  ■ VEvropě existují takových pláží stovky, musíte si je předem najít na internetu.

  Text: RADEK MUSÍLEK

  Foto: TOMÁŠ MAREK aARCHIV

  K

  oupání vmoři je bezesporu velký

  zážitek. Pro člověka stělesným

  postižením, především na vozíku,

  však může představovat poměr-

  ně náročnou výzvu. Cožpak oto,

  pokud nejsou velké vlny, tak pobyt ve vodě

  samotné vlastně problém není. Nejkritičtější

  bod představuje vstup do moře, respektive

  povrch pláže. Ať už jde oskálu, oblázky

  nebo písek, všechno znamená trable. Po

  skalnatém pobřeží, se kterým se hojně

  setkáte třeba vChorvatsku, se pohyb blíží

  horolezectví.

  Do mnohem populárnějšího písku se

  zase vozík okamžitě zaboří, takže sním

  téměř nehnete. Nebo jen svelkým fyzickým

  vypětím. Nemluvě oškodách, které drobná

  zrníčka napáchají na ložiscích kol. Obláz-

  ky jsou pak jen oněco málo lepší, ale ani

  vjejich případě nejde onějakou hitparádu

  svobodného pohybu. Akdyby přece jen ně-

  jaký extrémně fyzicky zdatný člověk dokázal

  vozík dovláčet až do vody, sůl vní obsažená

  zanechá na kovových součástkách zničující

  stopy. Naštěstí existuje řešení atím jsou

  handipláže neboli pláže přístupné pro lidi

  shandicapem.

  Dokonalost jménem Cannes

  Jedná se omísta, která jsou více či méně

  upravená tak, aby umožňovala návštěvní-

  kům spostižením přístup do vody. Někdy

  nabízejí iněco navíc. Jak taková handi-

  pláž přesně funguje, popišme na příkladu

  francouzského letoviska Cannes. Zdejší

  bezbariérová pláž totiž staví laťku hodně

  vysoko. Takže nejen slavný filmový festival,

  luxusní jachty, hotely aobchody, ale ibáječ-

  né koupání pro člověka spostižením může

  představovat lákadlo tohoto města.

  Pláže bez bariér

  Pláž se nachází na Boulevard de la

  Croisette, přesně naproti domu číslo 121.

  Přes ulici uvidíte řadu modře vyznače-

  ných parkovacích míst pro vozíčkáře,

  nápis Handiplage, několik modrobílých

  stavebních buněk astožár sfrancouzskou

  vlajkou. Jakmile zaparkujete, můžete po

  zpevněné cestičce snadno vstoupit na

  písečnou pláž, ato až ke slunečníkům

  vyhrazeným právě pro návštěvníky spo-

  stižením. Svoji pomoc vám přitom nejspíš

  hned nabídne přítomný plavčík. Utoho

  lze zároveň zapůjčit některé ze speciálních

  vozítek pro pohyb po pláži.

  Vozítko Tiralo připomíná jakési odpo-

  činkové lehátko se třemi velkými žlutými

  koly aplováky na místě opěrek rukou. Při

  troše fantazie si ho dovedete představit

  ipři pohybu na povrchu Měsíce. Mohutná

  plastová kola se neboří vpísku apo vjezdu

  do vody společně splováky udrží celý stroj

  na hladině. Záleží jen na vás, jestli se chcete

  nechat houpat na vlnách nebo vystoupíte

  azačnete sami plavat.

  Každopádně je potřeba pomocná ruka

  doprovodu či zmíněného plavčíka. Vozítka

  je jednak potřeba do vody ručně dotáhnout,

  apak není dobrý nápad sedět vněm bez

  opory. To by přítomný plavčík ani nedovolil.

  Vozítko sice plave, ale na vlnách může být

  trochu nestabilní. Proto se sním při silněj-

  ším příboji do moře ani nesmí.

  Pláž ovšem myslí nejen na nechodící, ale

  ina nevidomé plavce. Nabízí kzapůjčení

  speciální náramek, který umí komunikovat

  se sérií vodních bójí. Ty pak hlásí informace

  ovzdálenosti od pobřeží asměru plavání.

  Vzásadě jednoduché, ale velmi efektní

  ROZDÍL V POHYBU PO HANDIPLÁŽI

  a na neupraveném pobřeží s oblázky je markantní.

• Strana 19

  19

  můžeš / číslo 7–8 - 2015

  Užitečné informace

  FRANCIE – HANDIPLAGE

  www.handiplage.fr

  Označeno  pláží isrozlišením úrovně

  služeb

  ITÁLIE – SPIAGGIA ACCESSIBILE

  www.disabili.com/viaggi/speciali-viaggi-a-

  tempo-libero/spiagge-accessibili

  ŠPANĚLSKO – PLAYAS ACCESIBLES

  http://playasaccesibles.discapnet.es

  PORTUGALSKO – PRAIA ACESSÍVEL

  www.inr.pt/content///praia-acessivel-

  praia-para-todos

  CHORVATSKO – PLAŽE ZA OSOBE

  SINVALIDITETOM

  www.upim.hr/category//

  subcategory//

  FACEBOOK

  Plaže za osobe sinvaliditetom

  VÝROBCI PLÁŽOVÝCH VOZÍTEK

  Francie – http://tiralo.org/en/

  USA – http://accessrec.com/waterwheels/

  info

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  aefektivní. Jen musíte umět francouzsky,

  abyste pokynům rozuměli.

  Obalený řízek

  Jakmile se nabažíte vody, chcete se obvykle

  vrátit pod svůj slunečník arelaxovat. Pro

  vozíčkáře představuje tento úkon na běžné

  pláži snad nejnáročnější okamžik. Cožpak

  oto, když už se do vody nějak dostanete,

  tak nevadí, pokud se na vás při tom nabalí

  nějaký ten písek. Vmoři ho snadno smyjete.

  Jenže co když zvody vylezete, po osušení

  se hodláte odebrat na procházku městem,

  ale místo toho jste obaleni pískem jako

  řízek strouhankou? To přesně se totiž stane,

  pokud se vozíčkář na písčité pláži pokouší

  ojakýkoliv přesun.

  Na handipláži vCannes to však není

  problém. Ne že by se místní písek nelepil,

  vtom je úplně stejný jako všude jinde. Tady

  to však snadno vyřešíte. Jakkoliv obaleni se

  necháte splážovým vozítkem odvézt pod

  sprchu se sladkou vodou, případně můžete

  použít ihadici. Přesednete nebo se necháte

  přesadit na svůj vozík avklidu se přesunete

  do jedné ze stavebních buněk, která skýtá

  bezbariérovou toaletu apřevlékárnu. Ani

  vhotelu byste situaci nemohli řešit lépe.

  Čistí, vysušení apřevlečení pak můžete

  rovnou vyrazit za další zábavou. Nezůstává-

  te vmokrých plavkách, neřežou vás nikde

  zrnka písku, sůl nerozežírá kůži. Jedním

  slovem pohoda. Nemluvě oulehčení práce

  pro doprovod vozíčkáře. Sfyzicky náročný-

  mi přesuny může pomoci přítomný plavčík,

  zázemí převlékárny pak nevyžaduje složité

  anedůstojné převlékací manévry na veřej-

  nosti.

  Dostupné všem

  Vše výše popsané je navíc zdarma, takže

  využití takto přívětivých služeb je dostupné

  každému. Dokonce ivtak luxusní oblasti,

  jako je Cannes. Jen musíte počítat stím, že

  pláž má omezenou provozní dobu, takže

  moc brzy ráno či pozdě večer sbezbarié-

  rovým koupáním nepočítejte. Pláž je sice

  kdispozici nonstop, ale plavčík, vozítka

  apřevlékárna nikoliv.

  Podobné pláže najdete na mnoha místech

  Evropy. Také bývají zdarma, rozsah jejich

  služeb je však různý. Dokonalosti Cannes

  všechny zdaleka nedosahují. Nejčastěji se

  jedná omísto, kde má plavčík kzapůjčení

  speciální vozítko ana pláži je alespoň kus

  zpevněné cestičky. Speciální převlékár-

  na, WC či dokonce navigační bójky už tak

  samozřejmé nebývají. Dokonce ani označení

  takových míst není vždy patrné, takže se

  vmístě pobytu musíte pídit avyptávat. Poje-

  dete-li sběžnou cestovní kanceláří, nepočí-

  tejte stím, že bude mít otakových místech

  informaci. Raději si předem vše zjistěte

  prostřednictvím internetu.

  Na stránce www.blueflag.org najdete

  mapu svyznačením více než 4000 pláží po

  celém světě, které splňují určité standar-

  dy. Některé znich jsou ibezbariérové, což

  poznáte podle přiložených piktogramů.

  Odkazy přímo na handipláže vněkterých

  evropských zemích najdete vpřiloženém

  informačním boxu tohoto článku. Stránky

  jsou bohužel psány vnárodních jazycích,

  takže vyhledávání je trochu komplikovaněj-

  ší, ale spoužitím překladače vGooglu jistě

  uspějete.

  Kdyby měl někdo zájem ozakoupení

  plážového vozítka, musí počítat sinvesticí

  vřádu několika desítek tisíc korun. Na eBay

  se ceny pohybují přibližně vrozmezí 20 až

  50 tisíc Kč. Existuje jich hned několik druhů.

  Přikládáme odkazy na dva výrobce.

  

  www.muzes.cz

  www.audioteka.cz/muzes

  STANOVIŠTĚ včetně speciálních

  vozítek pro handicapované

  na pláži v Cannes.

  NA NĚKTERÝCH MÍSTECH

  vede do vody i zábradlí

  jako opora pro špatně chodící.

  TAKTO OZNAČENÁ MÍSTA

  ve Francii znamenají

  bezbariérové koupání.

• Strana 20

  20

  můžeš / číslo 7–8 - 2015

  TÉMA: Léto a elektronika

  ■ VPraze fungují unikátní turistické prohlídky pro nevidomé.

  ■ Navigační centrum SONS pomůže nevidomým po celé České republice.

  ■ Moderní aplikace vmobilních telefonech jsou velkými pomocníky.

  Text: RADEK MUSÍLEK

  Foto: JAN ŠILPOCH

  L

  idé spostižením zraku cestují za

  povinnostmi iza zábavou stejně

  jako všichni ostatní. Mnozí se

  věnují ituristice, jakkoliv to může

  vidoucím lidem připadat zvlášt-

  ní. Moderní technika jim vtéto oblasti

  výrazně pomáhá. Mnohdy však není nad

  kontakt seživým člověkem. To dokládá

  ipříklad dvou služeb, které unás mohou

  lidé spostižením využívat. Tou první je

  turistický projekt Touchable Prague (volně

  přeloženo Praha na dotek) atou druhou

  Navigační centrum SONS.

  Touchable Prague provozuje cestovní

  agentura Accessible Prague, která od roku

  2007 zpřístupňuje Prahu pro návštěvní-

  ky spostižením. Nejprve šlo hlavně olidi

  stělesným handicapem, ale brzy se zakla-

  datelka agentury Lea Skanderová rozhodla

  rozšířit své služby ipro nevidomé turisty.

  Anglické názvy napovídají, že se zaměřuje

  především na zahraniční cestovatele, nic

  však nebrání tomu, aby prohlídku absolvo-

  val ičeský návštěvník, ba naopak.

  Osahat, ochutnat, cítit

  Ale proč se vlastně nevidomí lidé věnují

  turistice? Vždyť nic nevidí, řekne si nezain-

  teresovaný člověk. „Ikdyž nevidíte, zbývá

  vám spousta dalších smyslů, jimiž můžete

  vnímat nová místa. Každý znás, kdo někdy

  cestoval, si určitě vzpomene, jak ho zaujala

  třeba neznámá vůně. Ulice jsou plné jiných

  zvuků, ochutnáváte neznámá jídla, slyšíte

  cizí jazyk, zaslechnete novou hudbu atd.

  Těch podnětů je strašná spousta, anavíc je

  člověk bez zraku vnímá mnohem inten-

  zivněji. To se týká například povrchů ulic.

  Praha je nejen vtomto aspektu pro nevido-

  mé turisty hodně poutavá. Ostatně naším

  heslem je, že Prahu si je třeba nejen osahat

  aposlechnout, ale také cítit,“ vysvětluje

  Lea Skanderová, která se svým klientů

  věnuje velmi individuálně. „Nejraději mám

  prohlídky pro dva tři lidi, ale provázím jich

  ideset,“ dodává.

  Když

  nevidíte

  na cestu

  Procházku Prahou kombinuje vyprávění

  průvodkyně ohistorii izajímavostech shma-

  tovými vjemy na jednotlivých místech. Tu je

  zajímavá omítka, tam zase výjev na dveřích.

  Na pomoc přichází ireliéfní vyobrazení

  celých budov. Součástí výletu je imožnost

  návštěvy haptických výstav ogotickém

  či barokním umění vAnežském klášteře,

  resp. Schwarzenberském paláci. Některá

  místa jsou ktakovému účelu doslova jako

  stvořená. Třeba ve Zlaté uličce jsou některé

  domečky tak malé, že pouhým rozpažením

  získá nevidomý turista přesnou představu

  ojejich velikosti. ULorety se zase může

  zaposlouchat do zvonkohry.

  Nejde přitom onic nedostupného. Půl-

  denní procházka po Starém Městě aMalé

  Straně nebo na Hradčany aPražský hrad

  stojí 1800 Kč pro skupinu do pěti osob, od

  šesti do deseti pak 2500 Kč. Takže rozpočí-

  táno na osobu, dá se velmi hezká procházka

  pořídit od 250 Kč. Navíc vdoprovodu velmi

  milé afundované průvodkyně.

  Navigační centrum

  Méně turistické, ale oto praktičtější služby

  nabízí Navigační centrum Sjednocené orga-

  nizace nevidomých aslabozrakých (SONS).

  Sídlí vpražské Krakovské ulici, ale má

  celorepublikovou působnost. Shodou okol-

  ností rovněž od roku 2007 pomáhá na dálku

  Asi nejčastěji

  pomáháme vyhledat

  spojení, různé adresy

  nebo kontakty

  na určité lékaře.

  OPERÁTOŘI NAVIGAČNÍHO CENTRA

  dokáží po telefonu pomoci nejen

  se zaměřením polohy a vyhledáním

  trasy, ale i se spoustou dalších věcí.

• Strana 21

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  můžeš / číslo 7–8 - 2015

  21

  www.muzes.cz

  www.audioteka.cz/muzes

  snavigací, tvořením itinerářů cest, vyhle-

  dáváním spojů, ale ise zjišťováním dalších

  informací nebo třeba se čtením příbalových

  letáků na lécích. Zkrátka představuje tako-

  vou pomocnou ruku po telefonu.

  Ony pomyslné pomocné ruce patří

  čtyřem operátorům, znichž dva vidí adva

  nikoliv. „Asi nejčastěji pomáháme vyhledat

  spojení, různé adresy nebo kontakty na urči-

  té lékaře. Sice se jedná oinformace snadno

  dostupné na internetu, ale volají nám

  lidé, kteří třeba právě nemají možnost být

  připojeni nebo ztratili zrak nedávno aještě

  to spočítačem neumějí. Takových lidí není

  málo,“ vysvětluje Petr Mašek, sám nevidomý

  pracovník centra.

  Prodloužené oči

  Někdo také prostě zabloudí nebo narazí na

  uzavírku rozkopané ulice, takže neví, kudy

  dál. Právě vtakových případech je ideální

  obrátit se na navigační centrum. Zájemce

  oslužby dostane zapůjčený přístroj oveli-

  kosti mobilního telefonu, který propojuje

  technologii GSM aGPS. Je to vlastně taková

  kombinace mobilu anavigace.

  Uvnitř je SIM karta, která operátorům

  centra odesílá údaje opoloze. Jakmile to

  klient potřebuje, zavolá na příslušné telefon-

  ní číslo, aoperátor vcentru už na monitoru

  přesně vidí, kde se volající nachází. Po-

  chopitelně pouze vpřípadě, že má klient

  přístroj ktomuto účelu zapnutý. Jakmile

  proběhne požadovaná navigace, lze vše

  vypnout, takže nehrozí žádné špehování na

  dálku. Důležitým předpokladem však je, že

  se dotyčný volající nachází vČeské repub-

  lice ave zmapované oblasti, tedy ideálně

  ve městě. Nelze počítat stím, že operátor

  poradí shledáním ztracené cesty vlese nebo

  vzahraničí.

  Stejné schopnosti jako výše popsaný pří-

  stroj mají dnes už imoderní chytré mobilní

  telefony. Stačí si nainstalovat běžně dostup-

  nou aplikaci Remote Assistant. Navigační

  centrum SONS její využití momentálně

  testuje aběhem několika měsíců by měla

  začít fungovat ina platformě jejich systému.

  Majitelům chytrých telefonů tak odpadne

  nutnost nosit ssebou další přístroj. Navíc

  Remote Assistant umožňuje ipropojení

  sčočkou kamery vmobilu, takže nevidomý

  uživatel ji může zprostředkovaně použít

  jako oči operátora. Prostě namíří telefon

  třeba na zvonky aoperátor mu přečte, kde

  najde které jméno, nebo mu řekne, jakou

  barvu má nějaký předmět, přečte mu etiketu

  na výrobku atd.

  Nic není zadarmo

  Služby navigačního centra zpočátku výrazně

  podporovala Nadace Vodafone. Vdobách

  největší slávy tak mělo stovky klientů, dnes

  jsou to podle Marka Maliny jen desítky.

  „Jednak jsme služby zpoplatnili, ale zároveň

  také stále více lidí umí využívat moder-

  ní technologie, především pak aplikace

  vmobilech,“ říká Marek Malina, vidící

  operátor-navigátor. Stále populární je podle

  něj služba vypracování itineráře trasy do po-

  žadovaných detailů. Dá se předat ivpodobě

  namluveného MP3 souboru.

  Ceny za služby nejsou nijak dramatické.

  Lze volit ze dvou způsobů čerpání služeb.

  Buď si klient zaplatí paušál na tři, šest či

  dvanáct měsíců, nebo zvolí balíček přesně

  stanoveného počtu událostí (zavolání)

  vrozsahu deset, patnáct advacet. Platící

  klienti dostanou zvláštní telefonní číslo

  spředvolbou 800, zájemci oslužbu se

  mohou informovat aregistrovat na čísle

  221462412.

  První událost je přitom zkušební,

  tudíž zdarma. Existuje ivarianta pro jedno-

  rázovou zpoplatněnou službu na čísle

  900 10 00 60 (1 min. /10 Kč). Výtěžek

  putuje na provoz centra, který je však

  itak dotovaný Sjednocenou organizací

  nevidomých aslabozrakých ačástečně

  stále iNadací Vodafone.

  

  Ikdyž nevidíte, zbývá vám spousta

  dalších smyslů, jimiž můžete

  vnímat nová místa.

  Informační okénko

  NAVIGAČNÍ CENTRUM SONS

  http://navigace.sons.cz/

  Běžná telefonní linka pro registraci:

    

  Placená telefonní linka pro jednorázové

  objednání služby     ( min. /  Kč)

  E-mail: navigace@sons.cz

  Skype: sons-navigace, sons-navigace

  Ceny – paušály:  měsíce  Kč,

   měsíců  Kč,  měsíců  Kč

  Balíčky událostí:

   zavolání  Kč

  (nutno vyčerpat během  měsíců)

   zavolání  Kč

  (nutno vyčerpat během  měsíců)

   zavolání  Kč

  (nutno vyčerpat během  měsíců)

  TOUCHABLE PRAGUE

  www.touchableprague.com/cz/prohlidky.html

  Manažer: Mgr. Lea Skanderová

  GSM: +  

  Procházka po Starém Městě aMalé Straně

  (půldenní) – cena:  Kč (skupina – osob),

   Kč (– osob)

  Hradčany aPražský hrad (půldenní) –

  cena:  Kč (skupina – osob),

   Kč (– osob)

  PROJEKTY AVÝSTAVY

  PRO ZRAKOVĚ ZNEVÝHODNĚNÉ

  www.emuzeum.cz/bezbarier/

  projekty-v-ceske-republice

  www.touchableprague.com/

  cz/cr-pro-nevidome.html

  info

  CHYTRÉ TELEFONY dnes mají dříve netušené

  možnosti, které nevidomým velmi pomáhají.

• Strana 22

  22

  můžeš / číslo 7–8 - 2015

  FESTIVALY BEZ BARIÉR

  Text: RADEK MUSÍLEK

  Foto: JAN ŠILPOCH

  N

  ávštěva nějakého festivalu je pro

  řadu lidí neodmyslitelnou součástí

  léta, avýjimkou nejsou ani lidé spo-

  stižením. Zbohaté žánrové nabídky

  si vybere snad každý, pro člověka

  spostižením je však důležitým kritériem bez-

  bariérovost. Naštěstí čím dál víc pořadatelů na

  tento aspekt začíná myslet. Slevy na vstup-

  ném, vozíčkářské toalety, zpevněné chodníč-

  ky, ale ivyhrazená místa upódia či vkempu

  začínají být očekávaným standardem.

  ■ Nabídka letních festivalů je opravdu pestrá.

  ■ Čím dál častěji se objevuje i servis pro návštěvníky spostižením.

  ■ Přinášíme tipy na několik prázdninových akcí.

  Léto přeje festivalům

  Kino bez bariér

  Ačkoliv pod pojmem festival si asi většina

  lidí vybaví především hudební akci, velké

  popularitě se mezi vozíčkáři těší iletní

  festival filmový.

  Samozřejmě jde oten mezinárodní

  vKarlových Varech, letos dokonce jubi-

  lejní, padesátý. Ten díky projektu Kino

  bez bariér navštěvuje rok od roku víc lidí

  spostižením zcelé republiky. Od 3. do

  11. 7. nabízí volné vstupné do devíti

  bezbariérových sálů, dopravu, ubytování

  iasistenční služby. Podrobnosti se dočtete

  na www.kinobezbarier.cz.

  asistenti anemají váhat obrátit se na ně

  opomoc.

  Třídenní permanentka pro ZTP stojí 59

  eur (cca 1600 Kč), dvojlístek isdoprovodem

  pak 79 eur (cca 2100 Kč).

  Colours of Ostrava

  Jen několik dní po Pohodě začínají Colours

  of Ostrava, které trvají od 16. do 19. 7. Před-

  ní domácí multižánrový festival vDolních

  Vítkovicích vloni navštívilo přes 500 držitelů

  průkazu ZTP. Iletos se prý pro návštěvníky

  spohybovým či zrakovým znevýhodněním

  chystá nadstandardní servis, ato vrámci

  projektu Colours bez bariér.

  Pořadatelé nabízejí zvýhodněnou cenu

  vstupenky, uZTP/P doprovod zdarma,

  speciální tribuny, bezbariérovou přepravu

  vrámci města Ostravy, možnost objednat

  si zdarma speciálně vyškoleného asis-

  tenta, který poskytne servis při pohybu

  vareálu.

  Dále je vnabídce zprostředkování

  bezbariérového ubytování vostravských

  hotelích nebo možnost rezervovat si místo

  ve festivalovém stanovém městečku včetně

  parkovacího místa. Lze také rezervovat par-

  kovací místo přímo uhlavního vchodu do

  areálu festivalu. Tam bude rovněž informač-

  ní centrum – Info Point Colours bez bariér.

  Počítá se isotevřením samostatné pokladny

  bez bariér.

  Ceny čtyřdenních vstupenek pro ZTP

  aZTP/P jsou 450 Kč, přičemž doprovod

  neplatí. Vprodeji budou jen na místě.

  Kontaktní e-mail je bezbarier@colours.

  cz akontaktní telefon 731 932768; jejich

  prostřednictvím získáte všechny potřebné

  informace kprojektu azároveň si na nich

  můžete rezervovat popsané služby. Další

  informace naleznete na www.colours.cz/

  prakticke/colours-bez-barier/

  Sázavafest aPašaFest

  Tradiční letní akcí, na kterou letos zavítá

  například Tomáš Klus, Xindl X nebo

  Michal Hrůza, je 30. 7.–1. 8. Sázavafest

  ve Světlé nad Sázavou. Na svém webu

  (http://sazavafest.cz) pořadatelé in-

  formují návštěvníky spostižením pouze

  oslevách na vstupném – ZTP zdarma,

  doprovod platí. Vpřípadě celofestivalové

  vstupenky jde o790 Kč.

  Méně známým akomornějším počinem,

  který ale letos deklaruje snahu být přístupný

  ipro zdravotně znevýhodněné spoluobčany,

  je 14.–16. srpna PašaFest ve Stádlci nedaleko

  Tábora. To pořadatelé dokládají iúčastí ka-

  pely The Tap Tap, kterou tvoří řada hudební-

  ků stělesným postižením. Další podrobnosti

  získáte na webu www.pasafest.cz

  nebo na e-mailu info@pasafest.cz.

  

  Festivaly bez zábran

  Jistý domácí výrobce piva na tom dokonce

  založil svou novou společensky odpověd-

  nou kampaň snázvem Festivaly bez zábran

  (http://festivalybezzabran.cz/). Na vybra-

  ných festivalech, jako například Rock for

  People, byly abudou položeny přechodové

  pásy ainstalovány vyvýšené plošiny snájez-

  dovou rampou uhlavního pódia. Nápad se

  zrodil vrámci projektu Sbírej víčka, postaví-

  me… Krealizaci byly přizvány iorganizace

  jako Liga vozíčkářů, Pražská organizace

  vozíčkářů či Česká asociace paraplegiků.

  Slovenská Pohoda

  Kousek za hranicemi se unašich východních

  sousedů koná na trenčínském letišti

  9.–11. 7. multižánrový festival Pohoda

  (www.pohodafestival.sk). Zmnoha účinku-

  jících jmenujme zpěvačku Björk, hudebníka

  Manu Chao nebo české uskupení Midi Lidi.

  Celý areál festivalu pořadatelé deklarují

  jako bezbariérový. Pro lidi spostižením jsou

  vyčleněna samostatná WC avyvýšené plo-

  šiny uhlavních otevřených scén. Vtaneční

  aréně mohou vozíčkáři do prostoru mezi

  pódiem azábranami. Kdispozici jim budou

  PO LOŇSKÉM ÚSPĚCHU připravili organizátoři festivalu Colours of Ostrava ještě víc služeb

  pro návštěvníky s nějakým druhem postižení a doufají v další nárůst jejich počtu.

• Strana 23

  můžeš / číslo 7–8 - 2015

  23

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  CHARITA V DEJVICKÉM DIVADLE

  Text: ZDENĚK JIRKŮ

  Foto: JAN ŠILPOCH

  Jak jste přišel kpříběhu Adélky, pro niž

  jste pak vdivadle zorganizovali před-

  stavení, které přineslo postižené dívce

  25000 korun?

  Bylo to náhoda; když jsem se seznámil

  stímto příběhem apak se sešel ismamin-

  kou Adély, navrhl jsem kolegům, abychom

  pomohli. Princip spočíval vtom, že si klíst-

  ku mohli lidé přikoupit zvláštní poukázku,

  jednu nebo ivíce, acelý obnos pak prostřed-

  ■ Přední český režisér iniciátorem neobvyklé aktivity.

  ■ Naše společnost nemá ráda patos.

  ■ Dejvické divadlo si stále drží výjimečnou pozici.

  Smíření

  může být i statečné

  nictvím Konta Bariéry dostala postižená

  dívka. Už jsme takové iniciativy vdivadle

  dělali, tak jistou zkušenost máme, ajsem

  rád, že to dobře dopadlo.

  Kumělcům obyčejně patří větší míra cit-

  livosti, ale někdy jsou jejich charitativní

  aktivity trochu okázalé, kdežto vy acelé

  Dejvické divadlo jste to moc do světa

  nevykřikovali…

  Já si nemyslím, že si na charitě máme

  budovat slávu. Jednak ji nepotřebujeme,

  jednak je důležitá opravdu užitečná pomoc

  konkrétnímu člověku.

  Vidíte takovou atmosféru ive společ-

  nosti? Nebo se vám zdá, že jsme přece

  jenom trochu okoralí?

  Když se díváte na zprávy vtelevizi, můžete

  takovému pocitu podlehnout, ale pak přijde

  zemětřesení vNepálu aza pár dnů se vybe-

  rou miliony. Takže bych spíš řekl, že jako ná-

  rod máme spíš obavy zpatosu apřehnaných

  gest. Víte, když se dnes řekne politik, tak se

  hned vybaví naprosto negativní hodnocení.

  Ale je to objektivní? Měli bychom si vsou-

  dech ookoralosti, vsoudech ojednotlivých

  lidech ivsoudech ospolečenské morálce

  zachovat jistý odstup aschopnost rozlišovat.

  Miroslav KROBOT:

  V KAVÁRNĚ DEJVICKÉHO DIVADLA

  jsou hvězdy souboru přítomné neustále

  – alespoň na fotografiích.

  �

• Strana 24

  24

  můžeš / číslo 7–8 - 2015

  Kdo je Miroslav Krobot

  Herec arežisér Dejvického divadla vPraze.

  Absolvoval studium režie vBrně.

  Za inscenaci Rok na vsi vNárodním divadle

  vPraze získal vroce  Cenu Alfréda

  Radoka.

  Pedagogicky působí na pražské Akademii

  múzických umění. Inscenoval řadu

  pozoruhodných her také vHradci Králové,

  Chebu, Realistickém divadle vPraze ana

  dalších scénách. Účinkuje ve filmech, píše

  divadelní hry adramatizace.

  info

  Já si nemyslím, že si na charitě máme budovat slávu.

  Jednak ji nepotřebujeme, jednak je důležitá

  opravdu užitečná pomoc konkrétnímu člověku.

  Pro umění je velkým tématem utrpení.

  Možná už odjakživa. Vněkterých lidech

  vyvolal pocit lítosti osud hrdinů vašeho

  filmu Díra uHanušovic. Přál jste si to?

  Vůbec ne. Můj film není obeznaději. Možná

  si pražský intelektuál neví rady, jak do fil-

  mových postav promítnout svou představu

  oštěstí. Nebo má dokonce pocit, že by měla

  být univerzální.

  Ale já jsem točil oživotě, který dobře

  znám. Moji hrdinové nejsou nešťastní, natož

  utrápení. Naopak, oni právě umějí žít vpro-

  storu, který je pro ně bezpečný, který znají

  arozumějí mu.

  Smíření spodmínkami svého života je

  pro mě docela statečný postoj. Tím neříkám,

  že jiní lidé to nezvládnou, odejdou, nebo

  dokonce utečou. Chápu, že lidi změsta kou-

  kají na ten film jako na zjevení aje to pro ně

  jistá exotika. Ale já ztoho kraje pocházím.

  Proč bych měl něco přikrašlovat? Nebo proč

  bych měl chtít, aby se celá společnost cítila

  provinile kvůli těmto životům? Nekárám,

  nikoho neobviňuji...

  Ale přesto – zDíry uHanušovic přece čiší

  jistý pocit osamělosti, jaký dobře znají

  naši čtenáři izvelkých měst. Lidé spo-

  stižením si občas připadají opuštění.

  To nemohu posoudit, tak dobře jejich život

  neznám. Ale jsem si jistý, že mezi mými

  nejbližšími spolupracovníky, lidmi, sekte-

  rými trávím většinu času, taková atmosféra

  není. Jinak řečeno: my bychom jistě nikoho

  vtěžké situaci nenechali opuštěného. Pokud

  by si to samozřejmě sám nepřál… Nedávno

  jedné naší kolegyni úplně vyhořel byt. Ana-

  prosto spontánně vznikla vdivadle okamži-

  tě sbírka. Řekl bych, že je také důležitý náš

  pocit, okterém se moc nemluví – máme se

  docela dobře, takže pomáhat není zas tak

  bolestivé.

  Jak se tento váš postoj zrcadlí vdivácích?

  Váš repertoár je přece plný titulů oli-

  dech, kteří zrovna nejsou na výsluní…

  To je složité. Vposlední době jsme se stali

  tak trochu módním divadlem. Pro některé

  lidi je možná návštěva na našich inscenacích

  až prestižní. Velký problém… Mohli bychom

  třeba několikanásobně zvyšovat vstupné,

  protože máme neustále vyprodáno. Podle

  tržních zákonů by to bylo správné, ale nepo-

  stavili bychom tak bariéru třeba studentům?

  Víte, máme soubor plný filmových

  atelevizních hvězd adocela malé hlediště,

  takže se dlouhých front při předprodeji asi

  nezbavíme. Ale ještě krepertoáru – naše

  hry určitě nechtějí jen pobavit, diváka často

  vtahujeme do složitých atvrdých příběhů,

  ale protože to snad umíme, tak lidé chodí

  achodí. Aještě pomohou zmíněné Adélce…

  Už jste říkal, že vpodobných iniciativách

  chcete pokračovat. Nebylo by tedy lepší,

  kdybyste měli mnohem větší hlediště?

  To asi ne. Přišli bychom osvou obrovskou

  výhodu. Diváci vidí naše herce zblízka, což

  vyžaduje trochu jiné hraní, ale zároveň vidí,

  že jim nelžeme. Hráli jsme naše představení

  na zájezdech třeba pro pět set, šest set lidí;

  diváci si možná ničeho nevšimnou, ale pro

  nás je ztráta bezprostředního kontaktu sná-

  vštěvníkem problém. Vtomto světě, plném

  médií anekonečné nabídky všeho možného,

  je živý herec před očima lidí skoro unikát.

  Také proto může být jeho sdělení mimo-

  řádně přesvědčivé. Už to tak prostě je, že se

  někdy musíte rozhodnout mezi případnými

  velkými tržbami amyšlenkou, okterou

  vám jde. My si takové myšlenky ještě stále

  ceníme nejvíc... 

  VELKÉ

  OSOBNOSTI

  amalé

  hlediště.

  Itak vznikla

  legendární

  scéna.

  �

  CHARITA V DEJVICKÉM DIVADLE

  www.muzes.cz

  www.audioteka.cz/muzes

• Strana 25

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  můžeš / číslo 7–8 - 2015

  25

  UMĚLCI KONTA BARIÉRY

  Kdo je Ivo Křen

  Český grafik aorganizátor výtvarného života.

  Kurátor Východočeského muzea vPardubicích.

  Laureát mnoha českých imezinárodních

  soutěží. Zastoupen vgaleriích isoukromých

  sbírkách vČesku ivzahraničí. Žije apracuje

  vPardubicích.

  info

  ■ Pravidelný dárce Konta Bariéry.

  ■ Osobitý objevitel české krajiny.

  ■ Dívejme se na sklo jinak.

  Tajemství

  Iva Křena

  Text: ZDENĚK JIRKŮ

  Foto: JAN ŠILPOCH

  „S

  nažím se, aby lidé pochopili, jak

  úžasný je skleněný objekt, kolik po-

  zoruhodných jemností asouvislostí

  obsahuje hmota vymyšlená aztvár-

  něná autorskou rukou. Apřitom

  nejde oskleničku, mísu nebo vázu. Spíše

  osochu, do které se můžete podívat. Tím se

  lišíme od kovu, kamene nebo dřeva atím

  více můžeme nabídnout.“

  Jedenapadesátiletý grafik akurátor sbírky

  moderního skla je skutečným pojmem naší

  imezinárodní výtvarné scény. Výčet jeho

  výstav izastoupení ve veřejných sbírkách

  vČesku azahraničí by byl předlouhý astejně

  obsáhlá je jeho činnost kurátorská. Nejenže

  převzal odpovědnost za uměleckoprůmyslo-

  vé aumělecké sbírky Východočeského muzea

  vPardubicích, ale proměnil je vexpozici spo-

  zoruhodnou autoritou na celém kontinentu.

  Mimochodem – je to spolehlivý tip na

  prázdninový výlet! Jeho aktivity jej vedou také

  kdocela jednoznačnému stanovisku ksou-

  časnému hořekování nad záplavou nevkusu

  akýče vnašem veřejném prostoru: „Záleží jen

  na vás, co si vyberete jako měřítko – možností

  je mnoho, akdyž opravdu chcete, můžete se

  docela dobře setkat skvalitním výtvarným

  uměním. Příkladem může být vmuzeu naše

  stálá výstava České sklo. Uvidíte úžasné staré

  práce, ale išpičkovou tvorbu české školy, tedy

  vrcholnou mezinárodní úroveň sklářských

  výtvarníků. Ovšem neuvidíte třeba broušený

  křišťál, to je výborné řemeslo, ale nic víc ve

  smyslu vnitřních významů výtvarného díla…“

  Nejen sklo

  Ivo Křen ijeho kolegové ze skupiny Rubi-

  kon obracejí naši pozornost ikřemeslu.

  Už nesvěřují své návrhy týmům sklářů, ale

  vateliérových pecích je dokončují sami. Aby

  světu isobě dokázali, že osobitý projev není

  jen umělecké rozmáchnutí, ale také důsled-

  ná práce shmotou, která vsobě umí schovat

  – apozornému divákovi iukázat – neuvěři-

  telné proměny sama sebe. Stejně soběstačný

  je Křen ijako grafik. Aprávě za grafiku má

  nejedno pozoruhodné ocenění. Umí skvěle

  těžkou techniku – linoryt. Postupně odebírá

  hmotu zplátu materiálu, postupně nanáší

  atiskne barvu za barvou (hezky doma, ve

  vlastní dílně, si barvy také míchá sám), až

  vzniknou neuvěřitelné tisky.

  �

• Strana 26

  Konto Bariéry

  pořádalo vprosinci 

  . aukční salon výtvarníků.

  Doprodej všech nevydražených

  uměleckých děl najdete tradičně na

  www.kontobariery.cz.

  26

  můžeš / číslo 7–8 - 2015

  Hlavní motiv: krajina. Obyčejné pole,

  obyčejná zahrada, obyčejný les. Ale vjeho

  rukou se najednou objevují překvapivé

  detaily, rozkrývají se nové tóny zdánlivě

  banálního světa. Jde to samo? „Zkuste se

  podívat na ulici plnou lidí. Buď uvidíte jaký-

  si dav, nebo zahlédnete zajímavého člověka

  – sjiným pohybem, oblečením, výrazem,

  třeba isjiným cílem cesty. Oto jde součas-

  ným sklářům – ve zdánlivě jasné aoby-

  čejné hmotě ukrýt, ale zároveň nabídnout

  tajemství, které přitahuje aoslovuje diváka.

  Příležitost kúvaze, třeba ikpřekvapivému

  soudu… anejde ovyvolání stejné myšlenky

  uvšech… to už by nebylo umění.“

  Tvorba výtvarníka je obecně spojena se

  samotou. Tím spíše uumělce, který dodržuje

  pravidla trochu zvláštní – vedle zmíněných

  vlastnoručně namíchaných barev adomácí-

  ho tisku také velmi malý počet listů zjedné

  matrice. Třeba jen tři čtyři. Pro nezasvěcené:

  běžná praxe, zejména ukamenotisku, je až

  dvě stě kousků, avšechny jsou pokládány za

  originál. Jeho samota je zároveň spojena se

  starostí, zda nakonec nezůstane osamoceno,

  tedy nežádáno, ijeho dílo. Jistě pochopitelná

  obava, ale už po léta zbytečná… Přesto umí

  osamotě cosi říci: „Někdy jsem moc rád, když

  je tady moje přítelkyně. Třeba nic neříká, ale

  sama skutečnost její přítomnosti je energie,

  která pomáhá.“ Dobře, Ivo Křene, přiznal jste

  se, láska je nakonec mocná…

  Může mít grafiku každý?

  Legendární úroveň české grafiky, kníž Ivo

  Křen vposledních letech vydatně přispívá,

  nás znovu aznovu vede kotázce – proč po

  ní ještě sahá dost málo zájemců? Vždyť

  anisvými cenami není vkategorii luxusu.

  „Jak vidíte, mám kolem sebe práce svých ko-

  legů, akdyby mi někdo řekl: prodej je amů-

  žeš jet na skvělé lyžování do Alp, určitě bych

  neposlechl. Když tiskneme jen tři čtyři listy,

  máme jistě vyšší ceny než jiní, ale stále jsme

  dostupní… Určitě nejsme jen pro horních

  deset tisíc.“ Atím jsme se vdebatě dostali

  kproblému výtvarného umění dnes avtéto

  zemi. Amožná ijinde ve světě. Srozumitel-

  nost atolerance knázoru někoho jiného…

  „Je to stejné jako se sklem. Díváte se amu-

  síte do té věci cosi investovat ze sebe. Tedy

  přemýšlet. Co tam vidím, proč to vidím? Týká

  se mě to? Když se jen postavíte před obraz,

  sochu nebo grafiku achcete jen konzumovat,

  tedy čekat, až vás něco osloví, pak vás prostě

  nejčastěji zaujme kytička konvalinek na okně.

  Nic proti ní, ale – stačí to…? Špičky našeho

  sklářství jsou zároveň celosvětová elita. Proč?

  Umí tuto zvláštní hmotu zvládnout azároveň

  nabízejí myšlenky. Nikoliv jednoduché, ale

  hluboké. To pochopí pozorný divák, aniž by

  byl akademickým teoretikem. Amůže být zja-

  kéhokoli kouta zeměkoule. Proto jsem šťastný,

  že jsem mohl na pardubickém zámku postavit

  expozici, která to ukazuje naprosto srozumi-

  telně. Občas se někdo zeptá – kčemu to je?

  Plastiku zbronzu chápou, ale sklo jim připadá

  patřičné ke skleničce, kmíse. Když tenhle

  stereotyp opustí, pochopí to kouzlo...“

  Vztah Iva Křena ke sklu akoneckonců ike

  grafice je vášnivý. Barvy ajejich kouzla krás-

  ně ukazuje na příkladu louky – copak to je

  jedna zelená? Vidí aznovu nalézá nekonečné

  možnosti barevných škál akombinací. Apři-

  tom vůbec nezapomíná na obyčejný život.

  Proto je nejen pravidelným dárcem Aukčních

  salonů Konta Bariéry, ale idárcem vždycky

  úspěšným. Pokaždé najde zájemce. Takže je

  srozumitelný, ikdyž ani vnejmenším neustu-

  puje ze svých představ. Prostě to umí.

  

  www.muzes.cz

  www.audioteka.cz/muzes

  Záleží jen na vás, co si

  vyberete jako měřítko

  – možností je mnoho,

  akdyž opravdu chcete,

  můžete se docela dobře

  setkat skvalitním

  výtvarným uměním.

  ZIMNÍ POLE S KLIDEM

  JAPONSKÝCH ZAHRAD,

  osmibarevný linoryt, 2014

  PO DEŠTI,

  sedmibarevný linoryt, 2012

  UMĚLCI KONTA BARIÉRY

  �

• Strana 27

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  můžeš / číslo 7–8 - 2015

  27

  LETOHRÁDEK VENDULA

  Text: ZDENĚK JIRKŮ

  Foto: JAN ŠILPOCH

  P

  řed mnoha lety pracovala Dája

  Kabátová vJedličkově ústavu.

  Anemohla si nevšimnout, že někteří

  klienti po dosažení dospělosti vlast-

  ně nemají kam jít. Tedy mají – třeba

  do bezbariérových bytů. Ale zůstanou sami,

  nemají program, práci, asistenci… Dnes

  bychom alespoň zakroutili hlavou, když už

  ne křičeli… Ale tehdy?

  Tehdy se Dája rozhodla udělat velký

  adocela riskantní krok. Objevila ve středo-

  českém Horním Bezděkově nepoužívaný

  objekt vězeňské služby, kdysi všeobecně

  známý tesko barák se stěnami plnými for-

  maldehydu. Bylo by moc dlouhé popisovat,

  kolik kroků, krůčků idramatických skoků

  musela udělat, než stál uprostřed zahrady

  krásný bezbariérový dům, jehož vnitřek byl

  naprosto způsobilý kživotu, práci izábavě

  lidí, mnohdy moc amoc postižených. Je

  ale krásné připomenout architekta Davida

  Vávru, který zde odvedl velkou tvůrčí práci,

  aniž by vzal korunu honoráře. Je nutné

  připomenout podnikatele Vladimíra Drába,

  který velkoryse pomohl apomáhá. Prvních

  15 let se na etapy stavělo ze sponzorských

  darů, poslední rok došlo kfinální dostavbě

  za evropské peníze, ale ty přijdou až za

  hotový objekt. Nebylo to snadné.

  ■ Úspěšný projekt integrace pomocí řemesel.

  ■ Letohrádek Vendula slaví čtvrtstoletí.

  ■ Rodiny se zde učí jistotě zbudoucnosti.

  Škemrání a zoufání

  zakázáno

  Úžasný Letohrádek Vendula je dnes silný

  nejen solidaritou okolí, ale především služ-

  bami. Denní stacionář, týdenní stacionář,

  krizové bezbariérové bydlení, odlehčovací

  pobyty aktomu pekárna, prádelna, výroba

  svíček. Tady se pracuje pěkně kvalitně,

  protože jinak by nedaleký hotel nesvěřil

  Vendule péči oprádlo ze svých mnoha po-

  kojů arestaurací, jinak by Kavárna vpraž-

  ském Obecním domě těžko odebírala zdejší

  lahůdky. Tady najdete také tkalcovské stavy

  ajiné pomocníky, protože zdejší produkce

  není výroba pro zábavu nebo jen na vánoční

  bazar. Mimochodem – jen vmálokteré

  firmě mají tak propracovanou dopravu pro

  zaměstnance – několik mikrobusů iaut den-

  ně sváží aodváží personál spolehlivě jako

  metro vPraze.

  Komu tak děláte největší radost, Dájo?

  „Především všem našim klientům. Mají

  tady nejen práci, ale iterapii, rehabilitaci,

  přátele, pocit bezpečí… Po dlouhých letech

  této práce ovšem vidím iobrovskou radost

  vjejich rodinách. Starat se dítě apostupně

  idospělého člověka stěžkým postižením, to

  je dřina na celý život. Akdyž můžete využí-

  vat našich služeb, nejenže se části těžkých

  povinností zbavíte, ale můžete chodit do

  práce, můžete jít do divadla, odpočinout si

  na dovolené… My se vté době spolehlivě

  postaráme. Atím se svět těchto rodin krásně

  promění, jejich nejbližší nemusí na doživot-

  ní bydlení do ústavů. Trvalý život ve vlastní

  rodině je pro člověka spostižením cennější

  než tuna zlata.“

  Dopravní expertka Lenka

  Vjedné zpěkných ulic pražského Suchdola

  žije osmatřicetiletá klientka Letohrádku

  Vendula, slečna Lenka. Ta ovšem nepotřebu-

  je každodenní službu mikrobusu, má skvělý

  talent na dopravní spojení, takže každý den

  naprosto samostatně nastoupí do autobusu

  apo čtyřech přestupech je uDáji.

  Spolehlivě aneomylně už deset let překo-

  nává všechny změny akomplikace pražské

  �

  PERNÍČKY

  jsou oporou sortimentu.

  Musí být perfektní.

  DAVID VÁVRA nejen projektoval,

  ale každoročně přijíždí

  i s divadlem Sklep.

  Naši klienti mají velkou

  naději, že natrvalo už

  do nějakého ústavu

  nepůjdou. Tím ale

  nevyhráváme jen my,

  ale celá společnost…

• Strana 28

  LETOHRÁDEK VENDULA

  28

  můžeš / číslo 7–8 - 2015

  dopravy, ovládá náhradní trasy, žádná výluka

  ji nemůže zaskočit. Když před lety velké

  povodně naprosto ochromily metro itramva-

  je, právě Lenka si bleskově osvojila náhradní

  spojení amohla pomáhat celé rodině sces-

  tami po hlavním městě. Ovšem výborně umí

  ijiné disciplíny. Její sbírka medailí zčeských

  imezinárodních lyžařských soutěží včetně

  olympiád zaplní pěkně velkou vitrínu. Jezdí

  dobře na kole ina koni, má nečekané zna-

  losti ze zeměpisu, historie, umění… Akdyž

  ktomu připočteme nový vztah – právě ve

  Vendule se potkala sHonzou –, nemůže leto-

  hrádek dostat jinou známku než jedničku.

  Ale vše není jen růžové: „Jsme rádi, že

  Lenka může do Venduly jezdit aže je tam

  spokojená. My smanželem ale už nejsme

  nejmladší amusíme přemýšlet, co bude, až

  se odceru nebudeme moci starat… Snažíme

  se zajistit nebo přímo vytvořit různé varian-

  ty pro tu dobu, musíme mít jistotu, že ona

  nezůstane sama…“ Lenčini rodiče zvládají

  už skoro čtyřicet let starost opostižené dítě.

  Lenčinu diagnózu – psychomotorickou re-

  tardaci – způsobilo zanedbání lékařské péče

  aproti tomu je každý bezbranný. Když se

  něco takového stane, jsou prvními pacienty

  rodiče azáleží na nich samých, jestli aja-

  kým způsobem se dokážou stakovou situací

  vyrovnat, postižení dítěte přijmout anaučit

  se přes to všechno žít plnohodnotný život.

  Všichni víme, že jde oosudové, neodstra-

  nitelné postižení. Každou rodinu pak čeká

  nekonečná trpělivost, hledání nejlepší péče,

  zvládnutelné školy, měsíce aroky zatnutých

  zubů, když se nedaří. Apostupně zmíněná

  otázka – co bude jednou, až…

  Škola pevné rodiny

  Dája Kabátová zná tuto otázku vyslovenou

  ijen naznačenou. Všichni její klienti zůstá-

  vají svým způsobem dětmi, atedy bytostmi

  více či méně nesamostatnými. Všichni se

  ale denně (někteří třeba jen jednou týdně)

  vracejí ke svým rodinám. „Právě trvalý

  pobyt doma, samozřejmá přítomnost po-

  stiženého člověka vrodině, dobrá znalost

  jeho potřeb iomezení, vytvářejí postupně

  zvláštní efekt – když už rodiče nemohou

  nebo nejsou, najde se bližší nebo vzdáleněj-

  ší příbuzný apostará se. Řekla bych, že naši

  klienti mají velkou naději, že natrvalo už

  do nějakého ústavu nepůjdou. Tím ale ne-

  vyhráváme jen my, ale celá společnost…“

  připomíná Dája důležitou souvislost práce

  neziskových organizací, veřejně sice chvá-

  lených, ale jinak často ostudně odstrkova-

  ných. Vnaší zemi zkrátka váží víc akvapark

  než sto letohrádků se spokojenými klienty.

  Co naděláme…

  Před pětadvaceti lety se na Dáju Kabá-

  tovou koukali skoro všichni jako na blázna.

  �

  TKANÍ jde někdy pomalu... ...ale kvalita je důležitá. DÁJA a její radost. LENKA s Honzou.

  A VYSTOUPENÍ

  nebývají posmutnělá.

  PEKAŘSKÉ ŘEMESLO tady nevymře.

• Strana 29

  můžeš / číslo 7–8 - 2015

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  29

  Klienti tady mají nejen práci, ale iterapii, rehabilitaci,

  přátele, pocit bezpečí… Po dlouhých letech této práce

  ovšem vidím iobrovskou radost vjejich rodinách.

  Dnes si Bezděkov zvykl aumí ipomoci.

  Alepší časy nastaly ive vztahu Středočeské-

  ho kraje. Nedávná celkem obávaná změna,

  kdy odpovědnost za financování podobných

  organizací převzaly od státu kraje, zatím

  Dáje dělá radost. Nejenže přijel hejtman, ale

  inaprosto konkrétní avěcná spolupráce se

  sociálním odborem krajského úřadu nazna-

  čuje trochu lepší časy. Shánění peněz ovšem

  nekončí. Ale nesmí jít ožebrání azneužívání

  soucitu. Naopak – hlavní myšlenkou Leto-

  hrádku Vendula je: „Zvednout se na vlastní

  nohy audržet se tam. Hlavně chráněnou

  pekárnou aprádelnou.“

  Takže zdejší řemesla nejsou vůbec pou-

  hým ubíjením volného času, ale především

  reálným zdrojem financí. Proto musí být

  prádlo pro hotel naprosto čisté aperfektně

  vymandlované, proto jeho hosté dostáva-

  jí vynikající pečivo, proto si zde můžete

  objednat občerstvení třeba ipro cizokrajnou

  delegaci. Takže se očekává ipodpora rodin

  klientů, chcete-li nekonečné domácí budo-

  vání autority práce. Vdnešní době požada-

  vek pro někoho možná zastaralý, ale pro

  lidi zVenduly velmi aktuální. Oni pracují

  jako zdraví! Musí být stejně pečliví, přesní,

  spolehliví. Musí se znovu aznovu učit jisté

  dokonalosti. Postižení adokonalost? Není to

  protimluv?

  „Už se moc změnilo. Hodně lidí svět

  postižených chápe, respektuje, atřeba iob-

  divuje. Samozřejmě se najdou hlupáci, kteří

  by zase chtěli všechny lidi shandicapem

  zavřít za vysoké zdi nebo je alespoň seg-

  regovat do nějakých neviditelných bublin.

  My jsme žijícím důkazem, že takové postoje

  jsou přinejmenším ubohé… Jak to krásně

  zpívá Tap Tap zmé Jedličkárny (kde jsou ty

  časy!)… Někdo má krátký nohy, jinej dlouhý

  vedení…“ Dája Kabátová prostě nepřestane

  anepřestane! Dobře dělá!

  

  Co je Letohrádek Vendula

  Nezisková organizace vHorním Bezděkově

  na Kladensku. Poskytuje služby denního

  stacionáře, týdenního stacionáře, řemeslné

  chráněné dílny, krizového centra subytováním

  pro lidi se zvláštními potřebami, chráněného

  bydlení, autodopravy imobilních klientů,

  osobní asistence, výuky tradičních řemesel,

  zdravotní rehabilitace. Název vznikl

  podle PhDr. Venduly Neumannové, první

  vysokoškolačky na vozíku unás.

  info

  www.muzes.cz

  www.audioteka.cz/muzes

  POMÁHAJÍ I DOBROVOLNÍCI...

  ... až z USA.

  LEGENDÁRNÍ

  STŮL ve tvaru

  ptáka, jeho různé

  výškové úrovně

  umožňují pracovat

  všem.

  KDYŽ SE LIDÉ

  umějí i bavit...

• Strana 30

  můžeš / číslo 7–8 - 2015

  30

  PŘÍBĚH KONTA BARIÉRY

  Text: ŠTĚPÁN BENEŠ

  foto: JAN ŠILPOCH

  J

  e konec dubna roku 1995 ana moto-

  krosové dráze vKramolíně se na startu

  řadí na tři desítky závodních sajdkár.

  Řidiči túrují motory, prsty na spojce jsou

  připraveny vyslat závodní stroj kupředu,

  spolujezdci na sajdkárách si naposledy pro-

  mítají profil trati. Závodníci nakonec vyrazí

  jako velká smečka asnaží se vydrat nejlepší

  pozici vprvní zatáčce. Stroji, na kterém jako

  spolujezdec stojí tehdy devětadvacetiletý

  Tomáš Mošnička, vtu chvíli kříží cestu jiná

  posádka. Následuje havárie, po které zůstá-

  vá mladý závodník ležet nehybně uprostřed

  trati. „Vlastně si ani nevybavuji, jak se to

  celé seběhlo, mám několikavteřinovou tmu.

  Vypadl jsem aasi mě někdo přejel,“ vzpomí-

  ná dnes na osudný závod Tomáš.

  Dnes osmačtyřicetiletý Tomáš Mošnička

  tíhnul kmotorkám od dětství. Rodiče sjeho

  vášní sice příliš nesouzněli, blízkost dvou

  mistrovských tratí okolo rodných Dublovic

  ■ Tomáš Mošnička tíhl ke sportu od mládí.

  ■ Po úraze se vrátil do posilovny.

  ■ Dnes jezdí na handbiku, dokonce i boxuje.

  Muž,

  který to nevzdal

  na Sedlčansku ale udělala své. Po základ-

  ní vojenské službě začal Tomáš přece jen

  závodit. „Tenkrát nebylo tolik možností jako

  dnes; jezdily se vzásadě závody na silnici,

  motocross nebo sidecarcross.

  Usidecarcrossu leží hodně odpovědnosti

  na spolujezdci, který motorku do zatáček

  vyvažuje na jednu nebo druhou stranu; bez

  něj by řidič ani bezpečně nezatočil, potažmo

  neodstartoval. Je to hrozně fyzicky náročné

  aitrénovaní sportovci vydrží napoprvé tak

  dvě tři kola amnohdy vcíli ze sajdy doslova

  spadnou vysílením. Zažil jsem iscénku, kdy

  doktor svítil jednomu ze závodníků bater-

  kou do očí, zda vůbec ještě vnímá,“ přibližu-

  je fyzickou náročnost motorsportu Tomáš,

  napůl súsměvem, na kterém je vidět, že ani

  po tragickém závodě vněm láska kmotor-

  kám nevyhasla.

  ITomáš se jako spolujezdec musel fyzic-

  ky připravovat, jezdil na kole, běhal, chodil

  pravidelně posilovat, byl zkrátka ve skvělé

  formě. Na to, co následovalo po havárii, ale

  nikdy nezapomene. „Byl jsem delší dobu

  vnemocnici vPlzni, ato bych nazval skoro

  Závodníci na vozíku

  leží na vzpěračské

  lavici snataženýma

  nohama, zdraví se jimi

  zapírají ozem. Mohou

  také používat stahovací

  vzpěračský dres, díky

  němuž zvednou třeba

  io15 kilo víc. To my

  nemůžeme.

  NA SVÉ ZÁVODĚNÍ V SIDECARCROSSU

  dnes Tomáš vzpomíná na čtyřkolce.

  Pořád za to umí „vzít“.

• Strana 31

  můžeš / číslo 7–8 - 2015

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  Tomáš přibližuje fyzickou náročnost motorsportu napůl

  súsměvem, na kterém je vidět, že ani po tragickém závodě

  vněm láska kmotorkám nevyhasla.

  nejpříšernějším zážitkem ve svém životě.

  Lékaři se omě prakticky nezajímali, nikdo

  mi moc nepomohl, musel jsem kvůli špatné

  péči dokonce na urologickou plastiku,“

  zamračí se. To vše jako smutný bonus kdia-

  gnóze zlomeného obratle, který ho upoutal

  na vozík. Přestože sportem žil, dlouho po

  úraze na něj neměl ani pomyšlení. Vybavení

  na motorsport rozdal kamarádům, na nic

  neměl náladu. Rok trvalo, než se kesportu

  zase vrátil.

  Zvednout život

  Pomohli hlavně kamarádi, kteří Tomáše

  nenechali samotného. Pořád ho hecovali,

  ať si snimi alespoň zkusí zajít do posilovny.

  Jeden mu vyprávěl oslovenském vozíčkáři,

  který vbenchpressu vzpírá 140 kilo. „Říkali

  mi: Pojď to zkusit, podívej, ten Slovák je

  vtom mistrem, ty to taky zvládneš. Před

  úrazem jsem sám vtéhle disciplíně zvedal

  bezmála 150 kilogramů, atak jsem si řekl,

  že to stojí za zkoušku,“ směje se Tomáš. Do

  posilovny ho kamarádi vytáhli isvozíkem,

  na vzpěračské lavici vyzkoušel, zda se tam

  vůbec udrží. Napoprvé zvedl 120 kilogramů

  – acesta kzávodům se pootevřela.

  „Závodníci na vozíku leží na vzpěračské

  lavici snataženýma nohama, zdraví se jimi

  zapírají ozem. Mohou také používat staho-

  vací vzpěračský dres, díky němuž zvednou

  třeba io15 kilo víc. To my nemůžeme,“ líčí

  Tomáš rozdíly vzávodním vzpírání mezi

  handicapovanými azdravými závodníky.

  Vzpírat na závodech také není stejné jako

  trénovat vposilovně.

  „Má to svá pravidla. Musíte činku nejdří-

  ve zvednout, pak dostanete od rozhodčího

  povel kprovedení vzpěru. Vdolní poloze

  musí být viditelná stopka, tedy závodník se

  tam musí na rozeznatelnou dobu sčinkou

  zastavit. Obě ruce musejí jít stejně dolů ina-

  31

  dík pak patří firmě D. I. Seven, hlavnímu

  sponzorovi, který mne už 18 let vytrvale

  podporuje nejen ve sportu, ale ičistě lidsky.

  Navíc mi vychází vstříc ipracovně,“ říká

  vděčně Tomáš.

  Silnice iboxerna

  Dnes už Tomáš Mošnička vzpírá jen rekreač-

  ně akvůli tréninku. Věnuje se hlavně závo-

  dění na handbiku, sportu, který si původně

  vybral ke vzpírání jako doplňkový. Ivněm

  sbírá jedno vítězství za druhým, je dokonce

  vůbec prvním vítězem českého poháru na

  silnici ivzávodech horských kol. Neopustila

  ho ani láska kmotorsportu, ve volném čase

  jezdí na čtyřkolce. „Rád bych se svezl ina

  trati, kde jsem měl nehodu, jezdí se tam

  pohár handicapovaných čtyřkolkářů. Snad

  už se podruhé nevysypu,“ směje se.

  Aby dokázal své sportovní koníčky

  zaplatit, vrátil se dokonce ke své původní

  profesi zámečníka. Vdomácí dílně, obleče-

  ný do pracovní zástěry, svařuje různorodé

  konstrukce nebo součástky. Když nedosáh-

  ne, pomůže si vysokozdvižnou plošinou,

  na kterou isvozíkem zajede. Vedle toho je

  šéfredaktorem internetového portálu Žiju-

  shandicapem.cz, vjehož rámci podporuje

  dětský domov Korkyně. Pomáhá mu schánět

  peníze a pokud se chcete zapojit i vy, nevá-

  hejte Tomáše kontaktovat.

  Rekreačně se také věnuje sportu, který by

  ještě nedávno vzbuzoval ve spojení svozíčkáři

  spíše pobavený úsměv: boxu. „Lidé se tomu

  smějí, dokud nás nevidí vakci. Úsměvy se pak

  mění spíše na uznalé pokývání hlavou. Roz-

  hodně se totiž nešetříme, aprotože na vozíku

  nemůžete volně pobíhat po ringu aodpočívat,

  je to itrochu fyzicky náročnější než normální

  box. Kondice, hlavně usvalstva, které normál-

  ně člověk vsedě tolik nevyužívá, jde rychle

  nahoru,“ vysvětluje všestranný sportovec.

  Všechny své sportovní aktivity vyvažuje také

  klidnějším golfem, ve kterém se připravuje na

  mistrovství České republiky.

  Ve všem, čemu se Tomáš dnes věnuje,

  je mu obrovskou oporou manželka Šárka.

  Poznali se před dvanácti lety, když kněmu

  nastoupila jako výpomoc na zakázku ručního

  vrtání dílů pro mlýnky na maso. Od té doby

  ho vytrvale doprovází apodporuje. „Je velké

  štěstí, že jsme se potkali, neumím si předsta-

  vit, jak bych fungoval bez ní,“ říká Tomáš.

  Shumorem dodává, že žena je ijeho ma-

  nažerkou, fotografkou aasistentkou vjed-

  nom. Ani Šárka nešetří obdivem ke svému

  manželovi – za jeho vitalitu azapálení do

  života. Oba by si, snad už vblízké budouc-

  nosti, přáli dokonce potomka. Držme jim

  palce!

  

  www.muzes.cz

  www.audioteka.cz/muzes

  horu, to vše se hodnotí. Anakonec iodlože-

  ní probíhá na povel rozhodčího. Celé to tedy

  sebere dost sil,“ dodává.

  Hned vprvním roce, kdy začal Tomáš

  ve vzpírání závodit, obsadil třetí místo na

  mistrovství Evropy. Následovalo zlato zMis-

  trovství světa, šest titulů mistra republiky

  adva tituly mistra Slovenska. Osobním

  rekordem zdomácího závodu Silák Sedlčan

  je těžko představitelných 227,5 kilogramu.

  „Bez sponzorů bych to nikdy nemohl doká-

  zat. Všem chci hrozně poděkovat, největší

  NA HANDBIKU

  dokáže vyhrávat na silnici i v terénu.

  Někdy je to pořádná dřina.

  RAN SE TOMÁŠ MOŠNIČKA NEBOJÍ.

  Pravidelně navštěvuje také tréninky boxu vozíčkářů.

• Strana 32

  32

  můžeš / číslo 7–8 - 2015

  TECHNIKA

  Text: ŠTĚPÁN BENEŠ

  Foto: JAN ŠILPOCH

  Z

  atoužil jsem být rekreačním cyk-

  listou. Možností není málo: jde

  ojeden znejrozšířenějších sportů

  vůbec aodpovídá tomu jak členská

  základna, tak inabídka vybavení.

  Handbiků, tedy speciálních kol poháně-

  ných rukama, je nespočet, vyrábějí je snad

  všichni výrobci kompenzačních pomůcek

  avypravit se snimi můžete na silnici ido

  terénu. Kdo se cítí na víc než jen rekreační

  projížďku, určitě ho uspokojí nějaký ten

  závodní speciál.

  Problém nastává uceny. Nový handbike

  vyjde vzákladním provedení orientačně ina

  100 tisíc korun, pokud má uživatel požadav-

  ky na upravené ovládání (speciální adaptéry

  při postižení horních končetin: řazení, brz-

  dy, uchycení rukou), musí počítat sčástkou

  ještě vyšší. Totéž platí opřídavném elektric-

  kém pohonu; výjimkou pak nejsou ani kola

  scenovkou přes 200 tisíc. Použitý stroj lze

  pořídit za příznivější peníze, kupující se však

  musí spokojit srozměry aprovedením, které

  vyhovovalo jeho předchůdci. Lacinější než

  kola jiných výrobců je také rekreační Elektro

  Handbike COMP. Výrobce uvádí cenu spolu

  sasistovaným elektropohonem ajednou

  baterií 59 tisíc korun bez případných úprav

  pro kvadruplegiky.

  Které vyhovuje?

  Kol jsem vyzkoušel vminulosti několik,

  protože mám však postižené ruce, sžádným

  jsem nebyl úplně spokojen. To, jež vyhovo-

  valo svým provedením iúpravou nejlépe, od-

  ■ Cena handbiku může přesáhnout i cenu malého vozu.

  ■ Experiment: individuální výroba na míru.

  ■ Vyhovět lze prakticky každému postižení.

  Jak jsem chtěl kolo

  Použitý handbike lze

  pořídit za příznivější

  peníze, kupující se však

  musí spokojit srozměry

  aprovedením, které

  vyhovovalo jeho

  předchůdci.

  S HANDBIKEM

  se handicapovaným otevírají

  skoro všechny možnosti, jaké

  má běžný cyklista. Problémem

  zůstává cena vybavení.

• Strana 33

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  můžeš / číslo 7–8 - 2015

  33

  Rozhodl jsem se kpokusu: nechat si handbike sestavit

  přesně podle svých požadavků ufirmy zabývající se

  stavbou rámů na běžná jízdní kola.

  radilo cenovkou šplhající až ke 160 tisícům.

  To vše ještě předtím, než do světa handbi-

  ků pronikl elektropohon, který znamená

  ulehčení, ale také výdaje navíc. Investice za

  rekreační sportovní náčiní odpovídající svou

  výší koupi nového malého automobilu mi

  připadala přemrštěná. Rozhodl jsem se proto

  kpokusu: nechat si handbike sestavit přesně

  podle svých požadavků ufirmy zabývající se

  stavbou rámů na běžná jízdní kola. Motivací

  bylo ušetřit, stejně důležitá byla ale snaha

  získat handbike na míru spolu sovládáním,

  které mi bude plně vyhovovat.

  Experiment bychom mohli považovat za

  pionýrský, sindividuální výrobou handbiků

  neexistuje zatím vČeské republice větší zku-

  šenost. Jednotliví jezdci obvykle zapojují svůj

  um, případně šikovnost svých přátel do úprav

  standardně vyráběných kol aladí si je pro své

  potřeby, případně si sami vdílně sestrojují

  prototypy, většinou na závodění. Lehký rám

  pro závodní stroj svaří podle některých infor-

  mací zájemcům ve firmě Duratec, přijít však

  musíte už spřipraveným projektem.

  Výsledek práce firmy Víc než kolo, na

  kterou jsem se se svým projektem obrátil,

  můžete posoudit na fotografiích. Na samém

  začátku stálo zaměření geometrie, pak hrubá

  konstrukce anakonec úprava ovládacích

  prvků, vše doprovázené několika testovacími

  jízdami. Rám je vyrobený zocelových trubek,

  menší komponenty využívají duralu. Stroj

  váží přibližně 30 kilogramů bez elektro-

  motoru abaterie (snimi pak přibližně

  o10 kilogramů více), aje tedy těžší než

  běžně prodávaná kola. Materiál je naproti

  tomu pevnější, což umožnilo co nejméně

  konstrukčně komplikovat rám.

  Těžší, ale pohyblivý

  Zrod stroje od píky otevřel naopak prostor

  různým zlepšením, snimiž výrobce postup-

  ně přicházel. Zadní náprava je odpružená

  stavitelným tlumičem, sedačka se posouvá

  na kolejnicích pro individuálnější nastavení

  ipohodlnější nasedání zvozíku. Vpředním

  kole je umístěn elektromotor se silou 250 W,

  baterie je upevněna na rámu za sedačkou.

  Elektromotor disponuje třemi stupni nasta-

  vení – od lehké dopomoci při šlapání až po

  opravdu silný záběr.

  Velmi usnadňuje jízdu obtížnějším terénem,

  na rovné silnici pak výrazně šetří sílu atro-

  chu ikompenzuje vyšší váhu kola. Baterie

  vydrží pomáhat podle stupně zatížení

  aklimatických podmínek zhruba mezi 30 až

  50 kilometry, rám je připraven na umístě-

  ní druhého akumulátoru, jímž lze dojezd

  prodloužit.

  Ibez elektropohonu je kolo vybaveno

  na běžnou jízdu klasickou přehazovač-

  kou supraveným řazením lokty pomocí

  „pádel“ umístěných na posuvném sedadle.

  Ruce, vmém případě prakticky bez jemné

  motoriky, pohání stroj pomocí nastavitelné

  trojnožky pro kvadruplegiky, která fixuje

  zápěstí. Naopak vnohou zachovaná hybnost

  izbytky síly dovolily umístit brzdy (jednu

  kotoučovou ajednu klasickou se senzorem

  odpojujícím motor) na přední vidlici aovlá-

  dat je koleny.

  Popsaná podoba je samozřejmě taková,

  jaká vyhovuje autorovi textu, apro každého

  se může podle jeho specifických požadav-

  ků lišit. Ovládání brzd ařazení lze umístit

  podle postižení či kam je to uživateli nej-

  příjemnější, jiná může být isedačka adalší

  součásti.

  Firma Víc než kolo (www.vicnezkolo.cz)

  si individuální výrobu handbiku každému

  jezdci na míru cení na přibližně 70 tisíc ko-

  run vpřípadě základního provedení, súpra-

  vou pro kvadruplegiky je nutné 10 tisíc

  připočítat. 15 tisíc navíc najdou na účtence

  ti, kteří zatouží po elektropohonu. Aprvní

  zkušenosti? Kolo jede bezvadně ipřes to, že

  to je optikou trhu trochu tlouštík. Sedačku

  lze nastavit podle libosti, odtlumená nápra-

  va citelně šetří jezdce samotného. Odolnost

  vůči hrubému zacházení je dobrá stejně jako

  síla elektropohonu, který pomůže do nejed-

  noho prudkého kopce. 250W motor přitom

  patří mezi nejslabší na trhu, atak jeho

  výkony určitě překvapí. Na jeho ovládání je

  potřeba si zvyknout anaučit se předvídat,

  kdy ajak moc jej využít spolu sodpovídají-

  cím převodem. Obavy ale nejsou na místě.

  Elektropohon je věc svůdná azvyká se na

  ni rychle. Posiluje tak vlastně odhodlání:

  to když se přesvědčíte kvýkonu bez jeho

  pomoci.

  

  www.muzes.cz

  www.audioteka.cz/muzes

  JSOU-LI HANDICAPOVANÉ RUCE, je možné upravit

  úchopy. Zde klasická trojnožka.

  BRZDY A OVLÁDÁNÍ ELEKTROMOTORU.

  Ovladače je možné umístit,

  kde jsou pro jezdce nejpohodlnější.

  ŘAZENÍ je na stroji vyřešeno „pádly“ na sedačce.

  Převodové stupně se mění pomocí loktů.

  VÝSLEDEK ZAKÁZKY – rekreační stroj na silnici i do lehkého terénu. S pohybem pomáhá elektromotor.

  �

• Strana 34

  34

  můžeš / číslo 7–8 - 2015

  TECHNIKA

  PETRA HURTOVÁ

  Je to už šest let, co jsem přišla po-

  prvé do styku shandbiky. Hledala

  jsem původně jen prostředek, na

  kterém bych se dostala vkilome-

  trech dál než na vozíku. Nevěděla

  jsem, že nějaký handbike vůbec

  existuje. Díky Janu Tománkovi jsem

  se ale dostala až kzávodnímu

  týmu Černí koně, atam jsem ho

  poprvé spatřila, usedla do něj,

  kousek popojela – abylo to.

  Bylo mi tenkrát řečeno, že se

  jezdí izávody, atak jsem to pros-

  tě vyzkoušela adnes už jezdím

  šestou sezonu. Kolo, které jsem

  si půjčovala, bylo hodně velké,

  atak jsem si ho postupně upravila

  pro své potřeby. Bylo ale stále

  jen půjčené, ajá toužila po svém

  vlastním. Začala jsem tedy shánět

  informace, kdo kola vyrábí ajak se

  pohybují jejich ceny.

  Dnes jezdím na handbiku od firmy

  Medicco; je vpodstatě standardní,

  jen vyšší, aby zvládal terén na

  závodech horských kol. Spenězi

  na něj mi pomohly kromě jiných

  iKonto Bariéry, společnost Syner,

  ale iprojekt Birell jízda.

  Závody horských biků, které často

  jezdím, jsou unás de facto uni-

  kum, vEvropě ijinde ve světě se

  jezdí jen závody na silnici, atak se

  se závoděním ve smyslu evropský

  pohár, světový pohár nebo para-

  lympijské hry nedostaneme moc

  daleko. To mě osobně trochu mrzí,

  uvidíme však do budoucna. 

  JIŘÍ KUCHTA

  Jsem kvadruplegikC5-C6 aprvní

  handbike jsem si kupoval vroce

  2004. Byl to vlastně první handbike

  vúpravě pro kvadruplegiky vČeské

  republice. Jednalo se omodel Top

  End firmy Invacare, ana něm jsem

  také vroce 2006 absolvoval první

  závod. Závodění mě nadchlo, začal

  jsem se více věnovat jízdě itrénin-

  ku.Ataké ladění kola.

  Nejdůležitější pro kvadruplegi-

  ky je vyřešit dobře úchop klik

  ařazení ibrzdění. Úchop na Top

  Endu byl vyřešen vcelku dobře.

  Šlo orukavice, které se používají

  jako chrániče na in-line brusle, na

  něž byl přidělán speciální bajonet,

  brzdění ařazení mi ale stále nevy-

  hovovalo. Po třech sezonách jsem

  vyměnil Top End za nový handbike

  firmy Schmicking. Od této společ-

  nosti jsem měl nakonec tři modely

  handbiku, dva měly úchop na ruce

  typu trojnožka.

  Zde jsem také poprvé použil duál-

  ní řazení abrzdění, které používám

  dodnes, jen vyšší řadu Shima-

  noDual XTR. Ana poslední model

  jsem naistaloval nové úchopy – na

  zakázku vyrobené ortézy.

  Nyní mám asi nejlepší handbike

  na trhu, postavenýna zakázku

  (vyrábí se ve spolupráci stýmem

  F1 RedBull),karbonový speciál

  MADDILINE Carbide. MADDILINE je

  italská společnost vyrábějící hand-

  biky – od rekreačních přesterénní

  až po závodní speciály. Zde také

  používám ortézy, které neustále

  sprotetikem vylepšuji, aby co

  nejlépe vyhovovaly zvyšujícím se

  nárokům.

  Dále jsem se snažil vyladit

  aupravit ergonomii handbiku

  pro co nejlepší anejefektivnější

  jízdu. Mé dlouholeté zkušenosti

  sjízdou na handbiku byly také

  jedním zdůvodů, proč jsem se stal

  jejich prodejcem. Nyní prodávám

  handbiky od dvou společností –

  MADDILINE aSport-on. 

  VÁCLAV ANTAL

  Pokud se budeme bavit ovýrobě

  handbiků vČechách, je potřeba

  říci, že je to obrovský problém. Já

  jsem si vždy stavěl handbike sám.

  Udělal jsem si výkres, podle něhož

  mi rám svařila firma Duratec. Jinak

  ale Duratec handbiky nevyrábí, bez

  technických podkladů nevědí jak.

  Jsou naprosto odlišné od stavby

  klasického kola.

  Loni jsem dokonce začal sma-

  losériovou výrobou závodních

  handbiků snázvem BLADE ALIEN.

  Tyto stroje mi svařuje firma Dura-

  tec na základě mých technických

  výkresů.Duratec disponuje velmi

  kvalitním hliníkem, který je pro

  stavbu takového speciálu nezbyt-

  ný. Od roku 2016 bych chtěl začít

  vyrábět celokarbonový speciál –

  BLADE KOOMA.

  Vše teď intenzivně připravuji, aby

  mohla výroba příští rok začít. Cena

  závodního speciálu (hliníkový)

  začíná přibližně na 130 tisících.

  Finance si každý shání sám, kde

  může, především usponzorů, na-

  dací apodobně. Cena celokarbono-

  vého speciálu se bude pohybovat

  okolo 200 tisíc korun, ale zatím je

  to jen odhad. 

  IVAN DVOŘÁK

  Stavěl jsem si silniční apozději

  trekingový handbike súpravou pro

  kvadruplegiky. Inspiroval jsem se

  mým prvním kolem Schmickingem,

  ale vadila mi jeho vyšší váha – cca

  17 kg. Byl jsem přesvědčený, že

  to nějak musí jít vyrobit lehčí

  avlastně ilevněji, azačal jsem se

  pídit na internetu, co ajak.

  Začal jsem shánět vhodný materiál

  (EN AW-7020). Strubkami to ještě

  šlo, ty se daly koupit uvýrobce

  kol, horší to bylo skulatinou,

  kterou se mi podařilo objednat jen

  ze zahraničí. Potom nezbytná ruční

  ohýbačka se správnými velikostmi

  rolen, to se nakonec také podařilo

  na internetu objednat, apak ještě

  najít firmu slisem, kde mi ochotně

  namačkají trubky do tvaru oválu.

  Vprogramu DraftSight, který je

  téměř stejný jako AutoCAD, ale je

  zdarma, jsem začal tvořit návrhy

  tvaru avšech drobných dílů, včet-

  ně inábojů kol. Nakonec jich bylo

  kolem stovky. Důležité bylo také

  najít šikovného obráběče kovů pro

  výrobu všech rotačních součástek.

  Prakticky celou zimu jsem strávil

  vgaráži tvarováním trubek avý-

  robou všech jednodušších dílů.

  Známý mi pomohl svýrobou forem

  na svaření rámu. Svaření sprofesi-

  onálním svářečem lze zvládnout za

  jeden den, hodně záleží na tom, jak

  moc se rám kroutí, což je potřeba

  hlídat arám stále průběžně rovnat.

  Po svaření se rám nalakuje (nebo

  naeloxuje) apřed osazením ložisky

  je nutné patřičné otvory protáh-

  nout výstružníkem, který jsme si

  isvratidlem vypůjčili. Nakonec to

  nejlepší – sestavení kola aosazení

  komponenty.

  Svýsledkem jsem byl spokojený,

  hmotnost handbiku se dostala pod

  13 kg anáklady na výrobu na

  40 tis. Kč. Plus stovky hodin strá-

  vených vgaráži, uPC ana cestách

  autem. To mi ale vůbec nevadí,

  protože to byla vlastně zábava. 

  MINIANKETA MEZI ZÁVODNÍKY:

  Oslovili jsme několik zkušených matadorů závodících na handbiku, aby nám pověděli,

  na čem jezdí, jak si stroje upravují azda mají nějaké zkušenosti sjejich zakázkovou výrobou.

  �

• Strana 35

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  můžeš / číslo 7–8 - 2015

  35

  AUTO-MOTO

  Pobočky máme vBritánii ivNěmecku. Naše

  výrobky exportujeme do celé Evropy, Izraele

  ido Spojených států.

  Pojďme se ale vrátit kvašim začátkům.

  Patříte mezi ty, kteří na nápad vyrábět

  pomůcky pro handicapované přišli po

  úrazu nebo onemocnění ve svém okolí?

  Kamarád prodělal mozkovou mrtvici ajá

  jsem mu chtěl usnadnit život. Upravil jsem

  jeho auto achodil jsem dál do tehdejší prá-

  ce. Vůbec mě tehdy nenapadlo, že bych se

  tím mohl živit. Dnes to ale vidím tak, že to

  pro mě byl jeden zrozhodujících momentů

  života. Dalších pět let jsem pracoval vPraze

  uimportéra vozů Ford, přestěhovali jsme

  se do jižních Čech, ráno jsem odvezl děti

  do školky avečer, když jsem přijel domů,

  už spaly. Takový život už mě ale nebavil,

  potřeboval jsem změnu. Skončil jsem tam

  azaložil jsem firmu API CZ.

  Jaká byla tehdy, v90. letech, situace na

  trhu súpravami aut pro handicapované?

  Tehdejší výrobky islužby pro handicapo-

  vané byly špatné apředražené. Firmy měly

  dominanci na trhu, nic je netlačilo ke zlep-

  šování. Jsem strojař abavilo mě vymýšlet

  věci, které postiženým pomůžou.

  ■ API CZ svou Flexirampu vyráběnou ve Slapech vyváží i mimo Evropu.

  ■ Firma má letos vplánu produkci celkem 1350 Flexiramp.

  ■ Rampu nejčastěji montují do vozů typu VW Caddy a Citroën Berlingo.

  Auta budou jezdit sama,

  ale plošina zůstane

  Miroslav BARTOŠ:

  �

  Text: PETR BUČEK

  Foto: JAN ŠILPOCH

  M

  iroslav Bartoš řídí firmu API

  CZ, která upravuje auta pro

  potřeby handicapovaných. Od

  konkurence se liší především

  svou vlastními silami vyvinutou

  avyráběnou nájezdovou rampou, po které

  se vozíčkář dostane dovnitř auta. Výrobní

  haly isídlo firmy prodávající Flexirampu

  nejen do evropských zemí stojí vobci Slapy

  nedaleko Tábora.

  Čím se lišíte od konkurence, která se

  také chlubí tím, že přestaví auto handi-

  capovaným na míru?

  Zaměstnáváme 28 pracovníků, čímž ohod-

  ně překonáváme ostatní firmy voboru. Kro-

  mě všemožných úprav kompletně vyrábíme

  nájezdovou plošinu Flexirampu aruční

  ovládání. Nevyrábíme jen pro Českou

  republiku, ale vyvážíme do celého světa.

  Kdo je Miroslav Bartoš

  Majitel firmy, která se věnuje přestavbám aut.

  Vystudoval strojařinu na ČVUT vPraze. Působil

  uimportéra vozů Ford do České republiky.

  Poté založil firmu API CZ, která se věnuje

  přestavbám aut pro handicapované.

  Specialitou této firmy je plošina Flexirampa,

  po které vozíčkář přes páté dveře najede

  dovnitř vozidla.

  Flexirampu firma API CZ kompletně vyrábí

  ve svých halách ve Slapech uTábora. Půl

  procenta ze všech svých tržeb společnost

  Miroslava Bartoše každoročně věnuje na Konto

  Bariéry.

  info

  MIROSLAV BARTOŠ

  začínal s úpravami aut v garáži,

  dnes jeho firmu tvoří výrobní

  haly s moderními stroji.

• Strana 36

  36

  AUTO-MOTO

  můžeš / číslo 7–8 - 2015

  INVACAR – úpravce aut

  www.invacar.com

  KATOVICE

  Průmyslová , Katovice

  Tel.:  

  E-mail: info@invacar.com

  AUTO HLAVÁČEK

  Škoda, Kia

  www.hlavacek.cz

  OLOMOUC

  Týnecká /, Olomouc

  Tel.:   

  E-mail: maly@hlavacek.cz

  AUTO JAROV

  Škoda, Volkswagen, Seat, Audi, Honda

  www.autojarov.cz

  PRAHA

  Osiková , Praha 

  Tel.:  

  E-mail: pipek@autojarov.cz

  API CZ – ÚPRAVCE AUT

  www.apicz.com

  SLAPY U TÁBORA

  Slapy 

  Tel.: 

  E-mail: info@apicz.com

  UNICAR

  Škoda

  www.unicar.cz

  OSTRAVA

  Vítkovická , Ostrava

  Tel.:   -

  E-mail: novevozy@unicar.cz

  AUTOCENTRUM DOJÁČEK

  Citroën, Fiat, Fiat Professional,

  Jeep, Lancia, Chevrolet

  www.dojacek.cz

  PRAHA

  Kolbenova /, Praha 

  (Citroën, Fiat, Jeep, Lancia)

  Tel.:   

  E-mail: citroen@dojacek.cz

  USeřadiště , Praha 

  (Fiat, Fiat Professional)

  Tel.:   

  E-mail: vasak@dojacek.cz

  Vršovická , Praha 

  (Fiat, Fiat Professional)

  Tel.:   

  E-mail: fiat.vrsovicka@dojacek.cz

  Přípotoční c, Praha 

  (Citroën, Chevrolet)

  Tel.:   -

  E-mail: citroen@dojacek.cz

  AUTOBOND GROUP

  Kia, Toyota, Ford, Suzuki,

  Subaru, Nissan, Mitsubishi

  www.autobond.cz

  PRAHA (Kia, Nissan, Mitsubishi)

  Kolbenova /,

  Praha -Vysočany

  Tel.:   

  E-mail: vojtech.parizek@autobond.cz

  PLZEŇ (Kia, Ford)

  Koterovská , Plzeň-Slovany

  Tel.:  –

  E-mail: miloslav.bures@autobond.cz

  KARLOVY VARY

  (Kia, Nissan, Mitsubishi)

  Studentská , Karlovy Vary-Doubí

  Tel.:  

  E-mail: tomas.klesa@autobond.cz

  OSTRAVA

  (Kia, Toyota, Ford, Suzuki, Subaru)

  Krmelínská –, Ostrava-Hrabová

  Tel.:  –

  E-mail: petra.dybalova@autobond.cz

  OPAVA (Toyota)

  Ostravská , Opava

  Tel.:  

  E-mail: toyotaopava@autobond.cz

  HAVÍŘOV (Toyota)

  Před Tratí /, Havířov

  Tel.:  

  E-mail: toyotahavirov@autobond.cz

  AUTO INZAT

  Renault, Dacia

  www.autoinzat.cz

  DVŮR KRÁLOVÉ NAD LABEM

  Preslova , tel.: 

  E-mail:

  martin.bartos.inzat@dealer.renault.cz

  AMB

  Ford

  www.fordamb.cz

  PRAHA

  Severní , Ořech – Praha-západ

  Pražský okruh – Exit 

  Tel.: –

  E-mail: svoboda@fordamb.cz

  PŘEHLED PARTNERŮ AUTA BEZ BARIÉR (prodejci a úpravci aut)

  Dealeři zapojení do projektu Auta bez bariér poradí handicapovaným svýběrem vozu i sjeho úpravou, a také svyřízením všech formalit spojených skoupí auta.

  Konto Bariéry radí při nákupu auta

  VÝZVA PRO DEALERY AUT:

  Zapojte se do projektu

  Auta bez bariér, pošlete zprávu

  e-mailem na adresu

  petr.bucek@bariery.cz. Děkujeme!

  Více na: www.autabezbarier.cz

  Jak vám pomohlo vaše dřívější působení

  učeského zastoupení Fordu?

  Pracoval jsem tam na více pozicích. Dělal jsem

  homologace, prošel iservisním oddělením,

  měl jsem na starosti část dealerů vjižních či

  západních Čechách, působil jsem vobchod-

  ním oddělení pro velkoodběratele. Nejužiteč-

  nější však pro mě byla práce se schvalováním

  aut. Homologace jsou totiž natolik specifická

  oblast, že zkušenosti přijdou především spra-

  xí. Nyní je využíváme, protože všechna naše

  auta mají evropskou homologaci amy snimi

  musíme podstoupit stejný proces, jaký se žádá

  při schvalování nového auta.

  Sjakými úpravami aut jste začínal ve

  firmě API?

  Nejdříve jsme nabízeli ruční ovládání. Na

  začátku mě nenapadlo budovat větší firmu,

  nebo dokonce exportovat. To jsem vůbec ne-

  měl vplánu. Začal jsem skolegou na vozíku

  aměli jsme cíl nabízet výrobky, které si bu-

  dou moci montovat přímo vozíčkáři. Vyráběl

  jsem je doma vgaráži akolega-vozíčkář jez-

  dil zařízení namontovat přímo kzákazníkovi

  domů. Pak jsme si pronajali dílnu, postavili

  jsme první halu, později idruhou. Dnes

  máme čtyři regionální zástupce na vozíku,

  kteří montují naše zařízení.

  Vaším hlavním výrobkem je ale Flexi-

  rampa. Včem je jiná než nabídky od

  konkurence?

  Na západě rampu dělali, ale když jste ji

  složili, zůstala vautě svisle apřekážela.

  Pokud chtěl někdo naložit basu piv nebo

  odvézt rodinu se zavazadly, měl problém.

  Kvalita takových přestaveb byla navíc

  mizerná. Výrobci aut věnují kvalitě avy-

  lepšením aut hodně prostoru, apak ktomu

  přišel přestavbář adoslova na koleně kus

  auta vyřízl aněco tam navařil. Jako byste

  si doma nechali udělat kuchyni od zámeč-

  níka, ne od truhláře. My jsme nakoupili

  drahé výrobní technologie, investovali do

  konstrukce avymysleli jsme nový způsob,

  jak rampy vyrábět. Flexirampa je navíc

  sklopná avautě nepřekáží, když se nepo-

  užívá. My ji tady kompletně vyrobíme tak,

  aby se přímo unás nebo unašeho partnera

  dala co nejjednodušeji namontovat do auta.

  Musí se vyříznout část podlahy, nasadit nižší

  náhrada zlaminátu, ana ni se umístí kovová

  sklopná rampa. Sada nových dílů obsahuje

  například inový zadní díl výfuku, nádrž

  nebo pružiny.

  Kolik ramp nyní ročně vyrobíte?

  Letošní plán máme nastavený na 1350 kusů.

  Ztoho asi 40 zůstane vČesku, zbytek míří

  do zahraničí. 200 vozů upravíme přímo

  unás, právě nyní například doděláváme

  Citroëny Berlingo pro francouzské zákazní-

  ky. Ostatní auta vybaví rampou naši partneři

  vBritánii, Německu, Izraeli, Austrálii či ve

  Spojených státech. Posíláme jim naše sady

  ve formě stavebnice.

  Nejen automobilový průmysl čelí kopí-

  rování nápadů. Napodobují vaši rampu

  ukonkurentů?

  Ano, nastavili jsme nový standard. Na za-

  čátku jsme byli malá česká firma, západ nás

  ignoroval. Když jsme ale ukázali naši Flexi-

  rampu, rázem jsme byli oněkolik let napřed

  asebrali jsme konkurenci významné podíly

  na trhu. Oni nás od té doby respektují aza-

  čali nás někdy itéměř do posledního detailu

  napodobovat. Stím nic moc nenaděláme. Já

  to beru tak, že když nás kopírují, dávají tím

  najevo, že jsme před nimi.

  Úpravám aut se věnujete už 20 let;

  včem se auto za tuto dobu změnilo

  podle vašeho pohledu?

  FLEXIRAMPA je podle Bartoše

  světově ojedinělá, vozíčkář

  po ní najede do auta.

• Strana 37

  můžeš / číslo 7–8 - 2015

  37

  SLOUPEK

  Martina KOVÁŘE

  Na dovolené

  na lodi

  Dlouho sním otom, jak jedeme na

  dovolenou někam, kam nebudu muset

  řídit. Třeba vlakem. Překonám strasti

  nádraží ahned si dám vjídelňáku něco

  dobrého, pár normálních nebirellových

  piv apak půjdu srodinou spát. Avlak

  zatím sám pojede…

  Bohužel vtěchto „vlakových“ destinacích,

  kde nemáte ssebou auto, vás většinou

  rychle potká něco, kdy byste potřebovali

  být velmi mobilní, ataxík není řešením.

  Ani půjčovny aut sručním ovládáním

  nejsou ještě zcela běžné. Vlak je pohodlný,

  tedy vyhnete-li se přestupům, avarianta

  autovlaku, kdy vaše auto jede někam

  svámi, představuje velmi pěkné řešení

  dovolené ve střední vzdálenosti.

  Předpokládá to ovšem spolehlivost

  dodavatele – transportéra – cestovní

  společnosti. Když jsem po světě létal za

  sportem, zažil jsem právě snespolehlivostí

  přepravce mnoho problémů, kvůli nimž se

  opravdu vyhýbám letadlům.

  Ať se jednalo orenomované německé,

  italské, lowcostové nebo srílanské

  aerolinky, všechny dokázaly něco

  poztrácet, apohled zokénka letadla

  na vlastní vozík, který je nakládán do

  sousedního aeroplánu, je neopakovatelný.

  Víte ale, kde jsem se cítil vždy dobře, když

  jsem se tam dostal? Na lodi. Na Vltavě

  stejně jako na trajektu do Norska. Je to

  pěkný pocit nadvlády nad živly. Pravda

  však také je, že mnohdy bývá obtížné

  udržet nadvládu nad sebou.

  Partnerka velmi protrpěla raketovou

  plavbu do Benátek astále přitom krmila

  jadranské ryby. Asi myslela, že dostane od

  plavební společnosti slevu. Mně se špatně

  nedělá, lodě bývají komfortní, jenom stím

  vozíkem vás to pořád někam vrhá na

  závětrnou stranu. Jako chlubivý mladík

  aperspektivní plavec jsem se jednou na

  Krétě pro obveselení posádky nechal

  vyhodit zvýletní plachetnice stím, že do

  hotelu už to doplavu.

  Nebylo to zle myšlené. Přístav byl plný

  schodů, vykládání bariérové, atak šup se

  mnou do vody: „ Vozíčkář přes palubu!!!“

  Hotel ve vedlejší zátoce se zdál na dosah.

  Ale tušíte správně, že to bylo peklo. Vlny

  na volném moři, proudy, vítr ave finále

  jsem se zamotal vneviditelné igelitové

  plachtě. Byl jsem rád, že mě moře vyvrhlo

  na pláž vedle hotelu. Takže kam letos?

  Myslím, že zvítězí jižní Čechy. Do Třeboně

  ana Lipno ještě na kole dojedu.

  

  Autor je bývalý automobilový

  závodník, člen rady Konta Bariéry.

  SLOUPEK

  Martina KOVÁŘE

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  Automobilky dnes samy často vyrábějí to, co

  my jsme dříve museli komplikovaně upra-

  vovat. Příkladem jsou například elektricky

  posuvné dveře, které už dnes lze kněkte-

  rým autům objednat rovnou zvýroby. Také

  zákazníci jsou dnes náročnější. Dříve nebo

  později ruční řízení zanikne, auta budou

  mít autopilota. Co se však nezmění? Vždy

  budeme muset řešit přístup vozíčkáře do

  auta. Pro automobilky je to malý trh, samy

  to řešit nebudou. Evropští producenti ročně

  vyrobí několik milionů aut. Na přestavbu

  pro handicapované znich zamíří okolo

  15 tisíc. Takové úpravy zůstanou na nás, na

  úpravcích.

  Kolik uvás stojí přestavba auta?

  Běžná úprava na ruční ovládání přijde

  na zhruba 20 tisíc korun, flexirampa stojí

  200 tisíc, někdy se však úprava může vyšpl-

  hat ina dvojnásobek.

  Která auta upravujete nejčastěji?

  Flexirampu umíme namontovat do vozů

  Volkswagen Caddy, Citroën Berlingo, Peugeot

  Partner nebo Ford Tourneo Connect. Nejčas-

  těji upravovaným autem jsou však škodovky.

  Tam však samozřejmě nemontujeme rampu.

  Co byste na škodovkách změnil, aby byly

  pro handicapované ještě praktičtější?

  Se škodovkami se výborně jezdí, ale komfort

  nakládání vozíku unich není kdovíjaký. Na

  vině je také nerovnost mezi hranou kufru

  ajeho podlahou.

  Ajak se vám líbí Elbee, speciál pro vozíč-

  káře zLoštic?

  Je to zajímavý nápad, ale jsem hodně zvě-

  davý, kolik nakonec najde zájemců. Elbee

  stojí jako Citroën Berlingo, přitom uveze

  jen jednoho člověka. Kdo však žije vizolaci,

  takže nepotřebuje auto pro rodinu?

  

  NOVÝ PARTNER AUTA BEZ BARIÉR: AUTO INZAT

  Jaká specifika má podle vašich zkušeností

  prodej aut lidem spostižením?

  Život shandicapem většinou něco stojí, bez

  auta to nejde, auto je pro postižené velmi

  důležité. Při koupi auta se snažíme postiženému

  nabídnout takové vozidlo, které by pořídil ze

  svých případných úspor, příspěvku od státu

  astátem provedené úhrady DPH. Máme zájem,

  aby se postižený koupí auta nezadlužil.

  Handicapovaní spoluobčané jsou zvelké

  části málo majetní ajsou odkázáni na příspěvek

  od státu apodle toho vybírají značku, model

  avýbavu auta. Spíše výjimečně si chtějí připlatit

  ze svého lepší výbavu nebo dražší automobil.

  Ojaká auta zvaší nabídky je nebo může být

  mezi handicapovanými zájem?

  Jsme prodejci vozů Renault aDacia. Obě značky

  mají vhodné modely pro handicapované.

  Uznačky Renault je to Clio, Megane, Scénic,

  Kangoo – podle závažnosti postižení

  vnávaznosti na invalidní vozík se jedná oauta

  světším zavazadlovým prostorem avyšší

  světlou výškou.

  Uznačky Dacia je zájem omodely Sandero,

  Logan, Dokker či Duster.

  Máme možnost prodat iojeté vozy nebo

  tzv. demonstrační vozy, ale pokud je to možné,

  doporučujeme nový vůz, který má plnou záruku.

  Je nám upřímně líto těch, kteří přijedou do našeho

  servisu sojetým, draze pořízeným automobilem,

  se závadami, přičemž za stejné peníze, někdy iza

  méně, by pořídili nový vůz se zárukou.

  Proč jste se zapojili do projektu Auta bez

  bariér?

  Rádi bychom handicapovaným našimi letitými

  zkušenostmi, znalostmi adobře míněnou radou

  pomohli skoupí jejich vozu. Pomáháme zařídit

  případnou úpravu vozidla. Rovněž pomáháme

  spřeklenutím doby, než dostanou DPH od

  státu. Jsme schopni je zastupovat při jednání na

  finančním úřadě, vozidlo jim pojistit, případně

  přihlásit do evidence.

  

  Dealer vozů Renault a Dacia ze Dvora Králové nad Labem se stal novým partnerem

  Auta bez bariér. Handicapovaným zákazníkům poradí svýběrem auta i svyřízením

  státního příspěvku či vrácením DPH. Na otázky odpovídá Martin Bartoš, AUTO INZAT:

  VÝHODOU

  RAMPY

  ze Slap u Tábora

  je skutečnost,

  že v autě

  nepřekáží.

• Strana 38

  38

  můžeš / číslo 7–8 - 2015

  AUTO MOTO

  Text: ŠTĚPÁN BENEŠ

  Foto: ARCHIV AUTORA

  T

  o si ze mě děláte legraci! Taková

  byla moje první reakce, když jsem

  pohlédl na britskou představu

  oručním řízení. Dvě kovové tyče na

  koncích přitažené šrouby kovláda-

  cím pedálům, na opačné straně zakončené

  rukojetí držící na prověšeném suchém zipu

  pod sloupkem volantu. Celý aparát, kývající

  se ze strany na stranu, který do zapůjčeného

  zcela nového Volkswagenu Golf sautoma-

  tickou převodovkou před čtvrthodinkou

  nainstaloval přivolaný pracovník, ve mně

  příliš důvěry nebudil. Zvyklý na ruční řízení

  ve svém autě, na které se nesmělo sáh-

  nout před schválením na stanici technické

  kontroly, jsem nevycházel zúdivu ahlavou

  mi běželo jediné: kolik asi bude mít ta nová

  karoserie šrámů, až budu vozidlo vracet…

  Nakonec však nebylo vše tak černé, jak

  to zprvu vypadalo. Po několika úpravách,

  které nezabraly více než další čtvrthodinku,

  ■ Zahraniční autopůjčovny nabízejí instalaci ručního řízení.

  ■ Pasuje do většiny aut, je však nutná opatrnost.

  ■ Můžete si jej koupit a přibalit do zavazadla.

  Přivřít oko,

  otočit klíčkem

  si na zvláštní způsob ručního řízení autor to-

  hoto textu zvykl apři troše opatrnosti sním

  nakonec po skotské krajině najezdil – bez

  nehody – něco přes 1200 mil. Auto zname-

  ná při cestách doma ivzahraničí nejen pro

  vozíčkáře svobodu avněkterých destinacích

  doslova nutnost. Člověk bez handicapu má

  přitom situaci relativně snadnou: chce-li

  se na dovolené vozit pohodlně asvobodně,

  zajde do nejbližší půjčovny aza cenu dnes

  už více než přívětivou si zapůjčí vpodstatě

  jakékoli auto, které ho zrovna láká, ať už

  luxusem nebo nízkými náklady. Ani pro

  handicapované není nic ztraceno, vše je ale

  nutné brát sjistou otevřeností apředevším

  opatrností.

  Sázka do loterie

  Trend přenosného ručního řízení do vozidel

  způjčovny se za pár posledních let rozšířil

  ze Severní Ameriky ido dalších destinací.

  Služby pro handicapované řidiče dnes na-

  bízí například celosvětově rozšířené řetězce

  Hertz aAvis, další zřetězců, Europcar,

  nám do uzávěrky žádné bližší informace

  neposkytl. Základní informace vždy najdete

  na internetových stránkách zmiňovaných

  firem, někdy je jen nutné trochu více hledat.

  Auto znamená

  při cestách doma

  ivzahraničí nejen

  pro vozíčkáře svobodu

  avněkterých

  destinacích doslova

  nutnost.

  AUTOR TEXTU

  A VYPŮJČENÝ VOLKSWAGEN

  na Skotské vysočině.

  Tady by se vozíčkář bez auta

  pohyboval skutečně jen těžko.

• Strana 39

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  můžeš / číslo 7–8 - 2015

  39

  Trend přenosného ručního řízení do vozidel

  způjčovny se za pár posledních let rozšířil

  ze Severní Ameriky ido dalších destinací.

  Pokud chcete ušetřit čas, je nejlepší zavolat

  na českou pobočku autopůjčovny. Pracov-

  níci jsou schopni vsystému vyhledat, zda je

  služba ručního řízení vdestinaci, do které

  se chystáte, dostupná, acelou rezervaci

  vozidla idoplňkových služeb zařídit za vás.

  Připravit se musíte na to, že si nepůjčíte to

  nejlevnější auto. Ruční řízení se sice do aut

  jako služba poskytuje zpravidla zadarmo,

  vůz ale musí být vybaven automatickou

  převodovkou, acenově tedy spadá spíše do

  nižší střední až střední kategorie; záleží také

  samozřejmě na velikosti vozidla, jakou na

  své dovolené potřebujete. Žádné zaut pak

  nemá jiné úpravy, tedy například odsuvné

  dveře; pokud tedy sedíte na vozíku ane-

  dostanete ho do auta bez úprav sami, bude

  zapotřebí pomocník.

  Ruční řízení se do aut instaluje podle ob-

  jednávky až na místě. Některé autopůjčovny

  negarantují přímo typ vozidla, ale jen jeho

  třídu; značku vozidla tedy obvykle uvidíte

  až tam. Vyplatí se vybírat kategorii, do které

  se podle odhadu spolehlivě vejdete, ať už

  bude značka jakákoli. Každý problém je ale

  řešitelný, atak je možné nápravu zjednat

  ina místě. Autor tohoto textu se ve své zku-

  šenosti setkal smaximální ochotou personá-

  lu jak vČesku, tak vmístě své dovolené.

  Ruční řízení je poplatné svému určení,

  aproto bývá trochu spartánské, tak, aby

  se dalo naistalovat do jakéhokoli vozu. Je

  potřeba počítat stím, že nemusí každému

  plně sednout, apřizpůsobit se tomu zvýše-

  nou opatrností. Ve Velké Británii ivdalších

  zemích, kde jsou obdobná pravidla, dosta-

  nete vpůjčovně auto svolantem napravo,

  opatrnosti tedy není nikdy dost. Půjčovny

  samozřejmě nabízejí dobře nastavené pro-

  gramy havarijního pojištění, záleží na osob-

  ní citlivosti avelikosti rozpočtu. Zklamáni

  nebudou handicapovaní ve většině destinací

  vSeverní Americe, dobře pokrytá je iVelká

  Británie aněkteré novější pobočky. Vždy se

  ale vyplatí řešit vše přímo se zaměstnanci

  půjčovny, protože dostupnost služeb se

  může měnit ane vždy jsou kdispozici

  vplném rozsahu.

  Pokud svoji cestu plánujete sdostateč-

  ným předstihem, je možné nainternetu

  zapátrat ipo alternativách azkusit si auto

  sručním řízením zajistit jinde. Jednoduchý

  úkol to rozhodně není amožností je méně

  než prstů na jedné ruce, ato ipokud mlu-

  víme ovelkých zemích, jako jsou například

  Spojené státy americké. Tipy lze najít na

  diskusních fórech, nutná je však znalost ja-

  zyka. Oklikou se obvykle většina požadavků

  dostane zpět do některé zvětších půjčoven.

  Něco za něco

  Pro nezávislé cestovatele se – paradoxně ke

  spartánství zmiňovaného přenosného řízení

  – otevírá zajímavá možnost. Přenosné ruční

  řízení lze zakoupit samostatně avzavazadle

  odvézt ssebou. Na místě si jej pak můžete

  naistalovat do jakéhokoli půjčeného vozu

  anespoléhat se na služby velkých řetězců.

  Vněkterých dobrodružnějších destinacích

  pak na půjčovnu ani nemusíte narazit,

  automobil se ale většinou dá (mnohdy itro-

  chu levněji než při zapůjčení) na místě na

  potřebnou dobu zakoupit apak zase prodat.

  Je samozřejmě třeba myslet na nutnost

  automatické převodovky.

  Přenosné ruční řízení vyrábí například

  americká firma Wheel Ability (www.

  wheelability.com), její model PHC-3 vypadá

  velmi podobně jako ruční řízení popsané

  vúvodu tohoto textu. Dvě páky zakončené

  madly se našroubují na pedály azavěsí pod

  volant automobilu. Díky pohyblivému klou-

  bu na páce se brzda ovládá stlačením od

  sebe, plyn pak přitažením ksobě. Nastavit

  lze délku, celý komplet je kdostání na strán-

  kách výrobce za 379 dolarů (bez nákladů na

  dopravu aclo). Velmi podobně fungují ijiné

  dostupné systémy, například americký TNT

  HandControls. Jediným rozdílem je obsluha

  plynu, který se uTNT ovládá stlačením

  páčky pomocí palce. Další výrobky lze na

  internetu dohledat pod heslem „portable

  hand controls“.

  Na netradiční řízení je potřeba si na

  každý pád zvyknout amnohdy se itrochu

  zapřít. Za možnost pohybovat se svobodně

  ivmístech, kde by to na první dojem nebylo

  možné, ale většinou trocha toho zapření

  arespektu stojí. Šťastnou cestu!

  

  RUČNÍ ŘÍZENÍ v autech z půjčovny jako by se vrátila

  v čase. Fungují, musíte však být tolerantní a opatrní.

  NĚKTERÉ MODELY si můžete i koupit a odvézt na dovolenou s sebou.

  Výrobek americké firmy Wheel Ability jde nastavit pro jakýkoli vůz.

  NA HANDICAPOVANÉHO MOTORISTU se v zahraničí myslí.

  Ve Skotsku má například vyhrazené parkoviště vyšrafované místo

  pro vysedání z obou stran vozu.

• Strana 40

  40

  můžeš / číslo 7–8 - 2015

  TIP NA VÝLET

  Text: RADEK MUSÍLEK

  Foto: JAN ŠILPOCH A AUTOR

  S

  oupeření mezi Hradcem Králové

  aPardubicemi je pověstné. My jsme

  však na „Hradubicko“ nezavítali

  proto, abychom tuto rivalitu rozsou-

  dili. Zajímaly nás tamní turistické

  cíle. Snad při svých prázdninových toulkách

  oceníte, že jsme pro vás některé znich

  vyzkoušeli.

  Městské lesy Hradec Králové nabízejí

  procházku po dvou vozíčkářských trasách.

  Byly zde vyznačeny Klubem českých turistů

  vrámci projektu Turistika pro všechny

  (www.kct.cz/cms/turistika-pro-vsechny).

  Kratší modrá cesta má tři kilometry, delší

  červená jedenáct. Počítáno vjednom směru.

  Trasy přitom lze vzájemně kombinovat,

  protože se hned na dvou místech kříží.

  Kola všeho druhu

  Kdo se vydá po modré, může očekávat snad

  nejpohodlnější možnou procházku lesem.

  ■ Městské lesy Hradec Králové skýtají vozíčkářské výletní trasy.

  ■ Hrad Kunětická hora ani perníková chaloupka nejsou zcela bez bariér.

  ■ Starokladrubské koně uvidíte, i když je hřebčín vrekonstrukci.

  Výlet

  nejen za perníkem

  Většinu cesty tvoří široká asfaltová silnice,

  na niž nesmějí auta. Pouze závěrečných

  několik stovek metrů vede po lesní cestě,

  kterou sice pokrývají drobné kamínky,

  nicméně díky pevnému podkladu prakticky

  nepředstavuje problém. Snadná dostupnost

  má ale také odvrácenou stranu. Zapomeňte

  na opuštěnou panenskou přírodu aočeká-

  vejte rušný neautomobilový provoz! Vždyť

  obyvatelé Hradce to sem mají pouhou čtvrt-

  hodinku jízdy zcentra města.

  Začátek modré trasy leží uLesního

  hřbitova. Na místo lze přijet autem, které

  zanecháte na bezplatném parkovišti smísty

  vyhrazenými pro vozíčkáře. Nebo můžete

  zvolit městskou hromadnou dopravu, která

  vás přiveze autobusem číslo 9. Všechny

  vozy jsou nízkopodlažní, ale zastávka nemá

  vyvýšený ostrůvek, takže sjezd zplošiny je

  poněkud prudší.

  To, že vyrážíte spíše do městského

  parku než do hlubokého hvozdu, pozná-

  S NĚKOLIKA SCHODY u vstupu do přízemí

  hradního paláce ochotně pomohl pan průvodce.

  KUNĚTICKÁ HORA

  je dominantou jinak

  rovinaté krajiny. K hradu

  lze pohodlně dojet autem.

• Strana 41

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  můžeš / číslo 7–8 - 2015

  41

  te okamžitě. Jednak hned uparkoviště

  postává zmrzlinář se stylovým vozíkem, ale

  především se před vámi rozprostře rovná,

  mírně stoupající asfaltka plná lidí na všech

  možných druzích koleček. Potkáte desítky

  cyklistů, bruslařů, dětí na odrážedlech či

  koloběžkách, vnašem případě nechyběly

  ani kolečkové lyže. Paradoxně jsme neviděli

  žádné vozíčkáře kromě nás samotných.

  Lehce ve stresu

  Stoupání cesty je opravdu mírné. Tak mírné,

  že ho svým tempem zvládne izdatnější

  kvadruplegik, tedy vozíčkář sčástečněpo-

  stiženýma rukama. To by byla výhoda.

  Nevýhodou však je, že všichni ti kolečkáři

  dokážou slušnou rychlostí neslyšně pro-

  svištět kolem vás vobou směrech. Jelikož

  jsme patřili knejpomalejším účastníkům

  provozu, anavíc se kolem našich vozíků mo-

  taly tři děti apobíhali dva psi, ovzrušení na

  jinak vcelku fádní cestě lesem nebyla nouze.

  Nejednou se ozvalo prudké brzdění, jednou

  jsme se nevyhnuli ani slovnímu útoku.

  Dlužno dodat, že oprávněnému. Komu na

  kole by se líbila srážka se psem, dítětem či

  vozíčkářem, kteří zaberou půlku cesty? Na

  druhou stranu mi vhlavě vyskakují myšlen-

  ky ocykloterorismu, protože někteří kolaři

  jezdí opravdu riskantně aohrožují tím sebe

  iokolí. Zkrátka řečeno: pohodlná cesta, ale

  poněkud stresující rušný provoz. Nezvlada-

  telné psy aděti doporučuji nechat doma.

  Oddech si můžete dopřát po kilometru

  aněkolika stech metrech vbufetu UVlka.

  Jeho otevírací doba je nepravidelná ařídí

  se prý hlavně počtem návštěvníků. Vhlavní

  sezoně snad zavírá kolem 19. až 20. hodiny.

  Informovat se můžete na stránkách www.

  bufetuvlka.cz. Vtomto bodě se zároveň

  kříží modrá trasa sčervenou, která vede po

  lesní cestě sdrobnými kamínky, takže není

  tak snadná, ale zároveň skýtá větší samotu

  aponoření do přírody. Kdo si troufne sám

  na jedenáct kilometrů plus přinejmenším

  další tři kilometry návratu po modré, měl by

  to zvládnout, ale doprovod nebo elektrický

  vozík je jistější. Učervené varianty počítejte

  spůldenním výletem.

  Krybníku azpět

  Vraťme se však kmodré trase. Jak už bylo

  zmíněno, pouze závěrečných několik stovek

  metrů vede po neasfaltovém povrchu, ale

  ani tak není třeba mít obavy. Navíc nepo-

  tkáte ani žádné prudší stoupání. Cílovým

  bodem je rybník Výskyt, uněhož se vysky-

  tuje další občerstvovna, vnašem případě

  však už v18 hodin zavřená. Její součástí je

  inonstop přístupná dřevěná kadibudka, kte-

  rou lze označit za téměř bezbariérovou. Je

  dostatečně prostorná, jen jí chybějí madla.

  Nedaleko rybníka je také veřejný gril, takže

  zájemci si mohou přinést dobroty ssebou.

  Ani tady nebudete ochuzeni opřítomnost

  dalších turistů, nicméně jde omísto výrazně

  klidnější. Ato ipřes to, že zde zároveň ústí

  také červená trasa. Děti se mohou těšit na

  dřevěné sochy pohádkových bytostí.

  Jestliže cesta krybníku byla po modré

  snadná, návrat je ještě větší hračka. Většinu

  času totiž jedete zkopce. Celkově nám výlet

  zabral tři hodiny, do toho ale musíme zapo-

  čítat časté zastávky slelkujícími potomky,

  občerstvení aházení žabiček na hladinu ryb-

  níka. Aani když jsme se hýbali, nebylo naše

  tempo závratné. Spěchající turista by mohl

  modrou trasu zvládnout iza hodinu, ale to

  by šlo spíš ozávod než oprocházku. Jinak

  Městské lesy Hradec Králové nabízejí idalší

  trasy, které by mohli využít návštěvníci

  spostižením. Místo je totiž doslova protkané

  sítí cest, znichž některé jsou iasfaltové. Bez

  obav lze tedy odbočit avyrazit na průzkum

  po vlastní trase. Ostatně na informačních

  tabulích najdete inspiraci vpodobě dalšího

  desetikilometrového okruhu, který sice

  není označen jako vozíčkářský, ale podle

  Hrad Kunětická

  hora tvoří výraznou

  dominantu jediného

  vyvýšeného místa

  vširokém rovinatém

  kraji. Není zrovna

  vzorem bezbariérovosti,

  tak jako skoro všechny

  hrady, ale určité

  možnosti skýtá.

  PLASTIKA DRAKA

  se efektně vznáší ve volném

  prostoru bývalého hradního sálu.

  DOBOVÁ STŘELNICE

  je na vozíku dobře přístupná a nabízí

  k vyzkoušení luky i samostříly.

  PO TELEFONICKÉ DOHODĚ

  může vozíčkář zaparkovat

  přímo před vstupní branou.

  �

• Strana 42

  42

  můžeš / číslo 7–8 - 2015

  TIP NA VÝLET

  mého odhadu by měl být zvládnutelný.

  Napište nám svoji zkušenost! Akdo bude

  mít čas achuť, může se zde 25. července

  zapojit do akce Handicup 2015. Jedná se

  osportovní happening určený pro sportovce

  inesportovce všech výkonnostních kategorií

  shandicapem. Vybranou trasu si proběhnou

  nevidomí aprojedou vozíčkáři ijejich do-

  provod. Více se dočtete na www.rungorun.

  cz/zavody/handicup-2015/

  Dobytí hradu

  Pouhých osmnáct kilometrů od hradeckých

  lesů, tedy asi půl hodiny autem, stojí hrad

  Kunětická hora. Tvoří výraznou dominantu

  jediného vyvýšeného místa vširokém ro-

  vinatém kraji. Není zrovna vzorem bezba-

  riérovosti, tak jako skoro všechny hrady,

  ale určité možnosti skýtá. Před samotnou

  návštěvou doporučuji zavolat do pokladny.

  Na čísle 725507500 můžete nahlásit svůj

  příjezd adostat povolení kevjezdu autem.

  Kdybyste totiž zaparkovali vpodhradí, čeká

  vás sice asfaltová cesta, ale pořádný kopec.

  Takhle lze vystoupit až před hradní brá-

  nou, ve výjimečných případech prý umožní

  ivjezd do nádvoří.

  Na hradě se neobejdete bez cizí pomoci.

  Po nádvoří tvořeném hlínou adlažbou byste

  snad ještě vlastními silami uspěli. Nachází

  se zde restaurace adostatečně prostorná

  toaleta, kterou provozovatelé označují jako

  bezbariérovou. Nemá ktomu daleko, ale

  chybějí opěrná madla. Nicméně použitelná

  je. Kdalší bráně ústící do objektu paláce

  vede strmější dlážděný vjezd atady je už

  pomocná ruka nezbytná. Nádvoří paláce

  umožňuje pohled do hluboké hladomorny,

  která se prokazatelně vminulosti použí-

  vala. Dnes na jejím dně uvidíte peníze od

  návštěvníků. Jen musíte postupně překonat

  dva menší obrubníky. Nahlédnout se dá

  ido opraveného rytířského sálu se vzácnou

  sklípkovou klenbou. Do sálu samotného

  vedou čtyři schody. Smechanickým vozíkem

  se dají překonat, protože zaměstnanci hradu

  ochotně pomohou, stejně jako do prostoru

  druhého křídla paláce, kde je dnes zavěšena

  velká socha draka. Musíte však zvládnout

  dva schody, znichž jeden je opravdu obří,

  snad půlmetrový. Dál se ovšem nedostanete,

  úzké točité schodiště nezvládne vydrncat

  ani nejzdatnější pomocník. Podle slov prů-

  vodce po něm nedávno jeden tatínek vynesl

  svého postiženého syna na zádech.

  Koho by omezená prohlídka hradu ne-

  uspokojila, může ještě zavítat na historickou

  střelnici. Ta se nachází vedle vstupní brány,

  uníž nejspíš necháte své auto. Stačí projít

  kousek po travnaté pěšině podél hradební

  zdi. Kdispozici jsou luky ikuše, znichž se

  střílí na různé terče včetně dřevěného jele-

  na. Komu by nestačily dobové repliky, toho

  třeba osloví moderní samostříl soptickým

  zaměřovačem. Ještě dodejme, že během let-

  ní sezony se na Kuňce koná řada hudebních

  adivadelních představení. Onich iohradu

  samotném najdete další podrobnosti na

  www.hrad-kunetickahora.cz.

  �

  Národní hřebčín

  vKladrubech nad

  Labem, resp. tamní chov

  koní, je natolik ceněný,

  že se uchází ozápis

  na seznam světového

  dědictví UNESCO.

  I KDYŽ JE KLADRUBSKÝ NÁRODNÍ HŘEBČÍN v rekonstrukci, unikátní koně tu stále můžete potkat.

  ČÁST TRASY

  královéhradeckými lesy vede

  i po takovýchto cestách,

  ale ani ty nejsou problém.

  PERNÍKOVÁ CHALOUPKA neboli Muzeum perníku

  není úplně bez schodů, i když jich je pár.

• Strana 43

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  můžeš / číslo 7–8 - 2015

  43

  Prohlídka perníkové chaloupky je koncipována

  především pro děti, vede ji průvodkyně vpohádkovém

  kostýmu anechybí ani baba Jaga či strašidelný les.

  Perníková chaloupka

  Po návratu do podhradí můžete sdětmi na-

  vštívit nejen zvířátka vpřilehlých ohradách,

  ale také zavítat do perníkové chaloupky.

  Dostat kní se můžete autem, pěšky nebo

  silničním vláčkem, který je dokonce uzpůso-

  ben ipro přepravu vozíčkářů. Pan řidič jen

  zapomněl přibalit nájezdové ližiny, které prý

  má apříště na to bude myslet.

  Perníková chaloupka je původně lovecký

  zámeček připomínající dřevěnou horskou

  chalupu z19. století. Uvnitř se nachází

  muzeum perníku. Prohlídka je koncipová-

  na především pro děti, vede ji průvodkyně

  vpohádkovém kostýmu anechybí ani baba

  Jaga či strašidelný les. Prohlédnete si nejrůz-

  nější výtvory zperníku – od chaloupek přes

  pohádkové postavičky až po betlémy. Dostane

  se vám praktické ukázky výroby adojde ina

  ochutnávku. Návštěva na vozíku má však jistá

  úskalí. Vstup tvoří jeden anásledně tři scho-

  dy. Do těch se provozovatelé pokusili vytvořit

  nájezdové kolejnice. Jejich použití je však

  značně nebezpečné, protože jsou dost úzké

  arozjíždějí se od sebe. Takže doporučuji spíš

  drncání. Této překážce by se dalo vyhnout,

  kdyby vozíčkář vstoupil východem zexpozi-

  ce, který ústí vzadní restauraci. Itak by ale

  musel uvnitř překonat dva na sebe navazující

  schody ve světnici baby Jagy. Takže perníková

  chaloupka jedině na mechanickém vozíku

  avdoprovodu fyzicky zdatného Jeníčka

  aMařenky, ikdyž mě nakonec vytáhl jeden

  zochotných návštěvníků. Další informace

  najdete na www.pernikova-chaloupka.cz.

  Pohádkoví bělouši

  Akdyž už se ponoříte do těch pohádek,

  možná se vám vybaví také nějaký ten princ

  na bílém koni. Princem už Česká republika

  nemůže sloužit, ale bělouše máme přímo vý-

  stavní – starokladrubské. Proč se na ně tedy

  nezajet podívat, když jsou jen pouhých třicet

  kilometrů od perníkové chaloupky?

  Národní hřebčín vKladrubech nad Labem,

  resp. tamní chov koní, je natolik ceněný, že

  se uchází ozápis na seznam světového dě-

  dictví UNESCO. Už teď jde ojediného živého

  tvora, který je chráněnou kulturní památkou.

  Bohužel sám hřebčín momentálně prochází

  rozsáhlou rekonstrukcí, kolem níž už bylo

  poměrně dost zmatků včetně trestních ozná-

  mení. Takže ani na místě samotném nám

  nikdo nedokázal říci, kdy bude vše ajestli

  zdárně hotovo. Snad vzáří. Zavítáte-li tedy

  do Kladrub, budete si muset vystačit pouze

  svýhledem na koně vohradách. Jenže to je

  vlastně zároveň to nejdůležitější, co můžete

  vidět. Hřebčín na svých stránkách www.nh-

  kladruby.cz prozatím odkazuje na hřebčín ve

  Slatiňanech, který funguje normálně. Pokud

  to ale zjistíte až vKladrubech nad Labem, po-

  jedete dalších čtyřicet kilometrů. Naopak od

  perníkové chaloupky jsou Slatiňany vzdáleny

  pouhých dvacet pět kilometrů.

  Východní Čechy pochopitelně skýtají

  řadu dalších zajímavých míst. Inspiraci vám

  může přinést publikace Jak dobýt hrad – pa-

  mátky takřka bez bariér. Ta se dá stáhnout

  na stránkách Národního památkového

  ústavu www.npu.cz, pokud do vyhledávací-

  ho políčka zadáte název knihy. Užitečnými

  pomocníky při plánování cest jsou také

  internetové projekty Disway aVozejkMap.

  

  Užitečné informace

  INFORMACE OVOZÍČKÁŘSKÝCH TRASÁCH

  KLUBU ČESKÝCH TURISTŮ

  www.kct.cz/cms/turistika-pro-vsechny

  HRAD KUNĚTICKÁ HORA

  www.hrad-kunetickahora.cz

  Na čísle  získáte povolení

  kvjezdu autem před bránu.

  PROHLÍDKA PALÁCE

  Vstupné: dospělí  Kč, děti –

  let, senioři nad  let aZTP  Kč

  (sprůvodcem  a Kč)

  Otevírací doba: červenec asrpen

  út–ne: .–. hod.

  PERNÍKOVÁ CHALOUPKA

  – MUZEUM PERNÍKU

  www.pernikova-chaloupka.cz

  Vstupné:  Kč za osobu

  Otevírací doba: červenec asrpen denně

  .–. hod.

  STÁJE HŘEBČÍNA SLATIŇANY

  www.nhkladruby.cz

  Otevírací doba: . .–. . út–ne: .,

  ., .av. hod.

  Vstupné: děti od do let, studenti,

  důchodci aZTP  Kč, dospělí  Kč

  info

  RYBNÍK VÝSKYT je cílovým bodem kratší modré

  vozíčkářské trasy Klubu českých turistů.

  PROCHÁZKU

  královéhradeckými

  městskými lesy

  můžete začít

  u stylového

  zmrzlináře.

  PERNÍKÁŘSKÁ EXPOZICE cílí především na děti,

  tomu odpovídá i úbor paní průvodkyně.

  www.muzes.cz

  www.audioteka.cz/muzes

• Strana 44

  NA CESTÁCH

  44

  můžeš / číslo 7–8 - 2015

  Text: LÍDA HARCUBOVÁ

  Foto: AUTORKA

  M

  aru, co si letos chceš přivézt

  zFrancie? Montelimarský nugát,

  tričko, samolepku na kolečko vo-

  zíku? ptám se dcery. „Ne, mami,

  chtěla bych si koupit šaty…

  Dlouhé šaty…“

  Těšily jsme se do Francie jako malé hol-

  ky; začátkem léta jedeme poprvé. Podzim

  na jihu Francie avProvence jsme zažily

  před šesti lety, bylo krásné počasí, teplé

  moře amoc jsme si to užily… Jely jsme zase

  do městečka La Grande Motte, ležícího na

  pobřeží Lvího zálivu ve Středozemním moři,

  kde je prý slunečno až 300 dní vroce. Město

  vyrostlo v60. až 70. letech 19. století na

  úplně prázdném pobřeží aje charakteris-

  tické jednotným architektonickým stylem

  zpera Jeana Balladura. Jeho velkým vzorem

  byl brazilský architekt Oskar Niemayer,

  jehož stavby jsme obdivovaly při návštěvě

  Ria de Janeiro ive městě Niteroi.

  VLa Grande Motte jsme měly zajištěno

  hezké malé bydlení od přátel zGrenoblu

  ■ Z Aix de Provence jsme málem odešly bez auta.

  ■ VLurdech se údajně uzdravilo na sedm tisíc nemocných.

  ■ V Abbaye de Sénanque jsou až kýčovité lány levandule.

  Francouzská Provence začátkem léta

  aodtud jsme vyrážely na výlety. Před pěti

  lety jsme jezdily hlavně po stopách Vincenta

  van Gogha za krásnými mosty, nyní jsme

  navštívily krásná historická místa, podívaly

  se do poutního města Lurdy, kde se dějí

  zázraky, také za stády bílých koní ačerných

  býků do národního parku Camargue, za hej-

  ny růžových plameňáků, ataké poprvé za

  úchvatnými kvetoucími levandulovými poli.

  Aix de Provence

  První náš výlet byl do rodiště slavného

  malíře Paula Cézanna, města mnoha kašen

  afontán, elegantních paláců, kostelů,

  pestrobarevných tržišť, města se vzneše-

  nými alejemi platanů, do krásného Aix en

  Provence. Bylo založeno Římany více než

  100 let před naším letopočtem aFrancouzi

  ituristé ho mají ve velké oblibě. Po Paříži je

  to prý druhé nejdražší město Francie. Vroce

  1888 tady hledal inspiraci iholandský malíř

  Vincent van Gogh.

  Vturistickém centru jsme si vyzvedly

  mapu města, jak to děláme ve všech měs-

  tech, kam se na svých cestách zavítáme,

  avydaly jsme se kolem sochy Paula Cézanna

  kprvní krásné fontáně snázvem Rotunda,

  se třemi sochami uprostřed. Procházely

  jsme hlavní třídou Cours de Mirabeau kolem

  právě probíhajících trhů, několika dalších

  fontán, obchodů amnoha kavárniček až na

  konec, ksoše krále Reného. Prošly jsme pár

  uliček na Staré Město, kde stojí katedrála

  mnoha stylů – Saint Sauveur Catedrale.

  Brána je na jedné straně gotická, na druhé

  románská auvnitř jedna loď gotického, jiná

  římského adalší barokního stylu. Hodinová

  věž je krásná amá orloj se čtyřmi sochami

  střídajícími se podle ročních období.

  Našly jsme kostel Svatého Ducha

  z18. století, uvnitř se zlatou sochou ne-

  dávno svatořečeného papeže Jana Pavla II.

  Právě když začaly dvě paní nádherně hrát

  na varhany, uviděly jsme zvláštní obraz,

  okterém jsme četly, že se jedná jedno

  znejkrásnějších vyobrazení Ježíše Krista.

  Další zajímavostí je chrám St. Jean de Malte.

  Tento nejstarší kostel vAix byl postaven

  maltézskými rytíři, aby chránil Svatojakub-

  skou pouť. No avpodzemním parkovišti

  nás nechránil nikdo amy vpatře 2 hledaly

  ahledaly naše auto ane ane ho objevit. Až

  šel černě oděný pán od security skrásným

  NÁDHERNÁ RŮŽENCOVÁ BAZILIKA

  ve francouzském poutním městě Lurdy

  ÚŽASNÉ PANORAMA PYRENEJÍ

  z hory Pic du Jer nad městem Lurdy

• Strana 45

  můžeš / číslo 7–8 - 2015

  45

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  Těšily jsme se do Francie jako malé holky; začátkem léta jedeme

  poprvé. Podzim na jihu Francie avProvence jsme zažily před šesti

  lety, bylo krásné počasí, teplé moře amoc jsme si to užily...

  psem, aikdyž anglicky neuměl ani slovo,

  pochopil dvě zoufalé ženy apomohl nám…

  Saintes Maries de la Mer

  Cestou zAix jsme se zastavily vmalém

  přímořském městečku St. Maries de la Mer,

  městě svatých Marií zmoře, které vpřírod-

  ním parku Camargue představuje typický

  venkov. Oblíbené cikánské poutní místo je

  známé díky sv. Sáře akaždoročně se zde

  koncem května koná světoznámý cikánský

  festival. Vkrásné katedrále, zasvěcené

  třem Mariím, má sv. Sára malou jeskyňku

  se stovkami hořících svíček, kam poutníci

  nosí na tabulkách či papírcích svá přání.

  Na nábřeží městečka stojí aréna pro býčí

  zápasy. Camargueští býci, černí jako noc, se

  chovají hlavně na maso, které je gurmány

  vysoce ceněno. Ti agresivnější jsou cvičeni

  pro koridu. Francouzská korida ale není

  krvavá jako ta španělská. Tady býkovi na

  rohy navléknou kokardu, takový věneček,

  atoreador má za úkol ho oněj připravit.

  IvSaintes Maries de la Mer maloval Vin-

  cent van Gogh. Zašly jsme se podívat na pláž

  známou zobrázku, který máme doma, toho

  Francouzská Provence začátkem léta

  srybářskými loďkami. No aprotože orien-

  tační smysl není naše silná stránka, trochu

  jsme se vměstečku ztratily azase jsme

  takřka hodinu hledaly auto. Ale asi to tak

  mělo být, protože se začalo stmívat acestou

  jsme měly příležitost kochat se tím nej-

  krásnějším nejrudějším západem slunce,

  jaký si umíte představit. Zážitek obrovský,

  umocněný hejnem plameňáků večeřících

  vmokřadech pod obzorem. Přesně ten

  správný závěr dne pro krásné sny…

  Lurdy

  Znaší základny jsme na čtyři dny odjely do

  srdce Pyrenejí, známého poutního města

  Lurdy, ležícího na úpatí hor. Podle pověsti

  se zde roku 1858 vMassabiellské jeskyni

  několikrát zjevila mladé Bernadettě, pasač-

  ce ovcí, Panenka Marie, ana místě zjevení

  vytryskl ve skále pramen čisté vody. Asi

  sedm tisíc nemocných deklarovalo písemně

  náhlé uzdravení, ale přísná mezinárodní

  lékařská komise aSvatý stolec znich uznaly

  jen 68. Ale daleko více lidí se tady uzdraví

  duševně aduchovně. Je to úžasné, energií

  nabité místo…

  Průčelí Růžencové baziliky je nádherně

  zdobeno mozaikou auvnitř je stále plno

  poutníků. Ke 100. výročí lurdských zjeve-

  ní byla vybudována podzemní bazilika

  sv. Pia X., která pojme 22 000 poutníků. Ko-

  nají se tu koncerty pěveckých sborů zcelého

  světa. Lurdy každoročně navštíví přes sedm

  milionů poutníků, znichž mnoho je posti-

  žených. Starají se oně stovky dobrovolníků

  adenně jsou vidět dlouhá procesí adojemné

  eucharistické průvody.

  Pic du Jer

  Turistický vláček po Lurdech měl vposled-

  ním vagonku ližiny aprostor pro vozíčkáře.

  Na 7,5km okruhu jsme našly dvě muzea

  avyjely na stanici lanovky, nebo spíš příkré

  zubačky, jedoucí na horu Pic du Jer. Nahoře

  bylo vše bezbariérové – malá restaurace,

  cestičky, lavičky, jen pro vozík dost kame-

  nitá cesta dál do kopce kjeskyni akříži

  na vrcholu. Kochaly jsme se nádhernými

  výhledy nejen na město, ale ina překrásná

  panoramata Pyrenejí. Na některých vzdále-

  ných kopcích ležel sníh, na nás však svítilo

  sluníčko apříjemně pofukoval větřík.

  Grottes de Bétharram

  Asi 15 km od Lurd jsou překrásné tunelovi-

  té jeskyně Grottes de Bétharram, kde mají

  jedno patro zpřístupněné vozíčkářům. Asi

  hodinová procházka chladným podzemím

  skrásně barevně nasvícenými sály akraso-

  vými dutinami byl úžasný zážitek. Průvodce

  mluvil ke skupině francouzsky abylo milé,

  že po každém výkladu přišel knám, klekl si

  kMarušce avše zopakoval anglicky. Venku

  se mezitím zatáhlo, začalo bouřit apři

  návratu do Lurd už pořádně pršelo. Vidět

  mokré náměstí před Růžencovou bazilikou

  takřka prázdné, to je také zvláštní podíva-

  OCHUTNALY JSME čerstvé ústřice z místního trhu;

  stačí jen pokapat citronem.

  V MĚSTEČKU LA GRANDE MOTTE

  kotví mnoho malých i přepychových jachet.

  �

• Strana 46

  46

  můžeš / číslo 7–8 - 2015

  NA CESTÁCH

  ná. Vtom dešti jsme našly sochu sv. Rocha,

  patrona poutníků na Svatojakubské pouti.

  Carcassonne

  Cestou zLurd jsme ještě zajely kunikátnímu

  středověkému městu Carcassonne sdocho-

  vanou obrovskou pevností atři kilometry

  dlouhými hradbami. Carcassonne je součástí

  světového kulturního dědictví UNESCO, ato

  hned dvakrát. Kromě citadely je na seznamu

  itechnická památka Canal du Midi, což je

  kanál, který protéká městem apropojuje

  Středozemní moře sAtlantickým oceánem.

  Po návratu do La Grande Motte ved-

  la naše první cesta kmilovanému moři.

  Začátkem léta ještě není tak prohřáté, ale

  my zHarrachova jsme zvyklé na daleko

  studenější koupání… asluníčko hřálo abylo

  nám skvěle.

  Baux de Provence

  Další výlet jsme podnikly za jednou znejna-

  vštěvovanějších památek Francie, středově-

  kou citadelou z9. století, Les Baux de Pro-

  vence. Stojí na obrovské 250 metrů vysoké

  skalní plošině vpohoří Les Alpilles atají se

  vám dech nad nádhernými vyhlídkami. Hrad

  proslul jako dvůr lásky apravidelně se tady

  pořádaly rytířské turnaje. Dnes tady najdete

  přehlídku středověkých zbraní, katapultů,

  beranidel apředvádějí se zde rytířské soubo-

  je. My si daly vpříjemném prostředí místní

  kavárničky salát caprese skřupavou bagetou,

  kávu, minerálku apaní se divila, že nechce-

  me víno. Ve Francii se pár promile toleruje,

  atak je vkraji zvykem, že si většina místních

  hlt vína po jídle dává. My ne…

  Carriéres de Lumiéres

  Vbývalých vápencových lomech nedaleko

  Baux de Provence, upravených jako obrov-

  ské síně svytesanými lavičkami, je největší

  multimediální projekce ve Francii snázvem

  Carrières de Lumières. Je to něco úchvatné-

  ho. Prostřednictvím 70 projektorů jsou na

  ploše o6000 m

  2

  promítány na stěny, stropy

  ipodlahu obrazy slavných umělců. Téma-

  tem výstavy byl skvělý rakouský malíř Gus-

  tav Klimt. Vprostorách bylo chladno jako

  vkostele, hlasitě hrála vážná hudba, obrazy

  pomalu mizely anahrazovaly je další… amy

  chodily vněmém údivu, ani nedutaly, stále

  se vracely… anechtělo se nám odejít. Tak to

  bylo fakt něco!

  Abbaye de Sénanque

  Úplně okouzleny Klimtovými obrazy jsme

  odjížděly za dalším krásným zážitkem.

  Klášter z12. století Abbaye de Sénanque

  spřekrásnou polohou, obklopený poho-

  řím alevandulovými poli. Byl postavený

  vrománském stylu adodnes ho obývají

  mniši, kteří umožňují turistům organizova-

  né prohlídky opatství. My přijely pozdě auž

  bylo zavřeno. Podle obrázků na internetu

  jsme čekaly kýčovitý pohled na fialové lány

  levandule spůvabným klášterem vpozadí.

  Levandule však nekvetla alány byly zelené.

  Asi jsme si krásu pro tento den vyčerpaly ve

  vápencových lomech… Na zpáteční cestě

  jsme projížděly městem Avignon apodjíždě-

  ly jeho most, proslavený lidovou písničkou

  Sur le pont d‘Avignon, kterou zpívala islav-

  ná Mireille Mathieu.

  Aigues Mortes

  Kvetoucí levandulové pole jsme objevily

  druhý den jen pár kilometrů od našeho La

  Grande Motte. Jely jsme do města Aigues

  Mortes (vpřekladu Mrtvé vody), kde se

  už od 13. století, kdy bylo město založeno,

  těží sůl. Je známé svou zachovalou histo-

  rickou částí súplným opevněním, čistými

  uličkami, mnoha obchůdky arestauracemi.

  Zajely jsme sem vlastně znostalgie; před

  pěti lety jsme si městečko prošly, atak jsme

  se vracely do známých míst. Cestou sem

  izpátky jsme viděly stáda krásných bílých

  camar gueských koní, několik menších stád

  černých býků, ahlavně úchvatné levandu-

  lové lány. Zajely jsme až kpoli ajá nelenila

  vytáhnout Marušku zauta na vozík, aby

  pózovala mezi řádky. Modelka si ale dost vy-

  strašeně stěžovala na včelí bzukot kolem…

  (… ale levandulový med ti chutná, co?).

  Aje konec pohádky…

  Na trzích, které jsou vLa Grande Motte kaž-

  dý čtvrtek aneděli, jsme nakoupily voňavé

  pytlíčky levandule, klobásu zcamargueské-

  ho býka, tři druhy sýra afrancouzské víno,

  levandulový med, samolepky na kolečka

  Maruščina vozíku, montelimarský nugát,

  pár suvenýrů pro rodinu apřátele… aMa-

  ruška si koupila krásné dlouhé puntíkaté

  šaty.

  

  ČERVEN V PROVENCE

  vám zaručí překrásné

  kvetoucí levandulové lány.

  NEVŠEDNÍ,

  částečně

  bezbariérové

  jeskyně

  Grottes

  Bétharram

  nedaleko Lurd

  �

• Strana 47

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  můžeš / číslo 7–8 - 2015

  47

  Text: JIŘÍ ČELOUD

  Foto: AUTOR

  S

  eděli jsme takhle při podzimu sJen-

  dou Havlem aMatějem Mikšíčkem,

  kamarády už zdob rané puberty,

  vdačické hospodě apod vlivem

  několikátého piva vedli debatu nad

  nějakým velkým handbikovým výletem.

  Když jsme začali řešit destinaci, nadhodil

  Jenda: „Co kdybychom jeli kolem Islandu?“

  No apo tři čtvrtě roce příprav nám začalo to

  opravdové dobrodružství.

  Zdánského přístavu Hirtshals do island-

  ského Seyðisfjörðuru to jsou dva dny plavby.

  Trajekt Norröna společnosti Smyril Line je

  kromě vysokého prahu na palubu bezbarié-

  rový. Nemohl jsem se dočkat, až usednu na

  svého železného oře (myšleno handbike)

  asprstem vnose objedu společně sJendou

  aMatesem ostrov „ohně aledu“. Když nás

  Island známý svým chladným aproměnli-

  vým počasím vítá sluncem advaceti stupni

  tepla, není přece důvod pochybovat.

  Po usednutí do handbiků, množné číslo

  je správně, protože Jenda sMatesem se

  rozhodli jakožto choďáci sdílet utrpení

  ručního kola se mnou, nás čekalo více než

  šest týdnů dřiny, ale inezapomenutelných

  ■ Vozíčkář a jeho dva chodící kamarádi shandbiky projeli Island.

  ■ Cesta byla fyzicky velmi náročná, ale plná zážitků.

  ■ Místní obyvatelé projevili svoji ochotu pomoci druhým.

  zážitků. Prvním zážitkem byla změna poča-

  sí. Zonoho slunečna začalo během hodiny

  sněhopršet, vítr se mnou smejčil, zima jako

  trám, ajá si říkám, „jestli tohle přežiju, tak

  teda nevim“.

  Smetrákem na hřbetě

  Rozhodli jsme se jet „natěžko“. Tzn. vézt si

  všechny věci ssebou na kole, vařit si na va-

  řiči, spát ve spacáku na karimatce vnašem

  novém hotelu (stanu sduralovými tyčkami)

  atd. Stanovat se dá prakticky kdekoliv, vtom

  je Island skvělým hostitelem. Naším prvním

  tábořištěm je trávou zarostlé místo vEgils-

  staðiru. První den jsme ujeli asi 30 km.

  Dohromady vezeme skoro metrák nákladu

  avidíme, že tenhle „vejlet“ bude náročnější,

  než jsme si představovali. VEgilsstaðiru se

  napojujeme na Ring Road, silnici vedoucí

  kolem celého ostrova, avyrážíme na seve-

  rozápad.

  První plánovanou zastávkou je po týdnu

  cesty druhý nejmohutnější vodopád Evropy,

  mocný Dettifoss. Už několik kilometrů před

  ním sledujeme stoupající vodní tříšť abrzy

  nás ohlušuje rachot tohoto 100 metrů širo-

  kého vodopádu. Týden cesty sem byl krutý,

  nemohl jsem spát zimou, jídla jsme taky

  mnoho neměli, tělo si jen těžce apomalu

  zvykalo na takovou zátěž. Ale stálo to za to!

  Doufali jsme, že uDettifossu koupíme

  něco ksnědku. Bohužel. Museli jsme vzít za-

  vděk müsli tyčinkami apři vyprávění osvíč-

  kové nebo steaku zapitém vychlazenou plzní

  jsme si řekli, že nepůjdeme spát, dokud

  nedojedeme knejbližšímu městu. Ve čtyři

  ráno apo snad devadesáti ujetých kilomet-

  rech jsme totálně unavení ahladoví stavěli

  stan utermálních lázní vReykjahlíðu. Ranní

  žranici uobchodu nelze popsat. Rozhodli

  jsme se, že si zasloužíme „rest day“ audělá-

  me si jen krátký výlet na sopku Krafla.

  �

  S kolem

  kolem Islandu

  Hlad, zapříčiněný

  strachem znedostatku

  financí, nás donutil

  vyzkoušet „dumpster

  diving“.

  FOTOGRAFIE ZE DNE,

  kdy do nás pražilo slunce.

  I to se na Islandu,

  avšak zřídkakdy, stane.

• Strana 48

  48

  můžeš / číslo 7–8 - 2015

  NA CESTÁCH

  �

  Místní spasitel

  Bohužel Matějovi jakožto největšímu sva-

  lovci znás se podařilo zlomit kliku, která

  handbike pohání. No aco teď? Před cestou

  jsme dostali kontakt na islandského prodej-

  ce handbiků. Tak mu voláme avysvětlujeme

  naši situaci. On že prý ještě žádný handbike

  neprodal, ale knašemu štěstí má jedno kolo

  objednané muž změsta, kde právě jsme.

  Onen muž se jmenuje Gisli, akdyž jsme mu

  zavolali, zda nám může nějak pomoci, oka-

  mžitě vymyslel plán. Byl zrovna pryč, tak

  pro nás poslal svého zaměstnance, ten nás

  iskolem odvezl do nedaleké elektrárny, kde

  byl čistě náhodou chlápek, který umí svářet

  hliník. Kliku vyztužil, svařil aještě za to nic

  nechtěl. Ráno jsme sbalili stan, věci ajeli

  poděkovat Gislimu.

  Usměvavý padesátník na vozíku byl

  opravdu srdcař. Nejenže také nic nechtěl,

  ale pozval nás ještě na jídlo. Předtím navíc

  řekl: „Kluci, tady kolem jezera Mývatn je to

  nádherný, jeďte se projet kolem.“ My na něj

  že nemáme čas amusíme jet. Kolem jezera

  je to devadesát kilometrů amy si nemohli

  dovolit ztratit dva dny. „Tak tady máte klíčky

  od auta apřijeďte za tři hodiny kvečeři.“

  Zná nás půl hodiny apůjčí nám auto? To se

  jen těžko chápe.

  Po večeři prohlásil, že chce zítra jet na

  ryby, ať jedeme sním. To jsme nemohli

  odmítnout acelou následující noc Jenda

  sMatesem rozhazovali sítě nebo nahazo-

  vali pruty. Já byl občas kapitánem malé-

  ho motorového člunu. Ještě než jsme se

  sGislim rozloučili, dal nám svůj záložní

  telefon aobden nám volal. Ptal se, jestli

  je všechno vpohodě, jak to zvládáme, dal

  nám informace opočasí nebo řekl: „Kluci,

  za třicet kilometrů potkáte restauraci, máte

  tam objednaný jídlo.“ Gisli nad námi převzal

  tak trochu ochrannou ruku. Měli jsme fakt

  kliku, že Mates tu kliku urval.

  Nuda avzrůšo

  Všechno dobře dopadlo amy spěchali

  do Reykjavíku. Cestou nás čekaly takové

  nádhery jako vodopád Goðafoss nebo fjord

  uAkureyri. Přejeli jsme hory amálem pár

  ovcí, dali si závod sislandskými koňmi

  známými svým „pětikrokem“ astotálně

  sjetými plášti dorazili do campu vcentru

  Reykjavíku.

  Byl to jediný camp, který jsme na Islandu

  navštívili. Nutno dodat, že tam byla posled-

  ní sprcha, která umyla naše smradlavá těla.

  Následujících pětadvacet dní jsme na tento

  luxus jen čekali. Během dvou dní vReykjaví-

  ku jsme opravili vozík akola, dopili zásoby

  slivovice adál bušili směrem na východ, ke

  slavnému Geysiru.

  Abych nastínil náročnost handbikingu:

  Od Geysiru kvodopádu Gullfoss je to deset

  kilometrů. Měli jsme šílený protivítr ajeli to

  tři hodiny. Zpět po větru jsme skoro ani „ne-

  zapádlovali“ ado půl hodiny byli ustanu.

  Chce-li někdo dobré podmínky pro kolo, ať

  proboha nejezdí na Island!

  Mimochodem, Geyisir byl docela nuda.

  Jednou za pět minut vystříkne trocha vody,

  adíky ačau. Vodopády jako např. Selja-

  landsfoss, Skógafoss nebo ledovec Vatnajö-

  kull nám přišly jako podstatně větší vzrůšo.

  Nákup zpopelnice

  Do cíle našeho „vejletu“ zbývaly dva týdny.

  Hlad, zapříčiněný strachem znedostatku

  financí, nás donutil vyzkoušet „dumpster

  diving“. Dumpster je včeštině popelnice

  adiving potápění, tak je asi jasné, co jsme

  začali dělat. „Jendo, díky, žes to odstarto-

  val!“ Vidět „šampóna“ Matese skákat do

  kontejneru aradovat se zúlovků, to je kne-

  zaplacení. Otom, že jsme od té doby začali

  plnohodnotně jíst, se ani nebudu rozepiso-

  vat. Prostě to tak bylo.

  Během posledních dní jsme zažili ještě

  dvě velké krize. První byla, když nás déšť

  uvěznil na dva dny do stanu. Postupně jsme

  ve spacáku sušili nejméně mokré oblečení

  ačetli knihu od Jiřího Kolbaby, kterého jsme

  pár dní předtím potkali. Kniha nás zachráni-

  la před ponorkou, která by asi jinak hrozila.

  Adruhá krize byla, když jsme všichni na

  začátku šotolinového úseku píchli azbývaly

  nám poslední fleky zlepení. Naštvaní jsme

  se utábořili, otevřeli piva, která jsme prozí-

  ravě ze zbytku peněz koupili, apřemýšleli,

  jak přejet následujících dvacet kilometrů.

  Musíme si pomáhat

  Vtu chvíli volal Gisli, jak se máme atak.

  Řekli jsme mu, co máme za trable, aon, že

  za pět minut zavolá. Za pět minut zavolal,

  že prý pro nás ráno přijede chlápek sautem

  avlekem, aby nás přes ten úsek převezl.

  Ráno přijel Robert, naházeli jsme kola na

  vlek aza půl hodiny jeli spokojeně po as-

  faltu. Cestou se Roberta ptáme, odkud zná

  Gisliho. „Neznám ho. Nikdy jsem ho neviděl.

  Včera volal, že potřebujete pomoct, tak jsem

  přijel,“ odpověděl. Tím bych shrnul, jak jsou

  Islanďané naučení si pomáhat.

  Zbývalo jen pár dní cesty. Příjezd ktra-

  jektu byla velká euforie. Řvali jsme radostí.

  Na bolavé ruce jsme po 1600 km ačtyři-

  ceti dnech vsedle zapomněli. Na začátku

  jsem říkal, že „jestli tohle přežiju, tak teda

  nevim“. Teď už vím. Musím jet na podobný

  výlet znovu. Ty zážitky za tu dřinu stojí!

  

  SPOJIT SÍLY

  jsme museli hned

  v prvním několika-

  kilometrovém

  stoupání.

  VODOPÁD

  SKÓGAFOSS,

  jeden z větších

  vodopádů,

  zdaleka ne však

  největší.

  BOHUŽEL jsme se často cítili býti větší atrakcí

  než příroda Islandu.

• Strana 49

  můžeš / číslo 7–8 - 2015

  49

  POVÍDKA BÁSEŇ

  TEREZA HORVÁTOVÁ:

  Zahrada

  Ilustrace: JIŘÍ BUŠEK

  N

  a konci vesnice byla zahrada. Roz-

  pínala se do šířky ido dálky, ale

  nikdo netušil, co vní je, protože ji

  skrýval starý dřevěný plot porost-

  lý popínavými rostlinami. Nikdo

  netušil, jak je krásná, lidé mohli spatřit

  jen vršky mohutných smrků avznešených

  borovic.

  Zahrada kvetla po celý rok; na jaře se

  skvěla žlutými narcisy, fialovými krokusy

  ačervenými tulipány, vlétě tam půvabně

  voněly desítky růžových keřů, nad kterými

  létaly včely, čmeláci apestrobarevní motýli.

  Když přišel podzim, zelený trávník byl

  pokryt jemným kobercem barevného listí.

  Spanilé kvetoucí vřesy šířily vůni široko

  daleko atajemně rudé jiřiny se pod jemnými

  poryvy chladného vánku kývaly ze strany na

  stranu. Zima pokryla celou zahradu měkkou

  pokrývkou sněhu amalé jezírko pokryla

  vrstvou ledu třpytícího se vzimním slunci

  jako drahokamy.

  Zahrada však skrývala ještě jedno ta-

  jemství. Malý domek krčící se mezi štíhlými

  borovicemi aširokými záhony lilií, růží atuli-

  pánů. Nikdo zvesnice nevěděl, že tam domek

  stojí, nikdo nikdy nespatřil jeho okrové cihly

  porostlé tmavě zeleným břečťanem apsím

  vínem. Když kolem zvědaví lidé procházeli,

  viděli jen několik koček vyhřívajících se na

  plotě, ale když se jich chtěli dotknout, kočky

  seskočily dolů azmizely vbujném porostu.

  Jako mědí se lesknoucí kocouři, černé kočky

  izrzavá koťátka, ti všichni našli ochranu

  upaní domu izahrady.

  Přestože lidé nevěděli, že tam někdo žije,

  vroztomilém malém domku přebývala stará

  paní. Bílé vlasy měla stažené do měkkého

  uzlu avlídný laskavý obličej jí zdobily de-

  sítky vrásek. Sice byla stará, ale každý den

  vycházela ven do zahrady ave stínu stromů

  pečovala osvé rostlinky. Zahrada kvetla do

  krásy astařenka často sedávala na lavičce

  ana klíně měla šedivě zbarvenou kočku.

  Kočka jemně předla astará paní zavřela

  oči… To byla další zvláštnost. Paní kočky

  přitahovala svou jemností alaskavostí.

  Všechny toulavé kočky uní našly ochranu,

  pelíšek, jídlo apití. Žila sama, atak jí dělaly

  společnost právě kočky.

  Večer se zdomku linuly tisíce vůní čajů

  abylinek. Paní vařila léčivé čaje apod

  závojem tmy, jen za svitu měsíce, sdopro-

  vodem svých milovaných koček vycházela

  do vesnice. Čaje pokládala na parapety oken

  domů, kde bydleli nemocní lidé. Dělala to

  tak už od pradávna abyliny zjejí zahrádky

  vždycky pomohly. Pomalu se obrátila, došla

  až kzarostlé brance, otočila zrezivělým

  klíčem aprocházela svou krásnou zahradou,

  až po chvíli cesty spatřila malou chaloupku,

  ze které se do daleka linula příjemná záře.

  Věděla, že je doma...

  

  Autorka studuje vJedličkově ústavu.

  Náhody

  TEREZA HORVÁTOVÁ

  Náhody

  a střepy ze sklenic

  v růžovém svitu podlitin

  bez nehod

  Nehody

  mohla bych říct

  a pak se usmívat svému nadání

  umět zaměnit písmenko

  Nálada

  na triku nápis

  že se vlastně nijak necítím

  ale kam patřím vím

  ve tváři výraz

  který nekecá

  ale lže

  přestože netiskne

  a venku prší shůry

  moje sliby, tvoje výčitky

  z ruky do ruky předávám

  kousky tvého srdce dál

  a nikdo neví

  že není jediné

  co rozlámané někdo

  někomu zaprodal

  i moje krvácí…

  a plane…

  a postupně zhasíná…

  K prázdninám patří i pěkné čtení. Vybrali jsme pro vás dvě ukázky z tvorby Terezy Horvátové,

  středoškolačky z Jedličkova ústavu. Má talent? Posuďte a třeba i pošlete něco pěkného

  z vaší tvorby nebo z pokusů vašich známých a kamarádů.

  Zajímavé básně, kratší povídky nebo třeba i epigramy rádi otiskneme.

• Strana 50

  50

  můžeš / číslo 7–8 - 2015

  POVÍDKA

  Ilustrace: JIŘÍ BUŠEK

  C

  o já si vživotě užil! Od malinka

  sem byl trochu jinej než vostatní

  akluci se mi strašně smáli. Taky mě

  posílali srůznejma úkolama třeba do

  obchodu – abych koupil bublinu do

  vodováhy nebo deset deka včerejšího počasí.

  Když sem nechtěl, mlátili mě anebo svlíkli

  do naha aposlali domů. Až když vostatní

  šli do školy ajá ne, řekla mi máma, že sem

  postiženej, dokonce mi četla papír vod dok-

  tora, co mě prohlížel.

  Nevěděl sem, co to všechno je, nějaký

  ty deagnózy, až dlouho potom mi pani Kade-

  řábková, co mě měla na národním výboře na

  starosti, jednou pomalu vysvětlila, že sem

  mentálně postiženej, prostě mám nějakou

  poruchu vhlavě auž to jiný nebude. Vpo-

  mocný škole sem se ale učil dobře, adokon-

  ce to vypadalo, že pudu do učení na lakýrní-

  ka, jenže umřel mi táta, myslim, že se upil.

  Máma si našla jinýho, ajen se nastěhoval, už

  mě pani Kadeřábková vezla do ústavu. Ten

  novej mámin frajer mi na rozloučenou řek,

  že se těší, jak už mě neuvidí. Aneviděl. Ani

  máma za mnou nejezdila jako rodiče mejch

  kamarádů. Nejezdila, tak co.

  Vústavu to bylo docela dobrý, jen mi

  vadily obrovský ložnice, na naší bylo třicet

  kluků. Ale vdruhým patře byly holky, to mě

  docela zajímalo. Jídlo bylo dobrý, škola ušla,

  dost sme dělali na zahradě achodili na vy-

  cházky avejlety. Lidi po nás pokukovali, jed-

  nou sme jeli na Bezděz abyl dost plnej vlak.

  Jak sme nastoupili, tak lidi utekli zvagonu,

  takže sme tam byli sami, což bylo dobrý.

  Taky tam byly naše holky, hlavně Zuska,

  ta se mi moc líbila, ikdyž má mongoláka

  atrochu hůř mluví. Ale je moc hodná ajed-

  nou sme se vzahradě líbali. To bylo per-

  fektní! Jenže na to přišel vychovatel Brůha

  adal mi dvě facky. Stejně sme se pak líbali,

  našli sme takovej kout ve sklepě atam sme

  chodili. Některý kluci to věděli afurt mě

  vyslýchali, aBubeníček, takovej náš vedoucí

  party, mě vzal jednou do zahradnický kůlny,

  nabíd mi cigáro azeptal se, jestli už to se

  Zuskou dělám.

  Nevěděl sem co, tak mi řek otěch věcech,

  aukázal dokonce nějakej časopis snaha-

  tejma fotkama chlapů iženských. Byl sem

  ztoho vyvalenej, ataky mi bylo špatně

  zcigára. Bubeníček mě ale uklidnil ařek, že

  to můžu se Zuskou dělat, protože mongoláci

  děti mít nemůžou. To mi nepřišlo spra-

  vedlivý. Zusku ale brzo vzali rodiče domů

  aBrůha mi řek, že to zařídil von, protože

  mám prasácký sklony.

  Ale stejně se mi po Zusce stejskalo, jenže

  sem jí chtěl psát, ale to mi moc nejde avona

  psát vůbec neumí. Já ale dobře čtu avšech-

  no přečtu, ikdyž mi to připadá někdy dost

  nesrozumitelný. Třeba takový básničky vod

  Erbena, to mi hlava nebere. Jak může holka

  žít svodníkem pod vodou avychovávat tam

  dítě! Dyť by se utopilo! Brůha mě najed-

  nou zavolal ařek, že už je mi vosumnáct

  amusim zústavu pryč. Ptal sem kam, avon

  jen řek – uvidíš!

  Pak mě vezli sanitkou moc kilometrů ana-

  konec to byla psychiatrická léčebna. Jenom-

  že já se neměl na co léčit. Byl sem zdravej,

  akorát postiženej mentál. Nejblbejší bylo, že

  tam vopravdu všechno měli jako vnemocni-

  ci, pyžama, župany, prostě jako vnemocnici.

  Aty lidi tam! Některý jen koukali zvokna,

  jiný furt naříkali aněkterý se taky furt chtěli

  prát. Tak tam sem byl dva roky. Až přišla

  Lucka! Bezva Lucka, krásná, aprej taky moc

  inteligentní, jak říkaly sestřičky. Aže prej má

  nějaký středisko, kde bych moh bejt atřeba

  ipracovat atřeba ichodit ven atřeba si najít

  ikamarádku atřeba sní ibydlet. To bylo

  šíleně zajímavý, atak sem jel.

  Středisko se menuje Petrklíč aje nás tam

  třicet, tedy mimo Lucky adalších asisten-

  tů. Máme se dobře. Pomáháme vkuchyni,

  uklízet, některý ženský tam ipečou aháč-

  kujou. Já mam nejradši televizi, ikdyž se

  ZDENĚK JIRKŮ:

• Strana 51

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  můžeš / číslo 7–8 - 2015

  51

  mi některý pořady hnusej. Třeba jak zabíjej

  lidi! To by vysílat neměli. Když sem tam byl

  tři měsíce, řekla Lucka, jestli bych chtěl sám

  ven. Že na to mám. Bál jsem se, nejdřív mě

  asistent Radek povodil po okolí Petrklíče,

  pak sme šli dál, až ktramvaji.

  Tramvaj sem znal jen ztelevize abyla

  mnohem větší, než sem myslel. Hodně sme

  dělali keramiku ajednou řek Radek, že bych

  se moh podívat na výstavu čínskýho porce-

  lánu. Jeli sme metrem! Pod zemí sme jeli

  avono to fungovalo. Já se teda bál, až sem

  si trochu učůrnul, ale vono to fungovalo.

  Ijezdící schody. Ta výstava mě moc nebavi-

  la, musel sem myslet na to metro. ARadek

  mi taky slíbil, že mě všechno naučí ajednou,

  jednou že pojedu sám!

  To už mi bylo přes dvacet azrovna, když

  mi ostatní klienti, asistenti isama Lucka

  udělali narozeniny sdortem, přišel dopis,

  že moje máma umřela. Já myslel, že už je

  dávno mrtvá, ale líto mi jí bylo.

  Naučil sem se chodit sám ven aněkdy

  inakupovat malý zboží ve večerce. Taky sem

  si začal všímat, co dělaj lidi venku. Někdy

  mi to přišlo blbý. Třeba parkovali na místě

  vozíčkáře odnaproti avon pak musel hledat

  místo po celý ulici. Začal sem to hlídat, ajak

  tam někdo postavil auto, hned sem běžel ho

  upozornit. Většinou mi jen řekli – nevotra-

  vuj, debile.

  Ptal sem se Lucky, co mám dělat, aona

  řekla, že mám pokračovat, ale dát si pozor,

  aby mě někdo nenapad. To se ale stalo,

  nějakej chlap mě chytil, dotáh do Petrklíče

  ařval – zavřete si ty kretény! Kluci asistenti

  ho vyfotili, dali to policii, ale jemu se nic

  nestalo. Taky sem si všim, že ráno, tak před

  pátou, já totiž hrozně brzo vstávám, vyváží

  nějaká dodávka do parku haraburdí, hlavně

  kusy izolací avšelijakejch zbytků ze stavby.

  Řek sem to Radkovi, avíte, co udělal? Přines

  mobil anaučil mě sním! Hlavně fotit! Tak

  sem čekal celou noc, avopravdu ráno přijeli

  zas! Vyházeli odpad acouvali, když sem je

  pěkně vyblejsk!

  Radek byl nadšenej, aže to dá na místní

  úřad. Jenomže se zase nic nestalo aRadek

  řek – na skládku peníze nemají, ale na

  úplatky jo. Tomu sem vopravdu nerozuměl.

  Takže jedinou mojí zásluhou bylo, že sem

  zachránil tu holčičku zvedlejšího paneláku.

  Každej den, ikdyž byla zima apršelo, stála

  na balkoně akoukala. Třeba dvě nebo tři

  hodiny. Já mám teď totiž hodinky, dostal

  sem je od Lucky, byl sem už třikrát nejlepší

  vbodování aktivit. Tak ta holčička tam stála,

  ato bylo divný.

  Ve večerce přitom říkali, že mámu má,

  ale ta sedí furt vhospodě. Ata holka tam

  furt byla sama. Jak sem to řek asistentům,

  hned sme se tam šli podívat. Byla na balko-

  ně. Tentokrát zavolali pohotovostní policii,

  anajednou tolik houkaček, policajti, hasiči

  isanitka. Stáli sme dole aviděli, jak hasič

  rozbil dveře na balkon, popad holku aza

  chvíli ji už vezla sanitka pryč. Pak vo tom

  psali ivnovinách, ale vo mně ne. Jenomže

  mě stejně pozval – iLucku – starosta naší

  městský části, moc mi děkoval, nabíd mi

  chlebíčky, anakonec mi dal dárek. Mobil!

  Už si ho nemusím pučovat od Radka.

  Teď mám sice problém komu volat, ale

  jinak se potvrdilo, že je správný, abych idál

  chodil ven. Takže jak já to vidim, všichni

  mentálové by měli chodit ven. Apozorovat

  parkoviště, park ibalkony.

  

  Jak to vidim

• Strana 52

  52

  můžeš / číslo 7–8 - 2015

  DESIGN

  ■ Elektronická zařízení svou krásu teprve hledají.

  ■ Navrhování je zdlouhavý a odpovědný proces.

  ■ Kompenzační pomůcky si hezký design zaslouží.

  Text: ŠTĚPÁN BENEŠ

  Foto: JIŘÍ THÝN, TOMÁŠ SOUČEK, MICHAL ŠEBA,

  ANNA a JERRY KOZOVI

  Vlna chytrých náramků ahodinek, které

  dokáží hlídat mimo jiné zdravotní údaje,

  jako by neměla konce. Přitom je na

  zápěstích kolem sebe zase tolik nevídá-

  me. Čím to podle vás je? Zvykají si lidé

  na novou techniku pomaleji, nebo prostě

  odmítají nosit nepohledný stroj tam, kam

  obvykle patří hezké hodinky nebo šperk?

  Jsem přesvědčena, že design zde hraje zcela

  podstatnou roli. Dobrý design umí skloubit

  funkci aformu vjeden celek. Pokud jedna

  vlastnost za druhou klopýtá, není to dobrý

  Dobrý design

  umí skloubit formu i funkci

  design. Myslím si ale, že dnes už je na trhu

  celá řada krásných chytrých hodinek ado-

  plňků. Nedávno mě můj muž na jedny tako-

  vé upozornil, vyrábí je společnost Withings.

  Já osobně takové věci nenosím, protože

  jsem neměla potřebu. Teď nosím hodin-

  ky kvůli dětem, abych je dala včas spát.

  Nejraději jsem, když nemusím používat ani

  hodinky, ani mobil.

  Jak těžké je vlastně sloučit požadavky

  na funkci sestetickým provedením?

  Je to náročná práce. Vývoj takového produktu

  rozhodně netrvá týden apodílí se na něm tým

  expertů. Známá pravda je, že co není funkční,

  nemůže být ani krásné. Pokud má být výsle-

  dek dobrý, není jiné řešení než skloubit funkci

  skrásnou formou, která zní vychází.

  Jak to probíhá?

  Postup je většinou dost podobný, ať jde

  ojakýkoli projekt. Jako první se dělá rešer-

  še, hledají se příklady dobrého ašpatného

  řešení podobného problému, různé inspirač-

  Anna KOZOVÁ:

  PORCELÁNOVÁ VÁZA

  inspirovaná architekturou, 2004

  NAFUKOVACÍ

  PLACHETNICE, 2015.

  Spodní část

  se napustí vodou,

  aby se loď

  nepřevrátila.

  DUHOVÉ HODINY

  pro neziskový projekt

  Trashmade

  CHIRURGICKÉ

  INSTRUMENTÁRIUM

  pro operaci kolene

  pro českou firmu

  Beznoska s.r.o., 2009

• Strana 53

  můžeš / číslo 7–8 - 2015

  53

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  Pokud má být výsledek dobrý,

  není jiné řešení než skloubit funkci

  skrásnou formou, která zní vychází.

  ní zdroje apodobně. Následuje podrobná

  analýza všeho, co se budoucího výrobku

  týká. Ta zahrnuje možné způsoby výroby,

  materiály, uživatele, ergonomii, barevnost,

  firemní filozofii, marketing, zkrátka všech-

  no, co svýrobkem nějak souvisí.

  Když jsem poprvé navrhovala chirurgické

  nástroje pro firmu Beznoska, trvala tato

  analýza půl roku. Po analýze přicházejí na

  řadu skici, znichž se vybere jeden, ma-

  ximálně dva nosné nápady, které se dále

  rozpracovávají. Od výsledného návrhu se

  dělají vizualizace, pracovní modely, tech-

  nické výkresy, případně prototyp. Když se

  vše doladí, následuje zavádění produktu do

  výroby – autorské dozory, případné drobné

  úpravy. Ale to je velmi obecné, každý výro-

  bek má svá specifika.

  Navrhovat podobné výrobky pro širokou

  populaci je jedna věc, druhým specifi-

  kem jsou pak produkty určené třeba pro

  seniory nebo handicapované. Jak byste se

  sama vyrovnala spodobným zadáním?

  Každý výrobek má svá specifika podle toho,

  komu je určen, takže si nemyslím, že navr-

  hovat produkty pro seniory je těžší, jen je

  to jiné. Hlavní roli zde hraje ergonomie: na

  první pohled musí být jasné, kčemu daná

  věc slouží ajak se používá. Používání musí

  být intuitivní, žádný senior nebude studo-

  vat nějaké návody kpoužití. Asamozřejmě

  ivěci pro seniory ahandicapované mohou

  být kultivované, atím zvýšit uživateli ales-

  poň otrochu kvalitu života.

  Pohlédneme-li na design kompenzač-

  ních pomůcek obecně, je to dost smutný

  pohled. Je itady prostor pro invenci?

  Samozřejmě. Vývoj takové věci je ale

  nákladný atrvá dlouho. Pak jde asi pře-

  devším oto, kolik takový vozík stojí. Ale

  určitě iobyčejné pomůcky, tím myslím ne

  pro paralympioniky, mohou být se stejnými

  náklady výroby funkční akrásné.

  Jak jsou na tom vlastně Češi sdesignem?

  Vnímáme formu citlivě, nebo jsme spíše

  národem zaměřeným na praxi před

  estetikou?

  Tohle nedovedu posoudit. Někteří dávají

  přednost funkci, někteří formě, někteří

  chtějí, co je vreklamě, avětšině je to jedno.

  Ale myslím si, že odesignu je určitě mezi ve-

  řejností čím dál větší povědomí. Já to vidím

  optimisticky.

  

  Kdo je Anna Kozová

  Česká designérka. Po ukončení gymnázia

  nastoupila na VŠUP vPraze, kde studovala

  vateliéru Designu výrobků uMichala Froňka

  aJana Němečka.

  Během studia absolvovala dvě stáže, první na

  ERBAN ve Francii, druhou na VŠUP vateliéru

  architektury Jindřicha Smetany.

  Je držitelkou ocenění CzechGrandDesign

  aCeny šéfredaktorů za nejlepší prototyp na

  Designbloku .

  info

  NAFUKOVACÍ KOZA A TRAKTOR, 2013

  PORCELÁNOVÝ KVĚTINÁČ pro hydroponické

  pěstování rostlin, sádrový model.

  DOMEČEK,

  ze série hraček

  navržených

  pro syna Alfréda

• Strana 54

  54

  můžeš / číslo 7–8 - 2015

  VZDĚLÁVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ S POSTIŽENÍM

  Text: ŠTĚPÁN BENEŠ

  foto: JAN ŠILPOCH

  V

  ypadá to tu na první pohled jako

  vkaždém výrobním závodě. Py-

  ramidy zkrabic označených jako

  hotové kexpedici, vedle jiné, které

  zrovna dorazily, amezi nimi dálnice

  vyznačené žlutou páskou jako manipulační

  prostor. Vlisovně plastů je pro návštěvníka

  zvenčí nezvyklé dusno, znástrojárny se

  ozývá hluk kovoobráběcích strojů, vmon-

  tážních dílnách se šikovné prsty nezastaví.

  Jsme ve výrobním družstvě SOLEA vobci

  Rybník, jen několik stovek metrů od České

  Třebové. Něčím se tu od podobných závodů

  přece jen odlišují: 70 procent místních za-

  městnanců má nějaký zdravotní handicap.

  Organické spojení

  Letos oslavuje SOLEA 15 let své existence

  atvoří ji jedna moderní třípatrová budova

  navazující na zrekonstruovaný areál bývalé

  konírny. Právě ve zrekonstruované části

  sídlí nástrojárna, vpřední pak lisovna plastů

  avdalších dvou horních patrech dílny

  zaměřené na montáž. Vlisovně inástrojárně

  jsou moderní přístroje umožňující udržet

  krok spožadavky zákazníků, montážní

  oddělení nabízí kromě kompletace výrobků

  také potisk, demontáž, třídění, přepracování

  nebo opracování horkým vzduchem. Samo-

  zřejmostí jsou istrojní montáže nebo balení

  výrobků, firma drží několik certifikátů

  kvality včetně normy ISO/TS 16949:2009

  pro automobilový průmysl.

  Dohromady zde pracují sto tři zaměst-

  nanci, 70 procent znich má nějaké zdravotní

  omezení. Jedná se nejčastěji oCrohnovu

  chorobu, onkologická onemocnění, epilepsii,

  diabetes, postižení pohybového aparátu,

  oční vady amentální poruchy. Za nápadem

  zaměstnávat handicapované pracovníky stojí

  otec dnešního ředitele závodu, František

  Jiřele. Jeho syn Leoš Jiřele, který ve firmě

  působí již 12 let, přijal myšlenku za svou

  ařadu let vní pokračuje. „Začátky byly těžké,

  súvěry, vprázdných pronajatých prostorech

  se třemi zaměstnanci. Postupem času se po-

  dařilo objekt odkoupit adnes vněm působí

  72 zdravotně postižených lidí. Vzaložení

  firmy sehrály roli dvě hlavní skutečnosti:

  vrodině byli lidé se zdravotním postižením,

  ataké příležitost pronájmu objektu, kde dříve

  působila firma zaměstnávající zdravotně

  postižené, takže tomu byly přizpůsobeny

  iprostory. Oblast zdravotně postižených se

  již před mnoha lety stala plnohodnotnou

  součástí našeho života, anaopak se snažíme,

  například působením ve výkonné radě za-

  ■ Výrobní družstvo SOLEA se handicapovaným nevyhýbá.

  ■ Důraz se tu klade na kvalitu.

  ■ Složitější cesta může být lepší.

  Za úspěchem slidskou tváří

  městnavatelů zdravotně postižených, pomoci

  ktomu, aby se sektor očistil od přibližně

  10 % subjektů, které zaměstnávají postiže-

  né jen fiktivně avytvářejí negativní obraz

  ovšech zbývajících,“ vypráví ohistorii firmy

  ajejím poslání současný ředitel Leoš Jiřele.

  „Handicapovaní zaměstnanci unás pracují

  hlavně vkompletačních dílnách, ale také

  vlisovně plastů, nástrojárně či vadministra-

  tivě. Vždy na jedné straně záleží, co handicap

  dovolí. My se naproti tomu snažíme, aby si

  unás každý našel místo, jaké mu bude nejvíce

  vyhovovat,“ přidává se Blanka Mičková, která

  má ve firmě na starosti obchod amarketing.

  Dbá se tu hlavně na kvalitu, mezi zákazníky

  výrobního družstva patří řada významných

  subdodavatelů ivelkých podniků, základem

  jsou zakázky pro automobilový průmysl, který

  neočekává nic jiného než perfektní zpracová-

  ní. Majitelé luxusních automobilů BMW nebo

  Audi možná ani netuší, že některé plastové

  součástky jejich vozů, například výplně kapsy

  dveří, vznikají právě tady.

  Vadí zákazníkům, že práci vykonávají

  zdravotně postižení? „Sničím takovým

  jsem se nikdy nesetkala. Je samozřejmé, že

  řada zákazníků se na nás obrací sežádostí

  onáhradní plnění, mnohým oně ale vůbec

  nejde. Vybudovali jsme si dobré jméno

  postavené na kvalitě,“ říká Blanka Mičková.

  Kvalita se tu kontroluje na řadě měřicích

  akontrolních přístrojů, práci tu navíc dělají

  lidé, kterým její mnohdy monotónní charak-

  ter nevadí. Ne každý zvládne utakové práce

  vydržet, dodává Blanka Mičková. Najít kva-

  litní zaměstnance je podle ní těžké, nejčastě-

  ji se střídají právě vnáročné lisovně plastů.

  Možná iproto je na nástěnce uvchodu

  vyvěšena informační tabulka smotivačním

  programem pro zaměstnance, nabízející jim

  finanční odměnu, pokud přivedou spoleh-

  livého kolegu. Částky se podle kvalifikace

  šplhají až do několika tisíc korun.

  Udržet kvalitu

  Jedním zhandicapovaných zaměstnanců,

  kteří vydrželi, je iMarie Strnadová. Usmě-

  KOMPLETAČNÍ

  DÍLNA

  NEZAHÁLÍ.

  Ne každý

  u takové práce

  vydrží.

  MARIE STRNADOVÁ, jedna z handicapovaných

  zaměstnankyň, už je v důchodu.

  Dochází ale brigádně.

• Strana 55

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  můžeš / číslo 7–8 - 2015

  55

  vavá dáma tu vmontážní dílně pracovala

  od začátků firmy, 14 let, dnes je vdůchodu

  adochází jako brigádnice. Na svou práci

  může být náležitě pyšná, dostala za ni

  vroce 2012 dokonce ocenění za nejlepšího

  Zaměstnance roku vkategorii chráněného

  trhu práce, které každý rok uděluje ve dvou

  kategoriích (vedle chráněného také otevře-

  ný trh práce) Nadační fond pro podporu za-

  městnávání osob se zdravotním postižením.

  Osm let už tu pracuje také Jana Češková,

  kterou jsme zastihli vmontážní dílně při

  práci na ochranných maskách. Kolegové

  Marie Strnadové iJany Češkové sem přijíž-

  dějí zblízkého ivzdálenějšího okolí, někteří

  přímo zRybníku, další zČeské Třebové,

  Lanškrouna nebo Ústí nad Orlicí. Všichni

  si pochvalují hlavně přátelské prostředí

  acitlivý přístup kzaměstnancům, který se

  tu ipřes nezpochybnitelné nároky na kvalitu

  daří udržovat. Ostatně motto firmy zní:

  Za úspěchem slidskou tváří. „Uchazečům

  ozaměstnání unás můžeme nabídnout

  klidnější prostředí, než je upodobných

  výrobních závodů zvykem. Snažíme se také

  organicky propojit svět handicapovaných se

  světem těch, kteří žádné zdravotní omezení

  nemají. Někdy to není jednoduchá cesta, ale

  takovou si naše firma zvolila anelitujeme

  toho,“ říká Blanka Mičková.

  Firma se také snaží své zaměstnance

  vzdělávat, naposledy ročním projektem

  Vzdělávání zaměstnanců se zdravotním

  postižením. Šlo celkem otřináct různých

  kurzů zaměřených na technickou, ale

  ipsychologickou stránku. Bezmála dva-

  cet handicapovaných zaměstnanců mělo

  možnost zdokonalit se vnových metodách

  výroby, ale ivorganizaci pracoviště, týmové

  práci nebo zvládání stresu. „Od zaměst-

  nanců jsme měli na kurzy skvělou odezvu,

  každý dokázal díky nim něco na své práci

  zlepšit. Hodnotit je můžeme jen pozitivně,“

  pochvaluje si Blanka Mičková. „Již řadu let

  se snažíme jít cestou dodávek náročnějších

  výrobků, zejména pro automobilový prů-

  mysl, což si uzdravotně postižených dovede

  málokdo přestavit. Těší nás potvrzovat, že je

  to dlouhodobě možné aže mezi zdravotně

  postiženými je spousta šikovných lidí. Rád

  bych touto cestou také poděkoval všem

  lidem za spolupráci vpatnáctileté existenci

  družstva,“ uzavírá Leoš Jiřele.

  

  Za úspěchem slidskou tváří

  Až do konce září

  můžete vzdělávat

  zaměstnance zřad

  OZP/OZZ zdarma

  Zástupci společnosti SOLEA si včlánku

  projekt Vzdělávání zaměstnanců se

  zdravotním postižením pochvalují, což je pro

  něj lepší reference než tucet propagačních

  textů. Patříte-li kfirmám, které zaměstnávají

  osoby se zdravotním postižením nebo

  znevýhodněním, měli byste ojeho využití

  přemýšlet také.

  To nejdůležitější je, že prostřednictvím

  webového portálu www.vzdelavani-ozp.cz

  můžete přihlásit své zaměstnance zřad OZP/

  OZZ do komplexního vzdělávacího programu

  anáklady na něj vám budou uhrazeny až do

  výše   Kč na jednoho zaměstnance.

  Můžete jich přihlásit ivíce. Navíc můžete

  zažádat ioúhradu ostatních nákladů

  vynaložených na vzdělávání – cestovného,

  stravného, ubytování anáhrady mzdy.

  Vzdělávání je poskytováno vrežimu veřejné

  podpory de minimis amusí být vtomto

  režimu také čerpáno.

  Pod pojmem komplexní vzdělávací program

  se rozumí dva či více kurzů, které si zvolíte

  sami. Neexistuje tedy žádný předem daný

  seznam, zněhož byste si museli vybírat.

  Komplexní vzdělávací program však musí

  respektovat některá pravidla – nesmí mít

  povahu rekvalifikace, nýbrž prohlubování

  či rozšiřování dosavadní kvalifikace, amusí

  vněm převažovat odborné vzdělávání súzkou

  vazbou na pracovní zařazení zaměstnance.

  Projekt je určen zaměstnavatelům

  zpodnikatelské sféry (vyloučeny jsou tedy

  např. neziskovky, školy, státní avládní

  instituce atd.). Účastníci zřad vzdělávaných

  zaměstnanců musí splňovat tyto podmínky –

  jde oosoby se zdravotním postižením

  (I., II. či III. stupeň invalidity) nebo zdravotním

  znevýhodněním, mají uvás nejméně tři

  měsíce trvající pracovní poměr na minimálně

  , úvazku (HPP nebo DPČ) ajsou státními

  příslušníky ČR nebo zemí EU strvalým

  pobytem vČR. Podmínkou je také místo

  výkonu práce mimo hlavní město Prahu.

  Projekt realizuje Fond dalšího vzdělávání,

  příspěvková organizace MPSV. Je

  spolufinancován zEvropského sociálního

  fondu prostřednictvím operačního programu

  Lidské zdroje azaměstnanost aze státního

  rozpočtu ČR. Své zaměstnance můžete vrámci

  projektu bezplatně vzdělávat až do konce září.

  Bližší informace získáte na www.vzdelavani-

  ozp.cz, aod pondělí do pátku navíc také na

  infolince  (. do . hodin).

  

  Handicapovaní

  zaměstnanci unás

  pracují hlavně

  vkompletačních dílnách,

  ale také vlisovně

  plastů, nástrojárně či

  vadministrativě.

  NOVÁ ČÁST VÝROBNÍHO ZÁVODU,

  jen stovky metrů od České Třebové.

  V LISOVNĚ

  PLASTŮ

  není práce

  snadná,

  zaměstnanci

  musí mít na

  moderní stroje

  kvalifikaci.

  Izde se ale dá

  shandicapem

  pracovat.

• Strana 56

  56

  můžeš / číslo 7–8 - 2015

  PORADNA

  Praktické vychytávky

  kletnímu cestování letadlem

  ■ Provozovatelé letišť jsou povinni zajistit asistenční služby pro osoby s postižením.

  ■ Pokud cestujete s elektrickým vozíkem, je nutné předem informovat letiště.

  ■ Tip na prázdninové lehčí čtení.

  S

  e začátkem prázdnin adovolených

  ve mně zvítězila cestovatelská

  touha asnaha usnadnit vám,

  čtenářům, poznávání nových věcí

  vzahraničí bez zbytečných trablů

  při dopravě… takže:

  Jak naplánovat let

  apomoc na letišti

  Úvodem je důležité rozhodnout se, zda

  budete cestovat sněkterou zcestovních kan-

  celáří anebo na vlastní pěst. Ani vpřípadě

  cesty scestovní kanceláří však nedoporučuji

  podcenit přípravu araději si ověřit služby

  přímo na letišti.

  Pokud necestujete scestovní kanceláří,

  která se specializuje na dopravu osob shan-

  dicapem, může se bohužel stát, že přípravu

  podcení ona. Ne vždy také její zaměstnance

  napadne, co vše je třeba zařídit ajaké jsou

  vaše potřeby, proto doporučuji vše si vdo-

  statečném předstihu skanceláří domluvit

  avyjednat. Ověření přímo na letišti také

  není kzahození.

  Pokud cestujete na vlastní pěst vrámci

  států EU, pomůže vám nařízení Evropské-

  ho parlamentu arady (ES) č. 1107/2006,

  oprávech osob se zdravotním postižením

  aosob somezenou schopností pohybu

  aorientace vletecké dopravě. Provozova-

  telé letišť jsou povinni zajistit svými silami

  nebo prostřednictvím vybraného dodava-

  tele asistenční služby pomoc pro osoby se

  zdravotním postižením. Co se týká ostatních

  destinací, rozhodně se informujte osluž-

  bách na letišti vdostatečném předstihu.

  Všechna tři naše letiště – Praha, Brno

  iOstrava – na svých stránkách vsekci

  Odbavení informují olhůtě na objednání

  asistenční letištní služby apopisují většinou

  ipodmínky přepravy vozíků. Doporučuji

  také věnovat pozornost bezbariérovosti

  přepážek/stanovišť. Všechna naše letiště

  také mají kdispozici tzv. normu kvality, kte-

  rá podrobněji popisuje standard přepravy

  cestujících shandicapem.

  Letecká kontrola při cestování

  Je třeba mít na paměti, že kontroly se po

  11. září skutečně zpřísnily na všech letištích

  anějaký nečekaný problém může váš odlet

  zbytečně zdržet či zhatit, ato především

  vpřípadě, kdy se vyskytnete na letišti vza-

  hraničí aexistuje ijazyková bariéra. Pak se

  například obtížně vysvětluje umělý kyčelní

  kloub, ke kterému nemáte přeloženou zdra-

  votnickou dokumentaci apod.

  Zvažujte prosím tedy ityto speciality

  azajistěte si ideálně lékařskou zprávu pře-

  loženou do světového jazyka či se předem

  poraďte skonkrétním letištěm, zda jim bude

  stačit ubezpečení, že pípáte zdůvodu umělé

  kyčle anemáte usebe nic nebezpečného…

  Počítejte také stím, že elektrický vozík vám

  bude odebrán už ukontroly abude vám

  zapůjčen vozík mechanický.

  Převoz mechanického

  nebo elektrického vozíku

  Cestování selektrickým vozíkem je vždy ob-

  tížnější než smechanickým; ač samozřejmě

  chápu výhody električáku, zvažte, jak vza-

  hraničí vyřešíte případnou poruchu ajak

  se budete dopravovat, pokud bude vozík

  nepojízdný. Vpřípadě cestování selektric-

  kým vozíkem je nutné otéto skutečnosti

  předem informovat letiště (prostřednictvím

  CK nebo osobně).

  Elektrický vozík se odebírá, jak už jsem

  uváděla výše, cestujícím už uodbavení, kdy

  je nutné odpojit baterie vozíku apřipravit

  jej na přepravu vzavazadlovém prostoru. Po

  dobu odbavení je cestujícímu zapůjčen me-

  chanický vozík, který je mu kdispozici až do

  nástupu do letadla. Letiště Praha, a. s., např.

  umožňuje inakládání avykládání elektric-

  kých vozíků do/zletadla za přítomnosti

  asistenta osoby se zdravotním postižením.

  Požadavek na přítomnost asistenta una-

  kládky/vykládky však musí být nahlášen

  vdostatečném předstihu.

  Mechanický vozík si většinou můžete

  ponechat až do nástupu do letadla, kdy jste

  „přesazeni“ na vynášecí židli (což samozřej-

  mě není moc příjemné) anásledně vyneseni

  do letadla ausazeni na své místo na palubě

  letounu. Vlastní vozík je pak také většinou

  přepravován vzavazadlovém prostoru.

  Osobní asistence na cestách

  Pokud necestujete srodinou či kamarády

  achystáte se využít na cestách služby osobní

  asistence, tedy vČR registrované sociální

  služby, je dobré se předem domluvit na

  podmínkách asistence: kdo zaplatí asisten-

  tovi zájezd, jak budete bydlet, co cestovní

  pojištění apřípadné cestovní náhrady – tedy

  stravné. Sociální službě (potažmo vám) by

  se tím pádem mohlo vyslání asistenta do

  zahraničí dost prodražit.

  Mnohem lepší je tedy ukecat kamaráda/

  známého, aby svámi do zahraničí vyrazil

  sám za sebe avšechny výše uvedené nákla-

  dy si hradil alespoň částečně sám. Zažila

  jsem ipřípady, kdy si osobní asistent – za-

  městnanec sociální služby – vzal dovolenou

  ave svém volnu pak jel asistovat klientovi

  kmoři. Cesta tak vlastně nebyla výkonem

  povolání aasistent se sklientem domluvil

  na částečné finanční kompenzaci zájezdu.

  Aněco na čtení na cesty

  … Ana závěr si dovolím stejně poraden-

  sky rýpnout apro chtivé informací zasílám

  odkaz na příručku MPSV, která popisuje

  příspěvky adalší nároky osob shandicapem

  podle legislativy roku 2015… Znáte to, vna-

  šem státě je třeba být informován, nevyplatí

  se očekávat, že informace správně avčas

  dostanete přímo… takže příjemné prázdni-

  nové čtení (ato samozřejmě ilehčích titulů,

  než je tento http://www.mpsv.cz/files/

  clanky/20854/Prirucka_OZP_2015.pdf 

  LUCIE MARKOVÁ

  Poradenství Konta Bariéry

  lucie.markova@bariery.cz

  Cestování selektrickým

  vozíkem je vždy

  obtížnější než

  smechanickým; ač

  samozřejmě chápu

  výhody električáku,

  zvažte, jak vzahraničí

  vyřešíte případnou

  poruchu ajak se budete

  dopravovat, pokud bude

  vozík nepojízdný.

• Strana 57

  můžeš / číslo 7–8 - 2015

  57

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  ■ Může exekutor zabavit auto nemocného syna?

  ■ Kdy je možný při koupi auta odpočet DPH?

  ■ Jakou platnost má průkaz ZTP?

  Odpovědi na dotazy čtenářů

  ?

  Chtěla bych si požádat opříspěvek

  knákupu auta pro nemocného syna.

  Zajímá mě, jestli takové auto může zabavit

  exekutor. Děkuji za vaši odpověď.

  ODPOVĚĎ:

  Pokud by syn získal příspěvek na motorové

  vozidlo jako na pomůcku, měla by být vsou-

  ladu se zákonem č. 329/2011 Sb. vjeho

  vlastnictví. Vy, rodiče, byste byli pouze

  provozovateli vozidla.

  Pokud je tedy exekuce vyhlášena na

  vás jako na rodiče, neměl by být postižen

  majetek syna. Pokud hrozí, že kvám dorazí

  exekutoři, doporučuji mít po ruce doklad

  ovlastnictví vozidla.

  Pokud by exekuce byla přímo na syna

  (neuvádíte bližší informace ani jeho věk),

  doporučovala bych argumentovat tím, že

  se nejedná oběžné vozidlo, ale ospeciální

  kompenzační pomůcku usnadňující mu

  handicap, atyto pomůcky by exekutoři

  zabavovat neměli, nicméně bude asi záležet

  na přístupu ajednání konkrétní osoby-exe-

  kutora. Vpřípadě sporu je třeba obrátit se

  na soud stzv. vylučovací žalobou.

  ?

  Požádali jsme opříspěvek na auto pro naši

  babičku, tedy maminku přítele, která má

  Parkinsonovu chorobu ademenci s Lewyho

  tělísky, je skoro nepohyblivá. Vpřípadě, že

  bude schválený, aměl by být, jak jsem hovořila

  sposudkovým lékařem, zjistila jsem, že je

  možné zažádat ovrácení DPH ze zakoupeného

  vozu, kde je příspěvek státu. Jak postupovat?

  Tato částka se vrací úřadu? Děkuji!

  ODPOVĚĎ:

  Pokud získáte na zakoupení motorového

  vozidla příspěvek od úřadu práce, skutečně

  je možné požádat na finančním úřadu ovrá-

  cení DPH; tuto částku nemusíte následně

  úřadu práce vracet.

  Osoba se zdravotním postižením má podle

  zákona č. 235/2004 Sb., odani zpřidané

  hodnoty, § 85, nárok na vrácení DPH ujed-

  noho osobního auta zakoupeného vČR vob-

  dobí pěti let vmaximální výši 100 000 Kč.

  Nárok na vrácení zaplacené daně lze uplatnit

  nejpozději do tří let od konce kalendářního

  měsíce, ve kterém jste obdrželi rozhodnutí

  příslušného úřadu opřiznání příspěvku na

  zakoupení osobního automobilu, nebo od

  konce kalendářního měsíce, ve kterém se

  zdanitelné plnění uskutečnilo.

  Žádost ovrácení DPH musí mít tyto nále-

  žitosti:

  jméno, příjmení, trvalé bydliště arodné

  číslo zdravotně postižené osoby,

  rozhodnutí úřadu opřiznání příspěvku na

  zakoupení motorového vozidla,

  daňový doklad nebo doklad onákupu

  osobního automobilu, který byl vystaven

  plátcem daně,

  na dokladu je plátce povinen uvést tyto

  údaje: své obchodní jméno, sídlo, daňové

  identifikační číslo, rozsah apředmět

  daňového plnění, datum nákupu, sazbu

  daně ajejí výši.

  Vrácení daně můžete uplatnit ipři ná-

  kupu staršího ojetého vozu. Je však třeba si

  vždy dopředu ověřit uprodejce, zda je plát-

  cem DPH azda vám může vystavit doklad,

  kde bude DPH vyčíslena. Bez toho nelze

  ojejí vrácení požádat. Uauta zakoupeného

  vbazaru je třeba mít na paměti, že DPH se

  vrací (až na ojedinělé případy) pouze zra-

  batu autobazaru. Doplňuji, že daňová úleva

  je vázána pouze na příspěvek na zakoupení

  vozidla, není možné ji uplatnit na vůz, který

  si koupíte sami.

  VÁŽENÍ ČTENÁŘI,

  své postřehy anázory

  nám pište

  nainfo@muzes.cz

  nebo naadresu redakce

  časopisu MŮŽEŠ,

  Melantrichova 5,

  11000 Praha 1.

  Pomozte nám

  zlepšovat vaše MŮŽEŠ

  ZAJÍMAVÉ ČTENÍ

  PRO HLAVU ISRDCE!

  Informace, servis.

  Čtěte Můžeš

  nawww.muzes.cz.

  ?

  Chtěla bych se zeptat: chystám se zakoupit

  vozidlo pro postiženého syna, ale mám

  problém sDPH. Vztahuje se DPH ina syna

  atuto koupi, ikdyž auto kupuji pro postiženého

  syna? Dále mám problémy sdofinancováním

  vozu: vybrané vozidlo stojí 210000 Kč,

  vbazaru mi cenu snížili na 205000 Kč, ale jsem

  matka-samoživitelka abohužel nemám ani těch

  5000 Kč. Můžete mi nějak poradit?

  ODPOVĚĎ:

  Odpočet DPH zceny vozu je možný vpří-

  padě, že jste na vozidlo čerpala příspěvek

  na zakoupení motorového vozidla zúřadu

  práce, jinak bohužel nikoli. Pokud se jedná

  ovozidlo zautobazaru, záleží na tom, zda

  bylo DPH zaplaceno; ve většině případů se

  DPH vrací pouze zrabatu autobazaru.

  Vpraxi to funguje tak, že DPH musíte

  vceně vozidla zaplatit anásledně vám jej

  finanční úřad na základě vaší žádosti vrátí.

  Bohužel nevím, co vám mám poradit ve

  věci chybějící částky; buď je třeba vybrat

  levnější vozidlo, nebo vyjednat ještě větší

  slevu vbazaru nebo se sautobazarem

  domluvit na pozdější úhradě (pokud byste

  měla příspěvek od ÚP ažádala následně

  vrácení DPH).

  ?

  Chci se zeptat, jestli průkaz ZTP ipo

  výměně má mít stejnou dobu trvání jako

  ten předchozí. Např. když mám současný

  průkaz svyznačením TRVALE, zda budu mít

  tuto dobu vyznačenou ina vyměněném průkazu,

  nebo zda tam budu mít vyznačenou dobu, např.

  jen na 10 let. Děkuji za odpověď.

  ODPOVĚĎ:

  Zákon č. 329/2011 Sb., odávkách pro osoby

  se zdravotním postižením, v§ 35 rozlišuje

  dvě platnosti:

  Platnost „nároku“ na průkaz – ta se odvíjí

  od doby platnosti výsledku posouzení zdra-

  votního stavu posudkovým lékařem vrámci

  řízení amůže být ibez omezení

  Platnost průkazu jako veřejné listiny

  – pět let uosob do 18 let věku adeset let

  uosob starších 18 let

  Pokud jste měl původní průkazku natr-

  valo na základě posudku, který byl natr-

  valo, nárok by měl být inyní natrvalo, ale

  platnost průkazu (toho papírového dokladu

  jako takového) bude přesto omezena na 10

  let; pak bude nutné opět průkazku vyměnit

  za novou.

  

  Na vaše dotazy odpovídá

  poradkyně Konta Bariéry Lucie Marková.

  lucie.markova@bariery.cz

• Strana 58

  58

  můžeš / číslo 7–8 - 2015

  INZERCE

  ZAMĚSTNÁNÍ

  NABÍZÍM ZAMĚSTNÁNÍ

  Přijmeme do pracovního poměru

  pracovníka/ci na pozici: ostraha.

  Pracoviště: Plzeň. Počet míst: 2.

  Směnnost: nepřetržitý. Pracovní úvazek:

  zkrácený 30 hod./týden. Mzda: 56,60

  Kč + osobní ohodnocení. Nástup podle

  dohody. Požadujeme: čistý trestní

  rejstřík, certifikát strážného. Práce

  pro (osoby plně invalidní), osoby

  se zdravotním postižením (osoby

  částečně invalidní) aosoby zdravotně

  znevýhodněné. Pracovní poměr na

  dobu určitou smožností prodloužení.

  Nutno uvést, ojaké pracoviště máte

  zájem. Prosíme, nechoďte na pracoviště,

  kontaktní osoba se tam nenachází.

  tel.: 723 612 506, popřípadě zaslat

  životopis na e-mail info@forcorp.cz

  Zn.: 19052015

  Hledáme zkušené programátory

  PHP. Jsme jedním znejvětších tvůrců

  e-shopů pro profesionály. Hledáme

  zkušené programátory PHP, kodéry

  aanalytiky. Nabízíme práci zdomova

  pro zájemce zcelé ČR, Slovenska.

  Spravujeme více než 450 e-shopů. Zde

  více info: http://www.pojdtesnamirust.

  cz/ Životopis zasílejte na: krupa@

  shopsys.cz Zn.: 09052015_2

  Přijmeme do pracovního poměru

  pracovníka/ci na pozici: úklid.

  Pracoviště: ZKL Brno, a. s. Trnkova

  2781/111, 62800 Brno, Líšeň. Počet

  míst: 2. Směnnost: jednosměnný

  – odpolední směna (13–17 hod.).

  Pracovní úvazek: zkrácený 4 hod./den.

  Mzda: 53,10 Kč + osobní ohodnocení.

  Nástup podle dohody. Požadujeme:

  čistý trestní rejstřík. Vyhrazeno pro

  OZP. Pracovní poměr na dobu určitou

  smožností prodloužení. Nutno uvést,

  ojaké pracoviště máte zájem. Prosíme,

  nechoďte na pracoviště, kontaktní

  osoba se tam nenachází. tel.: 723 612

  506, popřípadě zaslat životopis na

  e-mail info@forcorp.cz Zn.: 20052015

  Přijmeme do pracovního poměru

  pracovníka/ci na pozici: úklid.

  Pracoviště: Feritová 2945/1, 787 01

  Šumperk 1. Počet míst: 2. Směnnost:

  jednosměnný. Pracovní úvazek:

  zkrácený 4–6 hod./den. Mzda: 53,10

  Kč + osobní ohodnocení. Nástup podle

  dohody. Požadujeme: čistý trestní

  rejstřík. Vyhrazeno pro OZP. Pracovní

  poměr na dobu určitou smožností

  prodloužení. Nutno uvést, ojaké

  pracoviště máte zájem. Prosíme,

  nechoďte na pracoviště, kontaktní

  osoba se tam nenachází. tel.: 723 612

  506, popřípadě zaslat životopis na

  e-mail info@forcorp.cz Zn.: 25052015

  Život bez bariér, z. ú., hledá finanční/

  ho manažerku/manažera. Nezisková

  organizace sídlící vNové Pace, vpod-

  hůří Krkonoš, která již 11. rokem usiluje

  ozlepšení životních podmínek zdravotně

  postižených aseniorů poskytováním

  sociálních služeb aprovozováním

  chráněné dílny, půjčovny kompenzačních

  pomůcek, bezbariérového ubytování

  adalších činností, jež nabízí vprostorách

  bývalého novopackého kláštera, ojehož

  záchranu usiluje, hledá do svého týmu

  kolegu na pozici finanční/ho manažerky/

  ra. Náplň práce: úzká spolupráce sve-

  dením organizace, vytvoření finančního

  plánu pro následující kalendářní rok,

  sestavení rozpočtu organizace, aktualiza-

  ce interních předpisů, sledování čerpání

  rozpočtů ajejich aktualizace podle

  skutečně přijatých prostředků, spolu-

  práce sfundraiserem aprojektovým

  manažerem, odpovědnost za správné

  aúplné vyúčtování dotací agrantů,

  sestavení účetní závěrky ve spolupráci

  sdaňovým poradcem, vedení finanční

  amzdové účetní, odpovědnost za vedení

  účetnictví podle vyhlášky č. 504/2002

  Sb. komunikace sdárci. Požadavky: min.

  SŠ, VŠ ekonomického směru, zkušenost

  sfinančním řízením, dobrá znalost

  podvojného účetnictví asouvisející

  daňové legislativy, schopnost samostat-

  ného myšlení arozhodování, znalost

  účetního programu Money výhodou,

  schopnost týmové práce, systematičnost

  astrategické uvažování. Nabízíme:

  možnost podílet se na rozvoji organizace,

  smysluplnou práci vpříjemném kolek-

  tivu, odpovídající finanční ohodnocení

  obvyklé pro neziskový sektor či možnost

  zapojení se do programu Rok jinak

  Nadace Vodafone smožností zachování

  platového ohodnocení obvyklého vsou-

  kromém sektoru, volnou pracovní dobu,

  možnost ubytování vbezbariérovém

  centru vNové Pace. Práce na poloviční

  úvazek smožností rozšíření podle ochoty

  uchazeče podílet se na rozvoji finanční

  stability organizace či formou externí

  spolupráce na živnostenský list. Práce

  je vhodná pro lidi se zdravotním ome-

  zením, kteří tvoří většinu zaměstnanců

  organizace. Možnost rozvíjet se také na

  poli marketingu. Nástup možný ihned.

  Kontaktujte prosím pí Jitku Fučíkovou

  na tel. 603 434 833 jitka.fucikova@zbb.cz

  Více informací onás naleznete na

  www.zbb.cz. Těším se na setkání svámi!

  Zn.: 29052015

  HLEDÁM ZAMĚSTNÁNÍ

  Jsem žena 55+ vČID ahledám práci

  zdomova na PC (např. jednoduché

  tabulky, opisy zknih) nebo imanuální

  práci, případně práci sdocházením na

  4 hodiny denně vPraze. Zn.: 30052015

  SEZNÁMENÍ

  Jmenuji se Růžena, jsem invalidní

  důchodkyně zMoravy, málo slyším, mám

  naslouchátko, už 10 let jsem po operaci

  rakoviny tlustého střeva, mám dvě

  děti – syna adceru – ačtyři vnoučata.

  Hledám muže, který by mi porozuměl

  ataké pomohl. Mé koníčky jsou plavání,

  cestovaní, procházky vpřírodě, zahrádka,

  ráda poslouchám písničky. Je mi 57 let

  ahledám muže do 65 let. Děkuji, ahoj,

  Růžena (ruzenalind@email.cz). Mobil:

  732947 946 P. S. Napiš nebo zavolej.

  Zn.: 01062015

  cítím. Je mi 65 let, menší postavy,

  bydlím na Kolínsku atouto seznamkou

  se pokouším změnit osud. Já vím, je

  to těžké vtomhle věku, ale nebylo by

  pěkné si zpříjemnit život? Myslím, že

  stojí ještě za to zamyslet se nad sebou.

  babibajaja@seznam.cz Zn.: 24042015

  Rád bych našel nějakou milou

  kamarádku, přítelkyni, lásku?

  Kdo ví, jaký se z pár písmenek

  může vyklubat vztah. Nejlépe

  po amputaci nebo na vozíku.

  pajda@volny.cz Zn.: 25042015

  Hledám touto cestou hodného přítele,

  kterému nevadí mé postižení; jsem

  po operaci páteře, jsem zBrandýsa,

  do Prahy jezdím do práce vchráněné

  dílně, mám ráda vše, jsem soběstačná,

  může být ivozíčkář, napište na e-mail.

  skaperova@seznam.cz Zn.: 26042015

  Ahoj. Život utíká, až se jeden nestačí

  divit. Pojď, pokusíme se ho chytit.

  SŠ/51/173/70. Vlastním RS akchůzi

  potřebuji FH. Písneme si? Kdo ví? milan.

  hasan@seznam.cz Zn.: 27045015

  Vážené ženy či slečny, předmětem

  mého inzerátu je, že bych si svámi rád

  psal oživotě, jako třeba postřehy či

  co jste zažily atd. Nechám to čistě na

  vás, co mi napíšete. Jsem ID 3. stupně,

  jestli vám to nevadí. Těším se na vaše

  odpovědi. pospisil81@seznam.cz

  Zn.: 28042015

  Ahoj, moc rád bych se seznámil

  smilou slečnou zPrahy, nekuřačkou, ve

  věku 20–30 let, na pokec ačasem iněco

  víc. Moje míry jsou 172/76/26. Těším se,

  až se mi ozveš:-) Raiman@centrum.cz

  Zn.: 29042015

  Hledám kamaráda – chybí mi někdo,

  ským bych si mohla psát, případně

  chodit na procházky aj. Jsem převážně

  vPraze, 36 let. Léčím se dlouhodobě na

  psychiatrii, ale nikdo na mně obvykle

  nic nepozná. em79@centrum.cz

  Zn.: 30042015

  Léto ve dvou. Bylo mi již 50 a chybí

  mi milá žena, které bych pomáhal,

  která by mi dávala radost ze života

  a kterou by těšilo, že má sympatického

  muže. vaclavdvacetjedna@seznam.cz

  Zn.: 01052015

  Jsem muž zPrahy, 192/112/52,

  po amputaci prstu akousku nártu,

  hledám ženu stejného osudu mezi

  52–62 lety, jsem kuřák abydlím na

  ubytovně, Praha aokolí, tel.: 702 617

  137, budu se těšit na odpověď.

  Libor.medved.Samiec@gmail.com

  Zn.: 02052015

  KOUPÍM, PRODÁM

  Prodám osobní automobil Toyota

  Yaris Verso spřestavbou ručního

  ovládání spojky – typ 932, vhodné

  pro invalidy. Rok výroby: 2003

  najeto: 64 000 km, barva: modrá

  metalíza, plechová + alu kola

  cena: 90 000 Kč, kontakt: 469663 254

  jarka3150@gmail.com Zn.: 25052015

  Ahoj, jmenuji se Eva, je mi 23 let.

  Hledám přítele, nekuřáka. Kamaráda,

  se kterým si mohu dopisovat,

  povídat si aobčas se projít. Těším se

  na odpověď. alex.sonova@seznam.cz

  Zn.: 18042015

  40/176 cm vID hledá spřízněnou

  duši (40 avíce). Jihlava ablízké okolí.

  Frog122@seznam.cz Zn.: 15042015

  Ahoj, neznámá, je mi 22 let ahledám

  dívku, Romku, se schizofrenií, zMostu,

  Ústecký kraj; tak napiš, možná si

  padneme do oka. Jen vážně. marek.

  figura@seznam.cz Zn.: 14042015

  Ahoj, věř mi, jsem sám, jsem

  obyčejný sfajn povahou, vše sdůvěrou,

  chápáním, rozumem atd. 731357 799

  SMS. em@ilad.tmcz Zn.: 16042015

  Ahoj, cítím se sám. Jsem vozíčkář

  aje mi 20 let. Dokončuji studium na

  gymnáziu. Mám několik přátel, ale

  nedaří se mi uněžného pohlaví. Najde

  se zde dívka či slečna do 25 let, která

  by měla zájem si zatím psát? Třeba

  najdeme společné sympatie, ale to se

  musíme poznat. Hledám někoho, ským

  bych si povídal asdílel názory, někoho,

  kdo by měl zájem trávit se mnou aspoň

  nějaký čas. Jediné, co mohu nabídnout,

  je věrnost, láska atd. Baví mě filmy,

  knihy, počítače, psaní povídek abásní…

  Prosím napiš na e-mail: jakubaul@

  gmail.com Zn.: 03042015

  Milá asympatická ženo, která

  toužíš po milém asympatickém muži

  anechceš již být na radosti života sama.

  Chceš-li být mojí princeznou, jsou tyto

  řádky určeny právě Tobě. Bylo mi již 50,

  jsem po operaci nohy po úrazu. Jsem

  zPlzeňského kraje. vaclavdvacetjedna@

  seznam.cz Zn.: 03042015

  Ahoj, hledám nějakou společenskou

  slečnu nebo třeba isamotářku, ale

  prostě normální alespoň trochu hezkou

  slečnu, která ví, co chce od života. Když

  se ti bude chtít, tak napiš, akdyž ne,

  tak radši ne. Záleží na tobě, co vlastně,

  jestli ano či ne. Doufám, že tento inzerát

  některé slečny neodradil; když pošleš

  fotku, budu rád. Najdu tě? xneradj@

  seznam.cz Zn.: 0204215

  Mám 39 let ahledám kamarádku

  na vozíku zBrna aokolí.

  nowale@seznam.cz Zn.: 22042015

  Je Ti někdy smutno, rád bys občas

  někam jel třeba vlakem nebo šel

  kamkoliv anemáš ským? Ijá to tak

  Více inzerce nawww.muzes.cz

  INZERÁTY MŮŽETE

  POSÍLAT nainternetovou

  adresu info@muzes.cz

  nebo písemně naadresu

  Redakce Můžeš,

  Melantrichova 5,

  11000 Praha 1

• Strana 59

  můžeš / číslo 7–8 - 2015

  59

  MAPY BEZ BARIÉR

  Text: MARTIN PIČMAN, PETR HAZUZA

  Ilustrační foto: JAN ŠILPOCH

  N

  adace Charty 77 – Konto Bariéry

  zahajuje projekt Mapy bez bariér,

  který má zkvalitnit život lidem

  somezenou pohyblivostí. Umožní

  jim lépe plánovat výlety ado-

  volené, zpřístupní jim kulturněhistorické

  dědictví naší země aposílí cestovní ruch.

  Vrámci projektu bude do konce tohoto

  roku zmapována přístupnost bezmála 600

  objektů po celé České republice. Pozornost

  se soustředí na národní kulturní památky

  jako kostely, hrady, zámky, ale idalší pro

  turisty zajímavé objekty. Měření bude zahr-

  novat rovněž vytipované objekty památek

  UNESCO.

  Odborní pracovníci osobně navští-

  ví vybrané objekty apomocí měřicích

  nástrojů apřístrojů zaznamenají údaje

  významné pro pohyb osob somezenou

  mobilitou. Jedná se například ošířku dveří,

  přítomnost nájezdové rampy ajejí sklon,

  rozměry výtahové kabiny nebo přístupnost

  avybavenost toalet. Zjištěné údaje budou

  zaneseny do nové webové aplikace Mapy

  bez bariér. Data budou kdispozici jednot-

  livcům iorganizacím. Naměřené informace

  budou moci zahrnout do svých projektů

  aslužeb vrámci otevřené licence.

  Projekt vychází zreálné poptávky lidí

  shandicapem, kteří aktuálně zjišťují infor-

  mace ocílových turistických destinacích

  svelkými obtížemi. Člověk se zdravotním

  postižením, který rád cestuje, před každou

  výpravou zdlouhavě zjišťuje informace,

  které plně mobilní občané ani nevnímají –

  zda má památka bezbariérové vstupy, jak

  je řešeno parkoviště nebo jsou-li na toale-

  tách madla. Takové plánování se však ne-

  týká pouze osob se zdravotním postižením,

  dostupnost informací opřístupnosti ocení

  iaktivní senioři, rodiny skočárky či další

  skupiny osob somezenou pohyblivostí.

  Kvalitních informací opřístupnosti

  památek abudov je vČeské republice

  poměrně málo. Aktivní obce si objednávají

  profesionální mapování budov veřejné-

  ho zájmu, není jich však mnoho. Navíc

  mapování vČeské republice charakterizuje

  nejednotnost. Údaje opřístupnosti budov

  se zapisují na odlišné formuláře, výstupy

  jsou pak dostupné ve formě tištěných bro-

  žur, on-line dokumentů či rozličných typů

  map. Nejednotnost dat znemožňuje jejich

  strojové zpracování atvorbu nadstavbo-

  vých aplikací, které by je ve stravitelné

  formě prezentovaly občanům po celé zemi

  ivzahraničí. Problém roztříštěnosti údajů

  si uvědomují iorganizace zastupující samo-

  správu, zejména Asociace krajů ČR aSvaz

  měst aobcí ČR, které se staly partnery

  projektu Mapy bez bariér.

  Turistická mapa přístupnosti bude mít

  data dostupná, jak již bylo výše zmíněno,

  vrámci otevřené licence, aběžící projekty

  zní budou čerpat informace. Údaje zmapy

  si tak uživatelé budou moci zobrazit rovněž

  prostřednictvím služeb, které dnes již

  dobře znají. Otevřenost dat taktéž zaručí,

  že vpřípadě, že stát zrealizuje ideu Ná-

  rodního informačního portálu, bude moci

  ihned včlenit do své databáze – díky jejich

  otevřené apropojitelné struktuře – údaje

  pořízené tímto projektem.

  Kampaň Mapy bez bariér doplňuje

  arozšiřuje komplexní služby, které již

  Nadace Charty77 – Konto Bariéry lidem

  spostižením poskytuje. Projekt je spolufi-

  nancován zfondů Evropské unie. Počítá se

  silnými spojenci zřad budoucích uživatelů

  zdrojových dat (VozejkMap.cz, Disway.

  org, Seznam.cz – Mapy.cz, FlyAbout.cz,

  bezbatour.cz) aslužeb znich plynoucích.

  Společnost FORPSI zajistí projektu datové

  úložiště. Partnerem projektu je rovněž

  město České Budějovice, které zveřejnilo

  první bezbariérovou mapu města již vroce

  2004.

  

  ■ Projekt zkvalitní život lidem somezenou pohyblivostí.

  ■ Do konce roku bude zmapováno téměř 600 objektů.

  ■ Projekt je spolufinancován z fondů Evropské unie.

  Snadnější plánování

  výletů a dovolených

  59

  Zvýhodněné předplatné

  nadva roky je 380 Kč.

  Kdo daruje certifikát

  stímto předplatným,

  získá další předplatné

  nadva roky za350 Kč.

  DARUJTE

  CHCETE

  PŘÍBUZNÝM

  ČI ZNÁMÝM

  UDĚLAT RADOST?

  Darujte zvýhodněné

  předplatné

  časopisu Můžeš.

  Kdispozici je certifikát

  spředplatným nadva roky

  adarujícímu se tím

  předplatné automaticky

  ještě sníží.

  Podrobnosti

  vredakci Můžeš

  natel.: 224242973

  aadrese info@muzes.cz

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  ●

  /

  ●

  Jednotlivý výtisk  Kč / Předplatitelé  K č

  www.muzes.cz

  Koupí

  tohoto časopisu

  podpoříte

  Lucie Mervardová:

  Lidé s postižením našli Pohodu

  strana 11

  M05_2015.indd 1

  4/17/2015 1:44:01 PM

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  ●

  /

  ●

  Jednotlivý výtisk  Kč / Předplatitelé  K č

  www.muzes.cz

  Koupí

  tohoto časopisu

  podpoříte

  Pavel Bambousek:

  Mám paragolfer, hraju

  se zdravými golfisty

  strana 24

  M06_2015.indd 1 5/15/2015 6:25:24 PM

  Miroslav Krobot:

  Máme se docela dobře,

  takže pomáhat není bolestivé

  strana 23

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  ●

  –/

  ●

  Jednotlivý výtisk  Kč / Předplatitelé  Kč

  www.muzes.cz

  Koupí

  tohoto časopisu

  podpoříte

  M0708_2015.indd 1

  6/9/2015 1:39:22 PM

  MAPY BEZ BARIÉR usnadní lidem s omezenou

  pohyblivostí plánování výletů a dovolených.

  Odborníci zmapují vybrané památky.

• Strana 60

  60

  můžeš / číslo 7–8 - 2015

  KONTO BARIÉRY Melantrichova 5, Praha 1

  rých avzdělaných klientů vobchodních

  společnostech. Proto je již třináct let Konto

  Bariéry odborným garantem kategorie Za-

  městnavatel bez bariér vrámci tradičního

  Zaměstnavatele roku. Letos zvítězil světový

  gigant – McDonald’s. Jeho česká pobočka

  zaměstnává 275 lidí srůznými typy posti-

  žení. Apozor, zastávají ipozice středního

  managementu. Velí na směně spolupracov-

  níkům včetně těch, kteří zaškolují nové ko-

  legy. Odpovídá to přesně našemu záměru:

  ukázat, že lidé shandicapem jsou loajální,

  schopní apracovití zaměstnanci. Amnohdy

  předčí zdravé kolegy.

  Vnadaci jsme ovšem nezapomněli na

  naše tradice. Vrezidenci pražské primátor-

  ky jsme předali dvě znadačních cen. Cenu

  Františka Kriegla za občanskou statečnost

  převzali zástupci Činoheráku Ústí. Cenu

  Toma Stopparda za významné esejistické

  dílo získal A. J. Liehm. Viděli jsme zase

  staré známé tváře, milé přátele. Ceny

  nezestárly, vidím jejich budoucnost amám

  při jejich vyhlašování každý rok radost,

  že František Janouch před mnoha lety

  ve Švédsku, když nadaci zakládal, přišel

  snápadem, který prokázal neuvěřitelnou

  trvanlivost. 

  Užijte si krásné léto

  adávejte se na sebe pozor!

  ritativního televizního pořadu azprodeje

  nosů. Letos jsme podpořili dvěma miliony

  korun projekty, jimiž se neziskovky pustily

  do sociálního podnikání. Atak budeme

  sledovat, jak se povede úklidové firmě

  neslyšících, kavárně, jaký chleba budou

  péci atěstoviny vyrábět třeba vHřebči na

  Kladensku, vNeratově vOrlických horách,

  vUnhošti, vpražské Pohodě nebo vŘevni-

  cích.

  Cen si cením

  Dvaadvacet let pomáháme lidem shandica-

  pem finančně, už hodně let se ale soustře-

  ďujeme ina jejich uplatnění. Nekončíme

  finančním příspěvkem, stipendiem, zajímá

  nás, jak toho využili ve svém životě,

  aivtomto ohledu pomáháme bourat ba-

  riéry. Je to mnohdy těžší než přispět na

  nový vozík, je to ozměně atmosféry ve spo-

  lečnosti. Víme, že je to běh na dlouhou trať.

  Běžet se ale musí. Ceníme si rovnoprávné-

  ho, plnohodnotného uplatnění našich chyt-

  Vaše Božena Jirků,

  ředitelka Konta Bariéry

  bozena.jirku@bariery.cz

  Dobré zprávy znadace

  ■ Konto Bariéry zvýšilo příspěvky na základní pomůcky.

  ■ Zaměstnavatel bez bariér potřinácté.

  ■ Tradiční ceny nadace nezestárly.

  K

  aždá diskuse na zasedání rady

  Konta Bariéry začíná akončí

  ufinancí. Kolik máme dárců?

  Kolik činí jejich měsíční příspěvek?

  Kolik žádostí máme každý měsíc

  na stole? Na všechny otázky mám odpo-

  věď. Počet dárců neklesá akaždý měsíc

  se můžeme spolehnout na částku kolem

  milionu korun, které rada Konta Bariéry

  pravidelně podle nastavených pravidel

  rozděluje. Je to neuvěřitelné. Dvaadvacet

  let mít tuto důvěru atuto jistotu, to mi

  dělá největší radost. Samozřejmě že roste

  ipočet těch, kteří opomoc žádají, ajá jsem

  ráda, že mohu řídit nadaci, která nerozesílá

  zamítavé dopisy. Možná to zní pyšně, ale

  já naprosto bez obav říkám, že pomůžeme

  každému. Vždycky.

  Peněz se týkají idalší otázky, které

  členové rady Konta Bariéry pravidelně

  vznášejí. Ceny pomůcek anezbytného pří-

  slušenství jsou často velmi vysoké arok od

  roku rostou. Dočkáme se někdy situace, že

  nějaký výrobce pomůcku zlevní? Stalo se

  vám to? Pokud ano, napište mi, prosím.

  My jsme vradě Konta Bariéry reagovali

  zatím tak, že jsme zvýšili finanční pří-

  spěvky. Více peněz tak od června žadatelé

  získávají na mechanické vozíky – aktivní,

  odlehčené, takové, snimiž se snadněji

  dostanou do školy, do práce nebo na úřad

  – aty opravdu nejsou levné. Však víte.

  Rodičům dětí shandicapem zase vyšší

  částkou pomůžeme súhradou speciálních

  zdravotních kočárků. Avyšším příspěvkem

  podpoříme inákup sluchadel.

  Zkrátka nepřišly ani organizace. Zpro-

  jektu Pomáhej shumorem jsme rozdělili

  prostředky, které jsme získali znašeho cha-

  Možná to zní pyšně,

  ale já naprosto bez obav

  říkám, že pomůžeme

  každému. Vždycky.

  CENU TOMA

  STOPPARDA

  získal více než

  90letý literární

  kritik A. J. Liehm

  za knihu Názory

  tak řečeného

  Dalimila

  spřihlédnutím

  kceloživotnímu

  esejistickému

  akritickému

  dílu.

  Foto: Jan Šilpoch

  27. KVĚTNA si slavnostní chvíle při předávání cen užívali čerství laureáti i zakladatel obou nadačních

  cen, Ceny Františka Kriegla a Ceny Toma Stopparda, František Janouch. Foto: Jan Šilpoch

• Strana 61

  Vcházíme do léta

  Nastává doba jako stvořená

  kfotografování. Nebe, to je důležitý

  prvek vobrazu. Podívejme se, jak ho do

  snímků zařadili naši autoři.

  Katrin Berkyová poslala do fotografického

  koutku Můžeš.cz tento krásný snímek

  západu slunce. Možná by tomu prospělo

  malinké přiblížení zoomem amalinké

  posunutí linie horizontu pod vodorovnou

  osu, ale itak je to snímek poutavý.

  Pomohly tomu ineobvyklé atmosférické

  podmínky, které slunce zamlžily. Vnašich

  zeměpisných šířkách se slunce obvykle

  vypálí jako bílý kotouč anezobrazí se

  takhle pěkně červeně.

  Nebe nad Harrachovem zachytila

  Ludmila Harcubová. Je to příklad citlivě

  pojaté siluety: domy astromy jsou

  posazené těsně nad dolní okraj obrázku

  aopravdu jen to nebe dominuje. Jakmile

  je nebe zajímavé – světelně, skladbou

  mraků, pak je opravdu dobře posadit

  horizont hodně dolů. Když je nebe ploché,

  adokonce bílé… pak je nejlíp volit takový

  záběr, aby na fotce nebylo vůbec.

  Toto druhé řešení volil Ladislav Vesecký

  při toulkách Prahou, když se dostal

  na Kampu. Počasí bylo zřejmě hodně

  podmračené, aznebe tedy na obrázku

  nenechal skoro nic, jen malý kousek

  prosvítá nad střechami. Podstatná je

  voda, vegetace amlýnské kolo vpozadí.

  Myslím, že kdyby se nebe vůbec zbavil,

  ať už zoomem nebo výřezem, že by to

  výsledku prospělo.

  Jakub Loula poslal do Můžeš.cz tuto

  Kopretinovou vílu. Děvče je vkytkách až

  do pasu, je to bezesporu milá fotka. Taky

  si ale myslím, že by se věci prospělo, kdyby

  na snímku nebyl ten proužek nebe nad

  špičkami stromů. Jen to odvádí pozornost

  jako každý světlý flek na fotografii.

  Důležitá je přece Kopretinová víla, tak ať

  ji nic neruší!

  Pavel Máša neputoval za letními krásami

  nikam daleko, zůstal na zahradě adobře

  udělal, protože izde vznikl hezký snímek.

  Ústředním motivem je jezírko, to poutá

  pozornost. Plůtek alehátko vpozadí

  navozují atmosféru letní pohody. Jezírko

  zůstává ve stínu – myslím, že to fotce

  prospělo, že by ostré sluneční světlo

  narušilo poetickou atmosféru. Slunce

  máme rádi, ale ne vždy nám pomáhá, jak

  má. Ahlavně – nepustil do obrázku žádný

  proužek nebe.

  Jak vidíte, nebe může hrát hlavní, ale taky

  žádnou roli. Je na fotografovi, aby mu tu

  správnou roli přisoudil.

  Přeji vám hezké letní fotografování! 

  Autor je novinář aspisovatel.

  SLOUPEK

  Ondřeje NEFFA

  61

  můžeš / číslo 7–8 - 2015

  Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

  děkujeme, že posíláte snímky dorubriky Vaše fotografie naadresu www.muzes.cz.

  Jsou zde každému knahlédnutí aOndřej Neff znich pravidelně vybírá ty nejlepší.

  Ty pak otiskujeme aautoři dostanou honorář.

  Léto a čas prázdnin nabízejí skvělé příležitosti k zajímavým snímkům, a tak toho využijte.

  Fotografie prosím posílejte co největší.

  Přeji vám dobré světlo.

  

  (jš)

  LUDMILA HARCUBOVÁ

  JAKUB LOULA

  KATRIN BERKYOVÁ

  LADISLAV VESECKÝ

  PAVEL MÁŠA

  VAŠE FOTOGRAFIE

• Strana 62

  časopis pro ty, kteří se nevzdávají

  můžeš / číslo 7–8 - 2015

  Čtěte Můžeš

  nawww.muzes.cz

  NA CO SE MŮŽETE

  TĚŠIT VZÁŘIJOVÉM

  ČÍSLE?

  ❛ Příběh

  Vladimíra Šmilauera,

  který stěžkým

  postižením studuje

  vysokou školu.

  ❛ Reportáž

  opráci speciálních

  pedagogů.

  ❛ Zamyšlení

  nad e-learningem,

  jehož pomocí lze

  studovat zdomova.

  ZAJÍMAVÉ ČTENÍ

  PRO HLAVU ISRDCE!

  Informace, servis.

  62

  KŘÍŽOVKA OCENY

  Správné řešení tajenky zpředchozího čísla:

  VELKÝ CÍL DÁVÁ ŽIVOTU VELKÝ SMYSL

  LUŠTITELÉ – VÝHERCI:

  VÝHERCŮM GRATULUJEME!

  Ceny pro vylosované úspěšné luštitele poskytla Nadace Charty 77 – Konto Bariéry.

  Správně vyluštěnou tajenku zašlete prosím

  nejpozději do15. srpna naadresu redakce:

  Melantrichova 5, 11000 Praha 1 nebo nae-mail: info@muzes.cz.

  Knihy Karla Čapka:

  Pavlína Růžičková

  Na Tabulovém vrchu 6

  779 00 Olomouc

  DVD Mravnost nade vše:

  Zdeňka Adlerová

  Moravské Prusy 12

  682 01 Vyškov

  Lenka Žouželková

  Určická 38

  796 01 Prostějov

  Jeden vylosovaný čtenář získá

  za příští správně vyluštěnou křížovku knihy

  Karla Čapka Hovory s T.G.M.,

  Zahradníkův rok, Povídky z jedné kapsy

  a Povídky z druhé kapsy.

  Dva další luštitelé DVD s českými filmy.

• Strana 63

  Správné řešení tajenky zpředchozího čísla:

  VELKÝ CÍL DÁVÁ ŽIVOTU VELKÝ SMYSL

  LUŠTITELÉ – VÝHERCI:

  VÝHERCŮM GRATULUJEME!

  Ceny pro vylosované úspěšné luštitele poskytla Nadace Charty 77 – Konto Bariéry.

  Správně vyluštěnou tajenku zašlete prosím

  nejpozději do15. srpna naadresu redakce:

  Melantrichova 5, 11000 Praha 1 nebo nae-mail: info@muzes.cz.

  DVD Mravnost nade vše:

• Strana 64

  Jsme potomci Žižky či Švejka?

  Je hrdinství správná věc, nebo hloupý hazard?

  Máme příklad hrdinů následovat, nebo jim

  z bezpečí držet palce?

  Hledejte odpovědi s námi.

  HLEDEJ SVÉHO HRDINU!

  www.hrdina.cz

  iNZ_HrdinaCZ_A4.indd 1 28.5.2015 15:57:59